Jiří Baroš to napsal naprosto jasně: Křesťanství není pouhý koníček, je to hnutí, které nárokuje celého člověka, a to ve všech aspektech života. Tak se nad touto thesí zamysleme. Pokud křesťanství nárokuje celého člověka, jak se staví k nekřesťanům? Je zjevné, že člověka, který žije plným životem, musí existence člověka, který takto nežije, urážet. Odtud všechny ty missie a útlak nekřesťanů.
"Weiler ve své knize (PDF) mluví o křesťanství jako sociální realitě a odlišuje dvě její verze. Ve své silné verzi je křesťanství společenstvím věřících, pro něž má křesťanská identita velice důležitý význam pro vlastní sebepochopení. Tito lidé se snaží následovat praktiky a učení církve. Církev je pro ně místem zvláštní přináležitosti a hraje velkou roli v jejich každodenním životě. Svou zkušenost žijí i ve světě práce. Ve své slabé verzi je křesťanství náboženstvím těch, kteří se sice cítí být křesťany, ale pro něž tento aspekt jejich identity nestojí na prvním místě. Praktikování křesťanství se u nich ukazuje jen v rozhodujících momentech života (narození, manželství, smrt). Někdy sice chodí na mši, ale učení církve považují za cosi příliš zavazujícího. Neúčastní se aktivně života své církve. Musím osobně říct, že když jsem byl mladý a hledal s velkou intenzitou odpovědi na svoje otázky, byl jsem vždy naštvaný na křesťany, kteří sice chodili do kostela, ale svou víru nechápali jako něco nejdůležitějšího v jejich životě, a proto neměli odpovědi na moje otázky. Teď musím říct, že jsem často smutný, neboť na určitých místech vidím umírat církev, která představuje nejkrásnější realitu na této zemi. Myslím si proto, že jedině první zmíněná varianta je dobrá, přesvědčivá a konzistentní."
Dokud nebude první varianta hlasitě odmítnuta jako totalitní a spolu s ní i všichni ostatní fanatici, tak se křesťané nenaučí opravdové toleranci a úctě k jinakosti a do té doby budou jen překonanou netolerantní sektou. "Since time began, the most terrible suffering has not been inflicted by those who acted out of greed or with ambitions for power, but rather by the idealists who believed they were in possession of such a truth."
Updated.
Poněkud přeháníte. Každá ideologie si vposledku nárokuje (celou) identitu člověka. Jsem-li konservativec, je to to první, co je o mně třeba říct, bez ohledu na celou řadu dalších, vůči tomuto identifikačnímu znaku relativně podružných atributů.
OdpovědětVymazatKřesťanství, zejména ve své římsko-katholické podobě, je sice agresivnější než některé jiné ideologie (např. v tom, že z církve nelze platně vystoupit, tj. vzdát se křtu), ale k totalitnímu ovládnutí člověka by muselo mít k disposici mocenské nástroje, které jsou jí dnes upřeny: nekřesťanům může církev vyhrožovat zatracením, ale tím její moc končí, už je nemůže ani hubit, ani ostrakisovat.
To je na celý článek. Hlavní význam modernity a postmodernity je, že rehabilitovala pluralitu. Kromě toho, že jsem liberál, tak jsem také muž, Evropan a právník. Která z těchto identit je nejvíce důležitá? Sázím, že identita liberála nejméně.
OdpovědětVymazatale k totalitnímu ovládnutí člověka by muselo mít k disposici mocenské nástroje, které jsou jí dnes upřeny
Ano, ale nejde jen o aktuální stav, ale také potencionální.
Samozřejmě, že druhá varianta je pro křesťany naprosto nepřijatelná! Pro koho je křesťanství "hobby", nemůže se vůbec nazývat křesťanem.
OdpovědětVymazatTotéž platí pochopitelně pro židovství nebo islám. O tom je celé Guénonovo dílo, zabývající se současným světem: moderní okcidentální svět vytlačil to nejdůležitější na člověku, jeho duchovní rozměr, do sféry soukromé. "Přes den koukej pracovat, žít v koncepci moderního tržního/socialistického života, a po večerech se můžeš třeba modlit." "Víra", redukovaná na ranní a večerní modlitby + nedělní pobožnost žádnou vírou není.
"Hobby" je docela nepovedená allergorie. Jde o to, co se zcela přesně nazývá výlučnou x nevýlučnou identitou. Pokud je cílem křesťanství výlučná identita věřícího, je to to totalitní (tj. "celostní") ideologie, je mi líto.
