Jak jsem informoval, mezi Dělnickou stranou a autonomními nacionalisty došlo k otevřené roztržce. Neinformovaná Věra Tydlitátová tvrdí, že se jedná o positivní důsledek rozpuštění Dělnické strany: "Zatím se ale zdá, že spíše vycházejí mé předpoklady: nacisté se začali mezi sebou obviňovat a přít, zveřejňují přitom přesně ty informace, které nedávno popírali, a jen dokazují, že zákaz DS byl zcela legitimním krokem." Ve skutečnosti, jak informuje Antifa, rozkol začal doutnat již kolem policejní rasie vůči pořadatatelům koncertů v létě 2009 a viditelným se stal 17. 11. 2009 krachem demonstrace DS.
Vývoj bude právě opačný, než prorokuje Tydlitátová: "DS pro ně [neonacisty] ztratila půvab a ani samotná partaj už organizované neonacisty nepotřebuje. Ti jí v minulosti dodali aktivistickou základnu po republice, příchuť zakázaného ovoce i atraktivitu pro rozptýlená neonacisticky smýšlející individua, která v minulosti toužila zejména po nedosažitelném členství v Národním odporu. Z těchto lidí, společně s bývalými sládkovci, nyní formuje DS svou aktivistickou základnu. Prohlášením skončila jedna z etap vývoje české neonacistické scény a je možné, že DS do budoucna nebude nacionálně socialistická (rozuměj nacistická), ale spíš xenofobní, populistická, fašizující a šovinistická - a to i přes případné zachování angažmá špiček politického křídla Národního odporu. Rostoucí počet sládkovců v jejích strukturách, stejně jako nahrazení loga odvozeného od hitlerovské Pracovní fronty logem s inspiračním vlivem od Vlámského bloku, to naznačuje." To potvrzuje i DS: "Rozhodně ale nestojíme o spolupráci s lidmi, jejichž náplní volného času jsou rvačky s policií, heilování apod." Nebo: "a jak vypadaly akce které jste dělali vy bez DS? Třeba pochod v Plzni, kde demonstranti nesli íránský a palestinský vlajky. Tím museli lidi akorát nasrat protože většina lidí nesnáší víc muslimy než židy."
Zatímco neonacistická strana nikdy nemohla získat více než 2 % hlasů, xenofobní může útočit i na 10 %. Máme, co jsme chtěli.
