24. listopadu 2007

Moczar a jeho boj s Moskvany

V roce 1956 se v Polsku obdobně jako v Maďarsku k moci vrátila nacionalistická garnitura kommunistů, v čele s Władysławem Gomułkou. Její součástí byl i Mieczysław Moczar, hrdina odboje. Partisáni se brzy dostali do ostrého střetu s Moskvany, předchozí vládnoucí garniturou, kterou stále více odstavovali od moci.

Střet vyvrcholil po Šestidenní válce v roce 1967, kdy se celý východní blok pohroužil do antisemitismu, jehož obětí bylo 40 000 zbylých polských Židů. Kulminací byly březnové události v roce 1968, které začaly zákazem inscenace hry Dziady. Proti tomu se postavil spisovatelský i herecký svaz a studenti. Ministr vnitra Moczar obvinil polské židovské studenty z toho, že demonstrace vyprovokovali oni. Jako reakce régimu byla polovina polských Židů vyhozena z práce, včetně intelektuálů Zygmunta Baumana, Leszka Kołakowského a Marie Hirszowicz.

Výsledkem persekuce bylo, že 35 000 Židů emigrovalo. Byla do značné míry rehabilitována Zemská armáda. Když Gomułka cítil, že mu Moczar jde po krku, tak se ho zbavil tím, že odstranil jeho stoupence. Isolovaný Moczar byl pak bezmocný.

Koruna a euro

Na Sprše zuří polemika mezi Kapitánem, který je zastáncem plovoucího kursu koruny (zřejmě) a ostatními, zejména TL, který propaguje fixní kurs.

P. Zeman jako typický agnostik odkázal tento spor odborníkům. Při tom to není třeba, na Internetu se povaluje dost odborných materiálů. Výtečnou diplomovou práci Michala Šandery Měnový výbor jako pravidlo a možné problémy měnové politiky v zemích s měnovým výborem už asi nenajdete. Nicméně poučit se můžete i ze stejně dobré diplomky Petra Macha Kurzový a monetární vývoj české ekonomiky po roce 1989 ve vztahu k inflaci a hrubému domácímu produktu nebo jeho článku Měnová krize z hlediska změn devizových rezerv. Přečíst si můžete i učební text Jana Fraita (DOC).

Nebezpečí demoliberalismu

Integrální katholíci a jiní nacionalisté varují před nebezpečím demoliberalismu. K jejich médiím patří Národní tisková agentura, Te Deum, Sodalitium pianum a obecná Altermedia. Jak by to v ČR vypadalo, kdyby získali moc, o tom svědčí IV. polská republika Práva a spravedlnosti. Příkladem je článek Estery Lobkowicz Żołnierze przyszłości, czyli kto umrze za demoliberalizm? (český výtah)

Program, který kritisují, je ten, ke kterému se hlásím, tj. legalisace potratu, euthanasie, homosexuálního manželství a drog. "Není náhodou, že na různých mezinárodních konferencích organizovaných pod patronátem OSN stály v obraně nenarozeného života jen všechny islámské státy a Vatikán proti zbytku světa." Ano, to není, stejně jako není náhoda, že islamisté a Vatikán společně bojovali proti právu karikovat proroka Muhammada.

Ovoce z jednoho stromu

O Antonínu Kostlánovi (* 1955) jsem na tomto blogu již psal. O jeho starším bratrovi Františku Kostlánovi (* 1954) dosud nikoliv. Je čas to napravit. V článku Hra na demokracii: ultraliberální tupost doslova napsal: "S tvrzením, že i extremisti (neonacisti, fašisti, bolševici) mají právo na svobodu shromažďování a svobodu slova, ať na mě nikdo nechodí. Nemají, respektive neměli by mít. Jde o naprostý nesmysl a pokud si opravdu chceme chránit svobodu a demokracii, měli bychom jim toto právo co nejdříve a jak nejvíc to půjde upřít."

Tento názor není nic jiného než fašism. Přesto p. Kostlánovi nejen neupírám právo ho mít, ale také ho hlásat. Jak podle Evelyn Beatrice Hall napsal Voltaire: "Je ne suis pas d'accord avec un mot de ce que vous dites, mais je me battrai jusqu'à la mort pour votre droit de le dire."
Kostlán pokračuje: "demokracii nebezpeční extremisté: ultraliberálové. Ti si při obhajobě svobody a práv vždy neomylně stoupnou vedle těch nejhorších grázlů. A právě tím jsou nebezpeční demokracii i svobodě." Hrdě se prohlašuji za ultraliberála a stojím po boku ACLU v obhajobě graselů. Nebudou-li totiž mít lidská práva oni, nebude je mít nikdo. Establishment si totiž nějakého obětního beránka, na kterého může svalit své viny či odpoutat pozornost, vždy najde.

Antisemitism II

Jedním z druhů antisemitismu je antiarabský antisemitism. Jeho krédo vystihla Kopretina: "Žádná "Palestina" nikdy neexistovala, jedná se o území Izraele, které si chtěli Arabové neprávem ujařmit. Neexistuje "palestinský"národ, "palestinská" kultura, ale izraelský národ, izraelská kultura, Izraelský stát ANO."
Nebo podrobněji: "Země "Palestina" nikdy neexistovala. Palestinští Arabové, kteří si začali říkat "Palestinci" až po šestidenní válce okupují území Izraele, které mu patřilo více jak 5000 roků. Poté, co Izrael vyklidil úrodnou Gazu, palestinští Arabové vše dobré zlikvidovali, provrtali tunely a navezli dodnes několik set tun munice a neustále odtřelují Sderot a další města v Negevu. Nikdy žádná palestinská kultura ani palestinský jazyk či palestinský stát neexistoval. Izrael, hebrejská kultura a hebrejský jazyk existoval a dodnes existuje. Oblast Jude[j]i a Samaří, kterou hlavouni falešně přejmenovali na Západní břeh, aby se tam palestinští Arabové cítili doma. Plocha Izraele je 0,01 % proti ploše arabských států."

Nový antisemitism I

Ondřej Šlechta napsal do časopisu "konservativního nacionalismu" (pěkní konservativci, když to jsou konzervativci) Národní myšlenka (PDF) článek Liga proti všemu?, který přetiskl i Neviditelný pes a tím ho zpopularisoval. V NM 39/2007 vyšel i obdobný článek Dana Richtera Liga proti antisemitismu (PDF).

Ač se Šlechta usilovně snaží o politickou korrektost, až je to směšné ("Každý nezasvěcený slušný člověk by si při pohledu na nově vzniknuvší organizaci řekl: „to je dobré, protože antisemitismus je špatný“. Samozřejmě."), přesto mu čouhá nový antisemitism jako sláma z bot: "Essentially the literature describes six groups responsible for the new anti-Semitism: Islamic reactionaries; “the Left” (a catch-all phrase for intellectuals/academics—including university students and faculty, progressives, elites, the media, academics, journalists, and scientists who hold anti-Jewish or anti-Israeli views); “the extreme Right” (neo-Nazi, skinhead, Holocaust-denying, Ku Klux Klan, White supremacist types); certain African-Americans (e.g., Nation of Islam); the Christian world (the extreme Christian Right and denominations divesting in Israeli economics and/or academics); and "self-hating" Jews (such as Chomsky and friends)." Šlechta patří do skupiny "křesťanský svět".

Věty jako: "To bude v hledáčku Ligy proti antisemitismu automaticky každý, kdo dá veřejně nějak najevo že mu nejsou po chuti některé talmudské výroky, které oproti ostatním staví Židy jako "nadřazené" (holý fakt, který se dá dohledat), že se mu nelíbí košer zabíjení zvířat, protože jejich následné utrpení považuje za neslučitelné s evropskými hodnotami?" nic jiného než antisemitism nejsou.

K názoru z diskusse: "Tak mi při čtení toho článku,kde se několikrát opakuje věta, že antisemitismus je špatný, zněla v uších Antoniova řeč z Shakespearova Caesara: "A Brutus, toť se ví, je poctivec". Ovšem zatímco geniální dramatik dokázal ústy své postavy obrátit hněv lidu proti Brutovi v několika krátkých strofách, pan Šlechta vyplýtval na svou tirádu proti odpůrcům antisemitismu až příliš mnoho vět. No, je to přece poctivec." není co dodat.

A Šlechtův "odborný" názor: "Zkušenosti ze světa ukazují, že jsou to právě země s úplnou svobodou slova jako USA nebo Rusko (ano, tam je paradoxně svoboda slova větší než v mnohých západoevropských státech, i když za jednoho předpokladu: "slova" nesmí být příliš kritická k Putinovi :-)), kde jsou neonacistická hnutí naprosto marginální." svědčí pouze o tom, že si pod svobodou slova představuje pouze svobodu hlásat rasistické a antisemitské názory. V Rusku není svoboda slova ani náhodou, natož "úplná". To by kommunistické Československo bylo také zemí svobody slova, protože tam bylo možné, ba propagované, hlásat kommunism, což je dnes v ČR trestný čin.

Vrána k vráně sedá

František Fendrych, předseda ŽLU, v rozhovoru pro Právo dne 12. 11. 2007 prohlásil: "Když mě policie a magistrát požádaly o vyjádření k případnému zákroku proti Antifě, jednoznačně jsem to odmítl. Byl jsem přímo na místě a šlo o pokojnou akci, byli jednoznačně na naší straně. Rozhodně bych si nevzal na svědomí v tomto policii podpořit i přes to, že později mimo oblast Starého města došlo ze strany Antify k excesům. Nemohu souhlasit s tvrzením politiků, že jsou radikálové jako radikálové, podle mě nelze takto srovnávat Antifu a neonacisty."

Co je na podpoře levicových rváčů a násilníků liberálního, to nechápu. Stejně jako na omezování svobody slova a shromažďování pro extrémisty. Zdá se, že ŽLU je stejně "liberální" jako Žirinovského strana. A je diskreditací feminismu, když se na tuto platformu staví rovněž. Podporuje tím totiž obavy, že feminism není emancipační hnutí, nýbrž autoritářské.

23. listopadu 2007

Bém je nervosní

Po svém nedávném korupčním skandálu je Bém nervosní i politicky. Zelení mají tu drzost, že nechtějí Klause na Hradě. Podle Béma se Zelení podpisem koaliční smlouvy zavázali k tomu, že budou podporovat politika, který má prakticky ve všem opačné názory.

Nebylo by, p. Béme, už na čase se mentálně osvobodit od jednoho, byť sebeimposantnějšího politika? Nebylo na čase volit střídmější slova a nemluvit o "pervesitách" tam, kde o žádné pervesity nejde? Nebo má být ODS opět jen stranou jednoho muže?

