Opakovaně se stává, že Váš kommentář není uložen. Zachovejte prosím klid. Dostanu ho e-mailem a pokud ho v patřičné rubrice neuvidím, obnovím ho sám.
Za technické nedostatky tohoto serveru se omlouvám.
14. února 2006
Odpověď Maxovi
3 je správně.
A poznámka pro jezovce: Ostuda je blokovat přístup lidem, kteří je chtějí diskutovat. Inu, "Denní dávka zdravé kritiky pro osvěžení mysli" není pro každého.
A poznámka pro jezovce: Ostuda je blokovat přístup lidem, kteří je chtějí diskutovat. Inu, "Denní dávka zdravé kritiky pro osvěžení mysli" není pro každého.
13. února 2006
Technická závada
Chtěl jsem odpovědět provokujícímu blbci v diskussi k článku Mezitímní stav hlasování. Server pokaždé mou odpověď sežral a neuložil. Zřejmě je to signál, abych podobné trouby nadále ignoroval.
Mezitímní stav hlasování
Na Sprše se hlasuje o tom, zda p. Stwora dostane souhlas k přetištění jednoho mého dávného článku.
Hlasy pro:
Co se týká Kapitánovy nejapnosti: přišel jsem na Sprchu s čistými úmysly. Jsem za ně vyhozen. Je mi to jedno, protože Sprcha už mi nemá co nabídnout, s výjimkou právě tohoto hlasování. Článek mohl být na titulce (stejně tam nic lepšího není), takhle je zapadlý v kompletních denících. No co, i pouhé 4 hlasy stačí. S vyhlášením výsledků počkám týden, aby se mohl vyjádřit případně i Boutros, pokud bude tak statečný.
Co se týká proslavené Tomášovi autentičnosti: Nikdo ho nenutil, aby hlasoval pro. Měl si rozmyslet, co vlastně chce. Andy to udělala. Proslavená domovnice tak strčila filosofa do kapsy. Jestli je srabáctví zeptat se ostatních na jejich názor, tak jsem tím srabem rád a jsem rád, že nejsem Tomášem.
Updated.
Hlasy pro:
- Tomas
- TL
- cnemo
Boutros
- Andy
- Boutros
Co se týká Kapitánovy nejapnosti: přišel jsem na Sprchu s čistými úmysly. Jsem za ně vyhozen. Je mi to jedno, protože Sprcha už mi nemá co nabídnout, s výjimkou právě tohoto hlasování. Článek mohl být na titulce (stejně tam nic lepšího není), takhle je zapadlý v kompletních denících. No co, i pouhé 4 hlasy stačí. S vyhlášením výsledků počkám týden, aby se mohl vyjádřit případně i Boutros, pokud bude tak statečný.
Co se týká proslavené Tomášovi autentičnosti: Nikdo ho nenutil, aby hlasoval pro. Měl si rozmyslet, co vlastně chce. Andy to udělala. Proslavená domovnice tak strčila filosofa do kapsy. Jestli je srabáctví zeptat se ostatních na jejich názor, tak jsem tím srabem rád a jsem rád, že nejsem Tomášem.
Updated.
Symbol úpadku české novinařiny
Všem doporučuji rozhovor s Pavlem Šafrem. Vyjímám:
"Jména typu Chuchma, Buchert, Vodička, Kubík, Riebauerová – to jsou hvězdy české žurnalistiky." No comment. :-)
"A bulvarizace je směřování k povrchnosti, je to tak?" Není. Bulvarisace je volba neseriosních themat.
"Já jsem se s celou rodinou díval na Česko hledá SuperStar a byl jsem s tím pořadem naprosto spokojený." Proč ne, ale není to thema pro seriosní deník. Ale MFD není seriosní deník už dlouho, jen si to odmítá přiznat.
"O VyVolených nebo Velkém Bratrovi to neplatí." Reality show, jako reality show, pane Šafre. Jen Vám tentokrát opomněla zaplatit reklamu?
"Přeci není možné obejít v masovém médiu něco, o co se zajímá polovina národa." To jistě ne. Ale o tom přinášet zpravodajství.
"Pokud si třeba vezmete Magazín Dnes, nemám pocit, že by v něm bylo něco bulvárního, protože bulvární je to, co je vymyšlené." Kravina. Bulvár si nemůže vymýšlet, to by to neprodal. Nahá Buzková nebyla vymyšlená. A myslím, že MFD by to otiskla, kdyby ty snímky měla.
"nesmí to být hloupé." Tak v MFD opravdu neplatí. :-)
"Zabýval jsem se jednou věcí: zvyšováním IQ populárních žánrů." Ano, bulvár na úrovni.
"Jména typu Chuchma, Buchert, Vodička, Kubík, Riebauerová – to jsou hvězdy české žurnalistiky." No comment. :-)
"A bulvarizace je směřování k povrchnosti, je to tak?" Není. Bulvarisace je volba neseriosních themat.
"Já jsem se s celou rodinou díval na Česko hledá SuperStar a byl jsem s tím pořadem naprosto spokojený." Proč ne, ale není to thema pro seriosní deník. Ale MFD není seriosní deník už dlouho, jen si to odmítá přiznat.
"O VyVolených nebo Velkém Bratrovi to neplatí." Reality show, jako reality show, pane Šafre. Jen Vám tentokrát opomněla zaplatit reklamu?
"Přeci není možné obejít v masovém médiu něco, o co se zajímá polovina národa." To jistě ne. Ale o tom přinášet zpravodajství.
"Pokud si třeba vezmete Magazín Dnes, nemám pocit, že by v něm bylo něco bulvárního, protože bulvární je to, co je vymyšlené." Kravina. Bulvár si nemůže vymýšlet, to by to neprodal. Nahá Buzková nebyla vymyšlená. A myslím, že MFD by to otiskla, kdyby ty snímky měla.
"nesmí to být hloupé." Tak v MFD opravdu neplatí. :-)
"Zabýval jsem se jednou věcí: zvyšováním IQ populárních žánrů." Ano, bulvár na úrovni.
10. února 2006
Problém lyncherů
Kdysi jsem požadoval, aby ten, kdo se podepsal pod ostudný lynch, svůj podpis též výslovně odvolal. Tento požadavek splnil jen p. Vrba. Není se co divit, bylo to upřílišnělé. Vlastně jsem po nich chtěl, aby se ponížili.
Proto svůj názor reviduji. Místo slov ať mluví činy. Protop. Vrbu, Zanatica, Lisa, Karakal, Zirlanda a Pastoria nadále za členy Bandy 25 nepovažuji.
Updated.
Proto svůj názor reviduji. Místo slov ať mluví činy. Proto
Updated.
7. února 2006
Pravá katholická svoboda
"Principem současného sporu mezi Evropou a islámskými zeměmi je podle něj právě otázka určitých mezí: jestliže je někdo překročí, jestliže se dotýká něčeho, co je druhému svaté, tak porušuje základní princip svobody slova, protože porušuje právo druhého - právo na jeho vyznání a na respekt, který k němu a k jeho vyznání máme mít, uvedl Vlk. Je to podle jeho slov něco podobného jako s osobními údaji. "To je také posvátná sféra, právo určitého člověka. A tam žurnalisté nejdou, tam právo svobody nemá vstup," upozornil." Hospodářské noviny
Tak to začíná. Kdyby měli moc, tak nám nejprve opět zavedou libri prohibiti a pak zase hranice.
Tak to začíná. Kdyby měli moc, tak nám nejprve opět zavedou libri prohibiti a pak zase hranice.
Nejsem v tom sám
"V koalici hrál významnou neformální roli 101. poslanec (tím se člověk mohl stát buď z politického kalkulu, jako pan Hojdar, nebo z notorického kverulantství, jako dr. Marvanová, nebo prostě proto, že se ve vhodném okamžiku nezřízeně opil, jako dr. Kott)." (zdůrazněno G. P.) Bohumil Doležal
Odpovědi ostatním
Co se týká jezovcova soukromého přiznání, byť ho řekl před několika lidmi, necítím se být povolán ho zveřejňovat. Má-li potřebu, nechť své hodnocení nynější Sprchy zveřejní sám. Já však považuji jeho chování k Acht za nedůstojné a rovněž neschopnost splnit slib o zaslání podkladů k analyse známkování.
Co se týká Tomáše, tak jeho kommentář jsem ohodnotil tak vysoko za upřímnost, nikoliv za souhlas. Tak by se mělo známkovat, aby to mělo nějaký smysl.
Co se týká Boutrose, Váš vztah je negativní. Nedá se s tím nic dělat, ač se všichni snažili.
Na zbytek, myslím, není nutné reagovat.
Co se týká Tomáše, tak jeho kommentář jsem ohodnotil tak vysoko za upřímnost, nikoliv za souhlas. Tak by se mělo známkovat, aby to mělo nějaký smysl.
Co se týká Boutrose, Váš vztah je negativní. Nedá se s tím nic dělat, ač se všichni snažili.
Na zbytek, myslím, není nutné reagovat.
Pádná odpověď Tomášovi
Nevím, kdo Vás povolal rozebírat mou identitu. Já to rozhodně nebyl. Myslím, že byste měl věnovat svým vlastním problémům; myslím, že jich máte poměrně dost.
Ten problém se vyřeší jedině tak, že si sám sebe uvědomíte namísto toho, abyste si na sebe jen hrál.
Slova, slova, slova.
Já kolem sebe nekopu nožičkama. Ze Sprchy jsem odešel, protože tamní prostředí udusilo každou debatu o něčem podstatném již v zárodku; vizte poslední kausu Klan v. Andy. Je to tedy mrtvé a myšlenkově sterilní prostředí; nové myšlenky tam přinášejí jen externisté.
Z české části Wikipedie jsem byl vyhozen bandou dilletantů, kteří pronásledují každého, kdo nezapadá do jejich omezeného myšlenkového rámce, např. Janu Vaňu, Rosse Hedvíčka, Malého čtenáře či Tomáše Pecinu. Zda je to problém náš, nebo jejich, nechám na druhých. Obávám se, že Váš postoj je determinován utkvělou snahou dokázat, že ve sporu o Sprchu jste měli pravdu Vy a ne my, a tomu podřizujete vše ostatní.
Vy i Vodník popíráte existenci Antiklanu. Dobrá, v tom se shodujete. Já se však domnívám, byť tato skupina byla poměrně amorfní, tak se stále více organisovala a pouze mocenský zásah (vyhození Rona, Neckáře a Ivana) znemožnil její plné konstituování. Je ale zjevné, že ne všichni odpůrci Klanu s ním chtěli nějak bojovat. Někteří hlasovali nohama, např. Elvis.
Nepopírám, že jsem atmosféru polarisoval, to totiž dělají všichni, jimž o něco jde. Vaše slova o "ublíženeckém pokřikování" jen dokazují Vaši primitivnost. Problém vyfabulován nebyl, reálně existoval. Jen Vy jste ho nebyl schopen vidět, stejně jako kommunisti nebyli schopni vidět problém svobody slova. Jejich experiment pak zákonitě zkrachoval, stejně jako zkrachovala Sprcha jako projekt otevřeného diskussního fora.
Je zcela přirozené, že boji proti jednomu problému se spojují lidé, kteří jinak nemají nic společného. Tak jako se vyhození kommunisté spojili s demokraty v boji proti normalisátorům, tak i já jsem se spojil s Rossem Hedvíčkem v boji proti normalisatorům na české části Wikipedie.
Stejně jako Vám je ukradené, co si o Vás myslí p. Juchelka, tak i mně je ukradené, co si o mně myslíte Vy. Už jste se spetl tolikrát, že je zjevné, že se pletete i ve mně. A ano, do Vašeho problému s Vodníkem mi vskutku nic není. Pouze odhaluje Váš morální kredit, tedy i relevanci Vašich slov.
Ten problém se vyřeší jedině tak, že si sám sebe uvědomíte namísto toho, abyste si na sebe jen hrál.
Slova, slova, slova.
Já kolem sebe nekopu nožičkama. Ze Sprchy jsem odešel, protože tamní prostředí udusilo každou debatu o něčem podstatném již v zárodku; vizte poslední kausu Klan v. Andy. Je to tedy mrtvé a myšlenkově sterilní prostředí; nové myšlenky tam přinášejí jen externisté.
Z české části Wikipedie jsem byl vyhozen bandou dilletantů, kteří pronásledují každého, kdo nezapadá do jejich omezeného myšlenkového rámce, např. Janu Vaňu, Rosse Hedvíčka, Malého čtenáře či Tomáše Pecinu. Zda je to problém náš, nebo jejich, nechám na druhých. Obávám se, že Váš postoj je determinován utkvělou snahou dokázat, že ve sporu o Sprchu jste měli pravdu Vy a ne my, a tomu podřizujete vše ostatní.
Vy i Vodník popíráte existenci Antiklanu. Dobrá, v tom se shodujete. Já se však domnívám, byť tato skupina byla poměrně amorfní, tak se stále více organisovala a pouze mocenský zásah (vyhození Rona, Neckáře a Ivana) znemožnil její plné konstituování. Je ale zjevné, že ne všichni odpůrci Klanu s ním chtěli nějak bojovat. Někteří hlasovali nohama, např. Elvis.
Nepopírám, že jsem atmosféru polarisoval, to totiž dělají všichni, jimž o něco jde. Vaše slova o "ublíženeckém pokřikování" jen dokazují Vaši primitivnost. Problém vyfabulován nebyl, reálně existoval. Jen Vy jste ho nebyl schopen vidět, stejně jako kommunisti nebyli schopni vidět problém svobody slova. Jejich experiment pak zákonitě zkrachoval, stejně jako zkrachovala Sprcha jako projekt otevřeného diskussního fora.
Je zcela přirozené, že boji proti jednomu problému se spojují lidé, kteří jinak nemají nic společného. Tak jako se vyhození kommunisté spojili s demokraty v boji proti normalisátorům, tak i já jsem se spojil s Rossem Hedvíčkem v boji proti normalisatorům na české části Wikipedie.
Stejně jako Vám je ukradené, co si o Vás myslí p. Juchelka, tak i mně je ukradené, co si o mně myslíte Vy. Už jste se spetl tolikrát, že je zjevné, že se pletete i ve mně. A ano, do Vašeho problému s Vodníkem mi vskutku nic není. Pouze odhaluje Váš morální kredit, tedy i relevanci Vašich slov.
Další vysvětlení
1. sice nevim jak se mohl muj, zpocatku neviditelny, komentar dostat do vasi e-mail
Nastavil jsem si automatické přeposílání všech kommentářů na mou e-mailovou adresu.
2. O čem asi pojednávají Ellisovy knihy "Sexuální inverze" (1897) a "Erotická práva žen" (1918)?
To je snadné, přečtěte si je.
3. hodně divoká historka, kde teda to samotné vysvětlení v podstatě chybí
Když neznám příčinu mazání, těžko ji mohu vysvětlit. Buď smazal nějaký člověk, nebo byla závada na serveru. Posoudit to nedovedu.
4. To, že se někdo neznámý zalogoval na Váš blog a bez Vašeho vědomí ty příspěvky smazal, mě vskutku nenapadlo.
Inu, jsem stále více populární.
5. ale na Wikipedii se teď strašně, strašně moc chce vlísat zpátky
To je lež nemravného udavače.
6. Bohužel tam už zapomněl z nějakého důvodu dodat to, co všude jinde rozhlašuje, tedy že Sprcha je server bandy pokrytců :-) Taky zapomněl dodat svou hlášku, že Sprcha je server kterému se nedá věřit.
To bylo v dobách, kdy Sprcha nebyl server bandy pokrytců, protože by max za podobné výpotky nedostal pětky, ale jedničky.
Ano, maxovým textům se nedá věřit, protože je to nemravný udavač.
7. i když vysvětlení zní kostrbatě
Já za to nemohu, že na Internetu nevidím 24/7 jako někteří jiní. Kdyby místo všech těch kritiků si někdo uložil výpisů logů ze soboty, mohli jsme být moudřejší.
8. Osobně se mi také nelíbí označování lidí jako gauner, pitomec, idiota a jiná.
Správně.
9. Ale pokud študovaný člověk nemá tu trochu fantazie vyjádřit svou nevoli nad počínáním druhého poněkud sofistikovanějším způsobem, je to na pováženou.
Také bych byl raději ukrutně vtipný. Bohužel není vždy dáno.
10. Nejlepší je závěrečné prohlášení, trapný pokus o citové vydírání a jemné zastrašení.
Potrefená husa se vždycky ozve.
11. Autor výroku se považuje za jediného oprávněného rozlišit dobro a zlo, vinu a nevinu
Nikoliv. Na Vrbě mé názory sdílejí všichni.
Nastavil jsem si automatické přeposílání všech kommentářů na mou e-mailovou adresu.
2. O čem asi pojednávají Ellisovy knihy "Sexuální inverze" (1897) a "Erotická práva žen" (1918)?
To je snadné, přečtěte si je.
3. hodně divoká historka, kde teda to samotné vysvětlení v podstatě chybí
Když neznám příčinu mazání, těžko ji mohu vysvětlit. Buď smazal nějaký člověk, nebo byla závada na serveru. Posoudit to nedovedu.
4. To, že se někdo neznámý zalogoval na Váš blog a bez Vašeho vědomí ty příspěvky smazal, mě vskutku nenapadlo.
Inu, jsem stále více populární.
5. ale na Wikipedii se teď strašně, strašně moc chce vlísat zpátky
To je lež nemravného udavače.
6. Bohužel tam už zapomněl z nějakého důvodu dodat to, co všude jinde rozhlašuje, tedy že Sprcha je server bandy pokrytců :-) Taky zapomněl dodat svou hlášku, že Sprcha je server kterému se nedá věřit.
To bylo v dobách, kdy Sprcha nebyl server bandy pokrytců, protože by max za podobné výpotky nedostal pětky, ale jedničky.
Ano, maxovým textům se nedá věřit, protože je to nemravný udavač.
7. i když vysvětlení zní kostrbatě
Já za to nemohu, že na Internetu nevidím 24/7 jako někteří jiní. Kdyby místo všech těch kritiků si někdo uložil výpisů logů ze soboty, mohli jsme být moudřejší.
8. Osobně se mi také nelíbí označování lidí jako gauner, pitomec, idiota a jiná.
Správně.
9. Ale pokud študovaný člověk nemá tu trochu fantazie vyjádřit svou nevoli nad počínáním druhého poněkud sofistikovanějším způsobem, je to na pováženou.
Také bych byl raději ukrutně vtipný. Bohužel není vždy dáno.
10. Nejlepší je závěrečné prohlášení, trapný pokus o citové vydírání a jemné zastrašení.
Potrefená husa se vždycky ozve.
11. Autor výroku se považuje za jediného oprávněného rozlišit dobro a zlo, vinu a nevinu
Nikoliv. Na Vrbě mé názory sdílejí všichni.
6. února 2006
Co je to censura
Po zavedení statistik jsem zjistil, že na tento blog chodí cca 100 lidí denně (je však třeba odečíst mého ctitele, který používá spojení přes Telecom – 231.26.broadband2.iol.cz), což zavazuje. Proto jsem se rozhodl, že blíže objasním své motto.
Censura
Jedním z nejvíce neblahých dědictví kommunismu, které si postkommunisté všeho druhu odmítají připustit, je ztráta obecného vnímání mezi soukromým a veřejným. Přispěl k tomu i Klaus: ten neznal nic veřejného než státní a nic soukromého než kommerční (výdělečné). Tak se stalo, že soukromé servery, kde se nemusí nic platit a jsou přístupné veřejnosti, jsou považovány za veřejné nebo poloveřejné. Ale to není pravda! Soukromý server zůstává soukromým, protože jeho provozovatel není vykonavatelem (nositelem) veřejné moci. Když z něho někoho vyloučí, tak je to stejné, jako když Vy někoho nepustíte k sobě na návštěvu. Není to žádná censura ani diskriminace.
Censura je totiž výkon veřejné moci. Soukromý subjekt žádnou moc nemá, pokud k ní není veřejnoprávní korporací (např. státem) autorisován. Novináři tedy nemají žádnou moc, pouze vliv. Nemohou o nikom závazně rozhodovat. Censurou naproti tomu je, když si někdo vydá Mein Kampf nebo publikaci popírající holocaust a stát ho za to zavře do vězení.
Havelock Ellis (1859–1939)
S censurou se potýkal i Havelock Ellis. Byl to vědec, který se domníval, že věda nemůže mít nějaká tabu, která se na ni od počátku věků snaží uvalit nejrůznější pavědci a moralisté. Jeho thematem byl sex. Přišlo mu ostudné, proč by se biologie (fysická anthropologie) neměla zabývat něčím, co dělá každý nebo skoro každý, jen proto, že z hlediska křesťanské morálky je to špinavé.
Censura
Jedním z nejvíce neblahých dědictví kommunismu, které si postkommunisté všeho druhu odmítají připustit, je ztráta obecného vnímání mezi soukromým a veřejným. Přispěl k tomu i Klaus: ten neznal nic veřejného než státní a nic soukromého než kommerční (výdělečné). Tak se stalo, že soukromé servery, kde se nemusí nic platit a jsou přístupné veřejnosti, jsou považovány za veřejné nebo poloveřejné. Ale to není pravda! Soukromý server zůstává soukromým, protože jeho provozovatel není vykonavatelem (nositelem) veřejné moci. Když z něho někoho vyloučí, tak je to stejné, jako když Vy někoho nepustíte k sobě na návštěvu. Není to žádná censura ani diskriminace.
