26. června 2008
Definiční znaky moderního umění
Jsou dva: originalita a authenticita. Ponechme nyní originalitu stranou a soustřeďme se na authenticitu. Podle tohoto požadavku má být umění především pravdivé. Pokud se jedná o text z historie, mají všechna fakta sedět. Tím velice dráždí blogger Michal Matoušek, který ve svém cyklu Jen aby se nezapomnělo vydává texty s falešnou authenticitou, když reálný fakt rád obětuje vyznění textu nebo něco zamlčí. Jeho čtenáři mu to vyčítají jako kolovrátek. "odpusťte mi tu nejdebilnější otázku: je to pravda?" "Nejsem memoárista, a nemám potřebu jím být." etc.
Updated.
Updated.
Intervence dříve a dnes
Katarský princ chce vstoupit do sporu Vesecká a spol. v. Benešová. Obě strany jsou proti tomu, ale podle nesmyslné právní úpravy bude záležet jen na Ceplovi, zda to připustí: § 93 odst. 2 věta druh OSŘ: "O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh." V normálním státě o tom rozhoduje ta strana, v jejíž prospěch chce intervenovat.
Definice antisemitismu
Magnus poskytl na Vrbě definici antisemitismu: "Každé nepřátelství namířené proti existenci židovského národa; je-li existence – přežití a pokračování Židů – dnes zaručeno státem Israel, je nepřátelství k Israeli antisemitismem." Pozoruhodné. Takže nenávist k judaismu antisemitismem není, stejně jako prosazování dvounárodního státu. Výborně, přeci jen jistý pokrok.
Mýthy o českých dějinách
Vždycky jsem si myslel, že české dějiny se na základní i střední škole probírají na úkor obecných natolik podrobně, že základní fakta musí znát úplně každý a že třeba znalost data bitvy na Bílé hoře je definičním znakem Čecha.
Pak přišel ale Zahradil se spoustou blábolů, v diskussi k jeho textu bylo mnoho blábolů a dokonce i na ZMP. Pokusím se to uvést na pravou míru. Už se o to pokusil O. Š., ale domnívám se, že si štětec namočil do příliš černé barvy, že ve skutečnosti Zahradilův text není tak hrozný.
Význam roku 1526
V tomto roce v českých zemích vymřela jagellonská dynastie. Bylo nutno zvolit nového českého krále. Stal se jím Ferdinand I. Habsburský. Na státoprávním postavení České koruny se tím vůbec nic nezměnilo, České království zůstalo naprosto stejně samostatné jako bylo před tím. Nevolila se ani žádná šlechta.
Pražská defenestrace 1618
Jaké byly její příčiny? S národem neměly sebemenší souvislost. V roce 1615 byl přijat zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka; Slavata i Martinic byli Češi jako poleno.
Spor byl o něco úplně jiného: o německý protestantský kostel (spíše pouhou kapli) v Hrobě a v Broumově. Protestanté měli zkrátka dost, jak katholíci neustále porušovali Rudolfův Majestát.
Persekuce protestantů po roce 1620
Hrůzy z 1620s se v českých dějinách opakovaly až za první světové války. Byla to nepřímá genocida českého národa. (Nepřímá proto, že cílem nebyli Češi, ale protestanti. Nicméně většina Čechů byla protestanty.) Srovnávat ji ale s bartolomějskou nocí, jiným massakrem protestantů, je nesmysl. Bartolomějská noc bylo vraždění, naproti tomu persekuce protestantů po roce 1620 byla legální, na základě theorie o propadlých právech.
Pak přišel ale Zahradil se spoustou blábolů, v diskussi k jeho textu bylo mnoho blábolů a dokonce i na ZMP. Pokusím se to uvést na pravou míru. Už se o to pokusil O. Š., ale domnívám se, že si štětec namočil do příliš černé barvy, že ve skutečnosti Zahradilův text není tak hrozný.
Význam roku 1526
V tomto roce v českých zemích vymřela jagellonská dynastie. Bylo nutno zvolit nového českého krále. Stal se jím Ferdinand I. Habsburský. Na státoprávním postavení České koruny se tím vůbec nic nezměnilo, České království zůstalo naprosto stejně samostatné jako bylo před tím. Nevolila se ani žádná šlechta.
Pražská defenestrace 1618
Jaké byly její příčiny? S národem neměly sebemenší souvislost. V roce 1615 byl přijat zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka; Slavata i Martinic byli Češi jako poleno.
Spor byl o něco úplně jiného: o německý protestantský kostel (spíše pouhou kapli) v Hrobě a v Broumově. Protestanté měli zkrátka dost, jak katholíci neustále porušovali Rudolfův Majestát.
Persekuce protestantů po roce 1620
Hrůzy z 1620s se v českých dějinách opakovaly až za první světové války. Byla to nepřímá genocida českého národa. (Nepřímá proto, že cílem nebyli Češi, ale protestanti. Nicméně většina Čechů byla protestanty.) Srovnávat ji ale s bartolomějskou nocí, jiným massakrem protestantů, je nesmysl. Bartolomějská noc bylo vraždění, naproti tomu persekuce protestantů po roce 1620 byla legální, na základě theorie o propadlých právech.
Pozoruhodná nedůslednost
"Experiment mladé novinářky Alexandry Jolkinové trval dva měsíce. Po textových zprávách se s ministrem scházela. "Investigaci" utla, když se jí Kastens začal intimně dotýkat… Sám ministr Kastens tato fakta nepopírá. Tvrdí však, že věděl, že se jedná o hru, a jen zkoušel, jak daleko je novinářka ochotna zajít." Pochopitelně, když se novinářka zastavila na půl cesty.
Blábolící Jan Zahradil
Srovnání (byť nevyřčené) mezi Lisabonskou smlouvou a popravou 27 českých stavů by zasloužilo titul "kulhající paralela roku".
Za pozornost stojí zejména věty:
Mám na mysli některé šlechtické rody, jež za tehdejší kolaboraci s habsburskou mocí i za později prokázané služby, získaly majetek, uloupený v pobělohorských konfiskacích.
-jak mohla šlechta kolaborovat s někým, koho si v roce 1526 legálně zvolila?
nebo
Plně se zde odráží sice pochopitelná, ale neomluvitelná myšlenková nesamostatnost a duševní plytkost značné části české postkomunistické inteligence, její schopnost vždy se přizpůsobit převažující většině, horlivá snaha být právě teď údajně „moderní“ a to i pokud jde o výklad českých dějin.
-myšlenkovou plytkost zde spíše předvádí Zahradil (jím podaný výklad českých dějin nestojí za komentář), když opakuje notorické nesmysly nejedlovské historiografie o době temna, nebo Bílé hoře, coby konci samostatného českého státu.
Za pozornost stojí zejména věty:
Mám na mysli některé šlechtické rody, jež za tehdejší kolaboraci s habsburskou mocí i za později prokázané služby, získaly majetek, uloupený v pobělohorských konfiskacích.
-jak mohla šlechta kolaborovat s někým, koho si v roce 1526 legálně zvolila?
nebo
Plně se zde odráží sice pochopitelná, ale neomluvitelná myšlenková nesamostatnost a duševní plytkost značné části české postkomunistické inteligence, její schopnost vždy se přizpůsobit převažující většině, horlivá snaha být právě teď údajně „moderní“ a to i pokud jde o výklad českých dějin.
-myšlenkovou plytkost zde spíše předvádí Zahradil (jím podaný výklad českých dějin nestojí za komentář), když opakuje notorické nesmysly nejedlovské historiografie o době temna, nebo Bílé hoře, coby konci samostatného českého státu.
25. června 2008
Minulý čas
Existuje několik základních druhů:
- aorist (praeteritum, fr. le passé simple, ang. simple past). V češtině zanikl v 15. století; latina ho nikdy neměla.
- silný (asigmatický, zastaralý): u zavřeného kmene, např. ved-: ved, vede, vede / vedom, vedete, vedu.
- mladší aorist slabý – nahradil silný aorist: vedech, vede, vede / vedechom, vedeste, vedechu.
- slabý (sigmatický): u otevřeného kmene, např. da-: dach, da, da / dachom, daste, dachu. Aorist slovesa být je pomocné sloveso u kondicionálu.
- souminulý čas (imperfektum, fr. l'imparfait, ang. past continuous). V češtině zaniklo v 15. století. Sloveso vést: vediech, vedieše, vedieše / vediechom, vedieste, vediechu
- předpřítomný čas (perfektum, fr. le passé composé, ang. present perfect). Je to v češtině jediný používaný minulý čas; podobný jev nastává v němčině. Např. jsem přišel znamená doslova jsem přišlý.
- předminulý čas (plusquamperfektum, fr. le passé antérieur, ang. past perfect nebo pluperfect). Od 19. století v češtině zastaralé: byl jsem řekl.
24. června 2008
Další "antisemitský" článek na Blistech
S podobně odvážným překročením známých tabu se setkávám poprvé!
Z článku vyjímám:
Problém Izraele je samozřejmě nejen problémem zahraničněpolitickým. Má mnohem hlubší rozměr a nejedná se o nic jiného, než o soužití Čechů a Ž/židů. Je-li totiž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku řeč o Izraeli z jiných než sionistických pozic, je často i řeč o antisemitismu a je zřejmé, že se tím myslí antisemitismus nás Čechů. Je to ale ještě závažnější: Podle dnes platného diskursu na české mediální a intelektuální scéně se totiž o antisemitismu a rasismu začíná křičet vždycky, když se nějaký Čech přihlásí ke svému češství a nedělá to jen tak, jak nám to pravidelně předvádí Česká televize, totiž sypáním si popela na hlavu a hledáním vlastních národních hříchů.
...záchranné lano Izraeli tehdy hodilo Československo, nikoli ono Československo masarykovské a benešovské, na něž dnešní doba pohlíží shovívavě, ale Československo gottwaldovské, v němž se právě začal rozjíždět teror proti Čechům a Slovákům pod pláštíkem „budování komunismu“.
Přesto, anebo právě proto, neboť velká část tehdejšího světa včetně předmnichovského spojence Československa Velké Británie dodržovala embargo OSN na dodávky zbraní na Blízký východ, se proizraelským aktivistům v aparátu komunistických stran a státu podařilo „podvést“ Stalina a zajistit si pro Izrael souhlas s masivními dodávkami zbraní z československých zbrojovek. Pod pláštíkem, že Izrael se stane oporou socialismu na Blízkém východě. Jestli tomu Stalin skutečně uvěřil, byl blázen – jinak se ale jeho počínání vysvětlit nedá. Ta lež svou roli ovšem splnila – Izrael se útoku sousedních arabských států ubránil.
...zcela se ztotožňuji se Zídkovým viděním, že není důvod k žádné (české) hrdosti nad tím, že Československo Izrael pomohlo zachránit. V té době totiž Češi „svůj“ stát vůbec nekontrolovali a byli vydáni napospas internacionálním budovatelům komunismu, když hlavním městem státu se stávala spíše Moskva než Praha.
Od obdivovatelů Izraele v České republice, ať už Čechů či Ž/židů, bych tedy očekával především jasnou odpověď na otázku: Čí zemi patří vaše loajalita - České republice, nebo Izraeli ? Pokud bude odpověď znít Izraeli, bylo by fér z takovéhoto postoje vyvodit i náležité důsledky. Jako třeba vzdát se jakýchkoli zásahů do politických záležitostí České republiky. Byl by to naprosto logický a férový přístup. Vůči těm Čechům, pro které slovo český národ neztratilo na významu, i vůči těm, co je odložili do starého železa a dobrovolně se degradovali jen na česky mluvící obyvatele české kotliny.
Pro ty, co by snad v uvedeném řešení spatřovali jakousi „diskriminaci“ „nepravých“ (čti: neetnických) Čechů raději hned zdůrazním, že o zkoumání krve dotyčných nebylo a není řeči. Řeč je o státní loajalitě, a ne o krvi. Tu jsme ostatně my Češi ve své historii nikdy příliš (a vlastně, pokud vím, nikdy) nezkoumali.
Nejde ale jen o vymezení Ž/židů a Čechů s ohledem na dva státy, Izrael a Českou republiku. Jde i o právo těch Čechů (či Slováků), kteří mají židovský původ a dávno se považují a nás ostatní by ani nenapadlo a ani jsme to nikdy neprováděli, jim toto právo upírat, považovat se nadále výhradně za Čechy ( či Slováky). Vztahuje se snad i na ně ona „povinnost“, hlásaná sionistickým hnutím, prohlásit se za uvědomělé Židy a zapojit se do obhajování zájmů Izraele – byť třeba na půdě jiných států?
Je-li to tak, jedná se o zvrácení asimilačního procesu židovského obyvatelstva, jehož počátky sahají do novodobého emancipačního úsilí českého národa a jehož příznivci byla řada předních osobností židovského původu. Jinými slovy, o vražení klínu mezi Čechy a Ž/židy, a to na základě - a právě na základě – příslušné, dostatečné či naopak nedostatečné, židovské krve. Snad jako důsledek toho, že asimilační proces se zde v Čechách nezdařil – a Ž/židé jsou v českých zemích stále utiskováni, zbavování základních práv a slobod a snad i persekvováni?