Jak jsou ti největší kapitalisté vlastně překábatění marxisté

Jeden z největších propagandistů dneška, Pavel Kohout (že by už to jméno bylo poznamenané?), napsal vzpomínky na kommunism. V nich mimo jiné uvádí: "A ještě terminologická poznámka: 17. listopadu se nezhroutil komunismus, ten nikdy nebyl, protože jde o utopii, která nikdy fungovat ani nemůže. Ten den padl socialismus ve smyslu státem řízené ekonomiky, což by si měli pamatovat socialisté všech barev: rudí, hnědí i oranžoví. Ten den ráno jsem ještě vstával jako nevolník socialistického režimu; večer jsem již uléhal jako člověk, který má svobodu na dosah ruky. A který si ji už nikdy nenechá vzít."
Je vidět, že i takový tržní svazák, jako je Kohout, má MDH a VK v malíčku. "Komunismus, ten nikdy nebyl". A co tedy bylo? Socialism? A co mají ve Švédsku? Nepřekvapuje, že ČR se nachází v takovém marasmu, když nám vládnou fachidioté jako je Kohout.

Pochybný článek

Nikdy jsem neměl Daniela Deyla rád. Je z rodu českých novinářů, kterým, ať napíšou cokoliv, tak jim čouhá jako sláma z bot ideologie. Nejsou to tedy novináři v pravém slova smyslu, nýbrž propagandisté.

Dne 20. 11. 2007 zemřel Ian Smith. Smrt této význačné postavy dějin 20. století pochopitelně vyvolala mnoho pozornosti. Výsledkem je i text Moudrý rasista. O Rhodesii ani Ianu Smithovi se tam mnoho nedozvíme. Za to o Danielu Deylovi hodně.

Operace Pastorius

Nacistické Německo se pokusilo o záškodnické akce na území USA. K tomu účelu vyškolilo 8 saboteurů. V červnu 1942 je německé ponorky dovezly na americké pobřeží. 4 se vylodili u New Yorku, 4 na Floridě. Newyorkské vylodění zpozoroval pobřežní četník, který vše oznámil svým nadřízeným. FBI se záškodníky pokusila zadržet, ale to se jí nepodařilo.

USA zachránila až zrada George Johna Dasche a Ernsta Petera Burgera. Zbylých 6 bylo během 14 dnů chyceno ještě před tím než stačili spáchat jakoukoliv sabotage a postaveno před soud v případu Ex parte Quirin. Všech 8 dostalo trest smrti, který potvrdil i SCOTUS. Přes protesty ředitele FBI Hoovera zmírnil president Roosevelt Burgerovi trest na doživotí a Daschovi na 30 let. Ostatní byli popraveni na elektrickém křesle, přičemž jeden z nich byl US občan.

V roce 1948 president Truman Dasche a Burgera propustil a vyhostil do Německa. Tam se na ně s opovržením pohlíželo jako na viníky smrti 6 jejich soudruhů. Milost, kterou jim slíbil Hoover, nikdy nedostali.

22. listopadu 2007

Další politik s problémy

Pavel Bém bydlí ve ville, kde platí 2x menší nájemné, než je tržní. Informaci Mladé fronty musím potvrdit, za 20 000 Kč měsíčně se v takové ville nebydlí.

Tvrzení: "Máme s Pavlem Bémem džentlmenskou dohodu, že během bydlení bude do domu investovat. Počítám, že to bude tak dvě stě tisíc do roka," je z rodu strýčka Vika. Čím to, že u nás skoro neexistuje špičkový politik, u něhož by nebyly závažné pochybnosti o jeho morální integritě?

Petr Maule by si už konečně měl najít ženskou

Petr Maule je sám jako kůl v plotě, protože mu utekla manželka. To se stává. Ve svém věku jí nestačil, i když ruku na srdce, Maulemu by utekla i mnohem starší; má totiž nesnesitelnou povahu. Přesto by si měl už konečně najít ženskou, aby přestal obtěžovat všechny kolem, kteří měli tu smůlu a osobně toho chudáka poznali. Nějakou puťku, která ho bude považovat za génia, ta by to s ním snad mohla vydržet.

Protože Mauleho příspěvky dělaly ostudu i Sprše (a tam nemají právě přísná měřítka), našel si Maule nový deníček, kde se může vypsat z nenávisti ke všem, kteří

a) buď neuznávajího genialitu Američana z Vysočan,
b) anebo mají jiný názor.

Nejhorší na tom je, že Maule je natolik přitroublý, že některé věci mu můžete vysvětlovat horem dolem a stejně je nepochopí. X-krát jsem napsal, že nejsem David Pavlicek, že s ním nemám nic společného a že ani dokonce nevím, kdo to je, i když mám svůj názor. Maule si pořád myslí, že jsem to já. Větší důkaz toho, jak mu marihuana zblbla mozek, přinést nemohl. A takový inženýr to byl.

17. listopadu 2007

Guy Peters: Válka Rosse Hedvíčka s iDNES pokračuje

Odkaz. Jinak celá přestřelka dosáhla úrovně poštěkávání.

Zajímavá hříčka

Viděl jsem ji dnes na obálce jednoho finančního časopisu (CBW 46/2007): $€%

Smlouva o otázkách státního občanství a opce

Jménem republiky Česko-Slovenské

a

Německé říše

byla sjednána tato smlouva:

Smlouva

mezi Československou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce.

Československá vláda a vláda německá, přejíce si upraviti otázky státního občanství a opce, vyplývající z připojení sudetoněmeckých území k Německé říši, jmenovaly svými zmocněnci:
československá vláda

pana dra Antonína Koukala,
ministerského radu v ministerstvu spravedlnosti v Praze,

německá vláda

ministerského ředitele v zahraničním úřadě
pana dra Friedrich-a Gause

a

ministerského radu v říšském ministerstvu vnitra
pana dra Hans-e Globke,
kteří se dohodli na těchto ustanoveních:

§ 1

Českoslovenští státní občané, kteří měli 10. října 1938 své bydliště v některé obci připojené k Německé říši, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže
a) se narodili před 1. lednem 1910 na území připojeném k Německé říši nebo

b) pozbyli německé státní příslušnosti dnem 10. ledna 1920 nebo

c) jsou dětmi nebo vnuky osoby, u které jsou splněny podmínky písmena a) nebo b) nebo

d) jsou manželkami osob, u kterých jsou splněny podmínky písmena a), b) nebo c).

Českoslovenští státní občané německé národnosti, kteří měli 10. října 1938 své bydliště mimo bývalé československé státní území, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže měli 10. října 1938 domovské právo v některé obci připojené k Německé říši.

Manželka nenabývá německé státní příslušnosti, jestliže jí nenabývá její manžel.

§ 2

Československá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jsou československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na nynější území Československé republiky, jakož i jejich potomci, opustili Československou republiku ve lhůtě 3 měsíců. Tyto osoby tím pozbývají československého státního občanství; německá vláda je přijme na své území. To neplatí o osobách, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.

Německá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které podle ustanovení této smlouvy zůstávají československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na území připojené k Německé říši, jakož i jejich potomci, kteří jsou československými státními občany, opustili Německou říši ve lhůtě 3 měsíců. Československá vláda přijme tyto osoby na své území.

§ 3

Osoby neněmecké národnosti, které podle ustanovení § 1 nabývají německé státní příslušnosti, mohou do 29. března 1939 optovati pro československé státní občanství.

§ 4

Příslušníci německé národnosti, kteří zůstávají československými státními občany, mohou do 29. března 1939 optovati pro německou státní příslušnost. To neplatí pro osoby, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.

§ 5

Opce se prohlašuje
a) pro československé státní občanství
v Československé republice u ministerstva vnitra v Praze, mimo Československou republiku u příslušného československého zastupitelského úřadu;

b) pro německou státní příslušnost
v Německé říši u příslušného nižšího správního úřadu, mimo Německou říši u příslušného německého konsulátu.

§ 6

Místní příslušnost úřadů uvedených v § 5 se řídí podle bydliště a, není-li ho, podle pobytu optantova.

Opční prohlášení, jež bude podáno u místně nepříslušného úřadu druhu uvedeného v § 5, má býti tímto úřadem postoupeno místně příslušnému úřadu. Považuje se za podané v době, kdy došlo k prvnímu úřadu.

§ 7

Opční prohlášení jest třeba podati u úřadu zmíněného v § 5 do protokolu nebo písemně. Podpis na písemném prohlášení musí býti ověřen zastupitelským úřadem státu, pro který se optuje, soudem nebo notářem.

Opční prohlášení může býti podáno také zmocněným zástupcem. Podpis na plné moci musí býti ověřen některým úřadem uvedeným v odstavci 1.

Za ověření se nevybírají poplatky, dávky, kolky ani jiné výlohy.

§ 8

Příslušný úřad státu, pro který se optuje, přezkoumá, zda jsou splněny podmínky opce. V Československé republice se vyhrazuje toto zkoumání ministerstvu vnitra v Praze.

Jsou-li splněny podmínky pro opci, vydá úřad optantovi neprodleně opční osvědčení a zpraví o tom úřad druhou vládou určený.

V opčním osvědčení jest třeba uvésti také příslušníky rodiny, na které se vztahují účinky opce.

Účinky opce nastávají okamžikem, kdy opční prohlášení dojde opčnímu úřadu.

Opční řízení jest osvobozeno od poplatků, dávek, kolků a jiných výloh.

§ 9

K podání opčního prohlášení jest oprávněn, kdo dosáhl 18. roku věku.

Vdaná žena nemůže samostatně optovati; opce manželova se vztahuje na manželku. To neplatí, bylo-li manželské společenství soudně zrušeno.

Za osoby nedosáhnuvší 18 let, za nezletilce starší 18 let, u nichž jsou podmínky pro zbavení svéprávnosti, jakož i za osoby zbavené svéprávnosti nebo svěřené prozatímní péči (zatímnímu poručenství), vykonává opci jejich zákonný zástupce, i když sám nemá práva opce. Pro posouzení náležitostí opčního prohlášení podle tohoto paragrafu je rozhodná doba, kdy dojde opční prohlášení k opčnímu úřadu.

§ 10

Opci nelze odvolati.

Jestliže však osoby, za něž opční právo vykonal zákonný zástupce, před uplynutím opční lhůty dovršily 18. rok věku nebo jestliže před uplynutím této lhůty odpadl důvod jejich zákonného zastoupení, mohou tyto osoby, dokud opční lhůta trvá, opci odvolati. O odvolání opce platí obdobně ustanovení §§ 5 až 7.

§ 11

Za bydliště podle této smlouvy se považuje místo, kde se osoba usídlila v úmyslu se tam trvale zdržovati.

Má-li nějaká osoba více než jedno bydliště, je rozhodným místo, které za své bydliště označí.

§ 12

Osoby, které musí opustiti území Československé republiky nebo Německé říše, protože bylo tak žádáno podle § 2, jakož i optanti, kteří přeloží do 31. března 1940 své bydliště do státu, pro který optovali, smějí s sebou vzíti veškeré movité jmění, které měli v den podepsání této smlouvy, a nebudou povinni platiti za to žádné dávky. Vyjímají se z toho hotové peníze, cenné papíry a sbírky, které pro vývozní stát mají zvláštní historický nebo kulturní význam; projednání těchto věcí se vyhrazuje zvláštní dohodě.

