25. července 2007
Poněkud nadnesené přirovnání
Co řekl Tony Blair? "So - for example - there will often be as much interpretation of what a politician is saying as there is coverage of them actually saying it. In the interpretation, what matters is not what they mean; but what they could be taken to mean.
This leads to the incredibly frustrating pastime of expending a large amount of energy rebutting claims about the significance of things said, that bears little or no relation to what was intended.
. . .
But it was started as an antidote to the idea of journalism as views not news. That was why it was called the Independent. Today it is avowedly a viewspaper not merely a newspaper. The final consequence of all of this is that it is rare today to find balance in the media.
Things, people, issues, stories, are all black and white. Life's usual grey is almost entirely absent.
"Some good, some bad"; "some things going right, some going wrong": these are concepts alien to today's reporting. It's a triumph or a disaster. A problem is "a crisis".
A setback is a policy "in tatters". A criticism, "a savage attack" NGOs and pundits know that unless they are prepared to go over the top, they shouldn't venture out at all."
Langer má pravdu
Vratné láhve
Wikimol a jeho hodnocení situace
Není pochyb o tom, že Wikimol je ze všech lyncherů ten nejchytřejší. I proto se ti gauneři k němu staví velice reservovaně. Nicméně bohorovnost je mu vlastní jako všem lyncherům. Pro jeho informaci bych mu chtěl sdělit, že jsem se půl roku obracel na správce, aby odstranili Cynikovy osobní útoky proti mé osobě, ničím nevyprovokované. Odpovědí mi pokaždé bylo mlčení, čímž správci porušili svou povinnost mít funkční e-mailou adresu. (Předpokládám, že tímto pravidlem se nemyslí funkční pouze pro příjem, protože takové pravidlo by bylo naprosto k ničemu.) Jedinou výjimkou byl p. Vrba a Dezidor, kteří poctivě odpovídali. Často však pod nějakou výmluvou odmítli Cynikovy osobní útoky odstranit. I proto jsem přerušil měsíce trvající mediaci o přejmenování. Další výjimkou je Che, který svou povinnost plní pouze prostřednictvím ICQ, aby ho neobtěžovali ti, kteří ICQ nemají.
"teď je VZ zjevně naneštěstí opět ve stavu, kdy tím sporem přímo žhne" Je mi líto, ale wiki je příliš důležitá na to, aby se na ní mohli roztahovat různí Wikimolové. Na rozdíl od situace ještě před 2 lety nyní o wiki slyšel každý, kdo se aspoň chvíli pohyboval na Internetu. Jakékoliv pomluvy na wiki Google vyhodí jako první výsledek vyhledávání jména té osoby. Tomáš Pecina má pravdu, wiki si Rum a spol. nevyvlastnili pro sebe. V ČR je to veřejný prostor, z něhož tito gauneři nemají právo nikoho vylučovat. Rum, který odmítá číst Vyšinského, aby se v něm nepoznal, přitom stále více připomíná normalisačního esenbáka: "Jen upravit opatření na základě poznatku, že závadová činnost nepřestala, ba vystupňovala se."
Jak si tedy Wikimol představuje, že jsem se měl zachovat? Zatnout zuby a veškerý cynism snášet bez mrknutí oka? "se na wiki na nějakou dobu na wiki vykašlat" Nechat na wiki všechny cynické nesmysly, jen aby bylo uspokojeno neuspokojitelné ego jednoho maturanta? Je mi líto, ale nočního hlídače Nácka Pospíšilů rozhodně nepovažuji za odborníka na úrovni Jana Sokola.
Wikimol napsal: "Specieleně Cinik s VZ konverzuje prostřednictvím blogů a i na zcela ne-wikipedistická témata". Cynik odpověděl: "Vážený kolego, očekávám od Vás okamžitou omluvu - nebo odkaz na nějaké mimowikipedistické téma, na něž jsem bez předchozího napadení začal s V. Z. konverzovat na jakékoliv téma." (osobní útok refaktorisován) Copak Wikimol mluvil o nějakém "předchozím napadení"? Začínám mít stále větší pochybnosti, zda Ignác Pospíšil umí vůbec číst. Jak někdo takový mohl udělat maturitu? Nějakým podvodem? Domnívám se, že Pospíšilova paranoia ("Chápu, že jste si ze mne udělal osobního nepřítele a neumíte si zachovat nadhled.") už přesahuje všechny tolerovatelné meze. V jeho pokrouceném vnímání reality je vyjádření jeho spojence, které není dostatečně vstřícné, lží a pomluvou: "Nicméně to, co jste tu napsal k mé osobě, to už ani při nejlepší vůli nemohu klasifikovat jinak, než jako úmyslné lhaní a pomlouvání mé osoby. --Cinik 23:31, 20. 7. 2007 (UTC)"
Domnívám se, že pravým důvodem cynické aktivity je to, že si náš malý Cynik přeje mne zastrašit, abych needitoval článek o jedné polské sebevražedkyni na sk:, který tam procpal. Jimbo Wales sice rozhodl, že podobné bláboly na wiki nepatří, ale Cynik to odmítá respektovat. Všem ignorantům připomínám, že Jimbo Wales má pravomoc banovat uživatele na neomezenou dobu ("Jimbo Wales retains the authority to ban users.") a tím spíše má právo rozhodovat, který článek porušuje WP:BLP.
Zůstávám opatrný optimista: "Předpokládám, že cílem této arbitráže, pokud bude znovu otevřena, bude na začátek právě posoudit to, zda se spory, které mezi wikipedisty Cinikem a V. Z. probíhají jinde, dotýkají bezprostředně tvorby Wikipedie. Okino 21:25, 22. 7. 2007 (UTC)" (osobní útok refaktorisován) Chápu, že ArbCom si netroufne úplně ignorovat fašistické pravidlo o celoplanetární působnosti ArbComu, ale toto Okinovo prohlášení zní nadějně: Vypadá to, že ho silně omezí. Trockism neprojde.
24. července 2007
Aktron a jeho pojetí slušnosti
Jak se tento pokrytec chová sám? Podívejte se na jeho články a editace: Roman Giertych nebo Ross Hedvíček. Co s tím? Kdyby měl Aktron trochu cti v těle, tak se zablokuje na furt sám. Ale předpokládám, že nemá. Vsadí se někdo se mnou? Hrubé porušování všech norem slušného chování je Aktronův koníček.
Český ArbCom se opět vyznamenal
Oč vlastně jde? Úplnou náhodou jsem zjistil, nový český ArbCom rozhoduje o žádosti Nácka Pospíšila. Nikdo se nenamáhal mne o tom jakkoli informovat. Proč taky? Zbytečně bych despoty rušil svými názory. O nepohodlných se přeci nejlépe rozhoduje bez jejich obtěžujících námitek.
To, že neustále odkazují na účet, který už rok nepoužívám, a že správce Vrba jim už dávno řekl, který je aktuální (je tam i redirekt), už beru jako samozřejmost. Co od nich lepšího čekat? Prostou lidskou slušnost? Pche. Lyncheři zkrátka musí své oběti obtěžovat, a to doslova za každou cenu. Liso k tomu napsal: "(mimochodom domnievam sa, ze odmietanim ziadosti premenovat uzivatela prejavuje cs.wiki neskutocnu malost a sikanerstvo) Liso@diskprís 05:36, 18. júl 2007 (UTC)" Ale ani pohled třetí osoby zřejmě lynchery nepřesvědčí.
Jak správně napsal Jan Záruba, na cs: si myslí, že mají jurisdikci nad celým vesmírem. Doslova si stanovili toto:
Osobní útoky mimo Wikipedii
Smyslem zákazu osobních útoků je vytvořit prostředí příznivé k tvorbě encyklopedie. Osobní útoky mezi editory Wikipedie na webových fórech a osobních stránkách mohou toto prostředí narušovat stejně účinně – i ony jsou proto také považovány za škodlivé, zejména je-li jejich účelem obejít tato pravidla. Ačkoli Wikipedie Internet od všech osobních útoků očistit nemůže ani nechce, je nutné bránit se snahám vyhýbat se postihu publikací útoků mimo její stránky.
- Nedopouštějte se osobních útoků vůči ostatním editorům; to platí za všech okolností.
- Byl-li jste kvůli osobním útokům již varován nebo zablokován, narušujete pokračováním v tomto chování na jiných místech tvůrčí atmosféru v komunitě; takové chování je považováno za projev zlé vůle.
- Odkazy na stránky obsahující osobní útoky nebo osobní údaje jiných wikipedistů mohou být v závislosti na kontextu stejně problematické jako osobní útoky přímo na wiki. Nevkládejte takové odkazy; jsou přijatelné jen v případech, kdy jde o upoutání pozornosti komunity kvůli jejich nápravě nebo když přinášíte důkazy v žádosti o komentář nebo v průběhu arbitráže.
- Přestože takové jednání může být kontroverzní, považují někteří wikipedisté za optimální reakci odstraňování odkazů na osobní útoky.
Off-wiki personal attacks
Wikipedia cannot regulate behavior in media not under the control of the Wikimedia Foundation, but personal attacks made elsewhere create doubt as to whether an editor's on-wiki actions are conducted in good faith. Posting personal attacks or defamation off-Wikipedia is harmful to the community and to an editor's relationship with it, especially when such attacks take the form of violating an editor's privacy. Such attacks can be regarded as aggravating factors by administrators and are admissible evidence in the dispute-resolution process, including Arbitration cases. In some cases, the evidence will be submitted by private email.
