2. srpna 2009

Šafr a Bělohradský: Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet

Pavel Šafr polemisoval s Václavem Bělohradským a ten mu odpověděl dne 1. 8. 2009 na titulní straně Práva (hluboký odkaz neexistuje, text si musíte najít sami na Newtonu). Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Celá polemika ukazuje bídu českého discoursu.

Nejprve k Šafrovi, který je ideálním ztělesněním primitivismu modrých fašistů. Nejlepší illustrací je to, jak překroutil Bělehradského výrok. Z: "Dvě třetiny současné demokracie například jsou odpověďmi na otázky, které nám položil Marx. Jsou to lepší odpovědi než ty, které navrhoval on sám, ale našli jsme je jen díky skandálním otázkám, které se díky jeho převratnému dílu nedaly obejít." vyrobil: "Naše demokracie prý ze dvou třetin stojí na myšlenkách Karla Marxe, který svým ohromujícím dílem změnil svět."

Když člověk polemisuje s primitivem, tak si připadá jako učitel, který nezbednému žáku vysvětluje naprosté základy. "Člověka obvykle nenapadne zdůrazňovat, že je antikomunista. Ve slušné společnosti se to předpokládá samo sebou." Ve skutečnosti slušný člověk nemusí být antikommunistou, protože jen málokdo chce být fanatikem cibulkovského či hučínovského typu. Kommunism lze odmítnout, ale není třeba na kritice kommunismu stavět celý svůj světový názor. Je známým faktem, že antikommunisté mají ke kommunistům blíže, než si myslí.

Modří fašisté údajně nechtějí zavírat lidi pro odlišný názor. A kdo tedy tady zavírá popírače holocaustu a pořadatele neonacistických koncertů? My, liberálové, snad?

Modří fašisté mají s kommunisty rovněž společné překrucování dějin dělnického hnutí. Co má Marx společného s Leninem? Asi tolik, co Jošua z Nazaretu s Jeanem Calvinem. Hlásal snad Marx diktaturu politbyra? Modří fašisté jsou mentální absolventi VUML, jen s opačnými znaménky. A prostá negace z patafysiky fysiku neudělá.

Přesto není Bělehradský o nic lepší. Je to sice bytostný intellektuál, takže vysoce vzdělaný, ale přesto znalosti zaprodává ve prospěch ideje, místo toho, aby idea sloužila jemu.

Vždy mne fascinovalo, jak levičáci všech barev se dokáží dokonale oprostit od jakékoliv morálky: "Komunismus je z tohoto hlediska a v tomto historickém měřítku jen jedním ze způsobů, jak rychle vybudovat průmyslový stát. Celkově o nic násilnější než jiné způsoby." Jak kdysi kdosi řekl: Kommunisty zajímá člověk toliko jako abstraktum, konkrétní lidé jsou jim na obtíž.

Ne, moderní svět neodpovídá na otázky Karla Marxe. Moderní svět si klade otázky úplně jiné, které chilliastu Karla Marxe nezajímaly. A chceme-li moderní svět pochopit, je třeba přestat bojovat dávno prohrané války.

Update: Fundovaná kritika od Bohumila Doležala.

31 komentářů:

  1. Vážený pane GP, patřím k dlouhodobým čtenářům Vašeho blogu. Vaše posty jsou různé, někdy jsem lhostejný (málokdy), někdy zuřivě nesouhlasím (občas), někdy mlčky souhlasím (často). Dnes poprvé jste mě přinutil napsat, jsem starší ročník (1947), otázku antikomunismu sám v sobě řeším dlouho. Je lehké být kommunistou i anti když jsou všichni a je to v módě, je lehké být fascistou i anti, když jsou všichni a je to v módě. Já sám v sobě nemám úplně jasno (po těch dlouhých letech), ale pište ! Nutíte mě přemýšlet a to je co říct.

    OdpovědětVymazat
  2. Vždy mne fascinovalo, jak levičáci všech barev se dokáží dokonale oprostit od jakékoliv morálky: "Komunismus je z tohoto hlediska a v tomto historickém měřítku jen jedním ze způsobů, jak rychle vybudovat průmyslový stát. Celkově o nic násilnější než jiné způsoby.

    Víte, to je to historické vzdělání. Ano, naprosto vás chápu, okousnul jste si větší sousto než jste byl schopen sežvýkat, rozhodnutí se seriózně zabývat právem a vykašlat na historii bylo v dnešní době velmi rozumné, jinak byste špatně dopadnul. Navíc jste začal studovat historii v myslitelně nejhorší době, takže byste z toho nic neměl i kdybyste tomu věnoval víc času.

