Pozoruhodné je, jak se v obou affairách objevil deus ex machina. V Kunderově případě to byl Zdeněk Pešat, v Gottově Oldřich Bukovský. V obou případech je jasné, že jejich výpověď je lehce absurdní, zároveň však ne zcela nepravděpodobná. Takže dobrá věc se podařila: Oba umělci byli před národem očištěni.
Nám, realistům, nezbývá než se podívat na střízlivou analysu z pera Bohumila Doležala (hluboký odkaz bohužel neexistuje):
"Husákův režim přecenil své síly: chtěl Gotta dostat do lajny podobným způsobem jako ostatní hvězdy tehdejší české pop music a nějak nezvážil jeho obrovskou popularitu v SRN. Gott naznačil, že pokud budou hodně blbnout, mohl by taky případně v SRN zůstat. Režimu by to bylo jednak nepříjemné a jednak by ztratil možnost tuhle nadějnou ovečku čas od času pořádně ostříhat a nasbírat si “devizy“. Gott nepochybně věděl, že jeho pozice není docela slabá. Na druhé straně byl i Gott zranitelným, jeho hodnota spočívala v tom pro západního (německého) diváka zvláštním kouzlu, že se pohyboval zároveň na terénu ruského impéria a svobodného světa. Kdyby tahle ambivalence zmizela a ze zpěváka se stal obyčejný emigrant, asi by ztratil něco na přitažlivosti. Navíc domácí obliba mu zajišťovala jistotu (přízeň publika přece jen cizího je vrtkavá a nejistá); navíc je nepochybně pravda, co dnes zpěvák tvrdí, že StB, jak bylo jejím zvykem, ho nestydatě vydírala prostřednictvím nátlaku na jeho rodiče. Tak se zrodil kompromis, jehož výrazem je mj. i dopis, o němž se teď mluví. Gott neemigruje a zachová jakousi pasivní loajalitu k režimu, stejnou jako ostatní české pop stars s několika velmi málo čestnými výjimkami (tj. ozve se jen v krajních případech, jako bylo odsouzení Charty77), a režim mu umožní prezentovat se bez problémů na německém „trhu“."
Proboha, to je jako denacifikace v Rakousku. Půl kroku tam, dva kroky zpátky. Je přece zajímavé, že Kundera pravděpodobně udal (a kdo ví zda jednou) StB. Je zajímavé, jakým způsobem si Karel Gott udržoval roli prominenta čtyř politických režimů a psát se o tom musí.
OdpovědětVymazatNevím, jestli Kundera informoval policii o tom agentovi CIA, jestli ano, udělal dobrou věc. Ke Gottovi se vyjádřit nemohu, nečtu totiž žádné texty, u nichž je v titulu jeho jméno.
OdpovědětVymazatDrobný problém, který verbálně překročíte srovnáním s denacifikací, ale on se vám někde objeví, spočívá v základním rozdílu mezi těmi dvěma hnutími. Heslem, pod kterým se shromáždili nacisté, bylo Sieg heil (doufám, že se touto citací nedostanu do potíží). Bez vítězství neměl nacismus, jakožto ideál maloměšťáků, lidiček vám velmi podobných, sebemenší smysl. Tím, že se vítězství jaksi nedostavilo, ztratil jakýkoli půvab. Těch pár byrokratických opatření, označovaných jako denacifikace, se dobývalo do otevřených dveří.
Odstraňte však vše, co marxismus přinesl, a uvidíte, jak vhodné pro něj vytvoříte prostředí.
Ten agent CIA sem přišel pomáhat osvobodit se z ruského jha. Jeho udání je proto per se špatné. Otázkou je, zda měl Kundera zbytí. Kommunisté, jak známo, používali starou ruskou techniku agenta–provocateura.
OdpovědětVymazatKonečné vítězství dělnické třídy znamenalo, že ta "poslední společensko-ekonomická formace" nás vrátila zpátky na stromy. Koneckonců, byla to sama kommunistická elita, která tuhle slepou uličku historického vývoje pomohla demontovat, protože sama věděla, že to nikam nevede, neboť Leninova proletářská revoluce na celém světě nezvítězila a ani se k tomu nijak nechystala. Před ruskou kolonisací Evropy nás zachránil polský zázrak na Visle.