Censura je totiž výkon veřejné moci. Soukromý subjekt žádnou moc nemá, pokud k ní není veřejnoprávní korporací (např. státem) autorisován. Novináři tedy nemají žádnou moc, pouze vliv. Nemohou o nikom závazně rozhodovat. Censurou naproti tomu je, když si někdo vydá Mein Kampf nebo publikaci popírající holocaust a stát ho za to zavře do vězení.
Havelock Ellis (1859–1939)
S censurou se potýkal i Havelock Ellis. Byl to vědec, který se domníval, že věda nemůže mít nějaká tabu, která se na ni od počátku věků snaží uvalit nejrůznější pavědci a moralisté. Jeho thematem byl sex. Přišlo mu ostudné, proč by se biologie (fysická anthropologie) neměla zabývat něčím, co dělá každý nebo skoro každý, jen proto, že z hlediska křesťanské morálky je to špinavé.
Prohlášení k nynější situaci
O weekendu, jak známo, obvykle na Internet nechodím. Ani o minulém weekendu jsem na Internetu nebyl a užíval si klidu bez Wikipedie a Sprchy.
Přesto se ke mně dostalo větší množství stížností, že prý mažu příspěvky. Mohu Vás ujistit na svou čest, že já to nebyl. Buď to byl člověk (pak zřejmě můj ctitel, co používá Telecom; pro jistotu jsem si změnil heslo), nebo stroj. Tento server je přetížený a občas má výpadky. Za chybu, kterou jsem nezpůsobil, se omlouvám.
Naštěstí mám všechny Vaše smazané kommentáře uložené v e-mailu. Všechny je postupně uložím sem, abyste viděli, že se rozhodně nemám za co stydět. Problém je pouze v tom, že budu muset porovnávat, který kommentář je smazaný a který ne, takže to nepůjde tak rychle.
Přesto se ke mně dostalo větší množství stížností, že prý mažu příspěvky. Mohu Vás ujistit na svou čest, že já to nebyl. Buď to byl člověk (pak zřejmě můj ctitel, co používá Telecom; pro jistotu jsem si změnil heslo), nebo stroj. Tento server je přetížený a občas má výpadky. Za chybu, kterou jsem nezpůsobil, se omlouvám.
Naštěstí mám všechny Vaše smazané kommentáře uložené v e-mailu. Všechny je postupně uložím sem, abyste viděli, že se rozhodně nemám za co stydět. Problém je pouze v tom, že budu muset porovnávat, který kommentář je smazaný a který ne, takže to nepůjde tak rychle.
3. února 2006
Vrba v. Liso
Vinou správce Vrby situace na české části Wikipedie lepší nebude, dokud nepotáhne za -jkb-. Udělal jsem opravdovou chybu, že jsem ho jmenoval správcem, ačkoliv mi mělo být jasné, že ten, kdo píše dilletantské články o literatuře, dobrým správcem být nemůže. Měl jsem poslechnout Malého čtenáře, jako už tolikrát.
Jeho zdůvodnění je jedním slovem ubohé: "Zablokoval jsem wikipedistu V. Z., protože stránku své obhajoby zneuzil k snaze vyvovolat prostrednictvim jineho wikipedisty hlasovani, ktere rozhodne nespada do teto arbitraze." To rozhodně spadá, Vy fušere. Jedna strana zablokuje 3 (slovy "tři") členy druhé strany a Vám to přijde normální. Ne, zneužívání funkce správce proti druhé straně přímo a bezprostředně souvisí se sporem, jehož jsou stranou.
Na druhé straně se mne Liso ujal, takže výtky k jeho neaktivitě byly poněkud předčasné. A to je dobrá zpráva: Ještě lyncheři nemají pravdu, ještě svévole té hnusné oligarchie není všem lhostejná.
Updated.
Jeho zdůvodnění je jedním slovem ubohé: "Zablokoval jsem wikipedistu V. Z., protože stránku své obhajoby zneuzil k snaze vyvovolat prostrednictvim jineho wikipedisty hlasovani, ktere rozhodne nespada do teto arbitraze." To rozhodně spadá, Vy fušere. Jedna strana zablokuje 3 (slovy "tři") členy druhé strany a Vám to přijde normální. Ne, zneužívání funkce správce proti druhé straně přímo a bezprostředně souvisí se sporem, jehož jsou stranou.
Na druhé straně se mne Liso ujal, takže výtky k jeho neaktivitě byly poněkud předčasné. A to je dobrá zpráva: Ještě lyncheři nemají pravdu, ještě svévole té hnusné oligarchie není všem lhostejná.
Updated.
2. února 2006
Zvýšený zájem médií
Tento blog se najednou z ničeho nic začíná stávat slavným. Píše o něm i Louč. Proto jsem zavedl sledování statistiky přístupů.
1. února 2006
Situace ve Wikipedii - A Report
Jistý grázl (nezaslouží si ani původní pravopis), mne zablokoval, aby mi effektivně znemožnil bránit se různým nařčením v průběhu arbitrage. Chová se jako se ve středověku chovali katholičtí upalovači lidí: vůbec ho nezajímá, že je jednou stranou sporu a klidně si blokuje někoho, s kým má osobní spor. Pokud toto není rozhodování ve vlastní věci, tak už nevím co. Nicméně pro právní bezvědomí dnešní bandy správců (lepší označení si nezaslouží, je mi líto) je symptomatické, že je to nechává dokonale klidným.
Mezitím z ArbComu resignovali dva členové. Musím přiznat, že mne to potěšilo, protože se takto přirozeným způsobem vyřešila má námitka jejich podjatosti (uplatnil jsem ji ale jen u Egga). Je příznačné, jak to ztělesňuje český odezdikezdismus. Členy ArbComu jsem prohlásil za podjaté. To nebyla urážka ani nějaká jejich charakterová vada. Bylo to jen tvrzení objektivní skutečnosti, že mají poměr k věci, o níž mají rozhodovat. Místo, aby se vyloučili a zbavili se tak tíže rozhodování jako to moudře učinil Miraceti (asi první a poslední věc, kterou udělal, že bych se s ní ztotožnil), tak se své funkce drželi jako klíště. Jenže funkci jim nikdo nebere, jen jsem měl přirozené přání, aby o mně nerozhodoval nikdo, s kým mám osobní spory.
S jejich erudicí vést arbitrage to bylo horší. Dal jsem jim několik dobrých rad, ale nereflektovali na ně. Asi z pochybné hrdosti. Tím se z abritrage stal chaos. Lví měrou k němu přispěl nechvalně známý Beren, který tvrdou rukou posuzuje arbitragní editace. Jeho systém je však dokonale nepřehledný a arbitrage nijak dopředu neposunuje.
Musím přiznat, že Egg ze začátku vyjádřil dobrou vůli. Kdyby se byl připojil k obžalobě, tak mohl dobře tlumit nenávistníky jako je cynický pitomec nebo fašistické duo Miraceti & Nolanus. On se však, bůhvíproč, rozhodl, že se bude vydávat za nestranného. Nechápu to.
P. S. Erudice ArbComu pokračuje. Znovu rozhodli o mých processních návrzích, ačkoliv už o nich bylo rozhodnuto. Pánové, pokud to nevíte, tak rozhodnutím o processním návrhu tento návrh zaniká a nikdy se neobnovuje. Navíc ani ArbCom nemá nové složení (pouze 2 členové vypadli), tak ani dokazování není třeba provádět znovu. Navíc u písemného processu zásada ústnosti a bezprostřednosti neplatí, takže toto jejich rozhodnutí je pochybné hned dvojím způsobem.
Mezitím z ArbComu resignovali dva členové. Musím přiznat, že mne to potěšilo, protože se takto přirozeným způsobem vyřešila má námitka jejich podjatosti (uplatnil jsem ji ale jen u Egga). Je příznačné, jak to ztělesňuje český odezdikezdismus. Členy ArbComu jsem prohlásil za podjaté. To nebyla urážka ani nějaká jejich charakterová vada. Bylo to jen tvrzení objektivní skutečnosti, že mají poměr k věci, o níž mají rozhodovat. Místo, aby se vyloučili a zbavili se tak tíže rozhodování jako to moudře učinil Miraceti (asi první a poslední věc, kterou udělal, že bych se s ní ztotožnil), tak se své funkce drželi jako klíště. Jenže funkci jim nikdo nebere, jen jsem měl přirozené přání, aby o mně nerozhodoval nikdo, s kým mám osobní spory.
S jejich erudicí vést arbitrage to bylo horší. Dal jsem jim několik dobrých rad, ale nereflektovali na ně. Asi z pochybné hrdosti. Tím se z abritrage stal chaos. Lví měrou k němu přispěl nechvalně známý Beren, který tvrdou rukou posuzuje arbitragní editace. Jeho systém je však dokonale nepřehledný a arbitrage nijak dopředu neposunuje.
Musím přiznat, že Egg ze začátku vyjádřil dobrou vůli. Kdyby se byl připojil k obžalobě, tak mohl dobře tlumit nenávistníky jako je cynický pitomec nebo fašistické duo Miraceti & Nolanus. On se však, bůhvíproč, rozhodl, že se bude vydávat za nestranného. Nechápu to.
P. S. Erudice ArbComu pokračuje. Znovu rozhodli o mých processních návrzích, ačkoliv už o nich bylo rozhodnuto. Pánové, pokud to nevíte, tak rozhodnutím o processním návrhu tento návrh zaniká a nikdy se neobnovuje. Navíc ani ArbCom nemá nové složení (pouze 2 členové vypadli), tak ani dokazování není třeba provádět znovu. Navíc u písemného processu zásada ústnosti a bezprostřednosti neplatí, takže toto jejich rozhodnutí je pochybné hned dvojím způsobem.
Čech je buď hulvát, anebo líbá ruku
V červnu 1893 intervenoval Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) u Františka Thuna (hrabě František Antonín Thun–Hohenstein (1847–1916) byl českým místodržitelem v letech 1889–1896 a 1911–1915. Neuměl česky, byl konservativní velkostatkář a autonomista, nepřítel Pruska a Ruska.), který mu při rozhovoru ukázal dopis Julia Grégra a prohlásil: „Čech je buď hulvát, anebo líbá ruku.“
Pravděpodobně šlo o dopis ze srpna 1891, kdy se Julius Grégr omlouval, že nesplnil slib, že Národní listy nebudou uvádět přesné informace o příjezdu delegací na jubilejní výstavu. Dne 29. 6. 1893 mluvil staročech JUDr. František Šromota na valné hromadě Národního klubu v Brně proti mladočechům. 1. 7. 1893 o tom informovala Moravská orlice a uvedla jména Grégra a Masaryka. Julius Grégr pak prohlásil, že místodržiteli nikdy nic nepsal a vypravoval prý pochybný románek, který byl údajně Thunem nastražen.
Vznikla z toho dlouhá polemika mezi Časem a Národními listy. Dne 8. 7. 1893 Masaryk prohlásil, že nikdy žádný Grégrův dopis místodržiteli neviděl a ani to nikdy neprohlašoval. To popřel Hořica v Národních listech dne 10. 7. 1893. Na to reagoval zase Masaryk 15. 7. 1893 v Čase. Dne 29. 8. 1893 přijal mladočeský klub resoluci poslanců. Nakonec dne 25. 9. 1893 se Masaryk vzdal mandátu a vystoupil z mladočeské strany.
Celá affaira vrhla nedobré světlo na Masaryka a všechny realisty.
Pravděpodobně šlo o dopis ze srpna 1891, kdy se Julius Grégr omlouval, že nesplnil slib, že Národní listy nebudou uvádět přesné informace o příjezdu delegací na jubilejní výstavu. Dne 29. 6. 1893 mluvil staročech JUDr. František Šromota na valné hromadě Národního klubu v Brně proti mladočechům. 1. 7. 1893 o tom informovala Moravská orlice a uvedla jména Grégra a Masaryka. Julius Grégr pak prohlásil, že místodržiteli nikdy nic nepsal a vypravoval prý pochybný románek, který byl údajně Thunem nastražen.
Vznikla z toho dlouhá polemika mezi Časem a Národními listy. Dne 8. 7. 1893 Masaryk prohlásil, že nikdy žádný Grégrův dopis místodržiteli neviděl a ani to nikdy neprohlašoval. To popřel Hořica v Národních listech dne 10. 7. 1893. Na to reagoval zase Masaryk 15. 7. 1893 v Čase. Dne 29. 8. 1893 přijal mladočeský klub resoluci poslanců. Nakonec dne 25. 9. 1893 se Masaryk vzdal mandátu a vystoupil z mladočeské strany.
Celá affaira vrhla nedobré světlo na Masaryka a všechny realisty.
30. ledna 2006
Ignorant Che
Che je oblíbenec Malého čtenáře. Nechápu proč. Na rozdíl od něj ničemu pořádně nerozumí, což se však na české části Wikipedie positivně hodnotí. Je třeba být aktivní a uctivý k představeným.
Teď se rozhodl, že bude fušovat do práva: "Propuštění ze státního svazku v tom případě znamenalo, že daná osoba nebyla dále považována za zběhlého občana ČSSR a muselo s ní být nakládáno jako s občanem cizí země."
Ze státu nelze zběhnout. Náš malý che, než něco píše, by se měl podívat do slovníku, aby si ujasnil rozdíl mezi slovem zběh a běženec.
Teď se rozhodl, že bude fušovat do práva: "Propuštění ze státního svazku v tom případě znamenalo, že daná osoba nebyla dále považována za zběhlého občana ČSSR a muselo s ní být nakládáno jako s občanem cizí země."
Ze státu nelze zběhnout. Náš malý che, než něco píše, by se měl podívat do slovníku, aby si ujasnil rozdíl mezi slovem zběh a běženec.
Nepohodlný text
Tento text se panu Svítilovi nelíbil, a proto ho smazal. Dovolím si ho pod licencí GPDL z Wikipedie ocitovat:
Odpoved na vasi demagogii
Primarni je slovo "anonymni". A to vy jaksi v pokusech me urazit pomijite. Znam spoustu lidi, kteri v te dobe v Nemecku opravdu aktivne vystupovali proti rezimu. Ale nikdo z nich nebyl anonymni. Ti co takto vystupovali, meli jediny duvod. Hrali na obe strany, vetsinou jen proto, aby pro sebe ziskali co nejvice moznych vyhod. Jakou hodnotu ma jinak udajne "vydavani exilovych casopisu" ANONYMNE? Co je hodnotneho na textech, ktere pise anonym. To uz i vami zrejme casto cteny Jaroslav Kojzar ma naskok v informacni hodnote, protoze clovek od pocatku vi, oc jde. A srovnani s Minarikem jsem pouzil prave proto, ze je to ucebnicova ukazka, jak tihle nadmiru aktivni bojovnici s velkou pravdepodobnosti pracuji pro druhou stranu. A to u upravence -jkb- zacina byt stale vic zrejme. Tim ze smazal (proti vsem pravidlum)vsechny sve texty, kde se sam usvedcoval, je snad i pro vas dostatecny dukaz. Uz treba tvrzeni, ze vydaval "nekolik" exilovych casopisu, je zjevny dukaz. Mate predstavu co obnasi vydavani jednoho jedineho? Atd. atd. atd. Na zaver byh vam rad polozil jednu otazku. Ja, Hedvicek a spousta dalsich, se neskryvame za nesmyslne nicky. Proc tak cinite vy -jkb- a vetsina ostatnich "moralistu" na cs Wikipedi?--R.Kraus 13:07, 28. 1. 2006 (UTC)
Pohádky ovčí babičky aneb upravenec Koukal
Ross Hedvíček napsal na českou část Wikipedie velice užitečný článek o obecně málo známém fenoménu, jímž jsou upravenci. (Nemá smysl dávat odkaz, protože dříve nebo později bude článek včetně diskusse smazán. Pak si ho přečtou jen privilegovaní.)
Kdo to byl upravenec? Kommunistický régime prohlásil "nezákonné opuštění republiky" za trestný čin. V druhé polovině 70. let však chtěl ukázat, že není emmigrant jako emmigrant. Proto na základě směrnice č. 58 z roku 1977 umožnil lidem v exilu pobyt z hlediska kommunistického práva legalisovat. Podle Sborníku Securitas imperii 9, p. 298: "Podmínkou byl ovšem přátelský nebo neutrální poměr k místnímu zřízení." Ti, kteří to učinili, byli pak obecně nazýváni upravenci. Největší výhodou upravenců bylo, že mohli bez problémů cestovat do kommunistického Československa. Exulanti tam nemohli cestovat buď vůbec (pokud byli stíháni za "nezákonné opuštění republiky"), nebo jako občané cizích států museli žádat o visum. Exulantským občanům USA kommunistický régime visa zásadně neuděloval.
Směrnice zjednodušovala možnost vrátit se do kommunistického Československa, získat povolení k trvalému pobytu v cizině (tato možnost nebyla příliš využívána) nebo požádat o propuštění z československého státního svazku. Naznačovala, že suplice k Husákovi o milost za "zločin" emmigrace bude vyhověno. Hedvíčkův článek toto neskrýval. Proto se brzy ozvaly potrefené husy, včetně jejich ochránců. Jak známo, upravencem je též nechvalně známý správce -jkb-. Vymyslel si legendu, jímž chtěl ukolébat intelektuálně málo schopné naivky. Tak se na ni podívejme blíže.
Co tvrdí Koukal? ". . . zhruba 15 let po mé emigraci, během které jsem ani jednu vteřinu Československo nenavštívil". To je logické. Byl stíhán za trestný čin. Ale co potom, když si svůj vztah upravil? Sám přiznává, že ano. Žádal o visum, tento "bojovník proti kommunismu" a "vydavatel exilových časopisů"?
". . . já ani svou žádost sám nepodal, to museli udělat rodiče v praze, a sice na ministerstvu vnitra" Pan Koukal nám chce namluvit, že za cca 30letého muže jednali s právními účinky jeho rodiče. Buď byl p. Koukal nesvéprávný, nebo vědomě lže. Přikláním se k druhé možnosti, i když ani první nemohu vyloučit.
Zkrátka a dobře. Není jisté, zda všichni upravenci byli konfidenty StB. Zcela jistě však byli kollaboranty kommunistického Československa. Genocidní régime mohl pouhou jejich existenci využívat ve své propagandě. Těchto 10 % se tak úmyslně vyčlenilo z massy ostatních exulantů a stali se pouhými emmigranty. Nejednalo se tedy v žádném případě o to, že by "tato praxe byla běžná zejména u emigrantů žijících v sousedních zemích", jak p. Koukal opět vědomě lže, aby zakryl své morální selhání.
Kdo to byl upravenec? Kommunistický régime prohlásil "nezákonné opuštění republiky" za trestný čin. V druhé polovině 70. let však chtěl ukázat, že není emmigrant jako emmigrant. Proto na základě směrnice č. 58 z roku 1977 umožnil lidem v exilu pobyt z hlediska kommunistického práva legalisovat. Podle Sborníku Securitas imperii 9, p. 298: "Podmínkou byl ovšem přátelský nebo neutrální poměr k místnímu zřízení." Ti, kteří to učinili, byli pak obecně nazýváni upravenci. Největší výhodou upravenců bylo, že mohli bez problémů cestovat do kommunistického Československa. Exulanti tam nemohli cestovat buď vůbec (pokud byli stíháni za "nezákonné opuštění republiky"), nebo jako občané cizích států museli žádat o visum. Exulantským občanům USA kommunistický régime visa zásadně neuděloval.
Směrnice zjednodušovala možnost vrátit se do kommunistického Československa, získat povolení k trvalému pobytu v cizině (tato možnost nebyla příliš využívána) nebo požádat o propuštění z československého státního svazku. Naznačovala, že suplice k Husákovi o milost za "zločin" emmigrace bude vyhověno. Hedvíčkův článek toto neskrýval. Proto se brzy ozvaly potrefené husy, včetně jejich ochránců. Jak známo, upravencem je též nechvalně známý správce -jkb-. Vymyslel si legendu, jímž chtěl ukolébat intelektuálně málo schopné naivky. Tak se na ni podívejme blíže.
Co tvrdí Koukal? ". . . zhruba 15 let po mé emigraci, během které jsem ani jednu vteřinu Československo nenavštívil". To je logické. Byl stíhán za trestný čin. Ale co potom, když si svůj vztah upravil? Sám přiznává, že ano. Žádal o visum, tento "bojovník proti kommunismu" a "vydavatel exilových časopisů"?
". . . já ani svou žádost sám nepodal, to museli udělat rodiče v praze, a sice na ministerstvu vnitra" Pan Koukal nám chce namluvit, že za cca 30letého muže jednali s právními účinky jeho rodiče. Buď byl p. Koukal nesvéprávný, nebo vědomě lže. Přikláním se k druhé možnosti, i když ani první nemohu vyloučit.
