14. března 2008
Výtečný článek
Předseda Ligy lidských práv, Jiří Kopal, napsal výtečný článek proti verbálním deliktům.
USA a Rusko
Není názornějšího rozdílu mezi USA a Ruskem, než je průběh presidentských voleb. Zatímco v USA kandidáti establishmentu buď úplně propadli (Rudy Giuliani), nebo mají velké problémy (Hillary Clintonová), v Rusku o svobodných volbách vůbec nelze hovořit.
Je jasné, že president in spe, Дмитрий Медведев, má velkou podporu, ale 70 % to není. Tohoto výsledku Putinova klika dosáhla jen za cenu toho, že nepřipustila liberální kandidáty, jako je Михаил Касьянов či Владимир Буковский. Harry Kasparov, Александр Донской a Виктор Геращенко vinou státní persekuce ani nemohli předložit kandidaturu. Jedinou, což je tristní, reálnou alternativou proti Putinovým loutkám tak byl kommunista Геннадий Зюганов, který dostal 18 % hlasů.
Nejlépe to shrnul Bernard Kouchner: "Ce n’est pas à un ministre des Affaires étrangères de féliciter mais enfin, le scrutin s’est déroulé à la russe avec une victoire qui était annoncée . . . Par rapport à ce qu’était le communisme, n’oublions pas d’où ils sortent, c’est, pour les Russes, sans aucun doute, même si je connais les opposants, je les rencontre, même si je sais qu’il n’y avait pas de vraie compétition dans cette élection, je crois qu’il est incontestable que la Russie a voté très majoritairement, et avec des chiffres très étonnants, pas encore staliniens, mais 70 %, ce n’est pas mal. Je ne peux que constater cela. Il y a des gens qui critiquent à l’intérieur, qui ne sont pas assez entendus, qui sont parfois malmenés d’être critiques, dont on n’autorise pas les manifestations. Cela, à chaque fois, nous le déplorons. Il faut que les Droits de l’Homme, qui sont une valeur universelle, soient respectés en Russie, nous le disons très clairement." (anglický výtah: "I know there was no real competition in this election. The election was conducted Russian-style, with a victory known in advance. Medvedev was elected with very surprising figures, not quite worthy of Stalin, but 70 per cent is not bad.")
Je jasné, že president in spe, Дмитрий Медведев, má velkou podporu, ale 70 % to není. Tohoto výsledku Putinova klika dosáhla jen za cenu toho, že nepřipustila liberální kandidáty, jako je Михаил Касьянов či Владимир Буковский. Harry Kasparov, Александр Донской a Виктор Геращенко vinou státní persekuce ani nemohli předložit kandidaturu. Jedinou, což je tristní, reálnou alternativou proti Putinovým loutkám tak byl kommunista Геннадий Зюганов, který dostal 18 % hlasů.
Nejlépe to shrnul Bernard Kouchner: "Ce n’est pas à un ministre des Affaires étrangères de féliciter mais enfin, le scrutin s’est déroulé à la russe avec une victoire qui était annoncée . . . Par rapport à ce qu’était le communisme, n’oublions pas d’où ils sortent, c’est, pour les Russes, sans aucun doute, même si je connais les opposants, je les rencontre, même si je sais qu’il n’y avait pas de vraie compétition dans cette élection, je crois qu’il est incontestable que la Russie a voté très majoritairement, et avec des chiffres très étonnants, pas encore staliniens, mais 70 %, ce n’est pas mal. Je ne peux que constater cela. Il y a des gens qui critiquent à l’intérieur, qui ne sont pas assez entendus, qui sont parfois malmenés d’être critiques, dont on n’autorise pas les manifestations. Cela, à chaque fois, nous le déplorons. Il faut que les Droits de l’Homme, qui sont une valeur universelle, soient respectés en Russie, nous le disons très clairement." (anglický výtah: "I know there was no real competition in this election. The election was conducted Russian-style, with a victory known in advance. Medvedev was elected with very surprising figures, not quite worthy of Stalin, but 70 per cent is not bad.")
Bída českých humanitních vědců
Někteří čeští humanitní vědci se vyznačují zvláštním mixem marxismu-lenismu (např. ve wiki článcích Komunismus a Byzantská říše) a nacionalismu (např. officiální článek UK History of Charles University, DOC). Ostudný článek Byzantská říše, plný pravopisných chyb, ponechám nyní stranou a soustředím se na chauvinistické výlevy v dějinách UK.
The destiny of Prague university was always closely connected with the destiny of the Czech state and people, not only in the Hussite period but also in the following centuries.
Před rokem 1969 žádný ethnicky český stát neexistoval. Proto je nutné český stát překládat jako Bohemian state. Cf. Corona regni Bohemiae. A s osudem českých Němců snad UK spojena nebyla?
This university, despite the repression, remained a centre of education and scholarship and its existence acted as a stimulus for Czech national consciousness.
Tohle je sice pravda, ale k čemu je tento chauvinistický výron dobrý?
In 1848, the year of revolutions, Prague university once again found itself at the centre of national, democratic and revolutionary upheaval.
National? UKF se státním právem nic společného neměla.
The upsurge in Czech national life, science, cultural and political activity forced the Vienna government to divide the university into two institutions, one German and one Czech, in 1882.
Totální nesmysl. Chauvinisté nikoho k ničemu nepřinutili. Ve skutečnosti vláda UKF rozdělila jako odměnu za podporu ze strany české pravice.
These operated alongside each other even after the foundation of the independent Czechoslovak state in 1918 and the dual arrangement lasted until 1939.
Ano, chauvinisté se podivují, že s Německou universitou se nezatočilo už za první republiky.
It was only with the establishment of Czechoslovak statehood that Charles University gained a status which fully reflected its academic and cultural importance.
Co je toto za nesmysl? S výjimkou pražského lingvistického kroužku měla UK mnohem lepší úroveň před WW I. Kdy tam učil Einstein? Mach?
On November 17th., 1939, Prague university, like all other Czech institutions of higher education, was closed by force with a large number of students being interned in a concentration camp.
A Německá universita snad nebyla nic?
As a result of the role of teachers and students in the Prague Spring of 1968, a new and especially painful wave of purges hit the university and its faculties in the period of so-called normalisation at the beginning of the seventies.
Ve skutečnosti byly mnohem tíživější čistky po Únoru. Zde vyhodili především kommunisty.
The destiny of Prague university was always closely connected with the destiny of the Czech state and people, not only in the Hussite period but also in the following centuries.
Před rokem 1969 žádný ethnicky český stát neexistoval. Proto je nutné český stát překládat jako Bohemian state. Cf. Corona regni Bohemiae. A s osudem českých Němců snad UK spojena nebyla?
This university, despite the repression, remained a centre of education and scholarship and its existence acted as a stimulus for Czech national consciousness.
Tohle je sice pravda, ale k čemu je tento chauvinistický výron dobrý?
In 1848, the year of revolutions, Prague university once again found itself at the centre of national, democratic and revolutionary upheaval.
National? UKF se státním právem nic společného neměla.
The upsurge in Czech national life, science, cultural and political activity forced the Vienna government to divide the university into two institutions, one German and one Czech, in 1882.
Totální nesmysl. Chauvinisté nikoho k ničemu nepřinutili. Ve skutečnosti vláda UKF rozdělila jako odměnu za podporu ze strany české pravice.
These operated alongside each other even after the foundation of the independent Czechoslovak state in 1918 and the dual arrangement lasted until 1939.
Ano, chauvinisté se podivují, že s Německou universitou se nezatočilo už za první republiky.
It was only with the establishment of Czechoslovak statehood that Charles University gained a status which fully reflected its academic and cultural importance.
Co je toto za nesmysl? S výjimkou pražského lingvistického kroužku měla UK mnohem lepší úroveň před WW I. Kdy tam učil Einstein? Mach?
On November 17th., 1939, Prague university, like all other Czech institutions of higher education, was closed by force with a large number of students being interned in a concentration camp.
A Německá universita snad nebyla nic?
As a result of the role of teachers and students in the Prague Spring of 1968, a new and especially painful wave of purges hit the university and its faculties in the period of so-called normalisation at the beginning of the seventies.
Ve skutečnosti byly mnohem tíživější čistky po Únoru. Zde vyhodili především kommunisty.
Lidská práva v Praze
via Tomáš Pecina. Praha (DOC) se zvolna stává místem, kde svoboda shromažďovací neexistuje. Magistrát opět zakázal neonacistům se shromažďovat, protože jsou neonacisté. Jsou to snad lidé druhé kategorie, kteří jen proto, že jsou neonacisté, mají méně lidských práv než ostatní? Jak si takovou diskriminaci vůbec může pražský magistrát dovolit?
Navíc nechápu, jakým právem pražský magistrát zveřejňuje bydliště oznamovatele.
Navíc nechápu, jakým právem pražský magistrát zveřejňuje bydliště oznamovatele.