    OdpovědětVymazat
  3. Znamená-li slovo "intelektuál" hlupáka vzdělaného vysoko (v Bělohradského případě dokonce převysoko) nad úroveň své přirozené inteligence, chrlícího citace, jimž hlouběji nerozumí a postrádajícího jakoukoliv skutečnou hloubku a vizi, je Bělohradský bytostný intelektuál. Bělohradský je jedním ze symptomů duchovní bídy postkomunismu, s tím souhlasím. V podstatě je to jen duchovní dvojče agitátorů jako Čulík, které o mnoho nepřerůstá.

    NENÍ nicméně pravda, že Marx svět neovlivnil a neformoval, pokud to skutečně chcete, Petersi, tvrdit. A není pravda, že jeho vize dnes není naléhavá, pokud to skutečně chcete, Petersi, tvrdit. Dějiny se neskončily. My nevidíme přes horizont vývoje. Kapitalismus v moderní podobě samozřejmě vznikal i jako odpověď na volání komunistů. Nebýt hrozby komunistické revoluce, svou lidskou tvář by dlouho hledal, a udržují jej převážně lidé, kteří zase s jistými pohledy Marxe nemají až takový problém (v USA odboráři).

    Marx se - jako každý - převážně mýlil, ale upozornil na některé jevy, které přerůstají horizont dneška a v určitém rámcovém smyslu slova se jeho vize naplní. Budoucnost nebude ryze americká ani liberální v ekonomickém smyslu slova. A pokud se týče demokracie, ta nebude věčně existovat. Je nerozumná. Žijeme ve výborné době veselého chaosu, užijme si ji.

    OdpovědětVymazat
  4. Jene, mám obavy, že chabá erudice je spíše na Vaší straně, čímž se podobáte jednomu usilovnému kommoušovi na wiki, který neváhá dokonce censurovat také názory soudruhů, které se mu nehodí do krámu.

    OdpovědětVymazat
  5. Bělohradský je mnohem vzdělanější než Čulík, který jen čte noviny. Je to zvlášní typus člověka. Bytostný filosof, kterému ale nestačilo býti filosofem. Proč ne, mnoho vědců chce být intellektuály (= formovat veřejné mínění). Jemu ale nestačilo ani to. Chce být agitátorem. To je však odporné, to nechme ŠOKovi a jemu podobným lidským typům.

    OdpovědětVymazat
  6. Nikdy jsem netvrdil, že Marx svět neovlivnil. Ale pouze jako Ježíš Kristus, tj. velice zprostředkovaně. Stejně jako pro křesťanství má větší význam sv. Pavel, tak pro socialism má větší význam Bernstein a pro kommunism Lenin.

    Kapitalism je poslední společenská formace, máme-li se bavit po marxisticku.

    Kapitalism (máte-li tím na mysli demokracii) kommunism ignoroval a vnímal jej leda jako hrozbu. Koneckonců, co by od té sekty mohlo přijít intelektuálně přínosného? Na Východě každý musel rituálně přísahat na Lenina a Stalina a tím discours příliš neobohatíte.

    Moderní svět je dědictvím socialismu a ten nemá s kommunismem nic společného; kommunism je jeho levoboček.

    Hledat v Marxovi globalisaci je stejné jako v hledat v Ježíšovi bankovní ethiku.

    OdpovědětVymazat
  7. Promiňte, Petersi. Co je to kapitalismus, který je poslední fází vývoje stejně jako všechny před ním? Sociální demokracie, nadnárodními institucemi stále více kontrolované státní útvary, které opět řídí své státní kapitalismy. Myšlenky liberální ekonomiky v puristickém významu, individualismu, ba do značné míry i té syrové, skutečné demokracie, to je stejný historický folklór jako marxismus nebo tomistika. Jestliže si Joch (nebo možná i vy) hraje na ideály jižanského otrokáře a exportéra tabáku XIX. století, nezprostředkovává nám žádné univerzální hodnoty, ale je prostě jen jedním konkrétním typem postmoderního cirkusu, kde se kolektivizuje ve velkém a lidská moc se rozplývá v automaty. Co se týče Bělohradského, trvám na svém názoru, že to není filosof, ale bezvýznamný provinční učitel se zmatkem v hlavě.

    OdpovědětVymazat
  8. Nevím, ale tvrdit ausgerechnet v dnešní době, že se Marxovy vize nenaplňují, na to je třeba žít v Praze, parazitické entitě, ve které krize průmysl ohrozit opravdu nemůže.

    OdpovědětVymazat
  9. A ještě něco k tomu bizarnímu hodnocení - prokrista jak si tohle vůbec můžete troufnout, to skutečně necítíte, že tomu člověku intelektuálně nesaháte po kotníky, ani jeden, Peters za osmnáct a Sklenář bez dvou za dvacet

    OdpovědětVymazat
  10. Jendo, to přece nemyslíte vážně. Víte co? Nabídnu vám metodu, kterou v extrémních případech (totiž když jsem na pochybách) sám používám. Vezměte si libovolný Bělohradského text (funguje to u všech autorů) a začněte si ho hlasitě (hlasitě!), pateticky (pateticky!) číst. Po třech odstavcích se zhroutíte smíchy na podlahu, a až se vzpamatujete, budete vysvobozen. Tak jednoduché je procitnout ze zajetí máje. Naslouchej této písni můj smetanový chlapče, mluví s tebou filosofie sama, ač otrávená, že musí hovořit o takových nudných věcech, jako je mudrující venkovský kantůrek.

