Jiří T. Král narazil ve své glosse hned na několik zajímavých problémů. Předně, že se Britské listy jako trockistický věstník nestydí psát obdivně o kommunistických zločincích. Ale to není nic nového, to je známé dlouho. Podstatnější je otázka, zda je dobře, že se dnešní politici o umění nezajímají. Ono to není tak úplně pravda. Mecenáši v našich podmínkách prakticky neexistují, takže je suppluje stát svými dotacemi. A myslím, že je neposkytuje právě správně, což je vysoce politická otázka, kterou by se politici zabývat měli.
A je pravda, že dnešní bolševici si větu typu: "I Goebbels ve své 'genialitě' mluvil do vysokého umění např. režisérce Riefenstahlové. Koho z dnešních vládců tyto otázky zajímají?" napsat netroufnou. Příliš by totiž připomínalo Elmara Skružného.
To je ovšem dědictví katholictví, resp. jesuitismus. Říct o Antikristovi cokoli positivního bylo nebezpečné.
OdpovědětVymazatGoebbels byl (na rozdíl od dalších Bonzen v nacistické hierarchii velmi vzdělaný člověk, což samozřejmě nevylučuje tvrzení, že to byl zločinec.
Otázkou je, kde se to bere. Ďábel je například velice krásný a krása je positivní hodnota.
OdpovědětVymazatŽe by dědictví protireformace?
OdpovědětVymazatNevěděl jsem, že Ďábel může být krásný, živ doposud ve středověké patrně představě, že Ďábel může na sebe vzít libovolnou podobu, takže hovořit o něm v esthetických kategoriích nemá smysl. Vždy krásný je jen Bůh, ex definitone.
>Předně, že se Britské listy jako trockistický věstník nestydí psát obdivně o kommunistických zločincích.
OdpovědětVymazatJe jedno zda byli komunisté zločinci nebo ne, je podstatné, zda diskutovnou věc dělali dobře nebo špatně.
>Ďábel je například velice krásný a krása je positivní hodnota.
To svědší jen o tom, že negativní i pozitivní hodnoty mohou mít něco spolěčného, třeba krásu:) Tedy, pokud takové rozdělení má vůbec význam.
Britské listy jsou všehochuť, už jsem vám to několikrát psal, že tam naleznete i Borise Cveka, mudrce, který se vám velmi podobá
OdpovědětVymazat