Evropský ethnomasochism?

Člen předsednictva Konzervativní strany, Vlastimil Podracký, dne 24. 1. 2008 zveřejnil článek Evropský ethnomasochism (název převeden do konservativní orthografie), který dne 6. února 2008 přetiskla jeho strana, dne 11. února 2008 Atllanka a dne 17. února 2008 Délský potápeč. (Nejhezčí verse je na Atllance; ta je i s obrázky). ZMP ho přetiskovat nebudou a místo toho ho zkritisují. Málokdy se totiž stane, aby ZMP obhajovaly mainstreamový názor.

Omlouvám se ctěnému přispěvateli ZMP a členu Konzervativní strany, ale jak svědčí již její název, Konzervativní strana není konservativní. Jedinými pravými konservativci jsou paleos. Naproti tomu váleční štváči neo-cons nezapřou svůj marxistický původ. Tak i slovo etnomasochizmus by vedle Podrackého takto napsalyi již prakticky jen kommunistické Haló noviny levicoví extrémisté.

Ale k věci. Pokání a sebezpytování je základní křesťanskou ctností. Těžko může být něco více konservativního. Naproti tomu zastydlý nacionalism (národovectví), maskovaný jako vlastenectví (patriotism), je přímým dědicem hrůz Francouzské revoluce a šílenství jakobínů. Indiferentismem a relativismem je proto postoj, že utrpení bližního nás nezajímá, pokud to není utrpení soukmenovce. To je ten nejhorší příznak zániku kultury a rovnosti lidí před Bohem. Kristus nepřinesl evangelium pouze Čechům, nýbrž všem lidem bez rozdílu.

Křížové výpravy, otrokářství, kolonialism. Každý komplexní jev má své kladné a své stinné stránky. V době vrcholného nacionalismu (chauvinismu) se stinné stránky těchto událostí neviděly. Ačkoliv si hrál na objektivism, objektivní nebyl. Přitom schopnost sebereflexe slouží k sebezdokonalení. Teprve, když si přiznám chybu, mohu ji napravit.

Laicisace státu. Ale abych na 19. století jenom nenadával. Teprve v 19. století se obecně prosadila myšlenka, kterou v USA zavedli již v století 18., a to odluka církve od státu. To, že škola nemá být nástrojem ideologické náboženské nebo quasináboženské výchovy, je úžasný výdobytek, který tuto citlivou otázku ponechává přirozené jednotce – rodině. Nechápu, proč si Podracký přeje, aby nezletilým stát vymýval mozek v "národních nebo náboženských hodnotách".

Jiná kultura. Buddhism, jóga nebo islám je pro Podrackého zlo. Je pro něj zlem i judaism nebo pohanství? Schvalování zločinů je přirozené lidské právo. Bez svobodné diskusse, a to včetně diskusse o zločinech, není svoboda vůbec. Zvláště, když je zřejmé, že je pro jednoho zločin, pro jiného zločin není: "Vražda na tyrannu není zločinem."

Obrana appeasementu. Schopnost se dohodnout, tolerance a mír jsou základními lidskými hodnotami. Rooseveltova provokace války s Japonci jí nebyla. Chamberlain je dnes lacině odsuzován. Přitom poznal svou chybu a také ji napravil. Naproti tomu israelský apartheid si zaslouží odsouzení a na tom nemohou nic změnit zoufalé násilné akce kolonisovaného ethnika. Důvodem je elementární neschopnost velkorysosti na israelské straně, což nezakryje ani dovedná propaganda, které veří stále méně lidí.

Česká otázka. Není náhodou, že tito neo-"konservativci" nemají ponětí o české historii, o českém státním právu. Češi měli svůj stát vždy. Nejsou to Slováci, to je zcela jiný národ. Není náhodou, že tito neo-"konservativci" jsou antiromští rasisté. To je totiž problém, který musíme řešit, nikoliv muslimy ve Francii. Popírání romského holocaustu je jen symptomech neschopnosti postavit se vlastním problém čelem. Antiněmecký chauvinism už ani nepřekvapuje. Je totiž pro české národovectví tradiční a nacionalisté se z něj nejsou s to poučit, ačkoliv zavinil všechny tragédie českého národa ve 20. století.

Není lepší illustrací zvrácenosti českého chauvinismu než je jeho postoj ke Slovákům. Je velkou zásluhou Václava Klause, že rozdělil neživotné Československo a tím vzájemné vztahy postavil na zdravou úroveň. Porušovat Pittsburskou dohodu nešlo donekonečna a ani terror proti Tukovi a dalším na tom nemohl nic změnit. (Dodatky: "Z [Tuka Vojtěch JUDr.]-ova pera byl také článek Vacuum juris ve Slováku 1928, který se stal bezprostř. popudem k tomu, že [Tuka Vojtěch JUDr.] byl 3. led. 1929 zatčen a 5. říj. 1929 odsouzen na 15 let do káznice a ke ztrátě obč. práv na 3 léta pro zločin úkladů proti republ." x wiki: "V roce 1929 byl zatčen a odsouzen za špionáž v prospěch Maďarska na 15 let vězení.") Oktrojovat ústavu 3 000 000 Němcům rovněž také není normální.

Historie. Dějiny jsou minulostí psanou pro dnešek. Nemá cenu být za každou cenu mravní relativista a říkat, že Žižkovo úpálení adamitů není zločinem, protože tehdy upalovali i pravověrní katholíci. Žižkův čin byl zločin tehdy, je zločinem i dnes. Ale co čekat od bývalého lapky.

Euroatlantická společnost není v úpadku. Naopak je v nejlepším období svého vývoje vůbec.

Updated.

Klika správců opět zasahuje

Správce Vrba vyzval Dezidora, aby vyvolal hlasování o tom, zda má zůstat ve funkci. To je takový wikipedický folklore a pro p. Vrbu je typické, že se ani nenamáhal pořádně odůvodnit, proč tuto šaškárnu požaduje: "je Tvuj mesic . . . rada Tvych kroku byla stejne kontroverznich . . . V nekterych ohledech jsi me pri shrnovani diskusi prekvapil."

Dezidor mu nicméně vyhověl. Protože je to momentálně nejlepší správce (čímž neříkám, že je dobrý; to si netroufám hodnotit), tak v hlasování snadno obstál. (P. Vrba symptomaticky, když viděl, že výsledek je jednoznačný, raději nehlasoval, ačkoliv tento nesmysl sám požadoval.) Proti Dezidorovi vesměs hlasovali jen ti největší tyranni wikipedie: Chmee2, Aktron, Cynik a Daniel Baránek. Ládina vynechávám, protože se svůj hlas nenamáhal odůvodnit, takže není známo, co ho k tomu vedlo.

Vsuvka: Pro p. Baránka je typické, že si plete otevřenou encyklopedii s věstníkem establishmentu (à la Mladá fronta). To by nám mohlo být jedno, kdyby wiki nebyla tak důležitá. Cituje ji totiž kdekdo. V tomto konkrétním případě mne uklidňuje, že ani nejrůznější cynikové nestačili poničit solidní základy hesla, které jsem mu dal. Naproti tomu blábol respektisty musí na pravou míru uvádět skuteční odborníci.

Proti ale hlasoval i Malý čtenář, který i přes svou nespornou genialitu v jiných oblastech, je posedlý honbou za ultrapravičáky, jako kdyby Dezidor i nakrásně byl neonacista, neměl právo jím být. Závadnost hesla Martin Herzán nechápu a tím méně jeho nebezpečnost. Nicméně velkým lidem by se měly tolerovat jejich zvláštnosti, zejména, když nijak zvlášť neškodí.

V normální kommunitě by Dezidor smazal ten paranoidní výkřik a bylo by. Ne tak ve wikipedii. To bylo křiku od Berenů všeho typu, že zasahuje ve své vlastní věci! Proto se Dezidor obrátil na kommunitu správců. Nota bene, že nenavrhoval žádný trest. To byla chyba, protože vědět měl a mohl, že to nějaký wiki nadrženec zneužije k tomu, aby své komplexy méněcennosti saturoval masturbačním ego tripem. A taky, že jo. Chmee2, jehož jediná "zásluha" o wiki je, že ji zasvinil rádobyhumorem, mu vysolil 14 dní natvrdo a tento skvělý orgasm mu zase na několik dní poskytl illusi vlastní užitečnosti.

Útěchou nám může být, že Malému čtenáři může být tato Chmee2ova ejakulace naprosto ukradena. A nemělo by nás mýlit rozumné Cynikovo vystupování v kause Chmee2ově onanie. Řídí se totiž heslem: "Nepřítel mého nepřítele je mým spojencem." To je celé.

Guy Peters: Nechutná propaganda ODS

Přečtěte si text Vladimíra Tlustého a pak si poslechněte projev, na nějž naráží. A takto tento propagandista pracuje soustavně.

Je také zajímavého srovnat Tlustého: "Pokud ale dostane šanci, tak si Paroubek společně s komunisty určitě nenechá utéct příležitost "umravnit" svobodné občany . . . A stejným směrem, tedy na východ, by nasměrovali i naši zahraniční politiku" a Peheho: "Někteří američtí experti a vysocí úředníci se ovšem v soukromých rozhovorech nadále nijak netají svými pochybnostmi o Klausově skutečné podpoře pro strategické cíle USA, například umístění radarové základny v Česku. Spekulují, že Klaus po svém znovuzvolení obrátí, neboť v podstatných věcech vždy souzněl s ruskou zahraniční politikou. To může být dobrá zpráva pro komunisty, ale jak se s tím srovná ODS?"

Kdo z nich má pravdu? Oba? Že by nás čekala rusifikace tak jako tak?

Guy Peters: Pochybná kvalita svobody slova ve Francii

Jak informuje Délský potápěč, Jean-Marie Le Pen byl odsouzen, protože v časopise Rivarol prohlásil, že „během německé okupace se ve Francii nic krutého ani nelidského nedělo,“ což je ve Francii trestný čin.

Na druhou stranu je nutno uvést na pravou míru informaci, že Le Pen byl v protiněmeckém odboji (FFI). Ve skutečnosti byl odmítnut, protože mu bylo jen 16.

Guy Peters: Správný rozsudek

Někteří lidé si myslí, že cizí právní řády z nějakého důvodu nemusí respektovat. Snad je toto poučení i pro ně.

Francouzský folk

via Knihomyš: Renan Luce (* 1980) – La lettre (2007).

Updated.

Proč byla Švejnarova kandidatura od začátku "mission impossible"

Jan Čulík ve svém článku velmi přesně vystihl, z jakého důvodu jsem i já byl od samého počátku přesvědčen o tom, že kandidatura Jana Švejnara je bez šance:

Česká republika se vždycky, v klíčových momentech, navrátila k svému normalizačnímu étosu, mírně pozměněnému postkomunistickou érou. To, že tento normalizační étos (čachrování a pragmatické boje o osobní moc, bez ohledu na to, jak se mají občané) v zemi dál vládne - toho je vyjádřením i nynější "volební" vítězství Václava Klause.