Chomsky ve své výpovědi vrhá světlo i na zdroje extremismu v Palestině, když cituje výrok Chaima Weizmanna, budoucího prvního prezidenta Izraele: „Nebezpeční jsou pro nás (rozuměj: sionisty) umírnění Arabové, a ne arabští extremisté.“
Není podivné a přímo na hlavu postavené, když ti samí hlasatelé „občanství“, ne-li „světoobčanství“ a „humanismu“ ten právě současný a účinkující nacionalismus a šovinismus státu Izraele velkoryse přehlížejí nebo přímo podporují - nebo dokonce se mu obdivují?
Je pravda, že světová veřejnost, tedy většina evropských národů se po porážce hitlerovského Německa dívala na vznik Izraele spíše se sympatiemi. Interpretovat to jako jakýsi „pocit viny“ je poněkud urážlivé. Měli mít snad Rusové pocit viny za to, že v bojích s Němci ztratili přes 20 milionů životů? Nebo snad Francouzi za své ztráty na životech, které utrpěli v bojích s nacisty? Nebo Angličané? Pocit viny před kým? Namísto pocitu vděku, který by se snad tedy spíše dal očekávat, a to vděku, že většina evropských národů se s utrpením Ž/židů naopak solidarizovala, a některé vlastní krví vybojovaly vítězství nad nacismem, se objevuje pohrdlivé – „měli jste výčitky svědomí“.
Více méně sympatie či dokonce podpora Izraeli, které Ž/židé získali od evropských národů po druhé světové válce, znamenaly, že zakladatelé židovského státu skutečně dostali jakýsi bianco šek. V žádném případě to ale nebylo poselství, dělejte si v Palestině co chcete. Bez ohledu na morálku a naše – evropské – kulturní a morální normy. A už teprve ne to nebylo požehnání jakémukoliv budoucímu teroru vůči Palestincům.
Ono více méně skryté obviňování druhých národů z „antisemitismus“ a latentní „nenávisti“ k Ž/židům je v podstatě paranoidní vidění světa, které můžeme také považovat za druh nenávisti či přímo rasismu. Pokud se obhájci Izraele a jeho politiky skutečně domnívají, že „druhým národům nemohou věřit“, tedy že tyto národy jsou špatné, je to velmi pohrdlivý přístup, který svědčí o tom, že takové národy považují – z morálního hlediska – za méněcenné.
Vyjmenováním židovských vědců, politiků a umělců nelze smýt vinu z rukou židovských zločinců. Tak jako to nelze učinit v případě žádného jiného národa. Nebo snad – máme si myslet – v historii vždy docházelo pouze k jednostrannému ubližování Ž/židů ze strany nežidů, a nikdy naopak, a i ti zločinci byli vždy a výhradně na straně nežidů, a nikdy ne Ž/židů? To by byla velmi, velmi neuvěřitelná historie, a velmi, velmi neuvěřitelný stav světa.
My, Češi i Ž/židé, kteří k Izraeli žádnou loajalitu necítíme, bychom nikdy neměli zapomenout na ony libanonské holčičky, které Izraelci předloni zabili při náletu na libanonská města. V naší paměti by měli mít přesně stejné místo, jako ti nežidé i Ž/židé, které nacisti zabili za druhé světové války.
Všechno ostatní je rasismus.
Z článku vyjímám:
Problém Izraele je samozřejmě nejen problémem zahraničněpolitickým. Má mnohem hlubší rozměr a nejedná se o nic jiného, než o soužití Čechů a Ž/židů. Je-li totiž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku řeč o Izraeli z jiných než sionistických pozic, je často i řeč o antisemitismu a je zřejmé, že se tím myslí antisemitismus nás Čechů. Je to ale ještě závažnější: Podle dnes platného diskursu na české mediální a intelektuální scéně se totiž o antisemitismu a rasismu začíná křičet vždycky, když se nějaký Čech přihlásí ke svému češství a nedělá to jen tak, jak nám to pravidelně předvádí Česká televize, totiž sypáním si popela na hlavu a hledáním vlastních národních hříchů.
...záchranné lano Izraeli tehdy hodilo Československo, nikoli ono Československo masarykovské a benešovské, na něž dnešní doba pohlíží shovívavě, ale Československo gottwaldovské, v němž se právě začal rozjíždět teror proti Čechům a Slovákům pod pláštíkem „budování komunismu“.
Přesto, anebo právě proto, neboť velká část tehdejšího světa včetně předmnichovského spojence Československa Velké Británie dodržovala embargo OSN na dodávky zbraní na Blízký východ, se proizraelským aktivistům v aparátu komunistických stran a státu podařilo „podvést“ Stalina a zajistit si pro Izrael souhlas s masivními dodávkami zbraní z československých zbrojovek. Pod pláštíkem, že Izrael se stane oporou socialismu na Blízkém východě. Jestli tomu Stalin skutečně uvěřil, byl blázen – jinak se ale jeho počínání vysvětlit nedá. Ta lež svou roli ovšem splnila – Izrael se útoku sousedních arabských států ubránil.
...zcela se ztotožňuji se Zídkovým viděním, že není důvod k žádné (české) hrdosti nad tím, že Československo Izrael pomohlo zachránit. V té době totiž Češi „svůj“ stát vůbec nekontrolovali a byli vydáni napospas internacionálním budovatelům komunismu, když hlavním městem státu se stávala spíše Moskva než Praha.
Od obdivovatelů Izraele v České republice, ať už Čechů či Ž/židů, bych tedy očekával především jasnou odpověď na otázku: Čí zemi patří vaše loajalita - České republice, nebo Izraeli ? Pokud bude odpověď znít Izraeli, bylo by fér z takovéhoto postoje vyvodit i náležité důsledky. Jako třeba vzdát se jakýchkoli zásahů do politických záležitostí České republiky. Byl by to naprosto logický a férový přístup. Vůči těm Čechům, pro které slovo český národ neztratilo na významu, i vůči těm, co je odložili do starého železa a dobrovolně se degradovali jen na česky mluvící obyvatele české kotliny.
Pro ty, co by snad v uvedeném řešení spatřovali jakousi „diskriminaci“ „nepravých“ (čti: neetnických) Čechů raději hned zdůrazním, že o zkoumání krve dotyčných nebylo a není řeči. Řeč je o státní loajalitě, a ne o krvi. Tu jsme ostatně my Češi ve své historii nikdy příliš (a vlastně, pokud vím, nikdy) nezkoumali.
Nejde ale jen o vymezení Ž/židů a Čechů s ohledem na dva státy, Izrael a Českou republiku. Jde i o právo těch Čechů (či Slováků), kteří mají židovský původ a dávno se považují a nás ostatní by ani nenapadlo a ani jsme to nikdy neprováděli, jim toto právo upírat, považovat se nadále výhradně za Čechy ( či Slováky). Vztahuje se snad i na ně ona „povinnost“, hlásaná sionistickým hnutím, prohlásit se za uvědomělé Židy a zapojit se do obhajování zájmů Izraele – byť třeba na půdě jiných států?
Je-li to tak, jedná se o zvrácení asimilačního procesu židovského obyvatelstva, jehož počátky sahají do novodobého emancipačního úsilí českého národa a jehož příznivci byla řada předních osobností židovského původu. Jinými slovy, o vražení klínu mezi Čechy a Ž/židy, a to na základě - a právě na základě – příslušné, dostatečné či naopak nedostatečné, židovské krve. Snad jako důsledek toho, že asimilační proces se zde v Čechách nezdařil – a Ž/židé jsou v českých zemích stále utiskováni, zbavování základních práv a slobod a snad i persekvováni?
Chomsky ve své výpovědi vrhá světlo i na zdroje extremismu v Palestině, když cituje výrok Chaima Weizmanna, budoucího prvního prezidenta Izraele: „Nebezpeční jsou pro nás (rozuměj: sionisty) umírnění Arabové, a ne arabští extremisté.“
Není podivné a přímo na hlavu postavené, když ti samí hlasatelé „občanství“, ne-li „světoobčanství“ a „humanismu“ ten právě současný a účinkující nacionalismus a šovinismus státu Izraele velkoryse přehlížejí nebo přímo podporují - nebo dokonce se mu obdivují?
Je pravda, že světová veřejnost, tedy většina evropských národů se po porážce hitlerovského Německa dívala na vznik Izraele spíše se sympatiemi. Interpretovat to jako jakýsi „pocit viny“ je poněkud urážlivé. Měli mít snad Rusové pocit viny za to, že v bojích s Němci ztratili přes 20 milionů životů? Nebo snad Francouzi za své ztráty na životech, které utrpěli v bojích s nacisty? Nebo Angličané? Pocit viny před kým? Namísto pocitu vděku, který by se snad tedy spíše dal očekávat, a to vděku, že většina evropských národů se s utrpením Ž/židů naopak solidarizovala, a některé vlastní krví vybojovaly vítězství nad nacismem, se objevuje pohrdlivé – „měli jste výčitky svědomí“.
Více méně sympatie či dokonce podpora Izraeli, které Ž/židé získali od evropských národů po druhé světové válce, znamenaly, že zakladatelé židovského státu skutečně dostali jakýsi bianco šek. V žádném případě to ale nebylo poselství, dělejte si v Palestině co chcete. Bez ohledu na morálku a naše – evropské – kulturní a morální normy. A už teprve ne to nebylo požehnání jakémukoliv budoucímu teroru vůči Palestincům.
Ono více méně skryté obviňování druhých národů z „antisemitismus“ a latentní „nenávisti“ k Ž/židům je v podstatě paranoidní vidění světa, které můžeme také považovat za druh nenávisti či přímo rasismu. Pokud se obhájci Izraele a jeho politiky skutečně domnívají, že „druhým národům nemohou věřit“, tedy že tyto národy jsou špatné, je to velmi pohrdlivý přístup, který svědčí o tom, že takové národy považují – z morálního hlediska – za méněcenné.
Vyjmenováním židovských vědců, politiků a umělců nelze smýt vinu z rukou židovských zločinců. Tak jako to nelze učinit v případě žádného jiného národa. Nebo snad – máme si myslet – v historii vždy docházelo pouze k jednostrannému ubližování Ž/židů ze strany nežidů, a nikdy naopak, a i ti zločinci byli vždy a výhradně na straně nežidů, a nikdy ne Ž/židů? To by byla velmi, velmi neuvěřitelná historie, a velmi, velmi neuvěřitelný stav světa.
My, Češi i Ž/židé, kteří k Izraeli žádnou loajalitu necítíme, bychom nikdy neměli zapomenout na ony libanonské holčičky, které Izraelci předloni zabili při náletu na libanonská města. V naší paměti by měli mít přesně stejné místo, jako ti nežidé i Ž/židé, které nacisti zabili za druhé světové války.
Všechno ostatní je rasismus.
Další Topolánkův úlet
Premiér prohlásil: ""Kdyby v této zemi soudili normální soudci, tak by jejich výroky [o korrupci] byly předmětem žaloby," řekl předseda vlády novinářům."
Poznámka: ČTK zhruba od 7. 1. 2008 již nemaže své staré zprávy.
Poznámka: ČTK zhruba od 7. 1. 2008 již nemaže své staré zprávy.
Vidíš vo všetkom fašizmus?
Web Beo.sk zahájil kampaň „Vidíš vo všetkom fašizmus? / Potom patríš na psychiatriu“, která upozorňuje na počínání určitých paranoidních jedinců, kteří ve všem vidí nacismus, fašismus a kdo ví co ještě. Na tom by nebylo vceklu nic zajímavého, ale kampaň si díky zprávě na TASRu, který kopíruje většina slovenských médií, získala určitou pozornost.
SME.sk však informace špatně vyhodnotilo a článek vyšel pod názvem Antifašistická kampaň paroduje slovanistickú. Když jim došlo, že jsou trochu mimo, titulek byl změněn a článek získal nový název Ľudia proti rasizmu: Kampaň "Vidíš všade fašizmus? Potom patríš na psychiatriu" je nezmyselná, což je zajímavý posun v tom, že pozornost je kladena na názor kritiků a ne kampaň samotnou.
Ale co, pořád lepší, než když SME propaguje leteckou společnost AXEjet.
SME.sk však informace špatně vyhodnotilo a článek vyšel pod názvem Antifašistická kampaň paroduje slovanistickú. Když jim došlo, že jsou trochu mimo, titulek byl změněn a článek získal nový název Ľudia proti rasizmu: Kampaň "Vidíš všade fašizmus? Potom patríš na psychiatriu" je nezmyselná, což je zajímavý posun v tom, že pozornost je kladena na názor kritiků a ne kampaň samotnou.
Ale co, pořád lepší, než když SME propaguje leteckou společnost AXEjet.
