Věra Tydlitátová zveřejnila nesmírně cenný text, který odhaluje, proč tak válčí s demokracií. Je to potvrzení toho, že v bojující "demokracii" jsou na řadě sociální demokraté: "Restrikce práva vyslovit a propagovat potenciálně ohavné myšlenky omezuje nezadatelné a pro demokracii esenciální právo nesouhlasit. Přijmeme-li takový princip, jaký byl aplikován v kause DS, řetězec úředních zákazů lze pak už těžko přerušit: když dnes DS, pak logicky zítra KSČM, a když zítra KSČM, proč ne pozítří ČSSD? Ve vidění pravicového voliče není přece sociální demokracie ničím jiným než stranou pobertů, kteří své voliče uplácejí dárky z cizích kapes. Vyhovme těmto hlasům, a máme tu – vládu jedné strany, a cca 60 % voličů, kteří nesmějí své přesvědčení vyjádřit u volební urny."
Tydlitátová: "Lidé jako by nechtěli chápat, že jeho sliby jsou nereálné a nebudou splněny, že jeho nenávistné výlevy s oprášenými klišé bolševické éry jsou znamením budoucích represí." Ve skutečnosti vidíme, jak to jsou neokonservativci, kteří aktivně omezují politická práva v ČR: svobodu projevu (kritika homosexuálů, zpěv neonacistických písní nebo popírání holocaustu), svobodu spolčovací (působení Dělnické strany) nebo svobodu shromažďovací (demonstrace "extrémistů"). Demokracii tedy ohrožují nejvíce ti, kteří svými skutky pošlapávají lidská práva.
Závěrem bych chtěl Věru Tydlitátovou upozornit na to, že byť jsou arabština i hebrejština semitské jazyky, ḥet (ح) se v arabštině vyslovuje tradičně, tj. jako neznělá faryngální (hltanová) frikatíva (ħ), což se podobá českému [h], zatímco v hebrejštině rusky, tj. jako neznělá uvulární (čípková) frikatíva (χ), což se podobá českému [ch]. حماس tedy není žádný *Chamás, neboť čeština není hebrejština.