Republikánský kandidát na presidenta, John McCain, napsal o Rusku: "A decade and a half ago, the Russian people threw off the tyranny of communism and seemed determined to build a democracy and a free market and to join the West. Today, we see in Russia diminishing political freedoms, a leadership dominated by a clique of former intelligence officers, efforts to bully democratic neighbors, such as Georgia, and attempts to manipulate Europe's dependence on Russian oil and gas. We need a new Western approach to this revanchist Russia. We should start by ensuring that the G-8, the group of eight highly industrialized states, becomes again a club of leading market democracies: it should include Brazil and India but exclude Russia. Rather than tolerate Russia's nuclear blackmail or cyberattacks, Western nations should make clear that the solidarity of NATO, from the Baltic to the Black Sea, is indivisible and that the organization's doors remain open to all democracies committed to the defense of freedom. We must also increase our programs supporting freedom and the rule of law in Russia and emphasize that genuine partnership remains open to Moscow if it desires it but that such a partnership would involve a commitment to being a responsible actor, internationally and domestically.
More broadly, America needs to revive the democratic solidarity that united the West during the Cold War. We cannot build an enduring peace based on freedom by ourselves. We must be willing to listen to our democratic allies. Being a great power does not mean that we can do whatever we want whenever we want, nor should we assume that we have all the wisdom, knowledge, and resources necessary to succeed. When we believe international action -- whether military, economic, or diplomatic -- is necessary, we must work to persuade our friends and allies that we are right. And we must also be willing to be persuaded by them. To be a good leader, America must be a good ally."
8. března 2008
7. března 2008
Příhoda z anglické části wiki
Na rozdíl od tvrzení některých pitomců, nejsem na wikipedii zablokován. Dnes jsem si pokojně editoval na anglické části původní wiki: Vytvořil jsem heslo Spirituál kvintet. Ale pak přišel jakýsi editor, který jako by vypadl z oka establishmentu na cs:, a navrhl můj text na bleskurychlé smazání. Byl jsem poměrně v shocku, nicméně jsem se mu snažil trpělivě dokázat jeho omyl. Ale pak se ukázalo, že podobných zásahů měl na svědomí více.
S typicky wikipedickou nucenou zdvořilostí jsem mu dal, co proto. Ale teprve, když mu jeden správce oznámil, že pokud s podobnými nesmysly nepřestane, tak ho zablokuje, Jammy Simpson ztratil nervy a z wiki odešel nadobro. Typický případ samozvaného drába.
S typicky wikipedickou nucenou zdvořilostí jsem mu dal, co proto. Ale teprve, když mu jeden správce oznámil, že pokud s podobnými nesmysly nepřestane, tak ho zablokuje, Jammy Simpson ztratil nervy a z wiki odešel nadobro. Typický případ samozvaného drába.
Zřizovací akt za první republiky
Jak vypadaly správní akty ve formě zákona za první republiky je možno demonstrovat na zákonu č. 86/1920 Sb. z. a n., o Masarykově Akademii Práce:
Masarykova Akademie Práce je samostatný a samosprávný ústav vědecký se sídlem v Praze. Jeho úkolem jest organisovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu.
Organisace Masarykovy Akademie Práce bude upravena řádem, který bude vydán nařízením.
Třetinu prvních členů jmenuje vláda.
Předsedu Masarykovy Akademie Práce a jeho náměstky potvrzuje president republiky.
Státu náleží dozor k hospodářství Masarykovy Akademie Práce.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ostatními ministerstvy.
§ 1.
Masarykova Akademie Práce je samostatný a samosprávný ústav vědecký se sídlem v Praze. Jeho úkolem jest organisovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu.
§ 2.
Organisace Masarykovy Akademie Práce bude upravena řádem, který bude vydán nařízením.
Třetinu prvních členů jmenuje vláda.
Předsedu Masarykovy Akademie Práce a jeho náměstky potvrzuje president republiky.
Státu náleží dozor k hospodářství Masarykovy Akademie Práce.
§ 3.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ostatními ministerstvy.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Habrman v. r.