    OdpovědětVymazat
  11. Souhlasím s Filipem. Bělohradský má standardní západní vzdělání, proto se v intelektuálně atrofovaném postkomunistickém prostředí může jevit jako intelektuální velikán.

    OdpovědětVymazat
  12. Aha. Tak tím to je. Standardní západní vzdělání. To potom z tebe je rovnou intelektuál, kurňa čím to že jsem jich na tom západě tolik neviděl. To třeba pan Juchelka se nepotká s nikým jiným než s intelektuální špičkou, protože dojíždět do školy až do Aše by se prodražilo.

    OdpovědětVymazat
  13. Nikoli, Jene, ale je přece jen nikoli nepostřehnutelný rozdíl mezi Vaším VUMLem a italskou universitou.

    OdpovědětVymazat
  14. Já nemám VUML, nýbrž pražskou fildu, kterou má mimochodem i Václav Bělohradský, ne že bych se ním chtěl srovnávat.

    OdpovědětVymazat
  15. Já naopak s Tomášem nesouhlasím. Myslím, že rozdíl mezi Bělohradským a jinými profesůrky není v tom, že on sedí kdesi na Sicílii mezi kaktusy a jezdí do práce na oslu, zatímco oni automobilem. Ten rozdíl je v míře drzosti a nestoudnosti. Naštěstí pro nás, větší část profesůrků je natolik soudná, aby nezahlcovala svět svými brepty ve velkém.

    OdpovědětVymazat
  16. Já vím, čím by vám mohl prospět profesůrek s jemným a strukturovaným myšlením. Přečtěte si radši Mladou frontu, tam neleznete veškerý rozum a morálku grátis navrch.

    OdpovědětVymazat
  17. Leon Kreutzfeld3. srpna 2009 v 21:07

    Cesky diskurs je imho takovy, jaky mu 10 milionu lidi ciloveho trhu a obskurnost ceskeho jazyka dovoluji.

    Na druhou stranu, mezi velikosti trhu a kvalitou diskurzu nemusi byt linearni vztah, a ja si myslim, ze treba prave Belohradsky nebo Keller jsou zajimavi komentatori.

    Horsi je to na strane tzv. pravice. Joch nebo Neff, (ani nevim, koho tam jeste jmenovat) jsou slabi. Tenhle smer tezke poskodil GWB, coz je skoda.

    Pak jeste Dolezal a Pehe, ty ja si radim mezi nezavisle, at uz se priklaneji na tu ci onu stranu.

    OdpovědětVymazat
  18. ad Filip. Názory na to, jak by měla dnešní společnost vypadat, se různí. Výsledkem je mix konservativismu, liberalismu a socialismu. S Marxem, natož s kommunismem, to nemá společného nic, stejně jako s Hitlerem.

    OdpovědětVymazat
  19. Jene, opět se potvrzuje, že jsou to naopak kommunisté, kdo jsou parasité, neboť neumějí nic jiného, než žít z nenávisti.

    Jinak nechápu ten důraz na II. sektor. Je to stejné, jako kdybychom společně s konservativci vzdychali, že ani zemědělství už není tím, co bývalo, protože v něm pracuje 20x méně lidí.

    OdpovědětVymazat
  20. Jene, já jsem o tom, že bych se snad rovnal Bělehradskému, nenapsal ni slova. Jen kritisuji jeho úpadek, to je celé. Je mi líto jeho talentu. Je to náš český Naom Chomsky.

    OdpovědětVymazat
  21. Nikde není dána povinnost mít rád pražáky, on k tomu není moc důvod.

    Proč si myslíte, že je rozdělení na primární, sekundární a terciální sektor relevantní, disponujete spolehlivými statistikami, které by vaše tvrzení nějak potvrzovaly? Jisté je, že množství lidí v zemědělství klesá, u průmyslu a řemeslné výroby si tím vůbec nejsem jist, prostě nevím o spolehlivých statistikách. Ve Strašnicích je too nepochybně pravda. Jisté je, že se tyto činnosti přesouvají do rozvojových a prahových států, je dost dobře možné, že počet osob, které se těmito činnostmi zabývají, naopak roste. "Třetí sektor" je množina pochybná, zahrnuje činnosti chvályhodné i zavrženíhodné, užitečné i neužitečné, někdy dokonce zločinné, takže myslím, že její zavedení nepřináší žádný užitek.