13. března 2008
Oběť lynche
Český národ se v dobách svého nejhlubšího úpadku, v letech 1945–54, snížil k mnoha ukrutnostem. Jednou z nich byl lynch Jana Svitáka dne 11. května 1945. Střízlivý popis této brutální vraždy je na ČSFD, sensacechtivý v Reflexu (podrobnější text).
"V květnových dnech roku 1945, přesněji řečeno 10. května přivedl ke Svitákovi do bytu jeho první náměstek deset gardistů, a ti ho odvedly do Bartolomějské ulici v Praze na výslech. Z jeho bytu se údajně měli ztratit různé kompromitující spisy, které by poškodili vysoce postavené osoby. Druhý den, 11. května 1945 ráno byl z nepochopitelných důvodů vyhozen ze „čtyřky“ v Bartolomějské ulici ve spodním prádle. Okamžitě ho chytil dav rozvášněných lidí, kteří si vybíjeli zlost po šesti letech okupace.
Dav ho začal lynčovat. Lidé ho mlátili pěstmi, kopali do něj, ženy mu dráty od deštníků rozdrásaly tvář do krve. Dav Svitáka táhnul přes Národní třídu ke kostelu Sv. Martina, kde velmi zraněný klesl na zem. Přivolaný ruský voják ukončil Svitákův život dávkou ze samopalu…"
"V květnových dnech roku 1945, přesněji řečeno 10. května přivedl ke Svitákovi do bytu jeho první náměstek deset gardistů, a ti ho odvedly do Bartolomějské ulici v Praze na výslech. Z jeho bytu se údajně měli ztratit různé kompromitující spisy, které by poškodili vysoce postavené osoby. Druhý den, 11. května 1945 ráno byl z nepochopitelných důvodů vyhozen ze „čtyřky“ v Bartolomějské ulici ve spodním prádle. Okamžitě ho chytil dav rozvášněných lidí, kteří si vybíjeli zlost po šesti letech okupace.
Dav ho začal lynčovat. Lidé ho mlátili pěstmi, kopali do něj, ženy mu dráty od deštníků rozdrásaly tvář do krve. Dav Svitáka táhnul přes Národní třídu ke kostelu Sv. Martina, kde velmi zraněný klesl na zem. Přivolaný ruský voják ukončil Svitákův život dávkou ze samopalu…"
Polemika s flamerem
Člověk, který používá pseudonym Ten Anonym, takže žádným anonymem není, veřejně schvaloval heslo Účel světí prostředky. Protože podobně amorální přístup se mi hnusí, vyhlásil jsem, že jeho přístup budu aplikovat na něm samém.
Zdá se, že se mu to nelíbí, což se ani trochu nedivím. Nicméně reflexe se dosud nedostavila. Že by jeho geniální heslo nefungovalo? Opět nic překvapivého.
Zasádní problém T. A. je, že nerozumí psanému slovu. Můj boj s jeho amorálností (hlásat vodu a pít víno) desinterpetuje jako válku s anonymy. Ve skutečnosti žádná neexistuje, protože by mi stačilo jedno kliknutí a nikdo by sem anonymně nic nepostoval. To jsem však neudělal.
Myslím, že anonymita není dobrá, protože je matoucí. (Nezaměňovat s pseudonymy, proti těm nemám naprosto nic.) Na ZMP poměrně dlouhou dobu anonymové psát nemohli. Nyní mohou. Až to ztratí přehlednost, nebudou moci psát zase. Obvykle nic tak úžasného nepíší, aby se bez nich ZMP neobešly. Na rozdíl od AHL71 či OS a dalších, kteří jsou jednoznačně přínosem.
Jinak sebekriticky uznávám, že má redakční politika je rozporuplná. Je to proto, že mým ideálem je nulová regulace, nicméně vinou idiota Šťourala není možná. Zablokovat ho nemůžu a mazat jeho výblitky ex post mne unavuje. Proto moderace.
Zdá se, že se mu to nelíbí, což se ani trochu nedivím. Nicméně reflexe se dosud nedostavila. Že by jeho geniální heslo nefungovalo? Opět nic překvapivého.
Zasádní problém T. A. je, že nerozumí psanému slovu. Můj boj s jeho amorálností (hlásat vodu a pít víno) desinterpetuje jako válku s anonymy. Ve skutečnosti žádná neexistuje, protože by mi stačilo jedno kliknutí a nikdo by sem anonymně nic nepostoval. To jsem však neudělal.
Myslím, že anonymita není dobrá, protože je matoucí. (Nezaměňovat s pseudonymy, proti těm nemám naprosto nic.) Na ZMP poměrně dlouhou dobu anonymové psát nemohli. Nyní mohou. Až to ztratí přehlednost, nebudou moci psát zase. Obvykle nic tak úžasného nepíší, aby se bez nich ZMP neobešly. Na rozdíl od AHL71 či OS a dalších, kteří jsou jednoznačně přínosem.
Jinak sebekriticky uznávám, že má redakční politika je rozporuplná. Je to proto, že mým ideálem je nulová regulace, nicméně vinou idiota Šťourala není možná. Zablokovat ho nemůžu a mazat jeho výblitky ex post mne unavuje. Proto moderace.
Nihil novi sub sole I
Čína uvažovala o tom, že zakáže anonymní blogování. Co taky od kommunistů čekat.
Walesův rozchod
Jimbo Wales postoval na wiki prohlášení o své přítelkyni. Podle mého názoru příčinou bylo, že už byl unaven spekulacemi bulváru. Nicméně špatně použil slovesný čas: "a brief relationship I had with Rachel Marsden" a nevysvětlil kontext: "I am no longer involved with Rachel Marsden." Jeho krásná ale hysterická přítelkyně si to vyložila jako rozchod a spálila všechny mosty. V aukci nabídla Walesovo tričko a svetr. "I don't really pay much attention to it anymore. It's pretty ridiculous. I view it as a giant graffiti board for people with axes to grind -- or for guys named Jimbo Wales who want to dump their girlfriends." Jiný pohled na celou věc je na Fox News.
Není to první nedorozumění takového druhu. I sv. Václav byl takto zabit.
Není to první nedorozumění takového druhu. I sv. Václav byl takto zabit.
A Vy zase bijete černochy
Není pochyb o tom, že existence Guantánama je skandální a že by okamžitě mělo být zrušeno. Není pochyb o tom, že mučení je nepřípustné, ať už se děje v USA nebo Israeli. To však nic nemění na tom, že oba tyto státy mají právo kritisovat stav lidských práv v České republice. Z této kritiky bychom se měli poučit a ne poukazovat na břevno v oku druhého. Mirek Topolánek se tak postavil po bok Chruščova.
Naproti tomu Jiří Paroubek dokázal, že svou cestu napravo, pryč od Filipa, myslí vážně: „Pokud pan Topolánek důkazy o mučení vězňů v amerických věznicích nemá, tak by bylo dobré, aby se omluvil.“ Tomu tleskám.
Naproti tomu Jiří Paroubek dokázal, že svou cestu napravo, pryč od Filipa, myslí vážně: „Pokud pan Topolánek důkazy o mučení vězňů v amerických věznicích nemá, tak by bylo dobré, aby se omluvil.“ Tomu tleskám.
Ústavní soud změnil zákoník práce
12. března 2008
Lord Hoven na české části původní wikipedie II
motto: "Žádná z referencí uvedených v článku nejde do hloubky problému, popisuje pouze jev. Všechny tedy jsou triviální. Pro většinu občanů a bohužel i část wikipedistů je trivialita životní normou. Žijí v ní, zvykli si na ni a chtějí ji i v encyklopedii. A taková triviální encyklopedie by přece přilákala řadu dalších ctitelů triviality." Luboš Pruner
AHL71 přinesl zprávu o jednom typickém wikipedickém hesle. Diskusse o smazání ukázala, jak moc současný wiki establishment nerozumí samotným principům wikipedie.
Cynik má plnou pravdu, že do encyklopedie hodné toho jména heslo o skatologickém vandalovi nepatří. Něco zcela jiného je skatologický vandalism, který si zřejmě jako fenomén doby heslo zaslouží. Bohužel silně pochybuji o tom, že by to některý ze současných wikipedistů zvládl napsat a i kdyby to zvládl, že by to nebylo smazáno jako OR. Rozum a chtíč byla naprostá výjimka, která navíc vznikla v době, kdy na cs: nevládla lůza. Jediný, kdo připadá v úvahu, neboť dokáže psát skutečná encyklopedická hesla, je ŠJů.
Typický český wikipedista není schopen těchto zcela triviálních úvah:
AHL71 přinesl zprávu o jednom typickém wikipedickém hesle. Diskusse o smazání ukázala, jak moc současný wiki establishment nerozumí samotným principům wikipedie.
