23. května 2008

Článek o našem spolubloggerovi

A2 uveřejnil článek o lesku a bídě českých pravicových think tanks, kde zmínil i našeho spolubloggera.

13 komentářů:

  1. Souhlasím s názorem v diskusi, že "Je-li na pravici aspon ten chaos, na levici je uz jen to mrtvolne ticho a ..." Týdeník A2 je jistě objektivní a vyvážený a tak se tedy teším na článke o levicových think-tanks.

    OdpovědětVymazat
  2. No podle mého osobního názoru se za think-tank dá považovat jen CDK.

    Cevro - to je soubor odeesáckých politických agitek, spojený se sondami mezi "výkvět" české pravicové inteligence - Petra Žantovského, Romana Jocha atd.

    CEP - raději no commnet, kdysi jsem odebíral jejich bulletiny, než jsem zjistil, že to jsou vyhozené peníze. Kolují forky, které CEP nazývají "Klausovým VUMlem". A Klaus z toho nakonec vychází jako jednooký mezi slepci. Ten alespon má zajímavé argumenty a jeho věci se dají číst. Což se však nedá říct o servilním stylu Petra Macha, nebo Marka Loužka. A také je v CEPu interesován Steigerwald...

    OI - Romana Jocha snad netřeba blíže komentovat. Ale na druhou stranu on je vlastně šťastný člověk - ještě jsem neviděl tak jednoduše nalinkovaný svět, jako má on. Existuje židokřesťanská západní civilizace, která je konzervativní, potom levicově liberální kulturní revolucionáři, kteří ji destruují a to ostatní. Jak prosté.

    Vyýjimku tvoří osoba Vojtěcha Bellinga.

    A koneckonců CDK: vydává kvalitní časopis, obrovské množství knih, dává prostor širokému spektru autorů a nevyhýbá se polemice. Takovou menší skvrnu vidím třeba v tom pravidelném Fajmonově "slovníčku levicových pojmů", který už asi rok a něco vychází v každém čísle RP a kde dotyčný rozebírá "levicové nešvary" (opět strašně zjednodušenou formou, příklad - jako by ekonomická regulace byla vyznávána jen levicí, nebo naopak, jakoby kritiky globalizace byli jen "levičáci" (Fajmon: "správný pravicový politik by měl být proti jakékoli regulaci globalizace")

    Ale polemiky ohledně radaru, prostor daný autorům, hájící pozitiva irácké války a zároveň těm, kteří ji kritizují, či se odvolávají na Antiwar, Buchanana a pod., vydávání publikací Burka, Carla Schmitta, Erica Voegelina, zároveň třeba Ulricha Becka, to z CDK dělá v mých očích skutečný think-tank

    OdpovědětVymazat
  3. To by ten článek musel někdo napsat, což předpokládám, že se nestane.

    Vyváženost nespočívá v přístupu: "zasolili jsme pravici, nyní zasolíme i levici." Vyváženost spočívá v "padni komu padni".

    OdpovědětVymazat
  4. Otázkou je, za co tyto politické instituce považovat. Podle mého jsou bohatě dotovány z daní, z nichž politické strany dostávají štědré dotace.

    CEVRO je Langerův podnik; dnes prý antiklausovský.

    CEP není špatný; občas chodím na jejich akce. Mach rozhodně není špatný ekonom; je stokrát lepší než mediální Kohout. To, že je to Klausův podnik, je zjevné.

    OI je jeden z mála konservativních podniků. (Konservativní strana, to jsou liberálové ve stylu béčko ODS.) Konservativnější už je jen Institut sv. Josefa.

    Jinak nechápu, proč je kovaný nacista Carl Schmitt tak v módě, a to dokonce u ústavního soudu.

    OdpovědětVymazat
  5. Proč je dnes Carl Schmitt do jisté míry populární? Především ze dvou důvodů.

    Prvním je, že je jeho dílo má svou nespornou hodnotu.

    Druhý důvod popularity u určité sorty lidí je podle mě ten, že z jeho kritiky liberalismu lze při troše snahy odvodit koncept "bránící se demokracie".

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za vysvětlení. Asi bych si měl o něj něco přečíst.

    OdpovědětVymazat
  7. Dobře, dobře, možná jsem to s kritikou přehnal, samozřejmě že některé akce CEPu bývají velmi dobré - třeba o Lisabonské smlouvě, kdysi euroústavě, zavádění směrnice REACH a podobně..

    Se Schmittovým nacismem to je složitější. Kovaný nacista rozhodně nebyl.

    Podobně jako Ernst Junger se později ocitl v nelibosti špiček nacistické strany. Schmittovi uškodilo to, že narozdíl od Jungera vstoupil do NSDAP. Spíš si myslím, že Schmitt jednal čistě konjunkturalisticky. V nacistických kruzích nebyl nikdy akceptován - například časopis SS Das Schwarze Korps na něj vytrvale útočil pro jeho někdejší filosemitské a výmarské sympatie a také poukazoval na neslučitelnost jeho teorie právního decizionismu a autoritarismu s nacistickým totalitarismem.

    OdpovědětVymazat
  8. A kterého? Nějak čtu nepozorně...

    BTW, neseděla by k boji proti barbarissaci jazyka spíše zvratná valence s lokálem?

    OdpovědětVymazat
  9. OS.

    Bojuji proti barbarisaci orthografie, nikoliv jazyka. Zvratná valence s lokálem je zastaralá, to se nedá nic dělat.

    OdpovědětVymazat
  10. OI je jeden z mála konservativních podniků. (Konservativní strana, to jsou liberálové ve stylu béčko ODS.)

    Kdyby jen liberálové, máme silné socialistické křídlo. Pobuřující!

    OdpovědětVymazat
  11. Co je to "zvratná valence s lokálem"?? Nějaký 6. pád....?

    OdpovědětVymazat
  12. Malý čtenář mi radí, že místo: "kde zmínil i našeho spolubloggera," jsem měl napsat: "kde se zmínil i o našem spolubloggeru."

    OdpovědětVymazat
  13. K popularitě Schmitta: odvodit z něj jde více věcí, nejen koncept bránící se demokracie. Zajímavá je třeba jeho kritika depolitizace politična, tedy snahy redukovat politické problémy na morální nebo ekonomická schémata. Hodně autorů to teď používá třeba ke kritice moralistické zahraniční politiky G. W. Bushe. U nás např. Pavel Barša (viz třeba jeho poslední kniha Rozum a síla).

    Jinak Schmittovy práce z 20. let rozhodně nejsou nacistické a mají i dnes co říct, i když je pravda, že vyznavač liberální demokracie nebyl ani tehdy.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>