    OdpovědětVymazat
  22. Filosofovi (ať analytickému či jinému) skutečně Bělohradský co říci nemá, ale naštěstí máme na celém světě sociology, a ti se s těmito plky spokojí. Pořád je lepší diskutovat o Bělohradském a citovat Bělohradského, než diskutovat o Sokalovi a citovat ho. :) Nicméně za použití běžné vyhledávací techniky (Google Scholar, ScienceMag.org apod.) se nezdá, že by Bělohradského existenci vzal na vědomí kdosi významnější než Honza Čulík. Při troše trpělivosti najdeme nakonec Bělohradského i anglicky, a sice formou jednořádkového linku psaného v evidentní čengličtině. Link směřuje na Bělohradského osobní stránku na fil. muni. a kdosi (možná, že oslavenec osobně) jej tam prohlašuje za nejvíc slavného současného českého filosofa. http://en.allexperts.com/e/v/v/v%C3%A1clav_b%C4%9Blohradsk%C3%BD.htm

    OdpovědětVymazat
  23. Tak si ty novinové články přečtěte, pořádně. Netvrdil jsem, že je to filozofie, tvrdím, že to jsou články moudrého člověka, který ví, co se v téhle zemi děje. Obrovský rozdíl proti takovému Doležalovi nebo Pehemu, ke kterým se chodíte nechat programovat.

    OdpovědětVymazat
  24. ad LK. Jistě, že český discours nemůže být tak kvalitní jako německý, francouzský či anglický. Ale proč by nemohl dosáhnout kvalit dánského? Tomu vůbec nic nebrání.

    OdpovědětVymazat
  25. ad Jan. Díky, že neustále potvrzujete, že nenávist je podstatou, definičním znakem, kommunismu. To napsal už Karel Čapek: "Nenávist, neznalost, zásadní nedůvěra, to je psychický svět komunismu; lékařská diagnóza by řekla, že je to patologický negativismus. Stane-li se člověk masou, snad je snáze přístupen této nákaze; ale v privátním životě s jim nelze vyjít. Postavte se na chvilku vedle žebráka na rohu ulice; všimněte si, kdo z chodců nejspíš vyšpulí z kapsy ten šestáček; jsou to v sedmi případech z desíti lidé, kteří sami se pohybují na mezi chudoby; ostatní tři případy jsou ženské. Z tohoto faktu by komunista pravděpodobně vysoudil, že buržoa má tvrdé srdce; já však z toho vysuzuji něco krásnějšího, totiž že proletář má většinou měkké srdce a je v gruntu nakloněn vlídnosti, lásce a obětavosti. Komunismus se svou třídní nenávistí a vzteklostí chce z tohoto člověka učiniti canaille; takového ponížení si chudý člověk nezasluhuje. Dnešnímu světu není třeba nenávisti, nýbrž dobré vůli ochoty, shody a spolupráce; je mu třeba vlídnějšího morálního klimatu; myslím, že by se s trochou obyčejné lásky a srdečnosti daly ještě dělat zázraky. Zastávám se dnešního světa, ne proto, že by to byl svět bohatých, ale protože to je zároveň svět chudých a pak těch prostředních těch drsných mezi žernovy kapitálu a třídního proletariátu, kteří dnes jakž takž udržují a zachraňují největší část lidských hodnot."

    Statistiky má ČSÚ.

    OdpovědětVymazat
  26. Je vidět, že nejste schopen chápat psaný text. Patrně to při práci nepotřebujete. Opravdu si myslíte, když si odmyslíme žvásty, že adekvátní odpověď na moji námitku (větším rozsahu mezinárodní dělby práce není vývojový trend v ČR relevantní) je odkaz na ČSÚ?

    OdpovědětVymazat
  27. Jene, šlo o tuto Vaši thesi: "Marxovy vize nenaplňují, na to je třeba žít v Praze, parazitické entitě, ve které krize průmysl ohrozit opravdu nemůže." Pokud si myslíte, že nesmyslnou Marxovu předpověď naplňuje mezinárodní dělba práce, tak Vás ubezpečuji, že takto se pokoušeli Marxe socialisté i kommunisté opravit již na počátku 20. století theorií imperialismu, ale marně. Marxova eschatologie se nekoná.

    OdpovědětVymazat
  28. Jak, marně? Viděl jsem velmi zajímavý tematický večer na televizní stanici Arte. Začínal takto:

    vy asi nevíte, kde se nachází čínské město Datang. Vaše ponožky jsou ale pravděpodobně odtud.

    OdpovědětVymazat
  29. Jednoduše tím, že ani "imperialism" k proletářské revoluci nevede.

    OdpovědětVymazat
  30. Jinak mé ponožky jsou z Otolice. Nesmíte věřit všem mediálním mýthům.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>