Co je in?
- BDSM
- pissing
- fetišism
- zoofilie
- koprofilie
- pedofilie
The Paraphilias Subworkgroup is proposing two broad changes that affect all or several of the paraphilia diagnoses, in addition to various amendments to specific diagnoses. The first broad change follows from our consensus that paraphilias are not ipso facto psychiatric disorders. We are proposing that the DSM-V make a distinction between paraphilias and paraphilic disorders. A paraphilia by itself would not automatically justify or require psychiatric intervention. A paraphilic disorder is a paraphilia that causes distress or impairment to the individual or harm to others. One would ascertain a paraphilia (according to the nature of the urges, fantasies, or behaviors) but diagnose a paraphilic disorder (on the basis of distress and impairment). In this conception, having a paraphilia would be a necessary but not a sufficient condition for having a paraphilic disorder.
This approach leaves intact the distinction between normative and non-normative sexual behavior, which could be important to researchers, but without automatically labeling non-normative sexual behavior as psychopathological. It also eliminates certain logical absurdities in the DSM-IV-TR. In that version, for example, a man cannot be classified as a transvestite—however much he cross-dresses and however sexually exciting that is to him—unless he is unhappy about this activity or impaired by it. This change in viewpoint would be reflected in the diagnostic criteria sets by the addition of the word “Disorder” to all the paraphilias. Thus, Sexual Sadism would become Sexual Sadism Disorder; Sexual Masochism would become Sexual Masochism Disorder, and so on.
In the West Bank, on Thursday evening, 13 May 2010, a Palestinian child was killed by an Israeli settler near Ramallah. According to investigations conducted by PCHR, at approximately 17:30 on Thursday, 13 May 2010, 4 Palestinian children, including 16-year-old Aysar Yasser Fawaz al-Zeben from al-Mazr'a al-Sharqiya village, went to al-Bayada area, approximately 50 meters from the Ramallah – Nablus road. At approximately 19:30, the four children threw stones at an Israeli car. The car immediately stopped. An Israeli settler exited the car and fired 14 to17 bullets at the children. The children fled into different directions. At approximately 21:00, 3 of the children met in the village. They called al-Zaben on his mobile phone, but he did not answer their call. They immediately began to look for him. At approximately 21:30, a number of residents of the village went to search for him, and at approximately 22:00, they found his body. They transferred the body to Ramallah Hospital. According to medical sources, the child was hit by a bullet to the back.Posledním mrtvým nezletilým Israelcem je 13letý (16letý?) Shlomo Nativ, který byl před více než rokem (2. dubna 2009) zavražděn na okupovaném území.
[D]ovolatelé mimo jiné poukázali na tu část odůvodnění napadeného výroku, v níž se odvolací soud zabýval skutečností, že se žalobci diskriminačnímu jednání vystavili dobrovolně. Poukazují na to, že v dnešní době není testující osoba povinna se obrnit proti předpokládanému zásahu do svého práva na lidskou důstojnost, což platí i v případě, kdy žalobci na základě svých dřívějších zkušeností tušili, že s vysokou pravděpodobností nebudou v B. R. obslouženi. Je třeba vycházet ze zásady, že nikdo není povinen před protiprávním jednáním ustupovat a vyhýbat se mu. Toto jednání nemůže snižovat závažnost újmy, která je mu tím způsobena. Obdobné závěry platí u vztahu „vykalkulovaného“ postupu a soudem prvního stupně zmíněným zásahem do názorových postojů a hodnotových žebříčků žalobců. Skutečnost, že případ proběhl v klidu a rasový motiv nebyl otevřeně sdělen, pak nemůže být kritériem. Význam má pouze to, že žalobci nebyli poníženi v očích třetích osob, protože incident nevyvolal pozornost hostů baru. To, že v restauračním zařízení existoval systém členských karet sloužící k selekci hostů, je dokladem toho, že jednání žalovaného bylo promyšlené a vykalkulované, takže tato okolnost odůvodňuje spíše zvýšení nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Podle odvolatelů je nepřípadné i poslední odvolacím soudem zmíněné kritérium týkající se zákazu vstupu osob mladších osmnácti let do provozovny. Porušení provozní instrukce není porušením obecně závazného právního předpisu, přičemž sama třetí žalobkyně v baru alkohol nepila ani nehrála na automatech a ani nic takového neplánovala.S. H. byla sice nezletilá a J. O. měl vyhlášku, že nezletilí do jeho provozovny nesmějí, ale ani k tomu se nejvyšší soud ČR jasně nevyjádřil. Podle mého názoru je to jasná diskriminace podle věku: Nelze zakázat nezletilcům přístup do provozoven, kde jim nehrozí žádná morální újma. Výjimkou jsou toliko bordely, striptease bary apod., nikoliv normální restaurace či bary.
