Politická organizace Člověk v tísni přišla s další propagandistickou kampaní. Anarchista Ondřej Slačálek, konzervativec Milan Tobiáš i politický komentátor Bohumil Doležal ji vcelku oprávněně kritizují. Ač se rozhodně neztotožňuji se všemi jejich názory na danou agitku, mají v základní myšlence každý pravdu. Ondřej Slačálek označuje kampaň za zcela vytrženou z reality a spíše za projevu výsměchu těch, kterým jdou masmédia na ruku, těm, vůči nimž jsou nepřátelská. Milan Tobiáš a Bohumil Doležal si shodně všímají toho, že takovéto kampaně odvádějí pozornost od reálných problémů a vytváření problémy fiktivní. Doležal též věcně argumentuje, že jediná účinná kampaň proti tzv. extremismu je "neextremistická" politika, které mohou občané věřit.
Omyly dotyčných pánů nebudu v tuto chvíli rozebírat, ale sám dodávám ještě skutečnost, že peníze Evropské komise, ze kterých je kampaň převážně financována, jsou peníze i z našich kapes.
Plně souhlasím s Ondřejem Slačálkem, že neonacista v této propagandstické kampani není žádný skutečný neonacista, protože ten se od nás (xenofobů a obhájců vyhnání Němců) liší méně, než si myslíme.
OdpovědětVymazatStejně tak souhlasím s názorem v diskussi na AlterMedia, že boje mezi Národním odporem a Antifou nejsou nic nového, neboť už ve 30. letech jsme tady měli zápasy Vlajky (neplést s potomní nacistickou) s Voskovcem a Werichem. Werich byl takový Slačálek té doby.
Je pravda, že neonacista ztvárněný v kampani už není zrovna aktuální, ale já jsem se docela pobavil.
OdpovědětVymazatJinak diskuze na Altermedia jsou opravdu ale opravdu poučné. Tam se člověk dozví věcí...
OR