Bohorovnost ústavního soudu

Pavel Rychetský prohlásil: "Ústavní soud není schopen na všechny tyto dopisy odpovídat, nehledě na to, že mu takovou kompetenci k vyřizování stížností občanů ani Ústava České republiky nesvěřila".

Takovou úřední aroganci by jeden pohledal. Každý úřad, včetně ústavního soudu, je povinen odpovídat na podání kohokoliv. Od toho si koneckonců lidé úřady zřizují a platí. Není-li toto předseda ÚS schopen zařídit kmenovými zaměstnanci, měl by ze svého zřejmě nepřiměřeného platu zařídit mimořádnou výpomoc.

Šéfredaktoři ePortálu

ePortál mění své šéfredaktory jako ponožky. Prvním byl Lukáš Kovanda. Následovala Zuzana Štefánková a Ondřej Šlechta. Současným je Boris Vlček.

Kdo vyhrál a kdo prohrál

Přes názor Tomáše Peciny je jednoznačným vítězem Jiří Paroubek. Ačkoliv liberální novináři nebo propaganda ODS na něm nevidí (jako dosud na všech předsedech ČSSD) nic dobrého, prokázal, že je nanejvýše schopný taktik. Z nevolitelného Jana Švejnara udělal kandidáta schopného porazit Václava Klause. Ten má o čem přemýšlet, ale pochybuji, že tak učiní.

Vaz mu podrazil další zrádce ČSSD. Jozef Wagner, Tomáš Teplík, Miloš Melčák, Michal Pohanka, Evžen Snítilý. To je nekonečná řada poslanců, kteří v klíčových hlasováních nechali ČSSD na holičkách. ČSSD by se měla zamyslet nad tím, jak své poslance vybírá.

Prohrál Vojtěch Filip (PDF). Byl nenasytný, takže ztratil spojenectví ČSSD a ta se teď zřejmě bude orientovat více doprava. Paroubek totiž nedokázal oslovit lidovce, takže na tom bude muset více pracovat.

Prohrál i Martin Bursík, který své vymezování na úkor ODS přehnal, takže nyní musí couvat. Dokonce je ochoten akceptovat návrat Jiřího Čunka do vlády, pokud to skousne Karel, 7. kníže na Schwarzenbergu, čímž se tak zříká odpovědnosti. Je to evidentní známka slabosti.

Absolutním vítězem je Mirek Topolánek. Přes všechnu skepsi hradní frakce v ODS (Pavel Bém) dokázal zajistit zvolení Václava Klause i ve veřejné volbě. Problém je, že se tak stalo krajně nemorálním způsobem, i když ještě v 18. století byla politika na korrupci postavena.

Updated.

Paranoia ČSSD

To, že k porážce Švejnara lvím dílem přispěla KSČM, je zjevné, Vidět však za tím komplot ODS a KSČM, je paranoia ČSSD: "Nominace europoslankyně Jany Bobošíkové a další Filipovy kroky v průběhu vyjednávání o novém prezidetovi podle něj svědčí o tom, že se KSČM dohodla s občanskými demokraty. "Evidentně pro ně neplatí, že s komunisty se nemluví," uvedl na adresu ODS." Filip hrál vysoko a hru prokaučoval. To je celé.

Rekonstrukce Hlavního nádraží

Podívejte se na kresby.

Politická situace houstne

V souvislosti s volbou presidenta republiky politická situace v ČR houstne. Topolánek vyhlásil válku Bémovi. Jsem jednoznačně na straně Topolánka, i když věcně má pravdu Bém, že v tajné volbě by Klaus bez problémů vyhrál. (Dostal by hlasy mnoha lidovců, kteří se jinak tohoto "Antikrista" s ohledem na voliče bojí volit.) Jenže politika není jen o tom, kdo má pravdu; je také (někdy i především) o politickém stylu.

Chce se Monika opravdu seznámit?

Je naše Monika sladká 16-year-old girl? Nikoliv, to jen jistý mladý muž potřeboval svého času hodně návštěvníků do systému iReklama.

Pozoruhodná je však zajisté celá škála operačních systémů a prohlížečů v statistice návštěvnosti její kvalitní webové stránky.

A víte jakpak se jmenují její kamarádky? No přeci Zdenča, Margyn, Lenka, Elena, Jitka, Míša atd. Jistě Vás může napadnout otázka, zda má Monika i kamárady? Zajisté. Sice jich moc není, ale homosexuál Péťa mezi ně určitě patří.

Topolánkova naivita

Vždycky jsem si myslel, že vrcholným politikem může být pouze ten, kdo má jakési elementární ponětí o politice, např. to, že politik nemá v politice přátele, pouze spojence.

Zdá se, že to o Topolánkovi neplatí. Kvůli tomu, že Bursík prosazoval své zájmy, se na něj naštval: ""Budeme se je snažit dotlačit k tomu, aby podpořili tajnou volbu. To je to minimální, čím si mohou své další setrvání ve vládě zajistit. Faktem ale je, že vážně utrpěl i vztah mezi premiérem a šéfem Zelených, který byl do té doby nadstandardně dobrý," uvedl blízký spolupracovník Mirka Topolánka." Jak chce takový premiér dělat úspěšnou zahraniční politiku? Tam bude taky takto naivní?

Wikipedisté na Encyclopedia Dramatica

Encyclopedia Dramatica není známa pouze svými nechutnostmi typu tubgirl, ale objevují se na ní též satirická hesla o významných editorech, kteří udávají ideologii anglické Wikipedie. Např. již existují články jako SlimVirgin, Essjay, Jayjg, Chip Berlet či Will Beback, ale třeba El C zatím ještě chybí. Někteří lidé z anglické Wikipedie se cítí zjevně dotčeni a jelikož musí vědět, že hesla jsou sice psána v typicky satirickém duchu ED, ale často nesou informace o jejich reálných skutcích, byla webová adresa této online "encyklopedie" jako spam zablokována a to rovnou na všech Wikipediích a článek o ní byl na základě hlasování, ve které je již na první pohled naprosto zjevné, že nebylo dosaženo žádného konsensu, smazán.

Ono je v tomto případě opravdu účinnější strategií zamlčování než-li přímý útok.

QR kódy

Z Japonska dorazila do USA a do Evropy nová móda: QR kódy existují sice již od roku 1994, ale až v poslední době bylo možné jejich masové rozšíření díky mobilním telefonům s fotoaparáty. Pomocí QR kódů se dají snadno zakódovat webové adresy (URL), telefonní čísla, celé visitky nebo libovolné jiné texty.

Vyzkoušel jsem softwarovou čtečku firmy Kaywa a mohu potvrdit, že na rozdíl od originální čtečky vestavěné do mé Nokie N95 funguje skutečně rychle a spolehlivě.

Dalším podobným formátem je BeeTagg od stejnojmenné společnosti, ale ten se vinou restriktivní licenční politiky majitele patentu patrně neprosadí.

Vítězství občanské společnosti

Jak nás informoval Vodník, ve středu 6. 2. 2008 byla Barbora Tachecí odvolána z funkce ředitelky stanice ČRo 1 – Radiožurnál. Oficiálním důvodem jejího odvolání byl "rostoucí nesoulad ve vnitřní komunikaci", ale je evidentní, že to ve skutečnosti byl výsledek tlaku občanské společnosti.

Opakovala se tedy v malém televisní revoluce z přelomu let 2000 a 2001, tentokrát ale bez demonstrací a ingerence politiků. I George Hodač se psychicky zhroutil. Barbora Tachecí se ale více podobá Janě Bobošíkové, hlavní tváři Bobovize. Obě byly výtečné moderátorky v 90. letech. Obě pak kariérně postupovaly tam, na co neměly. Jana Bobošíková pak vstoupila do politiky své stoupence si našla. Vydá se stejnou cestou i Barbora Tachecí? Nemylme se, její změny Radiojournalu měly i své podporovatele.

Alternativní kultura

Anglicky counterculture, je poměrně častý fenomén:

1. romantism
2. bohémství
3. dandyism
4. zbitá generace
5. underground
6. . . .
   

Updated.

Odkladači

Procrastination a prokrastinace je umělecky ztvárněna ve filmu Clerks 2 (Prodavači 2).

Ethničtí Ukrajinci a Rusové na Ukrajině

Hranice zhruba odpovídá výsledkům voleb v roce 2004.

Nogajští Turci

Nogay Türkleri a země Turků (Turan)

Nogajská horda byla po annexi nazvána Novým Ruskem.

Ivan Štampach o sobě píše na Wikipedii

Zejména půvabné je jeho prohlášení, že není osobou veřejně činnou. Zajímavou otázkou je, zda to byl také on, kdo tvrdil, že Pat Buchanan je neoliberál.

Ruská annexe Kavkazu

Přes rusofilské zaměření většiny českého národa, ruská imperialistická válka na Kavkaze (1817–1864) je málo známá. Různé fase této války rozpoutali Alexandr I., Mikuláš I. a Alexandr II. Hrdinou protiruského odporu byl Avar imám Šamil.

Nebyla to ale žádná novinka: "In 1552, Ivan the Terrible had captured and destroyed Kazan, the great Muslim city on the upper Volga. Four years later the Russian hordes reached the Caspian. At their van rode the wild Cossacks, brutal horsemen who reproduced themselves by capturing and marrying by force the Muslim women who fell into their hands. As pious as they were turbulent, they never established a new settlement without first building a spectacular church, whose tolling bells rang out over the Tsars everexpanding empire in the steppes. By the late eighteenth century the Christian threat to the Caucasus had not gone unnoticed by the mountain tribes."

Jak uvádí wiki: "In 1552, the city [Qazan] was conquered by Russia under Ivan the Terrible and the majority of the population was massacred. During the governorship of Alexander Gorbatyi-Shuisky, most of the khanates's Tatar residents were killed, repressed, or forcibly Christianized. Mosques and palaces were ruined. The surviving Tatar population was moved to a place 50 km away from the city and this place was forcibly settled by Russian farmers and soldiers."

Úskalí průzkumů veřejného mínění

Jak správně napsaly Lidové noviny, průzkumy veřejného mínění nejsou v ČR průzkumy veřejného mínění, nýbrž manipulací veřejnosti: "Jak se to dělá? STEM například před klíčovou otázku předřadil dotazy zaměřené na vlastnosti, které jako svá pozitiva zdůrazňuje Švejnar. To funguje, v psychologii se tomu říká priming."

Pro demokracii jsou rozhodující jedině lidová hlasování: volby nebo referendum. Proto je zcela irrelevantní, že proti radaru je 70 % Čechů. Dokud nebude referendum, nemá to žádný význam.

Zajímavý starší článek Martina Římana

Ačkoliv je Martin Říman hlavním ideologem ODS, není o něm moc slyšet. V roce 2005 napsal článek 1998-2005: Kontrarevoluce levice. V něm tvrdí, že ti, kdo se narodili před rokem 1954, patří do staré generace. Sám se narodil dne 11. 5. 1961.

