Povídka ze života

Příběh z taxíku.

Když je Němec, ať bručí

Svědectví humanisty Přemysla Pittra o genocidě Němců v Československu po druhé světové válce. Asi nejvíce výmluvná je suchá řeč fakt: "Dosud prošlo péčí těchto ústavů 350 dětí tohoto druhu, z nichž dobrá třetina jsou děti českého původu a ze smíšených manželstev. 116 dětí bylo již posláno na odsun. Skoro všecky tyto děti přišly ve stavu zdravotně a morálně velice zuboženém a je zázrakem, že až na 12 podařilo se nám je zachovat na živu…

Závada že spočívá ne tak u výkonných orgánů, které nemohou dát víc než co je předepsáno, nýbrž v dekretu pres. republiky, který stanoví pro Němce židovské dávky. Židé za okupace, pokud nebyli v konc. táborech, dostávali potraviny od četných „árijských“ přátel, nebo je získávali za věci. Internovaní Němci však nemají této možnosti, proto po roce života o černé kávě, polévce a 24 dkg chleba je zejména u mladistvých napořád tuberkulosa…

Věznice na Karlově náměstí má mezi internovanými dospělými i dětmi hrůznou pověst. Vím, Karlovo náměstí dodává ty vychrtlé mrtvoly, připomínající koncentrácké musulmany. které se dovážejí do pathologického ústavu."

A vládnoucí establishment nám pořád tvrdí, že to byly individuální přehmaty. Inu, jako za kommunismu.

Flame war na Jiném právu

O čem jiném než o Lisabonské smlouvě (Treaty of Lisbon). Při četbě argumentů eurorealistů mám stejné pocity jako četbě kommunistických textů neblahé paměti. Stále stejní plebejci a zase germanofobní: "Btw, Němci mají jednu naprosto šílenou vlastnost, která je příčinou všech jejich průserů za posledních x set let: Vždycky se pro něco zoufale nadchnou a pak se svůj sen snaží zoufale dotáhnout k dokonalosti. A absolutně jim nedochází, že právě tahle vlastnost je na nich ta nejnesnesitelnější. Dobrou noc." [vrátil jsem zpět zbytečně částečně censurované slovo]

Výtečné zamyšlení o pseudorozdílu mezi Čechy a Němci. Mimochodem, to samé platí o rozdílu mezi křesťany a muslimy.

Žalovat Jaromíra Štětinu z velezrady?

via Nautilus. Několik blbců se rozhodlo, že bude Jaromíra Štětinu "žalovat z velezrady". Typicky čeští právní ignoranti. Z velezrady se žalovat nedá, z ní lze pouze obžalovat. Obžalovat z velezrady lze pouze presidenta republiky. Jaromír Štětina není president republiky.

Možná ti pitomci měli na mysli vlastizradu, což je normální trestný čin. Jenže podle čl. 27 odst. 1 ústavy: "Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech." Tak co ti blbci vlastně chtějí? Lynchovat? Wikipedisté by jim mohli poradit. Tam se na nějaké právo také neohlížejí.

Trapná fraška okolo ruských agentů a radaru

Velice výstižný a trochu pozapomenutý článek od nečekaného autora, Jiřího Pehe.

K e-mailové přestřelce Vrby a Cynika

Možná to trochu zavání voyerstvím, ale přijde mi, že zveřejněná korrespondence je vždy zajímavá. Koneckonců, sborníky dopisů různých spisovatelů se vydávají již dlouho.

Co vyplývá z přestřelky mezi správcem Vrbou a Cynikem vulgo Pospíšilem?

1. Nácek Cynik přirovnal Vrbu k příslušníkovi Gestapa a všechny ostatní správce k nacistům. Tím ztratil jakékoliv morální oprávnění stěžovat si, že ho Ross Hedvíček přirovnal k Hitlerovi.
2. Vrba Cynika varoval, že skončí jako já. Můj odhad: Je to dost pravděpodobné.
3. Cynik Vrbu přirovnal ke mně a zdůraznil, že je mnohem horší a šikovnější. Můj názor: Mezi Vrbou a mnou není žádná spojitost, nemáme nic společného. Vrba je úspěšnější, protože je to tvrdý muž a není malicherný. Na to (mentální) pubescenti z wiki slyší. Potřebují autoritu a tu jim Beren nebo Nolanus nedá. Co týká mé role jako správce, v skutečnosti jsem měl pouze 2 sporné akce: zablokování Pastoria ve vlastním sporu a povýšení Vrby na správce. Trochu málo na desyssoping, nemyslíte? Ale Cynikova klika mne nenáviděla už tehdy, tak jí byl každý prostředek k tomu, jak se mne zbavit, dobrý.
   
4. Vrba tvrdí, že mne má u prdele. Nechci se přeceňovat, ale myslím, že to, že mne skolil, mu příjemně polechtalo ego.
5. Wikipedii občas sleduji, občas ne. Momentálně ano, v první polovině roku 2005 jsem se na cs: nepodíval ani jednou. Většinou to jde poznat podle mých editací na en:.
6. Vrba vidí Cynikovi až do žaludku: "Nepochybne se jeste na Wikipedii sejdeme, protoze zasadni rozdil mezi nami je, ze Ty se nemas kde jinde realizovat."
7. "Na bouchnuti dverma musi byt clovek frajer". Ano, hluboká pravda. Občas se mi to povedlo (odchod z Neviditelného psa či Britských listů), víckrát ne (odchod ze Sprchy či wikipedie apod.).
8. Cynik přirovnal Vrbu k Filipu Sklenářovi, s tím, že oba jsou heiselové, ale Felipe aspoň hraje otevřeně. To srovnání kulhá na obě nohy. Felipe je provocateur, Vrba je patriarcha. Dávat je dohromady je jako dávat dohromady Cynika a Stalina, protože oba hráli negativní roli. Trochu málo.
9. Nevím, proč by mě mělo těšit, že Cynik Vrbu nenávidí více než mne. Vždyť je to jen proto, že nyní Cynikovi nijak nepřekážím, zatímco Vrba dává Náckovi co proto. Jeho postoj je proto logický.
10. Cynik je ubohý pokrytec a lhář: "omlouvám se za to fingované rozhořčení v předchozí poště. Ve skutečnosti se mi chtělo tančit."
11. Netuším, co jsem si měl myslet, z čeho že Vrba chce vycouvat.
12. Nevím o tom, že by mi někdo nabízel odblokování.
13. Rovněž Ludekovi vidí Vrba zcela správně až do žaludku: "Ja vim, ze veris, ze Ludek je Tvuj kamarad neni, never tomu."
14. Cynik svými vlastními slovy: "Jediné, co Vás může teoreticky zachránit, je moje prosba o odblokování, které bys slavně vyhověl, ale to je přesně to, co (jak už jsi nejspíš pochopil) naprosto nemám v úmyslu udělat." v. "Navíc slibuji, že zapracuji na svém sebeovádání. Takže, pokud ti to teď nebude dělat osobní problémy, můžeš splnit své slovo a odblokovat mne, neboť důvody pro blok pominuly. Hezký den přeji."
    