Zkrátka a dobře. Není jisté, zda všichni upravenci byli konfidenty StB. Zcela jistě však byli kollaboranty kommunistického Československa. Genocidní régime mohl pouhou jejich existenci využívat ve své propagandě. Těchto 10 % se tak úmyslně vyčlenilo z massy ostatních exulantů a stali se pouhými emmigranty. Nejednalo se tedy v žádném případě o to, že by "tato praxe byla běžná zejména u emigrantů žijících v sousedních zemích", jak p. Koukal opět vědomě lže, aby zakryl své morální selhání.
25. ledna 2006
18. ledna 2006
Beren: Stát jsem já!
Tohle stojí za to, takže to přetisknu v plném znění: "Není podstatné jak co komu zní. Označení komunita zde samozřejmě má jisté opodstatnění, protože jmenovaný byl v podstatě obviněn z narušování české Wikipedie, tedy z něčeho abstraktního, kdy bylo již odhlédnuto od dílčích sporů. Za komunitu jakožto postiženého zde ovšem někdo to obvinění vznesl, takže uznávám, že vhodnější a praktičtější bude uvést raději iniciátora oné stránky (další možné strany konfliktu a doprovodných sporů je možné doplnit během shromažďování důkazů). Na druhou stranu nesouhlasím s označením jedné strany sporu jako skupina "21" (nebo "33" apod). Tím, že něco posoudím a rozhodnu, se přece nestávám stranou sporu (případně dle rétoriky pana Z. "nepřítelem"). Pokud by to byla pravda, soudy by nemohly fungovat (v rámci odvolacího řízení se soudu občas vrátí na stůl věc, kterou již rozhodl a pokud by se předchozím rozhodnutím stal stranou sporu, již by rozhodovat nemohl)."
Chtěl bych našeho malého Ludvíka Velikého ubezpečit, že rozhodně nejsem ve sporu se všemi lynchery. Ti se jen morálně provinili tím, že se podepsali pod něco tak nechutného. Vyrovnat se s tím musí ve svém svědomí sami. Jsou to tedy novodobí Antichartisti, ale spor s nimi nemám. Ba nemám ani věcný spor s inkvisitory jako je Svítil nebo Koukal. Věcný spor mám pouze s primitivy jako je Cynik či Pastorius, kteří nedostatek svého formálního vzdělání dohánějí aggressivitou.
Updated.
Chtěl bych našeho malého Ludvíka Velikého ubezpečit, že rozhodně nejsem ve sporu se všemi lynchery. Ti se jen morálně provinili tím, že se podepsali pod něco tak nechutného. Vyrovnat se s tím musí ve svém svědomí sami. Jsou to tedy novodobí Antichartisti, ale spor s nimi nemám. Ba nemám ani věcný spor s inkvisitory jako je Svítil nebo Koukal. Věcný spor mám pouze s primitivy jako je Cynik či Pastorius, kteří nedostatek svého formálního vzdělání dohánějí aggressivitou.
Updated.
Wikipedičtí pokrytci
"Podle mě je k přijetí žádosti nutné, aby V. Z. projevil zájem o otevření případu." Beren je zřejmě pilným čtenářem Catch-22. Mám projevit zájem, ačkoliv jsem zablokovaný. Mám projevit zájem, ačkoliv jsou veškeří mí maňásci illegálně okamžitě blokováni rovněž.
Inu, budu tedy s těmito pokrytci kommunikovat zde. Už se to osvědčilo ve vztahu Sprcha – Vrba. Zájem tedy mám. Co dál?
Chtěl bych jmenovitě poděkovat Lisovi, který pochopil, že drakonické tresty ve stylu KKK jsou Wikipedie nedůstojné. Sice nemám nic proti tomu, aby mne Liso vedle mne též hájil, ale připomínám, že nejsem žádný uprchlý vězeň, takže mám přirozené právo respektované v každé slušné společnosti hájit se sám. To cs: zřejmě není.
Updated.
Inu, budu tedy s těmito pokrytci kommunikovat zde. Už se to osvědčilo ve vztahu Sprcha – Vrba. Zájem tedy mám. Co dál?
Chtěl bych jmenovitě poděkovat Lisovi, který pochopil, že drakonické tresty ve stylu KKK jsou Wikipedie nedůstojné. Sice nemám nic proti tomu, aby mne Liso vedle mne též hájil, ale připomínám, že nejsem žádný uprchlý vězeň, takže mám přirozené právo respektované v každé slušné společnosti hájit se sám. To cs: zřejmě není.
Updated.
16. ledna 2006
Blahopřání Janu Koukalovi
Na své stránce uvádí, že už nadále nechce české části Wikipedie škodit: "Proto nezbývá než vyzkoušet druhou fázi, wikidovolenku, nu a pak se uvidí." K tomuto odhodlání lze sice upřímně blahopřát, ale obávám se, že tomuto notorickému lháři nelze věřit: "chci se opět, snad jen nějakou dobu, věnovat psaní článků, do hádek či do činností, které by je mohly rozdmýchat, se vměšovat nemám chuť, ba ani je komentovat, ani jako uživatel ani jako správce."
Výpisky z četby III
"Spolu s marxismem se také upevňovala zvláštní, svým původem německá metoda myšlení, která konstruuje vědeckou skutečnost okolo přesně vymezených pojmů. S pojmy pak zachází již ne jenom jako se stavebními kameny konstrukce budované nad skutečností, nýbrž jako se skutečností samotnou. Pojmy se stávají téměř posvátnými, jsou znakem a znamením vědeckosti. Ta se pak často vyčerpává ve hře s pojmy bez ohledu na skutečnost. Nic takového nezná ani anglosaská, ani francouzská myšlenková tradice, které stanoví pojmy ad hoc, k jednorázovému použití, častěji se však bezstarostně vyjadřují v metaforách. Sovětský marxismus přejal tuto německou hru s pojmy s nadšením a učinil z nich sakrální objekty Učení, zvláště vhodné jako náplň brožurek. Hra na tuto pravoslavnou scholastiku nahrazovala vědu. Bylo to samozřejmě směšné a nakonec již nebyl téměř nikdo se ochoten jí účastnit. Úcta před posvátnem však zůstala, stalo se zase jaksi přirozeným, záležitostí zdravého rozumu, že skutečnost je skládačka sestavená z pojmů. Povinností vědce zůstalo (na východ od Labe podnes) vyjadřovat se v obecně uznaných pojmech, o kterých se v zásadě vůbec nepochybuje. V mnohoznačných metaforách prý mluví jenom nevědečtí esejisté. Toto podivné mámení je jistě dáno naší tradicí navázanou těsně na německé vědecké prostředí, nemohlo by se však stát “přirozeným”, nebýt dlouhodobého působení marxismu . . . Jako “přirozené” jsme schopni chápat nanejvýše dožívající strukturálně-systémové konstrukce, zbytky starého paradigmatu, reprezentované například německými Sozialgeschichte, dnes převládající poststrukturalistická, kulturalistická vidění dějinného pohybu, tvořící nové paradigma, jsou pro nás ale prostě absurdní, odbýváme je proto jednoduchou nálepkou zvrhlé postmodernosti." Dušan Třeštík: O co skutečně jde v českém dějepisectví
Nejlepší článek Wikipedie
je prý Byzantská říše. Tak se na ní podívejme:
''. . . byla proto jedinou legitimní římskou říší'' a "Ve zbývající části byzantské říše, kterou se "Frankům" dobýt nepodařilo, vznikly státy, které zachovávaly státoprávní kontinuitu římské říše i její církevní tradici." To snad ne?! Od kdy je česká část Wikipedie nástrojem řecké propagandy?
Článek obsahuje větší množství překlepů a typografických nedostatků ("11.století"), stylistických ("zavedení themního zřízení" – slovo "themní" v češtině neexistuje, pouze slovo "temný") a pravopisných chyb – dokonce i hrubek: "Největší nebezpečí představovali útoky sicilských Normanů na západě a Seldžuckých Turků na východě." Je rovněž otázkou, proč používá zároveň vulgární (např. organizace či Velké schizma) a zastaralý pravopis (např. thema či církevním schismatem), a to i vedle sebe: "organizace themat".
Také je třeba zmírnit marxistické pojetí článku (byzantský "feudalismus": "Pěkným příkladem takové bezmyšlenkové setrvačnosti je "feudalismus". V evropském politickém diskursu raného novověku označoval na lénech založený poměr mezi panovníkem a šlechtou, na samotném konci "ancien régimu" zahrnul i pozemková práva a pozemkovou vrchnost a stal se bojovým heslem měšťanstva v jeho zápasu se šlechtou. Tak ho používal také náš František Palacký a i Karel Marx, který z něho ovšem udělal "stadiální" jev své dějinné eschatologie, něco co je nezbytnou a nutně se všude opakující součástí "vývoje". V moderním diskursu ho někteří francouzští historici používají jako metafory pro situaci "privatizace" francouzského státu šlechtou v 11.-12. století, jinak má ovšem smysl pouze a jedině v rámci Marxova učení o spasení lidstva historickou Nutností. To ale nebrání našim panučitelkám, aby tomuto nesmyslu (či málosmyslu, chcete-li) vyučovaly dětičky. Mají to totiž v učebnici (napsané v roce 1983)." Dušan Třeštík), jednostranná tvrzení ("Boj o uctívání obrazů zasáhl byzantskou společnost citelněji než dosavadní christologické spory") a doplnit politické a církevní dějiny (Proč zcela vypadlo povstání Niká? Christologické debaty? Jednání o unii?). Vzorem může být The History of the Byzantine Empire. In Encyclopaedia Britannica.
''. . . byla proto jedinou legitimní římskou říší'' a "Ve zbývající části byzantské říše, kterou se "Frankům" dobýt nepodařilo, vznikly státy, které zachovávaly státoprávní kontinuitu římské říše i její církevní tradici." To snad ne?! Od kdy je česká část Wikipedie nástrojem řecké propagandy?
Článek obsahuje větší množství překlepů a typografických nedostatků ("11.století"), stylistických ("zavedení themního zřízení" – slovo "themní" v češtině neexistuje, pouze slovo "temný") a pravopisných chyb – dokonce i hrubek: "Největší nebezpečí představovali útoky sicilských Normanů na západě a Seldžuckých Turků na východě." Je rovněž otázkou, proč používá zároveň vulgární (např. organizace či Velké schizma) a zastaralý pravopis (např. thema či církevním schismatem), a to i vedle sebe: "organizace themat".
Také je třeba zmírnit marxistické pojetí článku (byzantský "feudalismus": "Pěkným příkladem takové bezmyšlenkové setrvačnosti je "feudalismus". V evropském politickém diskursu raného novověku označoval na lénech založený poměr mezi panovníkem a šlechtou, na samotném konci "ancien régimu" zahrnul i pozemková práva a pozemkovou vrchnost a stal se bojovým heslem měšťanstva v jeho zápasu se šlechtou. Tak ho používal také náš František Palacký a i Karel Marx, který z něho ovšem udělal "stadiální" jev své dějinné eschatologie, něco co je nezbytnou a nutně se všude opakující součástí "vývoje". V moderním diskursu ho někteří francouzští historici používají jako metafory pro situaci "privatizace" francouzského státu šlechtou v 11.-12. století, jinak má ovšem smysl pouze a jedině v rámci Marxova učení o spasení lidstva historickou Nutností. To ale nebrání našim panučitelkám, aby tomuto nesmyslu (či málosmyslu, chcete-li) vyučovaly dětičky. Mají to totiž v učebnici (napsané v roce 1983)." Dušan Třeštík), jednostranná tvrzení ("Boj o uctívání obrazů zasáhl byzantskou společnost citelněji než dosavadní christologické spory") a doplnit politické a církevní dějiny (Proč zcela vypadlo povstání Niká? Christologické debaty? Jednání o unii?). Vzorem může být The History of the Byzantine Empire. In Encyclopaedia Britannica.
9. ledna 2006
Zánik klassického umění
Kdo z Vás zavadil o výtvarné umění, jistě slyšel pojem Salon. S tímto pojmem se setkáváme od roku 1785, kdy Davidova Přísaha Horatiů vzbudila na Salonu sensaci, přes Couturovy Římany v čase úpadku – Salon 1847, až po rok 1863, kdy odmítnutí většího množství děl, mezi nimi Manetovy Snídaně v trávě, dalo vzniknout jednorázovému Salonu odmítnutých (Salon des Refusés), zopakovanému v roce 1883.
Kdy však Salon pro veřejné mínění skončil? Nebylo to v roce 1884, kdy vznikl Salon nezávislých (Salon des Indépendants). Příčina je mnohem žalostnější. Na Světové výstavě v Paříži v roce 1889 se president Společnosti francouzských umělců (Société des artistes français), největší malíř všech dob, William–Adolphe Bouguereau (30. 11. 1825 La Rochelle – 19. 8. 1905 La Rochelle) pohádal se slavným malířem napoleonských námětů, Ernestem Meissonnierem (21. 2. 1815 Lyon – 31. 1. 1891 Paris). Tento starý ješita nechtěl vyhovět Bouguereauově požadavku, aby Salon byl vyhrazen pro mladé umělce, tedy aby na něm nemohli vystavovat medaillisté, včetně Bouguereaua a Meissonniera. Bouguereau se pokusil konflikt vyřešit tím, jak mu velela starosvětská čest: na svou funkci ve Společnosti francouzských umělců resignoval, ale bylo už pozdě. Meissonier, Puvis de Chavannes, Rodin a další ze Společnosti odešli a v prosinci 1890 založili Národní společnost krásného umění. Ze začátku jim čest bránila Salonu přímo konkurovat, nicméně od roku 1899 i jejich každoroční výstava nese jméno Salon.
Jaký byl výsledek? Přestože oba Salony existují dodnes (klassický v dubnu, vzbouřenecký každý lichý květen), veřejné mínění o jejich existenci prakticky neví. Moderní umění díky osudnému rozkolu ovládli původně odmítnutí umělci.
Kdy však Salon pro veřejné mínění skončil? Nebylo to v roce 1884, kdy vznikl Salon nezávislých (Salon des Indépendants). Příčina je mnohem žalostnější. Na Světové výstavě v Paříži v roce 1889 se president Společnosti francouzských umělců (Société des artistes français), největší malíř všech dob, William–Adolphe Bouguereau (30. 11. 1825 La Rochelle – 19. 8. 1905 La Rochelle) pohádal se slavným malířem napoleonských námětů, Ernestem Meissonnierem (21. 2. 1815 Lyon – 31. 1. 1891 Paris). Tento starý ješita nechtěl vyhovět Bouguereauově požadavku, aby Salon byl vyhrazen pro mladé umělce, tedy aby na něm nemohli vystavovat medaillisté, včetně Bouguereaua a Meissonniera. Bouguereau se pokusil konflikt vyřešit tím, jak mu velela starosvětská čest: na svou funkci ve Společnosti francouzských umělců resignoval, ale bylo už pozdě. Meissonier, Puvis de Chavannes, Rodin a další ze Společnosti odešli a v prosinci 1890 založili Národní společnost krásného umění. Ze začátku jim čest bránila Salonu přímo konkurovat, nicméně od roku 1899 i jejich každoroční výstava nese jméno Salon.
Jaký byl výsledek? Přestože oba Salony existují dodnes (klassický v dubnu, vzbouřenecký každý lichý květen), veřejné mínění o jejich existenci prakticky neví. Moderní umění díky osudnému rozkolu ovládli původně odmítnutí umělci.
5. ledna 2006
Problém mladé generace
Už jsem v Kristových letech, takže jsem ztratil mnohé illuse. Přesto jsem se až doposud domníval, že postkommunismus musí jednou zmizet a že se ČR stane standardní západní zemí, jakou české země vždycky byly. A jak jinak by k tomu mělo dojít, než že vyroste nová generace, která již nebude zasažena předsudky totality a boje proti ní.
Jenže tento přerod se ukazuje obtížnější než se původně zdálo. Tyrannie současného veřejného mínění, které je mixem antikommunismu Pravdy a lásky a antilevičáctví Neviditelné ruky trhu, zasáhla i dnešní adolescenty. Důkaz je Nonamův článek Proč už zase volíme socialisty a komunisty? Jestli jsem si něco od mladé generace sliboval, tak to bylo přemýšlení o věcech a odpor k jakékoliv ideologii. Tak nepřemýšlivý článek, jako napsal Noname, by jeden pohledal. Pohodlně by mu ho zveřejnili i na Virtually.cz.
Protože, jak je pro dnešní Sprchu typické, byla diskusse k vlastnímu článku (místo toho se diskutovalo o povaze českého národa, jako by these, které článek postuluje, byly samy o sobě pravdivé) prakticky nulová, pokusím se to napravit zde. Zásadní vadou článku je, že bez dalšího přebírá umný Klausův spin, že mezi socialismem a kommunismem není rozdíl. Využil obratně toho, že kommunisté sami kommunismus označovali za socialismus, takže to absolventi VUMLu dodnes opakují. Jenže jak mi v rozhovoru zdůraznila jedna bývalá švédská ministryně, socialismus a kommunismus je jako oheň a voda. Taky je možno připomenout historku z návštěvy sovětských předáků, Chruščova a Bulganina, v dubnu 1956 ve Spojeném království. Sovětská návštěva byla rušena jen dotazy labouristických předáků Bevana a Browna na stav lidských práv a postavení dissidentů v Sovětském svazu. „,Kéž vám Bůh odpustí,‘ zvolal Brown k Chruščovovi. Ten odpověděl: ,jestliže toto jsou vaši socialisti, pak jsem pro konservativce.‘“
ČSSD se nedokáže účinně bránit propagandě ODS o "socialisticko-komunistické vládě ČSSD a KSČM". Co na tom, že premiér Paroubek výslovně prohlásil, že koaliční vláda ČSSD a KSČM připadá v úvahu pouze v případě, že se KSČM přihlásí k Listopadu 1989 a bude podporovat členství ČR v NATO a EU. Řekl to socialista, tak to nemá žádnou váhu. Takový nihilismus pravicových médií ničí politickou kulturu v zemi více než všechny nadávky z úst představitelů ODS na adresu vládních politiků.
Další nástrojem z instrumentária pravicové propagandy je tvrzení o 40 let vlády "socialistů". Ve skutečnosti byly obě socialistické strany první obětí kommunistického puče. Národně socialistická byla přejmenována a zglajšaltována, sociálně demokratická byla zlikvidována úplně. Mnoho socialistů úpělo v kommunistických žalářích, např. Bohumil Laušman nebo Vojtěch Dundr, jiní byli dokonce popraveni (Milada Horáková). A rovněž je asi zbytečné opakovat, že zde nejsme v USA, takže ve volbách nevolíme výkonnou moc (vládu), nýbrž zákonodárnou (parlament). A parlament je ten, který rozhoduje o složení vlády, takže je možné, že by podporu voličů v přímých volbách vůbec nemusela získat.
Velkou vadou Nonama je, že nezná 3 základní demokratické směry dnešní politiky, konservativismus, liberalismus a socialismus. Konservativismus a liberalismus mu nepochopitelně splývá. Přitom pro illustraci stačí ocitovat z volebního programu britské Konservativní strany This is the Road z roku 1950: "We regard the maintenance of full employment as the first aim of a Conservative Government." a dále "We hope that during the life of the next Parliament the country's financial position will improve sufficiently to enable us to proceed at an early date with the application in the Government Service of the principle of equal pay for men and women for services of equal value." Co si myslí o konservativismu liberálové: "Konservativismus, protože staví především na evoluci, tradici, toleranci a společenském konsensu (tj. na nepodstatných pojmech a principech), a nikoliv na úloze rozumu, je vnitřně nezbytně rozporuplnou stavbou na písku, jejíž prostřednictvím nelze obhájit svobodnou společnost." Jiří Kinkor: Trh a stát (1996), p. 28.
Noname píše: "Už totiž (a naštěstí zatím ještě) žijeme v kapitalistickém světě, kde si potřeby lidu zjistí trh, kde funguje laissez faire – neviditelná ruka trhu, a ta bezpochyby funguje mnohem lépe než socialistické plánování, kde jeden soudruh v dobře vytopené místnosti (mimochodem, vlastnící luxusní vůz Škoda 120 GLX) „věděl“, co a kolik toho potřebuje celý národ." Konservativci po 8 letech své vlády ve volebním programu The Next Five Years z roku 1959 slíbili: "The whole administrative system of town and country planning will be reviewed afresh with the aim of simplifying procedure, achieving improvements and reducing delays." Ví Noname, o čem píše? Ví vůbec, co je to plánování? Doporučuji mu, aby si laskavě doplnil vzdělání tím, že si přečte článek Economic Growth and Planning v Encyclopaedia Britannica.
