Cui bono?

Pro mnohé je válka o Jižní Osetii nepřehledná; zejména proto, že uvažují ideologicky: Ten je proruský, a proto je kladný / darebák. Ale to je uvažování z mateřské školy geopolitiky. Státy nelze hodnotit podle toho, s kým se zrovna kamarádí, ale podle toho, jak se chovají.

Dalším naivním přístupem je spiklenecká theorie, že lokální politik je jen bezduchou loutkou velmoci a velmoc je bezduchou loutkou nadnárodních zájmů (kapitalistů, židovského spiknutí apod.). Ve skutečnosti je vztah patron – klient dvoustranný; kdyby patron neměl co nabídnout, klient by ho dávno opustil.

Základní otázka je Cui bono? Tak i v na první pohled nepochopitelném zápasu Gruzie s ruským obrem si musíme tuto otázku položit. Skvěle na ní odpověděl anonym v diskussi k článku ČTK. "Co [Saakašvili] získal? Všechno! Úmyslně rozpoutal a prohrál válku, ale udělal z Ruska agresora. Ale tím vyhrál republikánům v USA volby! Když válčí Rus, američtí voliči zvolí republikánského tvrďáka McCaina a nikoliv demokratického měkkoně Obamu. A tenhle samovládce Saakašvili za to, že donutil Rusko k válce, bude mít od USA a NATO potom nekonečnou podporu a budou mu už jenom sypat, sypat a sypat. Těmhle ochráncům demokracie USA a NATO pak vůbec nebude vadit to, že tenhle samovládce Saakašvili vzešel z problematických voleb a že nedemokraticky diskriminuje opozici. Nikdy ho nenechají padnout a budou mu už jenom sypat, sypat a sypat. Přesně o tohle mu šlo a klidně právě kvůli tomu griloval vlastní národ v předem prohrané válce."

Uvidíme, zda se potvrdí jeho předpovědi. Osobně doufám spíše v naplnění reakce opponenta: "Saakasvilliho hodej pres palubu. Jeho pozice je neudrzitelna, nyni je paradoxne vetsi pritezi pro USA nez pro Rusko." Zatím to bohužel vypadá jako počátek reformace, o němž Erasmus Rotterdamský napsal: "Ta dlouhá válka slov a psaní skončí nakonec v zbraních." (The long war of words and writings will end in blows.) USA i Rusko se plnou parou ženou do nové studené války, což je naprostá tragédie. A to vše kvůli zdivočelému gruzínskému chauvinistovi a manipulátorovi, který chtěl konečně zužitkovat své naprosto nepřiměřené výdaje na zbrojení: "he has spent 70% of the Georgian budget on his military." (K tomu bych dodal jen, že Ševarnadze nemá s válkou v Jižní Osetii mnoho společného.)