Znouzectnost - Krysař (Bylo nebylo)
Nejslavnější píseň punkové skupiny Znouzectnost (ZNC) se jmenuje Krysař (mp3 a slova) a je též známá jako Bylo nebylo. Vyšla na demo snímku Obludný Neználek (1989).
Bylo nebylo – prošly divný zprávy
že vyšlehnou hranice pro čerty a ďábly
do datumu na plakátech chybělo pár dní
na radnici krysaře zvou si páni radní
Bylo nebylo – řekli to by teda nešlo
s touhle vaší visáží hrát budete tu těžko
nás totiž vůbec nezajímá, že vás mají lidi rádi
my jsme tady od toho, jejich mysl chránit
Updated.
Bylo nebylo – prošly divný zprávy
že vyšlehnou hranice pro čerty a ďábly
do datumu na plakátech chybělo pár dní
na radnici krysaře zvou si páni radní
Bylo nebylo – řekli to by teda nešlo
s touhle vaší visáží hrát budete tu těžko
nás totiž vůbec nezajímá, že vás mají lidi rádi
my jsme tady od toho, jejich mysl chránit
Updated.
6. března 2008
Růst neliberální demokracie
via Waldgänger. Fareed Zakaria napsal geniální článek The Rise of Illiberal Democracy (český výtah z něho: "Zakariova teze zní: zavádějme rovnou prvky liberálního konstitucionalismu. Zavádějme rovnou to, v co doufáme, že nám vyprodukuje demokracie. Proto je dobré neliberální demokracie vést k tomu, aby se liberalizovaly, a v případě, že sklouznou v autoritativní stát, nesnažit se, aby byla opět obnovena demokracie, ale aby byl zaváděn liberální konstitucionalismus. U autoritativních států rezignujme na demokracii vůbec, neboť není účelná, a prosazujme pouze liberální konstitucionalismus."), kde rozlišil mezi demokracií a liberalismem (svobodou). USA podporují vznik demokracií, protože je to mediálně populární, ale přitom by měly spíše podporovat růst svobody: "If a country holds elections, Washington and the world will tolerate a great deal from the resulting government, as they have with Yeltsin, Akayev, and Menem. In an age of images and symbols, elections are easy to capture on film. (How do you televise the rule of law?) But there is life after elections, especially for the people who live there."
Zadržování Ruska
Přečtěte si článek o zdrojích ruského chování. Jeho autorkou je Julie Tymošenková a článek odkazuje na oba nejslavnější texty George F. Kennana (1904–2005).
"Kryshtanovskaya argues that a closer look at these biographies -- examining gaps in resumés, odd career paths, or service in KGB affiliates -- suggests that 78 percent of the top people in Putin's regime can be considered ex-KGB."
Rusko vyváží hlavně suroviny, zbraně a letadla.
"17 percent of the Russian population that is Muslim"
"Kryshtanovskaya argues that a closer look at these biographies -- examining gaps in resumés, odd career paths, or service in KGB affiliates -- suggests that 78 percent of the top people in Putin's regime can be considered ex-KGB."
Rusko vyváží hlavně suroviny, zbraně a letadla.
"17 percent of the Russian population that is Muslim"
4. března 2008
2. března 2008
Lze pojmenovat věci pravými jmény?
Renáta Vesecká, Karel Černovský, Libor Grygárek, Petr Coufal, Arif Salichov, Pavel Kučera a Pavel Němec v. Marie Benešová se bude u Městského soudu v Praze projednávat v pondělí 17. 3. 2008 od 14.00.
Význam 27. dodatku pro českou právní politiku
Rozhodl jsem se, že tentokrát zúročím svou professi legislativce a napíšu něco z mezinárodní komparace.
27. dodatek americké ústavy (PDF) je pozoruhodný hned v několika směrech. Jednak svým obsahem – zvýšení platu členů Kongressu nabývá účinnosti až po volbách ("No law, varying the compensation for the services of the Senators and Representatives, shall take effect, until an election of Representatives shall have intervened.") – jednak způsobem přijetí.