Cynik má plnou pravdu, že do encyklopedie hodné toho jména heslo o skatologickém vandalovi nepatří. Něco zcela jiného je skatologický vandalism, který si zřejmě jako fenomén doby heslo zaslouží. Bohužel silně pochybuji o tom, že by to některý ze současných wikipedistů zvládl napsat a i kdyby to zvládl, že by to nebylo smazáno jako OR. Rozum a chtíč byla naprostá výjimka, která navíc vznikla v době, kdy na cs: nevládla lůza. Jediný, kdo připadá v úvahu, neboť dokáže psát skutečná encyklopedická hesla, je ŠJů.
Typický český wikipedista není schopen těchto zcela triviálních úvah:
- Je rozdíl mezi heslem o člověku a heslem o věci (fenoménu). Hesla o živých lidech podléhají zvláště přísným pravidlům o ochraně soukromí: "Dominik92 16:28, 9. 3. 2008 (UTC) Bohuzel i teketo veci se staly a zname media se o tom zminili, jsou tam reference, je tam par vet informaci, tak proc ne?"
- Wikipedie není zpravodajská agentura nebo noviny, nýbrž pokus o encyklopedii, lépe řečeno o strukturované úložiště znalostí. Ne vše, co je newsworthy, je encyclopedia-worthy: "Ale je podložena zdroji mnohem lépe než mnohé objekty, které tímto hlasováním prošly, takže asi významné. --Postrach 10:21, 9. 3. 2008 (UTC)".
Opětovné zavedení moderování kommentářů
Idiot Šťoural dlouho nechával tento blog na pokoji. Bohužel jeho inherentně parasitická povaha nakonec převážila a ten crétin opět začal ZMP zaneřáďovat svými výměšky. Stejně jako je každý slušný dvorek uklizen od slepičinců, tak ani zde Šťouralovy polluce nebudou mít prostor. Nechť si masturbuje jinde.
Opětovné zavedení moderování kommentářů znamená jisté nepohodlí pro přispěvatele. Proto prosím všechny pravidelné kommentátory, kteří dosud nejsou členy ZMP, ať mi pošlou e-mail. Jako členové ZMP budou moci přispívat bez moderování.
Opětovné zavedení moderování kommentářů znamená jisté nepohodlí pro přispěvatele. Proto prosím všechny pravidelné kommentátory, kteří dosud nejsou členy ZMP, ať mi pošlou e-mail. Jako členové ZMP budou moci přispívat bez moderování.
O odvaze Rafanů
Milan Knížák ji přesně vystihl, když prohlásil:
Rafani nemají odvahu. Pálili například českou vlajku tak, že ji napřed udělali šedobílou, aby to vlastně česká vlajka nebyla. Nebo jakoby ukradli obraz z Národní galerie, pod falešnou záminkou a přes prostředníka brněnského Domu umění, pečlivě ho zabalili do fólie, takže věděli, že se mu nic nestane, a pak ho hodili do vody. Neriskovali nic. Šli se vykálet do Národní galerie, ale místo aby se postavili doprostřed sálu a sundali kalhoty, schovali se za panel. Takové jednání považuji za určitý druh zbabělosti.
Rafani nemají odvahu. Pálili například českou vlajku tak, že ji napřed udělali šedobílou, aby to vlastně česká vlajka nebyla. Nebo jakoby ukradli obraz z Národní galerie, pod falešnou záminkou a přes prostředníka brněnského Domu umění, pečlivě ho zabalili do fólie, takže věděli, že se mu nic nestane, a pak ho hodili do vody. Neriskovali nic. Šli se vykálet do Národní galerie, ale místo aby se postavili doprostřed sálu a sundali kalhoty, schovali se za panel. Takové jednání považuji za určitý druh zbabělosti.
11. března 2008
Návrat pohanství?
Server Délský potápěč publikoval zajímavý článek s názvem "Znovuzrození pohanské myšlenky?" Evidentně vychází z knihy francouzského filosofa Alaina de Benoist "Býti pohanem", ve které se zmíněný autor zamýšlí nad možným revivalem tradičních systémů v 21. století.
Co je však nejvíce zajímavé, je cíl, jaký de Benoistova kniha, stejně jako zčásti i článek z Délského potápěče sledují. Snaží se v prvé řadě vymýtit nepradivé mýty (které jsou z velké části produktem katolické církve) o pohanství, jako o vyznávání primitivních kultů, spočívajících v lidských obětech, nebo obskurních obyčejích.
Naopak je zde "pohanská myšlenka" prezentována jako soubor unikátních pramenů myšlení, na kterých byl vystavěn antický svět a které (vzdor staletím útlaku a církevních perzekucí) se v lidském životě a lidských společnostech objevují dodnes. Je připomínána italská renesance, coby snaha "obrodit antického ducha ve výtvarném umění", rozmach "pohanské myšlenky" s úsvitem romantismu a také moderní doba, kde je zmíněno dílo například J.R.R. Tolkiena, Martina Heideggera, Knuta Hamsuna, nebo také Octavia Paze a Gabriele D´Annunzia.
Více než příznačným se potom jeví následující citát:
Dějiny „západního světa“ nezačaly narozením Krista, ani náboženství starých Evropanů nespatřila světlo světa za časů Mojžíše v poušti.
Co je však nejvíce zajímavé, je cíl, jaký de Benoistova kniha, stejně jako zčásti i článek z Délského potápěče sledují. Snaží se v prvé řadě vymýtit nepradivé mýty (které jsou z velké části produktem katolické církve) o pohanství, jako o vyznávání primitivních kultů, spočívajících v lidských obětech, nebo obskurních obyčejích.
Naopak je zde "pohanská myšlenka" prezentována jako soubor unikátních pramenů myšlení, na kterých byl vystavěn antický svět a které (vzdor staletím útlaku a církevních perzekucí) se v lidském životě a lidských společnostech objevují dodnes. Je připomínána italská renesance, coby snaha "obrodit antického ducha ve výtvarném umění", rozmach "pohanské myšlenky" s úsvitem romantismu a také moderní doba, kde je zmíněno dílo například J.R.R. Tolkiena, Martina Heideggera, Knuta Hamsuna, nebo také Octavia Paze a Gabriele D´Annunzia.
Více než příznačným se potom jeví následující citát:
Dějiny „západního světa“ nezačaly narozením Krista, ani náboženství starých Evropanů nespatřila světlo světa za časů Mojžíše v poušti.
Ivan Odilo Štampach
Pana Štampacha jsem osobně nikdy nepotkal, ačkoli několik knih o pravoslaví v jeho knihovně se k němu v 80. letech dostalo přese mne a přes mou pražskou rodinu. Je celá řada věcí, na kterých se s ním neshodnu: kromě samotného faktu, že já jsem pravoslavný křesťan, nesdílím s ním mj. jeho přetrvávající respekt k Havlovi nebo jeho odpor k trestu smrti (o jeho členství v zednářské lóži nic nevím, nepotvrdil to, ani nepopřel). Přesto ze všech českých veřejně činných a známých osobností mám k němu patrně nejblíž a jeho články a pohledy mě oslovují nejvíc. V souvislosti s "nebezpečím islámu" napsal stať v níž figurují všechny "moje autority": Guénon, Schuon, Coomaraswamy, Hossein Nasr... Astra, který se stále dožaduje informací o české politice, nejspíše zaujme jeho postvolební úvaha. Pěkně reagoval i na bláboly rabiátské české pseudopravice, zveřejněné na Britských listech.
Zkrátka, zařadil jsem si jeho stránky do "Záložek", či jak se to v Česku jmenuje a doporučuji je k nahlédnutí každému.
Zkrátka, zařadil jsem si jeho stránky do "Záložek", či jak se to v Česku jmenuje a doporučuji je k nahlédnutí každému.
10. března 2008
Lord Hoven na české Wikipedii
Encyklopedické heslo Lord Hoven se stalo již krátce po svém založení předmětem hlasování o smazání.
Podle současných čísel to vypadá, že Lord hlasování přežije. Toto hlasování patří mezi do skupiny těch zajímavějších, v diskusi k němu si lze přečíst zajímavé postřehy a na svém blogu jej měl potřebu komentovat i Ignác Pospíšil. Otázkou je však, zda jeho aktivita v této věci není způsobena tím, že jej Ross Hedvíček v minulosti v jednom ze svých protičeských komentářů poněkud přihlouple označil za podezřelého.
Podle současných čísel to vypadá, že Lord hlasování přežije. Toto hlasování patří mezi do skupiny těch zajímavějších, v diskusi k němu si lze přečíst zajímavé postřehy a na svém blogu jej měl potřebu komentovat i Ignác Pospíšil. Otázkou je však, zda jeho aktivita v této věci není způsobena tím, že jej Ross Hedvíček v minulosti v jednom ze svých protičeských komentářů poněkud přihlouple označil za podezřelého.
Hlasování o smazání na české Wikipedii
Poslední dobou se potvrzuje, že hlasování o smazání na české Wikipedii jsou díky počtu hlasujících obvykle daleko spolehlivějším ukazatelem vůle komunity než na té anglické. Ostatně i oproti minulosti se jich účastní stále více a více lidí.