Zajímavý je postřeh: "Vznik krajů vytvořil novou úřednickou vrstvu, která v sobě nenese jistou pokoru - byť vynucenou -, jíž se vyznačovala přeživší předrevoluční stará garda. Ta byla jednak vycepovaná od komunistů k poslušnosti, jednak si v novém režimu přece jen nebyla úplně jista, co si může dovolit. Pamatuji si, když jsem v roce 1994 nastoupil do funkce šéfa okresního úřadu, jak za mnou přišel vedoucí živnostenského odboru s otázkou, zda má postupovat liberálně či rigidně. Pochybuji, že dneska se někdo z nové generace úředníků takovými dotazy obtěžuje. Jejich heslem je "zákon jsem já". V tomto duchu jsou vydávána zcela absurdní, většinou alibistická rozhodnutí, podle kterých se nedá žít ani pracovat." Za tento stav však mohou politici, kteří se místo správy státu raději věnují mocenským hrátkám jako je volba presidenta republiky.

Polemika s AHL71

AHL71 napsal článek, na který se sluší reagovat.

1. Wikipedie je jen jedna. Jakákoliv snaha ji rozparcelovat na jazykové mutace je pokus o její "privatisaci", tj. krádež Nadaci Wikimedia postkommunistickými klany postpubescentů.
2. Protože je původní wikipedie jen jedna, musí na ni platit stejná encyklopedická pravidla. Co je významné v en:, je významné i v cs: a vice versa.
3. Nešlo o to, že by Simon Mol v anglosaském světě nebyl známý, zatímco v ČR a SR by známý byl. Ve skutečnosti o něm nikdo kromě Polska a pár znalců polského prostředí nikdy neslyšel. Šlo pouze o to, že na en: respektují zákony, zatímco na cs: i na sk: klika kolem Cynika na ně zvysoka kašle. Nadaci Wikimedia zatím vůbec nezajímá, co se děje v neanglické části wiki. Začne jí to zajímat teprve tehdy, až jí někdo Cyniky poškozený úspěšně zažaluje u US soudu, např. pozůstalí po Anně Halman. Pak to půjde stejně rychle, jako s obrázky porušující autorské právo, se kterými byl na celé wiki udělán krátký process. Potom ty feudální baronáty na cs: zmizí stejně rychle, jako vznikly.
   

Benda s Exnerem mají pravdu

Na okraj dnešní volby presidenta republiky si dovolím poznamenat: Čl. 54 odst. 2 ústavy hovoří jasně: "Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor." Z toho je zřejmé, že při volbě presidenta republiky je Parlament jednotné těleso. Slova: "na společné schůzi obou komor," znamenají toliko, jak toto jednotné těleso vznikne. Správně to vysvětlil poslanec Exner: "Jednání společné schůze komor není schůzí samostatně jedné komory a samostatně druhé komory, ale právě společnou. Všichni vytvářejí sbor, který rozhoduje . . . [o] všech otázkách, které nejsou jinak upraveny, se rozhoduje jako ve Sněmovně. Tedy rozhoduje 281 zákonodárců." To potvrdil i výklad prof. Pavlíčka: "Podle Václava Pavlíčka z pražské právnické fakulty lze ovšem z ústavy dovodit, že se na společné schůzi obou parlamentních komor stává z poslanců a senátorů jednolitý sbor. O proceduře proto podle něj může rozhodnout výhradně společné hlasování. Různý způsob volby v obou parlamentních komorách je podle Pavlíčka vyloučený."

Proto je analysa ČSSD nesprávná:

1. "V oblasti práva veřejného,kde platí zásada, že to, co není zákonem upraveno a povoleno, to se zapovídá," je nesmysl. Čl. 2 odst. 2 Listiny stanoví: "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví." Pokud nejde o státní moc (tj. uložení povinností), může veřejný sektor i to, co zákon výslovně neupravuje, např. přijmout resoluci.
   
2. "Sněmovna nemůže vystupovat mimo právní rámec pouhým usnesením." Nejen, že může, ale i tak činí.
3. "Jediný, kdo může podat návrh na způsob volby, je předseda sněmovny." Nesmysl. Předseda Sněmovny není žádný diktátor, je to pouhý první mezi rovnými. Jakékoliv jeho rozhodnutí může plénum zvrátit. Ustanovení § 73 jednacího řádu Sněmovny: "Hlasuje se veřejně nebo tajně. O zákonech lze hlasovat jen veřejně. Způsob hlasování, není-li určen zákonem, navrhne předsedající," nelze přeceňovat. Stanoví toliko povinnost předsedy Sněmovny, ale neznamená, že by navrhnout nemohl i kdokoliv jiný a že by se tím snad Sněmovna neměla zabývat.
   
4. "S předloženým návrhem musí souhlasit obě komory s tím, že každá přijímá shodné usnesení samostatně." Vyvráceno výše.
5. "V případě nesouhlasu jedné z komor není usnesení přijato." dtto.
6. "Podle jednacího řádu sněmovny, který se užívá společnou schůzi, platí, že není-li zákonem nebo usnesením sněmovny stanoveno, že má být hlasováno tajně, pak se hlasuje veřejně." Ano, § 75 odst. 1 i. f.
7. "Zákon zde nic nestanoví, může to tedy určit pouze usnesení obou komor." Nikoliv, Parlamentu jako celku.
8. "Proto bude navrženo jako první hlasování tajné." Žádné proto. Je to prerogativa předsedy Sněmovny.
9. "Protinávrh není přípustný, ledaže by si ho předseda sněmovny osvojil." Nesmysl. Předseda Sněmovny není žádný diktátor.
10. "Nebude-li návrh na tajné hlasování přijat, hlasuje se bez dalšího veřejně." Ano.
    

Zaorálek toto překrucování práva v bodu 3 ještě dále prohloubil: "Způsob hlasování, není-li dán ústavou, zvolí předseda. Není možné proti tomu vznášet námitku". Předseda Sněmovny je tak v pojetí ČSSD šafář poslanců.

Většina hádek o proceduru je způsobena nejasností pravidel. Ústava i jednací řád Sněmovny jsou zbytečně kusé. Zde tedy skutečně "chybí legislativa". Pohled do zákulisí nabízejí Lidové noviny.

Popeleční středa

Jeden z mála užitečných článků, které Dodo vytvořil, jen ten o popeleční středě. Zapomněl se však zmínit o masopustním úterý.

Wikipedie a encyklopedická významnost

Na různých Wikipediích (chcete-li jazykovových mutacích Wikipedie) platí pro předměty článků různá encyklopedická významnost. Známý "polský antifašista" Simon Mol tak byl pro většinu hlasujících na anglické Wikipedii nevýznamný (na anglické Wikipedii se však o klasické hlasování nejedná, což se projevuje mimo jiné i tím, že v mnohých případech není respektována vůle hlasujících), pro drtivou většinu lidí na české a slovenské Wikipedii významný naopak evidentně byl.

Jsou však i typičtější případy, které prokazují, že se často dá dojít různým i stejným postupem k různému výsledku. Ostatně bylo by dosti překvapující, kdyby vždy všichni docházeli ve stejných věcech ke stejnému výsledku.

Zvláštní část českého trestního práva hmotného potřebuje reformu

Prof. Šámal při přípravě nového trestního zákoníku reformu zvláštní části poněkud zanedbal. Přitom potřebuje změnu více než nutně. Jakou? Takovou, abychom byli kompatibilní s vyspělými státy.

JAR odmítla vydat Radovana Krejčíře, protože "některé sktuky, ze kterých je Krejčíř v Česku obviněn, nejsou v Jihoafrické republice vůbec trestné." To samé platí pro Petra Lukeše.

Česká veřejnost by si měla uvědomit, že to, co lze řešit soukromým právem, není vždy možné či vhodné řešit trestní repressí.

Seznam processů a knihoven Windows

Windows processes and DLLs.

Polemika s AHL71

AHL71 mne napadl za to, jak jsem argumentoval pro smazání difamačního článku na slovenské části wikipedie. Musím říci, že mé argumenty nepochopil.

1. Hlavní můj argument byl, že o Molovi je jediný slovenský článek. To je jasná známka o jeho významnosti pro slovenské čtenáře.
2. To, že jediný slovenský zdroj byl článek slovenského extrémisty, bylo až druhotné.
3. Wikipedie je jen jedna. Povinnost dodržovat zákony platí i pro ni. Difamační články do ní nepatří. Wikipedie není virtuální pranýř.
   

Jinak to, že za thesi, že establishment není určující, vezmu AHL71 za slovo. KláraK ho sice předběhla, ale článek o Elmaru Skružném je pouhý pahýl. Měl by ho rozšířit o informace z Poslední generace. To určitě není mainstreamový časopis a formulace typu: "Dovedl poutavě vyprávět o svém působení „u lesa“ na Slovensku a v jižních Čechách, o „podivuhodné“ (a obdivuhodné) sbírce trofejí Hermanna Goeringa, která obsahovala pouze trofeje nemocných kusů odsouzených k záhubě." nebo "Na druhý den jsem se vrátil po nějaké době domů a našel jsem tam dopis od pana inženýra, který mi nedával sílu věřit tomu, že člověk, který ho psal, bude již žít ve sféře mých vzpomínek a snů, stejně tak jako hrdinové jeho života, kteří zas a znovu ožívali v jeho vyprávění, ať už bylo o jeho skvělém otci, věrném národním socialistovi, nebo pěti hrdinných vojácích SS, kteří se na konci války schovali v jedné rodinné hrobce na hřbitově nad Zbraslaví a po čase vyšli, aby vzdorovali „osvoboditelům“ Prahy a zabarikádovaní ve věži kostela vzdorovali mnohem početnější přesile až do posledního muže, či o dvou důstojnících SS, kteří byli ubytováni v jednom pokoji v jejich domě a o jejich džentlmenském chování." se ve wiki budou dobře vyjímat.

Kanibalismus jako součást volebního programu

Do voleb do zemského sněmu v Hessensku vyrazil bývalý sociální demokrat tureckého původu Kadim Şanlı s programem, v němž kromě jiného prohlašoval: Die Tiere muss essen die Tierefleisch und die Menschen muss essen die Menschenfleisch. Ve volbách však "překvapivě" neuspěl.

V němčině vedený rozhovor s tímto kandidátem také stojí za pozornost.

Článek Lukáše Krivošíka se na Wikipedii nepočítá?

Před časem jistý člověk na slovenské Wikipedii napsal o Lukáši Krivošíkovi, že jeho článek o známém bojovníkovi za multikulturní společnost a proti domnělému rasismu Simonu Molovi nelze jako text pravicového extrémisty počítat. Skutečnost, že dotyčný odkazoval na anglický text, který není pro slovenskou Wikipedii závazný, nyní ponechám úplně stranou.