Uklidňuje mne jen jedno: Cynik evidentně žije wikipedií mnohem více, než jsem kdy žil já. Dokonale zná tamní mocenské vazby. Já je neznal, znát nechtěl a to mi zlomilo vaz.

K tomu osobní vzpomínka. Když tohle člověk čte, tak těžko uvěří tomu, jaký byl Vrba skromný žáček, který se mnou hodiny (dosti nudně, nebavilo mne to a ubíjelo mne to) debatoval o Benešovi. Myslím, že podobné pocity musí mít Pithart a spol. z Klause. Přerostl jim přes hlavu.

Lesk a bída České televise

via Drbna Neviditelné kočky. Svědectví zevnitř: "Myslím, že reportéři mají dlouhodobě pocit, že nemají v tomto podniku zastání. A to u nich vede k určitým mentálním zkratkám. Jim se to mohlo zdát, že to tak je, že cesta mohla být přímější. Ale když se něco zdá, že nějak je, neznamená to, že to tak být musí. A stejně v tomto případě: jim to zapadalo do skládačky, do konstrukce, že tady probíhá cenzura, tudíž už veškeré své jednání a fakta podřídili tomuto příběhu." Manager v ČT tedy potvrdil dávno známý fakt, že novináři ČT jsou pistolníci, který si s fakty hlavy nelámou a své reportage konstruují podle předem vytvořeného názoru.

Názor šéfa zpravodajství ČT: "V celé povaze českého národa je, že balancujeme mezi sebevědomím a potřebou říkat svoje názory za všech okolností, to na jedné straně, a na straně druhé na poradách a v rozhodujících chvílích mlčíme a potom píšeme potají dopisy. Na jednu stranu všichni chtějí, aby se komunikovalo, a na druhou, když mají prostor, jí se něco říct. To napětí tu vždy bude, ale metoda, kdy lidi vědí, proč co dělají, a chápou, že nadřízení jsou odpovědní a musí se první postavit, když se stane problém, ta metoda je nejlepší. Ale prosadit to je docela těžké." Potvrzuji.

Игорь Панарин: Přání otcem myšlenky

Igor Panarin už 10 let předpovídá, že se USA rozpadne po nové občanské válce na 6 částí a že novými globálními vůdci se stane Rusko a Čína: "На эту роль претендуют две страны: Китай с огромными резервами и Россия - как страна, которая могла бы играть роль регулятора на евразийском пространстве." (zdůrazněno mnou)

Přání otcem myšlenky. Pod vlivem globální finanční krise prudce klesly ceny surovin, na což Rusko hluboce doplatilo. V nejbližší době v něm propukne hospodářská krise. Nicméně Panarinovy názory jsou jasným důkazem potřebnosti radaru, aby nás proruští kollaboranti nebyli schopni zatáhnout do ruské sféry vlivu.

Bohumil Doležal z neznámého důvodu uvádí, že článek vyšel v Právu. Ve skutečnosti Právo stejně jako Bloomberg toliko referovalo o rozhovoru v Izvěstijích. Bloomberg je nutno pochválit, protože je to jedna z mála agentur, která ví, co je to hypertext. S Doležalem souhlasím v jeho názoru na budoucnost Ruska: "Ke světodějnému významu (který pro Rusko tradičně souvisí s územními anexemi) lze dojít, pokud má být trvalý, jen tím, že se sami staneme silnými. K tomu vede mj. píle a pracovitost. Pokud nám chybí píle a pracovitost, pak to, že se někdo jiný rozpadne, nám pomůže nanejvýš jen na čas."

Pro Vodníka: "Советскую Россию они рассматривали как базу для контроля над миром." Zdá se, že jste poslední, kdo popírá rovnici SSSR = Rusko.

Pravopisný systém obecné češtiny

Na základě článku o obecné češtině vznikla diskusse o možném pravopisném standardu psané obecné češtiny. Jsou v zásadě možné dva systémy:

1. analogický, který proponuje Tomáš Pecina a
2. konstruovaný, který navrhuji já.

Analogický zápis obecné češtiny by vycházel ze spisovné češtiny, přičemž v něm byl větší rozdíl mezi psanou a mluvenou podobou než v spisovné a hovorové češtině. Písmeno ý by se vždy četlo jako [ej], např. slovo týden by se vyslovovalo jako [tejden], počáteční o- by se vyslovovalo jako [vo], např. okno by se četlo jako [vokno].

Konstruovaný standard by opustil etymologický význam pravopisu. Zrušil by některé původem středověké nebo raně novověké konvence a respektoval by pouze hluboce vžité grafické standardy, tj. takové, v nichž žádný Čech neudělá pravopisnou chybu. Například měkčící role ě se příliš nevžila a bylo by zřejmě nutno ho nahradit písmeny je: opjet, mnjesto nebo ie: opiet, mniesto apod. Naproti tomu i je vždy stejně jako v polštině pociťováno jako měkčící samohláska a rozlišovat mezi i a y jako [ü] nemá význam, neboť [ü] v češtině neexistuje. Proto by se psalo živý lidi, živý ženy a živý djeti nebo dieti. Stejně tak je hluboce vžité písmeno c jako zápis hlásek [ts]: děcký pokoj. Vzhledem k tomu, že g by vždy znamenalo pouze [g], nebylo by nutné ho supplovat písmenem k např. ve slově gde. Rovněž rozlišovat mezi ú a ů by ztratilo opodstatněnost: stúl. Obojetné souhlásky (b, f, l, m, p, s, v, z) by bylo bylo nutno zrušit a rozlišit na tvrdé (většina, zejména sykavky c, z, s) a měkké (zřejmě pouze p). Pravopisný systém by však neměl zohledňovat módní snahy o grafické ozvláštnění typu sqěle či wina.