External links
Links or references to off-site harassment, attacks, or privacy violations against Wikipedians are not permitted, and should be removed. Such removals are not subject to the three-revert rule. Attacking, harassing, or violating the privacy of any Wikipedian through the posting of external links is not permitted, and those who do so deliberately or repeatedly may be blocked.[2][3] As with personal attacks, extreme cases of harassment by way of external links can be grounds for banning.
Není to úplně optimální (psaní mimo wiki je důkazem špatné víry), nicméně není trestné jako na cs:. Jenže praxe cs: je ještě horší než psaná pravidla: Psaní mimo wiki je podle některých malých českých polpotů trestáno zákazem na furt.No a co. Aspoň si opět procvičím tvorbu maňásků.
Konkurenční blog
23. července 2007
Výpověď jednoho rasisty
Ženy jsou matky, muži jsou živitelé. A basta! Což se takhle zamyslit nad tím, že by to mohlo být jinak? Radka se mu to pokoušela naznačit: "Ale fakt budu rada i clovekem. A kdyz zakleju od srdce tak nechci slyset, ze se to na zenu nehodi. Kdyz kolem klejou vsichni chapi jak mourovati :o)". Marně. Tihle Cynikové všeho druhu mají jednou pro vždy jasno.
Více na Žábě na prameni.
Když dva dělají totéž, není to totéž II
Větu: "Fakhrian said that the computer game had been inspired by Iran's supreme leader Ayatollah Ali Khamenei," čeští nedouci přeložili jako: "Hra dokonce je posvěcena nejvyšším duchovním vůdcem Alím Chameneím". Na Sprše z toho mají vánoce. Ad fontes, Sprchaři, ad fontes.
Updated.
20. července 2007
Názor skutečného filosofa
- "V jedné maličkosti mám názor jednoznačný: prosím, filoSofie! Z píší jenom "postkomunistické" jazyky. Srdečně
- --Sokoljan 16:37, 15. 4. 2007 (UTC)"
17. července 2007
Reforma wikipedie se odkládá na neurčito
Z kandidátů Cinik, Tompecina, KláraK a Pastorius nesplnili dvoutřetinové kritérium, ostatní kandidáti byli úspěšní. Vybírá se prvních pět z nich s nejvyšším počtem hlasů pro, zvoleni tedy byli che, Okino, Timichal, Beren a Milda. Mirek256 do pětičlenného výboru zvolen nebyl."
Jediný positivní výsledek je, že neprošel Nácek Cynik. Jinak ale nový ArbCom plný despotů: "che, Okino, Timichal, Beren a Milda". O Cheovi, Timichalovi a Berenovi je škoda slov. O Okinovi jsem ještě nedávno choval illuse, ale bohužel se ukázalo, že je aktivní berenista. Mildu neznám, ale věřím vyjádření Tomáše Peciny, že je to Miraceti light.Reforma wikipedie se tedy odkládá na neurčito.
Updated.
Známá nemoc
Měl jsem kdysi wikipedii pod kontrolou. Pak přišel Egg a tu kontrolu jsem ztratil. Nebylo lehké se s tím vyrovnat, ale odešel jsem středem: přestal jsem do wiki psát. Nebýt Malého čtenáře a p. Pospíšila, do wiki bych se nevracel. Když jsem se vrátil, chtěl jsem jen respekt pro svou odlišnost. Místo toho jsem byl několikrát zlynchován a lynch trvá dodnes. Myslím, že je to více visitka lyncherů než má.
Vzhledem k tomu, že Egg je svou podstatou troll a nikoliv vůdce, měl po mém vyštvání wiki pod neformální kontrolou Beren. Dokonce platilo "wiki, to je Beren". Nedávno začal svou autoritu ztrácet. ArbCom mu dokonce odmítl vyhovět v dalším lynchi (potrestání A za to, co dělá B - typická berenovština), a to ústy Chea, který byl jinak pro každou špatnost.
Beren se svým citem pro moc vyřešil svou nemoc asi nejlépe. Kandiduje do ArbComu a nejvyšší pravděpodobností bude zvolen. Blahopřeji mu, že bude moci účinněji buzerovat ty, kterým vyhlásil válku.
Updated.
16. července 2007
Antisemitism na wikipedii
Dva wikipedisté (Emír Balduin Hallef Omar Ali al-Adid bin Abú Sharee al-Kerak a Petr K.) měli tu drzost, že se podepisují arabsky. Hned přišel nechvalně známý Egg, že mu to vadí, protože asi neumí arabsky ani písmeno. V diskusi se k němu připojily staré známé firmy, lyncheři neschopní tolerovat jakoukoliv odlišnost. "Arabským písmem ovšem nevládnu a učit se jej nehodlám, tito dva jsou pro mě teď na první pohled nerozlišitelní. --Adam Zivner 10:08, 13. 7. 2007 (UTC)"
Zvlášť absurdním důvodem pro xenofobii je lenost: "Při pohledu na hlasovací stránku není jasné, kdo hlasoval. Zvlášť, když tam ty arabské podpisy jsou 2. --Karakal 07:47, 13. 7. 2007 (UTC)" "Jeho hlas s podpisem v arabštině bych normálně škrtnul, nehlasuje regulérně a nemíní to vážně, tak by se teda ani neměl počítat, navíc nejsme povinni ověřovat v historii, kdo to vlastně hlasuje. --Nolanus ✉ C E 07:59, 13. 7. 2007 (UTC)" Přitom stačí nad odkaz najet myší, což je pro ně zřejmě neskonale obtížný úkon.
Docela by mne zajímalo, kde se v těchto wikipedistech xenofobie bere. Je jim pod 30, takže na kommunism se vymlouvat nemohou. Co je nutká k tomu potlačovat každou odlišnost a účastnit všech lynchů proti lidem s jinou barvou kůže?
13. července 2007
Do blázince patří Cynik
Updated.
Tolerance
12. července 2007
Omluva
A onoho trolla upozorňuji, že mu neprojde ani naprosto neutrální příspěvek, jako že ještě žádný nenapsal. Může to však zkusit pod jinou přezdívkou, třeba dostane druhou chanci.
Věřím však, že nakonec to trolla přestane bavit, a poté moderování opět zruším. Do té doby Vás aspoň může utěšovat to, že se tady na Vás nevrhne kýbl sraček, nýbrž probrané příspěvky.
11. července 2007
Farma zvířat na wikipedii
Když jsem před časem napsal, že na wikipedii se zavádějí zvláštní stranické tresty pouze pro členy strany, tak to František Fuka jako nevěřící Tomáš zpochybňoval. Nyní se mu však od soudruhů z wiki dostalo tak názorné demonstrace, že už nemůže pochybovat ani on.
Jan Záruba (člen strany, ale jinak hodný hoch; jako jeden z prvních vystoupil proti lynchům) napsal: "Někdy mi připadá, že [Pastorius, buržuj] je koprolalik." Tomáš Pecina (buržuj) napsal: "Nevím, jak ostatním, ale mně někdy egg s Cinikem připadají jako fašisté :-)" Najděte se 7 rozdílů . . .
Člen strany za svou urážku buržuje pochopitelně žádný trest nedostal, vykořisťovatel dostal 14 dní natvrdo. To už přišlo jinak indolentnímu Mormegilovi, který se probral ze zimního spánku, moc, takže napsal: "Teď se přiznám, že se ve zdejších blokovacích zvyklostech přestávám orientovat zcela. Honza Záruba označil Pastoria za koprolalika. Tompecina na tento osobní útok upozornil, v následné související debatě o tom, zda „X mi připadá jako Y“ je stejně závažný osobní útok jako „X je Y“, použil obdobný výrok jako příklad. Načež Honza Záruba „dal najevo ze to nemyslel zle, cili to neni potreba nejak rozmazavat“, zatímco Tompecina byl „vyřešen banem na 14 dní“. Může mi někdo stručně objasnit 14denní rozdíl mezi tvrzením „Někdy mi připadá, že [Pastorius] je koprolalik.“ a „mně někdy egg s Cinikem připadají jako fašisté :-)“? (Pokud chcete, tak při vysvětlování klidně ignorujte kontext, ve kterém byly obě věty vysloveny; nedaleko umístěné narážky na Pastoriovu paranoiu klidně ignorujte taky.) --Mormegil ✉ 11:21, 4. 7. 2007 (UTC)" Pochopitelně mu to nikdo neobjasnil, natož stručně.
Mormegil si holt ještě pamatuje zlaté období wikipedie, kdy pravidlo Žádné osobní útoky znamenalo žádné osobní útoky, nikoliv žádné osobní útoky od buržujů a jakékoliv osobní útoky od členů strany. To však na wiki nyní nikoho nezajímá.
Jak vlastně systém dvou metrů vznikl? To bylo tak: na wiki přišel Egg a brzy poznal, že mu pšenka trollingem v článcích o RKZ a Cimrmanovi nepokvete. Tak si našel kompensaci v trollingu v kandidaturách na funkce. Jeho starý kámoš Beren vulgo Rum vulgo Moonglum to ideologicky zaštítil: "na stránce, kde jsou kritická vyjádření právě vůči té dané osobně jakožto kandidátovi důležitá, nebo naproti tomu v diskusi, kde mají zaznívat věcné a nikoliv osobní argumenty". No a od té doby se bere jako právní obyčej, že členové strany (= IRC kliky) mohou trollovat nepohodlné kandidáty.
