25. dubna 2009

Film: Gran Torino

Chtěl bych čtenáře Lucerny upozornit na vynikající film z režie Clinta Eastwooda, Gran Torino. Stále častěji se stává, že v americké kinematografii se mezi onou záplavou popcornového braku z Hollywoodu objevují ryzí diamanty. Na Gran Torinu je, mimo mistrné "old school" režijní práce Eastwooda, zajímavá hloubka otázek, který snímek divákovi může potencionálně nabídnout. Příběh velmi postupně rozvíjí střet válečného veterána Walta Kowalského s "novou Amerikou" imigrantů, konzumního života, rozpadu společenské morálky a zániku rodinných vazeb. Přesto se nejedná o žádnou konservativní propagandu, či černobílý pohled na položené otázky. Naopak, i když Gran Torino odsuzuje kriminalitu, kterou se sebou současná migrace do Ameriky přináší, zároveň jedním dechem na příkladu čínských imigrantů ukazuje, že přistěhovalci mnohdy přináší více "tradiční" lidské morálky a sounáležitosti do americké společnosti, než jakou projevuje rodina Kowalského k jejich otci a dědečkovi. Zdejší přemýšliví diskutéři by tento skvost určitě neměli minout.

Updated.

7 komentářů:

  1. přemýšlivÝ diskutéři

    To je zase nějaká Tvoje ortografická zvláštnost nebo jenom obyčejná gramatická chyba? ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Ach jo. Přečtěte si vždycky, kdo ten článek píše. Podle mne je to chyba, takže to opravím.

    OdpovědětVymazat
  3. Aha, sorry. A já myslel, že budu vtipný. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Pustil jsem si to, i když z nějaké miserně upirácené kopie, protože zvuku není místy skoro rozumět, i když pustím nastavím softwarový mixer v mplayeru na stonásobné zesílení.

    Je tam plno hollywoodských cliché; nemám Eastwoodovy filmy rád, právě proto, že je to pro mě pouhý zdatný řemeslník cliché, bez skutečného filmařského talentu.

    OdpovědětVymazat
  5. Cliché je tam spoustu, ale dle mého to kvalitu nesnižuje, nejedná se o stejný brak jako další mnohé americké popcornové snímky a zajímavá témata tam dle mého najít lze. Stejně tak bych to s Eastwoodem neviděl úplně špatně, např. kvalitativní rozdíl mezi jeho "Vlajkami otců" a "Letters from Iwo Jima" je dle mého zřejmý a vystupuje ve značný prospěch druhého snímku. Na druhé straně, možná se mi Eastwood zrovna jen trefil do četby kritiky am. společnosti od paleokonservativce Christophera Lasche, kterou mi to značně připomnělo.

    OdpovědětVymazat
  6. Nějak to na mě nezapůsobilo. Už základní motiv, smrtelně nemocný člověk, který se obětuje v zájmu komunity, je stokrát ohrané, dokonce je tak zprofanované, že se zdá být v současných dílech nepoužitelné. Dávám čtyři body z deseti, sorry, guys.

    OdpovědětVymazat
  7. Byl jsem na tom asi před týdnem s přítelkyní. Dal bych 5 bodů z desítí.

    Obehraná témata staršího člověka, který se obětuje, rasisty, který si najde i hodného barevného, a člověka, který má stále nesmyslnou potřebu se užírat tím, co provedl za války. Klišé k Eastwoodovi patří, bez nich by to nebyl on. Místy vtipné, místy nudné.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>