Je nutno si uvědomit, že i obecná čeština má stylové roviny: Kromě společného jádra má stylově nižší (místo neni výslovnost nejni) či zastaralou podobu (místo pošta dřívější počta).

Updated.

Obecná čeština

Poměrně málo zkoumaným fenoménem je interdialekt v Čechách (na Moravu, vyjma Znojemska, nezasahuje) – obecná čeština. Je velice starý, vzniká již v 14. století náslovným (protetickým) v- a pokračuje v století 15. transformací ý na ej (přes mezistupeň v aj): cýtit, sýr, vozýk, zýtra – cejtit, sejr, vozejk, zejtra a ahistoricky též praví – prý, weekend – vejkend.

Obecná a spisovná / hovorová čeština (francouzsky familier, formel & standard) je obdobou diglossie v arabštině, řečtině, němčině či norštině (RTF): "Běžný Čech ze západní většinové části oblasti se rodí do primárního jazyka, kterým je pro něj obecná čeština (někdy s menší příměsí dialektických prvků) a až od šesti let, kdy začíná chodit do školy, se dovídá, že mluví "špatně" a že správná čeština, kterou má mluvit a později také psát, je ta, se kterou ho seznámí paní učitelka, která se tak stává soudcem a nositelkou patentu na jazykovou správnost, ovšem jazyka odlišného; zároveň se tak stává i pramenem postupně vznikajících pocitů frustrací. Dítě a později dospělý je tak přeučován od té doby v tomto duchu. Výsledkem je, že čím vzdělanější je člověk, tím má často blíže k víře, že skutečnou mateřštinou je pro něj až ten druhý, tj. spisovný jazyk, zatímco mluvčí méně vzdělaný obvykle jen trpí pocitem nejistoty, co a jak je správné, zvláště má-li se vyjádřit písemně. Jinými slovy, přirozenou a silnou jazykovou intuici, se kterou dítě jako přirozený mluvčí přichází do školy, má dospělý mluvčí oslabenou, avšak novou intuici, tj. z onoho nového jazyka, do doby dospělosti plně téměř nikdy nezíská a zůstává mu onen pocit nejistoty, popř. inferiority. Tuto situaci silně podporuje i téměř už zvyková, periodická ortografická reforma (vždy minimálně jedna na generaci), což vyvolává pochopitelný odpor. Pocit nejistoty, zvláště u generací starších, se tak jen zvětšuje."

Hlavním problém obecné češtiny je písemná podoba, resp. absence její kodifikace, přesto i podoba spisovné češtiny je vysoce problematická: "Pravidla českého pravopisu, která se periodicky opakovala, se neopírala o žádnou skutečnou znalost jazykových poměrů a představuje tudíž dodnes sérii autoritářských a problematických změn, u kterých jejich autoři zřejmě jen vágně "cítili" jejich potřebu." Osobně proto v soukromých e-mailech obecnou češtinu nepoužívám a píšu spisovnou.

Updated.

13. září 2008 – den, kdy to všechno začalo

V sobotu 13. září 2008 svolal Timothy F. Geithner, president newyorkské pobočky Fedu a budoucí Obamův ministr financí, schůzku o budoucnosti finanční společnosti Lehman Brothers. Společnosti Bank of America and Barclays odmítly Lehman Brothers koupit, což v neděli 14. září 2008 zveřejnily New York Times. V pondělí 15. září 2008 v 1 hodinu v noci požádali Lehman Brothers o ochranu před věřiteli (vyhlásili úpadek). Začala globální finanční krise. (Na LW jsme v té době poklidně řešili politické názory Václava Klause).

Co to znamená? Kapitalism bez přívlastků skončil. Je na čase hledat nová řešení. Odpovědí však není rakouská škola s plnými bankovními reservami, neboť ta by znamenala konec rozvoje ekonomiky, mrtvolnou stabilitu. Bill Clinton: "markets without disclosure, without capital requirements, without market requirements tend to unsustainable extremes."

Updated.

Poprava Klause

Stejně jako ČSSD kdysi zařízla Zemana, tak se nyní chystá poprava Klause.

Jožin z bažin zpívaný Polákem

Je zajímavé slyšet polský přízvuk v češtině.

"Úž je to uděláno, úž je to hotovo..."

Kollaboranti splnili svou ostudnou historickou roli. Prokázali, že česká prdel je vždy nastavená velmoci k omrdání. Rusofobové si myslí, že si mohou oddechnout - opak je pravdou! To oni tímto rozhodnutím (pokud to projde v USA) umístili ruské rakety do Kaliningradu. Chcete boj, američtí lokajové? Budete ho mít, že vám z toho veselo nebude!

Ostatně celá historie politicky zcela závislého subjektu zvaného Česká(-oslovenská) (socialistická) republika patrně těžko může být jiná než ostudná, slouhovská a poplatná mocným sousedům. Všechny národní katastrofy či naopak "osvobození" nám přinesli mocní v jejich vlastním zájmu, podporovaní domácími kollaboranty, rovněž v jejich vlastním zájmu. Asi bude holt pravdou, že si nic jiného nezasloužíme, když většina ze 70% odpůrců mlčí skoro jak za bolševika. Čest výjimkám.

Prohlášení prezidenta republiky po skončení jednání Ústavního soudu dne 26. listopadu 2008

I když GP několikrát napsal, že nepovažuje Lucernu wikipedie za diskusní blog, dovolím si pokus o otevření menší debaty na pár otázek, týkajících se dnešního rozhodnutí ÚS ve věci Lisabonské smlouvy, resp. Klausovy reakce na něj.

1. ÚS nejednal o celé smlouvě, ale jen o konkrétní části. A vydal rozhodnutí. Klaus přesto s "politováním" konstatuje, že se ÚS s jeho argumenty "náležitě nevypořádal."

2. ÚS údajně přesunul smysl jednání z právního smyslu do politické roviny. Když je se soudci nespokojen, proč tedy takové navrhoval?

