K analýze Igora Panarina

O čem ovšem prezidentovi nakloněná média neinformují již vůbec, je vzrůstající nespokojenost jednotlivých amerických států s centralizačními kroky Obamovy administrativy vedoucí až k ohrožení samotné prerekvizity pro naplnění již notně nabouraného amerického snu: existence impéria s jednotnou vizí. V případě separatistických tendencí jednoho či více státních celků lze totiž očekávat řetězovou reakci, jež může naplnit teze ruského politologa Igora Panarina, předpovídajícího rozpad USA na několik odlišných civilizačních bloků přiklánějících se každý k jiným geopolitickým strategiím.

Mimo občanů hledají alternativní řešení americké ekonomicko-strategické krize i představitelé jednotlivých států Unie protestující proti nutnosti finančně přispívat na Obamův dlouhodobý stimulační plán. Guvernéři některých státních celků nelibě nesou dlejejich názoru neoprávněnou usurpaci moci federálními orgány, v této souvislosti se začíná potichu hovořit o nejzávažnější ústavněprávní konfrontaci novodobé historie. Konkrétně se jedná o Washington, New Hampshire, Arizonu, Montanu, Michigan, Missouri, Oklahomu, Californii, Georgii, Jižní Karolínu a Texas, k nimž se zanedlouho připojily i Tenessee, Kentucky, Kansas, Indiana a Západní Virgínie. Zástupci těchto států se ve své kritice prezidentova postupu odvolávají na desátý ústavní dodatek, jež praví, že “oprávnění, která nebyla výslovně delegována Spojeným státům Ústavou, anebo jejich výkon nebyl jednotlivým státům zakázán, jsou vyhrazena jednotlivým státům a jejich lidu.” Jednotlivé rezoluce odvolávající se na Desátý dodatek, jež byl v době svého vzniku považován za tmel americké ústavy, vysílají prezidentskému týmu jasný signál: chceme více svobody garantované Ústavou, veškeré předpisy jsoucí s ní (konkrétně pak jejím Desátým dodatkem) v rozporu, jsou absolutně neplatné, tudíž v praxi nenabývají žádné právní síly.

Tomáš Krajňák: Amerika kráčí vstříc krizi vlastní identity.