23. června 2008
Hezké přirovnání
Bohumil Doležal: Poslanec Wolf je „utečenec“, který překonal pomyslnou železnou oponu. "Politika zostřování třídního boje, na niž Paroubek najel a teď mu nezbývá než v ní pokračovat, se nedá provozovat příliš dlouho."
22. června 2008
Requiem za Sprchu
Ačkoliv mi to Tomáš Pecina nedoporučuje, přeci jen si neodpustím ještě jeden článek ke Sprše.
Po Velkém rozkolu Sprchy na Klan a Vrbu odešel ze Sprchy i Elvis. Poslední jeho příspěvek pochází ze 4. 8. 2005, vynechám-li jeden pozdrav ze záhrobí. Svůj názor pár měsíců před odchodem vyjádřil jasně a pak také napsal něco ke klanům: "Tak to dopada, kdyz se berou veci moc vazne. Jeden ze Sprchy chtel mit “civilizovany diskuzni server” a misto toho z ni byla stoka, dalsi z toho chtel mit “Hospodu u Klabacky” a kdyz to skoncilo jak na obrazku Josefa Lady tak utekl s krvavym nosem, dalsi zase uporne kartacoval husberalske graffiti az nezbyl cas na nic jineho. Jednoho pridrzleho kriklouna z ty hospody nekolikrat vyhodili [asi Neckáře] a on se vzdycky vratil, protoze to nebere moc vazne, to je myslim v takovych pripadech moudre … Klany byla jenom sranda a BTW i hlavni duvod rebelu odchodu ze Sprchy - znamkovani - je pryc, protoze uz nikdo neznamkuje."
Amen.
Updated.
Po Velkém rozkolu Sprchy na Klan a Vrbu odešel ze Sprchy i Elvis. Poslední jeho příspěvek pochází ze 4. 8. 2005, vynechám-li jeden pozdrav ze záhrobí. Svůj názor pár měsíců před odchodem vyjádřil jasně a pak také napsal něco ke klanům: "Tak to dopada, kdyz se berou veci moc vazne. Jeden ze Sprchy chtel mit “civilizovany diskuzni server” a misto toho z ni byla stoka, dalsi z toho chtel mit “Hospodu u Klabacky” a kdyz to skoncilo jak na obrazku Josefa Lady tak utekl s krvavym nosem, dalsi zase uporne kartacoval husberalske graffiti az nezbyl cas na nic jineho. Jednoho pridrzleho kriklouna z ty hospody nekolikrat vyhodili [asi Neckáře] a on se vzdycky vratil, protoze to nebere moc vazne, to je myslim v takovych pripadech moudre … Klany byla jenom sranda a BTW i hlavni duvod rebelu odchodu ze Sprchy - znamkovani - je pryc, protoze uz nikdo neznamkuje."
Amen.
Updated.
Nacionální bolševici nyní také v Česku
Na internetu se objevila webová prezentace "Československého Nacionálně-bolševického portálu, vydávaného českou sekcí Nacionálně bolševické strany. Česká verze ovšem představuje spíše místo pro přetiskování materiálů z jiných českých zdrojů (Altermédii počínaje a A-Kontra konče) a českých překladů děl Eduarda Limonova.
Úsměvná je zejména úvodní strana s vyobrazením Husa, Žižky a Limonova. K bližšímu prostudování doporučuji hlavně jejich propagační materiály.
Zajímavé je, že ideologie, která by se dala nazvat "národním bolševismem", nemá kořeny u Limonova a v Rusku vůbec, nýbrž v Německu 20. a 30. let, kde za "národní bolševiky" můžeme považovat lidi jako byl Ernst Röhm, Gregor Strasser, Otto Strasser, nebo Ernst Niekisch.
Výmarská Schwarze Front má ovšem s československou obskurností pramálo společného.
Úsměvná je zejména úvodní strana s vyobrazením Husa, Žižky a Limonova. K bližšímu prostudování doporučuji hlavně jejich propagační materiály.
Zajímavé je, že ideologie, která by se dala nazvat "národním bolševismem", nemá kořeny u Limonova a v Rusku vůbec, nýbrž v Německu 20. a 30. let, kde za "národní bolševiky" můžeme považovat lidi jako byl Ernst Röhm, Gregor Strasser, Otto Strasser, nebo Ernst Niekisch.
Výmarská Schwarze Front má ovšem s československou obskurností pramálo společného.
Patočkův text
Četl jsem některé Patočkovy texty a nepřišly mi špatné. Za to Už dost jsou samá cliché, cliché, cliché. "Snad nikdy se nepodařilo hnutí za zastavení jaderné elektrárny Temelín zesměšnit obludnou stavbu i s jejími obhájci tak, jako když na chladicí věži v údajně neprodyšně střeženém areálu uspořádali ohňostroj."
21. června 2008
Ruský vojenský poradce
Zajímavým svědectvím o životě v Rusku za cara je životní příběh Alexandra Bulatoviče. Jako důstojník carské armády se zúčastnil expedice do Habeše. V letech 1897–9 byl vojenským poradcem habešského císaře v jeho válce s Itálií.
V roce 1903 se z něho stal mnich. Byl hlavním propagátorem herese imjaslavie na Athosu. V roce 1913 byl hlavním velitelem obrany Athosu proti ruské invasi, při níž padli 4 mniši a 48 jich bylo zraněno. Heretici byli uvězněni a přinuceni žít v místě, které jim kázala jejich прописка.
Za první světové války vstoupil do ruské armády jako kaplan. Účastnil se však bojových operací a v mnoha případech osobně vedl vojáky do útoku. V roce 1919 byl zavražděn bolševiky.
V roce 1903 se z něho stal mnich. Byl hlavním propagátorem herese imjaslavie na Athosu. V roce 1913 byl hlavním velitelem obrany Athosu proti ruské invasi, při níž padli 4 mniši a 48 jich bylo zraněno. Heretici byli uvězněni a přinuceni žít v místě, které jim kázala jejich прописка.
Za první světové války vstoupil do ruské armády jako kaplan. Účastnil se však bojových operací a v mnoha případech osobně vedl vojáky do útoku. V roce 1919 byl zavražděn bolševiky.
Druhé Berlusconiho období
I když odhlédneme od pochybného Berlusconiho podnikání s vazbami na Mafii a jeho první vlády (1994), která trvala jen rok, tak výsledek druhého Berlusconiho období (2001–6) je tristní. Z 5 důležitých volebních slibů porušil 4. (Splnil jen minimální úroveň důchodů.) Neúspěch své vlády po vzoru Mečiara sváděl na nepřátelské noviny, ačkoliv dnes jsou rozhodující elektronická media, která mu buď patřila, nebo je aspoň ovlivňoval.
Forza Italia nebyla standardní politická strana moderního typu. Nikdy nepořádala sjezd k formulaci své politiky. Berlusconiho návrh na reformu "sovětské" italské ústavy odmítl lid v referendu.
Podrobněji výsledky shrnuje wiki.
Updated.
Forza Italia nebyla standardní politická strana moderního typu. Nikdy nepořádala sjezd k formulaci své politiky. Berlusconiho návrh na reformu "sovětské" italské ústavy odmítl lid v referendu.
Podrobněji výsledky shrnuje wiki.
Updated.
Osud ústavního soudu
Bohumil Doležal: "to, co politika nezvládá, a je toho čím dál tím víc a čím dál tím důležitějšího, nakládá se na bedra Ústavního soudu. Je jen otázkou času, kdy bude jeho důvěryhodnost touto vyčůraností politiků zničena."
Knol, největší P. R. hoax
Už je to půl roku, co Google ohlásil přípravu projektu Knol. Od té doby se vůbec nic neděje. Knol se tak stal jedním z nejvíce úspěšných P. R. hoaxů.
Patří Česká republika do Evropské unie?
Až na chybný (u tohoto komentátora idiosynkratický) názor, že Evropská unie vznikla na obranu před Ruskem, shrnuje článek Bohumila Doležala celkem výstižně důvody, proč jsem v referendu hlasoval proti vstupu ČR do EU.
Jak to všechno skončilo
D man před třemi a půl lety napsal: "Je skoda, ze jste se [Vodníku] rozhodl skoncit se Sprchou, Vase prispevky mely hlavu i patu a bylo citit, ze maji urcitou hloubku, na rozdil od nekterych "Party Talks" … spiritualne se [Maule] zatim pohybuje tak nekde mezi Kindergarden a zapisem do skoly."
Měl pravdu, byl to počátek konce, stejně jako odchod Tomáše Peciny z Britských listů. Naproti tomu Michaela se tehdy mýlila: "celkovy dojem z prispevku: zamerny pokus o vyvolani konfliktni atmosfery na Sprse". Ve skutečnosti Maule už tehdy nastoupil cestu, z níž není návratu. Sprcha skomírá, ale nechce se jí umřít; Vrba i ZMP jsou ghettem.
Fotila AndyO.
Pro p. Zemana: Jarda z Písku píše na Vrbu; má, podle mého názoru, Vašeho blogu plné zuby.
Updated.
Měl pravdu, byl to počátek konce, stejně jako odchod Tomáše Peciny z Britských listů. Naproti tomu Michaela se tehdy mýlila: "celkovy dojem z prispevku: zamerny pokus o vyvolani konfliktni atmosfery na Sprse". Ve skutečnosti Maule už tehdy nastoupil cestu, z níž není návratu. Sprcha skomírá, ale nechce se jí umřít; Vrba i ZMP jsou ghettem.
Fotila AndyO.
Pro p. Zemana: Jarda z Písku píše na Vrbu; má, podle mého názoru, Vašeho blogu plné zuby.
Updated.
20. června 2008
Co se píše jinde
Jeden z nejvíce populárních českých bloggerů je D-FENS. Důvodem jeho popularity je mimo jiné i to, že jeho texty mají literární kvalitu, jako tato poprava JXD, který je legendární junkie.
J. X. Doležal a Klokánek.
J. X. Doležal a Klokánek.
Moulové na Internetu
Vždycky, když se chci dobře pobavit, tak si jdu přečíst, co píší trollové (česky moulové, podle největšího, poněkud prostoduchého, českého trolla všech dob s delším vedením, Petra Mauleho vulgo paka z Chebu). Škoda, že kvůli Google nemohu na ZMP free poskytnout odkazy. (Ty docela originální urážky na cti by pak byly indexovány zbytečně moc vysoko. Nejradši mám zamidrákovaného panice.)
"Nadevše je mi však svobodná diskuse bez cenzury." "Prosím administrátory: mohli byste smazat jeden z mých duplicitních komentářů?"
A dodatek pro našeho trolla-důchodce: Kdo je Petr Pavel, vím velice dobře. Až mne jeho nejnovější projekt přestane bavit, požádám ho o smazání, což v minulosti u podobných projektů vždy hbitě učinil.
Updated.
"Nadevše je mi však svobodná diskuse bez cenzury." "Prosím administrátory: mohli byste smazat jeden z mých duplicitních komentářů?"
A dodatek pro našeho trolla-důchodce: Kdo je Petr Pavel, vím velice dobře. Až mne jeho nejnovější projekt přestane bavit, požádám ho o smazání, což v minulosti u podobných projektů vždy hbitě učinil.
Updated.
Ajta
Petr Maule ve svém masturbatory diary píše: "mlady nadejny yuppie manager, ktery predstira levicove mysleni (ci levicacky mlamoj [mladý moderní jinoch, poznámka P. U.] predstirajici yuppie mentalitu) stridave s pozovanim za 90ti leteho zida by se rovnez mohl dockat nemilych prekvapeni." Ajta!
100 000 článků
motto: "Jednou i starý dobrý OSN co do respektu mezi cs: veřejností trumfneme a Jimbo skončí ve školních učebnicích mezi dobrodinci lidstva hned někde za Ludvíkem Pasteurem!" Miaow Miaow
Moje odpověď: Nikdy.
Moje odpověď: Nikdy.
Hamižný Cyril
Článek na Centru. (Pozor, Firefox zobrazí jen perex!) Lidové noviny: "Za to, že se jako křesťanský politik pouští do ostrého sporu s církevní charitou, si Svoboda vysloužil řadu výtek a o vysvětlení jej žádali i jeho straničtí kolegové. „To je naprosto totalitní uvažování. Zbavme se konečně toho nánosu. Žijeme v právním státě, a pokud má někdo zákonný nárok na nějaký majetek, tak to respektujme,“ řekl Svoboda LN."
Další ignorant, tentokrát v Týdnu
Další nedouk, který nezná rozdíl mezi občanským a trestním právem, ačkoliv o něm píše, je Martin Samek.
18. června 2008
Pravda a Láska podle Doležala
Píše: "Ze všech útvarů, které se kdy zrodily v mateřském lůně Pravdy a Lásky (OH, ODA, US, SNK-ED a další) jsou zelení tím nejkurióznějším. Zkřížením levého liberalismu s militantním zeleným anarchismem západního střihu někdy ze sedmdesátých let minulého století připomínají v tuto chvíli dvouhlavé tele. Neschopnost lidí vázaných na exprezidenta Havla vytvořit rozumný, funkční a hlavně trvale životaschopný politický útvar se projevila v tu nejméně vhodnou chvíli. V té nejzásadnější a pro Českou republiku osudové věci by se totiž tito lidé s Topolánkovou ODS bez problémů shodli. Bohužel díky vlastní malé produktivitě jich většina dnes nezasedá v Poslanecké sněmovně, ale pouze v kavárně Slávii, a ti zbylí jsou na nejlepší cestě, aby se k nim přidali."
