Úvod jeho článku je decentní a až západně nenápadný. Rozbalí to až po chvíli.
"Vytvoření protihitlerovské koalice bylo bez přehánění zlomovou událostí v dějinách 20. století. Je to jedna z nejvýznamnějších, určujících událostí minulého století. Svět uviděl, že se státy a národy, při veškeré jejich odlišnosti, různorodosti národních snah, taktických rozporech, dokážou sjednotit ve jménu budoucnosti za účelem odporování globálnímu zlu. Dnes, kdy nás spojují společné hodnoty, jsme prostě povinni využívat tuto zkušenost spolupráce, abychom efektivně čelili společným výzvám a hrozbám, rozšiřovali globální prostor pro spolupráci, stírali takové anachronismy, jako jsou dělící linie v jakékoliv podobě."Rusko bylo vždy konservativní. Chtělo uchovat protinapoleonskou koalici v době, kdy už byla dávno passé. Nyní chce uchovat protihitlerovskou koalici v době, kdy už je dávno passé. Putin velkoryse pomíjí, že se Západ spolčil se Zlem (Stalinem), aby potlačil jiné Zlo (Hitlera). V této nemravné koalici obětoval Střední a Východní Evropu, aby zachránil sám sebe. Těžko mu to vyčítat (košile je bližší než kabát), ale protože jsme 40 let byli ruskou obětí, musíme se pojistit proti tomu, abychom se jí znovu nestali. Německou obětí znovu nebudeme, to je jisté.
Revise II. světové války je proto českým národním zájmem. Nebojujme dávno vyhrané války, soustřeďme se na budoucnost, nebo nás Rusko spolkne.
"Partnerství Ruska a Německa se stalo příkladem vzájemného sblížení, směřování do budoucnosti - při šetrném vztahu k historické paměti. Dnes hraje rusko-německá spolupráce velmi důležitou pozitivní roli v mezinárodní a evropské politice."Ve skutečnosti je silně negativní, protože je to trojský kůň do jednoty Západu (= EU). Není to nic jiného než nové Rapallo. Je prvořadým úkolem české zahraniční politiky proti tomuto novému Rapallu všemi silami bojovat.
A poznámka na závěr. Přes Doležalovo nadšení nad zmínkou o Katyni, Putin neudělal nic jiného než to, co udělal již Stalin. Ten taky považoval Katyň za zločin a rovněž nepřiznal, že ruský. Nicméně souhlasím s tím, že smrt 17 500 ruských zajatců v polských táborech je neodpustitelná.
Update: Podrobné Doležalovo vyjádření.
Další rusofobní článek, který neobsahuje špetku geopolitické či jiné analýzy. Politika se nekoná podle toho, jestli se pár Petersům nebo Alkibiádům zdá Rusko jako roztomilý skřítek nebo zlá čarodějnice, ale podle komplexního shrnutí našich zájmů. Takto se s Vámi nemá žádnou cenu bavit, jste teolog, který bere fakt "ďábelského Ruska" za apriori, stejně jako jednotu "Západ = liberální demokracie". Co třeba se i za myslet nad těmito "očividnými" postuláty?
OdpovědětVymazatOK, napíšu článek, kde rozeberu Vaše starší argumenty.
OdpovědětVymazatAle aby to zase nebyly sliby chyby. Nějak nemohu ten text přesně identifikovat a dokonce ani nevím, zda to souvislejší vysvětlení ruského postoje bylo Vaše či O. S.
OdpovědětVymazatChtěl jsem na něj odpovědět dávno, ale tehdy jsem neměl čas. Zřejmě se jednalo o Rusko je třetím největším příznivcem EU, tak jdu na to.
jste teolog, který bere fakt "ďábelského Ruska" za apriori, stejně jako jednotu "Západ = liberální demokracie"
OdpovědětVymazatTo je téměř dokonalý postřeh. Doplnil bych ho tím, že GP je theolog - právník. Taková ta latinská, od mystického tajemství odtržená železná logika, která vedla Bl. Augustina (a hlavně jeho následovníky) k učení o predestinaci.
Německo je náš největší obchodní partner. Rusko s Německem buduje (možná) strategické partnerství, minimálně velmi důležitou koalici. To je mocenská a geopolitická realita, kterou nelze popřít.
