Je ČR opravdu právním státem?

Podle některých symptomů se zdá, že ne.

Plzeňský soud sice zcela správně zrušil zákaz pochodu neonacistů v Plzni, ale už se nenamáhal sdělit proč: "Rozhodnutí soudu nezdůvodnil s tím, že nejprve se s ním musí seznámit obě strany." Vyhlášení rozsudku snad nebylo veřejné? Jak to dělají ve vyspělém světě se můžete poučit na jiné kause: "Prokurátor se o odvolání ještě nerozhodl. Podle reportéra Bártka se chce napřed důkladně seznámit s textem odůvodnění rozsudku, který má 9 stran a je právně velmi komlikovaný."

Ještě více varovné jsou zákulisní intriky za tím: "O milost pro plzeňského primátora požádal předseda ČSSD Jiří Paroubek prezidenta Václava Klause. Prezident odpověděl, že při své návštěvě Plzeňského kraje Rödlovi takový zákaz doporučoval. Milost by ale eventuálně udělil až po vynesení rozsudku." Dva vrcholní politici se domlouvají na tom, jak aprobovat brutální pošlápání zákona? Hlavně, že to byla ODS, která sdělila, že politik, který vyzývá k nerespektování zákona, nemá v politice co dělat. Toto není nic jiného.

Situace ve veřejném mínění není dobrá. Šéf vydavatele Hospodářských novin otevřeně vyzývá k heslu, když se kácí les, tak lítají třísky: "Dodržování zákonů je důležitým znakem demokracie, ale není jediným. Atributem demokracie je i ochrana práv menšin a jednotlivců. Dostanou-li se různé povinnosti demokratického politika do konfliktu, musí se rozhodnout podle toho, co považuje za důležitější." Připomíná tak dozorce z 50. let: "To přišlo až později, že se musí dodržovat zákony." Přitom už staří latiníci věděli: Lex dura, sed lex. Shromažďovací zákon navíc chrání naši svobodu, jeho podoba je výsledkem demokratisace veřejného prostoru v 60. letech 19. století. Tak ji kvůli novému náboženství a boji s rouhačstvím neomezujme.