Letecká společnost AXEjet
TASR, sme.sk a aktuálne.sk naleteli reklame s fiktívnou aerolinkou. A nejen oni, ale i některá česky psaná média.
Bělohorské vítězství
Aleš Zeman píše na Sprše: "skutečnou tragedii pro Čechy byl např. výsledek bitvy na Bílé hoře". Naproti tomu velký český historik Václav Vladivoj Tomek v "několika článcích uveřejněných v padesátých letech 19. století v Časopise českého musea označil Bílou horu za událost blahodárnou, za jakousi zdařilou korekturu husitských omylů, které před staletími svedly národ z pravé cesty, od pořádku k anarchii a všestrannému úpadku mravnímu i kulturnímu. Habsburkové a katolická církev vrátili "národu našemu pravou zbožnost, pevnější základy mravnosti, tudíž způsobilost ku pokračování ve vzdělání svém duchovním na cestách, po kterých za starodávna kráčel zdařile..." Porážku zavinili čeští stavové, libující si v anarchii, kteří se pustili do lehkomyslného podniku. Tomek dokonce obviňoval ty účastníky povstání, kteří odešli po porážce do emigrace, z jakési vlastizrady, neboť "náboženské vyznání jejich bylo jim dražší než vlast... raději vystěhovali se ze země a zanechali statků svých cizincům, než by se v lůno staré církve vrátili"."
16. června 2008
Před 50 lety byl popraven agent NKVD Imre Nagy
Obdivný článek napsal Bohumil Doležal, s temnou narážkou na Alexandra Dubčeka. Nebyl bych k Nagyovi tak positivní. Byl z rodu Broze-Tita, který se ve 30. letech podílel na nechutných Džugašviliho čistkách, takže později věděl, která bije.
Historie ÚDV
15. června 2008
18. srpna 1941
Toho dne nacisté zasáhli proti potápkám (Swingjugend). Podobné zásahy se pak konaly i za kommunismu. Cf. Edelweißpiraten.
Proroci
Podle islámské náboženské tradice (hadíth, الحديث, vyprávění, tj. výroků Muhammada jako člověka, nikoliv jako proroka, tj. Božího slova) bylo celkem 124 000 proroků (nabí, نبي). Každý národ měl svého. Ale bylo pouze 5 poslů (rasúl, رسول, ἀπόστολος, poslaný): Išmael (יִשְׁמָעֵאל, bratr Isáka), David, Mojžíš, Ježíš a Muhammad, což je poslední posel. Různé seznamy poslů se však liší. Poslové rozvíjejí Náboženství (pravé je jen jedno) na vyšší stadium. Anděl (άγγελος, posel; malach (מַלְאָךְ)) se řekne مَلَائِكَة (malā’ikah).
Řecký text Nového zákona
Existuje několik standardisovaných versí:
- alexandrijský textový typ. Je založen na koptských rukopisech. Dnes má mezi vědci největší autoritu. Standardní edice má název Nestle-Aland Novum Testamentum Graece, 27. vydání (NA27). Je však pravděpodobně ovlivněn gnosí.
- byzantský textový typ (
). Je stále používán v pravoslavné církvi. Je též zván většinový text a je založen na rukopisech psaných malými písmeny, tedy po roce 800 (před tím se používala unciála). Na tomto Novém zákoně byla založena reformace (Erasmův Textus Receptus). Verš Mt 24, 36: "O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám," censuruje tak, že vypouští "ani Syn" s cílem dokázat božství Kristovo. Naopak do veršů 1J 5, 7–8: "Tři jsou, kteří vydávají svědectví – duch, voda a krev – a ti tři jsou zajedno," uměle vkládá Sv. Trojici. Jinak je ovlivněn ariánstvím, tj. cílem dokázat reálnou existenci Kristovu. Text pravděpodobně pochází z edice vydané péči Konstantina Velikého.
- západní textový typ. Byl pramenem pro západní církevní otce. Je výrazně menšinový a pravděpodobně porušením originálu. K této versi tendují katholíci, neboť je na něm založena Vulgata.
- caesarijský textový typ. Je zbytkový. Odhaluje ale, že lupič Barabbáš se celým jménem jmenoval Ježíš Barabbáš. Tento typ je více porušený než alexandrijský, ale méně než západní.
Ruský komplex méněcennosti
Putin v rozhovoru: "V některých zemích G8, z nichž některé jsou členy NATO, trest smrti existuje a odsouzení jsou popravováni. Tak proč taková podujatost vůči Rusku? Co je dovoleno císaři, není dovoleno ostatním?"
Poznámka francouzského novináře: "V Abcházii došlo k etnickým čistkám, které vedly k přesunu tří set tisíc Gruzínců. V Kosovu je to naopak, v roce 1999, Albánce stihl stejný osud."
Poznámka francouzského novináře: "V Abcházii došlo k etnickým čistkám, které vedly k přesunu tří set tisíc Gruzínců. V Kosovu je to naopak, v roce 1999, Albánce stihl stejný osud."
Tělesné tresty
Skvělý článek Jeronýma Klimeše: "Psychické tresty jsou založeny na třech mechanismech:
a) Snižování hodnoty ega (tzv. egodevalvace), sebepojetí, a to pomocí výtek typu "Kdo lže, je zlobivý, špatný, nehezký, zlý, ošklivý...“
b) Zvětšení psychické vzdálenosti, viz třeba: "Budeš-li zlobit, opustím tě nebo s tebou nepromluvím ani slovo...“ To je pozorovatelné nejen ve vztahu rodič-dítě, nýbrž i u partnerských rozchodů. Obránce vztahu reaguje na krizi promptním zvětšením vzdálenosti - stáhne se a přestane komunikovat, čímž rozchod paradoxně, proti svému zájmu, urychlí. Toto zvětšování vzdálenosti se vyskytuje i u jiných savců.
c) Frustrování jiných potřeb. Například zákaz hraní na počítači, domácí vězení, stání v koutě. Tyto metody používají samotu, nudu, obecně senzorickou deprivaci k tomu, aby se dítě příště chovalo jinak."
K tomu též hospitalism.
a) Snižování hodnoty ega (tzv. egodevalvace), sebepojetí, a to pomocí výtek typu "Kdo lže, je zlobivý, špatný, nehezký, zlý, ošklivý...“
b) Zvětšení psychické vzdálenosti, viz třeba: "Budeš-li zlobit, opustím tě nebo s tebou nepromluvím ani slovo...“ To je pozorovatelné nejen ve vztahu rodič-dítě, nýbrž i u partnerských rozchodů. Obránce vztahu reaguje na krizi promptním zvětšením vzdálenosti - stáhne se a přestane komunikovat, čímž rozchod paradoxně, proti svému zájmu, urychlí. Toto zvětšování vzdálenosti se vyskytuje i u jiných savců.
c) Frustrování jiných potřeb. Například zákaz hraní na počítači, domácí vězení, stání v koutě. Tyto metody používají samotu, nudu, obecně senzorickou deprivaci k tomu, aby se dítě příště chovalo jinak."
K tomu též hospitalism.
14. června 2008
Petr Maule odhalen
Zuzana W. píše na Neviditelném psu: "To jsou stvanice po celem internetu, nejen na Zuzanu. Stezuje si na nej kdekdo. Ze ma nicka soupifa jako manaska na spinavou praci musi byt zrejmo kazdemu, kdo to chvili pozoruje. Stejna nenavist vuci stejnym lidem, stejne obsesivni zamereni na ne, stejna slovni zasoba ( s tim, ze sopif si muze dovolit vic nez pako a ta mala hra na primitiva je rovnez vemi pruhledna). Nedovedu si predstavit dva lidi, kteri by byli posedli predstavou ze ja a ty nebo ja a juchelka jsme jedna osoba, nebo jakou mam profesi, ci ze jsme jednou psali ze stejne adresy, porad dokola. + ma jeste dalsi spoustu nicku, pri nekterych jsme ho tu i chytili. Nechce se mi to lovit, nechce se mi tim zabyvat, podarilo se mu otravit me dokonale.
"
Mnoha lidem, když takového moulu vidí, se vybaví stará scénka ještě z dob kommunismu.
* * *
Jednu osobu z nas dela nejen ubozak sowfiw ale pako uplne stejne. Maji oba uplne stejny druh obsese, az budu mit cas, jakoze jsem stejne furu casu kvuli temto lidem ztratila, tak ti to sem poslu. Jinak s Pakem mam dloulete zkusenosti jako se zakernym, cihajicim, zlym clovekem a dokud nedokaze opak, o dalsi otravne kolo opravdu zajem nemam. "Mnoha lidem, když takového moulu vidí, se vybaví stará scénka ještě z dob kommunismu.
Frase mediálního mainstreamu
Stojí za to ocitovat relevatní části textu Břetislava Olšera celé: "Pro začátek si nalijme čistého vína; kdo je víc veřejně činný? Politik, herec, herečka nebo sportovec... Je evidentní, že poslední jmenované profese jsou placeny z našich kapes dobrovolně. Pokud chceme jít do divadla, jdeme a zaplatíme, když zůstaneme doma, nic ze své kapsy vydávat nemusíme. To samé platí o vstupném na stadiony. Horší je to však s politiky, de facto našimi zaměstnanci, placenými z našich daní. Těch je třeba si všímat víc, abychom věděli, co s našimi financemi vyvádějí. Zvolili jsme si je, aby za nás spravovali tento stát. Takže je přirozené, že jsou bedlivěji sledováni, než kdokoliv jiný."
Cliché nad cliché. Co je to platit dobrovolně? Daně si stanovujeme sami prostřednictvím zákonodárného sboru. Dotace sportu či divadel jsou mnohem větší, než co nás stojí politika jako celek.
Politici nejsou žádní zaměstnanci. Kdyby byli, tak by museli poslouchat naše pokyny a mohli bychom je kdykoliv propustit, nebo ve výpovědní době. Státníci nespravují stát za nás, ale pro nás a naším jménem.
Nechci, aby umělecká fronta politice rozuměla. Stačilo by, kdyby o ní aspoň přemýšlela a nepapouškovala stokrát omleté frase.
Cliché nad cliché. Co je to platit dobrovolně? Daně si stanovujeme sami prostřednictvím zákonodárného sboru. Dotace sportu či divadel jsou mnohem větší, než co nás stojí politika jako celek.
Politici nejsou žádní zaměstnanci. Kdyby byli, tak by museli poslouchat naše pokyny a mohli bychom je kdykoliv propustit, nebo ve výpovědní době. Státníci nespravují stát za nás, ale pro nás a naším jménem.
Nechci, aby umělecká fronta politice rozuměla. Stačilo by, kdyby o ní aspoň přemýšlela a nepapouškovala stokrát omleté frase.
Slobodan Milošević, balkánský řezník
Protože někteří odpůrci establishmentu vidí v Slobodanu Miloševićovi (1941–2006) hrdinu, nastal čas podívat se na balkánského řezníka podrobněji.
Milošević byl Černohorec, pocházel z klanu (плeмe) Vasojevićů (Васојевићи), největšího klanu černohorské Vysočiny. Ostatních 6 (Moračani, Rovčani, Bratonožići, Kuči, Piperi a Bjelopavlići) je menších. Jeho příbuznou je tak herečka Milla Jovovich, Karađorđe Petrović a Vuk Karadžić. Klan silně vyznává srbskou identitu a je odpůrcem černohorské nezávislosti. V klanu patřil Milošević k bratrstvu Raevićů, větve Lopaćani, do něhož patří i Karadžićové.
Oba Slobovi rodičové spáchali sebevraždu. Už při studiu práv se stal aktivním kommunistou. Jako klient Petara Stamboliće, Titova nástupce, rychle stoupal po stranickém žebříčku. Ve Svazu komunistů Jugoslávie byl hlavní Miloševićův soupeř Chorvat Stipe Šuvar, který byl odpůrcem Miloševićovy kliky srbských chauvinistů.
Těsně před uvězeněním nechal Milošević zavraždit svého bývalého přítele, Ivana Stamboliće: "Za otmicu i ubistvo Ivana Stambolića i atentat na Vuka Draškovića optuženi su i Slobodan Milošević i nekadašnji načelnik Generalštaba Vojske, Nebojša Pavković, ali oni su izdvojeni iz postupka jer se njima sudi pred Haškim tribunalom."
Když byl konečně Milošević ve vězení v Haagu, tak vše vsadil na jedinou kartu: Dosáhnout možnosti léčit se v Moskvě. Proto tajně bral léky na lepru, ale přehnal to a umřel na to: "Podle zjištění nizozemského toxikologa Donalda Ugese ukázal rozbor krve, že Miloševič bral léky anulující účinek jiných léků, které měl užívat na snížení krevního tlaku. "Tento lék bral svévolně, asi aby získal povolení k cestě do Moskvy," dodal podle agentury AFP Uges."