To, že má někdo pro-izraelskou orientaci, pro mne vůbec neznamená, že musím souhlasit s jeho názory na střelbu do mládeže, na přípustnost mučení zajatců a že souhlasím s jeho ultrakonzervativním, nenávistným postojem ke každému, kdo je trochu jiný. Osobně toho pána neznám a na osobní rovině je mi lhostejný. Inteligenci mu neupírám a dokonce se mi ani nelíbí ultralevicové nebo hloupé argumenty některých jeho odpůrců. Ale já jsem na straně demokracie a tyhle krajní fanatické postoje mi vadí. Prostě nemohu přijmout nenávist vůči příslušníkům menšin, předsudky o rasové nerovnosti nebo přesvědčení, že jediné správné a přípustné náboženství je katolicismus, ani neschvaluji účelové lhaní, které těmto lidem není vůbec proti mysli, jak se ukázalo nedávno. Bylo by lepší, kdyby takoví lidé Izrael nepodporovali, protože Izraeli hodně škodí. Antisemité pak díky nim mají dost silné argumenty.Updated.
»V prvním vydání Zbabělců byla citována původní řeč Hermanna Göringa:Ale eště dejchá, svině,řekl Krpata.Hoši, podržte ho.Kluci popadli oba esesmany a podrželi je. Krpata pak přitiskl prvnímu hlaveň pistole na čelo a vystřelil.«
»Gott hat die Rassen geschaffen. Er wollte nichts Gleiches, und wir weisen es deshalb weit von uns, wenn man versucht, diese Rassenreinheit umzufälschen in eine Gleichheit. … Denn diese Gleichheit gibt es nicht. … Wir müssen versuchen, Anschluß zu gewinnen an die Geschlechterreihen aus grauer Vorzeit. Es ist fürwahr die Rettung in letzter Stunde gewesen, und hatte uns Gott und wenig Vorsehung den Führer nicht geschenkt, so wäre aus der Erbsünde, aus dem Verfall, Deutschland wenig wieder emporgestiegen. … Die Blutsünde ist die die Erbsünde eines Volkes. … Wir selbst, das deutsche Volk, haben schwer an dieser Erbsünde leiden müssen.«Pronesl ji dne 15. září 1935 jako předseda říšského sněmu před schválením norimberských zákonů (Stenographischer Bericht der Sitzung des Deutschen Reichstages v. 15. September 1935; 6. Sitzung, p. 62 – A a B; přetištěno jako dokument 3458-PS, US-588 norimberského processu a v Josef Wulf: Die Nürnberger Gesetze (1960), p. 11). Ve Zbabělcích je z ní citován výtah.
»Für uns gibt es zwei Möglichkeiten: entweder stimmt das nicht, woran wir glauben, entweder hat die Geschichte uns nicht berufen, entweder haben wir uns diese Mission nur eingeredet dann werden wir sie auch nicht zu Ende Führen, dann werden wir früher oder später von der Bühne dieses Lebens verschwinden, so wie wir gekommen sind, dann wird niemand von uns dieser Bewegung eine Träne nachweinen, sondern sagen: Wir sind gewogon worden, aber wir waren zu leicht gefunden.«Citováno podle Josef Škvorecký a Zdena Salivarová: Samožerbuch. Panorama, Praha 1991, 2. ed., p. 154.
