22. srpna 2010

Kvalita českého školství

Dědictví pruského kasárenského modelu: "Stovky učitelů, autoři a recenzenti učebnic, udělovači ministeriálních doložek, vyhodnocovači olympiád. Lidé, kterým se dostalo (vesměs zase českého, já vím) univerzitního vzdělání v souvisejících oborech. Jeden by očekával, že některé věci jako nepodstatné pominou. Ale když už se z titulu své odbornosti rozhodnou, že je místo a číslo tak podstatné, že se je děti musí nadrčet nazpaměť (a jistě jsou taková), je také logické požadovat, aby měli schopnost rozpoznat, že pracně memorovaný a pak zase zkoušený údaj je v kontextu ostatních údajů nějak podivný. Od koho by se ty děti asi tak měly kritické práci s daty naučit?"

Ale někteří si budou pořád myslet, že české školství je to nejlepší, co existuje. Že, Kapitáne?

15 komentářů:

  1. Hezký příklad, demonstrující, že cílem vzdělávání je cosi jako "plnění objemového plánu": z hlediska obsahu je pedagogům úplně jedno, co se děti naučí.

    OdpovědětVymazat
  2. Dost srandovní příklad, k němu jste udělal ještě veselejší zobecnění. Našprtané detaily jsou obvykle na nic, ale na druhou stranu, vzdělání je to, co vám zůstane, když vás nahého vyhodí na pustém ostrově. Copak se asi učit v zeměpise, než kde co je? Kromě matematického zeměpisu tam moc algoritmů a věcí k přemýšlení není.

    OdpovědětVymazat
  3. Kapitáne, kolik lidí vyhodí na pustém ostrově a kolik lidí potřebuje orientaci v životě? O tom přemýšlejte, než začnete obhajovat biflování.

    OdpovědětVymazat
  4. Jako člověk s docela špatnou pamětí, žádné biflování neobhajuji. Nicméně bez některých fakt to prostě pro technicky a přírodovědce nejde. Nemůžete prostě přemýšlet o něčem, kde nemáte základní představu. Přitom objem naší paměti je zdánlivě nekonečný, čím více ji trénujete, tím je větší. V praxi, pokud se skutečně setkáváte v myšlenkových úvahách s přírodou, základní fakta se naučíte jaksi mimochodem.

    Váš přístup je ale dnes dotažen k dokonalosti. Nejen, že absolventi neznají základní fakta, oni se neobtěžují zapamatovat si (když je nepochopí) elementární algoritmy a zákony. Zato tupě žvanit, tak to jim jde. Občas mne za ně i hanba fackuje.


    Věřím vám, že vy se do situace podobné nahému člověku na pustém ostrově nedostáváte. Nejste pod tlakem přírody, nucen k řešení, konkrétnímu, fungujícímu a právě teď realizovanému. Technici a přírodovědci ale ano. Základní hustoty, roztažnosti, periodická tabulka, atomové hmotnosti základní prvků..., až tato data dávají spolu s algoritny a zákony prakticky použitelný osobní názor na svět. Pokud nemají lidé tohle zažité, vyrábějí vrtule větných elektráren z litiny a vyrábějící 300 molární roztoky. Nedovedu si představit vnitřní svět takových lidí, plouží se světem, kterému ani za mák nerozumí a ještě si přitom pamatovat alespoň kousek toho chaosu, který byli ovanuti ve škole. To musí být strašidelné:))

    OdpovědětVymazat
  5. Až na to, že čas není nekonečný. Musíte si vybrat, co budete těch 8 (12) let učit.

    OdpovědětVymazat
  6. Ano Petersi, ale to je docela dobře vyzkoušeno. Není problém to zvládnout. Máte na to asi tak 9+4+5=18 let a mladý mozek. Samozřejmě skutečnou maturitu zvládne tak 25% populace a skutečné VŠ vzdělání tak možná 10%. Dnes se to tituly jen hemží, ale vzdělání aby lupou hledal.

    OdpovědětVymazat
  7. Myslím, že bych půlku neužitečností, co umím (např. bych z fleku zvládnul státnice z marxáku), vyměnil za něco užitečnějšího (např. znalost ruštiny za znalost němčiny).

    OdpovědětVymazat
  8. Problém není v biflování samém, ale v obsahu toho, co je biflováno. Osvobodit školství od biflování znamená zničit ho. Vidím výsledky takového moderního vzdělávání zde po 40 letech reforem - kromě své specialisace neznají ti lidé nic.

    OdpovědětVymazat
  9. Přijde mi, že tady antinominalisticky generalisačně plácáme. V článku jsem uvedl konkrétní příklad a ten je špatně. A je tam rovněž, jak by to mělo být správně.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak to nemá dělat co s kvalitou českého školství, nýbrž s povšechným (post)kommunistickým šlendriánem ve všech možných oblastech. Napadat kvůli jednomu (navrch nepodstatnému) datu celý systém "biflování" není žádný nominalism, ale crétinism.

    OdpovědětVymazat
  11. >např. bych z fleku zvládnul státnice z marxáku

    Tak to bych asi nedal:) Nicméně právě toto byl typický příklad biflování. Pokud chcete mluvit rusky či německy, měl byste s tím biflování začít nejpozději dnes. V pozdějším věku to jde špatně (z vlastní zkušenosti:(

    OdpovědětVymazat
  12. Rusky se jakžtakž domluvím. Německy ne. :-(

    OdpovědětVymazat
  13. Z toho si nec nedělejte, já se sice domluvím německy v pohodě, ale moje angličtina je taková lehce pidgin:( Ale japonskou angličtinu (tedy, oni si myslí, že je to angličtina) zvládám skvěle:) Problém je v tom, že nejsem až tak moc nucen, jak na potvoru v okolí to jde skoro vždy líp německy.

    OdpovědětVymazat
  14. Jakožto absolvent hned dvou oborů to ukazujete opičí učenost v praxi, rozhodně nemyslím, že byste u trochu přísnějšího zkoušejícího udělal státnici z marxáku, pokud by ji neuděloval automaticky a vyžadoval by pochopení dané látky.

    OdpovědětVymazat
  15. Ona se někde pochopení té patafysiky skutečně vyžadovalo? Chudáci studenti.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>