Je otázkou, zda je to jen díky tomu, že česká Wikipedie má pro takováto hlasování tak akorát vhodnou velikost, nebo hraje roli i to, že si na ní správci nesmějí svévolně rozhodovat o výsledku hlasování či tento výsledek pak nějaký Jimbo Wales svévolně ignorovat.
Většinu problematických mazacích akcí české Wikipedie tak v současnosti tvoří mazání pomocí šablon "urgentně upravit" a "urgentně ověřit".
Je otázkou, zda je to jen díky tomu, že česká Wikipedie má pro takováto hlasování tak akorát vhodnou velikost, nebo hraje roli i to, že si na ní správci nesmějí svévolně rozhodovat o výsledku hlasování či tento výsledek pak nějaký Jimbo Wales svévolně ignorovat.
Většinu problematických mazacích akcí české Wikipedie tak v současnosti tvoří mazání pomocí šablon "urgentně upravit" a "urgentně ověřit".
9. března 2008
Proč nesmíme patřit do ruské sféry zájmů
Bohumil Doležal: "Druhé bezprostřední ohrožení jsou probouzející se zahraničně politické ambice Ruské federace, která by ráda obnovila svůj vliv na území, ztraceném po konci studené války. To znamená i u nás. My dnes patříme opět k euroatlantickému Západu, i když jen jako jedna z jeho zaostalejších periferních oblastí. Toto začlenění je pro nás už vzhledem k našim tradicím, životním zvyklostem a sdíleným hodnotám o hodně výhodnější než byla někdejší příslušnost k ruskému bloku, bez ohledu na to, že komunismus už tam nepanuje. Pořád jde o zaostalejší a méně svobodnou oblast světa."
A ještě něco: "Klausovo i Havlovo politické mesiášství představuje degenerovaný typ politiky, politiky přerůstající v jakési ideologické pseudonáboženství. Přitom nejpozději od osvícenství se politika chápe jako světská, praktická činnost, jejímž cílem je usmiřování konfliktů a snižování míry nenávisti ve společnosti. V těchto konkrétních dílčích krocích se nastoluje as obnovuje „pokoj a mír ve světě“. My jsme se vrátili někam na konec středověku, ale protože jsme své pravé náboženství už ztratili, vymýšlíme si různá náhradní. Vytváří se falešná clona, která nás konfrontuje s fiktivními globálními nebezpečími a brání nám vidět ta skutečná, konkrétní a lokální."
A ještě něco: "Klausovo i Havlovo politické mesiášství představuje degenerovaný typ politiky, politiky přerůstající v jakési ideologické pseudonáboženství. Přitom nejpozději od osvícenství se politika chápe jako světská, praktická činnost, jejímž cílem je usmiřování konfliktů a snižování míry nenávisti ve společnosti. V těchto konkrétních dílčích krocích se nastoluje as obnovuje „pokoj a mír ve světě“. My jsme se vrátili někam na konec středověku, ale protože jsme své pravé náboženství už ztratili, vymýšlíme si různá náhradní. Vytváří se falešná clona, která nás konfrontuje s fiktivními globálními nebezpečími a brání nám vidět ta skutečná, konkrétní a lokální."
Vysvětlení chování Snítilého
Bohumil Doležal publikoval nejvíce pravděpodobné vysvětlení chování Snítilého: "někdo z tábora Klausových přívrženců (kdo asi?), naznačil Snítilému, že ví o skvrně na jeho minulosti a bude záležet jen na něm, zda to praskne nebo ne. Snítilý pak v první volbě dvakrát nevolil nikoho a před rozhodujícím třetím kolem odešel. Nato někdo z přívrženců prof. Švejnara (kdo asi?), komu bylo taky velmi dobře známo, za co je pan poslanec „uchopitelný“, aby tuto uchopitelnost zlikvidoval, všechno práskl Právu, kde to obratem zveřejnili. Pan Snítilý to vzal jako zradu, a aby ji odměnil, dal v druhé volbě svůj hlas Klausovi."
Stage6 skončilo
Na konci února 2008 skončilo Stage6. Nevydrželo konkurenci You Tube. Jakýmsi pokusem o nástupce je Veoh.
Economist o wikipedii
via Waldgänger. Economist klade falešné dilemma: Buď bude wikipedie strukturovaným úložištěm znalostí nebo skutečnou encyklopedií. Ve skutečnosti je tento spor dávno odklizen. Wikipedie je strukturovaným úložištěm znalostí. Jak vypadá pokus o skutečnou encyklopedii, se můžete podívat sami: 52 článků. Deletionists dosud nepochopili ani základy wikipedie, je mi líto. Na druhou stranu u žijících osobností je třeba respektovat jejich soukromí. To například dosud odmítá Dezidor, jinak vynikající správce.
Walesův článek o jihoafrické restauraci (původní verse) by pitomci z cs: okamžitě označili ohyzdným slovem subpahýl a smazali. Článek má plnou pravdu, když tvrdí: "Covert alliances and intrigues are common."
Updated.
Walesův článek o jihoafrické restauraci (původní verse) by pitomci z cs: okamžitě označili ohyzdným slovem subpahýl a smazali. Článek má plnou pravdu, když tvrdí: "Covert alliances and intrigues are common."
Updated.
8. března 2008
Chemici o pravopisu
motto: "paradoxně i nechemici znají z chemického názvosloví našich osm přípon pro anorganické oxidy a soli. Jsme na ně snad i hrdi a nemalá část populace je zná do vysokého věku, ač jinak nezná z chemie nic jiného. Přitom ty přípony jsou jen českým folklorem s nepatrným významem, který v obrozenských dobách pomáhal léčit naše pocity méněcennosti ukázkou výjimečných schopností českého jazyka."
Chemici se s barbarisací orthografie nikdy nesmířili: "Českou zvláštností jsou problémy s pravopisem, zejména organických názvů. Dosud tradiční mezinárodní pravopis chemických názvů zreformovali naši jazykovědci na fonetický. A tak jsou nejen noviny, ale i učebnice, populárně vědecké, odborné a vědecké texty zamořeny "názvy" jako glukóza, metylalkohol, etylén, tiopurín a podobnými nestvůrami. Jazykovědci se brání výtkám chemiků, že přece připouštějí i klasický pravopis, jak je jen částečně, zcela marginálně a nepříliš srozumitelně zmíněno v předmluvě k Akademickému slovníku cizích slov. To je však opravdu málo platné, jsou-li v lexikální části všechny chemické názvy uvedeny fonetickým pravopisem. Bohužel velmi často se stává, že odborná redaktorka, nemajíc ponětí o organickém názvosloví, o to tvrdohlavěji trvá na fonetickém pravopise s poukazem na zmíněný slovník. A tak věty jako "glukosidy vznikají z glukózy", "pyrrolin je dehydroderivát pyrolidínu", "thienyl je radikál odvozený od tiofenu", "thionylchlorid nepatří mezi tiosloučeniny" a "reakcí s etanolem se získá ethoxyderivát" jsou vlastně zcela v pořádku, protože některé z těchto názvů mají smůlu, že jsou uvedeny ve Slovníku, kdežto jiné tam prostě nejsou.
Akademický slovník prokázal a stále prokazuje českému chemickému názvosloví službu vpravdě medvědí. Příklad čerstvý, který se skutečně stal. Opět paní redaktorka po poradě se Slovníkem nepřipustila odpor a změnila všechny předpony thio v názvech na tio. Takto "vylepšené" populárně-vědecké knihy čtou tisíce většinou mladých čtenářů, kteří si zvykají a přijímají tento pravopisný úzus (littera scripta manet!). Takto podobné paní redaktorky de facto kodifikují dosud prakticky neznámý pravopis (ani Večerní Praha by ještě donedávna nenapsala tio). Již dnes je ale zřejmé, že díky Slovníku se tio stane co nevidět normou.
Ve svém fonetizačním tažení proti chemickému názvosloví však postupovali autoři Slovníku krajně nedůsledně a nevyzpytatelně. Tak máme psát pyridín, hydrazín, anilín a stejně mnoho jiných, ale amin, pyrazin, protein. Podobně všechny th byly v organických názvech nemilosrdně vymýceny ve prospěch pouhého t, ale na milost byly vzaty thallium (dokonce ponechána dvě l), thorium a thulium. Podobně glukóza, galaktóza, fruktóza, laktóza a sacharóza se podle Slovníku mají psát s ó a se z, ale jak psát ostatní cukry, kterých je mnohem více a všechny mají podle názvoslovných pravidel příponu -osa? Totéž platí pro enzymy s jednotnou příponou -asa."