Jak pejsek s kočičkou vařili dort
Teď se pustili do zakládání právnické osoby. Nikdy bych nemyslel, že s tím budou mít větší obtíže, založit nekomerční subjekt je totiž v ČR velice jednoduché. To by však v přípravném výboru nesměli sedět lidé z IRC kliky. Když se jim expert pokusil vysvětlit jejich omyly, tak ho pubertální správce Timichal pro jistotu zablokoval, a to rovnou na týden, aby se příště rozmyslel, zda má nedoukům radit.
Jak se však přirozeně ukázalo, zablokování ničemu a nikomu nepomohlo a lyncheři z wiki ve své krasojízdě pokračují: "Přípravný výbor sepíše stanovy na základě konzultací se zájemci o členství a předloží je ke schválení na ministerstvo. Jejich schválením sdružení vznikne a přípravný výbor má od toho okamžiku pravomoci všech orgánů sdružení. Přijme první členy a bez zbytečného prodlení svolá valnou hromadu. Ta ustaví orgány podle Stanov a Jednacího řádu a schválí program další činnosti." Škoda slov. Komu není rady, tomu není pomoci.
10. července 2007
Masaryk o Rusku
Proč je vlastně na wiki taková hrůzovláda
To samé platí pro wiki. Wikimol kupříkladu napsal à conto fungování ArbComu: "by možná pomohlo snažit se tvořit zpravidla co nejmenší pracovní skupinu - 3 člennou (tři tvoří společnost)". Těžko si představit větší omyl. Největší hrůzy ArbCom vyplodil, když o všem rozhodovali 2 arbitři (to je ovšem možné pouze v Kocourkově a v českém ArbComu).
Tomu všemu vládne bezduchý český formalism: "V arbitráži to ale nejde - arbitr si nemůže strany brát stranou a „hučet“ do nich, arbitráž je formální." Wikimol zřejmě nikdy neviděl pre-trial fasi amerického soudního processu. Ale možná je to tak lepší. Mám obavy, že na české části wiki by i mediace vypadala spíše jako její karikatura – paternalistické povyšování se nad "mediované" (v dikci Upravence).
Je pozoruhodné, jak typicky českou vlastností je zakopání se na posicích. Do ArbComu kandiduje 10 lidí a kdyby wiki neovládali komsomolci, bylo by to ještě více, ale pro Wikimola "není zde tolik lidí, není zde tolik potenciálních kandidátů".
Zase ten Beren
Ačkoliv to tak podle počtu článku nevypadá, nepíšu o Cynikovi rád. Chování Nácka může interessovat maximálně nějakého biologa, protože ten se primitivními organismy zabývá už z professe. Uznejte sami, co může být zajímavého na člověku, který má jednou pro vždy jasno a kdyby se narodil o několik desítek let dříve, tak by místo na wikipedii vyřvával v SA?
To Beren vulgo Moonglum vulgo Rum, to je jiný kádr. Je bezesporu intelligentní, a proto, ačkoliv o právu nemá ani ponětí, na rozdíl od Nácka Pospíšila umí přemýšlet, což je pro každou lidskou činnost to nejdůležitější. Jeho omyly jsou však o to fatálnější. Zatímco Cynik kráčí tam, kam mu velí jeho pudy, Rum není tak snadno vypočitatelný. Jeho nedávná kandidatura do ArbComu mne překvapila; netušil jsem, že jeho touha po moci je tak silná. Je zjevné (vidí to i Nolanus), že poté, co ho Che vyhodil s jeho žádostí, si Moonglum uvědomil, že jeho neformální vliv je dosti otřesen a snaží se ho upevnit. V současném hlasování dostal 20 hlasů proti 15. To znamená, že se reforma wiki odkládá, ale zřejmě již ne na dlouho. Po stalinismu přišel na wiki XX. sjezd.
Fascinuje mne Berenovo švejkovství – spravedlnost je nutná, ale v rozumné míře. Co je to ta "rozumná míra nespravedlnosti"? Zdá se, že je to jasné. Když se Nácek Pospíšil dopustí osobního útoku, není potrestán buď vůbec, nebo jen několika hodinami. Když si Tomáš Pecina neodpustí ironickou poznámku, dostane nejméně týden, aby si ji odvykl. Quod licet Iovi, non licet bovi.
Děsí mne Berenovo hraní na Savonarolu: "No rozpoznávat dobré a zlé se učí už malé děti. Jako arbitr musím totéž dělat pro projekt. Kdybych si myslel, že nedokážu poznat, co projektu škodí a co mu prospívá, tak bych tu jako kandidát na arbitra neměl co pohledávat." Zdá se, Beren, ač už není nejmladší, dosud nepoznal, že se svět neskládá jen z bílé a černé barvy.
Hnusí se mi Berenovo pokrytectví: "K první mé rezignaci (z funkce správce) vedl nesouhlas s řešením jedné krizové situace na wiki." Jak to bylo ve skutečnosti? Beren prohrál hlasování, jehož pravidla sám pomáhal nastavit. Tedy hlasitě a jednoznačně opovrhl rozhodnutím kommunity.
Ubohá je Berenova samolibost: "Ohledně Vyšinského nemohu sloužit, já na rozdíl od Vás podobná "díla" nestuduji." K čemu studium, když všechno vím nejlíp? Domnívám se, že Beren nestuduje Vyšinského hlavně proto, aby nezjistil děsivé podrobnosti mezi jím a Vyšinským. "Položit dotazy zainteresovaným a posoudit důvěryhodnost." = "Přiznání je postačující důkaz viny."
Beren se tak podobá Novotnému: "kdy se zdálo, že všechny podstatné záležitosti byly vyřešeny." = "Socialismus byl v naší vlasti úspěšně dobudován."
Proč byl Beren tak špatný arbitr a proč bude znovu tak špatný? Stačí ocitovat jeho vlastní slova: "Při posuzování případu mají vzít v úvahu nejen podstatu věci, ale i dosavadní snahu o její řešení. Například pokud se jeden účastník případu prokazatelně dopustí nějakého přestupku, ale zároveň projeví příkladnou snahu o smírné řešení, která však není vyslyšena druhou stranou, pak by tato skutečnost měla při arbitráži hrát velkou roli a klidně může i překrýt původní přestupek."
ArbComu vládnou dilettanti. To by možná tolik nevadilo, kdyby fungoval jako porota. Jenže český ArbCom se chová jako soud, navíc jako soud, kterému nezná naprosto základní věci: podjatost. Jsou jen 2 základní druhy podjatosti – podjatost k věci a podjatost k osobě. Podjatost k věci znamená, že soudce má osobní zájem na výsledku, tzn., že uvítá, pokud spor dopadne jedním způsobem a ne opačně. Podjatost k osobě znamená, že soudce má vztah k jednomu z účastníků, ať již positivní nebo negativní, a proto spor nedokáže rozhodovat nestranně. Může být člověk, který napíše: "Bohužel máte pravdu," nepodjatý? Podle Berena ano: "ani ji už nebudu moci jako podjatý rozhodovat, když jsem se do ní takto zapojil. Už vždy v ní mohu vystupovat jen jako strana." Pozdě, ale přece, chtělo by se dodat.
Nestrannost. Rum napsal: "arbitr má být nestranný pouze na počátku případu. Na základě důkazů se má přiklonit v dané věci k nějakému názoru a přestat být nestranný." Větší pitomost si lze stěží představit. Arbitr musí být nestranný od začátku do konce. Spor musí rozhodnout na základě pádnosti argumentů, nikoliv tím, že se přikloní k názoru kamaráda.
Neskončí to Brežněvem? Jak si vlastně stojí síly dobra proti silám zla?
Cynik – 12 : 19 – dobro vítězí.
Mirek256 – 18 : 14 – dobro vítězí.
Okino – 26 : 7 – dobro vítězí.
Tomáš Pecina – 4 : 27 – dobro prohrává.
Klára K. – 8 : 25 – dobro prohrává.
Che – 18 : 9 – dobro prohrává.
Beren – 20 : 15 – dobro prohrává.
Timichal – 24 : 8 – dobro prohrává.
Milda – 19 : 7 – dobro prohrává.
Pastorius – 10 : 24 – dobro prohrává.
Dobro tedy momentálně 3x vítězí a 7x prohrává. To není moc dobrý výsledek, ale 30% úspěch přeci jen znamená jistou naději na obrat k lepšímu a že se Cynikova koncepce ArbComu jako popravčí čety neuskuteční. Agentům StB už napříště možná pšenka nepokvete.
Updated.
9. července 2007
Blbec zůstane blbcem
Cynik Ignác Pospíšil si nedávno popletl vraždu a ublížení na zdraví. Pokusil jsem se mu vysvětlit jeho omyl. Jenže pro chronicky nevzdělatelného Cynika je každé poučení jako červený hadr pro býka. Nyní je už jasné, proč není schopen vystudovat libovolnou vysokou školu. Kdykoliv je přistižen při neznalosti, tak se vymlouvá a neúspěšně zatlouká. Tak prý "Zákon to tak možná nenazve" znamená, že si může psát jakékoliv blbosti. Jenže to by nesměl napsat klíčové slovo "možná", protože zákon na choromyslné představy nehledí nikoliv možná, ale určitě.
Navíc výslovně napsal: "Neměl by být spíš souzen jako vrah – na mnohem víc let?" Přesně jak kommunisti: pronásledovat nepohodlné drakonickými tresty, bez ohledu na zákon. P. Hedvíček měl tedy pravdu: Nácek Pospíšil je ztělesnění nemožného – kommunistický katholík.