Budeme-li tvrdit, že diktatura proletariátu je přemrštěný, vizionářský název pro demokracii, a že světová revoluce že vlastně znamená světovou evoluci, můžeme Marxe nakonec nějak vecpat mezi otce zakladatele. Ale nepůjde to snadno. To Peters ví, a proto se směje pod vousy. Peters totiž nikde nevidí žádné duchy, takže tvrzení, že někdo něco jiného říká a něco jiného způsobí, ho moc nezajímá. Skutečnost, že se Marx jako autorita v době rodící se moderny a technokracie zastal lidí a pomohl je radikalizovat k odporu proti nesnesitelnému systému jsou pro Peterse žvásty, jeho zajímá, co tvrdil do-slo-va. Že Marxovo učení ovlivnilo stejnou měrou USA jako SSSR, to už jde mimo něj. Že učení o třídním boji bylo možná nutnou odpovědí na poníženost, ve které byly masy vychovávány po tisíciletí, ho nezajímá. Vidí ty bolševiky, ale zato vysoko hodnotí morální profil nacistů a intelektuální hloubku primitivních protižidovských výpadů. Že Marx poskytl kompletní ideové zázemí ke změně nezměnitelného, to Peterse nezajímá, je to totiž marxleninista non plus ultra, který věří v nadřazenost výrobních vztahů ideám, které je formují. Vydává to ovšem tu za konservativism, tu za liberalism, a přitom je to učení VUMLu.
OdpovědětVymazatJe samozřejmé, že nacismus byl nejhorší společenský systém světa všech dob. Ve srovnání s nacisty byli bolševici lidumilní, neohrabaní barbaři, kteří měli bohulibé úmysly. Bohužel, prostředky které k tomu volili, byly opravdu nechutné. Ale osobně je mi pořád milejší Stalin jako - slovy Ginsberga - netvor se zvláštním historickým smyslem pro humor než Karel Gott, oportunista systému jeho pohrobků. Ten první je děsivý a měl by být zastřelen, ten druhý je odporný.
Jene, největším maloměštákem široko-daleko jste vy sám. Ona není náhoda, že si Marta Gottwaldová dala na Hradě pověsit cedulku "K milostivé paní" – měšťanské ideály, v mírně zkarikované podobě, jsou vlastní komunistům právě tak, jako jsou vlastní buržoasii zkarikované ideály aristokratické.
OdpovědětVymazatBudeme-li tvrdit, že diktatura proletariátu je přemrštěný, vizionářský název pro demokracii, a že světová revoluce že vlastně znamená světovou evoluci
OdpovědětVymazatBudeme-li tvrdit. To však při zdravém rozumu činit nebudeme.
Marx jako autorita v době rodící se moderny a technokracie zastal lidí
Jak známo, Marxovi byli dělníci ukradení (to jsou ti Filipovi "lidé"), protože nikdy do žádné továrny nevkročil. A Engels je dokonce sprostě vykořisťoval, aby mohl Marxe vydržovat.
Marx neovlivnil SSSR, natož USA. V USA měnili poměry progressivisté, FDR a hnutí za občanská práva, kterýmžto všem byl Marx dokonale ukradený.
Že učení o třídním boji bylo možná nutnou odpovědí na poníženost
Už Bernstein dobře věděl, jaký je to nesmysl, a v UK na podobnou metafysiku nevěřili nikdy.
Peterse nezajímá, je to totiž marxleninista non plus ultra, který věří v nadřazenost výrobních vztahů ideám
Ale prd. Věřím v individualitu a myšlenku, stejně jako Lenin, který kdyby věřil na třídní boj, tak by VŘSR nikdy neprovedl.
přitom je to učení VUMLu.
To je ale nesmysl. Na VUMLu se učil histmat a diamat a ničemu z toho nevěřím ani náhodou, protože hegelovec nejsem.
Ve srovnání s nacisty byli bolševici lidumilní, neohrabaní barbaři
Až na to, že povraždili 2x více lidí.
kteří měli bohulibé úmysly.
Zlikvidovat buržoasii jako třídu. Při tomto neúspěšném pokusu zařvalo 100 000 000 lidí. Docela slušný výsledek.
Ale osobně je mi pořád milejší Stalin jako - slovy Ginsberga - netvor se zvláštním historickým smyslem pro humor než Karel Gott, oportunista systému jeho pohrobků.