Chemici se s barbarisací orthografie nikdy nesmířili: "Českou zvláštností jsou problémy s pravopisem, zejména organických názvů. Dosud tradiční mezinárodní pravopis chemických názvů zreformovali naši jazykovědci na fonetický. A tak jsou nejen noviny, ale i učebnice, populárně vědecké, odborné a vědecké texty zamořeny "názvy" jako glukóza, metylalkohol, etylén, tiopurín a podobnými nestvůrami. Jazykovědci se brání výtkám chemiků, že přece připouštějí i klasický pravopis, jak je jen částečně, zcela marginálně a nepříliš srozumitelně zmíněno v předmluvě k Akademickému slovníku cizích slov. To je však opravdu málo platné, jsou-li v lexikální části všechny chemické názvy uvedeny fonetickým pravopisem. Bohužel velmi často se stává, že odborná redaktorka, nemajíc ponětí o organickém názvosloví, o to tvrdohlavěji trvá na fonetickém pravopise s poukazem na zmíněný slovník. A tak věty jako "glukosidy vznikají z glukózy", "pyrrolin je dehydroderivát pyrolidínu", "thienyl je radikál odvozený od tiofenu", "thionylchlorid nepatří mezi tiosloučeniny" a "reakcí s etanolem se získá ethoxyderivát" jsou vlastně zcela v pořádku, protože některé z těchto názvů mají smůlu, že jsou uvedeny ve Slovníku, kdežto jiné tam prostě nejsou.
Akademický slovník prokázal a stále prokazuje českému chemickému názvosloví službu vpravdě medvědí. Příklad čerstvý, který se skutečně stal. Opět paní redaktorka po poradě se Slovníkem nepřipustila odpor a změnila všechny předpony thio v názvech na tio. Takto "vylepšené" populárně-vědecké knihy čtou tisíce většinou mladých čtenářů, kteří si zvykají a přijímají tento pravopisný úzus (littera scripta manet!). Takto podobné paní redaktorky de facto kodifikují dosud prakticky neznámý pravopis (ani Večerní Praha by ještě donedávna nenapsala tio). Již dnes je ale zřejmé, že díky Slovníku se tio stane co nevidět normou.
Ve svém fonetizačním tažení proti chemickému názvosloví však postupovali autoři Slovníku krajně nedůsledně a nevyzpytatelně. Tak máme psát pyridín, hydrazín, anilín a stejně mnoho jiných, ale amin, pyrazin, protein. Podobně všechny th byly v organických názvech nemilosrdně vymýceny ve prospěch pouhého t, ale na milost byly vzaty thallium (dokonce ponechána dvě l), thorium a thulium. Podobně glukóza, galaktóza, fruktóza, laktóza a sacharóza se podle Slovníku mají psát s ó a se z, ale jak psát ostatní cukry, kterých je mnohem více a všechny mají podle názvoslovných pravidel příponu -osa? Totéž platí pro enzymy s jednotnou příponou -asa."
Guy Peters: Přesná analysa II
Republikánský kandidát na presidenta, John McCain, napsal o Rusku: "A decade and a half ago, the Russian people threw off the tyranny of communism and seemed determined to build a democracy and a free market and to join the West. Today, we see in Russia diminishing political freedoms, a leadership dominated by a clique of former intelligence officers, efforts to bully democratic neighbors, such as Georgia, and attempts to manipulate Europe's dependence on Russian oil and gas. We need a new Western approach to this revanchist Russia. We should start by ensuring that the G-8, the group of eight highly industrialized states, becomes again a club of leading market democracies: it should include Brazil and India but exclude Russia. Rather than tolerate Russia's nuclear blackmail or cyberattacks, Western nations should make clear that the solidarity of NATO, from the Baltic to the Black Sea, is indivisible and that the organization's doors remain open to all democracies committed to the defense of freedom. We must also increase our programs supporting freedom and the rule of law in Russia and emphasize that genuine partnership remains open to Moscow if it desires it but that such a partnership would involve a commitment to being a responsible actor, internationally and domestically.
More broadly, America needs to revive the democratic solidarity that united the West during the Cold War. We cannot build an enduring peace based on freedom by ourselves. We must be willing to listen to our democratic allies. Being a great power does not mean that we can do whatever we want whenever we want, nor should we assume that we have all the wisdom, knowledge, and resources necessary to succeed. When we believe international action -- whether military, economic, or diplomatic -- is necessary, we must work to persuade our friends and allies that we are right. And we must also be willing to be persuaded by them. To be a good leader, America must be a good ally."
More broadly, America needs to revive the democratic solidarity that united the West during the Cold War. We cannot build an enduring peace based on freedom by ourselves. We must be willing to listen to our democratic allies. Being a great power does not mean that we can do whatever we want whenever we want, nor should we assume that we have all the wisdom, knowledge, and resources necessary to succeed. When we believe international action -- whether military, economic, or diplomatic -- is necessary, we must work to persuade our friends and allies that we are right. And we must also be willing to be persuaded by them. To be a good leader, America must be a good ally."
7. března 2008
Příhoda z anglické části wiki
Na rozdíl od tvrzení některých pitomců, nejsem na wikipedii zablokován. Dnes jsem si pokojně editoval na anglické části původní wiki: Vytvořil jsem heslo Spirituál kvintet. Ale pak přišel jakýsi editor, který jako by vypadl z oka establishmentu na cs:, a navrhl můj text na bleskurychlé smazání. Byl jsem poměrně v shocku, nicméně jsem se mu snažil trpělivě dokázat jeho omyl. Ale pak se ukázalo, že podobných zásahů měl na svědomí více.
S typicky wikipedickou nucenou zdvořilostí jsem mu dal, co proto. Ale teprve, když mu jeden správce oznámil, že pokud s podobnými nesmysly nepřestane, tak ho zablokuje, Jammy Simpson ztratil nervy a z wiki odešel nadobro. Typický případ samozvaného drába.
S typicky wikipedickou nucenou zdvořilostí jsem mu dal, co proto. Ale teprve, když mu jeden správce oznámil, že pokud s podobnými nesmysly nepřestane, tak ho zablokuje, Jammy Simpson ztratil nervy a z wiki odešel nadobro. Typický případ samozvaného drába.
Zřizovací akt za první republiky
Jak vypadaly správní akty ve formě zákona za první republiky je možno demonstrovat na zákonu č. 86/1920 Sb. z. a n., o Masarykově Akademii Práce:
Masarykova Akademie Práce je samostatný a samosprávný ústav vědecký se sídlem v Praze. Jeho úkolem jest organisovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu.
Organisace Masarykovy Akademie Práce bude upravena řádem, který bude vydán nařízením.
Třetinu prvních členů jmenuje vláda.
Předsedu Masarykovy Akademie Práce a jeho náměstky potvrzuje president republiky.
Státu náleží dozor k hospodářství Masarykovy Akademie Práce.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ostatními ministerstvy.
§ 1.
Masarykova Akademie Práce je samostatný a samosprávný ústav vědecký se sídlem v Praze. Jeho úkolem jest organisovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu.
§ 2.
Organisace Masarykovy Akademie Práce bude upravena řádem, který bude vydán nařízením.
Třetinu prvních členů jmenuje vláda.
Předsedu Masarykovy Akademie Práce a jeho náměstky potvrzuje president republiky.
Státu náleží dozor k hospodářství Masarykovy Akademie Práce.
§ 3.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ostatními ministerstvy.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Habrman v. r.
Znouzectnost - Krysař (Bylo nebylo)
Nejslavnější píseň punkové skupiny Znouzectnost (ZNC) se jmenuje Krysař (mp3 a slova) a je též známá jako Bylo nebylo. Vyšla na demo snímku Obludný Neználek (1989).
Bylo nebylo – prošly divný zprávy
že vyšlehnou hranice pro čerty a ďábly
do datumu na plakátech chybělo pár dní
na radnici krysaře zvou si páni radní
Bylo nebylo – řekli to by teda nešlo
s touhle vaší visáží hrát budete tu těžko
nás totiž vůbec nezajímá, že vás mají lidi rádi
my jsme tady od toho, jejich mysl chránit
Updated.
Bylo nebylo – prošly divný zprávy
že vyšlehnou hranice pro čerty a ďábly
do datumu na plakátech chybělo pár dní
na radnici krysaře zvou si páni radní
Bylo nebylo – řekli to by teda nešlo
s touhle vaší visáží hrát budete tu těžko
nás totiž vůbec nezajímá, že vás mají lidi rádi
my jsme tady od toho, jejich mysl chránit
Updated.
6. března 2008
Růst neliberální demokracie
via Waldgänger. Fareed Zakaria napsal geniální článek The Rise of Illiberal Democracy (český výtah z něho: "Zakariova teze zní: zavádějme rovnou prvky liberálního konstitucionalismu. Zavádějme rovnou to, v co doufáme, že nám vyprodukuje demokracie. Proto je dobré neliberální demokracie vést k tomu, aby se liberalizovaly, a v případě, že sklouznou v autoritativní stát, nesnažit se, aby byla opět obnovena demokracie, ale aby byl zaváděn liberální konstitucionalismus. U autoritativních států rezignujme na demokracii vůbec, neboť není účelná, a prosazujme pouze liberální konstitucionalismus."), kde rozlišil mezi demokracií a liberalismem (svobodou). USA podporují vznik demokracií, protože je to mediálně populární, ale přitom by měly spíše podporovat růst svobody: "If a country holds elections, Washington and the world will tolerate a great deal from the resulting government, as they have with Yeltsin, Akayev, and Menem. In an age of images and symbols, elections are easy to capture on film. (How do you televise the rule of law?) But there is life after elections, especially for the people who live there."