OdpovědětVymazatZ tak jednoduché rovnice vyplývá následující: jelikož národní zájem od roku 1989 vůbec definován nebyl (protože toho politické "elity" nebyly schopny) oscilujeme mezi dvěma řešeními:
a) buď být tajtrlíky a být hrdí na to, že bojujeme s duchy minulosti, ctít ideologická dogmata studené války, brojit proti Rusku, ale zároveň být myšlenkově součástí světa, který je na ústupu
b) přijmout mocenskou realitu a profilovat se jako konstruktivní (byť se s tím míra kritiky vůči fungování EU nevylučuje) člen EU s orientací na Německo a Francii, z čehož vyplývá i akceptace mocenského potenciálu Ruska (a ani zde se kritika nevylučuje - např. kritizovat ruské počínání v Gruzii jistě lze, ale taková otázka se nejdřív nutně musí spojit s aktivitou Západu a USA v Kosovu, nelze se chovat dvojím standardem).
Vše, co podporuje druhou cestu, mě osobně připadá dobré. Toto je ve skutečnosti nová Evropa - spolupráce EU-Ruska - Evropa vymaněná z dogmat studené války. To, co se dnes nazývá "novou" Evropou - Polsko, Pobaltí, tedy státy, nezřídka vystupující vůči Ruské federaci ideologicky a konfrontačně, by se správně měly nazývat "starou" Evropou, tedy Evropou, která žije v předsudcích s kořeny v době před rokem 1990.
To je mocenská a geopolitická realita, kterou nelze popřít.
OdpovědětVymazatŽádné stromy nerostou až do nebe, žádná realita není až na věky. Realitu nikdo nepopírá. Ale musíme s ní bojovat, je to prvořadý úkol české zahraniční politiky.
jelikož národní zájem od roku 1989 vůbec definován nebyl
To bych neviděl jako takovou tragédii. Je to sice smutné, ale není to tragédie.
Národní politika nevzniká nadekretováním, ale ostrým střetem ve volbách. Anglická politika volného obchodu taky nevznikla nějakým dekretem, nýbrž totální porážkou obilných zájmů ve volbách. Tak i rusofily neporazíme psaním článům, nýbrž tím, že budou na hlavu poraženi ve volbách.
Odpovědná česká zahraniční politika neznamená být ruským tajtrlíkem, kterého Paříž a Berlín věnují Moskvě, nýbrž posilovat středoevropský blok Nové Evropy od Budapešti až po Talin, který bude s Ruskem zápasit na jeho vlastním hřišti, nikoliv zoufale bránit své vlastní země.
To znamená uznat, že Kosovo bylo správně, stejně jako ruský zásah v Gruzii. Pokud nedokážeme ukočírovat své vlastní klienty, využije toho náš soupeř, to se nedá nic dělat. Za chyby se platí a podpora Saakašvilimu byla hrubá chyba.
Realitu nikdo nepopírá. Ale musíme s ní bojovat, je to prvořadý úkol české zahraniční politiky.
OdpovědětVymazatTo už jsme ale někde úplně jinde, a sice u základní otázky, jak se k mezinárodním vztahům vlastně stavíme.
Tak i rusofily neporazíme psaním článům, nýbrž tím, že budou na hlavu poraženi ve volbách.
Domnívám se, že samotné použití slova "rusofil" je zavádějící. Rusofilem, milovníkem ruské kultury, může stejně tak být analytik neokonzervativního institutu, jako prosrbský socialista.
Ale i když přivřu oči, ta teze o porážce ve volbách mi připadá věcně špatná. Kdo by tím "rusofilem" měl být? V ČSSD jsou jak proruští, tak k Rusku skeptičtí politici. V ODS je stále nezanedbatelné křídlo Klausových stoupenců, stejně jako neokonzervativci Topolánkova střihu. Členská základne SZ je protiamerická, vedení zdánlivě nikoli. Takže TOP 09? To je málo. Stejně bude asi velká koalice.
Odpovědná česká zahraniční politika neznamená být ruským tajtrlíkem, kterého Paříž a Berlín věnují Moskvě, nýbrž posilovat středoevropský blok Nové Evropy
Nikdo nikoho předhazovat nebude. Rozdíl mezi atlantickými radikály a realisty (mezi které se osobně počítám) je v tom, že nedokážete konflikt přijmout, jen jej vytváříte, mnohdy na základě nepolitických, spíše teologických kategorií s kořeny v minulosti. Poklonkování Rusku je záležitostí eurasijských radikálů, v naší provenienci komunistů, kterým okázalá proradarová a proamerická politika PRÁVĚ nahrává do karet. Realisté si uvědomují, že konflikt mezi Západem a Východem JE MINULOSTÍ a pro řešení aktuálních globálních výzev je potřeba alespoň elementární shody USA, Evropy i Ruska. Nikoli mesiášského tažení "dobra" proti "zlu".