Ani jeho znalosti neoliberalismu (Miltona Friedmana a spol.) nejsou valné. Friedman prý prostě zapomněl lidskou závist a sobectví. Četl například výše zmiňovanou základní práci Jiřího Kinkora Trh a stát? Cituji: "Právě rozumem je nutno obhájit ethický systém racionálního egoismu a definitivně se rozejít s altruisticko-kollektivistickou morálkou, která v konečném důsledku neguje lidský život." (p. 44)
Nonamovy exkursy do ekonomie jsou rovněž nepovedené. Vyrovnávat nerovnosti způsobené trhem je základní ekonomickou úlohou každé vlády, nejen socialistické (Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonomie, 13. ed. Praha 1991, pp. 45–46). Daně ekonomiku tolik neomezují, naopak vládní investice mají multiplikační effekt. (Samuelson, p. 182) Daně & sociální pojištění (obecně berně) nejsou nějakým "byrokratickým omezením". Jsou nástrojem k zabezpečení chodu (sociálního) státu, kteří si občané svobodně vytvořili. Je známým faktem, že v USA stejně jako v Evropě lidé vydávájí na sociální zabezpečení (důchody a zdravotnictví) 30 % svého příjmu. Jediný rozdíl je, že v Evropě je to ze zákona, zatímo v USA quasi-dobrovolně. Nicméně ideologové z Liberálního institutu mohou pak mávat odlišným Dnem daňové svobody v USA a EU. Jako by berně někam mizely, jako by soukromý sektor neměl režijní náklady (platy "úředníků").
Nejvážnějším omezení svobody slova po roce 1989 byl zákaz popírání holocaustu zavedený zákonem č. 405/2000 Sb. jako § 261a trestního zákona na návrh poslance Jiřího Payna (ODS) a dalších (sněmovní tisk č. 599 III. volebního období). Zemanova vláda (čistě ČSSD) s ním vyslovila nesouhlas (vládní usnesení č. 455/2000 z 10. 5. 2000).
Složená daňová quota (= podíl státního přerozdělování na národním důchodu) se v ČR pohybuje kolem 37 %, nikoliv "70%". Jestli někdo na rovné dani opravdu vydělá, tak to jsou top manageři, nikoliv začínající podnikatelé. Začínající podnikatel je obvykle ve ztrátě, takže platí daně ve výši 0 Kč. Škoda slov. Kladu si proto otázku, zda má vůbec cenu se podobnými ideologickými bláboly vůbec zabývat.
Jenže tento přerod se ukazuje obtížnější než se původně zdálo. Tyrannie současného veřejného mínění, které je mixem antikommunismu Pravdy a lásky a antilevičáctví Neviditelné ruky trhu, zasáhla i dnešní adolescenty. Důkaz je Nonamův článek Proč už zase volíme socialisty a komunisty? Jestli jsem si něco od mladé generace sliboval, tak to bylo přemýšlení o věcech a odpor k jakékoliv ideologii. Tak nepřemýšlivý článek, jako napsal Noname, by jeden pohledal. Pohodlně by mu ho zveřejnili i na Virtually.cz.
Protože, jak je pro dnešní Sprchu typické, byla diskusse k vlastnímu článku (místo toho se diskutovalo o povaze českého národa, jako by these, které článek postuluje, byly samy o sobě pravdivé) prakticky nulová, pokusím se to napravit zde. Zásadní vadou článku je, že bez dalšího přebírá umný Klausův spin, že mezi socialismem a kommunismem není rozdíl. Využil obratně toho, že kommunisté sami kommunismus označovali za socialismus, takže to absolventi VUMLu dodnes opakují. Jenže jak mi v rozhovoru zdůraznila jedna bývalá švédská ministryně, socialismus a kommunismus je jako oheň a voda. Taky je možno připomenout historku z návštěvy sovětských předáků, Chruščova a Bulganina, v dubnu 1956 ve Spojeném království. Sovětská návštěva byla rušena jen dotazy labouristických předáků Bevana a Browna na stav lidských práv a postavení dissidentů v Sovětském svazu. „,Kéž vám Bůh odpustí,‘ zvolal Brown k Chruščovovi. Ten odpověděl: ,jestliže toto jsou vaši socialisti, pak jsem pro konservativce.‘“
ČSSD se nedokáže účinně bránit propagandě ODS o "socialisticko-komunistické vládě ČSSD a KSČM". Co na tom, že premiér Paroubek výslovně prohlásil, že koaliční vláda ČSSD a KSČM připadá v úvahu pouze v případě, že se KSČM přihlásí k Listopadu 1989 a bude podporovat členství ČR v NATO a EU. Řekl to socialista, tak to nemá žádnou váhu. Takový nihilismus pravicových médií ničí politickou kulturu v zemi více než všechny nadávky z úst představitelů ODS na adresu vládních politiků.
Další nástrojem z instrumentária pravicové propagandy je tvrzení o 40 let vlády "socialistů". Ve skutečnosti byly obě socialistické strany první obětí kommunistického puče. Národně socialistická byla přejmenována a zglajšaltována, sociálně demokratická byla zlikvidována úplně. Mnoho socialistů úpělo v kommunistických žalářích, např. Bohumil Laušman nebo Vojtěch Dundr, jiní byli dokonce popraveni (Milada Horáková). A rovněž je asi zbytečné opakovat, že zde nejsme v USA, takže ve volbách nevolíme výkonnou moc (vládu), nýbrž zákonodárnou (parlament). A parlament je ten, který rozhoduje o složení vlády, takže je možné, že by podporu voličů v přímých volbách vůbec nemusela získat.
Velkou vadou Nonama je, že nezná 3 základní demokratické směry dnešní politiky, konservativismus, liberalismus a socialismus. Konservativismus a liberalismus mu nepochopitelně splývá. Přitom pro illustraci stačí ocitovat z volebního programu britské Konservativní strany This is the Road z roku 1950: "We regard the maintenance of full employment as the first aim of a Conservative Government." a dále "We hope that during the life of the next Parliament the country's financial position will improve sufficiently to enable us to proceed at an early date with the application in the Government Service of the principle of equal pay for men and women for services of equal value." Co si myslí o konservativismu liberálové: "Konservativismus, protože staví především na evoluci, tradici, toleranci a společenském konsensu (tj. na nepodstatných pojmech a principech), a nikoliv na úloze rozumu, je vnitřně nezbytně rozporuplnou stavbou na písku, jejíž prostřednictvím nelze obhájit svobodnou společnost." Jiří Kinkor: Trh a stát (1996), p. 28.
Noname píše: "Už totiž (a naštěstí zatím ještě) žijeme v kapitalistickém světě, kde si potřeby lidu zjistí trh, kde funguje laissez faire – neviditelná ruka trhu, a ta bezpochyby funguje mnohem lépe než socialistické plánování, kde jeden soudruh v dobře vytopené místnosti (mimochodem, vlastnící luxusní vůz Škoda 120 GLX) „věděl“, co a kolik toho potřebuje celý národ." Konservativci po 8 letech své vlády ve volebním programu The Next Five Years z roku 1959 slíbili: "The whole administrative system of town and country planning will be reviewed afresh with the aim of simplifying procedure, achieving improvements and reducing delays." Ví Noname, o čem píše? Ví vůbec, co je to plánování? Doporučuji mu, aby si laskavě doplnil vzdělání tím, že si přečte článek Economic Growth and Planning v Encyclopaedia Britannica.
Ani jeho znalosti neoliberalismu (Miltona Friedmana a spol.) nejsou valné. Friedman prý prostě zapomněl lidskou závist a sobectví. Četl například výše zmiňovanou základní práci Jiřího Kinkora Trh a stát? Cituji: "Právě rozumem je nutno obhájit ethický systém racionálního egoismu a definitivně se rozejít s altruisticko-kollektivistickou morálkou, která v konečném důsledku neguje lidský život." (p. 44)
Nonamovy exkursy do ekonomie jsou rovněž nepovedené. Vyrovnávat nerovnosti způsobené trhem je základní ekonomickou úlohou každé vlády, nejen socialistické (Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonomie, 13. ed. Praha 1991, pp. 45–46). Daně ekonomiku tolik neomezují, naopak vládní investice mají multiplikační effekt. (Samuelson, p. 182) Daně & sociální pojištění (obecně berně) nejsou nějakým "byrokratickým omezením". Jsou nástrojem k zabezpečení chodu (sociálního) státu, kteří si občané svobodně vytvořili. Je známým faktem, že v USA stejně jako v Evropě lidé vydávájí na sociální zabezpečení (důchody a zdravotnictví) 30 % svého příjmu. Jediný rozdíl je, že v Evropě je to ze zákona, zatímo v USA quasi-dobrovolně. Nicméně ideologové z Liberálního institutu mohou pak mávat odlišným Dnem daňové svobody v USA a EU. Jako by berně někam mizely, jako by soukromý sektor neměl režijní náklady (platy "úředníků").
Nejvážnějším omezení svobody slova po roce 1989 byl zákaz popírání holocaustu zavedený zákonem č. 405/2000 Sb. jako § 261a trestního zákona na návrh poslance Jiřího Payna (ODS) a dalších (sněmovní tisk č. 599 III. volebního období). Zemanova vláda (čistě ČSSD) s ním vyslovila nesouhlas (vládní usnesení č. 455/2000 z 10. 5. 2000).
Složená daňová quota (= podíl státního přerozdělování na národním důchodu) se v ČR pohybuje kolem 37 %, nikoliv "70%". Jestli někdo na rovné dani opravdu vydělá, tak to jsou top manageři, nikoliv začínající podnikatelé. Začínající podnikatel je obvykle ve ztrátě, takže platí daně ve výši 0 Kč. Škoda slov. Kladu si proto otázku, zda má vůbec cenu se podobnými ideologickými bláboly vůbec zabývat.
Kollektivní autista
Tak jsem se zase dostal na Sprchu jako Pilát do Kréda. Inu, katholík nebo pravoslavný, vsjo ravno, mají na mne pifku. Tak se divím, že mne ještě neproklel Vodník. Že by to bylo tím, že na rozdíl od nich není fanatik s měkkým mozkem?
Prý bych si rozuměl s nikláckým fašistou. Jenže já jsem na rozdíl od něj s Nillbertem kamarád, takže o mně napsal 3. 9. 2005 v 10:02: "Wikipedia není s redaktory (ve skutečnosti: SAMOredaktory) Radouchem, M.č, jkb, atd žádnou encyklopedií, ale proarabským informačním věstníkem okresní úrovně. Dokazují to už názvy kapitol, např: "Okupace Iráku"..... Že se lůza zmocní takového projektu je otřesné.
Moc se tam v tom neorientuju - ale V. Z. se mě zřejmě zastal, zacož mu byl po několika letech na wikipedii včera zablokován účet ...ale možná je taky dráždilo že umí sedm jazyků :-) Na netu je od r.1996 , jeho domovská www je: http://artax.karlin.mff.cuni.cz/~peters/"
A na rozdíl od Michaely mi ani nevadí, že přetiskuje Maxovy texty včetně hrubek v češtině a angličtině, aniž by mu dal za ně kredit.
Čím to je? Nuže, autisté si vystačí sami. Ačkoliv na Sprše officiálně vzdychají, že tam nikdo nový nechodí ("vítáme čtenáře a přispěvatele") a pro čtenáře Zvědavce mají jen slova pohrdání, ve skutečnosti jim píší většinu nových článků (noname) i kommentářů (Nikl). Jenže místo aby si je hýčkali, chovají se k nim podle své přirozenosti, takže si nově příchozí před zasloužilými Klanisty musí odplivnout: "Neboj se , zrovna tobe odepisovat nebudu. Podle te "kyseliny" o ktere jsi psal, si muzu dovedu predstavit jaka 'individua' tady dopisuji. Na tadove sprostaky, nejsem zvedavej." + "Nemejte obavu ze vam tady budu "kazit" vase stranky. Udelal jsem chybu, ze jsem sem vubec lezl. Mnoho stesti v tom vasem "nebeskem webu"." Kdo chce kam, pomozme mu tam. Každý svého štěstí strůjce.
A na závěr drobná exkurse po českém jazyku pro Andy. Věta: "Tento webzin ctu teprve 3 den, ale nevsiml jsem si, ze by tu bylo vice chytrejsich lidi nez na ZVEDAVCI" znamená, že na Sprše je méně chytřejších lidí než na Zvědavci. A protože je na Sprše zároveň méně nácků, znamená to, že náckové jsou chytřejší. To jste to dopracovali, soudruzi.
Updated.
Prý bych si rozuměl s nikláckým fašistou. Jenže já jsem na rozdíl od něj s Nillbertem kamarád, takže o mně napsal 3. 9. 2005 v 10:02: "Wikipedia není s redaktory (ve skutečnosti: SAMOredaktory) Radouchem, M.č, jkb, atd žádnou encyklopedií, ale proarabským informačním věstníkem okresní úrovně. Dokazují to už názvy kapitol, např: "Okupace Iráku"..... Že se lůza zmocní takového projektu je otřesné.
Moc se tam v tom neorientuju - ale V. Z. se mě zřejmě zastal, zacož mu byl po několika letech na wikipedii včera zablokován účet ...ale možná je taky dráždilo že umí sedm jazyků :-) Na netu je od r.1996 , jeho domovská www je: http://artax.karlin.mff.cuni.cz/~peters/"
A na rozdíl od Michaely mi ani nevadí, že přetiskuje Maxovy texty včetně hrubek v češtině a angličtině, aniž by mu dal za ně kredit.
Čím to je? Nuže, autisté si vystačí sami. Ačkoliv na Sprše officiálně vzdychají, že tam nikdo nový nechodí ("vítáme čtenáře a přispěvatele") a pro čtenáře Zvědavce mají jen slova pohrdání, ve skutečnosti jim píší většinu nových článků (noname) i kommentářů (Nikl). Jenže místo aby si je hýčkali, chovají se k nim podle své přirozenosti, takže si nově příchozí před zasloužilými Klanisty musí odplivnout: "Neboj se , zrovna tobe odepisovat nebudu. Podle te "kyseliny" o ktere jsi psal, si muzu dovedu predstavit jaka 'individua' tady dopisuji. Na tadove sprostaky, nejsem zvedavej." + "Nemejte obavu ze vam tady budu "kazit" vase stranky. Udelal jsem chybu, ze jsem sem vubec lezl. Mnoho stesti v tom vasem "nebeskem webu"." Kdo chce kam, pomozme mu tam. Každý svého štěstí strůjce.
A na závěr drobná exkurse po českém jazyku pro Andy. Věta: "Tento webzin ctu teprve 3 den, ale nevsiml jsem si, ze by tu bylo vice chytrejsich lidi nez na ZVEDAVCI" znamená, že na Sprše je méně chytřejších lidí než na Zvědavci. A protože je na Sprše zároveň méně nácků, znamená to, že náckové jsou chytřejší. To jste to dopracovali, soudruzi.
Updated.
21. prosince 2005
Výpisky z četby II
Michel Houellebecq – Rozšíření bitevního pole (1994), p. 94:
„Stejně jako neomezený ekonomický liberalismus má z analogických důvodů i liberalismus sexuální za důsledek projevy absolutní pauperisace. Někteří mají sexuální styk každý den; jiní pětkrát nebo šestkrát za život nebo nikdy. Někteří poznají desítky žen; jiní žádnou. Závisí to na tom, co nazýváme "zákonem trhu". V ekonomickém systému, kde je zakázáno propouštění, může víceméně každý najít své místo. V sexuálním systému, kde je zakázáno cizoložství, může víceméně každý najít partnera do postele. V naprosto liberálním ekonomickém systému někteří hromadí obrovská jmění a na jiné čeká nezaměstnanost a bída. V naprosto liberálním sexuálním systému vedou někteří pestrý a vzrušující sexuální život, kdežto jiným nezbývá nic než masturbace a samota. Ekonomický liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Stejně tak sexuální liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Po ekonomické stránce patří Rafael Tisserand k vítězům; po stránce sexuální k poraženým. Někteří vítězí na obou polích; jiní na obou prohrávají. Podniky se perou o určité mladé muže; muži se perou o určité mladé ženy; zmatek a shon jsou značné.“
„Stejně jako neomezený ekonomický liberalismus má z analogických důvodů i liberalismus sexuální za důsledek projevy absolutní pauperisace. Někteří mají sexuální styk každý den; jiní pětkrát nebo šestkrát za život nebo nikdy. Někteří poznají desítky žen; jiní žádnou. Závisí to na tom, co nazýváme "zákonem trhu". V ekonomickém systému, kde je zakázáno propouštění, může víceméně každý najít své místo. V sexuálním systému, kde je zakázáno cizoložství, může víceméně každý najít partnera do postele. V naprosto liberálním ekonomickém systému někteří hromadí obrovská jmění a na jiné čeká nezaměstnanost a bída. V naprosto liberálním sexuálním systému vedou někteří pestrý a vzrušující sexuální život, kdežto jiným nezbývá nic než masturbace a samota. Ekonomický liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Stejně tak sexuální liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Po ekonomické stránce patří Rafael Tisserand k vítězům; po stránce sexuální k poraženým. Někteří vítězí na obou polích; jiní na obou prohrávají. Podniky se perou o určité mladé muže; muži se perou o určité mladé ženy; zmatek a shon jsou značné.“
Idea mezinárodního jazyka
Gabriel Svoboda na Sprše zveřejnil svůj přehled umělých jazyků. Protože je těžce zaujatý ve prospěch volapüku a esperanta a protože myšlenka umělého jazyka byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem se začal zajímat o Wikipedii, pokusím se o neutrálnější popis.
První umělý jazyk hodný toho jména byl skutečně volapük. Byl ztělesněním positivistického ducha doby, a proto byl intelektuální bombou. Po celé Evropě rostly jako houby po dešti koužky volapüku. Nicméně se ukázalo, že má mnohé nedostatky. "Příčiny neúspěchu volapüku byly v jeho těžké naučitelnosti, chyby a nedostatky ve struktuře, organizaci a v nedostatku možností vývoje, protože ten závisel jen na jednom člověku, na samém autorovi. Vzdělaní volapükisté navrhovali reformy, které Schleyer zamítal." V roce 1890 se konal III. kongress, na kterém většina delegátů mluvila německy, včetně samotného autora. Jako blesk z čistého nebe se volapük dostal do krise a stoupenci umělého jazyka dali přednost esperantu. Volapükisté svůj projekt mysleli spíše jako intelektuální cvičení, nikoliv jako massově reálně používaný jazyk.
Každému doporučuji, aby si přečetl libovolný životopis Ludwika Lejzera Zamenhofa. Byla to zvláštní směs visionáře, dogmatika, vůdce a idealisty. V tom se velice podobá Theodoru Herzlovi, produktu stejné doby. Podle svých vlastních tvrzení (kterým se ale dá věřit) na myšlenku umělého jazyka přišel již před Schleyerem, když studoval na gymnasiu. Zveřejnění volapüku ho uvrhlo do hluboké depresse. Překonal ji tím, že pracoval na podstatném přepracování a zdokonalení svého jazyka. Na rozdíl od germánského základu volapüku je základ esperanta románský. Mimoevropské řeči v té době nikdo nepovažoval za nutné brát v potaz.
Esperanto volapük porazilo, protože je mnohem jednodušší. Jeho románské základy (v té době každý gymnasista uměl slušně latinsky) ho usnadnily nejen románským, ale též anglosaským mluvčím. Slovní kmeny zůstaly nezměny, na rozdíl od volapüku: "vol" pochází z "world" a "pük" ze "speech". Esperanto má pouze 2 pády, na rozdíl od 4 ve volapüku.
Nicméně esperanto nebyl jediný projekt mezinárodního jazyka. Proto byla ustavena Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka, která měla vybrat nejlepší projekt a ten pak prosadit. Esperantisté doufali, že to bude esperanto. Nicméně značná oposice prosazovala jeho podstatné reformy. Tak vzniklo ido. Esperantské hnutí se rozpadlo a projekt mezinárodního jazyka byl mrtev.
Hlavním znakem ida je, že nepoužívá 6 speciálních znaků, které se používají pouze v esperantu a nikde jinde. Ido na rozdíl od esperanta stejně jako angličtina nepoužívá různé tvary přídavných jmen ani nepřímý (předmětový) pád. Na rozdíl od esperanta není sexistický jazyk: mužský rod není defaultní. Žena se v idu neřekne ne-muž.
Porovnat rozdíly mezi esperantem a idem lze na této větě:
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per kiu la similecoj kaj diferencoj de la vortaroj de la du lingvoj povas esti vidataj. (Esperanto)
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per qua la similesi e diferi di la vortari di la du lingui povas esar vidata. (Ido)
Po první světové válce pokračovalo ve snaze vymyslet ideální umělý jazyk pouze několik excentriků. Novým hybným momentem se stal až rozvoj lingvistiky po druhé světové válce. Snaha připravit dokonalý umělý jazyk se vydala dvěma směry – praktickým a theoretickým. První znamenal snahu najít průsečík mezi existujícími jazyky zbavenými balastu. Příkladem je romanica (průnik románských jazyků) a slovio (průnik slovanských jazyků). Nejdokonalejším zástupcem této třídy je interlingua, což je latina osekaná o výjimky. Druhým směrem byla snaha zkonstruovat logicky dokonalý jazyk, což prozradí mnohé o lidském myšlení. Výsledkem na angličtině založený loglan. Bohužel je patentově chráněný. Proto vznikl na stejných principech v licenci GFDL lojban založený na čínštině.
