30. listopadu 2008

Pravopisný systém obecné češtiny

Na základě článku o obecné češtině vznikla diskusse o možném pravopisném standardu psané obecné češtiny. Jsou v zásadě možné dva systémy:
  1. analogický, který proponuje Tomáš Pecina a
  2. konstruovaný, který navrhuji já.
Analogický zápis obecné češtiny by vycházel ze spisovné češtiny, přičemž v něm byl větší rozdíl mezi psanou a mluvenou podobou než v spisovné a hovorové češtině. Písmeno ý by se vždy četlo jako [ej], např. slovo týden by se vyslovovalo jako [tejden], počáteční o- by se vyslovovalo jako [vo], např. okno by se četlo jako [vokno].

Konstruovaný standard by opustil etymologický význam pravopisu. Zrušil by některé původem středověké nebo raně novověké konvence a respektoval by pouze hluboce vžité grafické standardy, tj. takové, v nichž žádný Čech neudělá pravopisnou chybu. Například měkčící role ě se příliš nevžila a bylo by zřejmě nutno ho nahradit písmeny je: opjet, mnjesto nebo ie: opiet, mniesto apod. Naproti tomu i je vždy stejně jako v polštině pociťováno jako měkčící samohláska a rozlišovat mezi i a y jako [ü] nemá význam, neboť [ü] v češtině neexistuje. Proto by se psalo živý lidi, živý ženy a živý djeti nebo dieti. Stejně tak je hluboce vžité písmeno c jako zápis hlásek [ts]: děcký pokoj. Vzhledem k tomu, že g by vždy znamenalo pouze [g], nebylo by nutné ho supplovat písmenem k např. ve slově gde. Rovněž rozlišovat mezi ú a ů by ztratilo opodstatněnost: stúl. Obojetné souhlásky (b, f, l, m, p, s, v, z) by bylo bylo nutno zrušit a rozlišit na tvrdé (většina, zejména sykavky c, z, s) a měkké (zřejmě pouze p). Pravopisný systém by však neměl zohledňovat módní snahy o grafické ozvláštnění typu sqěle či wina.

Je nutno si uvědomit, že i obecná čeština má stylové roviny: Kromě společného jádra má stylově nižší (místo neni výslovnost nejni) či zastaralou podobu (místo pošta dřívější počta).

Updated.

12 komentářů:

  1. To že navrhuji!? Nesmysl, podávám ostré dementi!

    OdpovědětVymazat
  2. V žádném případě nenavrhuji, aby se jinak psalo a jinak četlo. To je nesmyslné už proto, že výslovnost obecné (ale i hovorové) češtiny kolísá. Ne vždy mluvčí vyslovují "vokno", "bejt" nebo "ouřad".

    Hovořil jsem pouze o případech slov, která nemají ve spisovné češtině korelát, např. "matika/matyka/mathika/mathyka" nebo "prdlajs/prdlajz/prdleis" (třetí tvar by vám měl být jako stoupenci etymologické orthografie nejbližší).

    OdpovědětVymazat
  3. Vostrava, vordál, vortopedie...

    OdpovědětVymazat
  4. "Ne vždy mluvčí vyslovují "vokno", "bejt""
    Vždy. To patří k jádru.

    "nebo "ouřad"."
    To se používá toliko jako ozvláštnění umělým archaismem.

    "třetí tvar by vám měl být jako stoupenci etymologické orthografie nejbližší"
    Jak píšu, etymologickou orthografii prosazuji toliko pro spisovnou češtinu.

    ad OR. Díky. S protetickým v- je to tedy složitější.

    OdpovědětVymazat
  5. U slov na or- je to sporné, myslím, že nikdo neříká vorthografie nebo vorganisace – možná vorgán, ale to jen občas.

    OdpovědětVymazat
  6. "nebo "ouřad"." / To se používá toliko jako ozvláštnění umělým archaismem.

    Ou- místo ú- je pražská dialektická varianta, dosud mezi staršími mluvčími dost rozšířená.

    OdpovědětVymazat
  7. Ke všem článkům v sekci "Jazykověda":
    Nevím, odkud autor opsal příklady a dělení, ale zdá se, že si po večerech s lehkostí čte ve staročeských textech. Při četbě snadno rekonstruuje všechny hláskové změny a změny v gramatickém systému češtiny (zaměřuje se především na konjugační systém staré češtiny a je schopen nejen vypořádat se s otázkami morfologickými, ale též syntaktickými). Bravo.
    Články o obecné češtině svědčí o tom, že autor pečlivě sleduje debatu o obecné češtině např. na stránkách Slova a slovesnosti. Argumentační ladnost návrhu pravopisného systému obecné češtiny svědčí o tom, že autor zvážil všechny sémiotické důsledky takového kroku a směle se vypořádal s Hjelmslevovou teorií znaku. Ovládá širokou škálu stylových a nářečních variant češtiny, bez sebemenších problému se orientuje v otázkách teorie spisovného jazyka (Hávranka přečetl evidentně nejméně šestkrát). Výborně.
    Otázka tedy zní: Proč nevyučuje obecnou lingvistiku na Harvardu (nebo alespoň v Opavě)?

    OdpovědětVymazat
  8. Fascinují mne kritiky statečných anonymů.

    Jak zapisovat obecnou češtinu, je velká otázka. Máte-li lepší nápad, sem s ním. Nicméně podle Vašich slov se domnívám, že jste jedním ze spoluautorů hrůzy století, PČP 1993. Tomu skvostu se vyrovnají již jen PČP 1957 nebo PČP 1902.