Milošević byl Černohorec, pocházel z klanu (плeмe) Vasojevićů (Васојевићи), největšího klanu černohorské Vysočiny. Ostatních 6 (Moračani, Rovčani, Bratonožići, Kuči, Piperi a Bjelopavlići) je menších. Jeho příbuznou je tak herečka Milla Jovovich, Karađorđe Petrović a Vuk Karadžić. Klan silně vyznává srbskou identitu a je odpůrcem černohorské nezávislosti. V klanu patřil Milošević k bratrstvu Raevićů, větve Lopaćani, do něhož patří i Karadžićové.
Oba Slobovi rodičové spáchali sebevraždu. Už při studiu práv se stal aktivním kommunistou. Jako klient Petara Stamboliće, Titova nástupce, rychle stoupal po stranickém žebříčku. Ve Svazu komunistů Jugoslávie byl hlavní Miloševićův soupeř Chorvat Stipe Šuvar, který byl odpůrcem Miloševićovy kliky srbských chauvinistů.
Těsně před uvězeněním nechal Milošević zavraždit svého bývalého přítele, Ivana Stamboliće: "Za otmicu i ubistvo Ivana Stambolića i atentat na Vuka Draškovića optuženi su i Slobodan Milošević i nekadašnji načelnik Generalštaba Vojske, Nebojša Pavković, ali oni su izdvojeni iz postupka jer se njima sudi pred Haškim tribunalom."
Když byl konečně Milošević ve vězení v Haagu, tak vše vsadil na jedinou kartu: Dosáhnout možnosti léčit se v Moskvě. Proto tajně bral léky na lepru, ale přehnal to a umřel na to: "Podle zjištění nizozemského toxikologa Donalda Ugese ukázal rozbor krve, že Miloševič bral léky anulující účinek jiných léků, které měl užívat na snížení krevního tlaku. "Tento lék bral svévolně, asi aby získal povolení k cestě do Moskvy," dodal podle agentury AFP Uges."
Baron Prášil na wiki
Když Marcel Duchamp v roce 1917 vystavil Fontaine, navždy tím změnil umění. Před tím bylo cílem umění krása nebo vystižení skutečnosti, od té doby je hlavním cílem originalita.
Důsledkem je, že umění je spatřováno i ve věcech (v textech), kde by ho před tím nikdo neviděl. Patří k nim i produkce barona Prášila české části původní wikipedie, jímž je Jan Kopecký vulgo Dr. Dr. Jan Berwid-Buquoy. Je to jeden velký happening.
Pokud máte chuť pobavit se zápasem Jana Nepomuka Alberta Berwida-Buquoye z Ellgutu s cynickým Pospíšilem, přečtěte si článek Jan Bervida a diskussi k němu. Dokazování, jak Bervida byl ministrem a armádním generálem, nemá chybu. Připomíná Hedvíčkovo dokazování členství Václava Havla v KSČ. Stejně tak diskusse o vojenském významu kluzáků. Je to střet obou protilehlých stran, neschopných vžít se do druhého, který těmto textům přidává neodolatelnou komiku.
Ještě možná lepší je autobiografie. Člověk sice obdivuje Postrachovu vytrvalost a zaťatost, ale přesto fandí gentlemanskému šlechtici. Navíc, z hlediska wikipedie je pan z Ellgutu v právu: Co je psáno, to je dáno; zpochybňovat to je nepovolený původní výzkum.
Důsledkem je, že umění je spatřováno i ve věcech (v textech), kde by ho před tím nikdo neviděl. Patří k nim i produkce barona Prášila české části původní wikipedie, jímž je Jan Kopecký vulgo Dr. Dr. Jan Berwid-Buquoy. Je to jeden velký happening.
Pokud máte chuť pobavit se zápasem Jana Nepomuka Alberta Berwida-Buquoye z Ellgutu s cynickým Pospíšilem, přečtěte si článek Jan Bervida a diskussi k němu. Dokazování, jak Bervida byl ministrem a armádním generálem, nemá chybu. Připomíná Hedvíčkovo dokazování členství Václava Havla v KSČ. Stejně tak diskusse o vojenském významu kluzáků. Je to střet obou protilehlých stran, neschopných vžít se do druhého, který těmto textům přidává neodolatelnou komiku.
Ještě možná lepší je autobiografie. Člověk sice obdivuje Postrachovu vytrvalost a zaťatost, ale přesto fandí gentlemanskému šlechtici. Navíc, z hlediska wikipedie je pan z Ellgutu v právu: Co je psáno, to je dáno; zpochybňovat to je nepovolený původní výzkum.
Neuvěřitelná drzost Rady pro lidská práva OSN
Stálý zástupce Demokratické socialistické republiky Šrí Lanka, Dr. Dayan Jayatilleka, navrhl, aby Rada pro lidská práva OSN doporučila Spojenému království: "consider holding a referendum on the desirability or otherwise of a written constitution, preferably republican". (Telegraph, Právo). Tento pochybný orgán návrh schválil. Neuvěřitelné.
Příklad pro Ne základnám
Ne základnám by si mělo vzít příklad z Britů. Na to ale nemají koule. Cf. J. X. Doležal.
"Živíš se po vzoru protiradarových hladovkářů Jana Tamáše a Jana Bednáře džusy a zeleninovými vývary. Jaký je tvůj denní kalorický příjem?
Dělám vše podle vzoru pánů aktivistů, takže piju džusy a vařím polévky, a kalorický příjem neklesá podle všeho pod 1 500 kalorií. Myslím, že džusovka je podvod."
"Živíš se po vzoru protiradarových hladovkářů Jana Tamáše a Jana Bednáře džusy a zeleninovými vývary. Jaký je tvůj denní kalorický příjem?
Dělám vše podle vzoru pánů aktivistů, takže piju džusy a vařím polévky, a kalorický příjem neklesá podle všeho pod 1 500 kalorií. Myslím, že džusovka je podvod."
13. června 2008
Evropa v krisi
Irové odmítli dát souhlas k ratifikaci lisabonské smlouvy. Myslím, že to EU zasadilo těžkou ránu a není jasné, co bude dál. Eurorealisté jsou nadšením bez sebe.
Bilderbergská skupina
Bilderbergem se konečně začala zabývat i seriosní media. Jaká to úleva po šíleném ŠOKovi. Mladá fronta přinesla i rozhovor s Jiřím Pehem, který se jako předposlední Čech zasedání zúčastnil:
- Karel Kovanda, český velvyslanec pro NATO, 14.-17. května 1998, Turnberry Hotel, Ayrshire, Skotsko
- Michael Žantovský, tehdy předseda výboru pro zahraniční vztahy, obranu a bezpečnost Senátu, 3.-6. června 1999, Hotel Caesar Park Penha Longa Sintra, Portugalsko
- Jiří Pehe, ředitel New York University v Praze, 24.-27. května 2001, Stenungsund, Švédsko
- Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí, 5.-8. června 2008, Chantilly, Virginia, USA
Updated.
Bůh v abrahamovských náboženstvích
Jak známo, jsou tři hlavní abrahamovská náboženství: židovství, křesťanství a islám. Je možný i pohled, že je to vlastně náboženství jen jedno a tyto tři hlavní směry jsou pouhé sekty. Vskutku, zdá se, že například takoví mormoni mají více společného s muslimy než třeba s pravoslavnými.
Věřící těchto náboženství se snaží společné rysy zastírat a naopak přehnaně zdůrazňovat odlišnosti. Např. pesach – velikonoce – pascha je to samé, ale přesto pravoslavní nikdy nepřiznají, že slaví ten samý svátek jako židé.
To platí i pro koncept Boha, na což jsem nedávno narazil v nesouvisející diskussi. Při tom toto nepochopení se již kdysi dávno diskutovalo na Vrbě a diskusse se tam rozhořela ještě jednou. "Our Allah and your Allah is one." Korán 29, 46
Tak si ji shrňme:
Věřící těchto náboženství se snaží společné rysy zastírat a naopak přehnaně zdůrazňovat odlišnosti. Např. pesach – velikonoce – pascha je to samé, ale přesto pravoslavní nikdy nepřiznají, že slaví ten samý svátek jako židé.
To platí i pro koncept Boha, na což jsem nedávno narazil v nesouvisející diskussi. Při tom toto nepochopení se již kdysi dávno diskutovalo na Vrbě a diskusse se tam rozhořela ještě jednou. "Our Allah and your Allah is one." Korán 29, 46
Tak si ji shrňme:
- židovské pojmy: אל (El) znamená Bůh, אלהים (Elóhím) znamená bohové, יהוה (Jahve) je boží jméno, ‘Elyōn (עליון) znamená Nejvyšší a אֲדֹנָי (Adonai) znamená Pánové.
- křesťanské pojmy: Hospodin, Pán.
- islámské pojmy: Allah (الله) znamená Bůh, ilāh (إله) znamená bůh. Zda má Bůh jméno i v islámu, se mi zjistit nepodařilo.
11. června 2008
Magda Goebbelsová
Max na Sprše narazil na zajímavou postavu, Magdu Behrendovou. Bohužel se dopustil nepřesnosti. Tvrdil, že Magdin první manžel, Günther Quandt, byl Žid. Ve skutečnosti to byl Árijec jako poleno, nacista od roku 1933 a za nacismu udělal docela kariéru.
Nicméně je pravda, že Magda Behrendová byla zamilovaná do Žida. Rozešla se s ním, když jí bylo 17, takže je vysoce pravděpodobné, že s ním nic neměla.
Byl to Chaim Arlosorov, později přední sionista. V roce 1933 byl zavražděn židovskými fašisty, tzv. revisionisty (lidé kolem Žabotinského), ale vinu se jim nepodařilo prokázat nade vší pochybnost. Podle blouznění wikipedie ho ale nechal zavraždit Goebbels jako pomstu za to, že s ním před tím chodila jeho žena.
Nicméně je pravda, že Magda Behrendová byla zamilovaná do Žida. Rozešla se s ním, když jí bylo 17, takže je vysoce pravděpodobné, že s ním nic neměla.
Byl to Chaim Arlosorov, později přední sionista. V roce 1933 byl zavražděn židovskými fašisty, tzv. revisionisty (lidé kolem Žabotinského), ale vinu se jim nepodařilo prokázat nade vší pochybnost. Podle blouznění wikipedie ho ale nechal zavraždit Goebbels jako pomstu za to, že s ním před tím chodila jeho žena.
Další ctitel ZMP
Vytvořil úplně zbytečný blog. Elán mu však moc dlouho nevydržel. Je překvapivé, kolik má člověk na Internetu ctitelů. Škoda, že jsou anonymní, takže nevím, o koho jde.
Update. Odstranil jsem odkaz, protože jsem ve své naivitě nečekal, že se tento opposiční blog stane doupětem trollů. Myslím, že jde o staré známé firmy, ale protože se nepodepsaly, své podezření nebudu vyslovovat.
Update 2. Protože bych nechtěl, aby ty kokotiny Google indexoval, odkazy zde stále nebudou. Místo toho se můžete pokochat hlavičkou tohoto zbrusu nového trollovacího blogu, sestavenou s vytříbeným výtvarným vkusem.
Je pozoruhodné, jak se tam mísí z prstu vycucaná zbožná přání (Zajímalo by mne, jak by se jejich autor tvářil, kdy znal realitu. Počítám, že dost kysele. Ale to mu, pokud usuzuji na jeho osobu správně, ani zdaleka nehrozí.) a zřejmě pravdivé události v bizzarrní směsici. Kdyby to nebylo urážlivé, mělo by to literární půvab.
Update 3. Zmínka na ZMP ten blog pokropila živou vodou a přilákala trolly (česky mouly) ze všech světových směrů.
Update. Odstranil jsem odkaz, protože jsem ve své naivitě nečekal, že se tento opposiční blog stane doupětem trollů. Myslím, že jde o staré známé firmy, ale protože se nepodepsaly, své podezření nebudu vyslovovat.
Update 2. Protože bych nechtěl, aby ty kokotiny Google indexoval, odkazy zde stále nebudou. Místo toho se můžete pokochat hlavičkou tohoto zbrusu nového trollovacího blogu, sestavenou s vytříbeným výtvarným vkusem.
Je pozoruhodné, jak se tam mísí z prstu vycucaná zbožná přání (Zajímalo by mne, jak by se jejich autor tvářil, kdy znal realitu. Počítám, že dost kysele. Ale to mu, pokud usuzuji na jeho osobu správně, ani zdaleka nehrozí.) a zřejmě pravdivé události v bizzarrní směsici. Kdyby to nebylo urážlivé, mělo by to literární půvab.
Update 3. Zmínka na ZMP ten blog pokropila živou vodou a přilákala trolly (česky mouly) ze všech světových směrů.