Nejprve k proceduře. Americká ústava je federální. To znamená, že ji může měnit pouze zákon, který byl schválen stanoveným počtem států (75 % či více). Článek V stanoví doslova toto: "The Congress, whenever two thirds of both Houses shall deem it necessary, shall propose Amendments to this Constitution, or, on the Application of the Legislatures of two thirds of the several States, shall call a Convention for proposing Amendments, which in either Case, shall be valid to all Intents and Purposes, as Part of this Constitution, when ratified by the Legislatures of three fourths of the several States or by Conventions in three fourths thereof, as the one or the other Mode of Ratification may be proposed by the Congress; Provided that no Amendment which may be made prior to the Year One thousand eight hundred and eight shall in any Manner affect the first and fourth Clauses in the Ninth Section of the first Article; and that no State, without its Consent, shall be deprived of its equal Suffrage in the Senate."
Problém byl v tom, že 27. dodatek byl navržen již v roce 1789, tedy před 218 lety. Do roku 1792, kdy to bylo aktuální, ho ratifikovalo jen 7 států z požadovaných 10. Pak process ratifikace usnul. Výjimkou byl rok 1873, kdy ho ratifikovalo Ohio. Na návrh dodatku se pak zapomnělo. Byl oživen až v 70. letech 20. století, když ho v roce 1978 ratifikoval Wyoming. Co tomu předcházelo? Mezníkové rozhodnutí (landmark decision) SCOTUS ve věci Coleman v. Miller, 307 U. S. 433 (1939), které stanovilo, že ratifikace je vyhlášena na dobu neurčitou, pokud není výslovně stanoveno jinak. Rozhodnutí ve věci Coleman v. Miller bylo mezníkové, protože ustavilo doktrínu politické otázky, což by mělo být inspirativní i pro český ústavní soud.
Požadovaný 38. stát (z 50), Alabama, návrh dodatku ratifikovala v roce 1992, tedy 202 a ½ roku po návrhu. A to je pro ČR inspirativní. Je totiž třeba skoncovat s praxí, že právní předpis vydaný před rokem 1989, 1945 či 1918 nás nezajímá. Kromě vysoce známého ABGB bych připomněl císařský patent ze dne 10. září 1773 č. 1520 v Kropatschkově sbírce, o veřejných sbírkách, zákon č. 565/1786 JGS, ze dne 15. července 1786, dražební řád (o veřejných dražbách), zákon č. 117/1852 ř. z., ze dne 27. května 1852, o zločinech, přečinech a přestupcích, a zákon č. 7/1864 českého zemského zákoníku, ze dne 16. dubna 1864, obecní zřízení. Všechny (kromě českého obecného zřízení) byly výslovně zrušeny, ale jejich legislativní čistota je inspirativní i dnes.A konečně meritorně, patří k právním obyčejům, že nikdo nemá rozhodovat sám o sobě. Zvýší-li zákonodárný sbor členům zákonodárného sboru platy, má to být až pro zákonodárný sbor následující, tedy v našem případě až 6. poslaneckou sněmovnu.
- Článek Twenty-seventh Amendment to the United States Constitution na wikipedii
- Článek Coleman v. Miller na wikipedii
Černobílý pohled
Milan Zelený byl v 90. letech velice populární jako první zásadní kritik ekonomické transformace. Bohužel je jeho vadou stejně černobílé vidění jako těch, které kritisuje. Namátkou: "Proč jsme se museli vracet k ústavě a legislativě z První republiky, tj. do dvacátých let minulého století, a tak se vyhnout modernímu zákonodárství, přímé demokracii a regionální autonomii?" To není takto jednoduché. Předně jsme se do první republiky nevraceli, protože naše ústava má s II. ústavou ČSR jen máloco společného. Navíc právní řád I. republiky nelze takto lacině, bez hlubšího rozboru, odsuzovat.
"Proč jsme zničili výkonné české zemědělství prostým rozdrobením, i když jsme mohli všude ve světě sledovat trendy opačné a úspěchy integrace a automatizace?" Protože se dalo nápravě křivd před ekonomickou effektivitou.