Karel Gott byl užitečný idiot. Bez Gottů by tak zrůdný systém jako je kommunism skončil daleko dřív, protože Gottové ho dělali snesitelnějším.
Jinak s Doležalem jsem v daném případě nesouhlasil, ale to bude asi na delší sepsání.
OdpovědětVymazatSamozřejmě. Americké odborové hnutí nemělo vůbec nic společného s Marxem. Celá elita konce XIX. a začátku XX. století neměla nic společného s Marxem. Postavení proletariátu zlepšili z dobré vůle fabrikanti a za volební právo žen bojovali křesťanští fundamentalisti z amerického Jihu. Generál Lee byl nejvýznamnějším bojovníkem proti otrokářství. Britští toryové osvobodili Spojené státy Americké a vnutili jim proti jejich vůli ústavu. Ať žije Občanský institut a hlavně nezapomeňme, že Církev je rozkročená, jednu nohu má na Zemi a druhou v Nebi. Když si potřebuji přečíst ideologické pičoviny z evangelikálních příruček, dám si je rovnou od zdroje - Romči Jocha.
OdpovědětVymazatJistě. Co měli Rytíři práce společného se sociálními demokraty?
OdpovědětVymazatPostavení dělnické třídy zlepšili revisionisté typu Bernsteina. Podle Marxe měli počkat až na revoluci.
Volební právo žen prosadily sufražetky, které s Marxem neměly vůbec nic společného.
Otrokářství zrušili abolicionisté, kteří s s Marxem neměli vůbec nic společného. USA založili otcové zakladatelé, kteří žili dávno před Marxem.
Zdá se, že ve Vašem pojetí je Marx cosi jako Jára Cimrman, který rovněž ovlivnil úplně všechno.
Historie 19. století je poměrně zajímavá; je dost škoda ji redukovat na Marxe a úzký kroužek fanatiků kolem něho.
Petersi. Vás možná tento typ diskutování baví, mě nikoliv. Pokud si myslíte, že můžete Marxe, který vyvolal intelektuální paniku i extázi, zahnat někam do kroužku jeho příznivců, pak opravdu další debata nemá smysl. Pak ale nemá smysl v rozletu se zastavit a pokračujte klidně výše a dál. Poučte nás, že II. světovou válku vyvolali Židé, a že CIA sestřelila WTC. Nebojte se toho, vaše myšlenky vydá CEPRO, předmluvu napíše Petr Hájek a doslov Michal Semín. O promo se postará Občanský institut.
OdpovědětVymazatFilipe, Vy jste do Marxe zamilovaný, já ne, to je celé. Váš cit Vám zabraňuje Marxe vidět v reálu a dokonce kritiky toho citu podezříváte ze spikleneckých theorií.
OdpovědětVymazatKdybyste znal dějiny dělnického hnutí, tak byste věděl, že rozhodující byli v 19. století byli anarchisté – Marxův nepřítel Bakunin – a socialisté je převýšili až když v II. internacionále marxism odvrhli.
S neokonservativním Občanským institutem nemám nic společného; když už tak s liberálním Institutem Karla Havlíčka Borovského. Marxe odmítají nejen konservativci, ale též liberálové. Člověka, který chtěl nahradit demokracii diktaturou proletariátu, musí odmítnout každý demokrat.
Já Marxe vůbec nemiluji, já miluji Boha a nahaté kluky. Mohu dokonce pohrdat Freudem za jeho tlachy, ale nemohu mu upřít klíčovou roli v boji za sexuální svobodu. Stejně tak mohu dokonce pohrdat Marxem za jeho tlachy, ale nemohu mu upřít klíčovou roli, kterou sehrál v boji za univerzalitu základních lidských práv, která požadoval už Chamurapi - za spravedlivou mzdu a důstojnost při jejím opatřování si.
OdpovědětVymazatFilipe, Vaše snaha dělat z Marxe poloboha je vážně už únavná. Nakonec snad objevíte, že vynalezl bensinový motor, ne? Ve skutečnosti universalitu lidských práv zavedli Belgičané ve své ústavě.
OdpovědětVymazatVe skutečnosti vymysleli lidská práva jezuiti. To nic nemění na faktu, že teprve Marx vytvořil hrozbu tak velkou, že se musela začít uplatňovat v praksi.
OdpovědětVymazat