10. června 2008
Den Lotyšské legie
8. června 2008
Bratři Mašínové
V ČR se neustále mluví o Ctiradu a Josefu Mašínových, případně o jejich otci, Josefu Mašínovi. Celosvětově jsou mnohem významnější jiní bratři Mašínové: Světozar a Alexandr. Nebýt jich, s nejvyšší pravděpodobností by nedošlo k první světové válce.
V 19. století vládla v Srbsku převážně dynystie Obrenovićů. Ačkoliv její zakladatel byl sprostý vrah, jeho potomci vládli spořádaně, byť poněkud chaoticky. Orientovali se na Rakousko a s Ruskem nechtěli mít nic společného.
Bohužel na dynystii Obrenovićů lpělo prokletí dávné vraždy, a proto balkánský princip krevní msty. Odstavená dynastice Karađorđevićů si nedala pokoj, dokud Obrenoviće nevyhladila do posledního.
Došlo k tomu v noci z 10. na 11. června 1903 (podle juliánského kalendáře v noci z 28. na 29. května 1903) v májovém převratu (srbsky: majski prevrat). 23letý král Александар Обреновић se v roce 1900 oženil s o 15 let starší Dragou, vdovou po českém inženýru Světozaru Mašínovi a bývalou dvorní dámou své matky. To vyvolalo obrovské pobouření srbské veřejnosti, zvláště, když bylo pravděpodobné, že královský pár nebude mít děti.
Veřejnost měla obavy, že dědicem trůnu bude jmenován její bratr Nikodij nebo Nikola Lunjević (Луњевиц). Proto plukovník Apis, budoucí zakladatel Černé ruky a v červnu 1917 popravený za vlastizradu Srbska na základě intriky srbského premiéra a budoucího prvního jugoslávského premiéra Pašiće, připravil spiknutí. Jeho členy byli Antonije Antić, Radomir Aranđelović, Milan Petrović, Dragutin Dulić, Milan Marinković, Nikodije Popović, švagr královny Aleksandar Mašin, Petar Mišić a Mihajlo Naumović.
Akce (PDF) začala 10. června 1903 na výročí vraždy krále Milana Obrenoviće. Popis vraždy se liší (cf. New York Times (PDF) a Wikipedia). Jisté je, že kromě obou královských manželů byli zavražděni ještě: generál Laza Petrović, údajní následníci Nikodij a Nikola Lunjevićové, premiér Dimitrije Cincar-Marković, ministr války Milovan Pavlović, ordonanc Jovan Miljković; ministr vnitra Velja Todorović byl jen těžce raněn.
V 19. století vládla v Srbsku převážně dynystie Obrenovićů. Ačkoliv její zakladatel byl sprostý vrah, jeho potomci vládli spořádaně, byť poněkud chaoticky. Orientovali se na Rakousko a s Ruskem nechtěli mít nic společného.
Bohužel na dynystii Obrenovićů lpělo prokletí dávné vraždy, a proto balkánský princip krevní msty. Odstavená dynastice Karađorđevićů si nedala pokoj, dokud Obrenoviće nevyhladila do posledního.
Došlo k tomu v noci z 10. na 11. června 1903 (podle juliánského kalendáře v noci z 28. na 29. května 1903) v májovém převratu (srbsky: majski prevrat). 23letý král Александар Обреновић se v roce 1900 oženil s o 15 let starší Dragou, vdovou po českém inženýru Světozaru Mašínovi a bývalou dvorní dámou své matky. To vyvolalo obrovské pobouření srbské veřejnosti, zvláště, když bylo pravděpodobné, že královský pár nebude mít děti.
Veřejnost měla obavy, že dědicem trůnu bude jmenován její bratr Nikodij nebo Nikola Lunjević (Луњевиц). Proto plukovník Apis, budoucí zakladatel Černé ruky a v červnu 1917 popravený za vlastizradu Srbska na základě intriky srbského premiéra a budoucího prvního jugoslávského premiéra Pašiće, připravil spiknutí. Jeho členy byli Antonije Antić, Radomir Aranđelović, Milan Petrović, Dragutin Dulić, Milan Marinković, Nikodije Popović, švagr královny Aleksandar Mašin, Petar Mišić a Mihajlo Naumović.
Akce (PDF) začala 10. června 1903 na výročí vraždy krále Milana Obrenoviće. Popis vraždy se liší (cf. New York Times (PDF) a Wikipedia). Jisté je, že kromě obou královských manželů byli zavražděni ještě: generál Laza Petrović, údajní následníci Nikodij a Nikola Lunjevićové, premiér Dimitrije Cincar-Marković, ministr války Milovan Pavlović, ordonanc Jovan Miljković; ministr vnitra Velja Todorović byl jen těžce raněn.
Srbské tradice
New York Times: "The resort to assassination has been so common that of the 10 monarchs who ruled Serbia, 3 have been murdered and 4 others deposed. The first to be killed was King Michael, a member of the Obrenovic dynasty, which over the years vied for the crown with a second family, the Karadjordjevics. On June 10, 1868, he was shot to death as he walked in a park outside Belgrade. The crime was never solved."
Celosvětový vtip
Tento vtip se vyprávěl již v ČSSR s tím rozdílem, že místo o Pakistáncích jsme mluvili o Rusácích.
Cynik opět řádí
jako neochvějný vykladač jediné správné pravdy. Když po něm v logice wiki chtěli zdroje, tak jim žádné nedal, protože žádné neměl.
Zaujala mne jedna myšlenka: "Pokud se v cestine nepouzije kvantifikator (priklad: lide spi), implicitne se to chape jako obecne tvrzeni (VSICHNI lide spi). --Postrach 11:05, 12. 3. 2008 (UTC)" Nemyslím, že by sedělo. Když řeknu: "Na poslední přednášce lidé spali," tak tím rozhodně nemyslím, že tam spali všichni do jednoho.
Zaujala mne jedna myšlenka: "Pokud se v cestine nepouzije kvantifikator (priklad: lide spi), implicitne se to chape jako obecne tvrzeni (VSICHNI lide spi). --Postrach 11:05, 12. 3. 2008 (UTC)" Nemyslím, že by sedělo. Když řeknu: "Na poslední přednášce lidé spali," tak tím rozhodně nemyslím, že tam spali všichni do jednoho.
7. června 2008
Stupidní novinář Pavel Černý
Ve svém popisu porážky Hilary Clintonové Pavel Černý napsal: "i v Rusku mohly ženy volit už koncem 19., respektive začátkem 20. století, Spojené státy jim to naplno umožnily až v roce 1920."
Jak to bylo ve skutečnosti? V 19. století v Rusku pochopitelně žádné volby nebyly. Volební právo žen zavedlo až v roce 1906 Finsko, které tehdy bylo součástí Ruska. I tak ale rozdíl 14 let nic neznamená.
Jak to bylo ve skutečnosti? V 19. století v Rusku pochopitelně žádné volby nebyly. Volební právo žen zavedlo až v roce 1906 Finsko, které tehdy bylo součástí Ruska. I tak ale rozdíl 14 let nic neznamená.
Kdo smi a kdo ne.
Pakistan: Islamsky stat. Provedl radu atomovych podzemnich testu. Vlastni 12-24 atomovych bomb.
Israel: Demokraticky stat. Neoficialne vlastni 100-200 atomovych bomb.
Severni korea: Komunisticky stat. Provedl jediny test, ktery selhal.
Iran: Islamsky stat. Nuklearni program, udajne neslouzi k vyrobe bomb.
Nabada se otazka, kdo muze bomby mit a kdo ne. Lepe receno, kdo bude napaden a kdo si muze delat co chce?
Topolánek o Tlustém
V rozhovoru pro Mladou frontu: "Jeho komando, které nastoupilo na ministerstvo financí a řádilo tam jako černá ruka, jsem nemohl dlouhodobě tolerovat. Celá jeho skupina si tam realizovala své dlouhou dobu zamrzlé sny z hlediska nejrůznějších lobbistických zájmů. Vysvětloval jsem mu tehdy jeho odvolání z místa ministra financí velmi opatrně. I mediálně jsem byl opatrný. Nicméně jeho reakce byla zcela neadekvátní, hysterická, i když možná pochopitelná. On opravdu od té doby pracuje jen na zničení mé vlády."
Vyhnání Palestinců
Stejný zločin proti lidskosti, jako bylo vyhnání 2 000 000 Němců z Československa v letech 1945–7, bylo na základě Plánu D vyhnání 700 000 Palestinců z Palestiny v roce 1948, النكبة (Nakba, Katastrofa): "At that time, Jews owned only about seven percent of the land in Palestine and constituted about 33 percent of the population. The Palestinians' presence and predominant ownership of the land were obstacles to the creation of a Jewish state. Moshe Sharett, Israel's second prime minister, said "We have forgotten that we have not come to an empty land to inherit it, but we have come to conquer a country from people inhabiting it." … "The [Palestinian] Arab reaction would be negative because they would lose everything and gain almost nothing ...They would lose the richest part of Palestine; they would lose major Arab assets, the orange plantations, the commercial and industrial centers and the most important sources of revenue for their government which would become impoverished; they would lose most of the coastal area, which would also be a loss to the hinterland Arab states...It would mean that they would be driven back to the desert." (from Expulsion of the Palestinians, p. 59)"
IMEU: "Jewish leaders spoke openly of the need to use military clashes to expel as many Palestinians as possible before other Arab countries could come to their defense. The Haganah militia's Plan Dalet was the blueprint for this ethnic cleansing. Israel's first Prime Minister, David Ben Gurion, said "We must use terror, assassination, intimidation, land confiscation, and the cutting of all social services to rid the Galilee of its Arab population." (See what other leading Israelis have said about transfer.)"
IMEU: "Jewish leaders spoke openly of the need to use military clashes to expel as many Palestinians as possible before other Arab countries could come to their defense. The Haganah militia's Plan Dalet was the blueprint for this ethnic cleansing. Israel's first Prime Minister, David Ben Gurion, said "We must use terror, assassination, intimidation, land confiscation, and the cutting of all social services to rid the Galilee of its Arab population." (See what other leading Israelis have said about transfer.)"
Podporuji McCaina
Když z presidentského zápasu vypadl Ron Paul, podporoval jsem Baracka Obamu. Jako centristicky zaměřený člověk si však mohu dovolit luxus neposuzovat politiky obsahově, nýbrž procedurálně, tj. jak se chovají. Hlavní devisou Baracka Obamy v porovnání s Hilary Clintonovou byla upřímnost, protože z Clintonové vypočítavost a opportunism jen čiší.
Pak ale přišel Obamův projev na AIPAC. Něco tak falešného, nepravdivého, plného mýthů a snaze zalichotit se posluchači, člověk jen tak nevidí. Jeden blogger to kommentoval: "Negr" přechcal "Židy". Nevím. Je otázka, zda je opravdu přechcal. A i kdyby ano, podobnou amorálnost nehodlám podporovat. Účel nesvětí prostředky.
Naproti John McCain má výtečný morální kredit. Oběť kommunismu, který si ve vietnamském pekle sáhl až na dno; ač prominentní válečný zajatec, byl schopen dodržovat morální kodex: první zajatý, první propuštěný, který byl pro něj nevýhodný, řídí se heslem: padni, komu padni, když se angažoval v případu úplatkáře Jacka Abramoffa.
Jeho politický program mi příliš nesedí, ale má i dobré momenty: Vznik Ligy demokracií považuji za dobrý nápad: "We cannot torture or treat inhumanely the suspected terrorists that we have captured. We must close the detention facility at Guantánamo and come to a common international understanding on the disposition of dangerous detainees under our control … In Russia, democracy has been temporarily suppressed, but we all have an interest in seeing this great nation return to the democratic path soon."
Pak ale přišel Obamův projev na AIPAC. Něco tak falešného, nepravdivého, plného mýthů a snaze zalichotit se posluchači, člověk jen tak nevidí. Jeden blogger to kommentoval: "Negr" přechcal "Židy". Nevím. Je otázka, zda je opravdu přechcal. A i kdyby ano, podobnou amorálnost nehodlám podporovat. Účel nesvětí prostředky.
Naproti John McCain má výtečný morální kredit. Oběť kommunismu, který si ve vietnamském pekle sáhl až na dno; ač prominentní válečný zajatec, byl schopen dodržovat morální kodex: první zajatý, první propuštěný, který byl pro něj nevýhodný, řídí se heslem: padni, komu padni, když se angažoval v případu úplatkáře Jacka Abramoffa.
Jeho politický program mi příliš nesedí, ale má i dobré momenty: Vznik Ligy demokracií považuji za dobrý nápad: "We cannot torture or treat inhumanely the suspected terrorists that we have captured. We must close the detention facility at Guantánamo and come to a common international understanding on the disposition of dangerous detainees under our control … In Russia, democracy has been temporarily suppressed, but we all have an interest in seeing this great nation return to the democratic path soon."
5. června 2008
Obama na AIPAC
Plný text jeho řeči, kde musel vysvětlovat, co četl v minulosti. Pro ty, kteří to nechtějí číst, stačí tato věta: Obama šel do své vlastní Canossy. A co za to požaduje? "to ease the freedom of movement for Palestinians, improve economic conditions in the West Bank …" Zajímavá kritika jeho projevu.