To znamená uznat, že Kosovo bylo správně, stejně jako ruský zásah v Gruzii. Pokud nedokážeme ukočírovat své vlastní klienty, využije toho náš soupeř, to se nedá nic dělat. Za chyby se platí a podpora Saakašvilimu byla hrubá chyba.
To je opět relikt bipolárního myšlení. Šlo k tomu přistoupit mnohem sofistikovaněji, na základě poznání, že každý z těch dvou konfliktů je konfliktem "sui generis"
z ceho pan GP vychazi, aneb
OdpovědětVymazatmozneho omylu koren
snadno muze byt zboren
jen vyckat casu
jak husa klasu
az GP zaslouzi se
a pakt proti Rusku
bude jim stvoren:-)
------------------
ohne srande, Mr.GP odhalil sve obavy a presvedcive zformuloval svou obavu takto:
Odpovědná česká zahraniční politika neznamená být ruským tajtrlíkem, kterého Paříž a Berlín věnují Moskvě,...
alias dalsi Mnichov, dalsi obetovani, dalsi rozdavani na pokracovani.. :-(
Tim by se dala vysvetlit i vira v USA, ktere prijdou, ochrani, zrade zabrani.. :-)
kez by...
a naopak tak hluboka nevira v budoucnost uskupeni v centru Evropy, od mladeho muze odchovaneho Sametem :-(
smutne to cteni
o Evropskem deni
kdopak to zmeni
USA to neni
jen lidu chteni
Skromný vzorek přispěvatelů tohoto blogu ukazuje, že s tou porážkou ve volbách by to nebylo zas až tak jednoduché. Leda v těch po internetu, které navrhuje ODS. Ale pozor, v Rusku prý jsou velmi dobří hackeři.
OdpovědětVymazatRusofil je tradiční označení pro prorusky orientované politiky, např. Ribbentropa.
OdpovědětVymazatVe většinových volbách by bylo vše mnohem snažší. Stačilo by nevolit rusofily a bylo by. Takto je nutno nevolit ČSSD jako celek, byť si uvědomuji, že i tam je rusofobní frakce. Nicméně vedení (Všechny azimuty) je rusofilské.
Nikdo nikoho předhazovat nebude.
Ale ano. To bude zákonitý důsledek české zahraniční politiky, pokud bude i nadále tak neschopná, jako dosud.
Já jsem realista. Vy jste naproto tomu idealista, který si odmítá připustit, že Rusko má v ČR své zájmy, které projevuje dnes a denně. Jedná se např. o snahu zabránit ČR vstupu do NATO, EU, vybudovat radar apod.
Konflikt existuje cca od roku 2006 v plné nahotě; jen slepý ho nevidí. Stačí se jen podívat na to, jak jsou v Rusku vražděni prozápadní novináři.
KSČM jsou otevřená pátá kolona. To je čistější než vlivoví agenti v mediích.
Proradarová a proamerická politika je jediná možná odpověď na ruské snahy.
Za Jelcina jsme mohli žít v illusi, že Rusko se zřeklo protizápadní politiky. Nyní je ale čas se probudit a ne spát, jako ve vztahu k Německu spal Západ v 30. letech s poukazem na to, že Vilém již není císařem a že blesk 2x neuhodí do stejného stromu. Stejná naivita jako dnes.
Nikdo neříká, že se s Ruskem nemůžeme na omezeném rejstříku záležitostí shodnout. Ale musí to být velice obezřetné účelové spojenectví. Žádné objetí typu FDR–Stalin.
na základě poznání, že každý z těch dvou konfliktů je konfliktem "sui generis"
Nesmysl. Šlo o identický chauvinism, jen v Gruzii Západ podporoval toho špatného.
Stejně tak se mnozí Češi snaží marně živit světovou koalici antikomunistickou, i když i ta už je dávno pasé, novější je koalice proti terorismu, a je otázkou, jak dlouho vydrží.
OdpovědětVymazat