Vskutku nevím, proč na Wikipedii mají mnozí lidé obsedantní představu, že v mainstreamu je pravda. Skoro se mi zdá, jako by nikdy nečetli český či slovenský mainstreamový tisk. Názorově i jinak nemainstreová média jako například Virtually, Britské listy, Zvědavec, Altermedia ČR či Fragmenty mají své specifické chyby, ale rozhodně nelze říci, že by byla ve věrohodnosti či snad významnosti publikace informace lepší či horší než tolik opěvovaný názorový mainstream.

Právě politickými požadavky na zdroje a jejich autory vzniká systematická zaujatost Wikipedie a dnešní anglická Wikipedie je toho zcela jasnou ukázkou.

Na celé věci s "pravicovým extremistou Krivošíkem" je pozoruhodné i to, že Lukáš Krivošík publikuje nejen v Pravém Spektru, jehož je šéfredaktorem, a v dalších nemainstreamových pravicových médiích, ale je též hlavním politickým komentátorem Aktuality.sk a přispěvatelem časopisu .týždeň. Pochopitelně nemusíme souhlasit se všemi jeho názory, a byl zaznamenán i případ, kdy jej česká čtenářka nachytala při manipulaci se skutečností, ale odbýt článek tohoto známého slovenského politického komentátora o Simonu Molovi jako článek "pravicového extremisty" je poněkud laciné. Ostatně, i kdyby byl oním tzv. "pravicovým extremistou", bylo by to z hlediska nezaujatého úhlu pohledu snad horší než kdyby byl liberálem, environmentalistou, komunistou či křesťanským demokratem?

Skvělá analysa Radiojournalu

via Malý čtenář. Petenti zcela výstižně shrnuli, co všechno paní Tachecí dělá špatně a co vše pokazila.

Originalita

via Malý čtenář. Dnes, kdy se v umění vše měří na originalitu, přišla Olga Černá s náměty na povídky o blogování.

Zaujal mne příspěvek čtenáře Michala Matouška: "Vzpomenete si, jak jsem Vám na svých literárních stránkách řekl, že máme odlišné kulturní návyky? Tohle je jeden z nich. Kulturnost se neměří počtem prdelí, které do svých vět napíšeme - nýbrž především ochotou mluvit o věci k věci. To je Váš základní problém."

Justin Raimondo o National Review

Justin Raimondo je jedním z odpůrců americké intervencionistické zahraniční politiky. Od roku 1995 vydává Antiwar.com, podporoval prezidentské kampaně Pata Buchanana, Ralpha Nadera a v současnosti podporuje kampaň Rona Paula.

Je známý tím, že se nebojí své názory vyjádřit dosti ostře, a tak nepřekvapí, že o National Review v souvislosti s ovládnutím tohoto časopisu neokonzervativci napsal:

The NR of yesteryear was a patriotic nationalist magazine that put America first: the NR of today is Ariel Sharon's bitch.

Pokus hodit postoloprtský massakr na kommunisty

Dnešní establishment, který nemůže zakrýt genocidu Němců, se aspoň snaží hodit vinu na universální viníky všeho – kommunisty. Ve skutečnosti byl organisátorem postoloprtského massakru generál Oldřich Španiel (1894–1963), vedoucí vojenské kanceláře presidenta Beneše.

K tomu též cf. Zákonná opatření a nezákonné zásahy vůči skupinám obyvatelstva a jednotlivcům v Československu v letech 1938-1945 (DOC) a vyprávění očitého svědka.

Nevzdělaný Ioannes Pragensis

Kromě Jana Sokola je dalším fachidiotem Ioannes Pragensis. Nevím, co je jeho obor, ale právo to rozhodně není. To mu však nebrání o právu psát. Možná by si v této souvislosti mohl všimnout, že je již rok účinný nový zákoník práce, když už o tom píše a do jeho slonovinové věže se tato informace nedonesla. A tak je to na wiki se vším.

Wikipedie získává popularitu mezi VIP

České části původní wikipedie si začínají všímat i VIP, o nichž se tam píše. První byl zřejmě Jan Koukal, následoval Alexandr Kramer. Další je Ivan Odilo Štampach.

Updated.

Smí premiér citovat Dana Landu?

Daniel Landa je trnem v oku všem hlasatelům politické korrektnosti. Když měl premiér tu drzost a citoval verš: "Dyť i to největší hovado má svůj strop," z písně Forbes z konceptuálního alba Smrtihlav (1998), tak těžce narazil. První ho zkritisoval inkvisitor Zbyněk Petráček: "Daniel Landa není náhodný autor citátů, nýbrž velmi renomovaná postava - renomovaná mezi těmi, kdo si libují v sentimentech národa, krve a půdy, v rituálech čistoty zavánějících čistotou rasy a národa. Cituje-li ho někdo v hospodě, ať cituje. Je ale normální a v pořádku, že ho cituje premiér v parlamentu?" Poté jeho vkus odsoudil Jan Lipold: "Hádal bych, že cílová skupina Landových fanoušků se bude nacházet spíš v nižších vrstvách obyvatelstva, myšleno nižších věkem, příjmy a vzděláním, jestli mi rozumíte."

Na druhou stranu Topolánkovy neznalosti práva jsou tristní. Jako premiér by snad mohl vědět, že poslance v soukromém právu žádná immunita nechrání, takže podat žalobu klidně může. Asi by si měl přečíst čl. 27 odst. 2 ústavy: "Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem." Určitě by si dozvěděl mnoho nového.

Nevzdělaný Jan Sokol

Bývalý kandidát na presidenta republiky, Jan Sokol, na wikipedii zcela nesmyslně tvrdí, že premiér Kasimir Felix Badeni byl liberál, a ještě to lživě odůvodňuje německou částí původní wikipedie, ačkoliv tam o údajném Badeniho liberalismu není ani slovo.

Ve skutečnosti byl pramenem tohoto nesmyslu anonymův příspěvek do anglické části původní wikipedie, kde jsem to však již opravil. Je hrozné, že zřejmě vynikající filosof nemá o rakouské historii ani potuchy. Jeho omyl je na stejné úrovni, jako kdyby nazval Václava Klause socialistou.

Mahmúd Ahmadínedžád střízlivě

Není žádným tajemstvím, že paleokonservativci mají mé sympathie pro svou střízlivost. Vedla Pata Buchanana je jím Joseph Sobran, který byl v roce 1993 vyobcován z National Review pro údajný antisemitism, protože napsal: "[New York Times] really ought to change its name to Holocaust Update."

Před nedávnem napsal svižný článek Our Worst Enemy, který poněkud manipulativně přeložil (stává se z něho jakýsi Čulík pravice) známý Erik Sedláček. Zde je odstavec, který bůhvíproč nepřeložil: "Ahmadinejad did excite raucous laughter when he said there are no homosexuals in Iran, an assertion that suggests he thinks we are as gullible as Bush does. As for the Holocaust, a note of skepticism would have been more plausible than flat denial: surely it’s an extraordinary fact that the war memoirs of Churchill, De Gaulle, and Eisenhower don’t discuss it, but this is not the same thing as saying it didn’t happen. It merely invites the inference that whatever actually occurred during World War II, there has been a lot of subsequent embellishment, as usually happens with history, an omelet in which fact, propaganda, and legend are hopelessly scrambled by the victors."

Odkaz na sbírku Sobranových článků přeložených do češtiny.

Ron Paul v centru pozornosti establishmentu

via Altermedia. Inkvisitorka Deborah Lipstadtová vyslala první výstřely. Nechápu, jak tato antisemitka, která tradiční arabský oděv označuje za symbol mezinárodního terrorismu, může být vůbec brána vážně. Navíc to tričko s Annou Frankovou je poměrně zajímavé. A o tom, že ze všech kandiditů by Ron Paul byl nejlepší president, rozumní lidé nepochybují.

Updated.

Guy Peters: Václav Klaus střízlivě

Bývalý místopředseda vlády Jiří Havel napsal objektivní článek o vědecké minulosti Václava Klause, který uvádí na pravou míru Cibulkovy nesmysly. Jen nechápu, proč by Václav Klaus měl podstupovat habilitační řízení, když už jednou docentem byl.

Štěpán Kotrba a jeho pseudoanalysa

Levicový extrémista Štěpán Kotrba zveřejnil na Britských listech další ze série svých pseudoanalys, tentokrát o ODS.

Společným problémem ultralevičáků, jako je Pavel Eichler nebo Štěpán Kotrba, je, že nejsou schopni napsat text sine ira et studio, nýbrž toliko à la thése. Kotrba chce vykreslit ODS jako ultrapravicovou stranu, tak se mu hodí každá špína a míchá jablka s hruškami.

To, že se stejně jako Kotrbovi povedl entryism do ČSSD, tak neonacistům do ODS, svědčí jen o nedostatku rozhledu obou velkých stran a o tom, že berou každého, kdo má ruce a nohy. Korrespondence s kýmkoliv nesvědčí o podpoře. Já sám jsem si mnohokrát se ŠOKem psal. Jsem snad proto podporovatel trockistů ze SOP? Jinak není pochyb o tom, že někteří představitelé ODS jsou xenofobní. Je to důsledek toho, že politická korrektnost nepřinesla žádné výsledky.

Je zajímavé, kdo je trockistům trnem v oku. Samozřejmě Daniel Landa, autor textu: "ale s křížem hákovým jděte do prdele / Faschos, faschos, faschos tu nechceme". Tradiční katholíci z Institutu svatého Josefa.

Paranoia ultralevice vede k pozoruhodným výsledkům. Na jedné straně vyzývají k potlačení svobody slova pro neonacisty, na druhé straně se obávají, že potlačení svobody slova dopadne i na ně. Samozřejmě, extrémista jako extrémista. To si musíte vybrat, soudruzi, zda jste pro svobodu jako v USA nebo pro diktaturu jako v Německu.

Propaganda MF DNES o volbách v Srbsku a Evropské unii

Zpravodajský server, který sám sebe označuje za nejdůvěryhodnější zpravodajský portál na českém internetu, se opět vyznamenal.

O něco málo více zde či si může přečíst rovnou onen skvost.

Převrat v KDU-ČSL

Lidovci svrhli Šojdrovou a zvolili Severu. Co to znamená? Lidovci budou až na zanedbatelné výjimky pro Klause a Čunek to má nahnuté.

Je ČR opravdu právním státem?

Podle některých symptomů se zdá, že ne.

Plzeňský soud sice zcela správně zrušil zákaz pochodu neonacistů v Plzni, ale už se nenamáhal sdělit proč: "Rozhodnutí soudu nezdůvodnil s tím, že nejprve se s ním musí seznámit obě strany." Vyhlášení rozsudku snad nebylo veřejné? Jak to dělají ve vyspělém světě se můžete poučit na jiné kause: "Prokurátor se o odvolání ještě nerozhodl. Podle reportéra Bártka se chce napřed důkladně seznámit s textem odůvodnění rozsudku, který má 9 stran a je právně velmi komlikovaný."