Pro srovnání politika Rona Paula.
Pro srovnání politika Rona Paula.
Případ generála Petříka
via Max. Ačkoliv by možná bylo moudřejší na Sprchu neodkazovat, nevidím důvod, proč tak neučit, pokud je tam něco skutečně zajímavého. Jen by si Max mohl odpustit zcela zbytečné nechutné osobní výpady vůči p. Pecinovi a Vodníkovi.
Ale k věci: "Podle výpisu z dálnopisu klatovského gestapa byl generál Petřík "dne 4. VI. 1942 při jedné akci zatčen pro podezření z protiněmecké činnosti jako velitel vojenské ilegální skupiny pro jižní Čechy. Z této skupiny bylo popraveno 7 důstojníků". Z německého vězení byl propuštěn po šesti týdnech a asi čtyř výslechů, a to nepochybně díky své manželce, která nejen kontaktovala své pražské známé, ale shromáždila takovou peněžní částku, že mohla uplatit kompetentní německé úředníky. I taková byla protektorátní realita. (Poválečné vyšetřování v Písku a později Kárným výborem MNO vyvrátilo podezření ze spolupráce jeho manželky s gestapem a SD.)"
Není bez zajímavosti, že podobným způsobem se dostal z kommunistického kriminálu: "Pravděpodobně přičiněním sociálně demokratického renegáta a spolubojovníka z československých legií z první světové války Zdeňka Fierlingera byl Petřík 4. srpna 1948 propuštěn z vyšetřovací vazby."
Pod vlivem filmu a TV máme tendenci Němce vidět jako dokonalé démony zla v černých uniformách. Přitom ani ty černé uniformy nejsou pravda: "In 1938 a pale-grey (steingrau) version was produced, which gradually replaced the black uniform in Germany, beginning with full-time officers. Most of the black uniforms were collected, stripped of SS insignia, and issued to SS foreign legions and auxiliary forces inside and outside of Germany."
Ale k věci: "Podle výpisu z dálnopisu klatovského gestapa byl generál Petřík "dne 4. VI. 1942 při jedné akci zatčen pro podezření z protiněmecké činnosti jako velitel vojenské ilegální skupiny pro jižní Čechy. Z této skupiny bylo popraveno 7 důstojníků". Z německého vězení byl propuštěn po šesti týdnech a asi čtyř výslechů, a to nepochybně díky své manželce, která nejen kontaktovala své pražské známé, ale shromáždila takovou peněžní částku, že mohla uplatit kompetentní německé úředníky. I taková byla protektorátní realita. (Poválečné vyšetřování v Písku a později Kárným výborem MNO vyvrátilo podezření ze spolupráce jeho manželky s gestapem a SD.)"
Není bez zajímavosti, že podobným způsobem se dostal z kommunistického kriminálu: "Pravděpodobně přičiněním sociálně demokratického renegáta a spolubojovníka z československých legií z první světové války Zdeňka Fierlingera byl Petřík 4. srpna 1948 propuštěn z vyšetřovací vazby."
Pod vlivem filmu a TV máme tendenci Němce vidět jako dokonalé démony zla v černých uniformách. Přitom ani ty černé uniformy nejsou pravda: "In 1938 a pale-grey (steingrau) version was produced, which gradually replaced the black uniform in Germany, beginning with full-time officers. Most of the black uniforms were collected, stripped of SS insignia, and issued to SS foreign legions and auxiliary forces inside and outside of Germany."
4. června 2008
Islámské zahalování žen
Naprostá většina muslimů věří, že je nutné pouze to, aby žena měla na hlavě zahalené vlasy. K tomu slouží například oděv zvaný arabsky abaya, persky chador.
Menšiny jsou ale přísnější. V KSA je povinné zahalit si i tvář, kromě očí. K tomu slouží niqab (arabsky)
A nejpřísnější byli v Afghánistánu, kde nebylo možné ukázat ani oči. K tomu slouží burqa (persky).
Updated.
Menšiny jsou ale přísnější. V KSA je povinné zahalit si i tvář, kromě očí. K tomu slouží niqab (arabsky)
A nejpřísnější byli v Afghánistánu, kde nebylo možné ukázat ani oči. K tomu slouží burqa (persky).
Updated.
Přemoudřelý Ioannes Pragensis
Wikipedie má na své editory záporný vliv. Čím déle na ní někdo pracuje, tím více má pocit, že rozumí všemu. Naposledy Ioannes Pragensis nesmyslně házel na jednu hromadu řeholníky a mnichy.
Adam Živnéř a jeho polopravdy
Podle Adama Živnéře odpovídám za současnou atmoféru na cs:, ačkoliv ji od poloviny roku 2005, tedy skoro 3 roky, nesmím editovat. Toto obvinění popírám. Za mé éry nebyl zablokován jediný zaregistrovaný wikipedista, dokud nepřišel Beren. Za mé éry vládlo ovzduší tolorence a spolupráce, dokud nepřišel Egg. Za současný stav tedy wiki může děkovat Berenům, Eggům a jim podobným, tj. Živnéřům, kteří se neštítí polopravd a umlčování svých opponentů.
3. června 2008
Rozbor Milana Kundery
Když Jan Lopatka přirovnal Milana Kunderu k Pitigrillimu, udal tím tón, který se mezi pražskými intelektuály udržuje dodnes.
Dodatek pro Zemana
Zeman na Sprše publikuje grafomanské výpotky, které nikdo nečte, natož aby je kommentoval. Z nedostatku lepší zábavy proto na Zemanově Žumpě celý den nedělají nic jiného než že všech stran rozebírají, že jsme na ZMP odstranili jeden trolling AndyO a vzájemně si o tom neřekli. Těžko podat lepší visitku této karikatury "Denní dávky zdravé kritiky pro osvěžení mysli". "Svinacke mindraky a slaboduchost" p. Zemana v plné nahotě.
Vysvětlení pro AndyO
Delší dobu jsem se Sprše a sprchařům na ZMP vyhýbal. Jednak v té stoce, které nemohoucí rukou šéfuje p. Zeman, nebylo nic zajímavého a jednak se had nemá dráždit bosou nohou. Pak jsem se ale na Vrbě dočetl, že Arafat byl větší padouch než Hitler: "Hitler byl podstatně méně křivý než Arafat." Tento neuvěřitelný názor mi přišel natolik zajímavý, že jsem neváhal se o něj podělit se čtenáři ZMP. Nezpochybňuje či nebagatelisuje tím náhodou známá sionistka holocaust?
Asi jsem si to měl odpustit. Koneckonců podobně bizzarrních názorů jsme na Sprše zažili již spousty. I reakce na Žumpě se dala čekat. Když se na ZMP o tomto názoru rozproudila věcná diskusse, v níž nikdo osobu AndyO nenapadal, ona z radosti nad tím, že se jejím názorem opět někdo seriosně zabývá, přispěchala na ZMP a nevkusně napadla Tomáše Pecinu. Když ten její osobní útok odstranil (na ZMP se trolling maže, na rozdíl od Zemanovy Žumpy, kde se ponechává bez povšimnutí), neváhala z jeho smazání obvinit mne, ačkoliv by každému myslícímu člověku bylo jasné, že nebudu odkazovat na příspěvek, který hodlám smazat. Ne tak Andy.
Byl bych na Andinu manipulaci na Stoce odkázal, ale debatu tam zasvinila lidská troska a psychopat Petr Maule, která si v millionu svých dalších identit říká pako z Chebu, která mne obvinila z homosexuality a překlep označila za neznalost mluvnice, ačkoliv sama není s to rozlišit mezi ústavem a úřadem. Inu dle slov Neználka: "Potetovaný březí anarchofašista".
Jaké z toho plyne poučení? Členy Žumpy ignorovat, i když píší na spřátelené blogy jako je Vrba. V opačném případě si člověk koleduje o to, že se stane obětí Mauleho šílenství.
Asi jsem si to měl odpustit. Koneckonců podobně bizzarrních názorů jsme na Sprše zažili již spousty. I reakce na Žumpě se dala čekat. Když se na ZMP o tomto názoru rozproudila věcná diskusse, v níž nikdo osobu AndyO nenapadal, ona z radosti nad tím, že se jejím názorem opět někdo seriosně zabývá, přispěchala na ZMP a nevkusně napadla Tomáše Pecinu. Když ten její osobní útok odstranil (na ZMP se trolling maže, na rozdíl od Zemanovy Žumpy, kde se ponechává bez povšimnutí), neváhala z jeho smazání obvinit mne, ačkoliv by každému myslícímu člověku bylo jasné, že nebudu odkazovat na příspěvek, který hodlám smazat. Ne tak Andy.
Byl bych na Andinu manipulaci na Stoce odkázal, ale debatu tam zasvinila lidská troska a psychopat Petr Maule, která si v millionu svých dalších identit říká pako z Chebu, která mne obvinila z homosexuality a překlep označila za neznalost mluvnice, ačkoliv sama není s to rozlišit mezi ústavem a úřadem. Inu dle slov Neználka: "Potetovaný březí anarchofašista".
Jaké z toho plyne poučení? Členy Žumpy ignorovat, i když píší na spřátelené blogy jako je Vrba. V opačném případě si člověk koleduje o to, že se stane obětí Mauleho šílenství.
Pinochetovy oběti
mM odkázal na obdivný článek k Pinochetovi, který 3000 jeho obětí bagatelisuje jako 3000 mrtvých kommunistů.
Nechápu toto černobílé vidění. Jak to bylo ve skutečnosti? Připomeňme si několik Pinochetových obětí jmenovitě. První je socialista Orlando Letelier, Allendeho ministr zahraničí. Během puče byl zadržen a ve vězení mučen. Po mezinárodním nátlaku byl propuštěn s tím, že musí opustit Chile. V roce 1976 byl zbaven chilského občanství na základě stejné praktiky, kterou v té době používaly kommunistické státy. Ani to však Pinochetovi nestačilo. Nedlouho poté ho nechal zavraždit - akt státního terrorismu.
Pinochetův régime zavraždil Charlese Hormana, amerického novináře, což nebyl žádný kommunista. Třetí známou obětí je písničkář Víctor Jara, což sice byl politický aktivista, ale opět žádný kommunista. Za zmínku stojí Sheila Cassidyová, která ačkoliv byla cizinka, byla po puči zadržena a mučena.
Závěr: Ďábla Belzebubem vyhánět nelze.
Nechápu toto černobílé vidění. Jak to bylo ve skutečnosti? Připomeňme si několik Pinochetových obětí jmenovitě. První je socialista Orlando Letelier, Allendeho ministr zahraničí. Během puče byl zadržen a ve vězení mučen. Po mezinárodním nátlaku byl propuštěn s tím, že musí opustit Chile. V roce 1976 byl zbaven chilského občanství na základě stejné praktiky, kterou v té době používaly kommunistické státy. Ani to však Pinochetovi nestačilo. Nedlouho poté ho nechal zavraždit - akt státního terrorismu.
Pinochetův régime zavraždil Charlese Hormana, amerického novináře, což nebyl žádný kommunista. Třetí známou obětí je písničkář Víctor Jara, což sice byl politický aktivista, ale opět žádný kommunista. Za zmínku stojí Sheila Cassidyová, která ačkoliv byla cizinka, byla po puči zadržena a mučena.
Závěr: Ďábla Belzebubem vyhánět nelze.
2. června 2008
1. června 2008
Arafat a Hitler
Problém Vrby je v tom, že umožňuje anonymní kommentáře, takže není jisté, zda příspěvek napsal ten, kdo se vydává za jejího autora. Tento mi však přijde autentický: "Hitler byl podstatně méně křivý než Arafat. Každý z těch dvou byl naprosto bezohledný zmetek, ale každý jinak. Arafatova ukňouraná krvavá tlama se Hitlerovi nemohla rovnat, cíle ale měli úměrně svým schopnostem oba stejné." Někdy si říkám, kde se v proisraelských lidech ta nenávist k Arafatovi bere. Nevím o tom, že Arabové stejně nenáviděli třeba Ben Guriona.
Updated: AndyO se ke svému příspěvku věrohodně (již smazaném pro obtěžování Tomáše Peciny) přihlásila, protože Blogger zajišťuje autenticitu.
Updated: AndyO se ke svému příspěvku věrohodně (již smazaném pro obtěžování Tomáše Peciny) přihlásila, protože Blogger zajišťuje autenticitu.
Čtvrtá slovesná třída
Má tři vzory: prosí, trpí, sází. Vzor prosí se od ostatních liší tím, že v minulém čase má koncovku -il, zatímco ostatní ji mají -el či -ěl. V současné době existuje mohutná tendence konvertovat vzor sází na vzor trpí tím, že 3. osoba množného čísla času přítomného přebírá koncovku 3. osoby čísla jednotného, tedy oni *sází místo sázejí. Tomu někdy čelí hyperkorrektost: *trpějí. Přitom rozlišovacím znakem mezi oběma vzory je 2. osoba čísla jednotného rozkazovacího způsobu: trp v. sázej.