"Proč jsme zničili výkonné české zemědělství prostým rozdrobením, i když jsme mohli všude ve světě sledovat trendy opačné a úspěchy integrace a automatizace?" Protože se dalo nápravě křivd před ekonomickou effektivitou.
Domácí násilí
Zajímavý článek vyšel na Britských listech. K tomu několik poznámek. Násilí je vždy je fysické; psychické zneužívání je týrání, verbální poznámky jsou obtěžování.
I na případu domácího násilí se ukazuje, jak hluboce jsou v nás zakořeny genderové stereotypy o ženě jako slabém tvoru. Cílem feminismu je potlačit a k tomu se hlásím i já.
K tomu též poznámky předsedy Soudcovské unie.
I na případu domácího násilí se ukazuje, jak hluboce jsou v nás zakořeny genderové stereotypy o ženě jako slabém tvoru. Cílem feminismu je potlačit a k tomu se hlásím i já.
K tomu též poznámky předsedy Soudcovské unie.
Plzeň ukázala: Všechno jde, když se chce
Průběh soboty byl velkým vítězstvím lidských práv v ČR. Poděkovat za to je nutné zejména nejvyššímu správnímu soudu, který lidská práva ochránil. Dále je nutno poděkovat policii, která ukázala, že není schopna jen excessů, ale že rovněž dokáže chránit lidská práva, protože nerozpustila zakázanou demonstraci antinacistů, kterou nesvolal (sic!) František Kostlán, protože k tomu nebyl žádný důvod.
Na druhou stranu jsou zde otazníky. Proč fašisté z establishmentu chtěli zakázat demonstraci neonacistů? Proč jiní
fašisté z establishmentu zakázali demonstraci antinacistů? Proč je v Praze nižší úroveň lidských práv než v Plzni?
Na druhou stranu jsou zde otazníky. Proč fašisté z establishmentu chtěli zakázat demonstraci neonacistů? Proč jiní
fašisté z establishmentu zakázali demonstraci antinacistů? Proč je v Praze nižší úroveň lidských práv než v Plzni?
1. března 2008
Proč došlo v případě Kosova k porušení mezinárodního práva
Guy Peters v poslední době často mluví o "chauvinistických mýtech" v situaci, kdy se vystupuje kriticky, či odmítavě k nedávnému jednostrannému vyhlášení kosovské nezávisloti. Peters často poukazuje na pověstný "žalář národů", kterým Jugoslávie v minulosti byla a často také poukazuje na to, že země, která je sice kolébkou národa, ale v níž už ten národ prakticky nežije, musí patřit novým obyvatelům.
V nedávné době mi proto též v diskusi pod jedním článkem kladně odpověděl na otázku, zda by podporoval snahu kupříkladu francouzských muslimů, kteří by jednoho dne žádali o odtržení části země od Francie.
Ponechám-li stranou tyto otázky, tak dle mého Peters ignoruje fakt, že Jugoslávie (Srbsko) během devadesátých let prodělala politické změny a i když se ani v roce 1999 nedalo hovořit o demokracii "v západním slova smyslu", je nepopiratelné, že určitý (dost značný) posun od autokratického spravování země Miloševičem směrem k demokracii prodělala.
Je proto nekorektní morálním apelem poměřovat nedávné vyhlášení nezávislosti Kosova s postupným osamostatňováním se Chorvatska, Slovinska, Bosny, nebo Černé hory. Už proto, že Peters tak automaticky vsugerovává myšlenku, že Srbové byli k jakýmkoli kosovským požadavkům nekompromisní a odmítaví. Přitom je to právě naopak. Kosovu byla již delší dobu nabízena autonomie. To ovšem představitelé kosovských albánců odmítli.