Zadržování Ruska
Přečtěte si článek o zdrojích ruského chování. Jeho autorkou je Julie Tymošenková a článek odkazuje na oba nejslavnější texty George F. Kennana (1904–2005).
"Kryshtanovskaya argues that a closer look at these biographies -- examining gaps in resumés, odd career paths, or service in KGB affiliates -- suggests that 78 percent of the top people in Putin's regime can be considered ex-KGB."
Rusko vyváží hlavně suroviny, zbraně a letadla.
"17 percent of the Russian population that is Muslim"
"Kryshtanovskaya argues that a closer look at these biographies -- examining gaps in resumés, odd career paths, or service in KGB affiliates -- suggests that 78 percent of the top people in Putin's regime can be considered ex-KGB."
Rusko vyváží hlavně suroviny, zbraně a letadla.
"17 percent of the Russian population that is Muslim"
4. března 2008
2. března 2008
Lze pojmenovat věci pravými jmény?
Renáta Vesecká, Karel Černovský, Libor Grygárek, Petr Coufal, Arif Salichov, Pavel Kučera a Pavel Němec v. Marie Benešová se bude u Městského soudu v Praze projednávat v pondělí 17. 3. 2008 od 14.00.
Význam 27. dodatku pro českou právní politiku
Rozhodl jsem se, že tentokrát zúročím svou professi legislativce a napíšu něco z mezinárodní komparace.
27. dodatek americké ústavy (PDF) je pozoruhodný hned v několika směrech. Jednak svým obsahem – zvýšení platu členů Kongressu nabývá účinnosti až po volbách ("No law, varying the compensation for the services of the Senators and Representatives, shall take effect, until an election of Representatives shall have intervened.") – jednak způsobem přijetí.
Nejprve k proceduře. Americká ústava je federální. To znamená, že ji může měnit pouze zákon, který byl schválen stanoveným počtem států (75 % či více). Článek V stanoví doslova toto: "The Congress, whenever two thirds of both Houses shall deem it necessary, shall propose Amendments to this Constitution, or, on the Application of the Legislatures of two thirds of the several States, shall call a Convention for proposing Amendments, which in either Case, shall be valid to all Intents and Purposes, as Part of this Constitution, when ratified by the Legislatures of three fourths of the several States or by Conventions in three fourths thereof, as the one or the other Mode of Ratification may be proposed by the Congress; Provided that no Amendment which may be made prior to the Year One thousand eight hundred and eight shall in any Manner affect the first and fourth Clauses in the Ninth Section of the first Article; and that no State, without its Consent, shall be deprived of its equal Suffrage in the Senate."
Problém byl v tom, že 27. dodatek byl navržen již v roce 1789, tedy před 218 lety. Do roku 1792, kdy to bylo aktuální, ho ratifikovalo jen 7 států z požadovaných 10. Pak process ratifikace usnul. Výjimkou byl rok 1873, kdy ho ratifikovalo Ohio. Na návrh dodatku se pak zapomnělo. Byl oživen až v 70. letech 20. století, když ho v roce 1978 ratifikoval Wyoming. Co tomu předcházelo? Mezníkové rozhodnutí (landmark decision) SCOTUS ve věci Coleman v. Miller, 307 U. S. 433 (1939), které stanovilo, že ratifikace je vyhlášena na dobu neurčitou, pokud není výslovně stanoveno jinak. Rozhodnutí ve věci Coleman v. Miller bylo mezníkové, protože ustavilo doktrínu politické otázky, což by mělo být inspirativní i pro český ústavní soud.
Požadovaný 38. stát (z 50), Alabama, návrh dodatku ratifikovala v roce 1992, tedy 202 a ½ roku po návrhu. A to je pro ČR inspirativní. Je totiž třeba skoncovat s praxí, že právní předpis vydaný před rokem 1989, 1945 či 1918 nás nezajímá. Kromě vysoce známého ABGB bych připomněl císařský patent ze dne 10. září 1773 č. 1520 v Kropatschkově sbírce, o veřejných sbírkách, zákon č. 565/1786 JGS, ze dne 15. července 1786, dražební řád (o veřejných dražbách), zákon č. 117/1852 ř. z., ze dne 27. května 1852, o zločinech, přečinech a přestupcích, a zákon č. 7/1864 českého zemského zákoníku, ze dne 16. dubna 1864, obecní zřízení. Všechny (kromě českého obecného zřízení) byly výslovně zrušeny, ale jejich legislativní čistota je inspirativní i dnes.A konečně meritorně, patří k právním obyčejům, že nikdo nemá rozhodovat sám o sobě. Zvýší-li zákonodárný sbor členům zákonodárného sboru platy, má to být až pro zákonodárný sbor následující, tedy v našem případě až 6. poslaneckou sněmovnu.
- Článek Twenty-seventh Amendment to the United States Constitution na wikipedii
- Článek Coleman v. Miller na wikipedii
Černobílý pohled
Milan Zelený byl v 90. letech velice populární jako první zásadní kritik ekonomické transformace. Bohužel je jeho vadou stejně černobílé vidění jako těch, které kritisuje. Namátkou: "Proč jsme se museli vracet k ústavě a legislativě z První republiky, tj. do dvacátých let minulého století, a tak se vyhnout modernímu zákonodárství, přímé demokracii a regionální autonomii?" To není takto jednoduché. Předně jsme se do první republiky nevraceli, protože naše ústava má s II. ústavou ČSR jen máloco společného. Navíc právní řád I. republiky nelze takto lacině, bez hlubšího rozboru, odsuzovat.
"Proč jsme zničili výkonné české zemědělství prostým rozdrobením, i když jsme mohli všude ve světě sledovat trendy opačné a úspěchy integrace a automatizace?" Protože se dalo nápravě křivd před ekonomickou effektivitou.
"Proč jsme zničili výkonné české zemědělství prostým rozdrobením, i když jsme mohli všude ve světě sledovat trendy opačné a úspěchy integrace a automatizace?" Protože se dalo nápravě křivd před ekonomickou effektivitou.
Domácí násilí
Zajímavý článek vyšel na Britských listech. K tomu několik poznámek. Násilí je vždy je fysické; psychické zneužívání je týrání, verbální poznámky jsou obtěžování.
I na případu domácího násilí se ukazuje, jak hluboce jsou v nás zakořeny genderové stereotypy o ženě jako slabém tvoru. Cílem feminismu je potlačit a k tomu se hlásím i já.
K tomu též poznámky předsedy Soudcovské unie.
I na případu domácího násilí se ukazuje, jak hluboce jsou v nás zakořeny genderové stereotypy o ženě jako slabém tvoru. Cílem feminismu je potlačit a k tomu se hlásím i já.
K tomu též poznámky předsedy Soudcovské unie.
Plzeň ukázala: Všechno jde, když se chce
Průběh soboty byl velkým vítězstvím lidských práv v ČR. Poděkovat za to je nutné zejména nejvyššímu správnímu soudu, který lidská práva ochránil. Dále je nutno poděkovat policii, která ukázala, že není schopna jen excessů, ale že rovněž dokáže chránit lidská práva, protože nerozpustila zakázanou demonstraci antinacistů, kterou nesvolal (sic!) František Kostlán, protože k tomu nebyl žádný důvod.
Na druhou stranu jsou zde otazníky. Proč fašisté z establishmentu chtěli zakázat demonstraci neonacistů? Proč jiní
fašisté z establishmentu zakázali demonstraci antinacistů? Proč je v Praze nižší úroveň lidských práv než v Plzni?
Na druhou stranu jsou zde otazníky. Proč fašisté z establishmentu chtěli zakázat demonstraci neonacistů? Proč jiní
fašisté z establishmentu zakázali demonstraci antinacistů? Proč je v Praze nižší úroveň lidských práv než v Plzni?
1. března 2008
Proč došlo v případě Kosova k porušení mezinárodního práva
Guy Peters v poslední době často mluví o "chauvinistických mýtech" v situaci, kdy se vystupuje kriticky, či odmítavě k nedávnému jednostrannému vyhlášení kosovské nezávisloti. Peters často poukazuje na pověstný "žalář národů", kterým Jugoslávie v minulosti byla a často také poukazuje na to, že země, která je sice kolébkou národa, ale v níž už ten národ prakticky nežije, musí patřit novým obyvatelům.
V nedávné době mi proto též v diskusi pod jedním článkem kladně odpověděl na otázku, zda by podporoval snahu kupříkladu francouzských muslimů, kteří by jednoho dne žádali o odtržení části země od Francie.