§ 13

Ke zkoumání a projednání všech otázek, které vyplynou z provádění této smlouvy, se zřídí smíšený výbor, do něhož každá z obou vlád vyšle stejný počet zástupců.

Tomuto výboru přísluší zejména :
1. vypracovati návrhy pro usnadnění výměny obyvatelstva, jakož i řešiti zásadní otázky, které vyplývají z této výměny;

2. zkoumati pochybné otázky týkající se státní příslušnosti.

Výbor může podle potřeby zříditi podvýbory pro jednotlivé obory.

§ 14

Tato smlouva nabývá účinnosti dne 26. listopadu 1938.

Dáno v dvojím prvopise v jazyku československém a německém.

V Berlíně dne 20. listopadu 1938

Antonín Koukal v. r.

Friedrich Gaus v. r.

Hans Globke v. r.

Prozkoumavše tuto úmluvu, schvalujeme a potvrzujeme ji.

Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky Česko-Slovenské přitisknouti dali.

V Praze dne 25. listopadu roku tisícíhodevítistéhotřicátéhoosmého.
Syrový v. r.

na místě presidenta republiky Česko-Slovenské

podle § 60 ústavní listiny .

L. S.

Ministr zahraničních věcí:

Dr. Chvalkovský v. r.

Vyhlašuje se s tím, že podle § 14 nabývá tato smlouva účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dr. Chvalkovský v. r.

Vyšlo jako č. 300/1938 Sbírky zákonů a nařízení.

Řecko-křesťanská civilisace

Zatímco propagandistický termín "židovsko-křesťanská kultura" je v plné síle, obdobný termín "řecko-křesťanská civilisace" se téměř nepoužívá. Jednou z mála výjimek je rozhovor s Oldřichem Matouškem nebo projev kyrenajského biskupa.

Wiki zůstává nosičem cynismu

I přes dílčí úspěchy wiki zůstává především prostorem pro jednoho grafomana. Jako člověk, který inicioval smazání difamačního článku Simon Mol na en:, jsem si se zájmem přečetl diskussi o smazání článku na cs:. Jsem jednoznačně na Okinově straně, všechny jeho názory bych podepsal. To, že nikdo nekorriguje Cynikovo černobílé schematické vidění, není ani tak vysvědčením Cynika (on už jiný nebude) jako neschopnosti jeho kollegů.

Seznam popravených studentů

Jak známo, dne 17. listopadu 1939 Němci popravili 9 studentských funkcionářů. Vzhledem k výročí jejich smrti a státnímu svátku přináším jejich seznam. Tentokrát se cs wiki ukázala užitečnou:
  1. JUC. Josef Adamec, původně fašista, později národní socialista.
  2. MUC. Jan Černý, vlajkař.
  3. Ing. Marek Frauwirth, slovenský Žid.
  4. JUDr. Jaroslav Klíma, fašista.
  5. JUC. Bedřich Koula, fašista.
  6. Doc. PhDr. Josef Matoušek, fašista. Místopředseda Českého svazu pro spolupráci s Němci a kandidát na protektorátního ministra školství.
  7. JUDr. František Skorkovský, původně fašista, později národní socialista.
  8. Václav Šaffránek, student ČVUT a katholík.
  9. PhDr. Jan Weinert, fašista.

16. listopadu 2007

Mráz přichází z Ruska

Bohumil Doležal píše: "Chybou leteckého dispečera došlo před časem někde nad Švýcarskem k srážce dvou civilních letadel. Jedno z nich bylo ruské. Ruský občan, který při nehodě přišel o ženu a dvě děti, dispečera vyhledal a před očima jeho ženy a tří dětí ho ubodal k smrti. Švýcarské soudy ho odsoudily, a po čtyřech letech z nepochopitelných důvodů propustily na svobodu. V Moskvě jej Putinova zlatá mládež vítala jako hrdinu. Té společnosti je třeba se bát! Vyznává v mnohém ohledu úplně jiné hodnoty než my. Byli jsme pod jejich nadvládou skoro padesát let a důsledky jsou dost strašné. Pokud se vlastní vinou (jinak se to dnes nemůže stát) dostaneme do jejich vlivové sféry znovu, dorazí nás to. (Nedávno jsem si přečetl v dějinách Ruska tuto roztomilou story: Poláci dostali na počátku sedmnáctého století bláznivý nápad, že si Rusko podmaní. Vytvořili si za tím účelem vlastního lžicara – údajného syna Ivana IV. – a oženili ho s polskou šlechtičnou jménem Marina Mnišková. Rusové Poláky vyhnali a lžicara zamordovali, Poláci se o anexi pokusili znovu, při té příležitosti se Rusům podařilo zajmout Marinu Mniškovou a jejího tříletého syna. Načež nejen ji, ale i to tříleté dítě pověsili v Moskvě na šibenici. Jistě, Poláci neměli v Moskvě co pohledávat. Ale pro Krista Pána, lidé, bojte se té země!)"

A jako by to nebylo málo, tak Putin vyznamenal kommunistické špiony, kteří účinně oslabovali demokracii: "Rusko v pondělí udělilo nejvyšší státní vyznamenání dvojitému britskému agentovi Georgi Blakeovi a židovskému Američanovi Georgi Kovalovi, kteří pomohli Sovětskému svazu zmocnit se amerického tajemství atomové bomby."

Zrádce národa v Chotěboři

Výtečná Haškova povídka je na Internetu v úplném znění.

Další nepřítelkyně svobody slova

Další nepřítelkyní svobody slova je Eva Pallotto. Její soukromý spor s Rossem Hedvíčkem kommentovat nebudu; pokud se Ross Hedvíček dopustil nějaké nepřesnosti, má pí Pallotto samozřejmě právo se bránit (pro nedouky: žádostí o opravu a v případě nevyhovění civilní žalobou). Jde mi o její nesmysly o svobodě slova: "například propagace národnostní nesnášenlivosti je trestná a to nejen v ČR, ale i univerzálně". Pí Pallotto žila několik let ve svobodném státě (USA), kde nemají svobodu slova jen na papíře. Přesto se o tom vůbec nic nedozvěděla. Jak je to možné?

Zkusím tedy deficit jejího vzdělání dohnat a toto: "Mám vážné podezření, že moje já občas ovládá i někdo jiný, než pan Mozek. Dá se s tím něco dělat? Kde hledat pachatele? :-)" raději nechám bez kommentáře, aby mi to zase nějaký troll ze Sprchy nevyčítal.

15. listopadu 2007

Mladá fronta ve stopách Britských listů

Admin blogů iDNES napsal: "Vsechny linky, ktere zde povedou na clanky Rostislava Hedvíčka, budou smazany. Tezko rozlisit, co linkuji lide, kteri to mysli uprimne a co si linkuje on sam jako propragaci ci sebereklamu. Vir jmenem Hedvicek tu nestrpíme. Už takhle je tu na náš vkus přehedvíčkováno..Amen."

Karl Marx měl pravdu v tom, že dějiny se opakují: podruhé jako fraška. Jak se to dlouho, co bylo na Blistech zakázáno odkazovat na Sprchu ve všech podobách?

Sebevědomý český blbec

Zajímavý článek Rosse Hedvíčka.

Veřejná odpověď Kapitánovi

Kapitán svou "soukromou" pozdní odpověď umístil na nechvalně známý server Sprcha. Nechápu proč, když můj dotaz byl zde na ZMP. Kapitán má sem volný přístup, příspěvky slušných lidí pouštím automaticky. Dokonce i slušné příspěvky neslušných lidí.

Pokud z nějakého důvodu nechtěl svou odpověď postovat sem, mohl mi odepsat e-mailem. Nyní musíme doufat, že tento jeho nechtěný (?) flame bait nechají staré známé firmy bez povšimnutí. S výjimkou celoživotního trolla totiž starý spor dávno utichl.

Za svou osobu musím říci, že hádky s Klanem mne vůbec nebaví. Nepřínášejí totiž nic nového, maximálně překvapení z toho, jak velkého podrazu jsou bývalí "kamarádi" schopni. Navíc motivace paka z Chebu je jasná. Zůstal sám jako kůl v plotě, takže je mu každá emoce, kterou vyvolá, dobrá, i kdyby byla negativní. Proto jsem dospěl k závěru, že ho člověk nejvíce potrestá, když ho bude ignorovat. Jedině tak si Maule uvědomí naprostou zbytečnost své existence.

Pokud si myslíte, že připomenutí přechodu jako polehčující okolnosti pro výblitky je horší než přirovnání k massovému vrahovi, tak se nikdy nemůžeme shodnout. A je mi líto, že jsem se Vás zastal, nyní je totiž zjevné, že jste si to nepřál. Inu, pro dobrotu na žebrotu.

Co se týká Sanhedrinu, musím říci, že mi jedno, že mou žádost hodil do koše. Nic jiného jsem ani nečekal, ale chtěl jsem mít jistotu. Nemýlil jsem se.

Pokud vím, když po Jezovci převzal Sprchu schopnější správce, tak všechny Jezovcem svévolně zablokované odblokoval. Problém je v tom, že nikdo z nich nechce na Stoku psát a já se jim vůbec nedivím.

Žádné 3 servery "jednotného systému spříznění nenávistí" neexistují. Na Vrbě o Sprše nediskutují, protože tam mají lepší themata k diskussi. Vrba si žije sama o sobě, stejně jako se kdysi Sprcha mentálně osvobodila od Britských listů. Proto tam také chodí tolik lidí z Klanu. Já zde na ZMP také o Sprše obvykle nediskutuji, protože tam nic zajímavého nemáte, s výjimkou případů, kdy mne nějaký sprší troll z povolání napadne. To je ale kontraproduktivní, takže se pokusím své reakce omezit. Co také napsat na Jezovcovy bláboly? Takže jediný, kdo se zabývá svými kollegy skutečně soustavně, je Stoka. Je to tím, že parasité se bez hostitele neobejdou a nic vlastního positivního vytvořit nedokážou.

Nepovažuji Vás za slabocha. Nekritisuji, že na urážky neodpovídáte urážkami podle starého židovského hesla (Ex 21,24): "Oko za oko, zub za zub." (עין תחת עין שׁן תחת שׁן) Jen jsem Vám radil, abyste odešel z míst, kde Vás jen urážejí (Sprcha) a šel tam, kde si Vás budou vážit (Vrba). Ale sebekriticky uznávám, že to byla nevyžádaná rada, a proto si napříště nechám podobné žblebty od cesty. Každý svého štěstí strůjcem.

Když už tedy opět kommentuji Sprchu, tak si její nynější úroveň dovolím ozřejmit na tomto příkladě: Na Sprše se píše, že "podle pravé ruské pravoslavné církve" se blíží konec světa. To je na úrovni sdělení, že předseda Liberálně demokratické strany Ruska se ptá: "Koho se bojíte? Sionistů?" Ve skutečnosti ona "pravá ruská pravoslavná církev" je pouhá nová náboženská sekta vedená schizofrenikem a onen předseda "liberální" strany je starý antisemitský populista, i když přesněji řečeno je to self-hating Jew.

