13. září 2008

Politické názory Václava Klause

Jsou do značné míry záhadou. Bývá označován tu za liberála, tu za konservativce, ale nic z toho nesedí. Sofistikovanější nálepka zní, že je "konservativně–liberální", ale to je podobný nesmysl, jako kdyby někdo řekl, že je "horko–studený". Konservativism a liberalism jsou jako oheň a voda. Byť mají v porovnání se socialismem mnohé společné, v některých aspektech (homosexualita, svoboda projevu, euthanasie, potraty) se člověk musí vždy rozhodnout, zda bude liberálem či konservativcem.

Proto je nutno přivítat flame war, která se na Jiném právu rozvinula o článku, který se původně jmenoval Václav Klaus se přihlásil k ideovým základům totality. Takto explicitně formulovaný odpor většiny právníků k ekonomovi Klausovi nakonec nenechal tu menšinu, která jeho názory sdílí, klidnou. Své názory proto v diskussi představil i blízký spolupracovník presidenta republiky, Pavel Hasenkopf.

První komplexní hodnocení Václava Klause přinesl Tomáš Pecina. Ačkoliv jeho text je výstižnou zkratkou, ve výsledku se jedná spíše o karikaturu. Byť i karikatura může mnohé osvětlit, osobně dávám přednost neutrální deskripci.

Vynechám názory protistrany na theorii práva, protože se domnívám, že president republiky v tomto oboru ucelené názory nemá, takže přejímá názory Hasenkopfovy. Podstatnější jsou názory politické, které jsou zjevně autentické. Je problém, jak je představit, aby z toho nevznikla aforistická zkratka. Proto zvolím rozsáhlé, co nejvýstižnější, citace:

ideály do právní teorie nepatří. Různá společenská uspořádání jsou různě chtěná různými skupinami lidí, právo je jen zboží svého druhu, a prohlásit některé vztahy za přirozené považuji za poměrně pokrytecký způsob, jak svým představám de lege ferenda poskytnout výhodu ještě před jednáním.

Iusnaturalismus patří do politiky a ne do práva, a kdo se k němu hlásí, minul se povoláním: Měl se dát na politiku a ne na právo. Svým způsobem je takový člověk demokracii mnohem nebezpečnější, než sebešílenější poslanec, protože onen poslanec podléhá aspoň nějaké veřejné kontrole – i kdyby byl sebepitomnější, pořád má větší právo rozhodovat o tom, jak mají druzí žít, než z řetězu platného práva utržený soudce, který někdy není odpovědný ani sám před sebou.

Oněmi měkčími variantami [zrušení dělby moci] jsou zcela nepochybně myšleny jakékoli pokusy o vychýlení checks and balances z rovnováhy, např. o odpoutání jedné moci od zbylých dvou. Takovou měkčí variantou byl třeba včerejší názor Petra Pitharta, který ve svém projevu zjevně pozapomněl, že zákonodárcem je Parlament a nikoli vláda, stejně jako různé pokusy o nekontrolovatelnost justice.

Neexistuje žádná absolutní spravedlnost, absolutní přirozenost, žádné absolutní dobro, žádné absolutní zlo.

Smyslem tvorby práva není najít správné uspořádání, smyslem je najít fungující uspořádání - takové, abychom se tu pokud možno nepokousali. Tudíž je třeba vycházet z toho, co lidi chtějí, a ne z toho, co si myslíme, že je pro ně dobré.

Vám se normativní teorie nelíbí? Mně ano. Vše tam do sebe zapadá s matematickou přesností a netřeba si tudíž nic domýšlet, vymýšlet a vůbec cucat z prstu.

Důvod, proč Václav Klaus není liberálem, přesvědčivě ukázal Matěj Šuster. Je však konservativcem? Není, protože má neúctu k odkazu předků a Církev mu nic neříká. Je neokonservativcem? Není, protože Nové americké století není koncept, který by podporoval. Čím tedy je?

Připadá mi, že je jakýmsi postmoderním positivitistou. Postmoderním je proto, že sdílí skepsi k velkým vyprávěním jako je (paleo-, ale i neo-)konservativism. "[P]rávo je - a má být - výsledkem (a nástrojem) politiky. Nikoli naopak. Cítí-li právník vnitřní potřebu právo tvořit, nechť kandiduje do parlamentu a získá k tomu mandát." Já jako koherenční iusnaturalista se naopak společně s konservativci domnívám, že politika je nástrojem práva.

Positivistou je proto, že se hlásí k preskriptivním positivistům (J. Allen, J. Waldron, T. Campbell, J. Goldsworthy): "Demokratičtí právní positivisté požadují, aby jmenovaní soudci byli co nejvíce omezeni rozhodnutími volených zákonodárců." Ve své absolutisaci demokracie je tak Klaus velice blízko neokonservativcům, kteří svým konceptem bránící se (opevněné) demokracie (jejím autorem je potomní přední nacista Carl Schmitt) ji často redukují na tyrannii většiny. Jak říká Jan Petrov: "Materiální i imateriální blahobyt společnosti závisí na jemném vybalancování mezi vládou lidu a vládou řádu. A soudci ÚS (jmenováni poměrně nepřímo) a prezident (volen jen o málo příměji) reprezentují spíš ten řád."