K článku se vyjádřil p. Zeman. K tomu bych chtěl dodat, že nechápu, co má morfologie společného s orthografií.
Updated.
K článku se vyjádřil p. Zeman. K tomu bych chtěl dodat, že nechápu, co má morfologie společného s orthografií.
Updated.
28. května 2008
Řádění psychopata Petra Mauleho
Protože se Petr Maule rozhodl, že zahnojí ZMP svými sračkami, do doby, než se uklidní, jsem opět zavedl moderování kommentářů. Protože je můj přístup k Internetu poněkud omezený, omlouvám se, že Vám schválení kommentáře může trvat poněkud déle, pokud se toho nějaký můj kollega neujme místo mne. Stálé kommentátory vyzývám, aby se stali členy ZMP, protože pak jejich příspěvky moderování nepodléhají.
25. května 2008
Věra Tydlitátová a Národní strana
Tydlitátová své ignoranství, hanobení a pomlouvání druhých svaluje na své oběti. Martin Verner i jedna pozvánka na webu Národní strany se Tydlitátové opravdu "vkusně" posmívají kvůli jejímu vzhledu. Věra Tydlitátová zase nadává Petře Edelmannové do fašistických barbín, což blog na iDnes považuje asi za více přijatelné, než texty Petra Štursy, který byl před časem odejit.
Co dodat...
Co dodat...
24. května 2008
Druhá valná hromada spolku Wikipedie
Chaotické zakládání spolku Wikipedie zarazilo i Malého čtenáře. Nihil novi sub sole. Pokoušel jsem se to Eggovi a spol. vysvětlit již loni v létě; jedinou odpovědí bylo to, že mne Patnáctiletý kapitán Timichal na týden zablokoval za drzost k rovnějším mezi rovnými.
Uvažoval jsem, že bych na nesmyslný postup při zakládání toho spolku upozornil přímo ministerstvo vnitra. Pak jsem na to resignoval; ať ty nesmysly klidně zaregistrují. Což zjevně MV učinilo.
Celý problém neunikl pozornosti Malého čtenáře a cynického Ignáce Pospíšila.
Updated.
Uvažoval jsem, že bych na nesmyslný postup při zakládání toho spolku upozornil přímo ministerstvo vnitra. Pak jsem na to resignoval; ať ty nesmysly klidně zaregistrují. Což zjevně MV učinilo.
Celý problém neunikl pozornosti Malého čtenáře a cynického Ignáce Pospíšila.
Updated.
Výroky srbského velvyslance
Řekl: "Jugoslávie v roce 1968 jako jedna z mála socialistických zemí nezradila Československo."
Můj kommentář: V roce 1968 byla Jugoslávie kommunistická. Další kommunistický stát, který Československo "nezradil", bylo Ceauşescovo Rumunsko a Hoxhova Albánie.
Můj kommentář: V roce 1968 byla Jugoslávie kommunistická. Další kommunistický stát, který Československo "nezradil", bylo Ceauşescovo Rumunsko a Hoxhova Albánie.
23. května 2008
Marxista-leninista Ioannes Pragensis v akci
Bohužel jsem si zatím nenašel čas, abych podrobně rozebral asi největší sračku wikipedie, marxisticko-leninský blábol Komunismus. Starý kryptokommunista Ioannes Pragensis je těžší oříšek než Cynik. Ten jako horko těžko vystudovaný maturant své texty obalí poměrně snadno odhalitelnými nesmysly, i když odstranit je všechny i tak dá dost práce.
To Ioannes Pragensis je jinší kádr. Na boj s jeho marxistickou propagandou už musíte leccos znát a mít leccos nastudováno. Proto uvedu jen poměrně triviální příklad. Loni v říjnu vložil do textu obrázek s tímto popiskem: "První marxistická revoluce, [[Pařížská komuna]], byla utopena v krvi: mrtví komunardi v květnu 1871]]". Na tom obyčejnému wikipedistovi není podezřelého. Koho by napadlo si přečíst aspoň anglicky psanou wiki: "It has been variously described as either Anarchist or Socialist in tenor, depending on the ideology of the commentator." To sedí na I. P. jako prdel na hrnec.
Proto na závěr připomeňme alespoň Louise Michelovou, rudou pannu z Montmartru, kterou by marxista-leninista Ioannes Pragensis byl určitě schopen vydávat za marxistku.
Updated. Našeho statečného anonyma má analysa rozzuřila, takže mi v e-mailu mi vehementně vysvětloval, jak kovaným marxistou není, protože se rudé knížce ubránil. Inu, když něco vypadá jako koza a mečí jako koza, tak je to koza, i kdyby se všichni Ioannové stavěli na hlavu. A Gogol dodával: "Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu."
To Ioannes Pragensis je jinší kádr. Na boj s jeho marxistickou propagandou už musíte leccos znát a mít leccos nastudováno. Proto uvedu jen poměrně triviální příklad. Loni v říjnu vložil do textu obrázek s tímto popiskem: "První marxistická revoluce, [[Pařížská komuna]], byla utopena v krvi: mrtví komunardi v květnu 1871]]". Na tom obyčejnému wikipedistovi není podezřelého. Koho by napadlo si přečíst aspoň anglicky psanou wiki: "It has been variously described as either Anarchist or Socialist in tenor, depending on the ideology of the commentator." To sedí na I. P. jako prdel na hrnec.
Proto na závěr připomeňme alespoň Louise Michelovou, rudou pannu z Montmartru, kterou by marxista-leninista Ioannes Pragensis byl určitě schopen vydávat za marxistku.
Updated. Našeho statečného anonyma má analysa rozzuřila, takže mi v e-mailu mi vehementně vysvětloval, jak kovaným marxistou není, protože se rudé knížce ubránil. Inu, když něco vypadá jako koza a mečí jako koza, tak je to koza, i kdyby se všichni Ioannové stavěli na hlavu. A Gogol dodával: "Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu."
Článek o našem spolubloggerovi
A2 uveřejnil článek o lesku a bídě českých pravicových think tanks, kde zmínil i našeho spolubloggera.
Sousedská práva
Malý čtenář nás vyzval, abychom se vyjádřili k textu Tomáše Sokola. Musím říci, že sousedské právo patří k těm nejnudnějším partiím soukromého práva. Text mediálního advokáta je tomu práv; začíná poněkud chaotickým výkladem a pokračuje tupým positivismem.
Zajímavý postřeh
Různí panslavisté přirovnávají samostatnost Kosovy k Mnichovu 1938. Bohumil Doležal si však správně všiml, že vhodnější paralela je jinde: Vznik ČSR v roce 1918, kdy se také osamostanila provincie (Čechy) se značnou národní menšinou původně vládnoucího národa (Němci).
Svérázné pojetí svobody slova v podání Kurase
Publicista Benjamin Kuras opět zaperlil. V článku nazvaném Je nebezpečím Kapitál, nebo Mein Kampf?, rozvíjí problém, jak a které projevy zakazovat a které nikoli.
Nebyl by to Kuras, aby nedělal z komára velblouda. Z otázky, zda některé politické názory cenzurovat a zákonem potírat se dostává k nepochopitelné slovní ekvilibristice, kterou provádí čtenáře problematikou americké ústavy, přirozeného práva, nebo Adenauerovým závazkem, aby se nakonec dostal k vlastní prapodivné teorii, jakéhosi mustru, který nám pomůže v orientaci.
Ptá se, proč by jeden veřejný útok měl být poškozením občanským a jiný činem trestním?
Kurasův žebříček má odpověď: Je to proto, že jednotlivá lidská práva ohrožená a poškozená tím, či oním činem mají určitý žebříček důslednosti, na němž se shodují všechna zákonodárství demokratických států (co na tuhle formulaci místní právníci?, pozn.).
A slovutný autor pokračuje: první je právo na život, druhé na zákonně získaný soukromý majetek, třetí na svobodu pohybu, čtvrté na dobrou pověst, páté na svobodu projevu.
Charakteristicky Kurasovskou logikou si autor uzpůsobuje skutečnosti své vůli a typicky zjedodušuje. Mein Kampf ohrožuje životy, Das Kapital majetek. Demonstrace nacistické propagují vraždu, anarchistické jen ohrožují majetek. Karikatury Mohameda ohrožují jen dobrou pověst.
Podle těchto kritérií je údajně nutno rozlišovat a postupovat. To je opravdu skvostná formulace a hluboká myšlenka, vskutku hodná toho, být komentářem dne. Kuras své hluboké myšlení zahajuje větou o prodeji Turnerových deníků. Spíše než takové a podobné věci zakazovat by si měl uvědomit, že je to právě hysterie a volání po zákazech, co takovým titulům dělá reklamu a způsobuje, že trají rekordy v prodejnosti. Když se mi kniha nelíbí a bytostně s ní nesouhlasím, či lépe, mám s její existencí problém, tak ji nekupuji. To je asi jediný lék na tituly, z nichž jsme každý čas od času pohoršeni.
Je zjevné, že jak se šlape na kuří oko, je Kuras velký obdivovatel klasického liberalismu, rychle pryč.
Nebyl by to Kuras, aby nedělal z komára velblouda. Z otázky, zda některé politické názory cenzurovat a zákonem potírat se dostává k nepochopitelné slovní ekvilibristice, kterou provádí čtenáře problematikou americké ústavy, přirozeného práva, nebo Adenauerovým závazkem, aby se nakonec dostal k vlastní prapodivné teorii, jakéhosi mustru, který nám pomůže v orientaci.
Ptá se, proč by jeden veřejný útok měl být poškozením občanským a jiný činem trestním?
Kurasův žebříček má odpověď: Je to proto, že jednotlivá lidská práva ohrožená a poškozená tím, či oním činem mají určitý žebříček důslednosti, na němž se shodují všechna zákonodárství demokratických států (co na tuhle formulaci místní právníci?, pozn.).
A slovutný autor pokračuje: první je právo na život, druhé na zákonně získaný soukromý majetek, třetí na svobodu pohybu, čtvrté na dobrou pověst, páté na svobodu projevu.
Charakteristicky Kurasovskou logikou si autor uzpůsobuje skutečnosti své vůli a typicky zjedodušuje. Mein Kampf ohrožuje životy, Das Kapital majetek. Demonstrace nacistické propagují vraždu, anarchistické jen ohrožují majetek. Karikatury Mohameda ohrožují jen dobrou pověst.
Podle těchto kritérií je údajně nutno rozlišovat a postupovat. To je opravdu skvostná formulace a hluboká myšlenka, vskutku hodná toho, být komentářem dne. Kuras své hluboké myšlení zahajuje větou o prodeji Turnerových deníků. Spíše než takové a podobné věci zakazovat by si měl uvědomit, že je to právě hysterie a volání po zákazech, co takovým titulům dělá reklamu a způsobuje, že trají rekordy v prodejnosti. Když se mi kniha nelíbí a bytostně s ní nesouhlasím, či lépe, mám s její existencí problém, tak ji nekupuji. To je asi jediný lék na tituly, z nichž jsme každý čas od času pohoršeni.
Je zjevné, že jak se šlape na kuří oko, je Kuras velký obdivovatel klasického liberalismu, rychle pryč.
NSS popravil Klause
via Tomáš Pecina. NSS svým rozhodnutím odebral presidentu republiky jeho prerogativy: "Prezident republiky není nad zákonem a ani mimo jeho kontrolu … Jak však Nejvyšší správní soud již výše poukázal, rozhodování prezidenta republiky se neodehrává v právním vakuu, ale je vázáno stejnými principy jako veškerý výkon státní moci: striktní zákonností, zákazem libovůle a z toho plynoucími požadavky na konzistenci a předvídatelnost rozhodování."
22. května 2008
Dělnická třída má nižší IQ aned dvojí standard v eugenice
Někdo může veřejně označovat skupiny obyvatel, že mají nižší IQ - obzvláště, když se vyhne etnické identifikaci a hodí to po marxisticku třídně.
Někomu tento luxus již přiznán není, stojí na špatné straně akademické obce.
The working classes have lower IQs than those from wealthier backgrounds and should not be expected to win places at top universities, an academic has claimed.
Bruce Charlton, reader in evolutionary psychiatry at Newcastle University, suggested that the low numbers of working-class students at elite universities was the "natural outcome" of IQ differences between classes.
Working class 'has lower IQ', The Press Association, 22. května 2008
Někomu tento luxus již přiznán není, stojí na špatné straně akademické obce.
In his book The Bell Curve Wars: Race, Intelligence, and the Future of America, Steven Fraser writes that "by scrutinizing the footnotes and bibliography in The Bell Curve, readers can more easily recognize the project for what it is: a chilly synthesis of the work of disreputable race theorists and eccentric eugenicists". Since the book promulgated the idea that blacks were on average less intelligent than whites, some people fear that The Bell Curve can be used by extremists to justify genocide and hate crimes.
The Bell Curve, Wikipedia
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)