"Principem současného sporu mezi Evropou a islámskými zeměmi je podle něj právě otázka určitých mezí: jestliže je někdo překročí, jestliže se dotýká něčeho, co je druhému svaté, tak porušuje základní princip svobody slova, protože porušuje právo druhého - právo na jeho vyznání a na respekt, který k němu a k jeho vyznání máme mít, uvedl Vlk. Je to podle jeho slov něco podobného jako s osobními údaji. "To je také posvátná sféra, právo určitého člověka. A tam žurnalisté nejdou, tam právo svobody nemá vstup," upozornil." Hospodářské noviny
Tak to začíná. Kdyby měli moc, tak nám nejprve opět zavedou libri prohibiti a pak zase hranice.
Myslím, že vratký kompromis, kterého se podařilo dosáhnout koncepcí náboženské tolerance, není v době internetu udržitelný.
OdpovědětVymazatJenže až se tuto koncepci podaří definitivně zlikvidovat, pustí se jednotlivá náboženství do sebe. jvano
Proč by nebyl?
OdpovědětVymazatProblém vidím ve střetu civilisací - vizte Dánsko.
Nemyslím. Huntingtinova teorie je děravá jako řešeto, jednotlivé "civilizace" jsou zbastlené od psacího stolu, bez ladu a skladu jsou zde použita hlediska náboženská, historická, přičemž i v rámci historie se tu potkávají události z raného novověku s těmi, které dominují titulkům včerejších novin či novin starých několik desetiletí, příslušnost k vojenským blokům, "rasa" v americkém pojetí a mohli bychom pokračovat.
OdpovědětVymazatTato teorie ovšem je v souladu s některými současnými vývojovými tendencemi, především stále větší potíž průměrného jednotlivce obstát jako hospodářská jednotka v rychle se měnícím "flexibilním" světě, a lákavou možností příklonu k nějaké komunitě (náboženské jsou k tomu nejlépe uzpůsobeny), jež je schopna vydupat nezbytné zdroje.
Důsledky jsou předvídatelné, tyto komunity se budou dostávat do konfliktů při konkurenci o zdroje, což povede k lecjaké bartolomějské noci a při nejhorším představitelném vývoji to může vést k něčemu, co by se podobalo třicetileté válce. Ani ta však nebyla válkou náboženskou, v jisté fázi dokonce papež spolupracoval s protestanty, aby se ubránil rostoucí síle Habsburků. Všimněte si v Huntingtonově teorii té vedoucí úlohy, na kterou má mít automaticky nárok nejsilnější stát v určité "civilizaci", to sotva může být v zájmu zbytku takto nárokovaného území. jvano
No, to je prastarý problém ideálních typů. Samozřejmě, že v realitě neexistují, takže hraniční případy je sporné zařadit. Přesto je však užitečné se jimi zabývat.
OdpovědětVymazatRovněž není dobré definici redukovat na jeden znak. Takže vymezovat civilisaci čistě jen podle náboženství není dobré.
Podle mne problém karikatur není problém chudoby. Stejně tak Západ v. arabský svět není střetem o zdroje.
Ano, třicetiletá válka nebyla válkou náboženskou. Stejně jako snad žádná.
V pohledu na USA se neshodneme. Je to skutečně vůdčí síla svobodného světa.
Svoboda nabývá své plné hodnoty teprve přijetím pravdy. Ve světě bez pravdy ztrácí svoboda svůj základ a člověk je vystaven síle vášní a otevřených nebo skrytých podmíněností. (Jan Pavel II.)
OdpovědětVymazatCo mate proti katholicke svobode?
Pravda je tak vágní pojem, že se jím nejraději ohánějí nejrůznější ideologové.
OdpovědětVymazatMám to, že katholická svoboda je "svoboda". "Přestaňte věřit na neposkrněné početí a uvidíte, jak se vašemu myšlení uleví". Machar.
Jak velmi je potřebné nedůvěřovat omezenému světlu vlastního poznání, s jakým odhodláním je třeba se učit a jak zdrženlivě hanět! Jedním z pokušení, které se vrací ve všech dobách, je považovat sebe za studnici pravdy. (...) Všichni jsou povinni šetřit svědomí každého člověka a ne usilovat o vnucování vlastní "pravdy" nikým. To však neruší právo vyznávat ji bez pohrdání nikým, kdo smýšlí odlišně. Upírat osobnosti úplnou svobodu svědomí a zvláště svobodu hledat pravdu nebo činit pokusy vnutit určitý způsob chápání pravdy je v rozporu s jejím nejzákladnějším právem...