Zdá se, že Stoka neodvratně zkazí každého, kdo na ní stále setrvává. Navíc ta bestie stále nechce umřít, takže se budu snažit jí v tom pomoci. Pokud si na Sprše budou hrát jen infatilní hry, nikomu tím škodit nebudou. Štafetu trollovacího serveru pak převezme Nezvědavec, takže člověk nebude mít nutkání z nostalgie se pořád dívat, jak to tam jeho bývalí soudruzi vedou.

Ponížené podlézání MM & M

Jeden starý troll mne obvinil, že podlézám MM & M. Myslím, že popřát někomu k narozeninám není žádné podlézání, ale slušnost. S takovou pokřivenou optikou je jasné, proč s dotyčným jeho manželka nevydržela a on zůstal před důchodem sám jako kůl v plotě.

Výsledek jsem si od přání k narozeninám žádný nesliboval. Proč taky? To může napadnout jen pako.

Je každého věc, zda se ožení nebo uzavře registrované partnerství v květnu. Já 19. rozhodně nesmutnil, můžete se zeptat v Sudu. No, ale byl bych rád, kdyby mi M. konečně vrátila knížku, kterou jsem jí půjčil.

Updated.

14. listopadu 2007

Varování: Post obsahuje pokleslé žertování

Jak známo, p. Mauleho pro jeho neschopnost jako muže (známý negativní důsledek cannabis) opustila manželka a on svůj žal utápí v návykových látkách ještě více. To má pro ostatní tu nevýhodu, že nikdy neví, co myslí vážně a co je pouhé "poklesle zertovani". Proto, když mne náš milý Boutros z ničeho nic obšťastnil tímto e-mailem: "Pokud nebudete rozdavat ceny za cteni ZMP, laskave prestante zverejnovat udaje o tom, kdo to cte. Prinejmensim me udaje, nemate k tomu svoleni a zadam Vas o okamzite vymazani clanku, kde zverejnujete muj nick. Rovnez zvazuji podani zaloby za rozsirovani pomluv, ve svetle Vasich lzivych komentaru o mem manzelskem stavu a vami vymyslenem "mrdani prostitutek". Prinejmensim zverejneni vasich komentaru v ceskem tisku." (nevyžádané e-maily lze bez dalšího zveřejnit, na rozdíl od účelově vybraných partií vzájemné korrespondence) tak jsem si myslel, že je to jen další z jeho nepříliš podařených vtipů. Nyní se ale zdá – podle toho co píše ve Stoce – že to zřejmě myslel vážně. Tak to se velice omlouvám, Boutrosíku, netušil jsem, že Vám veřejné statistiky opravdu tolik vadí. Vždyť už ani veřejné nejsou, tak byste snad mohl svou zuřivost poněkud zklidnit. To už jste veškerou marihuanu spotřeboval?

Nepřítelkyně svobody projevu

Dlouho mi vrtalo hlavou, kde se všichni ti nepřátelé svobody slova berou. S výjimkou Petra Mauleho totiž žádného osobně neznám a i u něj jsem si vědom, že za to může spíše jeho nešťastný osobní život než nenávist k názorům jiných.

Konečně se jeden takový objevil a má dokonce vlastní blog. Jmenuje se Vlaďka Špidlová a napsala doslova toto: "A napíše-li někdo ve svém příspěvku, že Češi jsou geneticky postižení malostí, není to už o svobodě, ale o hraničí to s jistými teoriemi, které uváděny do praxe stály spoustu lidských životů a jsou oprávněně postaveny mimo zákon."

Mám dojem, že je to pozůstatek archaické společnosti, kdy se věřilo, že pouhé slovo může člověka uřknout. Osvícenci sice tyto pověry officiálně vymýtili, ale jak vidno, v podvědomí takových lidí přežívají dodnes. Co s nimi? Zaplatit jim exkurse na neonacistické demonstrace v USA? Aby viděli, jak jsou neškodné? Přeložit jim rozsudek Brandenburg v. Ohio, 395 U.S. 444 (1969) do češtiny? Nevím. Poraďte.

Jak často si Petr Maule čte tento blog

Petr Maule mne v soukromém e-mailu prosil, abych zveřejnil, jak často si čte tento blog. Milerád mu vyhovím. Všechny časy jsou přepočítány na čas v San Francisku. Například pátek 9. 11. 2007:
  1. 9:52:39
  2. 10:24:19
  3. 12:11:14
  4. 13:16:26
  5. 13:53:53
Je zjevné, že "obcasne nahlednuti na progres rozpadu zlynchovane osobnosti" je ve skutečnosti obsedantní porucha. Vyhledejte co nejdříve lékaře, pane Maule, radím Vám dobře.

13. listopadu 2007

Guy Peters: Pogrom na emigranty

Jak informuje Ross Hedvíček, iDNES uspořádala pogrom na emigranty. Chabý pokus o vysvětlení je v diskussi správkyně Nadi Strakové.

Nikdy jsem neměl o Mladé frontě valného mínění, ale co je moc, to je moc. Jsem rád, že jsem nepodlehl pokušení umístit svůj blog na tak odporně čecháčkovský server. Se svými nonkonformními názory bych byl jednou z prvních obětí, protože stížností od trollů by bylo nepochybně více než dost.

11. listopadu 2007

Tomáš Krystlík

Jak mne upozornil Ross Hedvíček, začal Tomáš Krystlík psát na blogu iDNES. Všem doporučuji jeho texty sledovat, jsou výtečné.

Update. Mezitím byl jeho blog zrušen, v rámci tažení proti emigrantům. Nezbývá než sledovat CS-magazín a CS-club blog.

Přesná analysa

Bohumil Doležal opět přesně analysoval, proč neonacisté nemají chanci. Nejprve zcela správně zkritisoval Miroslava Mareše: "Politolog Mareš v sobě zase nezapře Klause: „Zatím nebezpečí, že by neonacisté zvrátili režim nebo dokázali vyvolat větší etnické nepokoje, nehrozí. Chybí jim k tomu ekonomická moc.“ To je vysvětlení v podstatě marxistické. Houbeles ekonomická moc. Chybí jim jakákoli změřitelná podpora veřejnosti. Kdyby ji měli, a dost velkou, ekonomickou moc si už nějak přitáhli." Pak citoval správné vysvětlení: "Takže nejlépe neonacisty charakterizoval jakýsi obchodník ze Starého města: „O žádnou ideologii jim nejde. Je jim jedno, jestli se porvou v židovském městě nebo na Spartě.“ To je řečeno velmi přesně a vystihuje to taky „společenskou nebezpečnost“ těchto hnutí." Přesně ten dojem mám taky.

Příběh jednoho kommunisty

Anton Schmerda (1887–1949) je dnes už polozapomenutý. Nicméně jeho parlamentní řeč, na kterou v souladu s výzvami p. Zemana k ad fontes odkazuji, je zajímavá i dnes. V Šumperku jej uctívají dodnes.

Pádně mu odpověděl poslanec Lehnert: "Nevím opravdu, koho mám osloviti, lavice, prázdnou sněmovnu či koho jiného. Po chiliastických vývodech kolegy Schmerdy, který očekává vše od budoucnosti, který očekává, že s uzráváním komunistického století přijde i svítání bezpodmínečného štěstí na zemi, který svoji obšírnou řeč prošpikoval časopiseckými články a mylně pochopenými citáty z jedné mojí řeči, o níž později ještě promluvím, jest snad dobře, když se při této příležitosti jednou promluví o otázce, jež se jinak zde ve sněmovně neprojednává. Po světové válce, když se skutečně pociťovalo, že nadchází světový obrat, řekl jsem jednou toto: "Od nynějška musí přijíti doba, kdy nejsou peníze měřítkem věcí, nýbrž člověk". A pozorujeme-li tyto zákony, jimiž se dnes zabýváme, tak mne napadá výrok: "Dobrým lékařem může býti jen dobrý člověk.""

Monopolisace práva na dějiny

Ve slavné wiki diskussi Petr Kovář poctivě popsal krédo českých postkommunistických professionálních historiků:
"Co se týče toho, kdo píše historii – jsou nebo měli by to být historikové, nikdo jiný . . . Pokud byste řekl, že právo přístupu ke svobodnému výkladu dějin má mít každý z nás, pak bych souhlasil. Co se týče práva na svůj vlastní výklad: ono se to de facto děje, v knihkupectvích najdete spoustu historického bulváru, jak této literatuře říkám. Samozřejmě to ale nemá nic společného se skutečným a pravdivým výkladem dějin. Tím, že byste formálně poskytnul absolutní volnost výkladu dějin, nahrál byste opět oněm agresivním ideologiím, které zmiňujete jinde. A to by nebylo ve Vašem zájmu, nebo ano? Dále, vykládat dějiny si soukromě můžete jakkoliv, ale pouze soukromě. Nedávno byl odsouzen jeden člověk, který si to nemyslel – a musel být přesvědčen (pro něho dosti nevýhodným způsobem). A práci profesionálních historiků, mezi které onen zmíněný nepatřil, prosím nepodceňujte, už vůbec ne kvůli tomu, že s nimi většinou nejste ochoten souhlasit (z tohoto Vás trochu obviňuji)." (zdůrazněno mnou)
Co k tomu říci? Jsem vystudovaný historik, mám na to papír. Přesto nevím, zda mé texty o dějinách (= historii) by klan profesních historiků nepovažoval za pouhé ochotnictví. Proti takovému kastovnictví protestuji. Jediným kritériem vědeckosti je pravdivost, nikoliv konsensus samozvané sekty.

Anarchism

motto: "Marxismus je dnes zcela marginální, okrajová ideologie - zatímco anarchistické myšlenky se staly nedílnou součástí popkultury a zajímají se o ně statisíce lidí, kteří o nich živě diskutují (například i prostřednictvím internetu) . . . Shrnuto a podtrženo: jediný, kdo může mít důvod snažit se spolu s marxismem a bolševismem strhnout na smetiště dějin i anarchismus, jsou pouze nějací komunističtí historici." Xchaos

Existují následující druhy anarchismu:
  1. individualistický (Max Stirner): egoismus. Blaho sebe sama je nejpřednější zákon.
  2. anarchokapitalism (Murray Rothbard, David D. Friedman): zrušení státu, vše se bude řídit pouze trhem a dobrovolnými vazbami.
  3. anarcho-syndikalism. Většinou jsou též anarchokommunisty, nebo anarchokolektivisty, ale mohou též být mutualisty.
  4. mutualism (Pierre-Joseph Proudhon)
  5. kolektivistický (Michail Bakunin): společenské vlastnictví, mzdy zůstanou.
  6. anarcho-kommunism (Carlo Cafiero, Errico Malatesta, Andrea Costa, Pjotr Kropotkin): mzdy budou zrušeny, každý si bude brát, co potřebuje.
K přečtení doporučuji wiki diskussi mezi vyčpělým establishmentovým historikem (Petr Kovář) a svěžím nezávislým anarchistou (Xchaos).