Situace Cikánů-Romů v Československu nepatří k tématům, která upoutávají všeobecnou pozornost, a většina lidí o problémech této nejdiskriminovanější menšiny prakticky nic neví. Tato neinformovanost je důsledkem cílevědomého utajování všeho podstatného, co s Cikány-Romy souvisí. Věci však pokročily příliš daleko, než aby mohly pokračovat bez protestu.
Postoj veřejnosti kolísá mezi lhostejností a rasismem. Projevy rasismu a segregacionismu se množí a budou se množit. Cikáni-Romové, kteří jsou nejbezprávnější skupinou obyvatelstva Československa, ve všeobecných představách k obětem nezákonností nepatří, to je výsadou jen "slušných lidí".
Pak by třeba ignoranti typu Miloslava Štěrby: "Ale určitě by ocenil samotné komunisty. S jejich neskutečnou schopností neustále vyhledávat nepřátele zejména ve vlastních řadách. A pak je exemplárně pověsit, včetně generálního tajemníka." změnili názor.§ 1
(1) Účastníkem národního boje za osvobození je
1. kdo v letech 1939 až 1945
a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2, odst. 1, č. 2,
b) konal vojenskou službu ve spojenecké armádě,
c) byl příslušníkem první československé armády na Slovensku,
d) byl československým partyzánem (§ 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"),
e) zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví,
f) zúčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví,
g) byl československým politickým vězněm,
2. kdo byl československým dobrovolníkem ve Španělsku v letech 1936 až 1939.
(2) Stejně jako účastníci národního boje za osvobození se posuzují příslušníci stráže obrany státu zřízené vládním nařízením ze dne 23. října 1938, č. 270 Sb., o stráži obrany státu, kteří v roce 1938 v souvislosti s bojem proti nepřátelské protistátní činnosti v pohraničí utrpěli újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví.
(3) Vlastnosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2 nemůže nabýt, i když splňuje podmínky těchto odstavců,
a) kdo konal službu v nepřátelské armádě, nebo zúčastnil se jinak nepřátelského válečného podnikání proti spojencům, vyjímajíc službu v armádě tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944; v případech zvláštního zřetele hodných může ministr národní obrany povolit výjimku z tohoto ustanovení,
b) kdo byl na vedoucím místě Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Ústředí veřejných zaměstnanců, Svazu zemědělství a lesnictví nebo Hlinkovy slovenské ľudové strany, nevyužíval-li tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo kdo byl dobrovolně členem Svazu pro spolupráci s Němci, Českého svazu válečníků, Rodobrany, Vlajky, České ligy proti bolševismu, Německo-české společnosti, Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Hlinkovy gardy, Německo-slovenské společnosti, Hlinkovy mládeže nebo jiných fašistických organizací podobné povahy, jejichž účelem bylo šířit nacistickou ideologii a udržovat mocenské postavení Němců a Maďarů,
c) kdo byl okupanty nebo jejich pomahači pověřen vedoucím místem ve veřejných službách, leč že využíval tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo šlo o funkce zastávané v armádě tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944,
d) kdo zaujímal vedoucí místo ve válečném průmyslu, pracujícím pro německou nebo maďarskou armádu, nebo prováděl opevňovací práce pro Němce nebo Maďary, aniž byl k uvedeným činnostem donucen a nemohl se jim vyhnout, nebo kdo se obohatil v souvislosti s poměry v době nesvobody,
e) kdo přímo nebo nepřímo, i když nebyl členem některé organizace uvedené pod písm. b), vyvinul jakoukoli činnost proti slovenskému národnímu povstání, nebo o své újmě činy nebo slovy podporoval nebo obhajoval režim nacistů, fašistů, zrádců a kolaborantů, nebo se projevil jako osoba protidemokratická nebo protilidová nebo státně nebo národně nespolehlivá,
f) kdo je německé nebo maďarské národnosti, leč že se nikdy neprovinil proti národu českému a slovenskému nebo proti samostatnosti republiky Československé a zúčastnil se dobrovolně národního boje za osvobození, způsobem uvedeným v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a), d), e) a g).
(4) Ustanovení odstavce 1, č. 1, písm. b) až g), č. 2 a odstavce 2 vztahuje se pouze na československé státní občany.
.cz.