Updated.
28. června 2007
Ať se ArbCom přejmenuje na Gestapo
Pominu-li, že odborně se říká způsobu vedení processu, který on laicky označuje jako "arbitrážní", kontradiktorní, chtěl bych vidět jediný arbitrážní soud na světě, který se řídí inkvisičním principem. Nepochybuji, že současní arbitři se inkvisičním principem řídili, protože vyhovuje jejich naturelu. Bezelstný -jkb- hovoří dokonce o "arbitrovaných" wikipedistech. Jenže opuštění "arbitrážního" (dle pojmosloví Wikimola) principu arbitrage v ruku v ruce s tajným rozhodováním znamená jen jedno. ArbCom se nepodobá žádnému známému arbitrážnímu soudu, nýbrž spíše Gestapu.
26. června 2007
Nácek Pospíšil je znechucen
Reakce chronicky nevzdělatelného Pospíšila byla očekávatelná: "I am disappointed. I thought english wikipedia is global encyklopedia in english language. I see now english wikipedia is encyklopedia of only Anglo-Saxon world in many cases. Event is very notable in Slavonian world, I think I made clear it here. --Cinik 15:46, 2 June 2007 (UTC)" (bizzarrní a nesrozumitelná angličtina z piety ponechána) Cynik je zklamán pokaždé, když na jeho pitomosti někdo nebere zřetel. O polské pubertální dívce, která z neznámých důvodů spáchala sebevraždu, není nic známo nejen v Rusku, Bulharsku či Slovinsku, ale ani na Slovensku či ČR, i když se Cynik s usilovností hodnou lepší věci snaží o opak. Nicméně, proč by všichni Češi měli znát každého polského sebevraha?
Původně jsem měl stejný názor jako KláraK. Myslel jsem si, že jeden nevzdělanec nemůže v silné kommunitě nic znamenat. Ukázalo, že nemám pravdu. Cynik je jako tchoř (podle důvěryhodných zpráv i v reálném životě) a zasmradí všechno, kde se octne. Jediná chance je eliminovat ho tvrdým vynucováním pravidel. Jenže pro Cynika, jak nám nyní svým smutným selháním stvrdili správci, pravidlo Žádné osobní útoky neplatí. Tak mu dáme ochutnat jeho vlastní medicíny.
25. června 2007
Buzerace Pastoria
Proto na znamení solidarity s Pastoriem vyhlašuji své předsevzetí, že pokud bude vyštván, prodiskutuji svévoli proti němu na Metě. Třeba se tam už najde někdo, komu se polpotovský régime na české versi wikipedie zajídá stejně jako mně. Má-li někdo jiný, účinnější, nápad, sem s ním.
Záchvěv rozumu u Chea
21. června 2007
Nové volby do českého ArbComu
Stejně jako Lenin, napsal Miraceti svou politickou závěť. Odmyslíme-li si povinně rituální jazyk ("jsem oddaný věci socialismu" = "pomáhám projektu", "straniční představitelé dosáhli uznání" = "arbitr si vydobyl respekt při tvorbě článků", "objektivní zákony vývoje společnosti" = "arbcom objektivně pomáhal komunitě", "republiku si rozvracet nedáme" = kdo kde o kom řekl a kdy troloval", "škůdce socialismu byl odhalen" = "co vlastně znamenají jeho kličky", "naším cílem je boj za mír" = "arbitři mají v popisu práce rozhodovat tak, aby chránili projekt", "reálný socialismus" = "Myslím, že už v principu se to nedá dělat o moc lépe.", "prvořadá je soudružská kritika a sebekritika" = "Uživatelům radím, aby se snažili osobní problémy opravdu řešit sami a nenechávali to na arbcom.", "soudruzi z SNB musí provádět bezodkladná opatření a mobilizovat skryté rezervy proti rozvracečům lidovědemokratického zřízení" = "Na správce apeluji, aby se nebáli provádět opatření proti nebezpečně se rozrůstajícím sporům.", "za politikou KSČ stojí masy" = "Arbcom by se měl za správce otevřeně postavit stejně tak, jako by se za své správce měla stavět celá komunita.", "agenti imperialismu se vloudili do strany, ale byli odhaleni" = "A to až do okamžiku, kdy daný správce začne projektu jasně škodit.", "svazek dělníků, rolníků a pracující inteligence" = "vzájemná důvěra komunity, správců a arbcomu", "stát na čele pokrokového vývoje není právě snadné" = "Ani správcovství totiž není žádný med.", "když se kácí les, tak lítají třísky" = "Kontroverzní rozhodnutí správci mají před sebou velmi často.", "myslíme to s tebou dobře, soudruhu" = "Zablokování někoho na delší dobu obvykle nebývá aktem nepřátelství.", "je třeba získat nové kádry" = "nová krev je taktéž potřeba", "politbyro je třeba rozšířit" = "Možná by nebylo od věci, kdyby se počet arbitrů mírně zvýšil.", "členové a kandidáti politbyra jsou v prvé řadě oddaní věci socialismu" = "arbitři by měli by mít v prvé řadě vždy na mysli dobro projektu", "na kandidátkách Národní fronty jsou jen občané oddaní věci socialismu" = "vyberte ty, kteří mají na srdci dobro projektu", "straničtí a státní funkcionáři nemají žádné výhody, jsou pracujícím na očích" = "Arbitři proti Vám nemají žádné výhody, nemůžou se před Vámi nikam schovat a tam pracovat.", "komunisté jsou součástí dělnické třídy" = "Arbitři nejsou bozi, ale lidi jako Vy."), říká nám toto: ArbCom fungoval dobře a líp fungovat nemůže.
Jak je to doopravdy? Stejně jako s reálným "socialismem". ArbCom fungoval špatně a hůř fungovat nemůže. Triviální spor Adam Hauner v. Danny B. není ArbCom schopen rozhodnout půl roku. ArbCom stouží jako nástroj IRC kliky pro špinavou práci: k persekuci p. Hedvíčka, Jvana, Aeromixe, Semenáče či Pmp. Jiné nepohodlné wikipedisty odsouvá do kategorie druhořadých wikipedistů (Pastorius) pod permanentní buzerací, nebo se o to aspoň pokouší (Tomáš Pecina).
Jak z toho ven? Na sk: se ukázalo, že jeden gauner (Nácek Pospíšil) dokáže otrávit celkovou atmosféru. Dostane-li se tedy on, Petr K či Che do ArbComu, období Tání skončí stejně rychle jako po XX. sjezdu.
19. června 2007
Zpověď novináře
Naši novináři nechtějí o realitě referovat, oni ji chtějí měnit. Jenže kvůli tomu nemají chodit do novin, nýbrž do politiky.
Poučení pro Cynika
Další skandální rozhodnutí ArbComu
Toto rozhodnutí je pozoruhodné po několika stránkách. Je z něho vidět, že posice Ruma (vulgo Berena) na cs: slábne. Dokonce ani český ArbCom, který je jinak ochoten zlynchovat kde koho, nehodlá nyní Ruma následovat, aby se ještě více neztrapnil. Ze všech vystupujících Ruma podpořil pouze jeho kumpán, krvežíznivý Che, známý lyncher. Dokonce i Egg dal od celé záležilosti ruce pryč.
Dále je rozhodnutí pozoruhodné tím, že bylo vydáno již týden po Rumově žádosti. To je pozoruhodná hbitost, když víme, že jiná arbitrage se vleče už půl roku bez jakéhokoliv výsledku. Nicméně symptomaticky bylo vydáno poměrem 2 : 3 (v českém ArbComu obvykle rozhoduje menšina proti mlčící většině), a to opět anonymně, takže zase nevíme, kdo se kvůli zvýšení prestige tak hnal do ArbComu, aby tam pak nepracoval. Už jen čekám, kdy rozhodnutí ArbComu bude místo 2 lidí vydávat pouze jeden osvícený diktátor.
Odůvodnění rozhodnutí nestojí za nic, ale to není žádné překvapení; bylo by totiž první, které by za něco stálo. Kdy by byl předložen jednoznačný důkaz, že Z poslal fotografii -jkb- Rossu Hedvickovi s úmyslem -jkb- poškodit, tak by byl odsouzen na rok? Za to, že má špatné kamarády? Za to, že odpovídá za chování p. Hedvíčka? Za zločinné spiknutí?
Jak vypadá takové poslání fotografie s úmyslem -jkb- poškodit? "Ahoj kámo, posílám Ti fotku toho vola s úmyslem ho poškodit"? Nebo nějak jinak? Škoda, že ArbCom mlčí a nezasvětí nás do svých hlubokomyslných úvah.
Jinak bych chtěl upozornit zručného stylisátora, že "otevření arbitráže" je germanism. Arbitrage se vždy jen zahajuje.
