Chaim Potok: Zebra a jiné povídky, p. 44
10. května 2008
Výpisky z četby VI
"Kluk svým vysokým, zadýchaným hlasem povídal dál. Před třemi týdny do vesnice, kde pracoval, přijeli dva muži v obleku se dvěma policisty, vešli do Malikovy továny na koberce a spolu se čtyřmi mladšími a třemi staršími chlapci ho odvedli. Pan Malik ztropil pěkný křik. Co si to dovolují, odvádět mu pracovníky, jeho chlapce. Všechny si přece poctivě koupil, má na to papíry, všechno je podepsané a zaregistrované na úřadě! Kluk se odmlčel a pak se zeptal, jestli je správné, že děti musí dřít v továrnách na koberce, v cihelnách a textilkách, v koželužnách a ocelárnách? Řekl, že by v Americe koberce vyrobené v jeho zemi neměl nikdo kupovat. Kdyby výrobci koberců ty koberce neprodali, neměli by důvod zaměstnávat jako levnou pracovní sílu děti."
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
http://youtube.com/watch?v=FqfunyCeU5g
OdpovědětVymazatVodníku, to video s původním postem příliš nesouvisí. Nechcete ho příště umístit jako zvláštní post?
OdpovědětVymazatMozna, ze jsem se unahlil.
OdpovědětVymazatMe se zdalo ze tema vyvoje do budoucnosti jaksi souvisi.
Proč jste si vybral od Potoka zrovna tuhle i pro děti simplexní četbu?
OdpovědětVymazatad Vodník 007. Ta ukázka je přeci o dětské práci. Jak s tím souvisí futurologie?
OdpovědětVymazatad Medvídek. Je to první kniha, kterou jsem od Potoka a zřejmě i od židovského autora četl, pokud vynechám toho příšerného Urise. V belletrii dávám přednost Čechům, Anglosasům a Francouzům; Němce a Rusy nečtu. V posledních cca 10 letech jsem přečetl cca 50 původně anglicky psaných knih, cca 70 česky a cca 10 francouzsky. Naproti tomu jen 5 italsky, německy či rusky.
OdpovědětVymazatJinak si nemyslím, že by ten povídkový soubor byl simplexní. Je sice o prepubescentech; to však neznamená, že je jim i určen.
Aha, já myslel, že už jste četl toho Ašera Leva (od Potoka). S názorem na literaturu se s vámi neshodnu, ale je to čistě jen subjektivní, protože stejně jako Tom Pecina jsem rusofil, takže ruskou literaturu stavím vysoko nad francouzskou. Také německou mám oblíbenější než tu od těch uhuhňanejch buziků (snad s výjimkou Exupéryho).
OdpovědětVymazatJeště ad Urban:
OdpovědětVymazatžidovský autor - vy jste nečetl Poláčka, Kafku, Hellera, Pavla, Langera, nebo já nevim co?
Poláčka jsem nečetl, nicméně mám za to, že je spíše český autor než židovský.
OdpovědětVymazatNa Kafku jsem zapomněl. Mám s ním poněkud problém. Četl jsem jeho povídky. Ty byly úplně úžasné, zejména Proměna, jeden z nejlepších textů, které kdy někdo napsal. Pak jsem si přečetl Ameriku a dočetl ji se stejným přemáháním jako Placákova Medorka. Proces jsem začal číst a nedočetl; je to příliš depressivní. A Zámek nechci číst před tím, než dočtu Proces.
Hellera rovněž nepovažuji za typicky židovského autora. Nicméně, Hlava 22 mne vůbec neoslovila.
K Pavlovi jsem se nikdy nedostal. Nevím proč.
Langer je druhořadý spisovatel, něco jako Olbracht, ne? Toho (Olbrachta) jsem četl, takže mám spíše jen krátkou paměť.
A tou ruskou literaturou myslíte co? Klassiky, nebo dnešní literaturu? Z ní znám jen Limonova.
Exupéryho teď zkouším číst francouzsky.
BTW, znáte Hermanna Brocha?
OdpovědětVymazatZačněme Poláčkem, Pane Urbane.