První umělý jazyk hodný toho jména byl skutečně volapük. Byl ztělesněním positivistického ducha doby, a proto byl intelektuální bombou. Po celé Evropě rostly jako houby po dešti koužky volapüku. Nicméně se ukázalo, že má mnohé nedostatky. "Příčiny neúspěchu volapüku byly v jeho těžké naučitelnosti, chyby a nedostatky ve struktuře, organizaci a v nedostatku možností vývoje, protože ten závisel jen na jednom člověku, na samém autorovi. Vzdělaní volapükisté navrhovali reformy, které Schleyer zamítal." V roce 1890 se konal III. kongress, na kterém většina delegátů mluvila německy, včetně samotného autora. Jako blesk z čistého nebe se volapük dostal do krise a stoupenci umělého jazyka dali přednost esperantu. Volapükisté svůj projekt mysleli spíše jako intelektuální cvičení, nikoliv jako massově reálně používaný jazyk.
Každému doporučuji, aby si přečetl libovolný životopis Ludwika Lejzera Zamenhofa. Byla to zvláštní směs visionáře, dogmatika, vůdce a idealisty. V tom se velice podobá Theodoru Herzlovi, produktu stejné doby. Podle svých vlastních tvrzení (kterým se ale dá věřit) na myšlenku umělého jazyka přišel již před Schleyerem, když studoval na gymnasiu. Zveřejnění volapüku ho uvrhlo do hluboké depresse. Překonal ji tím, že pracoval na podstatném přepracování a zdokonalení svého jazyka. Na rozdíl od germánského základu volapüku je základ esperanta románský. Mimoevropské řeči v té době nikdo nepovažoval za nutné brát v potaz.
Esperanto volapük porazilo, protože je mnohem jednodušší. Jeho románské základy (v té době každý gymnasista uměl slušně latinsky) ho usnadnily nejen románským, ale též anglosaským mluvčím. Slovní kmeny zůstaly nezměny, na rozdíl od volapüku: "vol" pochází z "world" a "pük" ze "speech". Esperanto má pouze 2 pády, na rozdíl od 4 ve volapüku.
Nicméně esperanto nebyl jediný projekt mezinárodního jazyka. Proto byla ustavena Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka, která měla vybrat nejlepší projekt a ten pak prosadit. Esperantisté doufali, že to bude esperanto. Nicméně značná oposice prosazovala jeho podstatné reformy. Tak vzniklo ido. Esperantské hnutí se rozpadlo a projekt mezinárodního jazyka byl mrtev.
Hlavním znakem ida je, že nepoužívá 6 speciálních znaků, které se používají pouze v esperantu a nikde jinde. Ido na rozdíl od esperanta stejně jako angličtina nepoužívá různé tvary přídavných jmen ani nepřímý (předmětový) pád. Na rozdíl od esperanta není sexistický jazyk: mužský rod není defaultní. Žena se v idu neřekne ne-muž.
Porovnat rozdíly mezi esperantem a idem lze na této větě:
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per kiu la similecoj kaj diferencoj de la vortaroj de la du lingvoj povas esti vidataj. (Esperanto)
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per qua la similesi e diferi di la vortari di la du lingui povas esar vidata. (Ido)
Po první světové válce pokračovalo ve snaze vymyslet ideální umělý jazyk pouze několik excentriků. Novým hybným momentem se stal až rozvoj lingvistiky po druhé světové válce. Snaha připravit dokonalý umělý jazyk se vydala dvěma směry – praktickým a theoretickým. První znamenal snahu najít průsečík mezi existujícími jazyky zbavenými balastu. Příkladem je romanica (průnik románských jazyků) a slovio (průnik slovanských jazyků). Nejdokonalejším zástupcem této třídy je interlingua, což je latina osekaná o výjimky. Druhým směrem byla snaha zkonstruovat logicky dokonalý jazyk, což prozradí mnohé o lidském myšlení. Výsledkem na angličtině založený loglan. Bohužel je patentově chráněný. Proto vznikl na stejných principech v licenci GFDL lojban založený na čínštině.
19. prosince 2005
An Open Letter to Jenny Gibbons
Dear Madame,
you have written: "Actually the Inquisition immediately rejected the legal procedures Kramer recommended and censured the inquisitor himself just a few years after the Malleus was published." I read some Kramer's biographies. For instance the Introduction to the 1948 edition of Malleus says: "During the summer of 1497, he had returned to Germany, and was living at the convent of Rohr, near Regensburg. On 31 January, 1500, Alexander VI appointed him as Nuncio and Inquisitor of Bohemia and Moravia, in which provinces he was deputed and empowered to proceed against the Waldenses and Picards, as well as against the adherents of the witch-society. He wrote and preached with great fervour until the end. He died in Bohemia in 1505." It seems to me highly improbable that somebody censured in 1490 have been in 1500 named the Inquisitor again.
I have tried to trace this story to the sources. The oldest mention that Kramer was a bad inquisitor I have found was Herbert Thurston: Witchcraft. In The Catholic Encyclopedia, Volume XV, 1912. He said: "But the "Malleus" professed (in part fraudulently) to have been approved by the University of Cologne..." It seems to me we are the victims of modern Catholic effort to white wash the Church by blaming some individuals only exactly as the Communists try to white wash the Party by blaming Stalin and Beria only.
What is your opinion? Do you have some details on it?
you have written: "Actually the Inquisition immediately rejected the legal procedures Kramer recommended and censured the inquisitor himself just a few years after the Malleus was published." I read some Kramer's biographies. For instance the Introduction to the 1948 edition of Malleus says: "During the summer of 1497, he had returned to Germany, and was living at the convent of Rohr, near Regensburg. On 31 January, 1500, Alexander VI appointed him as Nuncio and Inquisitor of Bohemia and Moravia, in which provinces he was deputed and empowered to proceed against the Waldenses and Picards, as well as against the adherents of the witch-society. He wrote and preached with great fervour until the end. He died in Bohemia in 1505." It seems to me highly improbable that somebody censured in 1490 have been in 1500 named the Inquisitor again.
I have tried to trace this story to the sources. The oldest mention that Kramer was a bad inquisitor I have found was Herbert Thurston: Witchcraft. In The Catholic Encyclopedia, Volume XV, 1912. He said: "But the "Malleus" professed (in part fraudulently) to have been approved by the University of Cologne..." It seems to me we are the victims of modern Catholic effort to white wash the Church by blaming some individuals only exactly as the Communists try to white wash the Party by blaming Stalin and Beria only.
What is your opinion? Do you have some details on it?
Fungování kommunit
Je naší chybou, že se málo zabýváme thematem na pomezí psychologie a sociologie (pro psychologii je to thema moc velké, pro sociologii moc malé) – fungováním malých kommunit (tak od 12 po 42 lidí). Zatímco u ještě menších skupin jednoznačně rozhodují osobní vazby, u větších zase převažuje věcná stránka věci. Přitom se v podobných skupinách pohybujeme celý život – od školky před školní třídu (ta má kolem 25 žáků), vysokoškolský studijní kruh až po zaměstnání. (I když pracujete ve velké korporaci či na ministerstvu, Vaše oddělení jistě má právě tento počet kollegů.)
Tuto velikost mají i internetovské kommunity v nichž se pohybuji: Česká část Wikipedie a Sprcha / Vrba. Jsou přirozeně i větší diskusní fora, např. Neviditelný pes či IDNES, ale ta mne vždycky odpuzovala svou velikostí. Každá malá kommunita má svůj éthos, který je mixem osobních vazeb a věcné stránky věci. Protože osobní stránka má rozhodující úlohu, éthos není stabilní a často se mění, tak jednou za rok či dva. Sprcha vznikla v báječném roce 2002 a od té doby prošla několika velkými změnami. Stejně tak česká část Wikipedie vznikla na konci podzimu 2002 a prošla dvěma velkými změnami, za které poněkud neskromně snad mohu považovat můj příchod a mé vyštvání.
Co se týká Sprchy, duchovní otec Klanu, JN, před časem (19. 11. 2005) zveřejnil pozoruhodnou úvahu. Vyjádřil v ní lítost, že na Sprše nastala thermodynamická smrt. Kdyby mu něco říkal zákon nezamýšlených důsledků, tak by se tak nedivil. Byl to především Vodník, který se aktivně postavil jeho návrhu, že by na Sprše měly spolu soupeřit Gangs of Sprcha. Vodník má, na rozdíl od zastydlých individualistů, jako člen Církve smysl pro kollektiv, a proto dobře věděl, že takové války by pro tak malou kommunitu byly zničující. A taky že jo.
Bez ohledu na další aktivitu JN, která byla spíše sporadická, se na Sprše konstituoval pevný Klan s myšlenkovým obzorem Respekt Generation. Věkově se jedná především o generaci zrozenou v druhé polovině 60. let a ideologicky k její výbavě patří sionismus, antikommunismus, odpor k pacifismu a socialismu (sociální demokracii). Generace zrozená v druhé polovině 60. let dosud nebyla pořádně zmapována, ačkoliv nyní řídí a ovlivňuje českou společnost ze středních posic. Zrála za kommunismu a mentálně se vymezovala bojem proti němu ve velkých demonstracích na konci 80. let či úsilím o jeho změnu prostřednictvím SSM. Dalším zajímavým znakem je, že je to početně nejslabší aktivní česká generace vůbec. (To bude překonáno, až dozraje generace zrozená v 90. letech.)
V boji Klanu se zbytkem Sprchy byli vyštváni jeho aktivní odpůrci, kteří se pak uchýlili na dnešní Vrbu. Neustálé jemné frikce, které byly hnacím motorem Sprchy, zmizely. Sprcha je nyní ve stavu klinické smrti stejně jako Unie Svobody. Občas její stojaté vody rozvíří externisté, ať už je to protestant Karel Sýkora, noname ze Zvědavce nebo 17letý pedofil Gabriel Svoboda. Ke slovu se tak postupně dostává generace narozená v druhé polovině 80. let.
A česká část Wikipedie? Tam nyní vládnou primitivové jako je Vrba, -jkb-, Egg, Dodo, Cynik Ignác Pospíšil a Pastorius. Vytvořili natolik umrtvující prostředí, že stahují k zemi i tak nadějné osobnosti jako je Radouch, Wikimol či Li-sung. Ti jsou však konformisté, na rozdíl od Malého čtenáře či jvana, kterým byla useknuta hlava. Kdo se chce více poučit o této régne de la vertu, nechť si přečte o životě Girolama Savonaroly nebo Helden wie wir. Jan Koukal má v sobě mnohé ze svého jmenovce Calvina a jeho bezcitného upálení Miguela Serveta.
Tuto velikost mají i internetovské kommunity v nichž se pohybuji: Česká část Wikipedie a Sprcha / Vrba. Jsou přirozeně i větší diskusní fora, např. Neviditelný pes či IDNES, ale ta mne vždycky odpuzovala svou velikostí. Každá malá kommunita má svůj éthos, který je mixem osobních vazeb a věcné stránky věci. Protože osobní stránka má rozhodující úlohu, éthos není stabilní a často se mění, tak jednou za rok či dva. Sprcha vznikla v báječném roce 2002 a od té doby prošla několika velkými změnami. Stejně tak česká část Wikipedie vznikla na konci podzimu 2002 a prošla dvěma velkými změnami, za které poněkud neskromně snad mohu považovat můj příchod a mé vyštvání.
Co se týká Sprchy, duchovní otec Klanu, JN, před časem (19. 11. 2005) zveřejnil pozoruhodnou úvahu. Vyjádřil v ní lítost, že na Sprše nastala thermodynamická smrt. Kdyby mu něco říkal zákon nezamýšlených důsledků, tak by se tak nedivil. Byl to především Vodník, který se aktivně postavil jeho návrhu, že by na Sprše měly spolu soupeřit Gangs of Sprcha. Vodník má, na rozdíl od zastydlých individualistů, jako člen Církve smysl pro kollektiv, a proto dobře věděl, že takové války by pro tak malou kommunitu byly zničující. A taky že jo.
Bez ohledu na další aktivitu JN, která byla spíše sporadická, se na Sprše konstituoval pevný Klan s myšlenkovým obzorem Respekt Generation. Věkově se jedná především o generaci zrozenou v druhé polovině 60. let a ideologicky k její výbavě patří sionismus, antikommunismus, odpor k pacifismu a socialismu (sociální demokracii). Generace zrozená v druhé polovině 60. let dosud nebyla pořádně zmapována, ačkoliv nyní řídí a ovlivňuje českou společnost ze středních posic. Zrála za kommunismu a mentálně se vymezovala bojem proti němu ve velkých demonstracích na konci 80. let či úsilím o jeho změnu prostřednictvím SSM. Dalším zajímavým znakem je, že je to početně nejslabší aktivní česká generace vůbec. (To bude překonáno, až dozraje generace zrozená v 90. letech.)
V boji Klanu se zbytkem Sprchy byli vyštváni jeho aktivní odpůrci, kteří se pak uchýlili na dnešní Vrbu. Neustálé jemné frikce, které byly hnacím motorem Sprchy, zmizely. Sprcha je nyní ve stavu klinické smrti stejně jako Unie Svobody. Občas její stojaté vody rozvíří externisté, ať už je to protestant Karel Sýkora, noname ze Zvědavce nebo 17letý pedofil Gabriel Svoboda. Ke slovu se tak postupně dostává generace narozená v druhé polovině 80. let.
A česká část Wikipedie? Tam nyní vládnou primitivové jako je Vrba, -jkb-, Egg, Dodo, Cynik Ignác Pospíšil a Pastorius. Vytvořili natolik umrtvující prostředí, že stahují k zemi i tak nadějné osobnosti jako je Radouch, Wikimol či Li-sung. Ti jsou však konformisté, na rozdíl od Malého čtenáře či jvana, kterým byla useknuta hlava. Kdo se chce více poučit o této régne de la vertu, nechť si přečte o životě Girolama Savonaroly nebo Helden wie wir. Jan Koukal má v sobě mnohé ze svého jmenovce Calvina a jeho bezcitného upálení Miguela Serveta.
14. prosince 2005
Katholická Wikipedie?
Na české části Wikipedie se nedávno rozhořel spor mezi flanďáky (Dodo a Cynik) a odpůrci kontroly myšlení. Protože jsem zastánce svobody projevu, zkusil jsem do sporu zapojit.
Jak známo, na české části Wikipedie jsem však zablokován až do konce života. Proto jsem si musel zvolit jinou přezdívku. Ukázalo se, že však pro konspirační práci nemám nadání. :-) Ačkoliv jsem z důvodu utajení používal vulgární pravopis, přesto mi jednou uklouzlo slovo "organisace". Holt být barbarem není tak jednoduché. Radouch zavětřil.
Pomaleji myslící Cynik Ignác Pospíšil si své podezření musel ověřit pokusem. Poslal mi e-mail, na který jsem mu odpověděl. Bohužel jsem ho podepsal jako Guy Peters. Inu, chyba se někdy stane. Takže se má identita prozradila a hodlal jsem se chlapsky přiznat. Bohužel fízlové (Beren) byli rychlejší, takže místo přiznání jsem si jen na 24 hodin zablokoval svou IP adresu a Wikipedii nyní editovat nemohu.
Výsledek? Kromě poznání, že se na tajnou práci nehodím, jsem dospěl k zjistění, že českou Wikipedie je třeba odepsat a za kvalitní encyklopedii nepovažovat. Dva flanďáci si tam bez jakékoliv kontroly píší katholickou propagandu a nikdo jim v tom nedokáže zabránit. Pan Vrba je v tom naopak podporuje. Inu, jejich volba. Kredit mají jen jeden.
Jak známo, na české části Wikipedie jsem však zablokován až do konce života. Proto jsem si musel zvolit jinou přezdívku. Ukázalo se, že však pro konspirační práci nemám nadání. :-) Ačkoliv jsem z důvodu utajení používal vulgární pravopis, přesto mi jednou uklouzlo slovo "organisace". Holt být barbarem není tak jednoduché. Radouch zavětřil.
Pomaleji myslící Cynik Ignác Pospíšil si své podezření musel ověřit pokusem. Poslal mi e-mail, na který jsem mu odpověděl. Bohužel jsem ho podepsal jako Guy Peters. Inu, chyba se někdy stane. Takže se má identita prozradila a hodlal jsem se chlapsky přiznat. Bohužel fízlové (Beren) byli rychlejší, takže místo přiznání jsem si jen na 24 hodin zablokoval svou IP adresu a Wikipedii nyní editovat nemohu.
Výsledek? Kromě poznání, že se na tajnou práci nehodím, jsem dospěl k zjistění, že českou Wikipedie je třeba odepsat a za kvalitní encyklopedii nepovažovat. Dva flanďáci si tam bez jakékoliv kontroly píší katholickou propagandu a nikdo jim v tom nedokáže zabránit. Pan Vrba je v tom naopak podporuje. Inu, jejich volba. Kredit mají jen jeden.
8. prosince 2005
Fatální nepochopení demokracie
Tomáš Vrba je rázný člověk. Bohužel především pro něj platí pravidlo: "Dvakrát měř a jednou řež." Chápu, že je osobně citlivý na to, že někdo používá označení "fašisto". Jenže svá osobní kritéria nemůže vnucovat ostatním. Např. by se svým přístupem nemohl žít na Západě, protože tam prakticky každý pravičák aspoň jednou schytal obvinění z fašismu, stejně jako levičáci naopak obvinění z kommunismu.
Nicméně problém je širší. Jde o to, že kommunita <> jedinec. V tom tkví i podstata mého lynche. Kocourkovští na české části Wikipedie nesnesli myšlenku, že by měli tolerovat někoho jiného, kdo nemá mainstreamové, tedy dle jejich názoru jedině správné názory. Proto mne pro jistotu zablokovali až do konce života. K čí škodě, je otázka. Nesdílím optimismus Tomáše Peciny, že se tito postkommunisté někdy ze svého svrabu dostanou. Fízlovi Koukalovi zůstane dikce StB zadřená až do konce života.
A kromě jiného pak soudím, že Comodor W. Falkon je neonacista.
Nicméně problém je širší. Jde o to, že kommunita <> jedinec. V tom tkví i podstata mého lynche. Kocourkovští na české části Wikipedie nesnesli myšlenku, že by měli tolerovat někoho jiného, kdo nemá mainstreamové, tedy dle jejich názoru jedině správné názory. Proto mne pro jistotu zablokovali až do konce života. K čí škodě, je otázka. Nesdílím optimismus Tomáše Peciny, že se tito postkommunisté někdy ze svého svrabu dostanou. Fízlovi Koukalovi zůstane dikce StB zadřená až do konce života.
A kromě jiného pak soudím, že Comodor W. Falkon je neonacista.
30. listopadu 2005
Tyrannie na Wikipedii
Tak se klika průměrných či spíše podprůměrných lidí na české části Wikipedie opět projevila. Malý čtenář dostal "přísný ale spravedlivý trest" 7 dní natvrdo, protože si dovolil napsat, že Comodor W. Falkon je nacista. Inu, české části Wikipedie dnes vládnou ti, jejichž omezené obzory nesnesou nic, co se nevejde do jejich zaprdněného světonázoru. Jen tak dál, soudruzi. Velice bych se divil, kdyby Malý čtenář po tomto projevu osobní msty, kdy se žádný z našich statečných správců se tomuto dalšímu lynchi nebyl schopen postavit, měl chuť pokračovat. Jejich jediná starost totiž byla, aby Malý čtenář nebyl zkrácen ve své lhůtě pro protiprávní znovukandidaturu na správce. Inu, když se bližní topí, hlavně aby se mu nepomačkal oblek.
14. listopadu 2005
Zbytečná nepřátelství
motto: "Vite naproste hovno, Petersi, coz dokazujete dnes a denne. Alespon ten plural majesticus byste si mohl odpustit."
Úvodem bych chtěl předeslat, že mám Michaelu rád, protože je Židovka, nikoliv navzdory tomu, že je Židovka. Dále, protože žijeme, ať se nám to líbí nebo nelíbí, v genderově definované společnosti, je primární povinností muže být k ženě galantní. Proto si ve vztahu ke královně Sprchy osvojím křesťanské heslo: "Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem." Nicméně by mne zajímalo, od kdy je katechismus "projevem intelektuální lenosti". Když si někdo myslí, že čím více negativních epithet k osobě opponenta navrší, tím lépe, je to jeho věc. Já si však myslím, že je lepší diskutovat k věci. A třetí věc do úvodu. "Guy Peters", jak známo, není mé pravé jméno. Proto je více než nadbytečné psát "pan Peters".
Attention deficit disorder (AFD) není jakési chaotické vybíhání z lavice za účelem upoutání pozornosti učitelky. Příčina vězí v nemožnosti sebekázně, nikoliv v touze upřít na sebe pozornost dozorce. Nehovoříme-li o poruše, tak první jev spočívá v nedostatku pevné vůle. Zda ji mám, si každý může ověřit na faktu, zda jsem od svého prohlášení 26. 9. 2005 postoval na Sprchu jakýkoliv text. Druhý jev spočívá jakémsi exhibicionismu až hérostratovství. Ten má každý, kdo na Internet píše do diskussí či dokonce články. O pozornost škemrá každý z nich.