Rezoluce RB OSN č. 1244 z 10. června 1999 sice nehovoří v tom smyslu, že by explicitně zapovídala vyhlášení kosovské nezávislosti, nicméně garantuje suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie:
"Reaffirming the commitment of all Member States to the sovereignty and territorial integrity of the Federal Republic of Yugoslavia and the other States of the region, as set out in the Helsinki Final Act and annex 2"
"Stvrzuje závazek všech členských států respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a dalších států tohoto regionu v souladu s dodatkem 2 Helsinského závěrečného aktu."
Jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti bez projednání na půdě RB OSN a za současné ignorace nesouhlasu některých států, které se k vyhlášení kosovské nezávislosti staví odmítavě a kriticky (včetně Srbska samotného), tak stěží může být považováno za "kosovský 28. říjen", nýbrž zcela oprávněně za nový Mnichov.
V nedávné době mi proto též v diskusi pod jedním článkem kladně odpověděl na otázku, zda by podporoval snahu kupříkladu francouzských muslimů, kteří by jednoho dne žádali o odtržení části země od Francie.
Ponechám-li stranou tyto otázky, tak dle mého Peters ignoruje fakt, že Jugoslávie (Srbsko) během devadesátých let prodělala politické změny a i když se ani v roce 1999 nedalo hovořit o demokracii "v západním slova smyslu", je nepopiratelné, že určitý (dost značný) posun od autokratického spravování země Miloševičem směrem k demokracii prodělala.
Je proto nekorektní morálním apelem poměřovat nedávné vyhlášení nezávislosti Kosova s postupným osamostatňováním se Chorvatska, Slovinska, Bosny, nebo Černé hory. Už proto, že Peters tak automaticky vsugerovává myšlenku, že Srbové byli k jakýmkoli kosovským požadavkům nekompromisní a odmítaví. Přitom je to právě naopak. Kosovu byla již delší dobu nabízena autonomie. To ovšem představitelé kosovských albánců odmítli.
Rezoluce RB OSN č. 1244 z 10. června 1999 sice nehovoří v tom smyslu, že by explicitně zapovídala vyhlášení kosovské nezávislosti, nicméně garantuje suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie:
"Reaffirming the commitment of all Member States to the sovereignty and territorial integrity of the Federal Republic of Yugoslavia and the other States of the region, as set out in the Helsinki Final Act and annex 2"
"Stvrzuje závazek všech členských států respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a dalších států tohoto regionu v souladu s dodatkem 2 Helsinského závěrečného aktu."
Jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti bez projednání na půdě RB OSN a za současné ignorace nesouhlasu některých států, které se k vyhlášení kosovské nezávislosti staví odmítavě a kriticky (včetně Srbska samotného), tak stěží může být považováno za "kosovský 28. říjen", nýbrž zcela oprávněně za nový Mnichov.
Budou Palestinci obětí holocaustu?
Náměstek israelského ministra národní obrany, Matan Vilnai, prohlásil: "Větší střelbou raket na sebe [Palestinci] přivedou větší šoa, protože k sebeobraně použijeme veškerou sílu."
To nedomyslel, protože Palestincům nahrál na smeč: "Čelíme novým nacistům," kontroval Vilnajovým slovům mluvčí Hnutí islámského odporu Sami Abú Zuhrí. "Chtějí zabít a spálit palestinský národ."
Je jasné, že Vilnai chtěl říci: "Intensivnější střelbou raket si Palestinci sami sobě způsobí větší katastrofu, protože k sebeobraně použijeme veškerou sílu." Nicméně tohle dnešní hraní se zakázanými / posvátnými slovy jinak skončit nemohlo. Spadl do své vlastní pasti.
To nedomyslel, protože Palestincům nahrál na smeč: "Čelíme novým nacistům," kontroval Vilnajovým slovům mluvčí Hnutí islámského odporu Sami Abú Zuhrí. "Chtějí zabít a spálit palestinský národ."
Je jasné, že Vilnai chtěl říci: "Intensivnější střelbou raket si Palestinci sami sobě způsobí větší katastrofu, protože k sebeobraně použijeme veškerou sílu." Nicméně tohle dnešní hraní se zakázanými / posvátnými slovy jinak skončit nemohlo. Spadl do své vlastní pasti.