OdpovědětVymazatJe samozřejmě nesmysl přít se o to, jestli je autor český nebo židovský (to bychom tu mohli začít předvádět něco podobně trapného jako jsou hádky o to, jestli je Kafka německý, český nebo židovský).Myslím, že to ani není moc důležité. Jednoznačně máte pravdu v tom, že třeba v Bylo nás pět nebo v Edudantu a Francimorovi se žádné židovské prvky nevyskytují. Já je však už nacházím v tetralogii Okresní město a tak dál. (Možná jste si jich nevšiml, ale uvědomte si, že předww2 Židé v Čechách byli buď liberální nebo ve víře zcela vlažní, takže od něj nemůžete čekat popisy pejzatých židů v synagoze). A pak jsou četné židovské prvky v jeho povídkách. Jeden soubor se dokonce jmenuje Povídky izraelitského vyznání (nebo tak nějak).
Pokud jde o Langra (myslel jsem Jiřího), Vaše hodnocení jako druhořadého je sice zcela oprávněné z hlediska "mainstreamové dobré literatury" (doufám, že chápete, co tím myslím), ale tohle je žánr svého druhu. Srovnání s Olbrachtem je poměrně povrchní, protože Olbracht jen popisuje pitoreskní svět (mimo jiné) východních Židů, ale Langer podává esenci chasidismu, on byl opravdu "in", nebyl to jen turista. Tím má Devět bran svou hodnotu, i když jistě jen pro určitou skupinu čtenářů.
Heller - také nemám rád Hlavu XXII, nepřipadá mi ničím zvláštní, téma celkem banální, zpracování silně zaostává za Švejkem (i když, Vy, myslím, nemáte rád ani toho). Ale na druhou stranu, téměř neznámé Bůh ví je geniální (ovšem pro čtenáře neznalé Bible je to asi obtížná literatura).
Kafka-začít zrovna s nezvěstným, což je nedodělaná (ne tedy jen nedokončená) kniha je bláznovství.
Literatura klassická vs. nová: kde máte hranici? Já už teď moc nečtu, nemám na to čas a už mě to ani moc nebaví (takže občas přečtu něco primitivnějšího s napínavým příběhem za jeden den - teď třeba Merleho Malevil. Ale jinak se teď radši učím poznávat kytky a hlasy ptáků.
S tou francouzštinou opatrně, abyste nezteplal.
Já vím, že Poláček není jen Bylo nás pět. Ale myslel jsem, že Okresní město je jen takový Čapek. A Čapek se mi přejedl, toho znám skoro celého.
OdpovědětVymazatKafka je židovský a pak německý; český vůbec. Myslím, že neexistuje židovštější autor než on.
Aha, já myslel Františka Langera; Jiřího jsem vůbec neznal.
No, neřekl bych, že nemám rád Švejka. Je to nejlepší česká kniha všech dob. Nicméně, je šíleně ukrutná a hnusná – myslím tím, co popisuje, nikoliv, že je špatně psaná. Psaná je naopak geniálně, manifest misanthropie. Je to zajímavé srovnat s Vaňkem. To není tak špatná kniha, jak to kommunisté líčili, je to docela dobrý realistický popis. Ale z geniality Haška to nemá nic.
ad Bůh ví. Podívám se snad někdy na to.
Kafka-začít zrovna s Nezvěstným, což je nedodělaná (ne tedy jen nedokončená) kniha je bláznovství.
Už se stalo. Jinak jsem ale začal s povídkami. Otázkou je, zda něco opravdu dokončil: román, pokud vím, nevydal žádný.
Literatura klassická vs. nová: kde máte hranici?
Klassici jsou 19. století: Turgeněv, Dostojevskij a Tolstoj; dnešní literatura je to, co vychází v Rusku po roce 1991.
S tou francouzštinou opatrně, abyste nezteplal.
Francouzština je úžasná a jsem do ní zamilovaný stejně jako Kundera.
"Otázkou je, zda něco opravdu dokončil: román, pokud vím, nevydal žádný."
OdpovědětVymazatNo, těžko přesně říct. Proces snad (alespoň víceméně) dokončil. Zámek je sice nedokončený, ale to vůbec nevadí, vlastně to zapadá do té knihy. Každopádně není NEDODĚLANÝ jako ten Nezvěstný.
k tomu původu Kafky - fakt si myslím, že to nemá cenu. Gradovat židovskost autora je taky takový nějaký divný.
Já Čapka četl celého a nepřejedl se mi (teda až na něco, třeba První partu). Myslím, že Poláček je trochu jiný, je méně sentimentální a více kritický.
No, s tou francouzstinou, je to Vase volba, Míra Vlků Vám to vytmaví.
A co Matka?
OdpovědětVymazatJeště jedna věc - informace zadarmo.