Ještě více varovné jsou zákulisní intriky za tím: "O milost pro plzeňského primátora požádal předseda ČSSD Jiří Paroubek prezidenta Václava Klause. Prezident odpověděl, že při své návštěvě Plzeňského kraje Rödlovi takový zákaz doporučoval. Milost by ale eventuálně udělil až po vynesení rozsudku." Dva vrcholní politici se domlouvají na tom, jak aprobovat brutální pošlápání zákona? Hlavně, že to byla ODS, která sdělila, že politik, který vyzývá k nerespektování zákona, nemá v politice co dělat. Toto není nic jiného.

Situace ve veřejném mínění není dobrá. Šéf vydavatele Hospodářských novin otevřeně vyzývá k heslu, když se kácí les, tak lítají třísky: "Dodržování zákonů je důležitým znakem demokracie, ale není jediným. Atributem demokracie je i ochrana práv menšin a jednotlivců. Dostanou-li se různé povinnosti demokratického politika do konfliktu, musí se rozhodnout podle toho, co považuje za důležitější." Připomíná tak dozorce z 50. let: "To přišlo až později, že se musí dodržovat zákony." Přitom už staří latiníci věděli: Lex dura, sed lex. Shromažďovací zákon navíc chrání naši svobodu, jeho podoba je výsledkem demokratisace veřejného prostoru v 60. letech 19. století. Tak ji kvůli novému náboženství a boji s rouhačstvím neomezujme.

FUD ze strany ODS

Jak mne informoval Tomáš Pecina, Miroslav Macek dnes zpochybnil české občanství Jana Švejnara.

Politici ODS nikdy neměli valnou úctu k právu. Tak i bývalý místopředseda ODS si evidentně zapomněl nastudovat zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů. Přeji mu, aby tak učinil dodatečně a nešířil napříště bludy. Měl by také více pozornosti věnovat theorii správního práva, aby nepsal nesmysly, že "správní rozhodnutí o udělení občanství, které by bylo vydáno v rozporu se zákonem, lze však považovat za naprosto nicotné a neplatné od samého počátku." Neexistuje žádné "naprosto nicotné" rozhodnutí, nýbrž toliko nicotné. Každé neplatné rozhodnutí je neplatné od samého počátku, takže je pleonasm to uvádět. Navíc, správní akt je buď nicotný (je to paakt), nebo je neplatný (je nezákonný). Nemůže být obojí zároveň.

O čem celá kausa svědčí? O tom, že celý souboj je vyrovnaný a že ODS má evidentně ze Švejnara strach, takže je jí každá špatnost dobrá.

Čištění chodníků

V nedávné bouřlivé debatě o čištění chodníků naši chrabří novináři nebyli schopni dohlédnout dále než do protektorátu. Přitom, kdyby si prostudovali aspoň první republiku, tak by zjistili zajímavé věci.

Senátor Kubera svůj návrh odůvodnil takto: "Už sama skutečnost, že vlastník nemovitosti má odpovídat za škody, vzniklé na přilehlém chodníku, který mu nepatří, je absurdní a je v rozporu s civilistickou zásadou, že za své vlastnictví odpovídá především vlastník. Absurdita vyniká o to víc, že podle odstavce 5 § 27 zákona č. 13/1997 Sb. vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace neodpovídá za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích. Přitom pokud vlastník předmětnou nemovitost opravuje a zasáhne například lešením do chodníku, zaplatí poplatek za zábor veřejného prostranství."

Ustanovení § 6 al. 1 zákona č. 82/1920 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry domovníků, stanovilo: "Zejména mu náleží také pečovati o čistotu a osvětlování domu a to na chodbách, schodištích a jiných místnostech, přístupných vůbec nájemníkům a jiným osobám, a dohlížeti na vodovod a osvětlovací zařízení. Pokud jest k tomu povinen vlastník, náleží také domovníku čistiti a za náledí posypávati chodník před domem podle vydaných nařízení. Jest dále povinen obstarávati pochůzky potřebné po správu domu a s ní spojené, jakož i veškeré práce, které se ukládají veřejnými úřady v domech, jako doručování upozornění, příkazův a pod."

Podle § 4 tohoto zákona každý dům měl povinnost mít domovníka, pokud jím nebyl vlastník sám: "Zpravidla buď pro každý dům ustanoven domovník. Vlastníku domu jest však dáno na vůli, aby obstarával domovnické práce sám, nebo je obstarávati dal svými služebnými. Tito nepodléhají pak tomuto zákonu. Pro několik domů může ustanoven býti jediný domovník, je-li s to, aby ve všem dostál svým povinnostem, a nevadí-li tomu policejní důvody."

Josef Svoboda, Antonín Zápotocký a další kommunisté v roce 1931 navrhli novelu tohoto zákona. Součástí návrhu byla tato právní norma: "Péče o čištění chodníků a zodpovědnost za opomenutí této péče náleží obci." Svůj návrh odůvodnili požadavkem Svazu domovníků a vrátných: "Poslaneckým klubům republiky Československé! Vážení pánové! Domovnictvo v republice Československé domáhá se od doby popřevratové novely zákona o právních poměrech domovníků z r. 1920, a to z toho důvodu, že řada paragrafů nevyhovuje dnešním poměrům. Na př. § 6 přikazuje domovnictvu čistiti chodník v době zimní od sněhu a říčním pískem posypávati, je-li k tomu povinen vlastník. Nemluví se, zda vlastník domu nebo vlastník chodníku, kterým jest obec. Při čištění chodníků musí býti vždy zaměstnána celá rodina domovníkova bez jakékoliv odměny. § 8 nepraví jasně, zda domovníkovi patří byt zdarma. Majitelé domů v řadě případů požadují od domovníků dosti vysoké nájemné, jdoucí do tisíců. § 9 stanoví domovníkům odměny za konané práce v do ně od vlastníka domu, smluvené neb v místě obvyklé. S nájemníky může vlastník domu ujednati, by tuto odměnu platili přímo domovníkovi podle výše nájemného. Tento paragraf po stránce právní je vůbec nejasný. § 10 pojednává o zrušení poměru domovnického, který může býti zrušen výpovědí na 1/4 roku. Majitelé domů tohoto využívají a vypovídají domovníky hromadně, i takové, kteří jsou v místě také až 40 roků. I v dalších paragrafech tohoto zákona jsou pro domovníky nedostačující ustanovení."

Tento zákon byl předmětem četných návrhů novelisací. Je pozoruhodné, že ODS nyní prosazuje dřívější politiku KSČ.

Persekuce Lyrické terroristky

Zatímco v Německu zuří obsesse neonacismem, Spojené království je zase posedlé terrorismem, takže mu obětovalo svou dávnou svobodu slova.

Obětí honu na čarodějnice je Samina Malik – Lyrical Terrorist. Měla tu drzost vyjádřit svou nenávist k Západu ve verších: "Všichni nevěřící (كفّار) by měli být popraveni."

SCOTUS kdysi konstatoval:

The vitality of civil and political institutions in our society depends on free discussion. As Chief Justice Hughes wrote in De Jonge v. Oregon, 299 U.S. 353, 365 , 260, it is only through free debate and free exchange of ideas that government remains responsive to the will of the people and peaceful change is effected. The right to speak freely and to promote diversity of ideas and programs is therefore one of the chief distinctions that sets us apart from totalitarian regimes.

Už to asi neplatí, když tady nejsou významné totalitární régimy.

Guy Peters: Militaristický klip

Anonym na Vrbě informoval o ruském militaristickém klipu (музыкальный видеоклип), který byl před tím diskutován na Britských listech. Slíbil jsem Vodníkovi, že rozeberu nesmyslné Čulíkovy a ŠOKovy názory: "[ruská] propaganda . . . používá jen mírně modifikovaného módního západního stylu . . . Uvedená ukázka je námětem k zamyšlení pro všechny amatérské "kremlinology" a jiné "politické komentátory", kteří o Rusku donekonečna opakují antisovětské floskule staré třicet a více let."

Jak jsem uvedl na Vrbě, s americkými náborovými klipy to nemá vůbec nic společného. Zatímco Američané vlastenecky zdůrazňují kolektivní hodnoty – obranu demokracie a individuální růst – ruské video se blíží neuvěřitelnému indickému klipu na počest atomové bomby. Mají totiž společné asijské hodnoty: Zpěvák (v ruském Александр Буйнов) oblečený v maskáčích je neskonale šťastný, že je elitním vojákem / že jeho země má atomovku. Není zde ani trochu snahy o jakousi realitu a občanské hodnoty (obrana vlasti).

Musím přiznat, že primární pocit, který z ruského i indického videa mám, je touha oběma zpěvákům šlápnout do úsměvu, aby si uvědomili, že armáda je zlo; nutné, ale zlo.

A slova toho úžasného songu:

А. Буйнов: ВДВ
(Воздушно-десантная войска)

Крутые парни по всей стране,
Кто связан дружбой с ВДВ.
Такое братство – надёжный щит
Никто Россию не победит!

ВДВ – с неба привет.
Ультрамариновый набок берет,
Тельник с волной и море погон,
С небом навеки десант обручён.

ВДВ, сколько побед!
Из парашютов белый букет.
Радугой мирной парят купола.
Слава десанту!
Честь и хвала!

Updated.

Nejnovější vývoj na Sprše

Nedávno jsem zde informoval, že p. Zeman vzlyká ("Asi brzo už tu nezbydou ani tři jak do maryáše...") nad tím, že na Sprchu nikdo nepíše. Toto hodnotící sloveso vzbudilo obrovské pohoršení Sprchařů, kteří jinak nad nějakým zmrdem, menstruací či kokotem uvolněně mávnou rukou.

Alex se rozhodl, že takovou zkázu Sprchy nedopustí a rozhodl se mrtvou Sprchu polít živou vodou. A hle, co se nestalo. Byl starými slušňáky označen za haisela, lhare a krivaka; nenapravitelného narcise a zmetka. Inu elitní diskutéři, které diskuse vlastně ani nebaví. Ale kdo by od Petra Mauleho mohl čekat něco jiného? To pako z Chebu je totálně hormonálně nevyrovnané.

Oni totiž nevědí, co vlastně chtějí: "Na internetu je jistě toho zajímavého spousta; české zprávy se dobře hledají pomocí rozcestníku Právě dnes. Mě třeba dnes zaujala zpráva o chování ústeckého primátora Jana Kubaty na hokejovém utkání Ústí-Vítkovice po skončení druhé třetiny zápasu. Just kidding, just kidding..." v. "Nevim proc se to tu ma zasrat banalitami, proc si nekdo dovoluje myslet, ze co lze odzvejkat mdlyym duchum na Vrbe, zajima nekoho i mimo ni. To,ze se na Sprse nic moc nedeje znamena , ze se proste nic moc nedeje VUBEC. Vetsina veci a deni na a ve svete NESTOJI za komentar."