    OdpovědětVymazat
  9. Fascinují mě články autorů, kteří vystupují pod přezdívkou. (Jaký je v důsledku rozdíl mezi "Anonynmní" a "Guy Peters"?)
    Několik poznámek:
    Věta "Zrušil by [konstruovaný standard]některé původem středověké nebo raně novověké konvence a respektoval by pouze hluboce vžité grafické standardy, tj. takové, v nichž žádný Čech neudělá pravopisnou chybu." znamená snad, že máme pravopis vžitý, tzn. zakódovaný v naší DNA? Myslíte si, že současný pravopis není konvenční? "Neudělat pravopisnou chybu" předpokládá, že musí existovat nějaká jiná kodifikace. A věřte, že chybování by bylo stejně frekventované jako teď. Taky by bylo dobré se zamyslet nad tím, jaký je vztah mezi jazykem a pravopisem.
    Váš návrh "mniesto/mnjesto" (město) je značně neekonomický a vlastně nic neřeší. Měkčící funkci by pak mělo "i/j". Jak definujete případy, kdy "i/j" palatalizuje předcházející konsonant? Víte, jaký je rozdíl mezi tzv. fonetickým a fonologickým pravopisem (město x mniesto x mnjesto x mňesto)?
    Dále si protiřečíte. Říkáte, že "rozlišovat mezi i a y jako [ü] nemá význam, neboť [ü] v češtině neexistuje". (Pominu skutečnost, že jste asi nečetl žádnou dialektologickou knihu. Zkuste se podívat na vokalické systémy některých nářečí. Tvrdit proto, že v češtine - nikoli obecné češtině - takový rozdíl neexistuje, je přinejmenším zavádějící.) V následující příkladech (živý lidi/ženy, děti), ale "ý" používáte. To je otázka z oblasti morfologie a s pravopisem (primárně) nesouvisí - jde jen o uniformitu koncovek napříč rody (bude-li v koncovce "í" nebo "ý", je z hlediska toho, že bude ve všech rodech (v nom. pl.) "í" namísto rozlišení "í", "é" či "á", sekundární). Tzn. řešíte pravopis, nebo morfologii?
    Nejsem zastáncem současné podoby pravopisu. PČP 1993 jsou značně problematické. Stačí se podívat na okolnosti vzniku.
    Otázka na závěr: Chcete reformovat pravopis tzv. spisovné češtiny, nebo zavést druhý možný "spisovný" pravopis, tzn. pravopis obecné češtiny?

    OdpovědětVymazat
  10. >Fascinují mě články autorů, kteří vystupují pod přezdívkou. (Jaký je v důsledku rozdíl mezi "Anonynmní" a "Guy Peters"?)

    Myslíte to vážně? V tom je pořádný rozdíl Anonymní, při delší diskusi rozlišite jednu osobu od druhé. Sice to nemáte spojeno s občanským jménem, ale to přece zde není důležité. Existuje historie jeho chování, charakter, názory ... jen to jméno není shodné s občankou.

    (Pseudo)identifikace je základem netových diskusí.

    OdpovědětVymazat
  11. Co se týká rozdílu mezi anonymem a pseudonymem, sdostatek Vám odpověděl Kapitán.

    K lingvistice. Žádný pravopis není zakódován v naší DNA, avšak není pochyb, že fonetický pravopis je přirozený. Fonetický princip nelze přehánět, ale je základem každého pravopisu.

    Pravopis je přirozeně konvenční, nicméně některé konvence jsou účelné, jiné nikoliv. Například označovat formální psanou češtinu jako "spisovnou" vede k tomu, že si pletete zápis jazyka s její formou.

    A věřte, že chybování by bylo stejně frekventované jako teď.
    Nebylo. Například Slováci zrušili shodu podmětu s přísudkem. Myslíte, že tam nyní někdo udělá chybu?

    Pravopis není ekonomický. Např. "bych" je kratší než "by jsem".

    Nejprve "i/j". Byť psát "j" by bylo fonetičtější, ale v zájmu zachování vžitějších tvarů nyní navrhuji psát "i". Koneckonců, tak se to psalo původně ve středověku, než vznikla tiskařská konvence "ě".

    Na rozdíl od ruštiny máme palatisované jen d, t a n, takže "i" by měkčilo jen tyto souhlásky. Pohlův návrh měkčit c, s, r a z jako v polštině je příliš konvenční. Nicméně alternativou je psát ďi, ťi, ňi, s tím, že jsou to měkké souhlásky, které proto vyžadují jotu.

    Rozdíl mezi fonetickým a fonologickým pravopisem je mi pochopitelně znám. Chorvatský pravopis je fonetický, český se pochybným způsobem fonetisuje rovněž, např. změna kursu na kurz. Nicméně základ je fonologický.

    Když hovořím o tom, že [ü] v češtině neexistuje, tak tím mám na mysli obecnou češtinu.

    V následující příkladech (živý lidi/ženy, děti), ale "ý" používáte.
    Ano, protože by vypadalo divně ypsilon po vzoru chorvatštiny zrušit úplně. Proto místo toho toliko zrušit obojetné souhlásky.

    To je otázka z oblasti morfologie a s pravopisem (primárně) nesouvisí - jde jen o uniformitu koncovek napříč rody (bude-li v koncovce "í" nebo "ý", je z hlediska toho, že bude ve všech rodech (v nom. pl.) "í" namísto rozlišení "í", "é" či "á", sekundární). Tzn. řešíte pravopis, nebo morfologii?
    Vaše poznámka je nesrozumitelná.

    Otázka na závěr: Chcete reformovat pravopis tzv. spisovné češtiny, nebo zavést druhý možný "spisovný" pravopis, tzn. pravopis obecné češtiny?
    První rozhodně ne. Druhému bych "spisovný pravopis" neříkal, neboť je to pleonasm.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>