3. Nakonec se VK zdá paradoxně největším požehnáním pro ratifikaci LS v ČR (jak napsalo kdysi Jiné právo). Kdyby totiž k podání žádosti o přezkoumání nedošlo, mohl ji prezident nepodepsat za relativně snesitelné (i když silné) palby kritiky. Pokud Parlament LS ratifikuje a Klaus by ji nepodepsal teď, po vynesení rozhodnutí Ústavního soudu, bude v pozici jedince, jehož jednání nemá obdoby. Každopádně si ty dveře myslím zavřel sám a diskutabilní je i jeho následná kritika.

Násilnosti v Janově

Zajímavá reportáž přesvědčivě vysvětlující, jak to s počátkem násilností a policejním zásahem proti demonstrujícím občanům vlastně bylo.

US pomoc Israeli

Richard Curtiss: "U.S. aid to Israel has always been a touchy subject, for reasons I will present in the following pages. Members of Congress never mention the total, probably for two reasons. One is that few of them are sure of it themselves, although they are responsible for the authorizing legislation. The other is that if they mentioned the total, or whatever they think is the total, their constituents would ask them why Israel receives so much more federal money than do U.S. states in the same population range, and whose residents pay taxes to the federal government.

* * *

Instead, writers usually noted that “Israel receives $1.2 billion in annual economic aid from the United States.” Or they wrote that “Israel receives $1.8 billion in U.S. military aid.” But they seemed never to combine the two to provide the public with the true total. Nor did they mention the tens of millions—and in some years hundreds of millions—of dollars from other U.S. government departments, particularly the Department of Defense, that Israel receives each year.

* * *

I was astonished to learn, after only an hour in the USAID library in Rosslyn, Virginia, that as of the end of 1995, Israel—with a population less than that of Hong Kong—had received $62.5 billion in foreign aid, almost exactly the amount received by all of the countries of sub-Saharan Africa and of Latin America and the Caribbean combined.

Even more mind-boggling are the per capita outlays, based upon statistics from the Population Reference Bureau of Washington, DC. In mid-1986, the combined population of the sub-Saharan African countries was 568 million, and the per capita foreign aid over the preceding half century was $43. For Latin America and the Caribbean, a population of 486 million, the foreign aid total was $50 per person.

By contrast, Israel’s mid-1996 population was 5.8 million people. The take per Israeli for American foreign aid amounted to $10,775 by 1995."

Lze uzavřít, že israelská prosperita v porovnání s okolními arabskými státy je založena na obrovských německých a amerických dotacích: "U.S. taxpayer aid continues to flow to Israel although Israel has been reluctant to follow through on promises to replace its Eastern European style socialist system with a true market economy, trim its bloated bureaucracy, and privatize its inefficient state-owned enterprises."

Trockistická taktika

Starou taktikou trockistů, kterou vyhlásil již Lev Trockij v roce 1934, je entryism, tj. infiltrace demokratických organisací. Příkladem je ŠOKova činnost v Britských listech. Tak i britská Socialist Workers Party (SWP) založila mnoho krycích (front), formálně neutrálních, organisací, aby zakryla své kommunistické cíle a praktiky. Příkladem je Anti-Nazi League (ANL). Jinou skupinou trockistů je Socialist Action (SA), která založila National Assembly Against Racism (NAAR). Výsledkem spojení všech trockistů je Unite Against Fascism (UAF).

V ČR jsou trockisté slabí a rozpadlí na 3 soupeřící skupiny, jimiž jsou Socialistická Solidarita (SocSol), Nezávislá organizace mládeže REVO (REVO) a Socialistická organizace pracujících (SOP). Jejich protest proti MFF v rámci INPEG zkrachoval, zatímco jejich nová reinkarnace v podobě Ne základnám je mnohem úspěšnější a probojovala se do mainstreamu.

Uštvaná baletka

Nautilus upozornil na to, že ani ve Spojeném království není vše optimální. Ultrapravicová baletka Simone Clarke se stala obětí "antifašistického" investigativního novináře Iana Cobaina z Guardianu, který se po vzoru carské Ochranky neštítí ani provokace ("If Cobain is right about the Party’s nature, there is little doubt that he succeeded in this remarkable feat by posing as a hardline racist and fascist.").

Za baletkou se postavili i liberální demokraté: "Podle jejich tiskového mluvčího pro kulturu Richarda Younger-Rosse není žádný důvod, proč by měla opustit práci, jelikož BNP není zakázaná organizace. "Byl by to velmi zneklidňující precedens, kdyby zaměstnání ve veřejné instituci mělo záviset na tom, jestli dotyčný má nebo nemá politické názory shodné s většinovým názorem v politice a médiích."," ale nebylo jí to nic platné.

Výsledkem Cobainových aktivit byl konec professionální kariéry baletky, která se nyní místo toho věnuje práci v odborech: "The Independent has also learnt that Clarke is in fact the ENB representative for Equity, the actors' union."

Její ex-přítel, Richard Barnbrook, byl spolupracovníkem Dereka Jarmana. Svět je malý.

Beren filologem

Po velkých úspěších na poli právní vědy se Beren po vzoru Stalina pustil i do jazykovědy.

Vláda robotů na en

Tři pošuci (pokud je mi známo, ale možná je jich víc), Lightmouse, Dabomb87 a Magioladitis se na en: rozhodli, že budou obdobně jako nechvalně známý Cynik ničit druhým lidem práci, ale effektivněji, protože roboticky. Jejich cílem je zbavit wiki úplně hypertextu, protože jim překáží ve čtení místo toho, aby si vypnuli jeho zobrazování. Jak zastavit jejich řádění, to bohužel netuším. Nemám tolik času jako oni, abych celé dny provozoval robota určeného k maření práce jiných.

První latinský film

Podivným řízením osudu je homoerotický (méně homosexuálně laděná scéna). Mluvená latina je úžasná a člověk by si rychle zvykl na cicerónskou výslovnost.

Zprávy v latině.

Rod Corvus

Rod Corvus, který má celkem 44 druhů, nemá jednotný český název. Následující velcí pěvci patří do stejného rodu a správně by měli tedy mít stejné rodové jméno:

1. krkavec velký (Corvus corax) – anglicky Common Raven
2. vrána obecná (Corvus corone) – anglicky Carrion Crow
3. havran polní (Corvus frugilegus) – anglicky Rook
4. kavka obecná (Corvus monedula) – anglicky Jackdaw

Pinkavův návrh překládat Poeovu báseň Raven jako Krkavec je tedy plně oprávněn. Navíc je to v logice básně. Pták je totiž veliký, nikoliv maličký jako havran.