15. června 2007
Jak jsem byl strýcem Františkem
Rozprava o mém článku byla o to mělčí, oč byla bouřlivější. Soustředila pouze na dvě themata: ženskou obřízku a roli genderu. Hlubší otázka po rozdílu mezi vlasy a chlupy nechala do značné míry stranou. Přitom Stern na mé otázky do značné míry odpovídá: „Vlas má však ještě jeden hluboký význam - jde o „transcendovaný chlup“. Žádná kultura světa nepovažuje vlasy za „chlupy na hlavě“, každá je kvalitativně odlišuje. Zatímco chlupy nesou jednoznačně animální konotaci, vlas se z animality vytrhuje. Vlas, to je kultura sama. Účes je prvním lidským memem (gen versus mem), prvním znakem oddělujícím se od těla a ustavujícím kulturu. To, že péče o účes je transkulturně feminním fenoménem, prozrazuje, že založení kultury je (nevědomě, mýticky) připisováno ženě.“
Katholická církev pomohla Hitlerovi
Spor obhájce svobody slova s fašistou
Jenže fašisté sami od sebe nezmizí. Po roce 1945 se transformovali na rádobydemokraty. Tím však nikoho neoklamou: "Podle ovoce poznáte je." Svoboda projevu a přímá demokracie (referenda) jim narušuje držbu moci a usurpaci veřejného discoursu, a proto je fašistům trnem v oku. Naposledy se jeden fašista střetl s obráncem svobody slova na Sprše.
Svoboda slova v ČR skončila v roce 2000. Poté, co byl ve Francii rozsudkem uznán za trestný čin výrok: "Nezpochybňuji existenci koncentračních táborů, ale historici by měli prodiskutovat počet úmrtí. Co se týká existence plynových komor, je na historicích, aby to rozhodli," je jakýkoliv smysluplný vědecký discours o holocaustu státním násilím ukončen. Normálním lidem nezbývá nic jiného než se zachovat stejně jako za protektorátu či normalisace: vyprávět si alespoň protistátní vtipy.
14. června 2007
Konkurenční blog
Dodatek. Nicméně snaha o uzavřenost a censuru je vlastní i autorům toho blogu: "Jinak bych chtěl upozornit na to, že jaksi není vhodné vynášet takto živé (a citlivé) aféry na blog, příjde mi to dost nekonstruktivní." (Aktron)
Beren v praxi
Nazdar [nejradši bych ti vypíchl oko], celá věc [tyranisování Cynika na IRC] je trochu nedorozumění. Faktem je, že když se domlouvalo [kuly pikle proti Cynikovi], jak operátoři [rovnější mezi rovnými] zareagují [jak budou chicanovat Cynika], když Cinik neuspokojí požadavek komunity [nebude poslouchat jako hodinky], byl jednoznačně domluven [my, vrchnost, jsme rozhodli] časově ohraničený ban [vykopnutí z kanálu]. Ten již před nějakou dobou vypršel [bohužel], takže Cinik mohl legitimně [nebylo by to v rozporu s mým rozhodnutím] přijít a řešit [tlachat o wiki], co potřeboval [ale nikdo mu to neřekl, byli jsme rádi, že nás neotravuje]. Bohužel nemám záznamy [tohle jsem ve svém šmírování nepovažoval za důležité], ale předpokládám, že si Egg tuto skutečnost chybně vyložil [moji kumpáni se nikdy nepletou] (například nemusel být přítomen po celou dobu [má holku, takže netráví čas jen kafráním o wiki] nebo mohl věnovat patřičnou pozornost jen jedné části diskuse) [asi považoval za nutné buzerovat někoho jiného než otravu Cynika].
Egg se proto podle mě domníval [já to vím nejlíp], že chrání [to by tak hrálo, aby tam směl každý narušitel] rozhodnutí komunity [nás nadlidí] a v daný okamžik neměl žádnou možnost [než vykopnout Cynika okamžitě], jak své rozhodnutí konfrontovat s fakty [zeptat se ostatních nadlidí], měl k dispozici jen to, co si pamatoval [a s podlidmi, jako je Cynik, se nebavil. Proč taky?].
Záležitost jsem zkusil nějak vyřešit [jsem tzv. Godking] (zrušením banu [na to jako Beren mám přirozené právo] a hovorem [výslechem] s účastníky) - ani Cinik, ani Egg to podle mě nemysleli zle [jsou to věrní wikipedisté, bojují s vandaly a trolly], takže bych se přimlouval za ukončení této diskuse [ideodiversní centrály by toho mohly zneužít] a neživení dalších vzájemných antipatií [a tak nějak soudružsky si to vyříkat z očí v oči].
Proběhlé a doufám příjemně strávené Velikonoce tomu mohou napomoci [trochu blahosklonosti nikdy neuškodí. Jsem přeci Beren zvaný Godking]. Přeji hezký zbytek týdne [a wikipedické práci čest].
Beren
13. června 2007
Když o vás referuje milionář
Další zajímavé postřehy Iva Lukačoviče.
Berenova diktatura
Spor však není o to, zda klika z IRC zavedla diktaturu či despocii, spor je o to, kdo byl její spiritus agens, spor je o Berena.
Není pochyb o tom, že Beren není žádný Stalin a že hrůzovládu nevytvořil on sám. Současný tupý legalism v nejhorších tradicích zákonného positivismu vymyslil a prosadil Tomáš Vrba. Intelektuální naivkové, jako je Dezidor či Adam Živnéř, se ho pokoušejí vyvážet i na en:, pochopitelně neúspěšně, neboť tam zcela přirozeně narazí na tvrdou ruku Jimbo Walese. Ačkoliv Wikimol dobře ví, která bije, své kamarády nevaruje. Inu solidarita kliky v praxi. Obhroublé zupáctví a rabiátství, nervositu z jakékoli diskusse, zavedl další výtečník, nyní vážený člen ArbComu, Miraceti.
Přesto přese všechno zůstává Leninem dnešní wiki Beren. Jen on je schopen tak mistrného pokrytectví. Jen on je schopen dvojí morálky v praxi. Jen on je schopen zneužívat maňásky a zároveň za totéž jednání jiné trestat. Jen on je schopen kritisovat zasahování ve své vlastní věci a zároveň to samé v praxi dělat.
Zkrátka a dobře, Berenovi dnešní marasm nikdo neodpáře. Díky své intelligenci dokáže leccos zakrýt, ale stále více lidí si uvědomuje, jaký doopravdy je. Naposledy ho Pastorius správně pojmenoval jako prvního aparátčíka wiki, který bojuje za "blaho projektu" (= věc socialismu). A když se kácí les, tak lítají třísky, to vy "trollové" (= ztroskotanci a samozvanci) na ZMP (= ideodiversní centrále) nevíte?
Brzy budou zavedeny zvláštní stranické tresty pouze pro členy strany (rovnější mezi rovnými: "Při rozhodování o uplatnění nějakého opatření může být vzat v úvahu přínos dotčeného wikipedisty pro projekt."), zatímco plebs bude i nadále dostávat knutou. Tím bude kommunism na wiki úspěšně dobudován.
Updated.
12. června 2007
Carl Schmitt
Naposledy na něj odkázal ústavní soud ve svém skandálním rozhodnutí Pl ÚS 77/06 odst. 43: "Konečně pro C. Schmitta je parlamentarismus jako forma vlády otevřenou argumentativní diskusí, v níž jsou konfrontovány rozdíly a názory – politická moc je tím nucena k diskusi, která umožňuje veřejnou kontrolu (Schmitt, C.: The Crisis of parliamentary Democracy, London 1994, cit. dle Kysela, J.: Zákonodárný proces v ČR jako forma racionálního právního diskurzu?, Právník č. 6/2005)."
Je to zajímavý process. Na jedné straně jsou liberální obhájci práva popíračů holocaustu na svobodu slova na stále větším ústupu, na druhé straně se ideologové nacismu dostávají do mainstreamu. Domnívám se, že je to zákonité. V boji proti terrorismu je svoboda projevu nepotřebná veteš, zatímco aktualisované heslo Ein Volk, Ein Reich, Ein Führer lépe vystihuje potřeby dnešního establismentu.
7. června 2007
Mathias Rust
«Воздушный хулиган» из Германии (vzdušný chuligán z Německa) před 20 lety – 28.5.1987 a zrovna v Den sovětských pohraničníků – unikl protivzdušné obraně Sov. svazu a s letadlem Cessna 172 přistál na Rudém náměstí v Moskvě. Pamatuji si na tehdejší titulky novin i celosvětové pozdvižení. Tolik legenda, skutečnost byla ale poněkud jiná.
Cesta do Moskvy
Tehdy 19-tiletý Rust, čerstvý držitel leteckého průkazu, si letadlo pronajal v Hamburg(u) pro okružní let nad Skandinávií. Odletěl na Island, pak přes Norsko do Finska, kde 25.5.87 přistál na letišti Helsinki-Malmi. Za 3 dny odtartoval a jako cíl udal Stockholm. Nad mořem však změnil kurs na Leningrad, ze kterého se pak držel linie železnice až do Moskvy, kam dolétl v 18:15 hodin. Uskutečnil několik přeletů nad Kremlem i Rudým náměstím – tam dokonce ve velmi malé výšce, u mauzolea šel až na 3 m – ale bylo tam poměrně dost lidí, tak nemohl přistát. Nakonec v 18:40 hod. dosedl na střed Москворецкого моста (mostu), přes Василевский Спуск (Vasiljevův spád) pak doroloval ke Chrámu Vasila Blaženého (Храм Василия Блаженного) – viz pohled z výšky z obr. serie . Vystoupil z kabiny v červeném overalu, představil se a užaslým Moskvanům začal rozdávat autogramy. Načež byl zatčen soudruhy od tajné služby, tehdejší KGB.
Důsledky
Cessna byla „zaparkována“ (парковка на Красной площади) a Rust putoval do vězení Lefortovo, aby posléze stanul před soudem. Sov. justice viděla jeho „Friedensbotschaft“ (mírové poselství), jak tvrdil, v docela jiném světle a Mathias Rust byl 4.9.1987 odsouzen ke 4 letům pracovního tábora – za ilegální přicestování, výtržnictví s ohrožením zdraví přítomných lidí a za hrubé porušení mezinár. pravidel bezpečnosti vzdušného provozu.