Pokusme se poctivě zamyslet, jaký byl smysl článku, když žádné explicitní vysvětlení tam nenalezneme. Začněme od nepochybných faktů. Inspirací autorky byl článek Pavla Pečínky Čekání na romskou Hirsi Ali. Jeho obsahem jsou tato tvrzení:
"Velká část cikánských žen zažívá trojí útlak. Od většinové společnosti, která v nich vidí jednak z xenofobních příčin, jednak po některých špatných zkušenostech prostě „špinavý cigány“. Další problém mají Romky všeobecně jako ženy, které v Česku pobírají nižší platy a hůře shánějí zaměstnání než muži. Tvrdý útlak však zažívají Romky mnohdy v nejbližším okolí." Tato tvrzení jsou předkládána jako axiomy, o nichž se nediskutuje. Dále je zde vysvětlení, proč se tímto problémem nezabývají gádžovské feministky a levicoví politici. Autor proto vidí jako nutnost, aby problém trojí diskriminace ze země zvedly samy Romky.
Autorka axiomy odmítá, a proto zákonitě odmítá i implikaci. Ukazuje příklad slovenských romských osad, kde údajně jednu ze tří tvrzených diskriminací Romky nezažívají (o zbylých dvou autorka cudně mlčí). Kritisuje volání po české romské Hirsi Ali jako umělé vytváření neexistujícího problému. Přitom "O postaveni Romu v ramci majoritni spolecnosti ten clanek nebyl, je mi lito, ze mate najednou tak bujnou fantazii." To je už skoro dialektická jednota protikladů.
Než přistoupím k vyvracení autorčiných thesí, pokusím se zachytit svou vlastní posici, což je nutné jako předporuzumění vlastnímu subjektivismu. Nepopírám, že Hirsi Ali je pro mne hrdinkou. Je to člověk, který riskuje svůj vlastní život, aby bojoval s jevem, bez nějž údajně ztrácíme kontakt se svým biologickým tělem, které nám údajně začíná být na obtíž. Snahy zakázat obřízku pro ni nejsou pošlapáním tradic (je každou tradici nutno následovat?) a podlehnutím západní ideologii (východní ideologie jsou OK?). Uznává fakt, že v mrzačení závislých není na místě racionální argumentace, nýbrž přísný zákaz. Zde si dovolím poznámku, že s rouhači se nediskutuje (ti se rovnou zavírají do žalářů), ale nositele tradic mrzačení máme respektovat.
Autorka odsuzuje sociální násilí levicových ideologů s policajtskou náturou. Obhajuje ideu multikulturalismu (dále též jen "MC"): "Mám tendenci problém vidět jako nedostatek [MC], skutečný nedostatek, bez ohledu na politické proklamace," ačkoliv pak tvrdí opak: "Text byl totiz predevsim kritikou multikulturalismu a PC". Je třeba respektovat fakt, že autorka sama o sobě prohlásila, že je "klubko oxymoronů". Jenže to se pak těžko smysluplně diskutuje.
O nesmyslnosti MC byly napsány stohy literatury. Za všechny připomenu např. Magna Maxima: "Tak me napada , kdyz skrtneme universalitu a objektivity JAK A PODLE CEHO JE ODSOUZENIHODNE - ZE TREBA NASE KULTURA PREVALCUJE NEJAKOU JINOU? {mysleno vymazani ciziho pribehu,reci a slov... ne zivota } OTAZKA :Z jake posice jde rict : "Opanovani ciziho jazyka a jeho nahrazeni NASIM, je spatnost"??....myslim, ze ta posice neexistuje, tj. ani ten moralni apel nema smysl...takze hrrr na ne !...zglobalisujme to na jednu hromadu !...kulturni kolonialismus, skrz naskrz rasami...multiethno-monokulti..ja jsem pro!..." Na tom nic nezmění odsuzování tohoto či obdobných vyjádření: "Opet cernobile videni. Tezko si povidat o barvach na obrazech s clovekem, ktery je nevidi." + ""Nazor "svine, ktere jsou hazeny perly." To abych vam dala "ochutnat vasi vlastni mediciny"."
A nyní ke kritice mé kritiky. Opravdu netuším, kde se bere pocit, že dokud není problém sebereflektován, tak neexistuje. Domyšleno do důsledků, kommunisti by měli pravdu, když bojovali s Chartou 77. Dokud si totiž obyvatelstvo neuvědomilo, že kommunismus je systémově špatně, problém kommunismu neexistoval. Svobodná Evropa byla tedy skutečná "štvavá vysílačka", která účelově překrucovala tvrzení a pro své aktivisty připravovala půdu pro „zvednutí tématu ze země“.
Autorka napsala: "Myslím, že tento jejich dojem [diskriminace a ponížení] z okolní společnosti JE autentický." Já jsem se zaradoval, že konečně jim to nevsugeroval zlý levicový ideolog a poukázal na rozpor mezi tvrzením, že Pařížané si to uvědomili sami, zatímco Romům to někdo sugeruje: "Aha, takže ti se bouří oprávněně, zatímco Romům to někdo vsugeroval. Geniální logika." Autorka však zase popírá sama sebe: "V textu jste se jako dobry ctenar nemohl docist, ze se bouri opravnene." Opět tedy klubko oxymoronů. Jak ale diskutovat s klubkem oxymoronů? Dovolím si ale skromnou opravu mé věty. Autorka kritisuje mou větu tak, že Romům zatím nikdo nic nevsugeroval. Ano, stejně jako Andy se hluboce omlouvám za použití nesprávného času.
Další problém je pýthičnost autorčina textu. Věta: "Je totiž výsledkem totality laskavosti, totality rovnosti, totality tolerance, která je však stejně omezující jako kterákoliv jiná klec," prý není odmítnutím laskavosti, rovnosti, ani tolerance. Nešlo by to příště srozumitelněji? A k thesím rovnou přikládat i autorisovaný překlad do češtiny. A začít rovnou zde: "A autentická laskavost, rovnost a tolerance je OK? Jak kdy."
K autorčině názoru: "Vubec nechapete o cem je rec a podsouvate kraviny," bych si dovolil upozornit na fakt, že jsou na světě demokracie, kde vládla, nebo vládne theokracie a apartheid. Byť Evropa má své limity, ještě to není s ní tak zlé. Problém souladu názoru lidu a politických špiček je spíše na další článek, takže jej s dovolením ponechám stranou.
"Konce sladkého života v neuvědomění si toho, co jim vlastně schází." Ano, "beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum". Proto ten nenáviděný Marx nazval náboženství opiem (tj. anestetikem) lidstva. Co je tedy nejlepším řešením pro české Romky? Sladké neuvědomění po vzoru slovenských slumů, kde sice zasahovala armáda (sic!), kterýžto fakt autorka radši ani nezmiňuje, aby se jí nezhroutila idyla nezkaženého divocha jako domeček z karet, ačkoliv autorka pod dojmem Tomášovy a mé kritiky tento model označuje za nepřenosný, nebo bezcitná intervence? Čtenáři, rozsuď nás. Dáváš přednost osvícenskému 18. století, nebo liberálnímu 19. století?
Úvodem bych chtěl předeslat, že mám Michaelu rád, protože je Židovka, nikoliv navzdory tomu, že je Židovka. Dále, protože žijeme, ať se nám to líbí nebo nelíbí, v genderově definované společnosti, je primární povinností muže být k ženě galantní. Proto si ve vztahu ke královně Sprchy osvojím křesťanské heslo: "Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem." Nicméně by mne zajímalo, od kdy je katechismus "projevem intelektuální lenosti". Když si někdo myslí, že čím více negativních epithet k osobě opponenta navrší, tím lépe, je to jeho věc. Já si však myslím, že je lepší diskutovat k věci. A třetí věc do úvodu. "Guy Peters", jak známo, není mé pravé jméno. Proto je více než nadbytečné psát "pan Peters".
Attention deficit disorder (AFD) není jakési chaotické vybíhání z lavice za účelem upoutání pozornosti učitelky. Příčina vězí v nemožnosti sebekázně, nikoliv v touze upřít na sebe pozornost dozorce. Nehovoříme-li o poruše, tak první jev spočívá v nedostatku pevné vůle. Zda ji mám, si každý může ověřit na faktu, zda jsem od svého prohlášení 26. 9. 2005 postoval na Sprchu jakýkoliv text. Druhý jev spočívá jakémsi exhibicionismu až hérostratovství. Ten má každý, kdo na Internet píše do diskussí či dokonce články. O pozornost škemrá každý z nich.
Pokusme se poctivě zamyslet, jaký byl smysl článku, když žádné explicitní vysvětlení tam nenalezneme. Začněme od nepochybných faktů. Inspirací autorky byl článek Pavla Pečínky Čekání na romskou Hirsi Ali. Jeho obsahem jsou tato tvrzení:
"Velká část cikánských žen zažívá trojí útlak. Od většinové společnosti, která v nich vidí jednak z xenofobních příčin, jednak po některých špatných zkušenostech prostě „špinavý cigány“. Další problém mají Romky všeobecně jako ženy, které v Česku pobírají nižší platy a hůře shánějí zaměstnání než muži. Tvrdý útlak však zažívají Romky mnohdy v nejbližším okolí." Tato tvrzení jsou předkládána jako axiomy, o nichž se nediskutuje. Dále je zde vysvětlení, proč se tímto problémem nezabývají gádžovské feministky a levicoví politici. Autor proto vidí jako nutnost, aby problém trojí diskriminace ze země zvedly samy Romky.
Autorka axiomy odmítá, a proto zákonitě odmítá i implikaci. Ukazuje příklad slovenských romských osad, kde údajně jednu ze tří tvrzených diskriminací Romky nezažívají (o zbylých dvou autorka cudně mlčí). Kritisuje volání po české romské Hirsi Ali jako umělé vytváření neexistujícího problému. Přitom "O postaveni Romu v ramci majoritni spolecnosti ten clanek nebyl, je mi lito, ze mate najednou tak bujnou fantazii." To je už skoro dialektická jednota protikladů.
Než přistoupím k vyvracení autorčiných thesí, pokusím se zachytit svou vlastní posici, což je nutné jako předporuzumění vlastnímu subjektivismu. Nepopírám, že Hirsi Ali je pro mne hrdinkou. Je to člověk, který riskuje svůj vlastní život, aby bojoval s jevem, bez nějž údajně ztrácíme kontakt se svým biologickým tělem, které nám údajně začíná být na obtíž. Snahy zakázat obřízku pro ni nejsou pošlapáním tradic (je každou tradici nutno následovat?) a podlehnutím západní ideologii (východní ideologie jsou OK?). Uznává fakt, že v mrzačení závislých není na místě racionální argumentace, nýbrž přísný zákaz. Zde si dovolím poznámku, že s rouhači se nediskutuje (ti se rovnou zavírají do žalářů), ale nositele tradic mrzačení máme respektovat.
Autorka odsuzuje sociální násilí levicových ideologů s policajtskou náturou. Obhajuje ideu multikulturalismu (dále též jen "MC"): "Mám tendenci problém vidět jako nedostatek [MC], skutečný nedostatek, bez ohledu na politické proklamace," ačkoliv pak tvrdí opak: "Text byl totiz predevsim kritikou multikulturalismu a PC". Je třeba respektovat fakt, že autorka sama o sobě prohlásila, že je "klubko oxymoronů". Jenže to se pak těžko smysluplně diskutuje.
O nesmyslnosti MC byly napsány stohy literatury. Za všechny připomenu např. Magna Maxima: "Tak me napada , kdyz skrtneme universalitu a objektivity JAK A PODLE CEHO JE ODSOUZENIHODNE - ZE TREBA NASE KULTURA PREVALCUJE NEJAKOU JINOU? {mysleno vymazani ciziho pribehu,reci a slov... ne zivota } OTAZKA :Z jake posice jde rict : "Opanovani ciziho jazyka a jeho nahrazeni NASIM, je spatnost"??....myslim, ze ta posice neexistuje, tj. ani ten moralni apel nema smysl...takze hrrr na ne !...zglobalisujme to na jednu hromadu !...kulturni kolonialismus, skrz naskrz rasami...multiethno-monokulti..ja jsem pro!..." Na tom nic nezmění odsuzování tohoto či obdobných vyjádření: "Opet cernobile videni. Tezko si povidat o barvach na obrazech s clovekem, ktery je nevidi." + ""Nazor "svine, ktere jsou hazeny perly." To abych vam dala "ochutnat vasi vlastni mediciny"."
A nyní ke kritice mé kritiky. Opravdu netuším, kde se bere pocit, že dokud není problém sebereflektován, tak neexistuje. Domyšleno do důsledků, kommunisti by měli pravdu, když bojovali s Chartou 77. Dokud si totiž obyvatelstvo neuvědomilo, že kommunismus je systémově špatně, problém kommunismu neexistoval. Svobodná Evropa byla tedy skutečná "štvavá vysílačka", která účelově překrucovala tvrzení a pro své aktivisty připravovala půdu pro „zvednutí tématu ze země“.
Autorka napsala: "Myslím, že tento jejich dojem [diskriminace a ponížení] z okolní společnosti JE autentický." Já jsem se zaradoval, že konečně jim to nevsugeroval zlý levicový ideolog a poukázal na rozpor mezi tvrzením, že Pařížané si to uvědomili sami, zatímco Romům to někdo sugeruje: "Aha, takže ti se bouří oprávněně, zatímco Romům to někdo vsugeroval. Geniální logika." Autorka však zase popírá sama sebe: "V textu jste se jako dobry ctenar nemohl docist, ze se bouri opravnene." Opět tedy klubko oxymoronů. Jak ale diskutovat s klubkem oxymoronů? Dovolím si ale skromnou opravu mé věty. Autorka kritisuje mou větu tak, že Romům zatím nikdo nic nevsugeroval. Ano, stejně jako Andy se hluboce omlouvám za použití nesprávného času.
Další problém je pýthičnost autorčina textu. Věta: "Je totiž výsledkem totality laskavosti, totality rovnosti, totality tolerance, která je však stejně omezující jako kterákoliv jiná klec," prý není odmítnutím laskavosti, rovnosti, ani tolerance. Nešlo by to příště srozumitelněji? A k thesím rovnou přikládat i autorisovaný překlad do češtiny. A začít rovnou zde: "A autentická laskavost, rovnost a tolerance je OK? Jak kdy."
K autorčině názoru: "Vubec nechapete o cem je rec a podsouvate kraviny," bych si dovolil upozornit na fakt, že jsou na světě demokracie, kde vládla, nebo vládne theokracie a apartheid. Byť Evropa má své limity, ještě to není s ní tak zlé. Problém souladu názoru lidu a politických špiček je spíše na další článek, takže jej s dovolením ponechám stranou.
"Konce sladkého života v neuvědomění si toho, co jim vlastně schází." Ano, "beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum". Proto ten nenáviděný Marx nazval náboženství opiem (tj. anestetikem) lidstva. Co je tedy nejlepším řešením pro české Romky? Sladké neuvědomění po vzoru slovenských slumů, kde sice zasahovala armáda (sic!), kterýžto fakt autorka radši ani nezmiňuje, aby se jí nezhroutila idyla nezkaženého divocha jako domeček z karet, ačkoliv autorka pod dojmem Tomášovy a mé kritiky tento model označuje za nepřenosný, nebo bezcitná intervence? Čtenáři, rozsuď nás. Dáváš přednost osvícenskému 18. století, nebo liberálnímu 19. století?
Postoj k emigrantům
Jak známo, postoj Čechů k emigrantům je xenofobní. Proč tomu tak je? Pokusím se na to podívat.
Tomáš napsal: "Do toho jsi tady umístil své avízo. Nemůžeš se moc divit, že někteří to pochopili jako provokaci, jako opětovný pokus o rozbití té budované atmosféry. Patříš totiž k těm, kteří ten sprší prostor opustili a není tedy jasné, jak moc Ti její atmosféra leží na srdci." K tomu nedílně patří i subjektivní definice Sprchy: "Sprcha skutečně byla výjimečný prostor. Začali to kazit až jednotliví členové svým egoistickým jednáním: šlo vždy o osobní pocit ukřivděnosti, který tento člen nadřadil tomu společnému prostoru. Vždy tím dal najevo, že je pro něj důležitější jeho ublížení, než celá Sprcha."
Co to znamená? To, že Sprcha, Wikipedie či ČR je výjimečný prostor jaksi apriori, z definice. A na tom z definice výjimečném prostoru působí spousta jedinců. Někteří jsou si vědomi svého závazku k vlasti, nejlepšímu českému serveru apod. Jiní si libují ve svém bezuzdném liberalismu – individualismu a chovají se k státu či serveru jako k nástroji. Takové odmítnutí kolektivismu je však těžkým hříchem.
V každém kollektivu se dříve nebo později ustanoví náboženská policie, která tvrdě vymáhá kollektivistický éthos. Je přitom zcela lhostejné, jak je označována, zda jako Klan či jinak. Její obětí jsou nejprve sólisté, později i její odpůrci. Ti se stávají outsidery, ať již faktickými, nebo formálními.
A nyní po tomto trochu složitějším úvodu přicházíme k vlastnímu thematu článku. Co se stane, když takový formalisovaný outsider rozhodne vrátit do kollektivu? Tomášova odpověď je jasná: Je to pochopeno jako provokace. Jenže, co je to provokace? Je to rušení klidu? Provokace je definována jako dráždění, popuzování. Přicházejí emigranti dráždit a popouzet? Nelze to vyloučit, ale je to obecně málo pravděpodobné. Xenofobní reakce k nim je tedy přiznáním vlastní nejistoty, neochoty podrobit pracně vynucený kollektivní éthos nové zkoušce.
Jsem ten, o němž se v české části Wikipedie (kladně) nemluví. Je neuvěřitelné, jaké psí kusy tamní velcí modráci dokázali vyvinout, aby nemuseli uvést mé jméno jako spoluautora článků, které přebírají z Iuridicta za vulgarisace orthografie, aby vyhovovala (post)kommunistickému vkusu tamních polovzdělanců. Museli by tím totiž implicitně přiznat, že ač mne vyhnali, že se beze mne dosud neobejdou.
Protože jsem bytostný individualista, postuji své tento a své další texty sem. Consilium abeundi, byť je řečeno v žertu, nelze přeslechnout.
Tomáš napsal: "Do toho jsi tady umístil své avízo. Nemůžeš se moc divit, že někteří to pochopili jako provokaci, jako opětovný pokus o rozbití té budované atmosféry. Patříš totiž k těm, kteří ten sprší prostor opustili a není tedy jasné, jak moc Ti její atmosféra leží na srdci." K tomu nedílně patří i subjektivní definice Sprchy: "Sprcha skutečně byla výjimečný prostor. Začali to kazit až jednotliví členové svým egoistickým jednáním: šlo vždy o osobní pocit ukřivděnosti, který tento člen nadřadil tomu společnému prostoru. Vždy tím dal najevo, že je pro něj důležitější jeho ublížení, než celá Sprcha."
Co to znamená? To, že Sprcha, Wikipedie či ČR je výjimečný prostor jaksi apriori, z definice. A na tom z definice výjimečném prostoru působí spousta jedinců. Někteří jsou si vědomi svého závazku k vlasti, nejlepšímu českému serveru apod. Jiní si libují ve svém bezuzdném liberalismu – individualismu a chovají se k státu či serveru jako k nástroji. Takové odmítnutí kolektivismu je však těžkým hříchem.
V každém kollektivu se dříve nebo později ustanoví náboženská policie, která tvrdě vymáhá kollektivistický éthos. Je přitom zcela lhostejné, jak je označována, zda jako Klan či jinak. Její obětí jsou nejprve sólisté, později i její odpůrci. Ti se stávají outsidery, ať již faktickými, nebo formálními.
A nyní po tomto trochu složitějším úvodu přicházíme k vlastnímu thematu článku. Co se stane, když takový formalisovaný outsider rozhodne vrátit do kollektivu? Tomášova odpověď je jasná: Je to pochopeno jako provokace. Jenže, co je to provokace? Je to rušení klidu? Provokace je definována jako dráždění, popuzování. Přicházejí emigranti dráždit a popouzet? Nelze to vyloučit, ale je to obecně málo pravděpodobné. Xenofobní reakce k nim je tedy přiznáním vlastní nejistoty, neochoty podrobit pracně vynucený kollektivní éthos nové zkoušce.
Jsem ten, o němž se v české části Wikipedie (kladně) nemluví. Je neuvěřitelné, jaké psí kusy tamní velcí modráci dokázali vyvinout, aby nemuseli uvést mé jméno jako spoluautora článků, které přebírají z Iuridicta za vulgarisace orthografie, aby vyhovovala (post)kommunistickému vkusu tamních polovzdělanců. Museli by tím totiž implicitně přiznat, že ač mne vyhnali, že se beze mne dosud neobejdou.
Protože jsem bytostný individualista, postuji své tento a své další texty sem. Consilium abeundi, byť je řečeno v žertu, nelze přeslechnout.
Jak to bylo se Sprchou
Vzpomínky pamětníka na předpotopní Sprchu (2002–2003).
motto: "HUSITA mě sice občas vytáčí do vývrtky (ani ne tak buranstvím, ale lajdáctvím v myšlení i psaní), ale byl bych velmi nerad, kdyby mi jednoho dne J. Klabačka suše oznámil, že ho vyloučil a s nikým se o důvodech nehodlá bavit, protože on se tu přece pánem. A kdybych ho musel prosit, aby HUSITU připustil zpátky." Tomáš Pecina
Sprcha vznikla jako soukromý server Jana Klabačky (aka Jena) bez většího zájmu veřejnosti někdy v roce 2002. V té době tam vedle něho přispíval pouze Václav Pinkava a Jiřina Fuchsová. Hlavním záměrem bylo vytvořit místo pro kultivovanou diskussi, jako konkurrenci pro diskussní fóra Britských listů.