Nevím, zda jsem sám, komu se při pohledu na Sprchu vybaví slovo cirkus.

Updated.

Guy Peters: Antinacistická hysterie zřejmě dosahuje vrcholu

Před několika lety zuřil ve Spojeném králoství hon na pedofily. To už je snad za námi.

Jak čtenáře ZMP informoval anonym, Mladá fronta publikovala článek o antinacistické hysterii v Německu. Nejdříve Polák (!) Tomasz Kuklicz na soukromém videu hajloval (německy: zeigte den Hitlergruß) a zpíval k tomu Deutschland, Deutschland über alles. Za tento ukrutný zločin ho všichni odsoudili a DJ Tomekk se pokusil svou kariéru zachránit tím, že si nakálel na hlavu: "Es tut mir unheimlich leid, es tut mir leid, es tut mir leid, es tut mir leid". Uvidíme, zda se mu to podaří.

To Juliane Ziegler takové štěstí neměla. Jako moderátorka přitroublé soutěže bezmyšlenkovitě povzbudila volajícího slovy: "Arbeit macht frei". Okamžitě jí došlo, jak hrozného mentálního deliktu se dopustila, a dostala hysterický záchvat smíchu. Pak ještě mnoha slovy v tom samém pořadu učinila pokání, ale nebylo jí to nic platné. ProSieben ji vyhodila na hodinu. "[P]odle všeho zmizí navždy z televizních obrazovek."

Oba provinilce si můžete prohlédnout ve výchovném videu.

Ani my nejsme pronásledování čarodějnic ušetřeni. Jak informoval GoGo, nechvalně známý ultralevičák a propagandista Pavel Eichler se rozhodl sejmout Daniela Landu. Naštěstí pro oběti těchto Bobligů jsou výsledky jejich práce karikaturou sebe sama.

Situace před super úterým

Super úterý bude 5. února 2008 a v Republikánské straně zatím překvapivě vede John McCain před Mittem Romneym. Mike Huckabee svůj fenomenální úspěch z Iowy nezopakoval a Rudy Giuliani ztrácel dokonce i na Rona Paula, takže není divu, že dnes hodil ručník do ringu.

Naproti tomu souboj Clintonové a Obamy je vyrovnaný, i když Clintonová stále o něco vede.

Jeroným Klimeš se mýlí

Ačkoliv je Jeroným Klimeš jedním z nejmoudřejších lidí v ČR, v jedné věci se mýlí: "Stejně tak žádnému zavrženému rodiči nedoporučuji, aby se stal členem soupeřících spolků - ať K 213 na jedné straně, či feministek na druhé."

Ve skutečnosti feministé a feministky nejsou žádní nepřátelé K-213, nýbrž jejich snahy podporují. Cílem feminismu není totiž žádné nadpráví žen, nýbrž zrušení genderu. A jedním z definičních znaků genderových předsudků je to, že děti musí vychovávat jen žena, jinak je "krkavčí matka".

Psychopathie

Přehled poruch osobnosti.

17 údajných zrádců

Podle Práva bude těchto 17 sociálně demokratických poslanců volit Klause:

1. Miloslav Vlček
2. Zdeněk Škromach
3. Miroslav Svoboda
4. Karel Šplíchal
5. Stanislav Křeček
6. Petr Wolf
7. Jaromír Chalupa
8. Břetislav Petr
9. Alfréd Michalík
10. Petr Rafaj
11. Rudolf Kufa
12. Hana Šedivá
13. František Novosad
14. Josef Smýkal
15. Jaroslav Fiala
16. Jan Babor
17. Vlasta Bohdalová

Další polemika s panem Zemanem

Přestřelka mezi blogy pokračuje.

přečtěte si laskavě současné složení Sanhedrinu
Jak známo, Sprcha zásadně své dokumenty neaktualisuje, takže netuším, do jaké míry je officiální dokument věrohodný.

pak Vám snad dojde, jakou jste o mně nepsal nepravdivou a nespravedlivou blbost.
Jak dokázal Vodník, lžete.

Vaše další kádrování Sprchy si nechte od cesty. + A tak mi již konečně dejte pokoj, neb naprosto nestojím o Vaše další blbé a pomýlené kritiky.
Docela chápu, že kritiku nesnesete, ale stejně jako Sprcha kritisovala Britské listy, tak i ZMP kritisují Sprchu.

Dle mého jste to byl právě Vy, kdo dlouhodobě Sprše nejvíc škodil neustálými polemikami a kádrováním.
To je věc názoru. Proč jste mne tedy opakovaně zvali do Sanhedrinu? Neodporujete si trochu?

Guy Peters: Polemika o diskriminaci IV

OŠ pokračuje v diskussi, a proto reaguji na jeho argumenty. Celý spor za nás přehledně shrnul Délský potápěč.

Diskriminace není definována jako aktivita státu. To by byla špatná definice. Diskriminovanému je zcela jedno, zda ho diskriminuje stát nebo soukromá osoba. Trápí ho fakt, že je diskriminován.

Dobré mravy nelze bránit, protože jsou pouhým korrektivem.

Předsudek
Je definován jako irracionální nebo paušalisující nepravdivé přesvědčení o skutečnosti. Příklad: Ženy jsou slabá stvoření. Už osvícenci bojovali s pověrou, a proto my, jejich dědici, musíme bojovat s předsudky. Předsudkem však není předběžná opatrnost. Předsudkem je například tvrzení, že běloch nemůže být vytvořit dobrý rap. Většina bělochů asi ne, ale to tvrzení je o každém bělochovi. To je právě ta hrůza, ten podklad pro diskriminaci.

Úkolem civilisace je podporovat to dobré v nás, nikoliv nechávat bez povšimnutí špatné lidské tendence. Puzení krást je také možná přirozené (proto tolik lidí krade cizí texty na Internetu), ale to neznamená, že předsudek Co je tvoje, to je moje, necháme bez povšimnutí.

Diskriminace jen zcela výjimečně spočívá v nekonání. Obvykle je její podstatou, že na základě předsudku zvýhodním, tedy konám, toho svého (muže, bělocha apod.).

OŠ nepochopil, že podnikání není úsilí o zisk za každou cenu a že zákaz diskriminace podnikání nebrání. Diskriminace je nejvíce potlačována v USA, a přesto tam velice prosperují. Je to proto, že předsudky mají své náklady: Jejich vinou ti lepší nedostanou chanci.

U některých vlastností je zakázáno je používat ke zvýšení zisku. Kupříkladu nahé moderátorky před 22.00 by mohly zvýšit zisk TV, ale přesto je jejich použití zakázané. Práce dětí by mohla zvýšit zisk, ale přesto je zakázaná. Zrušme tyto zákazy a vrátíme se do feudalismu nebo otrokářství.

Pokud zaměstnavatel upřednostní ženu pro místo, o kterém si myslí, že jej bude lépe vykonávat ona, než muž, tak je to naprosto nelegitimní diskriminace, za kterou bude po právu potrestán.

Trh není pohádkový dědeček a zlo vždy netrestá. To by neexistovaly negativní externality. Zásah státu je někdy nutný, pokud nechceme přihlížet tomu, že všichni Romové budou nezaměstnaní, protože je nikdo ze "svobodné vůle" (čti: na základě předsudků) nezaměstnal.

Co třeba když zaměstnavatelem bude žena a otevřeně bude deklarovat, že ženu na dané místo nechce, protože je přesvědčena, že tu práci bude lépe vykonávat muž? Také půjde o diskriminaci?
Jistě, naprosto zjevně. Je zcela lhostejné, kdo diskriminuje.

Obdobně – nepřijme-li mě Rom do své firmy, bylo by to také na základě „rasového předsudku“?
Pokud by to bylo proto, že jste gádžo, tak by to bylo rovněž nelegální.

Nikde jsem nenašel žádný zákon, který by kodifikoval „povinnost uspokojit poptávku, je-li zde nabídka“.
Ten zákon se jmenuje občanský zákoník.

Tu povinnost má maximálně stát
Vy pořád ze státu děláte bůhví co. Je to korporace jako každá jiná.

Tu povinnost má maximálně stát, stejně jako jedině na státní bázi je oprávněno požadovat rovnost ve výsledcích.
Tu snad nikdo nechce. Bohatě by stačila rovnost chancí.

a tady se nutně vkrádá to, že ten kdo daně neplatí, by logicky neměl mít na „rovnost ve výsledcích“ nárok
Tento liberální koncept konservativci z dobrých důvodů odmítli již v 19. století.

Pokud hostinský neobslouží protivného, opilého a násilnického hosta, je to jedině v pořádku.
O tom ale nebyla řeč. Řeč byla o tom, že odmítne obsloužit člověka, který se jindy a jinde opil.

Jedná v souladu s dobrými mravy.
Nic takového neexistuje. Maximálně může nejednat s nimi v rozporu. Právo je minimum morálky.

Rovnost
Sama o sobě existuje. Rovnost A s B je přirozený stav, který v některých případech modifikován tím, že B je státní zástupce. To je však výjimka z přirozeného stavu.

Rovnost je definičním znakem soukromého práva. Prostudujte si prosím mocenskou theorii veřejného práva. V soukromém právu žádné hierarchické vztahy nejsou, to si ho pletete s veřejným.

Rovnost není rovnostářství. Výsledek může být nerovný. Ale chance rovná být musí.

Xenofobie
Není normální. Kdykoliv mluvím pejorativně o Rusech, nemyslím tím ethnikum, nýbrž ruský stát. Jen z důvodu úspornosti vyjadřování vycházím ze západního pojetí, že Rusové = ruský stát.

Rasism mizí na celém světě, nikoliv jen na Západě.

Polemika s panem Zemanem

P. Zeman reagoval na můj text. Musím poctivě říci, že p. Zeman se občas snažil a některým sviňárnám zabránil. Ale nesnažil se dost. Je formálním vlastníkem Sprchy a to dává rovnítko s tím, že má více práv a více povinností než ostatní. Sanhedrin je prakticky impotentní, jako orgán téměř nefunguje, takže kdyby Sprcha porušovala zákon, byl by to p. Zeman, který by musel zajistit nápravu.

Myslím, že až do konfliktu Vodníka a Boutrose fungovala kolektivní správa Sprchy docela dobře (zde nesouhlasím s Tomášem Pecinou). Ale pak měl Sanhedrin proti Boutrosovi zakročit a udělit mu důtku. To, že to neudělal, vedlo ve svých důsledcích až k dnešním koncům.

Ano, členem Sanhedrinu jsem nikdy být nechtěl a dobře jsem udělal. Aspoň nejsem podepsán pod jeho skandálním rozhodnutím o Vodníkově stížnosti.

Polemik na Sprše bylo dost a dost. Domnívám se, že to byla její podstata, a proto nás dva roky tak bavila.