Modří a oranžoví v Israeli

S O. D. vedu nekonečnou polemiku o výroku Oty Ulče. Protože se O. D. vyjadřuje značně pýthicky, není snadné jeho slova přeložit do češtiny. Pokud jsem ho pochopil dobře, tak O. D. (společně s Ulčem) tvrdí, že jediní oranžoví (pro okupaci či anexi) jsou dnes Mafdal a že všichni ostatní jsou modří (pro dvoustátní řešení). Jak je to ve skutečnosti?

Po volbách v roce 2006 jsou v Knessetu tyto strany:
  1. Kadima: jsou jednoznačně modří. Modrost byla důvodem rozpadu Likudu.
  2. Avoda: jsou modří.
  3. Shas: modří?
  4. Likud: jednoznačně oranžoví.
  5. Yisrael Beyteinu: jednoznačně oranžoví.
  6. Mafdal: jednoznačně oranžoví.
  7. Gil (důchodci): modří?
  8. UTJ (Degel HaTorah + Agudat Israel): oranžoví?
  9. Meretz-Yachad: jsou modří.
  10. Arabové: jednoznačně modří.
  11. Hadash (kommunisté): jednoznačně modří.
  12. Balad (arabští extrémisté): jednoznačně modří.
A kromě toho je nutno připomenout, že žádná strana není čistě oranžová či modrá. Vláda (Kadima, Avoda, Shas, Gil a Yisrael Beyteinu) je sice většinově modrá, ale o otázkách národního významu rozhoduje Knesset.

10. listopadu 2007

Proč číst propagandu

Obvykle nemá cenu propagandu číst. Jsou v ní stále stejné, stokrát opakované polopravdy a lži, které se neustálým opakováním mají stát pravdou celou. Tak ani kolovrátek Oty Ulče nepřináší ve svém fanatickém proisraelském nadšení mnoho nového. Ale něco přece. Je to věta: "Carterovi jakoby unikalo, že hlavní překážkou k ukončení okupace západní části palestinského území (West Bank) přece není současná vláda, ale předáci náboženských stran, druhu domácích fundamentalistů, porovnatelných k zatvrzelým dogmatikům v opačném arabském táboře."

Hm, hm. Tak že by pohrobci fašistické Nové sionistické organisace nejen nechtěli "Judeu a Sámaří" anektovat, ale už ani okupovat? Hleďme, hleďme. מתיישבים (kolonisté) jsou náboženskými fanatiky? To jsem netušil. V roce 1996 jich 36 % volilo Likud, Jabotinského pohrobky. To se snad změnilo?

Právní eskamotér Tomáš Sokol

Slavný, avšak nijak mimořádný, mediální právník, Tomáš Sokol napsal pozoruhodnou větu: "Pro striktní zastánce pozitivního práva je ale obtížně přijatelné, aby zákon, který výslovně nepřipouští zákaz pochodu z důvodů veřejného zájmu (či cokoli jiného), byl interpretován tak široce, že za určitých okolností takový zákaz možný je." Jinými slovy, přirozené právo má sloužit jako korektiv positivního práva k potlačování lidských práv (svobody shromažďovací) hlasatelům antiestablishmentových a nepopulárních názorů jako jsou neonacisté. Takovou pervesi přirozeného práva by jeden pohledal.

Přitom stačí jen ocitovat právní názor federálního soudu ve věci Collin v. Smith, 578 F. 2d 1197 (1978): "We cannot then be unmindful of the horrors associated with the Nazi regime of the Third Reich, with which to some real and apparently intentional degree appellees associate themselves. Nor does the record allow us to ignore the certainty that appellees know full well that, in light of their views and the historical associations they would bring with them to Skokie, many people would find their demonstration extremely mentally and emotionally disturbing, or the suspicion that such a result may be relished by appellees. But our task here is to decide whether the First Amendment protects the activity in which appellees wish to engage, not to render moral judgment on their views or tactics. No authorities need be cited to establish the proposition, which the Village does not dispute, that First Amendment rights are truly precious and fundamental to our national life. Nor is this truth without relevance to the saddening historical images this case inevitably arouses. It is, after all, in part the fact that our constitutional system protects minorities unpopular at a particular time or place from governmental harassment and intimidation, that distinguishes life in this country from life under the Third Reich."

A tu poslední větu bych podtrhnul: Je to ústavní ochrana nepopulárních menšin, která liší náš systém od Třetí říše.

Reportage z demonstrace, která se nekonala

Nejsem stoupenec ani MND, ani ŽLU, nicméně jsem chtěl být při tom a vidět vše z autopsie.

Na demonstraci establishmentu jsem se málem nedostal, protože tam policie ze směru od Staroměstského náměstí nechtěla nikoho pouštět. Musel jsem to obejít. Z Pařížské pouštěli po jednom, přičemž tajní policisté prohlíželi každého, kdo měl tu drzost a měl s sebou batoh.


Nejvíce mne fascinovalo massivní nasazení zásahové techniky. Měl jsem dojem, že v Praze musely propuknout rozsáhlé nepokoje a je vyhlášeno stanné právo, nikoliv, že si pár neonacistů chce zademonstrovat.


Všude bylo spousta lidí (odhadem tisíc až dva), ale neonacisté nikde. Na protest proti neonacistům přišlo mnoho známých lidí: Leo Pavlát, Eva Holubová, Tomáš Töpfer, Jan Vidím a Tomáš Sedláček.


"Povolená" demonstrace establishmentu skončila v půl třetí. Když nikde nebylo vidět holohlavce ani ve čtvrt na 4, tak se lidé přesouvali na Staroměstské náměstí, kde pokračovala demonstrace establishmentu. Policisté už nebyli zdaleka tak ostří (s výjimkou Břehové ulice) a lidi pouštěli zcela volně.


Tak jsem se přesunul na konec Pařížské, k Internacionálu, kde to údajně mělo začít. Na chodníku u Právnické fakulty se tísnilo 10 neonacistů. Nás na druhé straně bylo asi 100x více.


Víceméně to byla nuda, kterou zpestřil jeden opilý anarchista, který provokoval neonacisty na druhém chodníku. Ti se k němu posléze vydali. To vyvolalo obrovský zájem novinářských hyen, takže vůdce neonacistů byl obležen jejich přesilou. Potyčka se však nekonala; neonacisté si to s anarchisty vyřizovali ústně.

Asi po čtvrt hodině to neonacisty přestalo bavit a vydali se na náměstí Jana Palacha.


Cestou potkávali policejní auta, která se jala fysicky obsazovat Břehovou ulici, aby tudy nemohli neonacisté projít, i kdyby chtěli. Za cca 20 neonacisty se vydalo odhadem 1 000 lidí. Vypadalo to jako prvomájový průvod. Protože policie vyhrožovala, že každé "nepovolené" shromáždění rozežene, řekl jsem si, že už demonstrace–nedemonstrace bylo dost a jel jsem domů. Koho by zajímalo, jak to pokračovalo, ten si může přečíst Lidové noviny nebo Mladou frontu.

Než jsem se na demonstranci vydal, tak jsem si přečetl spoustu materiálů neonacistických, anarchistických a židovských. Překvapilo mne, jak smířlivé a úzkostlivě volající po právu byly neonacistické materiály. Odtud revoluce nepřijde. Bizzarrní byly nostalgické vzpomínky na régime NSDAP, ale ty jsou stejně neškodné jako vzdychání hard core kommunistů po Stalinovi a Gottwaldovi.

Naproti tomu mne nemile překvapily anarchistické texty. Byly zřetelně aggressivní a vigilantistické. BIS by měla proti nim zintensivnit svou činnost, pokud tady nechceme mít stát ve státě.

No a židovské byly rozrůzněné. Některé bych podepsal, jiné byly odporné.

Updated: Celá ta legrace stála 15 000 000 Kč.

Israelské SPZ

Neonacistické stránky se lakonicky ptají: "Věděl jsi, že poznávací značky aut v Izraeli a na okupovaných území jsou barevně kodovány, aby rozlišili židy od nežidů?" Jak je to ve skutečnosti? Stát Israel sice eviduje ethnické složení svých obyvatel i jejich náboženství, ale na občankách vyznačoval jen jejich národnost. To však v roce 2002 zrušil. Proto, kdyby neonacisté chtěli být přesní, museli by mluvit o Židech či Nežidech.

Nicméně, israelské SPZ neukazují národnost, nýbrž státní občanství. Standardní SPZ – israelského občana (Žida, Araba apod.) – má barvu žlutou, cizince, např. Araba z okupovaných území, má barvu modrou nebo bílou. Úplně stejně to fungovalo a funguje v mnoha jiných zemích, i u nás.

9. listopadu 2007

VUML na wikipedii

Na wikipedii nejsou nejhorší ty nekonečné seznamy pahýlů (automatický seznam). Na wikipedii jsou nejhorší ideologické bláboly, které se tam tamní propagandisté pokouší vnutit nic netušícím čtenářům.

Jedním z nejhorších propagandistů je katholický fanatik Cynik, který ani neví, jaké "i" se píše ve slově cynik. Nicméně u něj je výhoda, že všichni vědí, co je zač, a na en: dokonce s jeho neumělými pokusy o encyklopedické "články" udělali krátký process, ať už se sebevražedkyní, anebo s jeho ostouzením jiných.

Jenže mnohem horší je, když se najde někdo, kdo papouškuje frase, které se naučil za kommunismu. To se obvykle s odporem nesetká, a to ani od studentů / absolventů politologie, kteří by tomu měli rozumět.

První takový úděsný článek byl Byzantská říše, který je dokonce jako výsměch dobrému vkusu stále hodnocen jako nejlepší článek wikipedie. Ale co taky od wikipedistů čekat. Ačkoliv jsem si na něj posvítil již téměř před 2 lety, wikipedisté dosud nebyli schopni tu směsku marxistických a řeckých nacionalistických cliché opravit. Ale co taky od těch nevzdělanců čekat.

Ale zatímco článek Byzantská říše byl "jen" marxistický, v článku Komunismus se naplnila předpověď Rosse Hedvíčka, které nikdo nevěřil, ba ani já. Wikipedii stále více ovládají kommunisté (pokud je tedy kommunistou marxista-leninista, i když nemá stranickou legitimaci, nebo ji dávno zahodil). Dokonce se na tom hesle slézají jako švábi na pivo.

Skvělý antikommunistický animovaný film



Seznam ostatních kommunistických a antikommunistických filmů.