Britské listy vznikly odštěpením od Neviditelného psa v létě 1997. Autorem původního layoutu byl Tomáš Vild. Stejně jako jako NP, tak i BL měly forum pro všeobecnou diskussi. Nesledoval jsem ho, takže nevím, o čem se tam povídalo. Po příchodu Tomáše Peciny a Štěpána Kotrby do Britských listů byl změněn layout a zavedena diskusse ke každému článku. (Domnívám se, že jejich archiv neexistuje nikde na Internetu.) Brzy se vytvořila nesmiřitelná oposice k PC levicovému éthosu článků BL. Ačkoliv řada diskutérů své texty podepisovala svým pravým jménem (max, Michaela, má maličkost a další), byli Janem Čulíkem označováni za anonymy, s nimiž se nediskutuje – např. Tengu. Konflikt eskaloval tím, když Boutros objevil, že Jan Čulík kdysi rovněž používal pseudonym – Václav Písecký. DJing cheb pako se okamžitě přejmenoval na Václav Písecký I. a ostatní členové Církve píseckých ke svému jménu připojili přídomek Písecký či z Písku. (Posledním mohykánem Církve píseckých je tedy Jarda z Písku, což v neznalých vyvolává nesprávný dojem, že jde o Čecha.) Já jsem tak neučinil: Už tehdy jsem měl odpor ke kollektivismu.
V lednu 2003 Janu Čulíkovi došla trpělivost s neodbytnými kritiky, a proto pověřil Joe Pantůčka, aby začal diskussní fora censurovat. Ten se svého úkolu nezhostil právě s úspěchem, takže diskussní fora byla "dočasně" (do prázdnin) zrušena. Ve skutečnosti nebyla obnovena dodnes. Mezitím se rozhostila občanská válka mezi vedením BL a jeho kritiky z diskussních fór. Po té, kdy censura znemožňovala napsat jakýkoliv kloudný text, odešla většina diskutérů na Sprchu.
Patřil k nim zejména Jena (Jan Klabacka), Václav Písecký I (Boutros el Uam), TL, Vodnik, gogo, Michaela, cnemo, HUSITA, Astr, Milos Koenig, JN, neckar, Ales Zeman, max, Vaclav Neckar mladsi prosim (Elvis Has Entered the Building), Tonda Kubrt, Andyo, JardazPisku, jezovec, Postava do dzezu a má maličkost (já jsem se naopak na Sprše ukryl pod pseudonymem Guy Peters), přičem někteří z nich na BL nepřispívali a přišli na Sprchu nově. Tehdejší Sprcha neměla éthos Pravdy a lásky jako dnes. K hlavním přispěvatelům patřili i Jiri Taborsky, Tom, Sinister Nexus, Petr Motyka a Emil a na druhé straně Lucifer, Ivan, Zuzana Wegerova či Muhammar, ba dokonce i vlad123. Maskotem Sprchy byl JaroSlav (Krátký) aka JK, který svými exatickými texty nesmírně dráždil p. Klabačku. Zde je malá ukázka:
"infantilním radikálne proamerickým fašistum a militaristum prijdete casem málo proamerický a casem vás prohlásí za nebezpecného "levicového evropského" intelektuála (dovolí si premýšlet), jehož pravé místo je na kandelábru s kravatou (hahaha) kolem krku. Oni totiž berou jen ty, kterí tancí jako zombie tanec smrti na každé ubité zemi, na kterou posvecený šílenec Bush ukáže prstem (napr. fašisti a kryptokomunisti jako Neumann, Beneš a Wagner). Tady už dávno nejde o Saddáma (i Rumsfeld si s ním kdysi potrásl rukou, viz nedávný Baldachýn na Novinkách), ale o nástup fašismu v USA a snahu o destabilizaci sveta. Nekterým onanistickým primitivum už nestací hrát válecné hry pro potenciální zlocince na Playstation, Sega, X-boxu apod., oni chteji skutecnou krev. USA se predvedly v celé své nahote jako vymiškaná a bezmyšlenkovitá kultura smrti a náboženského fundamentalismu (viz prátelství Busha a sektárského reverenda Moona). Je treba je zastavit, dokud je cas."
O konflikty nebyla nouze, vyvolala je např. Zuzana Wegerova, Josef Novak či Ivan. Těsně před pádem dorazila aschen a zavítal též OndrejCapek. Významnou událostí byl první sraz Sprchy dne 5. 7. 2003, kterou zorganisoval Vodník a kam dorazila Postava, Tomáš Pecina, Michaela a já. Předpotopní Sprcha skončila tak, že Tomáš Pecina vyhlásil stávkovou pohotovost čtenářů, p. Klabačka se naštval a Sprchu zavřel. Následovala MeziSprcha, která však měla spíše podobu Sanhedrinu, takže zveřejněna není.
Updated.
motto: "HUSITA mě sice občas vytáčí do vývrtky (ani ne tak buranstvím, ale lajdáctvím v myšlení i psaní), ale byl bych velmi nerad, kdyby mi jednoho dne J. Klabačka suše oznámil, že ho vyloučil a s nikým se o důvodech nehodlá bavit, protože on se tu přece pánem. A kdybych ho musel prosit, aby HUSITU připustil zpátky." Tomáš Pecina
Sprcha vznikla jako soukromý server Jana Klabačky (aka Jena) bez většího zájmu veřejnosti někdy v roce 2002. V té době tam vedle něho přispíval pouze Václav Pinkava a Jiřina Fuchsová. Hlavním záměrem bylo vytvořit místo pro kultivovanou diskussi, jako konkurrenci pro diskussní fóra Britských listů.
Britské listy vznikly odštěpením od Neviditelného psa v létě 1997. Autorem původního layoutu byl Tomáš Vild. Stejně jako jako NP, tak i BL měly forum pro všeobecnou diskussi. Nesledoval jsem ho, takže nevím, o čem se tam povídalo. Po příchodu Tomáše Peciny a Štěpána Kotrby do Britských listů byl změněn layout a zavedena diskusse ke každému článku. (Domnívám se, že jejich archiv neexistuje nikde na Internetu.) Brzy se vytvořila nesmiřitelná oposice k PC levicovému éthosu článků BL. Ačkoliv řada diskutérů své texty podepisovala svým pravým jménem (max, Michaela, má maličkost a další), byli Janem Čulíkem označováni za anonymy, s nimiž se nediskutuje – např. Tengu. Konflikt eskaloval tím, když Boutros objevil, že Jan Čulík kdysi rovněž používal pseudonym – Václav Písecký. DJing cheb pako se okamžitě přejmenoval na Václav Písecký I. a ostatní členové Církve píseckých ke svému jménu připojili přídomek Písecký či z Písku. (Posledním mohykánem Církve píseckých je tedy Jarda z Písku, což v neznalých vyvolává nesprávný dojem, že jde o Čecha.) Já jsem tak neučinil: Už tehdy jsem měl odpor ke kollektivismu.
V lednu 2003 Janu Čulíkovi došla trpělivost s neodbytnými kritiky, a proto pověřil Joe Pantůčka, aby začal diskussní fora censurovat. Ten se svého úkolu nezhostil právě s úspěchem, takže diskussní fora byla "dočasně" (do prázdnin) zrušena. Ve skutečnosti nebyla obnovena dodnes. Mezitím se rozhostila občanská válka mezi vedením BL a jeho kritiky z diskussních fór. Po té, kdy censura znemožňovala napsat jakýkoliv kloudný text, odešla většina diskutérů na Sprchu.
Patřil k nim zejména Jena (Jan Klabacka), Václav Písecký I (Boutros el Uam), TL, Vodnik, gogo, Michaela, cnemo, HUSITA, Astr, Milos Koenig, JN, neckar, Ales Zeman, max, Vaclav Neckar mladsi prosim (Elvis Has Entered the Building), Tonda Kubrt, Andyo, JardazPisku, jezovec, Postava do dzezu a má maličkost (já jsem se naopak na Sprše ukryl pod pseudonymem Guy Peters), přičem někteří z nich na BL nepřispívali a přišli na Sprchu nově. Tehdejší Sprcha neměla éthos Pravdy a lásky jako dnes. K hlavním přispěvatelům patřili i Jiri Taborsky, Tom, Sinister Nexus, Petr Motyka a Emil a na druhé straně Lucifer, Ivan, Zuzana Wegerova či Muhammar, ba dokonce i vlad123. Maskotem Sprchy byl JaroSlav (Krátký) aka JK, který svými exatickými texty nesmírně dráždil p. Klabačku. Zde je malá ukázka:
"infantilním radikálne proamerickým fašistum a militaristum prijdete casem málo proamerický a casem vás prohlásí za nebezpecného "levicového evropského" intelektuála (dovolí si premýšlet), jehož pravé místo je na kandelábru s kravatou (hahaha) kolem krku. Oni totiž berou jen ty, kterí tancí jako zombie tanec smrti na každé ubité zemi, na kterou posvecený šílenec Bush ukáže prstem (napr. fašisti a kryptokomunisti jako Neumann, Beneš a Wagner). Tady už dávno nejde o Saddáma (i Rumsfeld si s ním kdysi potrásl rukou, viz nedávný Baldachýn na Novinkách), ale o nástup fašismu v USA a snahu o destabilizaci sveta. Nekterým onanistickým primitivum už nestací hrát válecné hry pro potenciální zlocince na Playstation, Sega, X-boxu apod., oni chteji skutecnou krev. USA se predvedly v celé své nahote jako vymiškaná a bezmyšlenkovitá kultura smrti a náboženského fundamentalismu (viz prátelství Busha a sektárského reverenda Moona). Je treba je zastavit, dokud je cas."
O konflikty nebyla nouze, vyvolala je např. Zuzana Wegerova, Josef Novak či Ivan. Těsně před pádem dorazila aschen a zavítal též OndrejCapek. Významnou událostí byl první sraz Sprchy dne 5. 7. 2003, kterou zorganisoval Vodník a kam dorazila Postava, Tomáš Pecina, Michaela a já. Předpotopní Sprcha skončila tak, že Tomáš Pecina vyhlásil stávkovou pohotovost čtenářů, p. Klabačka se naštval a Sprchu zavřel. Následovala MeziSprcha, která však měla spíše podobu Sanhedrinu, takže zveřejněna není.
Updated.
Ještě ke kosmogonii
Podle starých Egypťanů stvořil svět bůh Atum ejakulací při masturbaci. To je asi nejrealističtejší pohled všech kreacionistů. :-)
Jak správně e-mailovat
Yahoo je docela dobrý freemailový klient. Máte jen jednu drobnou chybičku. Netuší, že by někdo mohl chtít posílat e-maily ve Windows-1250, ačkoliv má nastaveno odesílání v kódování ISO-8559-2. Co to udělá, je známá Gatesova pomsta. Místo š, ž, ť dostanete ą, ľ, ». Ale copak Yahoo může za to, že je někdo líný si v Mozille nastavit výchozí znakovou sadu na ISO-8559-2?
Naproti tomu Gmail, to je jiný kádr. Toho normy nezajímají vůbec. Všechny e-maily posílá v UTF-8, ať se Vám to líbí, nebo ne. Přitom dle normy při odesílání má poštovní klient rozpoznat používané znaky a použít nejnižší možné kódování, např. místo ISO-8859-2 pouze ISO-8859-1 či dokonce US-ASCII.
Naproti tomu Gmail, to je jiný kádr. Toho normy nezajímají vůbec. Všechny e-maily posílá v UTF-8, ať se Vám to líbí, nebo ne. Přitom dle normy při odesílání má poštovní klient rozpoznat používané znaky a použít nejnižší možné kódování, např. místo ISO-8859-2 pouze ISO-8859-1 či dokonce US-ASCII.
Hádanka pro goga
Na tomhle blogu je seznam 7 lidí, kteří se zmocnili české části Wikipedie:
Pastoria můžeme vynechat, protože je zjevné, že to není jeho občanské jméno. Zůstává 6 jmen. Která jsem, gogo, zveřejnil? Hic Rhodus, hic salta.
- Jan Kulveit vulgo Wikimol
- Radek Svítil vulgo Radouch
- Ignác Pospíšil vulgo Cinik
- Pastorius
- David Vopřada vulgo Dodo vulgo Flanďák
- Zdeněk Pražák vulgo Zp
- Jan Koukal von Berlin vulgo -jkb-
Pastoria můžeme vynechat, protože je zjevné, že to není jeho občanské jméno. Zůstává 6 jmen. Která jsem, gogo, zveřejnil? Hic Rhodus, hic salta.
10. listopadu 2005
Nečekaný mirror
Úplnou náhodou jsem se dozvěděl, že tenhle blog má mirror. A to jsem si myslel, že ho nikdo nečte.
4. listopadu 2005
Výsledek jedné akce
Protože Luboš Motl má svou fotku s Klausem, ani já jsem nemohl zůstat pozadu. Výsledek vidíte sami.
Neznámého mého ctitele tato fotografie inspirovala k pěkné koláži.
Updated.
Neznámého mého ctitele tato fotografie inspirovala k pěkné koláži.
Updated.
14. října 2005
Seznam mých nových článků
pomocné seznamy:
články:
články:
- Do které židovské sekty Ježíš patřil? (71)
- Písně ruské občanské války (1)
- Mythologická škola aneb Ježíš nikdy nežil (8)
- Diskriminace žen, ženatých a homosexuálů římsko-katholickou církví (7)
- Je Církev matkou pokroku? (25)
- Z historie české části Wikipedie I - Prehistorie (2)
- Kdo je katholíkem? (3)
- Z historie české části Wikipedie II - Konec roku 2003 (9)
- Nihil novi sub sole (3)
- Nový server o právu (0)
- Poučení pro Tomáše K. (2)
- Germar Rudolf je vinen (3)
- Drobné poučení pro nevzdělance (9)
- Největší náboženství 20. století (18)
- Rozbor jednoho blábolu (8)
- Poznámka pro Boutrose (86)
- Na Sprše jsou všichni obzvlášť natvrdlí (43)
- Sice je to jen další příspěvek (31)
- Opravník obecně oblíbených omylů (1)
- Ale abych pořád jen nekritisoval (78)
- Ještě jednou k judaismu (14)
- Do které židovské sekty Ježíš patřil II (20)
- Jen ho nechte, ať se bojí (39)
- Rozdíl mezi Magnem a Andy (118)
- Ještě k demokracii (22)
- Velcí modráci (6)
- Omlouvám se všem (15)
- Zajímavý rozhovor (10)
- Drobné poznámky k jednomu rozhovoru (5)
- Šílenství (14)
- Jak nepsat o životní úrovni za kommunismu (13)
- Designéři nad Prahou (81)
- Pokračování polemiky s gogem (75)
- Důkazy Boží neexistence (48)
- Židovská pornografie (15)
- Demonstrace, na níž jsem nebyl. (2)
- Obhajoba demokracie (14)
- Flogiston (15)
- Svoboda slova (25)
- Pravidla slušnosti (29)
- Jak vznikl judaismus (8)
- Ještě jedno vyjádření k poslední affaiře (17)
- Methodologie vědy - výpisky z četby (7)
- Jak to doopravdy bylo s Čínou (23)
- Pokračování polemiky s gogem II (1)
- Důkazy Boží neexistence II (34)
- Sprcha – Vrba: poločas rozpadu (19)
- Zpyták (3)
- Sancta simplicitas (2)
- Protože se množí poukazy na mou osobní integritu (56)
- My víme, co je pro vás dobré (11)
- Palestinští křesťané (8)
- Test neonacismu (52)
- Čísla o holocaustu (37)
- Hormony (10)
- Citát Bohumila Doležala (8)
22. září 2005
Zamyšlení
Někdy je nutné si přiznat porážku na celé čáře, druhé Dunkerque. "K vítězství zla postačí, když slušní lidé neudělají nic." P. Vrba se pokusil o mediaci, čímž se dle mého názoru exkulpoval ze své viny na bezpráví proti mně. P. Kulveit nepřenesl přes srdce, že by někdo mohl být úspěsnější než on, který hodil flintu do žita. Ačkoliv jsem čekal provokace primitiva Pospíšila a Pastoria, to, že je podpoří Wikimol, který se před tím nezapojil do žádné lynche, nikoliv.
Jakákoliv mediace s tou bandou tedy nemá cenu. Končím tedy pravidelnou aktualisaci tohoto blogu, který měl být nástrojem kommunikace. Problém byl v tom, že když Cynik a jemu podobní zjistili, že tady jim jejich provokace nejsou nic platné, raději odešli opruzovat jinam.
Netuším, jaká byla čtenost toho blogu. I ti wikipedisté, jichž si vážím, mi soukromě sdělovali, že ho nečtou. Jisté je, že ho fízl Koukal četl denně, ale uznejte sami, psát texty pro někoho takového nemá cenu. Takže končím, strašidla ať se radují. Uznávám, že vyhrála.
Jakákoliv mediace s tou bandou tedy nemá cenu. Končím tedy pravidelnou aktualisaci tohoto blogu, který měl být nástrojem kommunikace. Problém byl v tom, že když Cynik a jemu podobní zjistili, že tady jim jejich provokace nejsou nic platné, raději odešli opruzovat jinam.
Netuším, jaká byla čtenost toho blogu. I ti wikipedisté, jichž si vážím, mi soukromě sdělovali, že ho nečtou. Jisté je, že ho fízl Koukal četl denně, ale uznejte sami, psát texty pro někoho takového nemá cenu. Takže končím, strašidla ať se radují. Uznávám, že vyhrála.
21. září 2005
Nevzdělanost von Berlina
Je poněkud směšné, když někdo, kdo neumí ani pravopis, chce psát encyklopedii. Protože dotyčný samorost má schopnost sebereflexe výrazně limitovánu, pokusím se jeho nedostatky ve vzdělání alespoň částečně dohnat na tomto místě.
Zkratka cf.
Ten nedouk si myslí (bůhvíproč), že pochází z angličtiny, takže ji v českých textech mýtí. Tak ať si laskavě přečte vysvětlení.
Právní pojem immunita
Von Berlin nám tvrdí: "tedy imunita patří spíše do mezinárodního práva". To tedy opravdu ne. -jkb- by se měl doučit i ta právní odvětví, která ho tolik nezajímají, aby neplácal takové blbosti. Konkrétně to právní odvětví, které mám na mysli, by ho poučilo i tom, jak se hlasuje. ☺
Wikipedista:Karel
Ač soudruh -jkb- je kovaný fízl, nějak si nevšiml, že Karel už od dubna 2005 do Wikipedie nepíše. Vyštvali ho, nebyl ani první, ani poslední. Tak proč ho na počátku září urguje, ať laskavě doplní typ licence? Bude takhle také urgovat i mne? Nebo si uvědomí, co má na svědomí? Hádejte, přijímám sázky.
Velká písmena
Náš skvělý -jkb- se opět vyznamenal. Nějak, chudák, za ten rok, co je na Wikipedii, nestačil postřehnout, že každé heslo, včetně jména uživatele, povinně začíná velkým písmenem. Tak mu k tomu dodatečnému poznání upřímně blahopřejeme.
Mediace V. Z.
Někdo by měl tomuto soudruhovi vysvětlit, že nejsem věc, takže nemohu být předmětem mediace. Když tak fízlovsky vyzvídá u p. Vrby, měl by se ho zeptat takto: "Od kdy pobíhá Tvoje mediace s V. Z.?" A já bych mu odpověděl, že nikdy ani nezačala.
Co dodat? "On -jkb- není zlý. Je jen přísný a spravedlivý." Tak Vám tedy s. von Berlin pěkně děkuju, že jsem si mohl vychutnat tvrdý ale spravedlivý trest až do samého konce. Slibuji, že už to víckrát neudělám a že budu poctivě a radostně s písní na rtech budovat socialismus.
Za co, soudruzi, za co?
Jeho typické fázlovství se projevilo takto: "Mám tu problém s jednou editací" … "Tak milý kolego Profante, omlouvat se za nějaký zmatek - není vůbec důvodu, Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů, které jsme si snad už vyjasnili, a toho bylo třeba."
Von Berlin je vždy bdělý a ostražitý ("Mám tu problém s jednou editací"). Chudák postižený pak musí všeho nechat a začít vysvětlovat bdělému soudruhovi, jak se věci mají. Pokud je jeho vysvětlení uznáno dostatečným, je mu velkoryse odpuštěno a symptomaticky v množném čísle ("Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů"), ačkoliv nikdo jiný s tím problém neměl. Inu, jak napsal na jiném místě p. Pospíšil, který si od podobných soudruhů vytrpěl své: "Respectable colleague -jkb-, be sure, you are not alone in this virtual universe."
Obdobně symptomatické je, jak svůj teplej bonz označuje za pouhou "žádost o radu". Byla zřejmě tak tvrdá, že musela být doprovázena argumenty. ☺ Asi by mu měl někdo poradit o rozdílu mezi slovem "raný" a "ranný" a doprovodit to argumenty.
