Hlavní problém s články Tomáše Krystlíka je ten, o němž se učí již v úvodu do studia historie v každém vysokoškolském kursu historiografie hodném toho jména: heuristika. Tomáš Krystlík píše à la thèse: Češi jsou špatní, a proto se nám každá pomluva, kterou naleznu v pramenech, hodí do krámu, bez ohledu na to, zda je pravdivá či nikoliv. Tím ale škodí své ústřední snaze, která je vysoce chvályhodná: Napomoci sebereflexi českého národa.
Tak ve svém posledním článku vedle klade bolševické pomluvy běločechů a nepodložené zkazky neznámých sudetských Němců (typický příklad kolektivně tradovaných horrorů, tak známých z koncentračních táborů druhé světové války) na jedné straně a opravdové hrůzy pozemkové reformy a smutné poválečné osudy arisace na straně druhé.
A v neposlední řadě, pokud o něčem píšu, tak bych měl znát správnou terminologii. Zcizit opravdu neznamená ukrást (DOC).
To je přesné vystižení problému. Toto by si měl přečíst Tomáš Pecina.
OdpovědětVymazat