Topolánek opět rychleji mluví než myslí
Český premiér podpořil republikánského kandidáta v presidentských volbách v USA. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby p. Topolánek byl soukromník, nebo nanejvýše pouhý politik. Ale on je státník. Chce snad náš premiér říci, že Česká republika si přeje, aby nebyl zvolen Obama? Jak s ním potom bude jménem České republiky jednat, když bude zvolen demokrat, jako že bude?
Mirek Topolánek by si měl urychleně uvědomit, zda chce být českým státníkem, nebo členem McCainova volebního štábu, a podle toho se zachovat.
Mirek Topolánek by si měl urychleně uvědomit, zda chce být českým státníkem, nebo členem McCainova volebního štábu, a podle toho se zachovat.
Bezpráví neonacistů
Ačkoliv jsem horlivým stoupencem práva neonacistů shromažďovat se, je nutno vidět, že jejich chování je často v příkrém rozporu s právním řádem a že pošlapávají práva a svobody jiných.
Je směšné, že establishment o tom referuje tak, že vlastně nereferuje (bez odkazů a úmyslně zkomolené názvy). ZMP si na nic nehrají, a proto přinášejí funkční odkaz. Chci však neonacisty upozornit, že tato jejich aktivita je v příkrém rozporu právem takto poškozených na soukromí, a proto by ji měli okamžitě zanechat. Pokud tak neučiní dobrovolně, je zcela správně, že proti nim zasáhne státní moc.
Znalost práva u neonacistů je velice limitovaná: "Poslední zprávy mluví o tom, že primátor podal kasační stížnost, i kdyby byla uznána, tak PROTEST SE USKUTEČNÍ, ale nebude to již pochod, ale pouze shromáždění". Ve skutečnosti je pochod jen druhem shromáždění.
Na druhou stranu, nechápu, co je špatného na této adoraci: "My všichni jsme Hitlerovými dětmi. Jsme dětmi nacionální revoluce. Kráčíme v jeho šlépějích a naplňujeme odkaz, který nám zanechal. Byl to veliký a dobrosrdečný člověk, muž ušlechtilých zásad, bystrý politik, který dokázal vytěžit z minima maximum. Byl učitelem, otcem, byl vším. Proto nesmíme na toho muže nikdy zapomenout a vždy ctít jeho památku." Je sice absurdní, ale proč někomu vymlouvat jeho špatný vkus?
Je směšné, že establishment o tom referuje tak, že vlastně nereferuje (bez odkazů a úmyslně zkomolené názvy). ZMP si na nic nehrají, a proto přinášejí funkční odkaz. Chci však neonacisty upozornit, že tato jejich aktivita je v příkrém rozporu právem takto poškozených na soukromí, a proto by ji měli okamžitě zanechat. Pokud tak neučiní dobrovolně, je zcela správně, že proti nim zasáhne státní moc.
Znalost práva u neonacistů je velice limitovaná: "Poslední zprávy mluví o tom, že primátor podal kasační stížnost, i kdyby byla uznána, tak PROTEST SE USKUTEČNÍ, ale nebude to již pochod, ale pouze shromáždění". Ve skutečnosti je pochod jen druhem shromáždění.
Na druhou stranu, nechápu, co je špatného na této adoraci: "My všichni jsme Hitlerovými dětmi. Jsme dětmi nacionální revoluce. Kráčíme v jeho šlépějích a naplňujeme odkaz, který nám zanechal. Byl to veliký a dobrosrdečný člověk, muž ušlechtilých zásad, bystrý politik, který dokázal vytěžit z minima maximum. Byl učitelem, otcem, byl vším. Proto nesmíme na toho muže nikdy zapomenout a vždy ctít jeho památku." Je sice absurdní, ale proč někomu vymlouvat jeho špatný vkus?