Updated.

15 komentářů:

  1. Dlouhodobě si nejsem jist, zda Klausovy názory na právo jsou výsledkem nějaké racionální analysy, anebo je to jen produkt jeho emocí a nezřízené touhy po moci: nemá rád soudce, "soudcokracii", protože soudní moc nedokáže ovlivňovat a ona mu to okázale dává najevo, odmítá přirozené právo, protože mu nerozumí, z Ústavního soudu by chtěl mít (stranicky vyvážené) úložiště bývalých politiků, neboť jen takový systém je mu srozumitelný a uměl by s ním pracovat (povšimněte si, že kdyby hlasovali jen jeho "političtí" ústavní soudci, byly by důležité plenární nálezy ve výsledku zcela jiné). Ale to už je příliš odborné thema, které se sem nehodí.

    OdpovědětVymazat
  2. Pravdou je, že ÚS se v některých svých odůvodněních utrhl ze řetězu a Ústavu si domýšlí nad rámec běžného výkladu neurčitých termínů.
    Dobře to v diskusi popisuje Dan Dvořáček.

    To, že není síla, která by jej v tomto udržela na uzdě je předevšímn problém politiků. Je to zejména díky tomu, že se v parlamentu nenajde ústavní většina, která by v reakci na nepřijatelný nález ÚS změnila konkrétní část ústavního zákona, aby věc byla jasná. Klaus správně apeluje na politiky, aby z ÚS nedělali třetí komoru a přehlasovaná menšina mu nedávala k pousouzení každý zákon, se kterým nesouhlasí.

    Off topic: Návrh Kláry Veselé-Samkové na ústavní soudkyni byl od Klause svého času hodně velký úlet.

    OdpovědětVymazat
  3. Já bych Klause tak nepodceňoval. Je to bytostný intelektuál. Přemýšlí o věcech, ke kterým se vyjadřuje.

    nemá rád soudce, "soudcokracii", protože soudní moc nedokáže ovlivňovat
    Proč u lidí presumujete špatnou víru? Proč by si jen nemohl myslet, že o všem se má rozhodovat ve volbách? To je přeci legitimní názor.

    odmítá přirozené právo, protože mu nerozumí
    Nikoliv. Protože ho považuje za nevědecké a metafysické svou podstatou.

    z Ústavního soudu by chtěl mít (stranicky vyvážené) úložiště bývalých politiků
    To je předsudek. Navrhl mnoho nepolitiků, např. Václava Pavlíčka. Je snad v ČR větší odborník na ústavní právo než Pavlíček?

    Ale to už je příliš odborné thema, které se sem nehodí.
    Nemyslím. LW není blog pro středoškoláky.

    OdpovědětVymazat
  4. ad AHL71. Přestaňte se prosím tvářit, že positivism je jediná možná právní doktrína. Jsem iusnaturalista a to, že ÚS občas vykročí z příliš úzkých mantinelů jazykového výkladu právní normy, mi rozhodně nevadí. Podstatné je jedině, aby rozhodnutí bylo spravedlivé. These: "Lex dura, sed lex," je zvrácená.

    Netvařme se, že to, co nějaká momentální většina v Parlamentu prohlásí za právo, skutečně právem je. Jsou zde vyšší principy, před kterými se i tato momentální většina musí sklonit. Žijeme v demokracii, nikoliv v oligarchii či ochlokracii.

    Myslím, že KVS by byla pro ÚS velkým obohacením. V USA zná každý právník všechny členy SCOTUS. Kolik soudců ÚS zná český právník?

    OdpovědětVymazat
  5. Sbor ústavních soudců nezaručí větší spravedlnost jak sbor zákonodárců. Občas vyhodí jiný výsledek, které bude v uvažování o spravedlnosti někomu sedět více, jinému méně, ale to je vše.

    Osobně si vzpomínám na případ Eurozatykače a onen kontrovezní "eurokonformní" historický výklad oproti jazykovému, který rozboural ve svém odlišném stanovisku Stanislav Balík.

    OdpovědětVymazat
  6. Je tam jemný rozdíl: Klaus si nemyslí, že se má rozhodovat o všem ve volbách, ale že o všem mají rozhodovat ti ve volbách zvolení. To není žádná presumpce špatné víry, pouhý závěr jeho celkem jednotných vystoupení na toto thema.

    Protože ho považuje za nevědecké a metafysické svou podstatou.

    Což je to samé řečeno jinými slovy.

    To je předsudek. Navrhl mnoho nepolitiků, např. Václava Pavlíčka. Je snad v ČR větší odborník na ústavní právo než Pavlíček?