Pro Nolana

Zdeněk Svěrák: „V textu určeném pro čtení nemám rád, když se přímá řeč otrocky opíše tak, jak se mluví. Když se třeba místo „jsem“ napíše „sem“. V psané podobě je to ošklivé a navíc zbytečné, protože to „j“ se tam stejně nikdy neříká. To třeba naši politici nevědí.“ Ani Nolanus.

Pseudorecense

Jakýsi "šéfeditor" Lidových novin, Adam Nenadál, popravil Daniela Landu. K čemu má taková revolverová journalistika sloužit? To nechápu.

V Bulharsku a u nás

Ačkoliv je Bulharsko v EU, situace tam je docela tristní: "Bulharsko se sice stalo členem Evropské unie k 1. 1. 2007, co však následovalo, byla žeň suspenzí různých evropských režimů vůči Bulharsku, především v oblasti vzájemného uznávání: od technického stavu letadel až po uznávání bulharských rozsudků. V mezidobí navíc došlo také k pozastavení financování ze strukturálních fondů pro bulharské projekty, a to s odůvodněním, že míra tamní korupce je taková, že je to jako kdyby Unie házela finanční prostředky přímo místním mafiím."

My se sice můžeme Bulharsku pošklebovat, ale v porovnání se Západem jsme také takovým Bulharskem: "Téměř dvacet let po revoluci jsou zarážející tříleté nepodmíněné rozsudky za psaní časopisu, dvouleté za organizaci demonstrace a několikaměsíční za závadná tetování, které spojuje jediné – a to je v nějakém smyslu závadné myšlení - v konfrontaci například s nejedním násilným činem, podvodem a machinací, jejichž pachatelé si nezřídka odnášejí naprosto směšné tresty."

Přesná analysa zahraniční politiky

Bohumil Doležal.

Havel o normalisaci

Rozhovor pro LN: "A já si vzpomínám na schůzi ve Slovanském domě, kde zasedaly ústřední výbory těchto svazů. Vystoupil tam herec, bývalý komunista hrající v mnoha socialisticko-realistických inscenacích, který pateticky zvolal, že „Indra, Biľak a ostatní zrádci národa by měli být postaveni před národní soud“.

LN Nevím, který herec to byl...
To neřeknu. Byla to patetická myšlenka, která se vykřikne a sklidí potlesk, ale nic se nestane. Nikdo žádný národní soud nezaloží… Je to plácnutí, za kterým se skrývá nechuť k té drobnější, ale důsledné práci. Oni udělali tehdy bezpočet takovýchto prohlášení, ale stačilo, aby uplynul jeden rok, a neplatilo z toho vůbec nic. Stačilo by méně patosu, ale stát si za svým až do konce. Se všemi riziky. O tom jsem měl spory s některými svými spisovatelskými kolegy či žurnalisty."

Přesně. Drobná, ale často podceňovaná práce.

Antifeministův massakr

Antifeminista Marc Lépine dne 6. prosince 1989 v Montréalu zavraždil 14 žen, které považoval za feministky. Důvod uvedl v dopise na rozloučenou: "Elles veulent conserver les avantages des femmes (ex. assurances moins cher, congé de maternité prolongé précédé d’un retrait préventif, etc.) tout en s’accaparant de ceux des hommes."

Co je pravoslaví?

Jen tak - dívejte se a poslouchejte:

Francouzská ministryně životního prostředí

Ve Fillonově vládě.

Vrána k vráně sedá

Starý komouš, Jan Neoral, shledal zalíbení v jiném starém komoušovi, Giulietto Chiesovi, kterého obratně vydává za "nezávislého" poslance. Zdá se, že se vracíme do 80. let se vším všudy, kdy ruské tajné služby pořádaly uspěšné pacifistické campagne, aby dosud svobodné státy mohlo Rusko snáze spolknout. V čele jedné takové stál Jan Kavan, nyní jsou jiní užiteční idioti.

Updated.

Dědictví opposiční smlouvy

Nápad Václava Klause obrousit nesmyslnou polarisaci mezi ODS a ČSSD opposiční smlouvou byl výtečný. Bohužel selhala jeho praktická realisace. Jak měla vypadat, pokud by vše probíhalo ideálně? ČSSD by sestavila menšinou vládou tolerovanou ODS do doby schválení volební reformy ústavním zákonem, maximálně na dva roky. ODS by za to nedostala žádné posty, ani by jinak na vládnutí neparticipovala.

V skutečnosti volební reforma selhala: Byla zrušena ústavním soudem. Opposiční smlouva se pak deformovala do podoby skryté velké koalice, se všemi nectnostmi. Mnoho hladových politiků ODS bylo nakrmeno posty ve státních obchodních společnostech. Všeobecná korrupce byla hlasitě kritisována medii Pravdy a lásky a malé strany se v sebeobraně sdružily v Čtyřkoalici.

Pravda a láska kritisuje opposiční smlouvu dodnes. Na jedné straně hlásá povinnost absolutní polarisace mezi ODS a ČSSD, na druhé straně mnoho věcí uměle prohlašuje za apolitické (typicky vodovod či dálnice). Ve skutečnosti je to přesně opačně: Vláda a opposice má spolu intensivně mluvit, avšak nemá se paktovat. Volič musí mít vždy na výběr mezi vládou a loyální opposicí, jinak zvolí antisystémovou politickou stranu. Na druhou otázku jsou všechny společenské otázky politické: Vždy existuje názor pro a názor proti. Kompromis je nemožný, apolitisace je nemravná a vede toliko k expertokracii.

Zatímní stav vyjednávání o krajských radách

Stejně jako na celostátní úrovni, tak ani na krajské úrovni není dělba moci, nýbrž westminsterský model. Znamená to, že složení krajské rady odvisí od složení zastupitelstva a případné koaliční dohody.