OdpovědětVymazatV tomto případě souhlasím s Vodníkem. Takto byste mohl říct "křesťanství je podnětné, ale i na islámu leccos je a zamlouvají se mi také některé prvky buddhismu". Pak to není víra, ale cosi na způsob hobby.
OdpovědětVymazatHlavní význam modernity a postmodernity je, že rehabilitovala pluralitu.
OdpovědětVymazatPak je na místě otázka, je-li vůbec "moderní" a "postmoderní" člověk schopen víry.
Já si myslím, že víra a pluralita se navzájem nevylučují. Já si dovedu docela dobře představit poklidné a respektující soužití s "totálními" muslimy nebo židy, když by se celospolečenské civilní zákony nastavily tak, aby vyhovovaly všem. Otázka je, je-li takový kompromis možný. Žít v sekulární demokracii pro nás zatím možné je.
OdpovědětVymazatAno, to že jsem liberál, je přeci jen něco víc, než že sbírám známky. Stejně tak to, že jsem právník, je více než to, že jsem šachista, stačí-li Vám tato kasuistika.
OdpovědětVymazatTo je jiný aspekt, byť jen druhá stránka téže mince: je-li někdo "totálně" přesvědčen o své víře, bude se patrně domnívat, že jeho víra je optimální i pro mě, a tudíž to nejlepší, co pro mě může udělat, je, že mě na svou víru obrátí.
OdpovědětVymazatJá si to představit nedokážu. Totalitní křesťan buď musí sám sebe uzavřít do ghetta, nebo obrátit celý národ na pravou víru. Nechápu, jak chcete prakticky provést "Jděte do celého světa a učte všechny národy," když Vás ten celý svět bude ignorovat. Tak ho buď musíte přinut Vás poslouchat, nebo resignovat na Boží příkaz.
OdpovědětVymazatŽe jste právník, je sice vidět na každé vaší větě, ale pokud byste to byl křesťan, byla by tím dána vaše hodnotová orientace, což je významnější, protože by to tím bylo ovlivněno vaše myšlení a cítění daleko zásadněji. Právo je jen tenký nátěr civilisace ulpěvší na barbarovi, kdežto víra je obsah té skořápky.
OdpovědětVymazatOK, rozumím. Nicméně si myslím, že i náboženství lze posunout od absolutní ideologie k relativnímu světonázoru typu právnictví, zkrátka a dobře, že druhá varianta uvedená v článku je možná a vhodná a že to není pouhé hobby.
OdpovědětVymazatPak ale to už není, materiálně :-), víra.
OdpovědětVymazatTypická totalitní ideologie, není k tomu třeba nic dodávat.
OdpovědětVymazatNemyslím, že je definičním znakem víry výlučnost. Starý Řím to dosvědčuje.
OdpovědětVymazatTo jistě ne. Víra je, když nevím a tvrdím. Náboženství, když konkrétní víru nutím jiným a ty kteří neuvěří, považuji za méněcenné. A nemusím ani sám věřit.
OdpovědětVymazatMagne, pokud Váš příspěvek bude smazán, myslím, že ho větší škoda nebude. Jde totiž shrnout do jediné věty: "Mezi postojem modernity a postmodernity k víře je zásadní rozdíl." S tím souhlasím. Hovořil jsem toliko o postoji modernity a postmodernity k pluralitě, který je shodný, byť u modernity je to diskutabilní.
OdpovědětVymazatPoslední příspěvek MM ponechávám nesmazán a kladu GP otázku, zda je toto způsob diskuse, který si zde přeje a který by rád kultivoval.
OdpovědětVymazatNa otázku odpovídám já, že si ho naprosto nepřeju a pokud by tento příspěvek nebyl kvůli disskusi Tomášem výslovně ponechán, smazal bych ho sám.
OdpovědětVymazatTotalitní křesťan buď musí sám sebe uzavřít do ghetta, nebo obrátit celý národ na pravou víru.
OdpovědětVymazatTento typický okcidentální přístup (prý dědictví římského legalismu, nevím) má na svědomí křížácké války, upalování kacířů atd. Nerespektování svobody svědomí není obsahem onoho přikázání o šíření víry.
Pane Pecino, to jste mne pochopil špatně. Chtěl jsem ponechat příspěvky Michaely v diskussi o BB. Naopak plně souhlasím s tím, aby byly mazány příspěvky Magna Maxima, protože, ač je pro sebe považuji za zajímavé, jeho neustálé vyjadřování ad hominem, kterého se nedokáže vystříhat, úroveň LW snižuje. Zároveň upozorňuji na to, že nelze Michaelu a Magna házet do jednoho pytle, ač kdysi používali jeden login, jsou to dva lidé.