Existence Klanu byla nade vší pochybnost prokázána Davidem Pavlíčkem, kterého paranoici podezírali, že je Elvisem, Vodníkem či mnou, často vše dohromady. Kdo by snad ještě pochyboval, může si přečíst nejnovější příklad od zasloužilého člena Klanu. Nepochybuji o tom, že jeho text dostane od známých slušňáků mnoho pětek, ačkoliv údajné Kapitánovo tunelování nemá s odposlechy SMS sebemenší souvislost. Je to stejné, jako kdybych do kritiky pojetí italské renaissance p. Zemana zamontoval jeho totální selhání jako člena Sanhedrinu. Ale to tihle group thinkers nikdy nepochopí. Hive mind v plné nahotě.

Je docela smutné, že právě v době 5. výročí faktického vzniku Sprchy Klan officiálně přiznal, že Sprcha jako diskussní server je mrtva.

Polemika o diskriminaci III.

Guy Peters reagoval na můj obsáhlejší spis téměř odbornou úvahou takřka stejného rozsahu. Přesto, že se jasné, že oba dva budeme evidentně pořád stát na svých pozicích, považuji za nutné na některé myšlenky znovu reagovat, či je upřesnit.

Diskriminaci nazývám pejorativním slovem proto, že se pod jejím označením šmahem označují odsouzeníhodné jevy (skutečná diskriminace, pokud je uplatňována státem proti některému občanovi) a rozlišování, upřednostňování, pokud se tak děje v soukromé sféře, či někde, kde je to volbou osoby, obranou dobrých mravů, morálky atd. jako jedno a totéž. Ale není to jedno a totéž.Co se týče předsudků, na Petersův argument „předsudky jsou špatné, děti je nemají“, lze odpovědět obdobně: děti se také nerodí se základními hygienickými návyky, či morálními postoji, přesto tyto návyky nebudeme nazývat špatnými. Je-li něco přirozené, tak to neznamená, že se to musí projevit po narození. Spousta věcí se projevuje až s postupným vývojem, růstem organismu, případně rozvojem určitých center v mozku. Pud lásky ke svým případným pozdějším dětem máme také „danou do vínku“, ačkoli se neprojevuje v útlém věku, stejně jako nutkání bránit a chránit své teritorium (rodinu, vlast, domov, majetek).

Obdobně je to s předsudky. Je to zkrátka naše určitá obrana proti možným negativním jevům. Odsoudit všechny předsudky je značně krátkozraké. Se zvířeckostí nemá co dělat to, když rodič svému dítěti zakáže bavit se s podezřelou partičkou ze sídliště (jedná na základě předsudku), nebo když sám v noci zvolím raději delší cestu domů, než abych šel například přes čtvrť obývanou podivnými individui (automaticky na základě předsudku předpokládám, že tam žijí zlí lidé a je mi jedno, jestli se posléze ukáže, že se mýlím), je to obyčejný pud sebezáchovy. Některé předsudky špatné jsou, ale odsoudit je všechny jako zlo a zvířeckost odpírá člověku právě to jedno, co jej dělá člověkem a odlišuje jej od zvířete – schopnost abstraktně uvažovat, promítat si v mysli hypotetické scénáře a jich se snažit určitým často předpojatým jednáním vyvarovat.

Pracovní právo: Pokud chce Guy Peters pracovní právo redukovat na to, že zaměstnavatel si má vybírat na základě dichotomie „uchazeč A vs. Uchazeč B“, popírá základní smysl jakéhokoli podnikání – vybrat si z uchazečů takové s takovými vlastnostmi, o kterých si myslí, že mu zvýší zisk. Zrušme toto a můžeme se vrátit do dob reálného socialismu. Znovu opakuji, že je zcela legitimní, pokud zaměstnavatel upřednostní ženu pro místo, o kterém si myslí, že jej bude lépe vykonávat ona, než muž, stejně jako když na jiné místo upřednostní muže. Je to jeho svobodná vůle a pokud bude rozhodovat vysloveně zle (bude mít a priorní sexistické předsudky vůči ženám, anebo třeba vůči mužům), nechť jedinou spravedlností, která jej za to trestá, je jeho zánik na trhu.

Navíc se vkrádá dost otázek, na které zastánci antidiskriminační legislativy zatím neodpověděli. Co třeba když zaměstnavatelem bude žena a otevřeně bude deklarovat, že ženu na dané místo nechce, protože je přesvědčena, že tu práci bude lépe vykonávat muž? Také půjde o diskriminaci? Když ne, tak proč? Obdobně – nepřijme-li mě Rom do své firmy, bylo by to také na základě „rasového předsudku“?

Ad Veřejný prostor: Nikde jsem nenašel žádný zákon, který by kodifikoval „povinnost uspokojit poptávku, je-li zde nabídka“. Tu povinnost má maximálně stát, stejně jako jedině na státní bázi je oprávněno požadovat rovnost ve výsledcích. Obojí proto, že státu všichni odvádíme daně (a tady se nutně vkrádá to, že ten kdo daně neplatí, by logicky neměl mít na „rovnost ve výsledcích“ nárok).

Pokud hostinský neobslouží protivného, opilého a násilnického hosta, je to jedině v pořádku. Jedná v souladu s dobrými mravy. Za prvé má na to jako soukromník právo a za druhé, pokud by jste mu toto právo vzal, opět znemožňujete ekonomický růst a zisk a nejen to. Za předpokladu platnosti nějaké antidiskriminační legislativy takového člověka hostinský už nebude moci z obavy před obviněním z nějaké diskriminace vyhodit, avšak slušní lidé do takového podniku přestanou chodit a tím de facto zanikne.

Rovnost: Argument, že státní zástupce má nade mnou moc, ale uzavřu-li s ním kupní smlouvu, budeme si rovni, tím spíše vyvrací tezi o „rovnosti“, protože jasně ukazuje nesmyslnost její absolutizace. Tedy to, že neexistuje rovnost sama o sobě, nýbrž že se v určitých oblastech můžeme maximálně snažit rovného stavu dosáhnout. Tato snaha je v pořádku když vznikne nějakou svobodně uzavřenou smlouvou mezi dvěma, nebo více osobami, nebo pokud rovnost deklaruje stát (forma společenské smlouvy) pro všechny občany bez rozdílu (žije z jejich daní). Nemůžeme ale chtít rovnost v soukromoprávních vztazích a vztazích mezi lidmi, protože tam se z podstaty věci vytvářejí hierarchické vztahy a pokud je zákonem rozrušíme, opět opakuji, můžeme se vrátit o několik let zpátky.

Bez rovnosti není svoboda: Naopak, je to rovnost, respektive její zabsolutizování a snaha o aplikaci do všech oblastí lidského života, co se svobodou přímo vylučuje. “Společnosti rovných“ se vyskytují pouze v utopických snech, nebo totalitních režimech. Ano, potírejme rasismus (ale každému stejným metrem), potírejme špatné zacházení se ženami a dbejme na to, aby měli důchodci a zdravotně postižení důstojný život. Nesnažme se ale vytvářet rovnostářskou společnost. Jednak urážíme důstojnost těch, kteří jsou oblastí „antidiskriminačního“ zájmu, otevíráme dveře těm, kteří jej budou zneužívat a pošlapáváme si vlastní svobody.

K existenci rasových předsudků a rasismu: Odlišujme prosím přesně co rasismus skutečně je, a co jsou rasové předsudky, popřípadě xenofobie. Rasismus, tedy přesvědčení o nerovnosti ras na světě, že jsou nějaké podřadné, které musí být „zpacifikovány“ rasami nadřazenými, je odsouzeníhodný (ať je černý, žlutý, nebo bílý). Nedůvěra k určitému etniku, či určitá dávka xenofobie je zcela normální a očekávatelná u všech. Jsem skeptický k tomu, že rasismus někdy zmizí. Ohledně toho, že je „situace lepší než před sto lety“, musíme uvažovat celý svět a nejenom svět západní. V opačném případě nemá smysl hovořit o tom, zda rasismus ustupuje, či ne.

Guy Peters: Další potvrzení toho, že se Německo stává diktaturou

Jak informovala iDNES (zřejmě překlad DPA), v Německu stát přihlíží k politické orientaci žadatelů o veřejnou zakázku. To je přesně ta diskriminace, na níž stát nemá právo.

Za výrok: "Nemůžeme po občanech chtít rozhodné počínání vůči pravicovým extremistům, a pak se schovávat za formálně-právní pochybnosti," by se nemusel stydět ani Gottwald.

Ještě ke Sprše

Má stručná poznámka ke Sprše vyvolala rozsáhlou diskussi. Proto je nutné reagovat.

Nejprve k redakční politice ZMP. Je otevřená, jak jen to jde. Bohužel vinou idiota Šťourala jsem musel zavést moderování. Kdokoliv sem však chce psát pravidelněji, nechť mi pošle e-mail na adresu uvedenou na mé soukromé stránce a já ho přidám mezi kommentátory. Nebude mít žádné povinnosti, jen výhodu nečekat na schválení kommentáře.

Mou politikou je pouštět všechny kommentáře, které nejsou trollingem. Připadal bych si jako pokrytec, kdybych censuroval texty M. O. S. či Medvídka hyperkritické k mé osobě, i když mne nebaví. Maximálně na ně nebudu do budoucna odpovídat a mí kritici tak budou mít poslední slovo.

Nejvíce pozoruhodné byly Jezovcovy texty. Nikdy jsem neměl tak naprostý pocit cizoty. Jak jsem s někým, kdo se ode mne totálně liší, mohl být takovou dobu (od 13. 1. 2003 do 20. 6. 2005) v jednom klubu?

P. Zeman byl vždycky pro svou slušnost na Sprše nekritisovatelný. Na druhou stranu ze své funkce šéfa Sprchy neučinil nic, aby druhá (naše) strana nebyla persekuována od první. Proto jsme se připojili k Alexovi, který nekritisovatelnost p. Zemana ukončil. Pro nás z Vrby je p. Zeman takový Dubček. A nezbývá nám než se smířit s tím, že pro Sprchu bude narážka na vzlykání p. Zemana vždy horší než Zmrduv Menstruacni Pamatnicek.

Jinak mám za to, že sledovat mrtvý blog je důsledek přílišného sentimentalismu, který nemůže vyvážit ani statečná Kapitánova obhajoba práva na soukromí a symptomatické nepochopení slov mediální advokátky Dagmar Raupachové: "Takové jednání má bezesporu znaky trestného činu, a pokud policie bude schopná ukázat na konkrétní odesilatele těchto sms zpráv, tak ti se potom samozřejmě nemohou vyhnout trestnímu stíhání. Hrozilo by jim v takovém případě až tři roky vězení," ze strany Sprchařů a jejich odpor ke svobodě slova.

Ukončím proto Jezovcovými slovy: "To že sprchaři mají prostě spoustu jiné práce a zájmů a priorit, a to podstatné už mezi námi bylo řečeno, to je prostě fakt ... daleko příjemnější je se občas sejít, nebo si vyměnit e-mail, což také děláme", která nepochopím do konce svých dní.