1. Jihočeský kraj – velká koalice ČSSD a ODS.
   
2. Jihomoravský kraj – vypadá to na velkou koalici ČSSD a ODS.
   
3. Karlovarský kraj – levicová koalice ČSSD, KSČM a Doktoři.
   
4. Královéhradecký kraj – levostředová koalice ČSSD, SNK-ED a KDU-ČSL.
5. Liberecký kraj – vypadá to na levostředovou koalici ČSSD, Starostové pro Liberecký kraj a Volby pro Liberec.
6. Moravskoslezský kraj – levicová koalice ČSSD a KSČM.
   
7. Olomoucký kraj – velká koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL.
8. Pardubický kraj – bude zde levostředová koalice ČSSD a KDU-ČSL.
   
9. Plzeňský kraj – menšinová rada ČSSD, tolerovaná KSČM.
10. Praha – volby zde nebyly; již 2 roky vládne pravostředová koalice ODS, SNK-ED a SZ.
    
11. Středočeský kraj – vypadá to na menšinovou radu ČSSD, tolerovanou KSČM.
    
12. Ústecký kraj – vypadá to na velkou koalici ČSSD a ODS.
13. Vysočina – menšinová rada ČSSD, tolerovaná KSČM.
14. Zlínský kraj – velká koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL.

Naprosto standardní levostředová (pravostředová) koalice tedy bude ve 4 krajích: Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Pardubický kraj a Praha. Levicová koaliace, které je trnem v oku antikommunistům, ale z politologického hlediska je rovněž standardní, bude ve 2 krajích: Karlovarský kraj a Moravskoslezský kraj. Menšinová rada ČSSD podporovaná kommunisty (lepší by byla podpora ODS) bude ve 3 krajích: Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Vysočina. Nesmyslná, nepolitická velká koalice, zrada na voličích, bude v 5 krajích: Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Ústecký kraj a Zlínský kraj.

Hlas lidu

Jednou z největších výhod Internetu a blogů zvláště je, že může na veřejnosti zaznít autentický hlas lidu. Výsledek však není vždy vábný, často je to směs ignorance a zmanipulování. O to silnější však názor člověka z lidu je, jako třeba Chyrena.

Professionální media dokáží velice účinně manipulovat veřejnost ve prospěch svých zájmů. Omezení zveřejňování odposlechů nemá sebemenší vliv na jejich nasazení. Pouze se tím zvýší soukromí odposlouchávaných. S demokracií to nemá nic společného již vůbec. Pokud něco ohrožuje demokracii, tak je to potlačování nepohodlných názorů (např. popírání holocaustu) a persekuce jejich nositelů (neonacistů či Romů).

Ten, kdo tvrdí, že media mají informovat, nikoliv supplovat policii, není nepřítelem demokracie, nýbrž právě naopak. Nepřítelem demokracie je ten, kdo si plete demokracii s mediokracií, oligarchií nikým nevolených mediálních mogulů.

Nur geträumt

1. původní verse – Nena
2. cover verse – Blümchen
3. nová verse – Nena

Která se Vám líbí nejvíc?

Updated.

Obrázky z Říma roku 320

Rekonstrukce na Institute for Advanced Technology in the Humanities.

Polemika s Okinem

Okino na konkurenčním blogu vystavil dementi a přiznal se, že autorem termínu "passivní právo" je on, nikoliv Beren.

Jeho bezelstnost je odzbrojující: O právu nic neví, přesto je členem arbitrážního výboru. O právu nic neví, přesto polemisuje o zakládání spolku na Metě. Připomíná to situaci, kdy by se Cynik přiznal, že sice nemá žádné znalosti na vysokoškolské úrovni, ale přesto se domáhá oprávnění psát encyklopedii.

Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena Už byla. Nedovolili jste mi se zúčastnit arbitrage, a to ani za podmínek berenistické vazby, ačkoliv toto oprávnění má každý wikipedista.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Ano, zabránila a žádná lež Vám nepomůže dokázat opak. Formálně mám sice možnost využít nějakou meat puppet a vystavit ji nebezpečí berenistického terroru, ale proč bych to dělal? Na výsledku arbitrage nemám přímý zájem. Chtěl jsem sice pomoci Vrbovi a spol., ale když mi v tom ArbCom zabránil, nemíním se tomu jakkoliv protivit nebo rozhodnutí jinak obcházet.

Jak Tomáš Pecina správně předpokládal, ignoranti z ArbComu vůbec netuší, co to vedlejší účastenství je. Není to zastupování žalovaného Vrby, nýbrž nezávislé postavení pouhého účastníka, nikoliv strany. Není proto jediného důvodu, proč bych měl se správcem Vrbou cokoliv konsultovat, stejně jako katarský princ nic nekonsultoval s nejvyšší státní zástupkyní Veseckou.

navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen Nic vyloučeno není. To se jen smečka gaunerů rozhodla, že si wiki ukradne pro sebe a mně navždy znemožní jakoukoliv positivní práci pro českou jazykovou versi.

Skupina 20

G-20 je formálně seskupením 19 hospodářsky nejvýznamnějších států světa (+ EU) – v absolutních číslech. Ve skutečnosti je výběr ovlivněn politickými machinacemi.

Jak to vypadá podle nominálního GDP přepočteného podle kursu měny (přepočet podle kupní síly je sporný): Do G-20 nepatří: Argentina (30. až 32. nejsilnější ekonomika, podle různých žebříčků; to už by tam klidně mohlo být Polsko), těsně i Indonesia (20.; její ekonomika je ale silnější, má jen slabou měnu), Království Saúdské Arábie (24. nebo 25.; je tam zřejmě kvůli ropě. Ale proč tam tedy nejsou i jiné ropné státy?), Jižní Afrika (28. nebo 30.; kdyby měl silnější měnu, tak ji porazí Írán).

Naopak do G-20 patří Španělsko (8.), Nizozemí (16.), Švédsko (18. nebo 19.; to má však extrémně silnou měnu, více než Švýcarsko) a Belgie (18. nebo 19.).

Nena – 99 Luftballons

99 Jahre Krieg
Liessen keinen Platz fuer Sieger
Kriegsminister gibt es nicht mehr
Und auch keine Duesenflieger
Heute zieh ich meine Runden
Seh die Welt in Truemmern liegen
Hab' nen Luftballon gefunden
Denk' an Dich und lass' ihn fliegen

Updated.

Oslava Tatarů

Recense knihy Jacka Weatherforda.