Zatímco se v Německu rodiče Rusta snažili na storry jeho letu něco vydělat – »Stern« odkoupil exklusivní práva –, němečtí politici jednali o jeho propuštění z vězení. To se jim nakonec podařilo a 3.8.1988 přistál z vězení předčasně propuštěný a z SSSR vyhoštěný Mathias na letišti Frankfurt – ovšem již jako obyčejný cestující pravidelné linky, o své oprávnění k létání přišel..
Čistka v sovětské armádě
Malý hornoplošník s přídavnými nádržemi byl po přeletu finsko-sovětské hranice samozřejmě odhalen a jak i sám Rust později uvedl, sledovaly ho boj. letouny Mig 24, které on jednoduše ignoroval. Měl štěstí. Odpovědní velitelé totiž váhali dát rozkaz k jeho sestřelení, aby pak za svoji nerozhodnost byli později sami „sestřeleni“ – od velkého »Gorby« – ze svých vysokých postů. Z předčasného důchodu se tak mohl „radovat“ tehdejší ministr obrany Sergej Leonidovič Sokolov, jeho zástupce a velitel protivzdušné obrany Alexandr Ivanovič Koldunov – oba patřili k politickým protivníkům Gorbačova – jako i řada dalších vysokých důstojníků.
Michail Sergejevič Gorbačov využil situace, aby se zbavil odpůrců své přestavby a na jejich místa dosadil svoje lidi. Mathias Rust, mladík z BRD, se tak vlastně nepřímo a nevědomky zasloužil určitým dílem o tzv. pěrestrojku Sovětského svazu – viz. Матиас Руст пострадал за перестройку.
Na závěr
Roku 1989 se dostal Rust znovu na stránky novin. Během svojí civilní služby (alternativa voj. zákl. služby) v nemocnici Rissen zaútočil a vážně zranil nožem zdravotní sestru, která se prý s ním nechtěla líbat. Soud jeho čin (v 1991) ohodnotil 30 měsíci ztráty svobody, v říjnu 1993 byl Rust z vězení podmínečně propuštěn.
V r. 2001 byl obviněn z krádeže kašmírového svetru v obchodu a od soudu odešel s pokutou 10.000 DM. Za 4 roky nato mu soud dal peněžitý trest 1.500 Euro za podvod, loňského roku byl Rust opět souzen a odsouzen za další opakované podvody.
Jeho první manželství ztroskotalo, pak se oženil s Indkou, dcerou obchodníka s čajem.
Dnes žije Mathias Rust (39) údajně v Berlíně kde se živí jako prof. hráč pokeru.
Sport. letadlo typu Cessna 172 B s označením D-ECJB odkoupila za dvojnásobek odhadní ceny kosmetická firma v Mnichově, která ho později prodala do Japonska. Cessna je dnes vystavena pod širým nebem v parku nedaleko Tokia.
4. května 2007
Normálnost
Jak jsem však později zjistil z hovorů s mnoha lidmi, pojetí, že normální = funkční zastává tím méně lidí, oč horlivěji nebo vulgárněji je toto pojetí zastáváno. Jako symbolickou tečku za tímto sporem si proto dovolím o ocitovat Jana Zrzavého: "(Pozor – slovo „normální“ nemá jiný seriózní význam než ten, který užívá statistika, tedy vlastně „obvyklý“ či „běžný“. Inženýrský titul je jev stejně nenormální jako homosexualita či nezkažený chrup.)"
Updated.
23. dubna 2007
5. dubna 2007
4. dubna 2007
Sudetská krize
Splnění v programu požadovaných dalekosáhlých autonomních práv pro německou menšinu – jako např. samostatný správní aparát – by fakticky znamenalo konec československého státu. Tak byla vyprovokována tzv. »Sudetská krize«, která vyústila ve dnech 29. - 30.9.1938 v »Mnichovskou dohodu«. Do povědomí českého národa se zapsala jako »Mnichovská zrada«.
Na základě předpokládaného (a mylného) pohybu Wehrmacht(u) do Sudet, byla 21.5.38 v ČSR provedena částečná mobilizace. Pouze energický zákrok Anglie a Francie odvrátil hrozící válku. S ohledem na tyto okolnosti vydal Hitler o 9 dní později detailní pokyny k vojenské likvidaci Československa a nechal uvést Wehrmacht v pohotovost do 1.10.1938. Ze strany Německa současně nadále probíhala masivní propaganda. Poukazování na právo sebeurčení národa mělo dát německým plánům vzezření jakési legality; k tomu bylo nestále zdůrazňováno, že Sudety jsou posledním územním požadavkem.
Pro další průběh krise byl rozhodující postoj Velké Britanie, která doufala v zachování míru v Evropě za cenu ústupků. K tomuto účelu byla připravena jednat s Německem o změnách hranic ve středových. Evropě, zvláště když nesouhlasila s restriktivní menšinovou politikou Československa. Jakmile Hitler zač. září otevřeně pohrozil německým vpádem do ČSR, dorazil 15.9.38 britský ministerský předseda Arthur Neville Chamberlain v roli zprostředkovatele k osobnímu rozhovoru na Obersalzberg u Berchtesgaden.
21.9.38 odsouhlasila(!) čsl. vláda návrh Francie a Anglie, předat Německu území s nadpoloviční většinou německy mluvícího obyvatelstva – Sudety. Hitler ale v Sudetské krizi (sám k ní dal podnět) viděl dobrou záminku k napadení Československa, tedy i příležitost k rozpoutání války a návrh zprvu odmítl. Zdálo se, že válka je nevyhnutelná a ČSR tedy 23.9.38 vyhlásilo všeobecnou mobilizaci. Britská vláda nato požádala italského diktátora Benito Mussolini(ho) o zprostředkování jednání. Hitler, Mussolini, Chamberlain a franc. ministerský předseda Edouard Daladier se 29. září 1938 setkali v Mnichově – zástupce Československa ani jeho spojence Sovětského svazu nebyl pozván.
Sudetská krize byla před válkou tou největší. Zatímco Chamberlain věřil, že byl zajištěn trvalý mír, Hitler se k dohodě stavěl různě. Na jednu stranu litoval, že k jím chtěné válce nedošlo, na stranu druhou věděl, že něm. národ válku odmítá. Německý tisk ovšem připisoval zachování míru právě Hitlerovi, který tím v Říši získával na popularitě. Tak byly zároveň zmařeny plány pučistů z něm. vojenského velení kolem Ludwig Beck a Hans Oster , kteří po Mnichovské dohodě již nemohli doufat v podporu národa.
Ještě před tažením do Polska pronásledoval Hitlera stín »Mnichova« a údajně pronesl ke svojím generálům: »Mojí největší starostí je, aby v posl. minutě nepřišel zase nějaký „Schweinehund“ se zprostředkovacími plány«. Tím „Schweinehund“ byli očividně míněni Göring a Mussolini, kteří ho k jednání v Mnichově přemluvili. Nicméně „opětné získání“ Sudet bylo jedním z největších úspěchů Hitlerovy zahraniční politiky.
27. března 2007
Laskavý humor
25. března 2007
V cizích službách – němečtí legionáři v Indočíně
Dokumentární film »In fremden Diensten« (V cizích službách) od Marc Eberle a Thomas Tielsch byl natočen k 50. výročí bitvy o Dien Bien Phu a vypráví o osudech německých cizineckých legionářů ve Vietnamu. Nedávno jej odvysílala stanice ARTE.
Vedle Vietnamců (osvobozenecké hnutí Viet Minh), Francouzů a Afričanů se války v Indočíně zúčastnilo i 35.000 německých legionářů. Po prohrané světové válce vstupovali do »Légion étrangère«, pověstné francouzské Cizinecké legie, která jim slibovala nový domov, novou identitu, novou vlast či pouhé dobrodružství.
Francouzští branci nesměli být (dle ústavy) nasazováni v zámoří a tak zůstala válka věcí koloniálních jednotek a především – legie. Krom toho bylo doma na válku v Indočíně nahlíženo jako na „špinavou“, takže bylo lepší, nechat pro zájmy Francie umírat cizince. Však o ně nebyla nouze. Zverbováni byli v zajateckých táborech, nouzových ubytovnách a od bezpočetných kanceláří, které Cizinecká legie ve francouzské okupační zóně zřídila. Mladí muži od Waffen SS či výsadkáři a horští myslivci z Wehrmacht ve svém životě stejně nezažili nic jiného než-li válku a nebylo jim tedy ani zatěžko svoje válečné „řemeslo“ uplatnit pro legii. Bylo to mnohdy jediné, co vlastně uměli.
Ve válkou zničeném Německu byla bída a ve filmu např. vojáci vzpomínali, jak se pak v legii konečně po dlouhé době zase do sytosti najedli. Do Francie byli rekruti odváženi pokoutně a tajně, jako franc. okupační vojáci, nakonec skončili ve Vietnamu, kde se po všech útrapách zpočátku cítili jako v nějakém ráji. Podíl Němců a Rakušanů dosahoval v legii, která se rozrostla na 36.000 mužů, někdy až 80 % legionářů.