OdpovědětVymazatPro illustraci ponechám z textu MM, co má nějakou cenu:
OdpovědětVymazat"Shrnul jste to blbě pane Petersi, stručně řečeno totiž modernita JE víra /např křestanství, nacismus, vědecký příběh o poznatelosti světa jsou na stejné modernistické hromadě / a naopak postmoderna NENÍ víra , není tam ani stopa po víře...kromě víry v sebe samu, jak často tvrdí někteří šťouralové, ale to je jen nekorektní řečová hříčka."
"Taková filosofie by nikdy nevznikla ani ve svých triviálních počátcích, kdyby byli Řekové za Tháléta, slabí, nemocní na duchu, malicherní, nesebevědomí, nepohrdající, neheroičtí .
Potřeba je zdraví a síla a odvaha v duchovním a morálním smyslu."
K tomu prvnímu: Ano, plně s Vámi souhlasím. Vyjádřil jsem se nepřesně.
K tomu druhému se mi zdá, že to nesedí. Nepovažuji intellektuální výkony za výron síly.
ad Vodník. Tak tomu tedy nerozumím. Křesťan má být křesťanem celým svým životem a přitom je mu jedno, že vedle něj jsou atheisté, kteří provádějí potraty, uzavírají homosexuální sňatky a jeho děti učí toleranci k těmto jevům?
OdpovědětVymazat...je mu jedno, že vedle něj jsou atheisté, kteří provádějí potraty, uzavírají homosexuální sňatky a jeho děti učí toleranci k těmto jevům?
OdpovědětVymazatNení mu to jedno. Ale nemůže je násilím nutit, aby věřili tomu, čemu věří on. Oni to přece taky znají a četli o tom, přesto to dělají. Oni zas ale nesmí násilím nutit nás, abychom podporovali jejich praktiky. Proto křesťané protestují proti potratům, euthanasii, propagaci homosexuality apod. Výchova dětí je pak zcela odlišná věc. Vlivy vůkolníha světa jsou a budou vždy špatné a nebezpečné (možná si vzpomenete, že jsem kdysi psal na Vrbu článek o tom, že by nám v islámském státě zas o tolik hůř nebylo). Nemůžete očekávat, že pokušení odstraníte tím, že všechny kolem sebe pokřtíte, evt. násilím.
Pokud je věřící tolerantní, tak už je podle mého věřícím druhého typu, tj. jeho identita věřícího není výlučná, neboť kromě ní má také identitu tolerantního občana.
OdpovědětVymazatVěřící je (měl by být) tolerantní k jiným osobám a respektovat (do jisté míry) jejich rozhodnutí. Nikoli k jejich ideologiím. Samozřejmě jsou tohle všechno teoretické úvahy a v praxi by bylo jistě potřeba permanentně dolaďovat/přeladovat nejrůznější detaily. A nepochybně by to kazili netolerantní, ctižádostiví jedinci, se kterými by bylo potřeba neustále bojovat. Ale jako návrh modelu na funkční multiconfessní společnost to myslím zhruba možné je.
OdpovědětVymazatMyslím, že je jedině zásluhou osvícenství, že v Evropě mohou být různé víry vedle sebe. Ve středověku byli tolerováni jedině židé a ti ještě museli být v ghettech; muslimové zde nesměli být vůbec.
OdpovědětVymazatMyslím, že maximum, co je religiosní společnost ochotna nabídnout jinověrcům, je هل الذمة (dhimmi).
Jenže Petersi, ateisté nejsou lidé, kteří:
OdpovědětVymazat>kteří provádějí potraty, uzavírají homosexuální sňatky a jeho děti učí toleranci k těmto jevům?
Já bych sňatky buzerantů neprováděl a ateista jsem. Být ateistou znamená, mít vlastní rozum a jím posuzovat svět. Rizikem je, že to může být dobře i špatně.
Není atheista jako atheista. Naprostá většina atheistů je ke gayům a lesbám tolerantní; část ale má předsudky.
OdpovědětVymazat>Naprostá většina atheistů je ke gayům a lesbám tolerantní; část ale má předsudky.
OdpovědětVymazatNevím, kde jste přišel na tuhle statistiku, ale ateismus zase tak významně nedeterminuje názory na jiné věci a na buziky už vůbec ne.
Zobecněním situace v ČR a jejím porovnáním kupř. s Polskem.
OdpovědětVymazat