Ponechám-li stranou tyto otázky, tak dle mého Peters ignoruje fakt, že Jugoslávie (Srbsko) během devadesátých let prodělala politické změny a i když se ani v roce 1999 nedalo hovořit o demokracii "v západním slova smyslu", je nepopiratelné, že určitý (dost značný) posun od autokratického spravování země Miloševičem směrem k demokracii prodělala.
Je proto nekorektní morálním apelem poměřovat nedávné vyhlášení nezávislosti Kosova s postupným osamostatňováním se Chorvatska, Slovinska, Bosny, nebo Černé hory. Už proto, že Peters tak automaticky vsugerovává myšlenku, že Srbové byli k jakýmkoli kosovským požadavkům nekompromisní a odmítaví. Přitom je to právě naopak. Kosovu byla již delší dobu nabízena autonomie. To ovšem představitelé kosovských albánců odmítli.
Rezoluce RB OSN č. 1244 z 10. června 1999 sice nehovoří v tom smyslu, že by explicitně zapovídala vyhlášení kosovské nezávislosti, nicméně garantuje suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie:
"Reaffirming the commitment of all Member States to the sovereignty and territorial integrity of the Federal Republic of Yugoslavia and the other States of the region, as set out in the Helsinki Final Act and annex 2"
"Stvrzuje závazek všech členských států respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a dalších států tohoto regionu v souladu s dodatkem 2 Helsinského závěrečného aktu."
Jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti bez projednání na půdě RB OSN a za současné ignorace nesouhlasu některých států, které se k vyhlášení kosovské nezávislosti staví odmítavě a kriticky (včetně Srbska samotného), tak stěží může být považováno za "kosovský 28. říjen", nýbrž zcela oprávněně za nový Mnichov.
V nedávné době mi proto též v diskusi pod jedním článkem kladně odpověděl na otázku, zda by podporoval snahu kupříkladu francouzských muslimů, kteří by jednoho dne žádali o odtržení části země od Francie.
Ponechám-li stranou tyto otázky, tak dle mého Peters ignoruje fakt, že Jugoslávie (Srbsko) během devadesátých let prodělala politické změny a i když se ani v roce 1999 nedalo hovořit o demokracii "v západním slova smyslu", je nepopiratelné, že určitý (dost značný) posun od autokratického spravování země Miloševičem směrem k demokracii prodělala.
Je proto nekorektní morálním apelem poměřovat nedávné vyhlášení nezávislosti Kosova s postupným osamostatňováním se Chorvatska, Slovinska, Bosny, nebo Černé hory. Už proto, že Peters tak automaticky vsugerovává myšlenku, že Srbové byli k jakýmkoli kosovským požadavkům nekompromisní a odmítaví. Přitom je to právě naopak. Kosovu byla již delší dobu nabízena autonomie. To ovšem představitelé kosovských albánců odmítli.
Rezoluce RB OSN č. 1244 z 10. června 1999 sice nehovoří v tom smyslu, že by explicitně zapovídala vyhlášení kosovské nezávislosti, nicméně garantuje suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie:
"Reaffirming the commitment of all Member States to the sovereignty and territorial integrity of the Federal Republic of Yugoslavia and the other States of the region, as set out in the Helsinki Final Act and annex 2"
"Stvrzuje závazek všech členských států respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a dalších států tohoto regionu v souladu s dodatkem 2 Helsinského závěrečného aktu."
Jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti bez projednání na půdě RB OSN a za současné ignorace nesouhlasu některých států, které se k vyhlášení kosovské nezávislosti staví odmítavě a kriticky (včetně Srbska samotného), tak stěží může být považováno za "kosovský 28. říjen", nýbrž zcela oprávněně za nový Mnichov.
Budou Palestinci obětí holocaustu?
Náměstek israelského ministra národní obrany, Matan Vilnai, prohlásil: "Větší střelbou raket na sebe [Palestinci] přivedou větší šoa, protože k sebeobraně použijeme veškerou sílu."
To nedomyslel, protože Palestincům nahrál na smeč: "Čelíme novým nacistům," kontroval Vilnajovým slovům mluvčí Hnutí islámského odporu Sami Abú Zuhrí. "Chtějí zabít a spálit palestinský národ."
Je jasné, že Vilnai chtěl říci: "Intensivnější střelbou raket si Palestinci sami sobě způsobí větší katastrofu, protože k sebeobraně použijeme veškerou sílu." Nicméně tohle dnešní hraní se zakázanými / posvátnými slovy jinak skončit nemohlo. Spadl do své vlastní pasti.
To nedomyslel, protože Palestincům nahrál na smeč: "Čelíme novým nacistům," kontroval Vilnajovým slovům mluvčí Hnutí islámského odporu Sami Abú Zuhrí. "Chtějí zabít a spálit palestinský národ."
Je jasné, že Vilnai chtěl říci: "Intensivnější střelbou raket si Palestinci sami sobě způsobí větší katastrofu, protože k sebeobraně použijeme veškerou sílu." Nicméně tohle dnešní hraní se zakázanými / posvátnými slovy jinak skončit nemohlo. Spadl do své vlastní pasti.
Topolánek opět rychleji mluví než myslí
Český premiér podpořil republikánského kandidáta v presidentských volbách v USA. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby p. Topolánek byl soukromník, nebo nanejvýše pouhý politik. Ale on je státník. Chce snad náš premiér říci, že Česká republika si přeje, aby nebyl zvolen Obama? Jak s ním potom bude jménem České republiky jednat, když bude zvolen demokrat, jako že bude?
Mirek Topolánek by si měl urychleně uvědomit, zda chce být českým státníkem, nebo členem McCainova volebního štábu, a podle toho se zachovat.
Mirek Topolánek by si měl urychleně uvědomit, zda chce být českým státníkem, nebo členem McCainova volebního štábu, a podle toho se zachovat.
Bezpráví neonacistů
Ačkoliv jsem horlivým stoupencem práva neonacistů shromažďovat se, je nutno vidět, že jejich chování je často v příkrém rozporu s právním řádem a že pošlapávají práva a svobody jiných.
Je směšné, že establishment o tom referuje tak, že vlastně nereferuje (bez odkazů a úmyslně zkomolené názvy). ZMP si na nic nehrají, a proto přinášejí funkční odkaz. Chci však neonacisty upozornit, že tato jejich aktivita je v příkrém rozporu právem takto poškozených na soukromí, a proto by ji měli okamžitě zanechat. Pokud tak neučiní dobrovolně, je zcela správně, že proti nim zasáhne státní moc.
Znalost práva u neonacistů je velice limitovaná: "Poslední zprávy mluví o tom, že primátor podal kasační stížnost, i kdyby byla uznána, tak PROTEST SE USKUTEČNÍ, ale nebude to již pochod, ale pouze shromáždění". Ve skutečnosti je pochod jen druhem shromáždění.
Na druhou stranu, nechápu, co je špatného na této adoraci: "My všichni jsme Hitlerovými dětmi. Jsme dětmi nacionální revoluce. Kráčíme v jeho šlépějích a naplňujeme odkaz, který nám zanechal. Byl to veliký a dobrosrdečný člověk, muž ušlechtilých zásad, bystrý politik, který dokázal vytěžit z minima maximum. Byl učitelem, otcem, byl vším. Proto nesmíme na toho muže nikdy zapomenout a vždy ctít jeho památku." Je sice absurdní, ale proč někomu vymlouvat jeho špatný vkus?
Je směšné, že establishment o tom referuje tak, že vlastně nereferuje (bez odkazů a úmyslně zkomolené názvy). ZMP si na nic nehrají, a proto přinášejí funkční odkaz. Chci však neonacisty upozornit, že tato jejich aktivita je v příkrém rozporu právem takto poškozených na soukromí, a proto by ji měli okamžitě zanechat. Pokud tak neučiní dobrovolně, je zcela správně, že proti nim zasáhne státní moc.
Znalost práva u neonacistů je velice limitovaná: "Poslední zprávy mluví o tom, že primátor podal kasační stížnost, i kdyby byla uznána, tak PROTEST SE USKUTEČNÍ, ale nebude to již pochod, ale pouze shromáždění". Ve skutečnosti je pochod jen druhem shromáždění.
Na druhou stranu, nechápu, co je špatného na této adoraci: "My všichni jsme Hitlerovými dětmi. Jsme dětmi nacionální revoluce. Kráčíme v jeho šlépějích a naplňujeme odkaz, který nám zanechal. Byl to veliký a dobrosrdečný člověk, muž ušlechtilých zásad, bystrý politik, který dokázal vytěžit z minima maximum. Byl učitelem, otcem, byl vším. Proto nesmíme na toho muže nikdy zapomenout a vždy ctít jeho památku." Je sice absurdní, ale proč někomu vymlouvat jeho špatný vkus?