Indočína (1947-1954)
Po ukončení 2. svět. války bylo pro vojáky Légion étrangère okamžité uplatnění v Indočíně – dnešní Vietnam, Laos a Kambodža – kde Francouzi od r. 1883 vlastnili kolonie. Přítomnost legie byla jen krátkodobě přerušena po čas války, kdy území r. 1940 obsadilo Japonsko. Někdejší, pod franc. koloniální nadvládou, slabý odpor Vietnamců přibral během války na intenzitě. Po odchodu Japonců (1945) využil polit. vůdce Ho Chi Minh mocenského vakua v zemi a vyhlásil demokratickou republiku Vietnam. Mohl se přitom opírat o národně-revoluční hnutí Viet-Minh, založené r. 1941 a cvičené jeho blízkým přítelem gen. Vo Nguyen Giap k boji proti jap. okupantům (na spol. fotografii je Vo Nguyen Giap stojící).
Jako první připlul 2. února 1946 do Saigonu 2. REI (2. pluk cizinecké pěchoty), o něco později i 5. REI. Po smlouvě 6. března 1946 mezi Ho a franc. vládou, která nakonec uznala samostatnou republiku na severu země, se ve Vietnamu vylodily ještě 13. DBLE (tzv. „polobrigáda“) a 3. REI. Nicméně celá Indočína byla pod kontrolou Francie, která si ve smlouvě vymínila nadále kontrolovat i sever země. Zpočátku byl klid, ale v listopadu bylo oddíly Viet-Minh(ů) zabito 29 franc. vojáků. O měsíc později zabili tito partyzáni 600 francouzských civilistů. Pro Francii to byla již ta příslovečná „poslední kapka“.
V lednu 1947 přistál ve Vietnamu 1. REC (pluk kavalerie). Francouzi měli pod kontrolou města – Viet-Minh volnou krajinu. Kdo se měl obzvlášť osvědčit, byli parašutisté. Poprvé za své existence byli seskupeni ze 2, později 3 batalionů (praporů) – 1., 2. a 3. BEP. Mezi legionáři představovali elitu, zpravidla sloužili již u německých výsadkářů za 2. svět. války a byli mezi nimi dokonce i veteráni z bitvy o Krétu. Výsadkové jednotky začaly zřízovat v týlu nepřítele dobře zabezpečená a těžkými zbraněmi vybavená opevnění (tzv. Forts), která měla vylákat partyzány z úkrytu, aby mohli být zničeni.
Válka v Indočíně začala být ale pro legii dost problematická. Její výstroj i výzbroj byla nedostatečná, používalo se prakticky všechno možné. Vedle franc. samopalu MAT-49 vesměs americké karabiny M1, M1 Garand, britský M1918 BAR a německý kulomet MG-42. Americké houfnice, bombardéry, z vozidel od amerických jeep(ů) po britské tanky.
Bitva o Dien Bien Phu
Z taktických důvodů zřídili Francouzi v listopadu 1953 rozsáhlé opevnění v údolí na hranicích Laosu, které pojmenovali podle nedaleké vesnice Dien Bien Phu. Byla to rozlehlá planina ohraničená ze stran vyvýšenými body, které Francouzi obsadili a pojmenovali: Anne-Marie, Gabrielle, Dominique, Huguette, Francoise, Beatrice, Eliane, Claudine a Isabelle. Operace »Castor« začala 20. listopadu seskokem 5.000 výsadkářů, kteří zajistili prostor a postavili přístávací dráhu. Celkově se na různých opěrných bodech Dien Bien Phu ke konci nacházelo asi 17.000 mužů.
Viet-Minh(ům) se zdařilo velké seskupení jejich vojska kolem opevnění a přistávajícím transportním letadlům způsobovali potíže protileteckou palbou. Na jejich iniciativě ale zvolna ubývalo. Mezitím s pomoci místních obyvatel budovali v džungli skryté cesty, po kterých pak dopravili do maskovaných palebných postavení v okolních horách děla, munici a jiný materiál. Za pomoci jízdních kol, bůvolů, nebo i jen lidské síly. V údolí také nepozorovaně vybudovali zákopy, poskytující ochranu před dělostřelbou a letectvem. Vojsko gen. Vo Nguyen Giap(a) čítalo 33.000 vojáků, později trojnásobek.
K překvapení Francouzů, kteří schopnosti nepřítele značně podcenili, začal 13. března 1954 útok dělostřeleckou přípravou z okolních hor. Hned první den byla zničena přistávací dráha a velká část franc. zásob. I přes spěšný přílet posil ztráceli Francouzi stále více svých opěrných bodů a obráncům začalo docházet i střelivo. Během prvních 2 dnů musely být vyklizeny op. body Beatrice a Gabrielle, zásobování probíhalo jen shazováním na padáku a valná část materiálu padla do rukou nepříteli. Letectvo sice neustále útočilo na zás. cesty nepřítele, ale bez zjevného účinku. Útoky z opevnění na nepřátelské pozice v horách neměly úspěch, protože protivník měl sudy s napalmem, který hořící stékal na útočící legionáře. 6. května padla Eliane a v pozicích bojovali už jen skoro samí ranění. 7. května 1954 v 17:30 hod. nechal velitel Dien Bien Phu (plk. Christian Marie de Castries) vyvěsit bílou vlajku. Pouze v Isabelle bojovali zoufalí legionáři 3.REI do půlnoci, pak zaútočili ztečí na pozice Viet-Minh(ů) a skoro všichni padli.
Závěr
V 57-denním boji o pevnost Dien Bien Phu padlo 4.000 franc. vojáků a přes 1.500 legionářů. Viet-Minh(ové) zajali přes 4.000 legionářů a 7 batalionů (praporů) Légion étrangère přestalo existovat. Generál Giap nasadil 200 děl a 50.000 vojáků, z nichž 22.000 padlo či bylo zraněno. Po této hořké porážce vyhlásila Francie svůj odchod z Vietnamu a země byla rozdělena na jižní a severovietnamský stát.
Během osmileté války v Indočíně padlo 10.483 legionářů (přes polovinu z nich byli něm. a rak. státní příslušníci), zostřily se také politicko-světové vztahy mezi Východem a Západem. Počáteční franc. koloniální válka s pochybnou legitimitou se v očích světové veřejnosti stala postupně oprávněným bojem proti komunismu v jižní Asii. Ke změnám nedošlo ale pouze ve světově-politické rovině. Němci již vstupem do vojska svého odvěkého nepřítele, Francie, změnili strany. Záhy se jejich ideologická a politická předsevzetí začala znovu měnit. Viet Minh(ové) pomocí gramofonů šířili noční džunglí německy mluvenou propagandu. Stalo se tak, že mnohý zajatý něm. legionář bojoval ke konci jako důstojník Ho Chi Minh(ových) partyzánů, aby se po svojem návratu do NDR stal nástrojem propagandy studené války. Hlavně východoněm. politik Erich Honecker se od r. 1951 snažil o návrat Němců z Indočíny, který pak probíhal přes Čínu, SSSR do NDR.
Cronologie
9. března 2007
Názor Bohumila Doležala na wikipedii
23. února 2007
Buchenwald - nacistické vyšetřování
22. února 2007
František Fuka odhalen
Moskva - třetí Řím
15. února 2007
7. února 2007
Vidět Liverpool
Při čtení smutného příběhu z USA o tragedii (3. díl) v říjnu 2005 a následné „pomoci“ konzulátu ČR jsem si vzpomněl na kluka, který byl nadšeným obdivovatelem Beatles a jehož jediným a velkým snem bylo navštívit Liverpool – město vzniku této legendární hudební skupiny. Československý konzulát se tenkrát (r.1981) v jeho případě také moc nevyznamenal.
Mirek Č. nekouřil ani nepil, po absolvování Zvláštní školy dřel jako pomocný dělník za pár šupů ve fabrice a bez odmlouvání dělal i ty nejhorší práce. To proto, aby mohl navštívit Anglii a město, odkud pochází Beatles a splnit si tak svůj velký sen, na jehož realizaci si od mládí střádal korunku ke korunce. Někomu byl pro smích, ve vesnici ho měli za neškodného blázna a mnoho lidí chtělo (z legrace), aby jim pak z Anglie poslal pohled. On totiž každému na potkání vyprávěl, že již co nevidět bude mít peníze na cestu pohromadě a poslat „čumkartu“ slíbil. K pozdějšímu překvapení všech to také dodržel.
V Anglii ale chudák za 3 dny zůstal úplně bez prostředků, protože ho (prý) někdo okradl. Není vůbec důležité, zda to je pravda, nebo zda všechno někde ztratil. Jde především o přístup zaměstnanců tehdejšího čsl. konzulátu, na který se nakonec obrátil. Jednak něvěděl, jak se bez jízdenky a dokladů dostat domů a také už padal hlady.
Soudruzi na konzulátu (špioni a přísl. StB) ale měli přece mnohem důležitější úkoly, než-li se postarat o nějakého nuzáka, byť to byl i jejich občan. Fanouška Beatles jednoduše vyhodili z budovy jako nějakého obejdu. Až po opakovaném úsilí a prosbách dosáhl zoufalý Mirek toho, že nějaký soudruh začal konečně „úřadovat“ a zatelefonoval do Prahy.
Po sáhodlouhém mezistátním telefonování a telegrafování (samozřejmě vše vyúčtováno) se musel pan Č. (otec Mirka) dostavit do Prahy a složit (na tehdejší poměry) dosti značnou finanční hotovost, na kterou si někde vypůjčil. Teprve potom se StB-áci na konzulátu v Anglii jakžtakž postarali o jeho syna a umožnili mu cestu domů.
