26. ledna 2008

Diskriminace a teorie preferencí

Články Ondřeje Šlechty ohledně diskriminace patří obvykle mezi dosti kvalitní a s drtivou většinou toho, co k tématu píše, nelze než souhlasit. Přesto bych měl k jeho článku Diskriminovat je naše nezpochybnitelné právo dvě drobné připomínky. Nejprve si přečtěme problematickou pasáž: 
Představme si hypotetickou situaci, kdy existuje restaurace, ve které mají majitelé trpí rasovými předsudky a chtějí zaměstnávat pouze bílé číšníky. Přitom předpokládejme, že jak bílí, tak černí číšníci odvádějí stejně dobrou práci (jinak by nemohlo jít o diskriminaci). Z pohledu socialisty nepředstavitelný projev rasismu, který je nutno řešit kvantem nařízení, zákonů a vyhlášek. Z liberálně-ekonomického pohledu majitelova svobodná volba, na kterou dříve, či později doplatí. Proč ?

Pokud totiž budou existovat restaurace, ve kterých majitelé nechtějí zaměstnávat černé číšníky, poptávka po těchto číšnících klesne a s tím klesne i jejich mzda. Oni poté budou ochotni pracovat za nižší mzdu u restauratérů bez rasových předsudků a těm logicky stoupnou zisky. Výsledkem bude větší zisk restauratérů bez rasových předsudků a porážka restauratérů s rasovými předsudky v konkurenčním boji. Z toho vyplývá, že soukromník si ve svobodné tržní společnosti luxus rasových (nebo jiných předsudků) zkrátka dovolit nemůže, neboť bude dříve nebo později zlikvidován trhem.
1. Výraz trpět předsudky je pro drtivou většinu životních situací holým nesmyslem a ač nepopírám, že předsudky může skutečně někdo i trpět, jedná se o obvykle o slovní spojení, které slouží k urážení názorových oponentů jako nemocných či trpících lidí. Samozřejmě výraz je již zažitý a tak jej spousta lidí používá i z nevědomosti. Zkrátka starý známý boj o jazyk. O významu a také pozitivní funkci předsudků, doufám, sám Ondra Šlechta nepochybuje. Ostatně lidé jako Edmund Burke či Rusell Kirk to již vyjádřili vcelku srozumitelně.

2. Dotyčný majitel restaurace může mít z nepřijímání černošských číšníků nevýhodu, ale v určité situaci též i výhodu. Možnou nevýhodu již Ondřej Šlechta popsal, naopak výhoda může spočívat v tom, že určitá sorta bělošských klientů si za pobyt v restauraci, kde nebude obtěžována pohledem na černošské číšníky, ráda nepatrně vyšší částku připlatí. Vzhledem k tomu, že i mnohé jiné restaurace nabízejí vždy něco navíc (extra čisté prostředí, kvalitní jídlo, dobré umístění či výhled atd.), což obvykle klienty i něco navíc stojí, nevidím důvodu, proč by dotyčný majitel restaurace nemohl profitovat z toho, že jeho obchodním partnerům a klientům bude sympatické, že zaměstnává pouze bělochy. Ve společnostech s vysokou etnickou (či jinou) sounáležitostí může být přijetí číšníků, kteří jsou pro většinu (případných) zákazníků nepřijatelní, dokonce i dosti špatným podnikatelským tahem.

Popřejme však majiteli restaurace šťastnou a žádnými socialisty nerušenou svobodnou personální volbu jeho zaměstnanců.

0 – počet kommentářů:

Okomentovat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>