7. listopadu 2007

90. výročí kommunistického puče

Na wiki oslavují 90. výročí VŘSR tím, že dali na hlavní stránku naprosto příšerný článek Kommunism (protože marx-leninský, ba stalinistický: rozlišovací znamení mezi orthodoxním marxismem a stalinismem je stalinistická trivialisace marxistické periodisace dějin "otrokářským řádem" jako "společensko-ekonomickou formací"). Tak jim v oslavách pomozme tím, že se podíváme na zoubek článku Čtvrtá internacionála. Je to sice stěží více než pahýl, ale kommunistické ideologie je tam jak nastláno. S typickou wikipedickou lží se tam tvrdí, že "Podrobnější informace naleznete v článku Trockismus", ale tam, jak se může každý předsvědčit, je jich ve skutečnosti méně.

Na rozdíl od anglicky psaného článku Fourth International se příliš nezabývá dějinami tohoto obskurního spolku, nýbrž jeho ideologií. Do nebohých obětí wiki, kteří snad žijí v illusi, že tam najdou objektivní poučení, to hustí skutečně velkolepým stylem: "Trockého zjištění" (jako kdyby tento massový vrah byl schopen něco zjistit), "kritiku byrokracie deformovaných (stalinistických) stran" (Trockého trade-mark bez reálného obsahu), "v podstatě se ale historicky jednalo o dělnický stát" (naprosté ignorování sociálního složení kommunistické elity), "bylo zrušeno soukromé vlastnictví" (obludné účelové marxistické výrazivo), "v sociální revoluci (kde se jedná o změnu způsobu výroby a přechod moci z jedné třídy na druhou)" (bez kommentáře, není totiž třeba) a "výrobní způsob se nemění" (Jak by také mohl. Kommunism je přeci poslední "společenská formace". Amen.).

Autorovi textu dávám z marxismu-leninismu jedničku s hvězdičkou. VUML by absolvoval jako premiant.

1. listopadu 2007

Činnost českých partisánů

Nedávno jsem zde psal o vrahovi Lužovi. Nyní si dovolím ocitovat Tomáše Krystlíka: "Autor se zabývá i akcemi tzv. partyzánského hnutí, které mnohdy jen loupilo a zbytečně terorizovalo obyvatelstvo pod vedením sovětských komisařů a mnohdy i konfidentů Gestapa a SD. Čeští kolaboranti a udavači hojně po válce končili s falešným nebo skutečným osvědčením o svém odboji nepotrestáni v KSČ a v mocenských organizacích, kdežto svědci jejich neblahé činnosti za protektorátu náhle umírali."

31. října 2007

Idea vyhnání před válkou

Píše o ní historik Milan Churaň:
"První československá republika nedokázala vyřešit své národnostní problémy a když toho koncem třicátých let začalo nacistické Německo využívat pro své expanzivní záměry, snažil se prezident Beneš vyřešit problém státu na úkor německé menšiny. V polovině září 1938 vyslal do Paříže ministra J. Nečase s tajným plánem, v němž Francii a Anglii navrhoval odstoupení malé části československého území Hitlerovi – „bylo by to asi 4 – 6000 km2“ – pod podmínkou „že by si vzal alespoň 1,500.000 až 2,000.000 německého obyvatelstva“. Tedy rok před začátkem války a dokonce ještě před Mnichovem chtěl Beneš po dohodě s Hitlerem vystěhovat do „říše“ polovinu až dvě třetiny československých občanů německé národnosti. Benešovy vlastnoručně psané instrukce J. Nečasovi byly v Česku publikovány již v roce 1957. Může je znát každý."

Mahmúd Ahmadínežád o homosexualitě

Na serveru Zvědavec se před nedávnem pokusili obhajovat neobhajitelné: výroky perského presidenta (v OGG) o homosexualitě. Abych se vyhnul jakémukoliv zkreslení, cituji officiální perskou agenturu IRNA. Mahmúd Ahmadínežád doslova řekl toto:
"In Iran, we don't have homosexuals, like in your country. We don't have that in our country. In Iran, we do not have this phenomenon. I don't know who's told you that we have it."

30. října 2007

Proč jsou kommunistické strany pouhými agenturami Ruska

Plasticky to ukazuje případ Kommunistické strany Indie. Jak známo, Džaváhárlál Nehrú, vůdce Indického národního kogressu a indický premiér (1947–1964), udržoval úzké styky se SSSR. Indičtí kommunisté však Indii považovali za zaostalou postkoloniální zemi, kde je nezbytné provést socialistickou revoluci. S tím však v Moskvě narazili, neboť Rusům byla geopolitika milejší než nejistý pokus o diktaturu proletariátu. Proto indickým soudruhům nařídili, aby svou kritiku vládnoucího establishmentu zmírnili.

Jak píše wiki: "The Soviet government consequently wished that the Indian communists moderate their criticism towards the Indian state and assume a supportive role towards the Congress governments. However, large sections of the CPI claimed that India remained a semi-feudal country, and that class struggle could not be put on the back-burner for the sake of guarding interests of Soviet trade and foreign policy. Moreover the Indian National Congress appeared to be generally hostile towards political competition."

Situaci ještě zhoršil konflikt mezi Čínou a Indií. Pro indické kommunisty bylo přirozené, že v konfliktu mezi kapitalistickým (Indie) a socialistickým státem (Čína) budou stát na straně socialismu. Nicméně Chruščov se právě pohádal s Mao Ce-tungem, a proto byla ČLR pro SSSR nepřítelem číslo 1. Indická vláda si navíc pochopitelně tento nedostatek vlastenectví v době války nenechala líbit a vlastizrádce zavřela do vězení.

Výsledek byl, že v roce 1964 se KSI rozpadla na dvě frakce: maoisty (Kommunistická strana Indie (marxistická) – asi 60 % původní strany) a prosovětskou část (Kommunistická strana Indie – asi 40 % původní strany).

Jinak lze dodat, že Kerala je jihozápadní indický stát, kde kommunisté vesele vládnou a nikomu to příliš nevadí.

Život v Israeli

Loňský rozhovor s mladou Israelkou.

29. října 2007

Self-hating Jews

Jak říká v rozhovoru Ondřej Cakl (* 1975): Ale teď nedávno jsme se dostali už asi k sedmému neonacistovi, jehož předci jsou Židé a židovství v sobě cítí a chápe jako něco špatného. Je to fenomén, který se objevuje i v zahraničí. Jde o jedince, kterým je tak dvacet, pětadvacet, nejsou s to žít s tím, že mají židovský původ, a kompenzují to rasistickou aktivitou, dokonce často podněcují antisemitské útoky."

28. října 2007

Rhodesie a Muzorewa

Bývalý velvyslanec v Zimbabwe, Jaroslav Olša, poskytl Literárním novinám rozhovor. Lze ocenit jeho střízlivý tón, nicméně věty: "Robert Mugabe se dostal k moci v roce 1980 po volbách, které by dnes asi těžko někdo označil za opravdu demokratické. Negativní prvky ale zastínilo celosvětové nadšení z faktu, že v Rhodesii konečně padl apartheidní režim Iana Smithe, což bylo chápáno jako další krok směrem k demokratizaci Jihoafrické republiky." záráží. Vzhledem k tomu, že se Olša podílí na knize Dějiny Zimbabwe, Zambie a Malawi, považuji to za pouhou nepřijatelnou novinářskou zkratku.

Období mezi 24. prosincem 1976, kdy Ian Smith vyhlásil, že předá moc černošské většině, a 18. dubnem 1980, kdy Zimbabwe získalo nezávislost, nelze přeci považovat za apartheid. Vždyť klíčovou roli v něm hrál dnes polozapomenutý Abel Muzorewa, který uvažuje, že v příštím roce bude kandidovat na presidenta.

Rozhovor s Ianem Smithem a dalšími.

Případ Edgarda Mortary

Edgardo Mortara byl židovský chlapec, který vyrůstal se svými rodiči v Bologni, součásti papežského státu. Když mu bylo šest, tak těžce onemocněl. Služebná jeho rodičů měla strach, že když umře, že přijde do pekla, a proto ho nechala tajně pokřtít.

Podle církevního práva nesměli katholíka vychovávat nekatholíci. Malý Edgargo byl proto papežskou policií zabaven. I přes intervence Františka Josefa a Napoleona III., papež Pius IX. rozhodl, že se malý chlapec nesmí ke svým rodičům vrátit.

Když Mortara nabyl zletilosti, rozhodl se zůstane katholíkem. Odstěhoval se do Francie a vstoupil do kláštera. Byl vysvěcen na kněze. O Piovi prohlásil: "I am firmly convinced, not only by the deposition I have given, but by the entire life of my august protector and father, that the Servant of God [Pius IX] is a saint. I have the almost instinctive conviction that one day he will be raised to the glory of the altars. For me it will be an intimate joy for my entire life and a great comfort in the hour of my death to have cooperated to the limits of my strength toward the success of this cause. I pray to God by the intercession of his Servant to have mercy on me and forgive my sins, and make me rejoice in his presence in Paradise."

Další kritika wikipedie

V článku citují Michaela Whitea: “Wikipedia has become the McDonalds/Microsoft/Walmart of information. It provides reliably mediocre information at a low, low cost. This drives competitors out of business, reduces diversity, and lowers the standards all across the board.”

Autorem článku je Lir, který poznamenává: "inept and lazy journalists are especially fond of using the Wikipedia, and some of them have even plagiarized it word-for-word – thats a real problem, since 90%+ of Wikipedia’s fact-checking involves an internet search; thus, self-perpetuating errors are undoubtedly already occurring!"

Jeho názor: "cranks, vandals, and fanatics undo your hard-work, and then muddle your way through a judicial system which is far more concerned with cliquish politics, than with basic standards of judicial procedure," mohu potvrdit z osobní zkušenosti.

Havlíčkův antisemitism

Karel Havlíček Borovský napsal: "Já jsem z vlastní své zkušenosti minulého roku, který mohu skutečně za nejznamenitější rok svého života považovati, mnoho těcbto věcí seznal, zvlášť ve Vídni a později, kdežto jsem skoro všude při tom co se důležitého dělo, osobně přítomen byl. Zvláště ve Vídni se ukázalo, že ti samí židé, kteří před říjnem největší zuřivostí buráceli v přehnaných časopiskách vídeňských, a kteří mají největší vinu z událostí 6. října, potom po bombardování zase psali do reakcionářských časopisů vídeňských, kteří nyní jako psí plémě lezou pod nohy naší národům nepříznivé vládě. Kdož tu nevidí patrné spojení těchto dvou stran?"

27. října 2007

Oremus et pro perfidis Judaeis

Součástí mše na Velký pátek je modlitba (litanie) za židy. Do roku 1955 (podle missálu z roku 1953) zněla:

Oremus et pro perfidis Judæis: ut Deus et Dominus noster auferat velamen de cordibus eorum; ut et ipsi agnoscant Jesum Christum, Dominum nostrum. (Non respondetur 'Amen', nec dicitur 'Oremus', aut 'Flectamus genua', aut 'Levate', sed statim dicitur:) Omnipotens sempiterne Deus, qui etiam Judaicam perfidiam a tua miscericordia non repellis: exaudi preces nostras, quas pro illius populi obcaecatione deferimus; ut, agnita veritatis tuae luce, quae Christus est, a suis tenebris eruantur. Per eumdem Dominum nostrum Jesum Christum filium tuum, qui tecum vivit et regnat in unitate Spiritus Sancti, Deus, per omnia saecula saeculorum. Amen.