Na serveru »Lidé.cz« je zkrácená verze tohoto příběhu pod názvem »Čsl. občan v nouzi« (6.2.07). Reakce některých účastníků jsou opravdu podivné.
11. prosince 2006
Zemřel Augusto Pinochet
Zajímavé, ač ne příliš překvapivé, je vyjádření Margarety Thatcherové, která truchlí nad jeho odchodem. Ctitelé Margarety Thatcherové, čeští "pravičáci", z valné části (ne všichni!) hájili Pinocheta jako zachránce Chille před komunismem. Takových apologetů je zde na "levičáckém" Západě pořídku. Že při té záchraně "lítaly třísky" rukama takových chilských Aloisů Grebeníčků, to českým "pravičákům", zdá se, dodnes nedošlo. Nedošlo a nedojde jim asi i mnoho dalších věcí, ale to necháme jiným článkům. Tento nekrolog nad Pinochetem budiž zejména smutným pokrčením ramen nad ideologickou zaslepeností některých lidí - obětí totalitní černobílosti.
5. prosince 2006
Filmová censura
- G – film pro děti. Není přítomna žádná nahota, sexualita nebo drogy. Násilí je minimalisováno. Konversace nejde za každodenní standard.
- PG – v doprovodu rodičů. Nahota je zobrazena jen krátce. Horror a násilí nepřekračuje umírněnou úroveň. Nedospělci se na tento film mohou dívat, ale některé scény by jim měly být vysvětleny.
- PG-13 – i v doprovodu rodičů pod 13 let nedoporučeno. Hrubé nebo trvající násilí není přítomno, stejně jako obecně sexuálně orientovaná nahota. Mohou být zobrazeny scény požívání drog a sdělovány sexuální vulgarity. Nejžádanější rating pro obecné (tj. nikoliv dětské) filmy.
- R – mládež pod 17 let jen v doprovodu rodičů: zobrazení soulože v missionářské poloze. Rodiče mají svým dětem vysvětlit některé scény. Film s "hvězdičkou": omezená reklama i příjmy.
- NC-17 – mládeži pod 17 let nepřístupno: homosexuální sex, nahé mužské tělo (je vidět penis), ženský orgasmus, sexuální úchylky; otevřené sexuální scény, nahromadění sexuálně orientovaného jazyka a scény krajního násilí. Tento rating však nutně neznamená, že snímek je pornografický.
29. listopadu 2006
Ještě jednou k Vrbovi
Vzhledem k tomu, že je správce už více než rok a stále se nenaučil základní principy, tak se ho dovolím o nich poučit:
- Základním pravidlem slušnosti je nepomlouvat ty, kteří se nemohou bránit. Anglická wiki výslovně normuje: "Wikipedia's hope for banned users is that they will leave Wikipedia with their pride and dignity intact, whether permanently or for the duration of their ban. As such, it is inappropriate to bait banned users or take advantage of their ban to mock them." Je symptomatické, že nic podobného v postkommunistické cs: nenajdete.
- Na ZMP jsem nikdy nikoho neurážel, pouze jsem otevřeně psal o věcech, které jsou nechvalně známému Vrbovi nepříjemné.
- Jak správně píše Hippopotamus, "Jistě jsou chvíle, kdy to jinak nejde a jedinec musí převzít odpovědnost, ale přebírá ji on a na své riziko a to je správné, ovšem v okamžiku, kdy se převzetí jiných pravomocí stává systémem, končí svoboda a je lhostejné zda je to ve státě, nebo ve společenství jakým je Wikipedie." Vrba již dávno systémově nejprve rozhodne a teprve pak se ptá ostatních, co oni na to. Tím se nijak neliší od Mussoliniho a jiných diktátorů, kteří si s oblibou nechávali svá rozhodnutí ratifikovat v referendech. Wiki však není despocie, nebo by aspoň neměla být.
Navíc ho Cynik usvědčil jako lháře: "Pokud dokážeš úvést do souladu svou větu "Cinik byl nekolikrat zadan, aby zacal diskutovat neucinil to a pak udelal editaci, prostrednictvim sveho kamarada - Kotce" s existencí této editace, pak se milerád omluvím. Cinik 19:14, 27. 11. 2006 (UTC)" (pravopisné chyby z piety ponechány)
22. listopadu 2006
Odsun, transfer, vyhnání
Poprvé se myšlenka odsunu německy mluvícího obyvatelstva z ČSR objevuje v plánu Edvarda Beneše v polovině září 1938, kdy vysílá tajně ministra J. Nečase do Paříže, aby zde zjistil podporu pro Benešův plán, podle něhož by Československo odstoupilo Německu území (instrukce Beneše Nečasovi hovoří o 4 až 6 tisících km2) s přibližně 800 až 900 tisíci českými Němci s podmínkou, že Německo přijme další milion českých Němců už bez území (podle oné instrukce to dohromady mělo být alespoň 1,5 až 2 miliony).
Článek vysvětluje okolnosti kolem vyhnání sudetských Němců a závěrem odsuzuje tehdejšího prezidenta Beneše.
Mohl se do věci vložit, rozsah násilí, zejména v době tzv. divokého odsunu, podstatně omezit. Neudělal to, ba dokonce svými veřejnými projevy čistku značně přiostřoval a svými podpisy (dekrety) legalizoval bezpráví. Podle dnešní judikatury by byl postaven před mezinárodní tribunál pro válečné zločiny jako je onen v Den Haagu, včetně ministrů obrany, vnitra a vůdčích politiků všech tehdejších českých politických stran bez rozdílu. Česko mu, celému světu navzdory, staví pomníky.
Třetí republika - národně socialistický stát 1945-1948
Ideová východiska poválečného státu vycházela z nekomunistického odboje. Jsou shrnuta v programu Za svobodu, který byl vypracován v létech 1939-41, a jehož autoři byli i Milada Horáková, Ludmila Jankovcová a Vladimír Krajina. Podle něj měl být kapitalismus nahrazen řádem „sociálně spravedlivějším a hospodářsky účelnějším“ a společnost by měla být uspořádána na „základě netřídním“, neboť „teprve demokracie hospodářská a sociální trvale upevní demokracii politickou a umožní státům vnitřní rovnováhu a vnější bezpečnost“. Autorům programu Za svobodu se druhá světová válka jevila jako „boj mravního a politického názoru demokratického... s fašismem a nacismem“. Potíž byla v tom, že k „demokratickému názoru“ podle nich patřil nejen socialismus, nýbrž „svým ideovým cílem“ i komunismus.
Autor mi povolil kopírování svých článků. Protože jsou ale dost obsáhlé, využiji link na blog respekt.cz, kde již jsou zveřejněny.
Průměrné pravdivá česká Wikipedie
Není žádným tajemstvím, že současné vedení české Wikipedie, což je hlouček extrémně levicových vysokoškolských studentů vedených postarším upraveným emigrantem a konfidentem
StB, a já nemáme stejné názory na to, jak je česká Wikipedie tvořena. Jedním z hlavních principů, na kterém byla vytvořena původní americká Wikipedie (česká Wikipedie je vlastně jen jazykovou pobočkou) je princip NPoV - tedy Neutral Point of View. Důvodem vyžadování tohoto NPoV bylo zajistit, aby tato internetová encyklopedia byla nezaujatá, un-biased, bez extrémních náhledu na věc. Tedy velice rozumný názor a princip. Ovšem jinde rozumné věci jsou v Česku chápány značně nerozumně.
Celý článek
V orig. textu zde jsem doplnil odkazy.
15. listopadu 2006
Kultura v Čechách
S „protestním” textem další velmi úspěšné a vyhledávané „písně” – tentokráte hip hop od neméně oblíbené »MC Šaman« – se lze seznámit např. zde a celé „dílo” si pak možno i poslechnout ve formátu mp3.
Co si myslet o tvůrcích, interpretech a hlavně konzumentech takovýchto sraček? Kde se v nich bere ta nenávist ke všemu americkému? Kdo jim leje do hlav ty primitivní názory? Škola, rodiče, nebo obojí?, … či snad televize?
Copak jim dosud nikdo nikdy neprozradil, kdo vždy tahal Evropu z její vlastní bryndy (dvou svět. válek)? Že nebýt těch – podle nich – ‚amerických blbečků’, tak že by si dnes stěží mohli tyto své stupidity pobroukávat v češtině? Všichni ti dnešní hlupáci si neuvědomují, že bez zásahu USA by se v Evropě mluvilo asi jen německy nebo – a to nejspíš – rusky.
Stejně jako autor článku na respekt.cz si myslím, že v kultuře toho kterého státu se zákonitě odráží i převažující myšlenkové a názorové směry jeho obyvatel.
14. listopadu 2006
Také odkaz sametového převratu
»Státní svátek 17. listopad je svátkem poněkud rozpačitým.
V kontextu evropského vývoje byl konec komunistickém vlády v ČSR nevyhnutelný. Jeho způsob se z odstupu let jeví stále více podivným. Komunistická nomenklatura prorostla ihned s nastupujícími vládci a nemalou zásluhu na tom má právě Václav Havel a řada dalších disidentů provázaných s StB. Bývalí disidenti dnes požadují, aby citlivé informace o sledovaných osobách byly zpřístupněny pouze s jejich souhlasem. Některé materiály StB by tak nebylo možné zveřejnit. Vyvstává otázka proč?« (…)
Zajímavý starší článek je k přečtení na virtually.cz.