    Ano, navrhl i některé nepolitiky (fakticky většina jeho nominací, včetně zamítnutých, byli nepolitici), nicméně jen minimum osobností, které by nebyly úzce spojeny s některou politickou stranou.

    OdpovědětVymazat
  7. Sbor ústavních soudců nezaručí větší spravedlnost jak sbor zákonodárců. Občas vyhodí jiný výsledek, které bude v uvažování o spravedlnosti někomu sedět více, jinému méně, ale to je vše.

    V Klausově modelu Ústavního soudu jako miniaturního parlamentu by to tak bylo, nikoli v modelu demokratickém. Zatímco účelem parlamentu je promítat do přijímaných zákonů volební výsledek, Ústavní soud by měl poskytovat ochranu porušeným a ohroženým ústavním právům, "padni komu padni".

    OdpovědětVymazat
  8. Politické názory Václava Klause nejsou "liberální", "konservativní" nebo jakékoliv jiné. Politické názory V.K. jsou hlavně POPULISTICKÉ. Václav Klaus se rád staví jako "politik s vlastním názorem" a "politik, co se nenechá zblbnout většinou", takže ať je věc jakákoliv, on vždy zaujímá stanovisko proti většině, konkrétně stanovisko druhého nejsilnějšího názoru (protože tak odvážný, aby se postavil za minoritní názor, prostě není - potřebuje za sebou mít dost velkou podporu, aby ho náhodou někdo neoznačil za blbce).
    Je to dlouhodobější trend... projevil se na přístupu k Národní knihovně (většina pro, Klaus proti), na odtržení Kosova (většina pro, Klaus proti), na válku v Gruzii (většina na gruzínské straně, Klaus na ruské), globální oteplování (většina připouští podíl lidské činnosti, Klaus nikoliv).
    Tím samozřejmě nechci tvrdit, že se Klaus vždy mýlí, nebo že ten který názor je správný či nikoliv, to s tím vůbec nemá nic společného, o pravdu tady přeci vůbec nejde. A o co jde? No... asi o ješitnost... a ta se promítá i do příčiny této diskuse. Pan profesor dostal od ÚS facku, takže mu to prostě musí nandat.

    OdpovědětVymazat
  9. S populismem to nijak nesouvisí, kdyby se toho opravdu "druhého názoru" držel, je věčně neúspěšným kandidátem na prezidenta. Někdy jde s většinou (výzvy k protiprávnímu omezování svobody shromažďování či třeba v uctívání osoby E. Beneše), jindy je v naprosté menšině.

    S ÚS jde určitě i o osobní motivy, popravdě řečeno se mu ani nedivím, když proti němu ÚS několikrát rozhodl v dosti sporných politických věcech, kde se soud měl držet raději zpátky, a to s dosti nepřesvědčivým odůvodněním.

    OdpovědětVymazat
  10. Nejde o "větší spravedlnost". Jde o záruky proti státní svévoli, tedy přesněji řečeno, proti zvůli momentální vládní většiny. Jinak není žádná "větší spravedlnost". Spravedlnost buď je, nebo není.

    OdpovědětVymazat
  11. Klaus si nemyslí, že se má rozhodovat o všem ve volbách, ale že o všem mají rozhodovat ti ve volbách zvolení.
    Tím si nejsem jist. Pokud se pamatuji dobře, tak tvrdil, že Špidla to a to nemůže udělat, protože to neměl ve volebním programu.

    Což je to samé řečeno jinými slovy.
    Nikoliv. Rozumět <> odsuzovat to.

    nicméně jen minimum osobností, které by nebyly úzce spojeny s některou politickou stranou.
    S kým je spojen Pavlíček? Galvas? Oba jsou přední právní vědci.

    OdpovědětVymazat
  12. ad Martin. Obávám se, že vůbec netušíte, co je to populism. Odmítám Klausovi nasazovat psí hlavu.

    takže ať je věc jakákoliv, on vždy zaujímá stanovisko proti většině
    Nesmysl. To by nikdy nevyhrál žádné volby.

    Proti blobu byl proto, protože nesnáší moderní architekturu. Pro Srbsko byl proto, protože je panslavista. Proti Saarkašvilimu byl proto, že má zdravý rozum a neokonservativci už to zkrátka přehnali. Genocidu Osetinců by neviděl jen slepý. Globální oteplování zpochybňuje, protože nevěří ekologistům. Jsou to všechno autentické postoje, z nichž některé sdílím.

    OdpovědětVymazat
  13. AHL71 má do značné míry pravdu.

    OdpovědětVymazat
  14. Pokud se pamatuji dobře, tak tvrdil, že Špidla to a to nemůže udělat, protože to neměl ve volebním programu.

    Celkem účelové, pokud uvážíme, že oposiční smlouvu neměla v programu ani ODS, ani ČSSD (první naopak uspořádala "mobilisaci").

    OdpovědětVymazat
  15. Řekl bych, že opposiční smlouva byl zoufalý krok proti intrikám Pravdy a lásky.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>