OdpovědětVymazat(Jan Pavel II.: Poselství na světový den míru, 1991)
A nemam zadny problem verit tomu, ze Maria byla v okamziku poceti zbavena dedicneho hrichu.
Nevnucuji Vam, ze Buh existuje, ale Buh, v ktereho verim ja, je vsemocny.
Já ten problém mám. Proč by zrovna semeno jejího otce a vajíčko její matky mělo být jiné? Byla soulož, při níž byla zplozena, něčím vyjímečná?
OdpovědětVymazatVšemocný Bůh je logický nesmysl.
Bůh přesahuje každého tvora. Je tedy třeba očišťovat naši řeč od všeho, co je v ní omezujícího, obrazného a nedokonalého, abychom nesměšovali Boha „nevýslovného, nepochopitelného, neviditelného, nepostižitelného“ s našimi lidskými představami. Naše lidská slova jsou vždy nedostatečná k vyjádření Božího tajemství.
OdpovědětVymazat(KKC, 42)
Vsemohouci Buh neni logicky nesmysl. Ale ja vam jej nevnucuji!
Spíš jde o to, abychom nevěřili každému nesmyslu, např. tomu, že Bůh má zelená křidélka nebo že jeho matka byla počata neposkvrněně.
OdpovědětVymazatPokud Všemohoucnost není logický nesmysl, může se Bůh nevratně zabít (což dokáže každý člověk) a potom zase obnovit?
"může se Bůh nevratně zabít (což dokáže každý člověk) a potom zase obnovit?
OdpovědětVymazat"
Když už se pouštíte do logiky s cílem ukázat rozpornost, tak to dělejte aspoň tak, aby Vaše vlastní texty byly bezrozporné.
Boží všemohoucnost není vůbec svévole: „V Bohu moc a podstata, vůle a rozum, moudrost a spravedlnost jsou jedna a táž věc, takže nic nemůže být v Boží moci, co by nemohlo být ve spravedlivé Boží vůli nebo v jeho moudré inteligenci.“
OdpovědětVymazat(KKC 271)
A za dalsi, pripisujete Bohu atributy cloveka. Toto je logicky nesmysl.
Buh neni nejaky deda, co by sedel na oblacku a kouril z dymky.
ad Augustin (aka Macronyx): Může Bůh konat zlo?
OdpovědětVymazatad Zanatic: Pokud je zlo definovano jako nedostatek dobra - a Buh sam o sobe je Plnost dobra - Buh pusobici zlo se mi jevi jako logicky nesmysl.
OdpovědětVymazatPak není všemohoucí, aspoň v tom významu, jaký to slovo má v češtině.
OdpovědětVymazatZanatic: Viz ten citat z Katechismu vyse, ktery to imho dobre vystihuje.
OdpovědětVymazatV Bozi vsemohoucnosti neni nic, co by nebylo v jeho vuli, kterou je laska.
Mé vlastní texty bezrozporné jsou.
OdpovědětVymazatTo Vy mluvíte o Bohu jako o člověku. Má lidské vlastnosti: moudrost, schopnost, vědomost apod.
OdpovědětVymazatV Bibli se píše, že je Bůh člověku podobný.
"V Bozi vsemohoucnosti neni nic, co by nebylo v jeho vuli, kterou je laska" O to právě běží. Zda je jeho mohoucnost nějak limitována. A zde je: nemůže konat zlo, nemůže se zabít. Není tedy Všemocný.
OdpovědětVymazatPokud Vas to opravdu zajima, doporucuji nastudovat v Katechismu hlavne clanky 39-43.
OdpovědětVymazat1) "Protože naše poznání Boha je omezené, je stejně omezená i naše řeč o Bohu."
2) "Nemůžeme pojmenovat Boha jinak než tím, že vycházíme od tvorů a vyjadřujeme se podle našeho omezeného lidského způsobu poznání a myšlení."
To jsou ty pojmy jako "dokonalost", "moudrost", věčnost", "vsemohoucnost" apod.
3) "Naše lidská slova jsou vždy nedostatečná k vyjádření Božího tajemství."
Nase predstavy o tom, jaky je Buh, odpovidaji POUZE nasemu mysleni: Bozi vlastnosti vsak jsou mnohem "silnejsi" a nase vyjadrovani neni schopne je popsat. A clovek neni schopny je pochopit. To je ta propast mezi Bohem a nami, ktere stvoril. ("Vycházíme-li z mnohostranné dokonalosti tvorů, odlesků nekonečně dokonalého Boha, můžeme o Bohu opravdu mluvit, i když naše omezená mluva nevyčerpá jeho tajemství.")