Jednotkou blbosti je jeden nácek

Nácek Pospíšil, pokud zrovna nepíše o mrtvolách, tak ho nejvíce baví psát o tom, čemu vůbec nerozumí, tj. o historii nebo o právu. Poslední jeho obětí je nový občanský zákoník. Ve svém oblíbeném levicovém deníku Právo si přečetl článek ("manželství na doživotí", jako by dnes snad bylo na dobu určitou), který nebyl odborně zcela na výši, a už dělá rozumy.

Co slovo, to náckovská perla. Absurdní náckovskou češtinu ("rozloučitelné") ani nepočítám:

1. "debata o změnách občanského zákoníku". Ve skutečnosti jde o to, čemu se odborně říká "meziresortní připomínkové řízení". Znamená to, že ostatní ministerstva kommentují návrh ministerstva spravedlnosti, aby se mohl stát návrhem vládním.
2. "původní návrh". Co je to "původní návrh"? Proč by zrovna verse pro meziresort měla být původní? To je jen u boha, pardon, u Cynika.
3. "pokrokové ideje". Ve skutečnosti standardní inspirace Francií a Německem. Ve Francii obligatorní civilní sňatek zavedl Napoleon, v Německu Bismarck. Oba pokrokáři jak blázen. Ale co taky od "historika" Cynika čekat.
   
4. "institut jakéhosi "smluvního sňatku"". Cynik vůbec netuší, co to mele. Jako kdyby manželství bylo něco jiného než smlouva i dnes.
5. "Tisk to teď vyštrachal". Podle mne mu to Jehlička sám předložil.
6. "že vlastně nevíme, jak moc je ten návrh aktuální". To naopak víme naprosto přesně. Připomínky byly řádně odeslány a připomínkové řízení dosud neskončilo. Návrh MK je tedy naprosto aktuální.
7. "protože byl původně zamýšlen pro případ zrušení státního uznávání církevních sňatků" Lež. MK s tento návrh s církevními sňatky vůbec nespojovalo. Cituji MK: "K § 638nn. Navrhujeme, aby zákon umožňoval manželům shodným projevem vůle vyloučit ustanovení oddílu 3 týkajícího se rozvodu manželství, resp. ustanovení této části modifikovat. Zákon na mnoha jiných místech stanoví manželům možnost upravit si vzájemný vztah odlišně od zákona. Na základě mechanismu podobného § 599nn by si mohli manželé zvolit a smluvně upravit odlišný režim ukončení manželství. Nelze přehlédnout, že navrhovaná úprava rozvodu, nevyhovuje těm snoubencům, kteří např. v souladu se svou vírou považují manželství (jako životní společenství odpovídající jejich přesvědčení a svědomí) za nerozlučitelný svazek. Zákon by tak umožnil úpravu nerozveditelného manželství, případně manželství, které je rozveditelné pouze ze zákonem stanovených důvodů po prokázání viny. /Obdobná úprava není v komparaci s jinými právními úpravami neznámou. Byla navrhována již v letech 1945 – 1948 v rámci rekodifikačních prací na francouzském občanském zákoníku. V současné době existuje obdobná právní úprava v Louisianě, Arizoně a Arkansasu (vše USA)./ V souladu s podporou takové právní úpravy, která vede k chápání manželství jako trvalé instituce, a která vede k omezení rozvodovosti, považujeme za potřebné kromě rozvodu manželství upravit i dočasný nebo trvalý rozvod od stolu a lože pro případy, kdy je určitá šance na budoucí obnovení plnění účelu manželství. Jedná se o tradiční právní institut rodinného práva, který byl v českých zemích opuštěn až po únoru 1948. V mnoha zahraničních právních úpravách tento institut nadále přetrvává."
8. "V druhé řadě zjišťujeme, že kritika této ideje, která se okamžitě odevšad vyvalila, se s argumentací nebo alespoň serióznějším prozkoumáním návrhu neobtěžuje. Argumentaci nejbližší jsou prohlášení expertů, že to je "krok zpět", že "současné evropské trendy jsou opačné"" Ve skutečnosti kollega Frinta kritisoval obnovení rozluky na základě viny, nikoliv dispositivnost ukončení manželství.

Náckovy představy o manželství už raději nekommentuji vůbec.

Cynik Ignác Pospíšil má nullovou důvěryhodnost

Na své wiki stránce tvrdí: "Od léta do podzimu 2008 jsem spolupracoval s redakcí ChristNetu (viz seznam mých článků). Spolupráci jsem ukončil 8. listopadu." To samé i na ChristNetu: "Právě jsem odeslal panu Kirschnerovi oznámení, že ukončuji spolupráci s ChristNetem a že článek, který jsem včera [tj. na VŘSR] umístil do databáze článků (další díl Světel v temnotách), je poslední."

Jaká je realita? ChristNet 11. 11. 2008: Růže zardoušená hložím. Něco podobného ale u notorického lháře Cynika naprosto nepřekvapuje.

Update: Nácek Pospíšil vydal dementi: "Ač zcela pohlcen prací" (ve skutečnosti je na wiki po právu zablokován, takže má času více než dost) "Ten mne [tj. já] označuje za lháře" (jak každý vidí, nikde v článku ho lháře neoznačuji. Článek, kde ho za lháře označuji, jsem napsal již před několika dny. V tomto článku píšu toliko o jeho nullové důvěryhodnosti.) Naběhl si sám. Jinde píše: "Můj článek ze soboty vyšel pouze proto, že jsem jej již prostě bez jakékoliv konzultace a kontroly napsal a vydal". Náš Nácek si tedy mohl vydávat, co chtěl a když spolupráci "ukončil", mohl článek smazat, nebo vydat sám. Takže machinace s články, jíž se dopouští, není žádné nepochopení reality, spíš jeho příslovečná neschopnost držet slovo. Tak dlouho z wiki odcházel, až ho museli vyhodit správci sami.

Ukončím úslovím: "Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí." Náš věčný maturant už holt lepší nebude.

Illuse z wiki

Vzhledem k tomu, že s gaunery z wiki prakticky vůbec nekommunikuji (vyjma případů, že něco sporadicky napíší na LW), tak mne vždy po čase přepadne illuse, že cynikové jsou na wiki jen 2 a že s ostatními se dá vyjít, byť mají totálně odlišné názory. Koneckonců jsem tolerantní člověk, na LW může psát každý, vyjma idiota Šťourala. (Neměl bych ho přestat urážet, když nyní vím, o koho jde? Ale asi to nebude nutné, protože se vyjadřuji pouze k této jeho nepovedené virtuální identitě.)