(anglický překlad: Let us pray also for the faithless Jews: that our God and Lord may remove the veil from their hearts; that they also may acknowledge Our Lord Jesus Christ. Let us pray. ('Amen' is not responded, nor is said 'Let us pray', or 'Let us kneel', or 'Arise', but immediately is said:) Almighty and Eternal God, Who dost not exclude from Thy mercy even the faithless Jews: hear our prayers, which we offer for the blindness of that people; that acknowledging the light of Thy Truth, which is Christ, they may be delivered from their darkness. Through the same Lord Jesus Christ, Who livest and reignest with God the Father in the unity of the Holy Ghost, God, through all endless ages. Amen.)

Jak uvádí časopis Cyril: "Po této modlitbě nezpívá se ani Ámen, ani Flectamus genua, ani Levate, kněz nepokleká na znamení, že židé pro výsměch poklekali před Kristem a jej tupili."

V roce 1955 papež Pius XII. zavedl pokleknutí stejně jako u ostatní modliteb (za heretiky, schismatiky a pohany).

V roce 1960 papež Jan XXIII. škrtl slovo perfidis (bezbožní).

V roce 1965 byla modlitba změněna celá: Anglicky: "Let us also pray that our God and Lord will look kindly on the Jews, so that they too may acknowledge the Redeemer of all, Jesus Christ our Lord. ... Almighty and eternal God, you made the promises to Abraham and his descendants. In your goodness hear the prayers of your Church so that the people whom from of old you made your own may come to the fullness of redemption." Česky: "Modleme se i za židy: ať náš Bůh a Pán nad nimi milostivě rozjasní svou tvář, aby i oni uznali vykupitele všech, našeho Pána Ježíše Krista. Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svá zaslíbení Abrahámovi a jeho potomstvu; vyslyš tedy dobrotivě prosby své Církve: aby lid starou úmluvou tobě přivlastněný si zasloužil dospět k plnosti vykoupení; skrze našeho Pána."

Podle nového missálu z roku 1967 modlitba zní: "Oremus et pro Judaeis, ut ad quos prius locutus est Dominus Deus noster, eis tribuat in sui nominis amore et in sui foederis fidelitate proficere (Flectamus genua – Levate.) Omnipotens sempiterne Deus, qui promissiones tuas Abrahae eiusque semini contulisti, Ecclesiae tuae preces clementer exaudi, ut populus acquisitionis prioris ad redemptionis mereatur plenitudinem pervenire. Per Christum Dominum nostrum. Amen." (česky: „Modleme se také za židy. Vždyť oni jsou první, kteří poznali jméno Hospodina, našeho Boha. Kéž ho stále více milují a kéž věrně zachovají smlouvu, kterou s nimi uzavřel. (tichá modlitba) Všemohoucí, věčný Bože, tys slíbil spásu především Abrahámovi a jeho potomkům. Vyslyš prosby své církve a dej, ať se na tvém vyvoleném národě tvé zaslíbení naplní. Skrze Krista, našeho Pána. – Amen.“)

(anglicky: Let us pray for the Jewish people, the first to hear the word of God, that they may continue to grow in the love of his name and in faithfulness to his covenant. (Silent prayer) Almighty and eternal God, long ago you gave your promise to Abraham and his posterity. Listen to your Church as we pray that the people you first made your own may arrive at the fullness of redemption. We ask this through Christ our Lord. Amen.)

V roce 2007 papež Benedikt XVI. obnovil možnost používat missál z roku 1962 bez nutnosti dispensu. To vyvolalo velké pobouření Židů na celém světě, protože modlitba v něm zní takto: "Oremus et pro Judæis: ut Deus et Dominus noster auferat velamen de cordibus eorum; ut et ipsi agnoscant Jesum Christum Dominum nostrum. Oremus. Flectamus genua. Levate. Omnipotens sempiterne Deus, qui Judæos etiam a tua misericordia non repellis: exaudi preces nostras, quas pro illius populi obcæcatione deferimus; ut, agnita veritatis tuæ luce, quæ Christus est, a suis tenebris eruantur. Per eumdem Dominum nostrum Jesum Christum Filium tuum, qui tecum vivit et regnat in unitate Spiritus Sancti, Deus, per omnia saecula saeculorum. Amen." Katholíci se tedy mohou modlit za to, aby Bůh a Pán sňal závoj ze srdcí židů a aby vyšli ze tmy na světlo pravdy, což Židy uráží. Tradiční katholíci však Židy obvinili z pokrytectví.

German Policy of Extermination of the Jewish Race

Jedním z prvních odsouzení holocaustu bylo Spojenecké prohlášení ze dne 17. prosince 1942: "The attention of the Belgian, Czechoslovak, Greek, Luxembourg, Netherlands, Norwegian, Polish, Soviet, United Kingdom, United States, and Yugoslav Governments and also of the French National Committee has been drawn to numerous reports from Europe that the German authorities, not content with denying to persons of Jewish race in all the territories over which their barbarous rule has been extended the most elementary human rights, are now carrying into effect Hitler's oft-repeated intention to exterminate the Jewish people in Europe. From all the occupied countries Jews are being transported in conditions of appalling horror and brutality to eastern Europe. In Poland, which has been made the principal Nazi slaughterhouse, the ghettos established by the German invader are being systematically emptied of all Jews except a few highly skilled workers required for war industries. None of those taken away are ever heard of again. The able-bodied are slowly worked to death in labor camps. The infirm are left to die of exposure and starvation or are deliberately massacred in mass executions. The number of victims of these bloody cruelties is reckoned in many hundreds of thousands of entirely innocent men, women, and children.

The above-mentioned Governments and the French National Committee condemn in the strongest possible terms this bestial policy of cold-blooded extermination. They declare that such events can only strengthen the resolve of all freedom-loving peoples to overthrow the barbarous Hitlerite tyranny. They reaffirm their solemn resolution to insure that those responsible for these crimes shall not escape retribution and to press on with the necessary practical measures to this end."

Podle Hilberga se k němu papež Pius XII. odmítl připojit. (Raul Hilberg: The Destruction of the European Jews, p. 315)

Yifat Giladi

Je mladá israelská fotografka a zpěvačka. Proslavila se účinkováním v klipu Burger Ranch recesistické skupiny PingPong (žena v červeném).

Skutečný Israel

Jednou z negativních vlastností antisemitů je to, že hází všechny "sionisty" do jednoho pytle. Přitom v Israeli žije ohromná spousta slušných lidí. Jedním z nich je zpěvák Roy Chicky Arad.

Jeho nejslavnější písní je שמח (Buď šťastný, text a video ze soutěže), skvělý kanadský žertík. Israelský úřad pro vysílání jí zrušil officiální podporu, protože v závěru Aradova skupina mává syrskou vlajkou, ačkoliv Stát Israel je se Syrskou arabskou republikou ve válečném stavu.

Další slavnou písní je I Vanunu, o israelském vězni svědomí.

Updated.

Radomír Luža - historik amatér

Radomír Luža kdysi na Britských listech uveřejnil rozsáhlý článek, jímž hodlal obhájit chauvinistické pojetí českých dějin. Bohužel mu k tomu chyběla potřebná erudice. Je možné, že některé chyby byly způsobeny nekvalitním překladem z angličtiny. Nicméně p. Lužovi nic nebránilo, aby je korrigoval. Tak to napravme aspoň tímto příspěvkem.

"vedoucí představitelé české politiky . . . [vyslovovali] se pro liberalizaci mnohonárodní habsburské říše". Ve skutečnosti byli čeští politici součástí Taaffeho železného kruhu pravice, proti němuž byli liberálové v opposici.

"S velkým úspěchem spojovali své třídní zájmy" Marxism už je passé, p. Lužo.

"Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš, kteří cílevědomě přivedli český a slovenský lid do tábora demokratické Evropy." Rakousko-Uhersko snad nebylo demokracií?

"Pokud jde o „československou národnostní politiku až do roku 1938, nelze mluvit o potlačování práv neslovanského obyvatelstva". Němci ani Maďaři nebyli přizváni k tvorbě ústavy, nemohli se na ní podílet, byla jim oktrojována.

"Napodobování nacistických metod bilo do očí: moře stranických praporů, uniformované útočné oddíly". A co Rote Wehr, ta p. Lužu nezajímá?

Není náhoda, že Luža zcela zamlčel zákon, který nepřímo diskriminoval Němce, zákon č. 131/1936 Sb. z. a n., o obraně státu.

"České zákonodárství přiznalo plná občanská práva těm Němcům, kteří zůstali věrni republice." Ve skutečnosti § 2 odst. 1 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, stanovil: "Osobám, spadajícím pod ustanovení § 1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství." Nestačilo tedy zůstat věren, jak úmyslně mate Luža. Nutné bylo být v odboji, nebo být zavřen ve vězení nebo koncentráku.

A tak bych mohl pokračovat dále, nicméně to považuji za zbytečné. Místo toho je lepší si přečíst solidní práci, např. o málo známém sudetoněmeckém protinacistickém odboji: "Sudetoněmecký sociálně demokratický exil se nyní, v tak nepříznivé mezinárodní situaci, snažil aktivizovat domácí odboj pomocí tam ještě žijících sociálně demokratických kádrů, jako pokus legitimovat protinacistickým bojem právo na vlast. Informace o tomto odboji byly programaticky potlačeny, ve skutečnosti lze jeho intenzitu beze všeho srovnat s odbojem českým. Nejvýznamnější akce proběhly v závěrečné fázi války. Byly při nich zničeny zásobovací zařízení mostecké hnědouhelné pánve, zásoby benzinu a ropy, potopeny labské nákladní lodě s válečným materiálem, zastavena těžní zařízení bílinských šachet, založen požár opavského cukrovaru, systematicky bylo narušováno dálkové telefonní vedení, byly napadeny zbrojní závody v Děčíně-Podmoklech a narušována železniční doprava. Bojové skupiny operovaly na Děčínsku, Sokolovsku, Karlovarsku a mnohde jinde."

Sprcha není nic jiného než žumpa

Sotva p. Zeman vytáhl paty za oceán, začaly na Sprše neomezeně řádit zkrachovalé existence typu Petra Mauleho či Prokopa. Jeden z nich o svém kollegovi, který to přes údiv všech, kteří ho znají, na Sprše s nimi dosud vydržel, napíše: "Malokdy jsem, a to i na internetu, potkal takovy bezpaterny xindl jako jste vy, drahy cnemo." Druhý člověku, který si s ním kdysi omylem stiskl ruku, pomlouvá rodiče, které nikdy neviděl, netuší o nich vůbec nic, ale to mu nebrání, aby po nich nehodil jedovatou slinu.