Jiný případ: "Wikipedista:Tompecina dnes dopoledne odblokoval VZ, jehož zablokování je podporováno širokou komunitou. Já to osobně považuji za velice ostrý afront proti komunitě. Wikipedistu VZ jsem opět zablokoval, zprvu na 5 dní, nemám v rychlosti čas počítat zbytek hodin. To se dá změnit, mýlil.li jsem se. Zůstává však faktem, že absolutně nesouhlasím s postupem pana Tompeciny, který není vůbec aktivní, toto je jeho jediný čin za několik měsíců. Považuji za důležité uvažovat o konsekvencích." Křesťanské milosrdenství tomu trockistovi asi nic neříká, když už se odmítá řídit pavidlem č. 1 wikietikety: "Předpokládejte dobrou vůli druhé strany". V tom ho podpořil nechvalně známí Jiří O., rádobykřesťan Cynik a wiki-vr; sofistifikovaněji Beren, Radouch a che.
Updated.
Zkratka cf.
Ten nedouk si myslí (bůhvíproč), že pochází z angličtiny, takže ji v českých textech mýtí. Tak ať si laskavě přečte vysvětlení.
Právní pojem immunita
Von Berlin nám tvrdí: "tedy imunita patří spíše do mezinárodního práva". To tedy opravdu ne. -jkb- by se měl doučit i ta právní odvětví, která ho tolik nezajímají, aby neplácal takové blbosti. Konkrétně to právní odvětví, které mám na mysli, by ho poučilo i tom, jak se hlasuje. ☺
Wikipedista:Karel
Ač soudruh -jkb- je kovaný fízl, nějak si nevšiml, že Karel už od dubna 2005 do Wikipedie nepíše. Vyštvali ho, nebyl ani první, ani poslední. Tak proč ho na počátku září urguje, ať laskavě doplní typ licence? Bude takhle také urgovat i mne? Nebo si uvědomí, co má na svědomí? Hádejte, přijímám sázky.
Velká písmena
Náš skvělý -jkb- se opět vyznamenal. Nějak, chudák, za ten rok, co je na Wikipedii, nestačil postřehnout, že každé heslo, včetně jména uživatele, povinně začíná velkým písmenem. Tak mu k tomu dodatečnému poznání upřímně blahopřejeme.
Mediace V. Z.
Někdo by měl tomuto soudruhovi vysvětlit, že nejsem věc, takže nemohu být předmětem mediace. Když tak fízlovsky vyzvídá u p. Vrby, měl by se ho zeptat takto: "Od kdy pobíhá Tvoje mediace s V. Z.?" A já bych mu odpověděl, že nikdy ani nezačala.
Co dodat? "On -jkb- není zlý. Je jen přísný a spravedlivý." Tak Vám tedy s. von Berlin pěkně děkuju, že jsem si mohl vychutnat tvrdý ale spravedlivý trest až do samého konce. Slibuji, že už to víckrát neudělám a že budu poctivě a radostně s písní na rtech budovat socialismus.
Za co, soudruzi, za co?
Jeho typické fázlovství se projevilo takto: "Mám tu problém s jednou editací" … "Tak milý kolego Profante, omlouvat se za nějaký zmatek - není vůbec důvodu, Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů, které jsme si snad už vyjasnili, a toho bylo třeba."
Von Berlin je vždy bdělý a ostražitý ("Mám tu problém s jednou editací"). Chudák postižený pak musí všeho nechat a začít vysvětlovat bdělému soudruhovi, jak se věci mají. Pokud je jeho vysvětlení uznáno dostatečným, je mu velkoryse odpuštěno a symptomaticky v množném čísle ("Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů"), ačkoliv nikdo jiný s tím problém neměl. Inu, jak napsal na jiném místě p. Pospíšil, který si od podobných soudruhů vytrpěl své: "Respectable colleague -jkb-, be sure, you are not alone in this virtual universe."
Obdobně symptomatické je, jak svůj teplej bonz označuje za pouhou "žádost o radu". Byla zřejmě tak tvrdá, že musela být doprovázena argumenty. ☺ Asi by mu měl někdo poradit o rozdílu mezi slovem "raný" a "ranný" a doprovodit to argumenty.
Jiný případ: "Wikipedista:Tompecina dnes dopoledne odblokoval VZ, jehož zablokování je podporováno širokou komunitou. Já to osobně považuji za velice ostrý afront proti komunitě. Wikipedistu VZ jsem opět zablokoval, zprvu na 5 dní, nemám v rychlosti čas počítat zbytek hodin. To se dá změnit, mýlil.li jsem se. Zůstává však faktem, že absolutně nesouhlasím s postupem pana Tompeciny, který není vůbec aktivní, toto je jeho jediný čin za několik měsíců. Považuji za důležité uvažovat o konsekvencích." Křesťanské milosrdenství tomu trockistovi asi nic neříká, když už se odmítá řídit pavidlem č. 1 wikietikety: "Předpokládejte dobrou vůli druhé strany". V tom ho podpořil nechvalně známí Jiří O., rádobykřesťan Cynik a wiki-vr; sofistifikovaněji Beren, Radouch a che.
Updated.
Wikimolovy názory
Podle Wikimolova názoru nemá být Wikipedie demokracie, nýbrž ochlokracie – tyranie většiny. Nevím, k čemu by byla dobrá encyklopedie, která by jen shrnovala předsudky nevzdělaného davu. Ať se tomu komu líbí, nebo ne, encyklopedie má immanentně normativní charakter. Implicitně sděluje, které poznání je relevantní a které ne, byť v případě Wikipedie to vyžaduje aktivní činnost soudného čtenáře. Nicméně to, že nějaký předsudek je obzvláště četný, z něj nedělá normu. Wikipedie nemůže být pramenem pro sociologickou studii o předsudcích; Wikipedie má být vědecké dílo.
Náš machr Kulvejt, který neustále všem vnucuje své výše psané svérázné představy, se dnes propůjčil k lynchi. Asi nebyl schopen unést fakt, že jeho pokus o mediaci totálně zkrachoval, zatímco jiný byl úspěšný. Blahopřeji mu, že jedním rázem zmařil výsledky dlouhého vyjednávání.
Zabránil mi tím postovat mé reakce na provocateury. Přirozeně inteligentnímu Cynikovi je třeba vysvětlit, co je to osobní útok. Zjevně to nechápe. Kdyby byl Kulvejt co k čemu, tak zakáže Cynikovi & Pastoriovi provokovat na stránkách mediace. Ale to ho zjevně v jeho omezené představivosti nenapadlo.
Rovněž jeho nápad mediovat v e-mailové konferenci nebyl šťastný. Když se mu tak nelíbil tento blog, mohl navrhnout jiný. Nikdy jsem se nebránil jakýmkoliv rozumným návrhům.
Zkrátka a dobře, mou ochranu před provocautery typu Cynika a Pastoria si vyložil tak, jak mu jeho přirozenost velela. Bůh ochraňuj tuto zemi před podobnými lidmi.
Náš machr Kulvejt, který neustále všem vnucuje své výše psané svérázné představy, se dnes propůjčil k lynchi. Asi nebyl schopen unést fakt, že jeho pokus o mediaci totálně zkrachoval, zatímco jiný byl úspěšný. Blahopřeji mu, že jedním rázem zmařil výsledky dlouhého vyjednávání.
Zabránil mi tím postovat mé reakce na provocateury. Přirozeně inteligentnímu Cynikovi je třeba vysvětlit, co je to osobní útok. Zjevně to nechápe. Kdyby byl Kulvejt co k čemu, tak zakáže Cynikovi & Pastoriovi provokovat na stránkách mediace. Ale to ho zjevně v jeho omezené představivosti nenapadlo.
Rovněž jeho nápad mediovat v e-mailové konferenci nebyl šťastný. Když se mu tak nelíbil tento blog, mohl navrhnout jiný. Nikdy jsem se nebránil jakýmkoliv rozumným návrhům.
Zkrátka a dobře, mou ochranu před provocautery typu Cynika a Pastoria si vyložil tak, jak mu jeho přirozenost velela. Bůh ochraňuj tuto zemi před podobnými lidmi.
Aktuální žebříček Velkých modráků
Je seřazen podle intensity. Jako první je seznam těch, kteří se zapojili do tří lynchů:
Updated.
- Beren
- Cynik
- Egg – smutná postava. Ztělesnění podučitelské povahy.
- che – ač je to oblíbenec Malého čtenáře, rozhodně s ním není z jednoho těsta. Zatím nedokázal předvést nic jiného než nenávist.
- Jiří O. – historik. Na škole se naučil jen papouškovat autority a nepřemýšlet. Je silnou stránkou je znalost faktografie (v porovnání s nevzdělatelným Cynikem), slabou neschopnost vlastní úvahy.
- von Berlin vulgo -jkb- – jeho prvenství těžko může kdokoliv ohrozit.
- Miaow Miaow – jeho svědomí mu říká, že ať dělá, co dělá, dobře dělá. Neschopen sebereflexe. Jeden z těch, kteří píší o věcech, o nichž znají spoustu detailů, aniž by pochopili podstatu.
- Radouch
- Zp
- Adam Hauner vulgo AHA – měli spolu spor o typografii. Nakonec jsem mu dal za pravdu. Tak proč mi škodí?
- Dodo
- Hok
- Jklamo – individuum, které se jen málokdy zmůže na něco jiného, než je lynch proti mně.
- Li-sung – sice vzdělaná, ale tak trochu směšná postava. Byť se do žádného dalšího lyneche nezapojil, provokativních řečí měl dost. Sice nabízel, že bude dělat zprostředkovatele, ale když jsem ho k tomu skutečně vybídl, ucukl. Srdce v kalhotách.☺ Navíc mi bezostyšně ukradl můj překlad.
- Miraceti (nováček) – tvrdý muž z Finska. S nikým se nemazlí, je jak ocelová pěst dělnické třídy.
- Mormegil
- Pastorius – na žebříčku se překvapivě propadá. Zřejmě má opět svá intervalla lucida, během nichž se neuchyluje k násilí, ať už verbálnímu nebo skutečnému.
- Postrach
- Rashack (nováček)
- V. R. vulgo wiki-vr (nováček) – zapšklý emmigrant nenávidějící české právníky.
- -df- (nováček)
- Grw (nováček) – i krásná Zuzana na mne zanevřela. :-( To bych se měl na sebou zamyslet. ☺Ale proč? Nebyla mi schopna odpovědět ani na slušný e-mail. To svědčí o její úrovni.
- Hypertornado (nováček)
- Jan Pospíšil vulgo Jan vulgo Honza (nováček) – překvapivá novinka tohoto peletonu.
- Kirk (nováček) – agressivní maniak z jižní Moravy.
- Lopaka (nováček)
- Mirek256 (nováček)
- Nolanus (nováček)
- Palica (nováček)
- Petr.adamek (nováček) – chlapec, který si nahonil editace, aby mne mohl zlynchovat.
- Petrus (nováček) – mentálně nevyrovnaný potížista.
- Rawac (nováček)
Updated.
Mormegilova "velká" odbornice Di
tvrdí doslova toto: "České království zahrnovalo tehdy nejen vlastní Čechy, ale také Moravu." Za takový výrok by ji každý příčetný examinátor ze zkoušky z historické geografie okamžitě vyhodil.
Navíc tato vysoce "uznávaná" znalkyně ani neumí pravopis: "Mě se totiž nacionalismus dost příčí, a to nejen ve své krajní, vyhraněné podobě!"
Navíc tato vysoce "uznávaná" znalkyně ani neumí pravopis: "Mě se totiž nacionalismus dost příčí, a to nejen ve své krajní, vyhraněné podobě!"
20. září 2005
Ač je HonzaQ3
jedním z lyncherů, konečně mu došlo, co je lynch: "v návrhu nebylo nic o tom, na jakou dobu to bude, navíc hlasování, jak proběhlo, odporuje nově schválenému metapravidlu". Blahopřeji k této sebereflexi. Teď by měl ještě odvolat svůj podpis pod Antichartou II a můžeme si podat ruce. Jen připomínám, že povinnost dodržovat pravidla není žádná novinka, nýbrž že platila vždy, vždy mělo být "jednáno podle schválených pravidel". Podotýkám, že jsem zablokován od 2. 9. 2005 , tj. dnešního dne celkem 18 dní. Tohle je "přísný, ale spravedlivý" trest podle lyncherů.
Databáse aneb komu vadí kvantita
ÚJČ ve své zhoubné činnosti se nevyžívá toliko v barbarisaci orthografie v pošetilé snaze přizpůsobit ji chybné výslovnosti, ale též mýtí kvantitu samohlásek v cizích slovech (na česká si netroufl). Databáse je údajně nepřípustná, přípustná je toliko databaze. A což takhle vyznačování kvantity vokálů zrušit úplně, soudruzi?
Takhle tedy ne. Když už nám Hus nabodeníčko dlouhé zavedl, není sebemenší důvod pro to, aby se nepoužívalo i v cizích slovech, psaných samozřejmě etymologickým pravopisem, nikoliv absurdním vymyšleným.
Vox populi vox Dei?
"database nebo databáze (a nic mezi tim)" Chtít důvody by bylo asi marné. "Ale tvary . . . "fraze" . . . "gymnazium" byly vždy považovány za nesprávné." Už nejsou.
Jedno z nějvětších zklamání je Beren. Nikdy jsem ho nepovažoval za polovzdělance, ale to, co nyní předvádí, nelže označit jinak než jako ostudu.
Tak tedy znovu ke vztahu etymologického pravopisu a vyznačování kvantity samohlásek. Jsou to dva na sobě nezávislé jevy. Před kommunistickým régimem by nikoho nenapadlo psát barbarským pravopisem. To byla jedna věc. Vyznačování kvantity bylo chápáno jako pomůcka ke správné výslovnosti. To byla druhá věc. Nebylo povinné, ale nebylo ani zakázané. Slova jako fase nebo frase bylo možné psát obojím způsobem (fase i fáse, frase i fráse), přičemž vyznačování kvantity začalo časem převažovat. Tento jev má obdobu v mnoha dalších jazycích. Např. v ruštině není povinné, ale je možné vyznačovat přízvuk; v arabštině není povinné, ale je možné uvádět samohlásky.
Ještě PČP 1957 v § 84 uváděla, že "délka se označuje zpravidla jen tehdy, píše-li zároveň počeštěně z". Teprve pozdější PČP tento liberální přístup změnila v dogma. Používání náležité orthografie podle nich bylo slohově příznakové a kvantita vokálů se tomu měla přizpůsobit, jako by účelem délky samohlásek byla stylistika nikoliv sloužit jako výslovnostní pomůcka.
Tyto snahy (post)kommunistických jazykozpytců skončily tak, že věční studenti, kteří nedokáží napsat delší text bez hrubky, označují vyznačení délky samohlásky v cizím slově psaném etymologickým pravopisem za pravopisnou chybu. To jsou ty konce snah inženýrů lidských duší.
Takhle tedy ne. Když už nám Hus nabodeníčko dlouhé zavedl, není sebemenší důvod pro to, aby se nepoužívalo i v cizích slovech, psaných samozřejmě etymologickým pravopisem, nikoliv absurdním vymyšleným.
Vox populi vox Dei?
"database nebo databáze (a nic mezi tim)" Chtít důvody by bylo asi marné. "Ale tvary . . . "fraze" . . . "gymnazium" byly vždy považovány za nesprávné." Už nejsou.
Jedno z nějvětších zklamání je Beren. Nikdy jsem ho nepovažoval za polovzdělance, ale to, co nyní předvádí, nelže označit jinak než jako ostudu.
Tak tedy znovu ke vztahu etymologického pravopisu a vyznačování kvantity samohlásek. Jsou to dva na sobě nezávislé jevy. Před kommunistickým régimem by nikoho nenapadlo psát barbarským pravopisem. To byla jedna věc. Vyznačování kvantity bylo chápáno jako pomůcka ke správné výslovnosti. To byla druhá věc. Nebylo povinné, ale nebylo ani zakázané. Slova jako fase nebo frase bylo možné psát obojím způsobem (fase i fáse, frase i fráse), přičemž vyznačování kvantity začalo časem převažovat. Tento jev má obdobu v mnoha dalších jazycích. Např. v ruštině není povinné, ale je možné vyznačovat přízvuk; v arabštině není povinné, ale je možné uvádět samohlásky.
Ještě PČP 1957 v § 84 uváděla, že "délka se označuje zpravidla jen tehdy, píše-li zároveň počeštěně z". Teprve pozdější PČP tento liberální přístup změnila v dogma. Používání náležité orthografie podle nich bylo slohově příznakové a kvantita vokálů se tomu měla přizpůsobit, jako by účelem délky samohlásek byla stylistika nikoliv sloužit jako výslovnostní pomůcka.
Tyto snahy (post)kommunistických jazykozpytců skončily tak, že věční studenti, kteří nedokáží napsat delší text bez hrubky, označují vyznačení délky samohlásky v cizím slově psaném etymologickým pravopisem za pravopisnou chybu. To jsou ty konce snah inženýrů lidských duší.
19. září 2005
Sedm statečných
Jak jsem očekával, byl to příliš optimistický název:
- Malý·čtenář
- Tompecina
- Jvano – častá oběť lyncherů, zejména s. von Berlin.
- Karakal
- Gibon
- snek01
- Mojža
- Jiří Žemlička
- slady
- Smidlu
- Kotec
- TMA
Velcí modráci
Velcí modráci je termín, který kdysi zavedl Martin Maniš pro samozvané vládce Internetu: "NECHME JIM HO!
Ať si ho vycenzurujou, zglajšaltujou, zavalí reklamama a do zblbnutí ať si na něm pěkně kšeftaří se svým laciným šmejdem a předbíhají se, kdo má větší návštěvnost. Internet byl bez nás i bez Modráků, tak ho nechme zmodrat úplně a prostě si udělejme jinou síť bez nich. To by byla jediná racionální odpověď všem těmhle fízlům." Zatím nesdílím tuto skepsi, ale když vidím, co se děje na české části Wikipedie, nejsem od ní daleko.
Ať si ho vycenzurujou, zglajšaltujou, zavalí reklamama a do zblbnutí ať si na něm pěkně kšeftaří se svým laciným šmejdem a předbíhají se, kdo má větší návštěvnost. Internet byl bez nás i bez Modráků, tak ho nechme zmodrat úplně a prostě si udělejme jinou síť bez nich. To by byla jediná racionální odpověď všem těmhle fízlům." Zatím nesdílím tuto skepsi, ale když vidím, co se děje na české části Wikipedie, nejsem od ní daleko.
Omluva nebo trest?
Tento text byl na Wikipedii zcensurován, neboť dotyční neznají rozdíl mezi soukromým a věřejným právem a zásada audiatur et altera pars jim rovněž nic neříká.
Podle § 235 odst. 1 tr. zák. se vydírání dopustí ten: "Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta." Nechvalně známý wikipedista tedy mne tedy pohrůžkou násilí ("rozbiju hubu") nutil, abych něco konal, opominul nebo trpěl ("používat tento a jiné hanlivé výrazy"). Hrozí mu trest odnětí svobody až na tři léta.
Ačkoliv já jsem se nikdy podobného skutku nedopustil ani v náznaku, Pastorius dne 4. 8. 2005 v 21:37 (UTC) napsal: "Obávám se totiž, že v tomto případě jste [p. Vrba] proti brutálnímu násilí bezohledného jedince stejně bezmocný jako já." (zdůrazněno mnou) Podle § 174 odst. 1 tr. zák. se křivého obvinění dopustí ten: "Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta."
Pastorius se dopustil dvou trestných činů a jeho oběť se má spokojit s pouhou omluvou? Ví vůbec ten ignorant, co je to účinná lítost?
"Očekávám, že jako výraz toho, že Vít mou omluvu přijímá, přestane s mou neustále opakovanou kriminalizací a svůj příspěvek na toto téma odstraní."
Očekávat lze kde co. Nicméně to, že se trestný čin vyřeší omluvou, těžko.
Podle § 235 odst. 1 tr. zák. se vydírání dopustí ten: "Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta." Nechvalně známý wikipedista tedy mne tedy pohrůžkou násilí ("rozbiju hubu") nutil, abych něco konal, opominul nebo trpěl ("používat tento a jiné hanlivé výrazy"). Hrozí mu trest odnětí svobody až na tři léta.
Ačkoliv já jsem se nikdy podobného skutku nedopustil ani v náznaku, Pastorius dne 4. 8. 2005 v 21:37 (UTC) napsal: "Obávám se totiž, že v tomto případě jste [p. Vrba] proti brutálnímu násilí bezohledného jedince stejně bezmocný jako já." (zdůrazněno mnou) Podle § 174 odst. 1 tr. zák. se křivého obvinění dopustí ten: "Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta."
Pastorius se dopustil dvou trestných činů a jeho oběť se má spokojit s pouhou omluvou? Ví vůbec ten ignorant, co je to účinná lítost?
"Očekávám, že jako výraz toho, že Vít mou omluvu přijímá, přestane s mou neustále opakovanou kriminalizací a svůj příspěvek na toto téma odstraní."
Očekávat lze kde co. Nicméně to, že se trestný čin vyřeší omluvou, těžko.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)