OdpovědětVymazatNevím, jestli máte rád Stopařova průvodce po Galaxii. Pokud ano, snad by Vás mohla zajímat jedna v Čechách málo známá věc, a to že kromě špatného US filmu byl také v 80. letech natočen seriál BBC. Ten je sice z technického hlediska legrační, ale duchu knihy odpovídá dobře, má jen jednu vadu na kráse - postavu Trillian, tu fakt posrali. Trochu hloupé také je, že u nás jej lze získat jen takovým tím způsobem, který se přirovnává ke krádeži.
Jo, Matku taky nesnesu. Vlastně ty hry (s výjimkou prvních) mě příliš nezajímají.Obecně se dá říct, že dávám přednost jeho malým věcem.
OdpovědětVymazatAčkoliv je Stopařův průvodce po Galaxii kultovní kniha, upřímně ji nesnáším. Půjčil mi kdysi bývalý D. H.
OdpovědětVymazatČetl jsem Loupežníka i R. U. R. a neoslovilo mne nic z toho. Podobně mne zklamali V & W, takže mé tvrzení, že jsem nečetl židovské autory, byla jen pořádná sklerosa.
Hm, vím, že třeba nesnášíte také Červeného trpaslíka (i když je to něco trochu jiného). Jistě, umění to není, ale...jen potom nechápu, jak můžete snášet Černou zmiji (jak tvrdil D. H. - ale možná kecal).
OdpovědětVymazatZajímavé. Já mám Red Dwarf celkem rád, mám na ploše staženo asi pět ročníků a postupně se jimi prokousávám. Není to umění, jen inteligentní humor, podobný jako IT Crowd (první rok, druhý se tolik nepovedl).
OdpovědětVymazatOmlouvám se, pane Pecino, ale teď mi není jasné, jestli se Váš komentář vztahuje k mému, nebo k Petersovu. Radějí tedy upřesním:
OdpovědětVymazatMedvídek Kadílek: má rád Stopaře a Trpaslíka, nemá moc rád Zmiji
Guy Peters: údajně snad má rád Zmiji, nemá vůbec rád Stopaře a Trpaslíka
Pokud jde o Vaši charakteristiku Trpaslíka, tak jsem to myslel. IT Crowd jsou ti Ajťáci, co je teď dávají na ČT2? Viděl jsem jen asi pět minut.
Překvapilo mě, že Petr Urban nemá Trpaslíka v oblibě.
OdpovědětVymazatAno, Ajťáci.
Možná bych měl mírnit svá slova. "Upřímně nesnáším Stopařova průvodce po Galaxii," je příliš. Spíš mne neoslovil. To samé platí pro Červeného trpaslíka. Na druhou stranu zbožňuji Twin Peaks.
OdpovědětVymazatČerná zmije se mi líbí hlavně proto, že je tam skvělý mix anglické historie a anglického humoru. Jinak je obecně genre sitcomu dost nešťastný. Umělý smích je úděsný vynález.
No, přesně to jsem si myslel. To se neshodnem. Mně třeba ta scéna s kdákáním Hugh Laurieho odkazující na "prohnilé okresy" připadá nevýslovně trapná. O Atkinsonovi nemluvě.
OdpovědětVymazatProhnilé okresy jsou tam parodovány skvěle, jak tam má Atkinson jednoho či dva voliče. Ale už si tak nepamatuji, neviděl jsem to roky.
OdpovědětVymazatOpožděné Re Petru Urbanovi:
OdpovědětVymazat"Četl jsem Loupežníka i R. U. R. a neoslovilo mne nic z toho."
No, víte, já hlavně o komentář výš psal, že preferuji ty malé věci, čímž jsme myslel třeba cestopisy (Anglické listy, Obrázky z Holandska, Cesta na Sever), nebo takové ty věci jako Zahradníkův rok, O umění a kultuře, Od člověka k člověku, Jak se co dělá nebo Marsyas.
Pokud jde o Vámi uvedené hry, jednak mi přijde nedobré hry číst, jednak...já nevím, ale prostě Loupežník je taková májoidní snad ještě středoškolská hra, ne? A posuzovat R.U.R. dnes je jako soudit Ikarii XB1 nebo něco podobného, z čeho člověk kdysi uchcával, ale dnes mu to připadá směšné (možná jsem nezvolil dobrý příklad, protože z toho filmu znám jen název, ale jiný mě zrovna nenapadl).
Ale každopádně to pořád není tak hrozné jako kamenný majestát huhňalů, kteří se klidně jmenujou třeba Honoré nebo podobně.