Po vysilující e-mailové korrespondenci s Okinem soudím, že nedostatek pravidelné kommunikace nevede k odstupu, nýbrž ke zkreslení poznání. Wiki elita nejsou normální lidé, nýbrž naprosto odlišný živočišný druh, s nímž nemám nic společného. Kdo chce psát encyklopedii, neměl by na wiki vůbec vstupovat, protože tento projekt byl v roce 2005 slušným lidem ukraden a na tom se v dohledné době nic nezmění.

Ioannes M. mi položil několik otázek, tak mu na ně odpovím přímo a bez vytáček:

1. A jste aspoň trochu kritický vůči F. S.? Ano, jsem, jako ke každému člověku.
   
2. Nebo všechny jeho činy omlouváte? Vše, co udělal na wiki, plně schvaluji.
   
3. Já teda považuju formulaci (a jí podobné) "I. P. smrdí hovnem" za nejsprostší a nejubožejší útok, jakého je člověk schopen. Podle mne p. Sklenář básnickou zkratkou vystihl podstatu.
   
4. Roční trest za toto a za další sprosté urážení je naprosto adekvátní. Ano, soutěžte v tom, kdo udělá z wiki větší gulag. To tak odpovídá schopnostem a mentálnímu obzoru wikipedistů.
   
5. Jestli toto G. P. obhajuje jen proto, že to bylo mířeno na jeho rivaly, tak je to proti zdravému rozumu (prostě iracionální jednání, jak jsem napsal). Podle mne je celý wiki establishment jedna stejná banda gaunerů. Cynik je jen vrchol ledovce, tam je to patrné pouhým okem; s Okinem a dalšími musí člověk mluvit, aby poznal, co jsou zač.
   

Ruská třetí cesta

Vynikající článek Radima Lhotáka na Délském potápěči! Cituji:

"Spojení katolické církve s mocí světskou, idea dvou pilířů Evropy vyjadřující vládu víry a meče, odklon od jediné spásné role božího království k nastolení nového společenského řádu na zemi, ruku v ruce se silnou třídou vyvolených vládců, nuže tento autoritativní, utrhačný a ryze světský rys katolicismu přivedl křesťanskou Evropu k totalitním režimům mnohem dokonalejším, mnohem životaschopnějším, než byl despotismus ruské revoluce. Jeho vrcholem je současná plutokracie celého euroatlantického společenství. A není nic na tom, že katolická církev během sekularizace a rozmachu trhové dekadence ve svém vlastním prostoru již duchovní království ztratila. Zuby nehty se drží alespoň triviálních dogmat „bratrství v Kristu“ a především svojí těžce hájené světské zahrádky, která jí byla vymezena jako existenční příděl v rámci parcelace hmotného bohatství z titulu zákonných opatření moderního státu a jeho přerozdělování potřebným. Její neschopnost účinně promluvit do globálního nihilismu a sjednat nápravu upadající morálky i kultury je očividná.

Pravoslavný patriarchát se naopak od světských věcí distancoval tak, jak to odpovídá původním ideálům křesťanství, a tím nebyl dost silný, aby dokázal čelit nelidskému materialismu přicházejícímu ze západu. Pravoslavná církev se nespojila s ruskou aristokracií na podporu nové buržoazie, nepřizpůsobila se jako slizký a zchytralý had liberálnímu proudu v myšlení lidí, aby dala vzniknout kapitalismu a parlamentní demokracii. Trvala na svém pohrdání světskými statky a tím umožnila, že ruská aristokracie ve svém boji proti lůze trestuhodně selhala. Jen tak mohl vzniknout leninský Svaz sovětských socialistických republik a následná etapa komunistického běsu, jímž právě Rusko nejvíce utrpělo.

Jak zlovolné, nechápavé a proradné jsou všechny apely, které míří varovným prstem na Ruskou hrozbu válečné expanze a vyvolávají rusofobní nálady. Jediná opravdu vážná hrozba doutná za vlnami Atlantiku, čpí z amerického opojení silou a neuměřené industrie, z amerického nedostatku národní identity, s níž hlásá globální světový řád pod taktovkou oligarchů a dravčí mentality. Pokud Amerika něco opravdu postrádá, tak je to její vlastní kultura, její těžce nabyté a staletími hájené hodnoty, a strach ze ztráty národního svébytnosti, kterou vlastně vůbec nikdy neměla."

Opět Kundera

Celá affaira je už poněkud nudná a ještě to zhoršují prázdní novináři. Jana Machalická tvrdí: "historik nemůže předkládat hypotézy jako nezpochybnitelná fakta. O tomto nutném požadavku na svou práci se dozví každý student na historickém prosemináři v prvním ročníku." Za sebe mohu říci, že jsem se nic takového nedozvěděl.

Prinz Eugen

Stará píseň o Evženu Savojském.

Wiki establishment o mé maličkosti

Na konkurenčním blogu se arbitr Okino hned 2x rozepsal o mé maličkosti (1 a 2). Jak to vidím já? Musím říci, že je jedině Okinovou zásluhou, že jsem poslední lynch, který vznikl na základě Cynikových úkladů, přijal tak klidně, ačkoliv jsem doslova za nic dostal doživotí. Okinova snaha byla velice positivní; bohužel ji nedokončil, Miracetiho lynch v Google pořád straší. Jenže byla by bláhovost chtít od člena wiki establishmentu schopnost věci dotáhnout do konce; to by wiki nebyla tam, kde je.

Ve svých textech píše, že si se mnou nepřeje kommunikovat. Je ve funkci, tak musí, žádná výmluva mu nepomůže. Koneckonců, nechci od něj nic víc, než rozhodnutí ArbComu. Potvrdit doručení e-mailu by už bylo moc, to chápu, takovou slušnost od wikipedisty nelze očekávat, nejsem naivní.

Vrba zablokoval Cinika

Na české Wikipedii se dějí věci. Správce Vrba na dva měsíce zablokoval Cinika za údajné urážky mimo Wikipedii. Zdá se, že současný arbitrážní výbor bude muset navzdory své lenosti řešit svou první arbitráž.

Velký úspěch atheistické campagne

Posuďte sami.