29. února 2008
Rozpad žaláře národů - Jugoslávie
motto: "Slovinsko, Chorvatsko, Bosna, Kosovo jsou 4 zcela rozličné příběhy se zcela rozličnými viníky: Slovinsko mělo konflikt s federální komunistickou Jugoslávií. Chorvatsko částečně rovněž, ale hlavní podíl měli Srbové a Chorvati (myslel jsem, že hlavně Srbové, ale začali to Chorvati, v zájmu objektivity dělím vinu na obě strany). Bosna – hlavní viník Izetbegovič, ale ostatní strany taky nezahálely. Kosovo je jasná záležitost. Nezapomínejme na vinu např. Německa s uspěchaným uznáním samostatného Chorvatska apod. Odtržení Makedonie a Černé Hory dokazuje, že se od Jugoslávie dalo oddělit nenásilnou cestou." Vodník
Jak to bylo ve skutečnosti? Jugoslávie byl srbský žalář národů, který držel pohromadě jen díky studené válce. Když skončila, první se chtěli osamostatnit Slovinci. Srbové, kteří ovládali federální moc, to nechtěli připustit. Naštěstí ten konflikt byl krátký a pro Slovince vítězný. Nyní jsou v EU a bez zaostalých Srbů výtečně prosperují.
Druzí se chtěli osamostatnit Chorvati. Tam už to bylo horší, protože v Chorvatsku žilo mnoho Srbů. Válka byla vleklá a krvavá.
Třetí se chtěli osamostatnit Bosňané. Ani to Srbové nehodlali připustit, protože Bosna a Hercegovinu považovali za integrální součást Velkého Srbska. Po krvavé válce se to Bosňanům podařilo.
Jako čtvrté toužilo po nezávislosti na Srbsku (to tehdy ještě vystupovalo pod maskou Jugoslávie) Kosovo. Zde to doslova narazila na nejhorší srbské chauvinistické mýthy, které absolutně nerespektují, že země, která je sice kolébkou národa, ale v níž už ten národ prakticky nežije, musí patřit novým obyvatelům.
Pátí se osamostatnili Makedonci. V Makedonii prakticky žádní Srbové nežijí, takže to Srbům bylo jedno.
Šestí získali nezávislost Černohorci. Tam to bylo nejzvláštnější, protože vztah Černohorců k Srbům je stejný jako vztah Moravanů k Čechům. Srbové však byli po 4 válkách, které rozpoutali, a secessi Makedonců natolik oslabeni, že se nezmohli na jakýkoliv odpor.
Jak to bylo ve skutečnosti? Jugoslávie byl srbský žalář národů, který držel pohromadě jen díky studené válce. Když skončila, první se chtěli osamostatnit Slovinci. Srbové, kteří ovládali federální moc, to nechtěli připustit. Naštěstí ten konflikt byl krátký a pro Slovince vítězný. Nyní jsou v EU a bez zaostalých Srbů výtečně prosperují.
Druzí se chtěli osamostatnit Chorvati. Tam už to bylo horší, protože v Chorvatsku žilo mnoho Srbů. Válka byla vleklá a krvavá.
Třetí se chtěli osamostatnit Bosňané. Ani to Srbové nehodlali připustit, protože Bosna a Hercegovinu považovali za integrální součást Velkého Srbska. Po krvavé válce se to Bosňanům podařilo.
Jako čtvrté toužilo po nezávislosti na Srbsku (to tehdy ještě vystupovalo pod maskou Jugoslávie) Kosovo. Zde to doslova narazila na nejhorší srbské chauvinistické mýthy, které absolutně nerespektují, že země, která je sice kolébkou národa, ale v níž už ten národ prakticky nežije, musí patřit novým obyvatelům.
Pátí se osamostatnili Makedonci. V Makedonii prakticky žádní Srbové nežijí, takže to Srbům bylo jedno.
Šestí získali nezávislost Černohorci. Tam to bylo nejzvláštnější, protože vztah Černohorců k Srbům je stejný jako vztah Moravanů k Čechům. Srbové však byli po 4 válkách, které rozpoutali, a secessi Makedonců natolik oslabeni, že se nezmohli na jakýkoliv odpor.
Srbští barbaři
Vodník mne na Vrbě obviňuje, že mám morální vinu na ničení pravoslavných památek. Nemyslím. Podle mého názoru jsou Srbové a Albánci jeden za 18 a druhý bez 2 za 20. Pravoslaví ani islám totiž nemají úctu k životu, ani k hmotným hodnotám. Posuďte sami:
- Ferhat-pašina džamija
- mešita v Llapi (PDF)
- Foča
- etc.
Kommunistická persekuce sociálních demokratů
ČSSD ji uvádí na svém webu. Sporná je postava Jaromíra Nechanského. Veleslav Wahl v roce 1995 dostal Řád bílého lva II. třídy.
Kommunisté k výročí jejich putsche
KSČM vydala velice stručné stanovisko k 60. výročí jejich putsche. Spíše než pokus o historickou analysu se jedná o bezcennou polemiku se soudobým antikommunismem.
Státní terror na konci 40. letech kommunisté označují za "proces prohlubování národní a demokratické revoluce". Kommunistickou totalitu za "první historickou formu socialismu".
Vlastní státní převrat KSČM považuje za "ústavně provedenou revoluci, které se zúčastnily široké vrstvy občanů", jako kdyby kommunistické SA – Lidové milice – byly legální. Legalitu akčních výborů také KSČM nemůže myslet vážně. Korumpování zemědělců bolševici popisují jako "spojení s životními zájmy širokých neprivilegovaných vrstev a jejich aktivní prosazování".
Nic není větší známkou intelektuálního úpadku KSČM než toto stanovisko. Na druhou stranu, když pologramotná novinářka Ivana Svobodová z Mladé fronty dělá rozhovor s chytrým šéfem poslaneckého klubu KSČM, je jasné, kdo je vítězem.
Státní terror na konci 40. letech kommunisté označují za "proces prohlubování národní a demokratické revoluce". Kommunistickou totalitu za "první historickou formu socialismu".
Vlastní státní převrat KSČM považuje za "ústavně provedenou revoluci, které se zúčastnily široké vrstvy občanů", jako kdyby kommunistické SA – Lidové milice – byly legální. Legalitu akčních výborů také KSČM nemůže myslet vážně. Korumpování zemědělců bolševici popisují jako "spojení s životními zájmy širokých neprivilegovaných vrstev a jejich aktivní prosazování".
Nic není větší známkou intelektuálního úpadku KSČM než toto stanovisko. Na druhou stranu, když pologramotná novinářka Ivana Svobodová z Mladé fronty dělá rozhovor s chytrým šéfem poslaneckého klubu KSČM, je jasné, kdo je vítězem.
28. února 2008
Quo usque tandem, Kostláne?
Quo usque tandem abutere, Kostláne, patientia nostra? Quam diu etiam furor iste tuus nos eludet? Quem ad finem sese effrenata iactabit audacia?
František Kostlán svolává demonstraci ("Přijdeme proto v daný čas (1. 3. 2008. ve 14.00 hodin) před plzeňskou Velkou synagogu číst jména nacistických obětí, stejně jako další občané.") a přitom tvrdí, že žádnou nesvolává: "Akce nebude nikým oficiálně oznámená, svolávaná ani organizovaná," protože dobře ví, že shromáždění, které se takto pokouší svolat, je zakázané.
Takto se v českých zemích naposledy chovali bolševici, pane Kostláne. Takový despekt k právu a přirozené lidské slušnosti jste se nemohl naučit jinde než u Lenina a Trockého.
Nějak jsem si nestačil všimnout, že by v ústavě stálo, že všichni mají svobodu shromaždovací, vyjma neonacistů.
František Kostlán svolává demonstraci ("Přijdeme proto v daný čas (1. 3. 2008. ve 14.00 hodin) před plzeňskou Velkou synagogu číst jména nacistických obětí, stejně jako další občané.") a přitom tvrdí, že žádnou nesvolává: "Akce nebude nikým oficiálně oznámená, svolávaná ani organizovaná," protože dobře ví, že shromáždění, které se takto pokouší svolat, je zakázané.
Takto se v českých zemích naposledy chovali bolševici, pane Kostláne. Takový despekt k právu a přirozené lidské slušnosti jste se nemohl naučit jinde než u Lenina a Trockého.
Nějak jsem si nestačil všimnout, že by v ústavě stálo, že všichni mají svobodu shromaždovací, vyjma neonacistů.
Klassická česká intolerance
Jana Dvořáková na svém blogu napsala, že poprvé v životě vykouřila jednu cigaretu a že jí to chutnalo. Hned se na ní sesypali typicky čeští intoleranti, co si to dovoluje. Symptomatická je věta: "Neznám příšernější zážitek, než se líbat s kuřačkou," ačkoliv ve skutečnosti je to přesně naopak.
S českým národem je cosi špatně, když tolik jeho příslušníků má pocit, že za každou cenu musí druhému člověku vnucovat své vlastní normy.
S českým národem je cosi špatně, když tolik jeho příslušníků má pocit, že za každou cenu musí druhému člověku vnucovat své vlastní normy.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)