Odpověď Mormegilovi

Mormegil publikoval rozsáhlou reakci na mou kritiku jeho osoby. Ukazuje se, že čeští novináři mají svou pověst verbeže zaslouženou, protože nedokáží ani fakta tlumočit nekresleně.

Protože nemám důvodu Mormegilovi nedůvěřovat, považuji jeho vylíčení rozhodných skutečností za pravdivé. Některé mé výtky jsou tedy passé, protože mne novinář uvedl v omyl. Přesto i nadále trvám na tom, že na odchodu Malého čtenáře z cs: má Mormegil lví podíl, protože zcela resignoval na plnění povinností byrokrata.

Guy Peters: Polemika o diskriminaci II

Ondřej Šlechta zveřejnil rozsáhlou repliku na můj článek Polemika o diskriminaci. To si zaslouží podrobnou reakci.

Ondřej Šlechta se mýlí ekonomicky, a to i s Gary Beckerem. Důvody publikoval AHL71, takže je není třeba opakovat, zvláště, když nemohu najít odkaz.

Ondřej Šlechta se mýlí právně, protože po vzoru ultraliberálního předsudku redukuje právo na právo veřejné. Ve skutečnosti je veřejné právo (správní právo, jeho předmětem jsou vertikální vztahy: mezi občanem a veřejnoprávní korporací) dosti pozdní doplněk práva soukromého (jeho předmětem jsou horizontální vztahy: mezi dvěma nebo více lidmi), který až do 19. století byl považován za pouhou politiku. I trestní právo původně začínalo jako soukromé. Regulace soukromých vztahů je proto vlastní podstatou práva; zákaz diskriminace je jeho integrální součástí.

Definice diskriminace

Discriminare znamená rozlišovat. Nicméně z důvodu jazykové ekonomie se diskriminace používá v užším slova smyslu, tj. jako negativní diskriminace (znevýhodňování), a to je zakázáno – nikoliv dialekticky, protože dialekticky se nic nezakazuje. Slovo diskriminace tedy rozhodně není pejorativní.

Předsudky

Nejsou přirozené, protože je děti nemají. Jsou naopak velice špatné a každý člověk by s nimi měl aktivně bojovat. Civilisace je definována tím, že překonáváme zvířeckost v sobě.

Pracovní právo

Hodně lidí u nás pracovnímu právu nerozumí. Zejména lidé odmítají depersonalisaci zaměstnanců. Ale ta slouží k jejich ochraně. Zaměstnavatel proto nepřijímá pana Vopičku, ale účetního. Je to proto, aby od něj nemohl požadovat vlastnosti, které vyplývají z toho, že je Vopička, ale jen ty, které vyplývají z toho, že je účetní.

Proto si zaměstnavatel nemůže vybrat mezi mužem a ženou, nýbrž pouze mezi uchazečem A a uchazečem B, přičemž ve vztahu k jejich pohlaví musí být slepý. V opačném případě B nebude přijat, ačkoliv bude lepší než A. To povede k jeho frustraci a resignaci státu na jeho povinnost zajišťovat rovné zacházení a potlačovat předsudky.

Veřejné právo

Neměl jsem na mysli vztah mezi pachatelem a státem, nýbrž mezi poškozeným a pachatelem. Pokud by stát do něj odmítl ingerovat, sice by tím naplnil společnou thesi kommunistů a ultraliberálů o odumírání státu a práva, ale tím by resignoval na svou povinnost prosazovat řád a spravedlnost. Na to žádný konservativec nemůže přistoupit.

Veřejný prostor

Když někdo podniká, tak dostává privilegium nabízet veřejnosti své zboží nebo služby. To je podstata tržního hospodářství. Vstupuje tak do veřejného prostoru, kde platí obdobné zákonitosti jako ve veřejném právu, např. povinnost uspokojit poptávku, je-li zde nabídka. Z veřejného příslibu jasně vyplývá, že se ho může dovolat každý, kdo přijde první. Povinnost poskytnout službu a uspokojit poptávku (nabídka se nikdy neuspokojuje) je tedy jasně dána. Poskytoval služby si své zákazníky nevybírá, je to naopak zákazník, kdo si vybírá poskytovatele.

Hostinský nemůže přihlížet k tomu, že má někdo záznam v trestním resjtříku, že bije ženu, že se doma opíjí. To musí pro něj zůstat zcela irrelevantní. Jediné, k čemu může přihlížet, je, zda má zákazník dostatek peněz na zaplacení služby, zda aktuálně nepoškozuje veřejný pořádek apod. Své předsudky musí hostinský nechat doma, nebo odejít z veřejného prostoru.

Kolektivní vina

Kolektivní vinou se obvykle myslí vina právní. Ta je nepřijatelná. Metafysická vina je však morální. Pokud na ni kašleme, tak nás tíží jen svědomí.

Jinak Křišťálová noc nebylo žádné aplikování kolektivní viny, nýbrž pogrom, tedy anomie. Aplikací kolektivní viny bylo vyhnání Němců.

Oprávnění žen

Hovořil jsem sociologicky, nikoliv právně. Měl jsem na mysli dvojí břemeno, nižší odměnu za stejnou práci apod.

Jako muž byste měl více pomáhat doma, brát nižší odměnu a smířit se s tím, že ve vedoucích funkcích bude více žen, alespoň třetina, ale optimálně polovina.

Tohle vůbec není o žádné diskriminaci-nediskriminaci-antidiskriminaci, ale na svobodné dohodě svobodných lidí.
To s Vámi souhlasím, ale hovoříme o veřejném prostoru. Jde o to, abyste nebyl vysmíván jako zženštilý, pokud zůstanete na rodičovské dovolené.

Rovnost

Pokud popíráte samotnou existenci rovnosti, tak se nikdy nemůžeme dohodnout. V minulosti jste však mluvil jinak.

V každé kommunitě lidé samozřejmě mohou být rovni, protože právo v některých aspektech mezi nimi nerozlišuje. Například Váš volební hlas je roven volebnímu hlasu pitomce, který se o politiku vůbec nezajímá.

To, že v jiných aspektech je hierarchie, je irrelevantní. Např. státní zástupce Vás může obžalovat: Má nad Vámi moc. Ale pokud s ním budete uzavírat kupní smlouvu, budete si rovni.

Rovnost v žádném případě není pouhý ideální pojem, nýbrž pojem právní, který říká, jak se na Vás právo dívá. Bez rovnosti není svoboda, protože v hierarchických systémech si jsou lidé podřízeni.

Vaši skepsi k možnosti odstranit předsudky a diskriminaci nesdílím. Ačkoliv rasism stále existuje, situace v porovnání před 100 lety je mnohem lepší.

Zákonem deklarovaná rovnost nestačí. Musí být faktická. Rovná startovací čára musí být rovná, nikoliv, že někdo závod poběží s 50 kg závažím a někdo bez něj.

Trestné činy

Je velice správné, že je diskriminace trestná, neboť pošlapání lidské důstojnosti je hnusné. Mějme však na paměti, že crime je i přestupek, zatímco v českém právu přestupek nesmyslně trestný čin není.

Zázračný text na zvýšení návštěvnosti?

Takto to dopadá, když desítky až stovky lidí kopírují na své bloggíísky (jinak většinu blogů na blog.cz nazvat snad ani nelze) text, který má zvyšovat návštěvnost prostřednictvím často hledaných klíčových slov. Znění textu v grafické podobě lze nalézt zde.

Ondřej Šlechta manipuluje

Ačkoli jinak oceňuju odvahu Ondřeje Šlechty, se kterou vystoupil proti tak nedotknutelné entitě jako je Liga proti antisemitismu, musím říct, že mě zklamal svým článkem, popisujícím nedávný incident v holandské společnosti.

Jsem toho názoru, že reakce muslimské političky byla nepřiměřerná. Jsem toho názoru, že do holandské politické scény se vrátila předfortuynovská politická korrektnost (za podobný mail by každý autochtonní holandský politik okamžitě letěl). Ale O. Šlechta svůj článek nazval »Muslimská socialistka Holanďanovi: „ty jsi přistěhovalec!“«, ačkoli v tom mailu Boushra nic takového neříká. Neříká to ani anglický překlad a v diskusi na tuto chybu nick "Jarka" O. Šlechtu upozorňuje. Pan Šlechta ale uhýbá a stále se dožaduje, zda si "Jarka" myslí, že ten mail je v pořádku.

Pane Šlechto, nemyslím si, že ten mail je v pořádku. Ale nemyslím si ani, že je v pořádku to, jak hrubě zkreslujete výroky muslimské sociální demokratky. Nazývá Parbleua uctívačem ďábla a svobodným zednářem (to druhé Parbleu popírá), ale NENAZÝVÁ ho "přistěhovalcem". To jste si vymyslel a tuto chybu jste neopravil ani po upozornění. Tento Váš výmysl posouvá IMHO význam celé události úplně jinam.

Jinak jsem pogoogloval po holandských diskusích a sajtnách. Parbleu má podporu hlavně holandské proletářské pravice. Extrémistická skupina Hizb Ut-Tahrir je sledovaná a výrok, který Parbleu cituje ve svém mailu různým politikům, o tom, že holandská společnost potřebuje bombový útok, nepocházel od jejího představitele Okaye Paly, nýbrž to byl přidaný citát. Na odmítání demokracie má právo každý (odmítám ji rovněž), teprve aktivní kroky k jejímu zrušení jsou trestné.

Připouštím, že bez výjimky souhlasím s posledním odstavcem Šlechtova článku:

„Určité skupiny obyvatelstva“ však ostatní ohrožovat asi mohou. Minimálně se jim mohou vysmívat a také se jim vysmívají, jak s nimi pěkně vymetly. Jak volají po svobodě a toleranci, aby následně právě s její pomocí a za souhlasného (nebo rezignovaného?) mlčení evropských „demokratických“ politických elit naopak ostatním svobodu upíraly.

Je Jayne Gardener populárnější na druhé straně oceánu?

Jayne Gardener je bývalá bloggerka a autorka blogu The Paleoconservative Primer. Ač je označování za antisemitu dnes používáno především jako účinný způsob k umlčení kritiky, texty této americké autorky kanadského původu opravdu převážně protižidovsky zaměřené jsou.

Jayne Gardener po čase svůj blog zrušila, ale možná sama nepočítala s tím, že si určitou "popularitu" získá na druhé straně Atlantiku, konkrétně v České republice a na Slovensku, a že krom překladů jejích článků v několika médiích, vznikne i fanouškovský blog, kde bude kolekce překladů jejích textů do češtiny a slovenštiny.

Na celém fanouškovském blogu není pozoruhodný jenom fakt jeho existence, ale i odkazy na další stránky, které svým čtenářům nabízí. Čekali byste snad někdo běžně odkazy na Eretz, Národní odpor, Fragmenty, Britské listy a Rosťu Hedvíčka na jednom místě?