Naštěstí i pro Pako z Chebu platí jednoduchý psychologický poznatek: Kdo o někom píše podobné věci, píše je ve skutečnosti o sobě. Tak už je nyní jasné, že ten slavný Boutros neutekl do USA před kommunismem, ale před svými rodiči. Jak se sám přiznal, trpí Oidipovým komplexem. V USA byl od svých rodičů bezpečně daleko; v ČSSR by mu hrozilo, že by se na základě své úchylky dopustil trestného činu.

Nicméně to evidentně není jediná psychická porucha, kterou el Uam trpí. Jeho bývalá manželka byla výrazně mladší. To svědčí o tom, že si Maule tak musel kompensovat své komplexy méněcennosti. Má mladou manželku ("dorostenku"), tudíž je king. Jenže i v Boutrosově případě se ukázalo, že tato rovnice nefunguje. Když dorostenka poznala, že její king je ve skutečnosti ubohý zakomplexovanec, který místo přípravy na důchod trolluje kde koho na Internetu, dala mu vale.

Pane Maule, vyhledejte dobrého psychiatra. Nešetřete penězi. Jedině dobrý psychiatr Vás zbaví bludů, že "uz dlouho hrozi tim, ze mne uda casopisu The Economist". Ve skutečnosti k tomu došlo teprve před 15 dny, když už mne přestaly bavit Mauleho ustavičné nevyžádané e-maily, které mi zasviňovaly e-mailovou schránku. Pak dal Maule konečně pokoj, takže to bylo účinné. Inu, porušovat autorské právo se nevyplácí ani v Americe.

A ještě něco. Pako z Chebu nepochopilo, že věta: "Kdo o někom píše podobné věci, píše je ve skutečnosti o sobě," platí jen pro nepodložená obvinění. "Rovnez zvazuji podani zaloby za rozsirovani pomluv, ve svetle Vasich lzivych komentaru o mem manzelskem stavu a vami vymyslenem "mrdani prostitutek"." Přitom se ve svém nesmrtelném záchvatu upřímnosti sám přiznal: "Omlouvam se, ze nemuzu dokoncit komentar do spravneho finale, ale v mramorem vylozene sprse meho pokoje v Grand Hyatt v Taipei se sprchuji dve nahe dvacetilete studentky s vonavou skin". Ano, p. Maule, všichni Vám věříme, že 20leté studentky souložily se skoro důchodcem zadarmo. A hned 2 najednou. Ten Boutros, to je ale chlapák. :-)

Dotaz na Kapitána

Kapitán mou reakci na soustavné sprostoty AndyO označil za podpásovku a ubohost. Tak se ho ptám veřejně, kdy Sanhedrin konečně rozhodne o mé žádosti odstranit příspěvek AndyO, v němž mne přirovnává k massovému vrahovi Charlesi Whitmanovi? Připadá Vám normální, že když Vám chce AndyO, jak jí velí její přirozenost, nafackovat, že toho musí zatáhnout mne, ačkoliv s tím nemám nic společného? Myslíte si, že musím trpně snášet být označován jako "kličkovací demagogický kašpar"?

To, že si libujete v tom, že jste se stal na Sprše fackovacím panákem, kterému Max šťourá do soukromí, je Vaše věc. Jiný by na Vašem místě na Sprše nesetrvával ani minutu. Je mnoho slušných diskussních serverů, např. Vrba. Avšak nerozumím tomu, proč si myslíte, že bych sprostoty paní Noblessy měl snášet i já. Dokážete rozlišit, kdo bezdůvodně útočí a kdo se jen brání, nebo ne?

Vzkaz pro Petra Maule alias Pako z Chebu

Zase se Vám tlačí na mozek trauma, že Vás manželka pro Vaši zcela nesnesitelnou povahu opustila. Vy se jí divíte? Nic jiného jí totiž nezbývalo. Kdo by s Vámi vydržel?

Jak jsem Vám radil v e-mailu, použijte opět služeb dvacetiletých "studentek". To Vás uklidní mnohem lépe než marný pokus na ZMP postovat troll bait. Alternativou je napsat něco na Sprchu. Nic jiného, než Vaše sračky tam stejně není, takže se to ztratí. Ale pozor, obě methody nekombinovat! Buď "studentky", anebo Sprcha. Ne obojí dohromady. To by nemuselo dobře dopadnout.

Možná si řeknete, proč to Maule, který má těsně před důchodem, vlastně dělá. Těžko říci. Tenhle Američan z Vysočan, který si pro jistotu nechal české občanství, je zřejmě příliš nejistý z toho, že USA rozumí mnohem méně než Vodník, který tam, na rozdíl od něj, bydlel jen pár let. Na jeho výtečný kommentář nedokázal odpovědět dodnes. Tak si to kompensuje aspoň trollingem, kterým leze na nervy slušným lidem jako je např. Alex Juchelka.

26. října 2007

Zmatení hodnot

Nejlepší kommentátorka Zvědavce, Emma, upozornila na zajímavý článek Sarah Baxterové, Where do you stand in the new culture wars? (český překlad), který vyšel v The Times.

Je patrné, že v dnešní době dochází k změně paradigmatu. Pravice a levice už nejsou definovány starými hodnotami. Nyní se stává určujícím postoj k islámu a novému americkému imperialismu.

Abych na sebe také něco prozradil, zde jsou mé odpovědi v testu: 1 ne, 2 ano, 3 ne, 4 ano, 5 ano, 6 ne, 7 ne, 8 ne, 9 ne, 10 nevím, 11 ano, 12 ano bez jakékoliv pochybnosti, 13 ano, 14 spíše ne, 15 ne, nikdy, 16 ano.

Pravý liberalism: 1 + 1 + 1 + 0 + 0 +1 + 1 + 1 + 1 + 0 + 1 + 1 + 0 + 1 + 1 + 0 = 11. Jsem pravý liberál z 68,75 %.

Polemika s Davidem Kopřivou

David Kopřiva, který se bůhvíproč podepisuje jako Michaela, napsal polemiku s mým článkem Sprostý vrah Radomír Luža. Podle jeho názoru je vražda četníků Karla Sojky a Ondřeje Otevřela, kteří měli tu smůlu, že sloužili na stejné četnické stanici jako Bohuslav Mečíř, Stanislav Onderka / Kunderka a Josef Navrátil, "jedině dobře". Co je to za člověka, když chvaluje tak bestiální vraždu? "Po seznámení s rozsudkem byli postupně odváděni do sklepa a tam popravováni." Tak se nechová k lidem, tak se chová k dobytku na porážce.

Magnus Maximus o sobě tvrdí, že studoval historii. Evidentně ji studoval špatně, jinak by nemohl tvrdit, že "policajti by odhalene partyzany taky popravili." Evidentně netuší, že protektorátní policie nebyla žádná Čeka a že neměla pravomoc nikoho popravovat. Naopak čeští četníci byli často v odboji, na což doplatili i životem. Dejme opět slovo Jindřichu Markovi: "Prostor kobyliské střelnice však byl znovu použit pro „zvláštní úkoly“ i v dalším roce. Na základě rozhodnutí H. Himmlera a K. H. Franka zde byla vykonána veřejná poprava čtyř českých protektorátních četníků pro výstrahu ostatním. V pondělí 8. července 1943 tak použila nacistická okupační moc novou formu teroru – veřejnou popravu, která měla opět zastrašit rostoucí odbojové hnutí a zabránit rozkladu protektorátního četnictva a policie. Popravčí četu tvořili sice příslušníci německé Schutzpolizei, diváky z donucení mělo však tvořit 30 důstojníků a 120 příslušníků protektorátního četnictva a policie. Krátce před šestou hodinou odpoledne sem byli převezeni z cely smrti II/A pankrácké věznice odsouzení četníci. V pankrácké knize popravených jsou zapsáni pod následujícími čísly:
89. František Rajmon - * 25. 10. 1892 Libáň
90. František Famfulík - * 30. 1. 1910 Horní Újezd – Vidlatá Seč
91. Josef Bojas - * 25. 3. 1901 Plzeň
92. Jan Jirásek - * 10. 5. 1905 Netvořice u Benešova u Prahy"

Z herese praesentismu jsem už obviněn byl. Nic si z toho nedělám. Vražda je vraždou dnes, stejně jako jí byla před 60 lety. Kdyby lyncheři zavraždili starostu, tak by zcela zbytečně zmařili další lidský život. Jsem rád, že se jim to nepovedlo, stejně jako se jim nepovedla vražda Jiřího Hörnera, který jejich řádění přežil a mohl by ho dosvědčit, kdyby poválečné úřady měly zájem vraždy stíhat.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá

Známý troll AndyO, která otravovala ostatní na Neviditelném psu, Viditelné kočce, Sprše, Vrbě i ZMP i když jí všude naznačili, že zavádza, zneužívá toho, že její pravé jméno není obecně známo. Proto trolluje všude možně. Aby tato její nespravedlivá výhoda byla poněkud vyrovnána, publikuji její fotku, kterou má obzvláště ráda. Napsala o ní: "Jak se mi daří tvářit se, jako kdybych měla Downův syndrom, to nevím. Asi ho mám."

Fotografie odstraněna na žádost Davida Pavlíčka.

Updated.

25. října 2007

K identitám na Internetu

Cituji Kocoura:
"A konečně, nicky. Vy jste, Martine, student, a proto nemáte problém říkat své názory otevřeně - jediné, co by Vám mohlo zabránit, je stud či nedostatek odvahy a sebevědomí (ne že by právě to řadě lidí na internetu nechybělo). Ale třeba já jsem státní úředník a mám různé nadřízené. Na MZV dodnes paltí předpis, jak publikovat - pravda, je to někdy ze 70. let a internet to nepokrývá, ale smyslem není ani tak cenzura, jako loajalita k zaměstnavateli - jsou prostě věci, které se ven dostat nemají, a nemusí to nutně být pokryto státním tajemstvím (to už by bylo nejen neloajální, ale i trestné). Proto je v těchto institucích stanoveno, kdo smí za danou instituci mluvit, ostatní potřebují souhlas, popř. poznámku "názory zde vyjádřené se nemusejí nutně shodovat se stanoviskem Ministerstva pro výzkum makových panenek". V Parlamentu, tam to bylo ještě mnohem ošemetnější, protože na parlamentním úředníkovi nemá být poznat, kterou stranu volí - pracuje totiž pro všechny. Proto jsem já, když jsem začal psát na internet, zvolil pseudonym.

A dál - už se i stalo, že někdo někoho prostě prásknul - znám jednu slečnu, která měla tolik sebevražedné odvahy, že psala zpočátku na internet pod svým plným jménem. Posléze to změnila, ale už ji to nezachránilo - každý ví, kdo je ve skutečnosti, a před časem se stalo, že ji někdo prásknul - protože i tak se její názory diametrálně rozcházely s názory vdení ministerstva, kde pracovala, a byla proto "nepohodlná", byla to poslední kapka, která vedla k jejímu odchodu. Prostě je hezké být odvážný, ale je třeba počítat také s tím, že na internetu je řada zákeřných sviní a ne každý má chuť stát se Janou z Arku."