V tom je rozpor. Pokud Bůh není dokonalý, moudrý, věčný, všemohoucný apod., ale něco víc (?), tak ať se o něm neříká, že dokonalý, moudrý, věčný, všemohoucný apod.
OdpovědětVymazatClovek muze (a ma) mluvit o Bohu takovym zpusobem, jaky odpovida nasemu mysleni, tzn. tyto atributy, ktere jinak slouzi k oznacovani lidskych vlastnosti, pojmu, veci, zvirat apod. (dokonalý, moudrý, věčný, všemohoucný apod.) jsou pouzity i pro Boha. Vsak Buh se nam takovy sam zjevil a je tak popsany v Bibli. On jde dokonce i dal a bere na sebe identitu Otce. Nic to neubira z jeho bozske Dokonalosti, ale slouzi k tomu, ze si ho clovek lepe dokaze predstavit a zaujmout k nemu osobni vztah.
OdpovědětVymazatNicmene je treba se vyvarovat presvedceni, ze se jedna o nejakou plnou definici Boha ci ze je to presne popsani jeho vlastnosti.
Pro nas lidi je logicky nesmysl, aby bytí bylo zaroven i nebytim. Pro Boha takova omezeni neplati.
O plné definici Boha nikdo nemluvil.
OdpovědětVymazatPokud to není přesné popsání Boha, tak je to popsání falešné a nemělo by se používat.
Pokud Bůh není omezen svými vlastním zákony, tak to žádné zákony nejsou, nýbrž svévole.
Neni to popsani falesne, ale castecne.
OdpovědětVymazatBuh sam o sobe nema zadne zakony. Co myslite? Buh je proste Ten-ktery-je.
Ve vztahu k cloveku se projevuje jako laska. Problem je v tom, ze kdyz se rozhledneme kolem sebe, tu lasku muzeme vnimat jako neco jineho. Ale to je na jine povidani.
Buh ma mnohem vetsi lasku ke svobode, nez si myslite. Pouze na zaklade teto lasky ke svobode dopustil, aby se clovek mohl rozhodovat i proti Nemu samotnemu.
Ten akt se jmenuje hrich, jeho plodem je osobni vzdaleni se od Boha a take poruseni vlastni prirozenosti, vztahu mezi lidmi, zeslabeni vlastni vule, castecne zaslepeni sveho rozumu a smrt.
Buh ze sve lasky opravdu dopustil, aby se clovek svobodne mohl rozhodnout ho odmitnout.
Neni nikoho, kdo by miloval svobodu vic, nez Buh.
Kazdy, kdo zije v souladu s ucenim Bible a Cirkve, musi zakonite milovat lidskou svobodu, uz jen proto, ze ji tolik miluje Buh.
Navic se jedna o smysl nasi vlastni existence zde na zemi: rozhodovat se pro ci proti Bohu nasim zivotem a nasimi skutky.
Vas nadpis "prava katholicka svoboda" ne tudiz naprosto amatersky a poukazuje na to, ze toho moc nevite o uceni organizace, kterou zesmesnujete.
Napr. ja lidskou svobodu miluji jiz jen kvuli tomu, ze se snazim zit podle sve viry.
Není částečné, protože ho odmítáte. Je Bůh Všemocný, nebo není? Podle Vás není, protože je čímsi víc (?).
OdpovědětVymazatPokud nemá zákony, tak žije v naprostém chaosu.
Jaká láska? Takovou lásku, jako zažil Job, bych skutečně nechtěl zažít. Kromě toho Bůh nenávidí do třetího a čtvrtého pokolení. Jak může zároveň milovat a nenávidět? To je rozpor a logický nesmysl.
Člověk se rozhodovat nemůže, protože Bůh ví, jak se rozhodne. Možnost volby je tak pouze pomyslná. Ve skutečnosti už před narozením je předem dáno, kdo půjde do pekla. Žádný člověk se nemůže Boží vůli vzepřít.
Porušení 6. přikázání je plodem přirozenosti a odporem k nelidskosti vykonstruovaných přikázání.
Nedopustil. Aby dopustil, tak by nesměl vedět, že někdo bude hřešit. Pokud to ví a nezasáhne proti tomu (jako třeba proti Onanovi či Sodomě), tak je spoluviník.
To, že Bůh miluje svobodu, tak bylo vyvráceno. To, že ji miluji katholíci, bylo vyvráceno dějinami, kdy svobodně myslící byli upalováni. Ten seznam je krutý.
Má ironie v nadpisu poukazuje na to, katolíci mluví o svobodě v případě, že ji chtějí omezovat, např. soužití homosexuálů.