26. června 2008
Intervence dříve a dnes
Katarský princ chce vstoupit do sporu Vesecká a spol. v. Benešová. Obě strany jsou proti tomu, ale podle nesmyslné právní úpravy bude záležet jen na Ceplovi, zda to připustí: § 93 odst. 2 věta druh OSŘ: "O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh." V normálním státě o tom rozhoduje ta strana, v jejíž prospěch chce intervenovat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jsee mimo. Účelem vedlejší intervence není obrana práv stávajících účastníků, ale vedlejšího intervenienta. Je ovšem poněkud překvapivé, že to připouští § 216 odst. 1 OSŘ.
OdpovědětVymazatO tom nepochybuji, avšak v zájmu jedné ze stran. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by o hlavní intervenci.
OdpovědětVymazatNe, ve svém zájmu. Jinak by jeho intervence nebylo zapotřebí, mohl by účastníka podporovat mimoprocesně.
OdpovědětVymazatStejně to bylo upraveno už v § 17 et seq. CŘS.
To by mohl, ale z nějakého důvodu tak nečiní. Jde typicky o regressy.
OdpovědětVymazatLze si představit intervenci dobrovolnou nebo nucenou. Při té druhé např. může intervenient navrhovat takové důkazy, které jsou pro hlavního účastníka difamující. Hlavní účastník přitom nemá možnost, jak tomu zabránit.
OdpovědětVymazatNo, § 19 al. 1 i. f. CŘS: "Jeho procesní úkony jsou potud právně účinné pro hlavní stranu, pokud neodporují jejím vlastním procesním úkonům."
OdpovědětVymazatAno, to mne zprvu též napadlo. Těžko si ovšem představit procesní úkon "nenavržení důkazu" :-)
OdpovědětVymazatJe to otázka.
OdpovědětVymazat