Otázka je, co i z těch malých věcí dodnes přežilo. Povídky z jedné i druhé kapsy jsou úžasné. Marsyas je překonaný blábol.
OdpovědětVymazatHry je lepší vidět, ale když je nikde nedávají…
Loupežník je taková májoidní snad ještě středoškolská hra, ne?
Mně ten vitalism (civilism?) nikdy nic neříkal.
A posuzovat R.U.R. dnes je jako soudit Ikarii XB1
Možná. Hlavně z toho dýchá humanism na sto honů. Něco, co dotáhli do dokonalosti v 50. letech. Byl to asi duch doby, protože například píseň Svět patří nám je podobně úděsná.
Balzac je podle mne velký spisovatel. Le Père Goriot je skvělý román.
"Loupežník je taková májoidní snad ještě středoškolská hra, ne?
OdpovědětVymazatMně ten vitalism (civilism?) nikdy nic neříkal."
O to nejde. Myslel jsem to tak, že nemůžete brát vážně, co udělalo pár středoškoláků, bůhví ještě z jakých důvodů.
"Balzac je podle mne velký spisovatel. Le Père Goriot je skvělý román."
Jenže by se o něm dalo říct, že je přežitý, úplně stejný jako o Čapkovi. Obtěžkaná logorrhoea.
Tak by to neměla brát tak vážně literární historie a kritika.
OdpovědětVymazatJenže by se o něm dalo říct, že je přežitý
Myslím, že ne, ale už jsem ho dlouho nedržel v ruce.
Literární historie a kritika? Hm, tohle už mě celkem dlouho moc nezajímá, takže vlastně ani nevím, jak se na Čapka dívají.
OdpovědětVymazatAle z jiného soudku. Už dloho jsem Vám chtěl postnout odkaz na toto:
http://www.kosmas.cz/knihy/105942/valka-o-zadnici-dona-emmanuela/
Bohužel mi to nešlo dohromady na celou trilogii, kam patří ještě Seňor Vivo a drogový baron, a Nezvedené dítko kardinála Guzmána.
Takovéhle knihy teď potřebuju.
No, magický realism mi dokonale zprotivil Paulo Coelho. Spíš se chystám na Houellebecqa.
OdpovědětVymazatNo, tohle je spíš jako Marquez. Ale je to víc krev a sperma. Magie je tam taky, ale vždyť je to Latinská Amerika, ne?
OdpovědětVymazatV posledních cca 10 letech jsem přečetl cca 50 původně anglicky psaných knih, cca 70 česky a cca 10 francouzsky. Naproti tomu jen 5 italsky, německy či rusky.
OdpovědětVymazatZajímavé. Já si sice žádný čtenářský deník nevedu, ale v posledních 10 letech jsem přečetl převážnou většinu beletrie v angličtině, méně v ruštině a češtině, a několik solitérních děl v němčině, francouzštině a polštině – v jiných jazycích číst nedokážu.
Ta převaha anglických textů mne samotného v retrospektivě zaráží, jak je výrazná převaha anglických textů nad českými.
Ad magický realismus:
OdpovědětVymazatCoelho je modní autor, nepřitahuje mě.
Přečetl jsem ovšem – až relativně pozdě, letos na jaře &ndash Мастер и Маргарита od Булгакова, a stáhl si poté z P2P sítě desetidílnou ruskou serialisaci režisera Бортко, a musím říct, že jsem obojím byl nadšen. Není tedy magický realista jako magický realista…
milý píítrsi , tím že smažeš můj příspěvek, nesmažeš tvůj problém v něm popisovaný....
OdpovědětVymazatpokud to nechápeš, tak udělejme experiment : já napíšu, že Pecina má 200kilo, on to vymaže , ale tím neshodí !!! Už je ti to jasný ?
pozn.: výšeuv. možno aplikovat na další potrefené husy zde....hahahaha
Nesmažu, proč bych měl? Klidně napište, že vážím 6,5 tuny!
OdpovědětVymazatMažou se tu osobní útoky a trolling, protože jimi se jakákoli smysluplná diskuse ničí a fórum začne připomínat stoku, takže spolehlivě všechny mimo trollů odradí a vyžene. Váš smazaný příspěvek byl osobní útok, ničím k diskusi nepřispěl a proto byl po právu vymazán: je tak těžké to pochopit?
OK, tak snad se k těm Španělům prokoušu taky.
OdpovědětVymazatAnglická kultura vládne světu.
Мастер и Маргарита je skvělý. Půjčila mi ho Michaela, bohužel odmítá, abych jí ho vrátil.