29. února 2008
Rozpad žaláře národů - Jugoslávie
motto: "Slovinsko, Chorvatsko, Bosna, Kosovo jsou 4 zcela rozličné příběhy se zcela rozličnými viníky: Slovinsko mělo konflikt s federální komunistickou Jugoslávií. Chorvatsko částečně rovněž, ale hlavní podíl měli Srbové a Chorvati (myslel jsem, že hlavně Srbové, ale začali to Chorvati, v zájmu objektivity dělím vinu na obě strany). Bosna – hlavní viník Izetbegovič, ale ostatní strany taky nezahálely. Kosovo je jasná záležitost. Nezapomínejme na vinu např. Německa s uspěchaným uznáním samostatného Chorvatska apod. Odtržení Makedonie a Černé Hory dokazuje, že se od Jugoslávie dalo oddělit nenásilnou cestou." Vodník
Jak to bylo ve skutečnosti? Jugoslávie byl srbský žalář národů, který držel pohromadě jen díky studené válce. Když skončila, první se chtěli osamostatnit Slovinci. Srbové, kteří ovládali federální moc, to nechtěli připustit. Naštěstí ten konflikt byl krátký a pro Slovince vítězný. Nyní jsou v EU a bez zaostalých Srbů výtečně prosperují.
Druzí se chtěli osamostatnit Chorvati. Tam už to bylo horší, protože v Chorvatsku žilo mnoho Srbů. Válka byla vleklá a krvavá.
Třetí se chtěli osamostatnit Bosňané. Ani to Srbové nehodlali připustit, protože Bosna a Hercegovinu považovali za integrální součást Velkého Srbska. Po krvavé válce se to Bosňanům podařilo.
Jako čtvrté toužilo po nezávislosti na Srbsku (to tehdy ještě vystupovalo pod maskou Jugoslávie) Kosovo. Zde to doslova narazila na nejhorší srbské chauvinistické mýthy, které absolutně nerespektují, že země, která je sice kolébkou národa, ale v níž už ten národ prakticky nežije, musí patřit novým obyvatelům.
Pátí se osamostatnili Makedonci. V Makedonii prakticky žádní Srbové nežijí, takže to Srbům bylo jedno.
Šestí získali nezávislost Černohorci. Tam to bylo nejzvláštnější, protože vztah Černohorců k Srbům je stejný jako vztah Moravanů k Čechům. Srbové však byli po 4 válkách, které rozpoutali, a secessi Makedonců natolik oslabeni, že se nezmohli na jakýkoliv odpor.
Jak to bylo ve skutečnosti? Jugoslávie byl srbský žalář národů, který držel pohromadě jen díky studené válce. Když skončila, první se chtěli osamostatnit Slovinci. Srbové, kteří ovládali federální moc, to nechtěli připustit. Naštěstí ten konflikt byl krátký a pro Slovince vítězný. Nyní jsou v EU a bez zaostalých Srbů výtečně prosperují.
Druzí se chtěli osamostatnit Chorvati. Tam už to bylo horší, protože v Chorvatsku žilo mnoho Srbů. Válka byla vleklá a krvavá.
Třetí se chtěli osamostatnit Bosňané. Ani to Srbové nehodlali připustit, protože Bosna a Hercegovinu považovali za integrální součást Velkého Srbska. Po krvavé válce se to Bosňanům podařilo.
Jako čtvrté toužilo po nezávislosti na Srbsku (to tehdy ještě vystupovalo pod maskou Jugoslávie) Kosovo. Zde to doslova narazila na nejhorší srbské chauvinistické mýthy, které absolutně nerespektují, že země, která je sice kolébkou národa, ale v níž už ten národ prakticky nežije, musí patřit novým obyvatelům.
Pátí se osamostatnili Makedonci. V Makedonii prakticky žádní Srbové nežijí, takže to Srbům bylo jedno.
Šestí získali nezávislost Černohorci. Tam to bylo nejzvláštnější, protože vztah Černohorců k Srbům je stejný jako vztah Moravanů k Čechům. Srbové však byli po 4 válkách, které rozpoutali, a secessi Makedonců natolik oslabeni, že se nezmohli na jakýkoliv odpor.
Srbští barbaři
Vodník mne na Vrbě obviňuje, že mám morální vinu na ničení pravoslavných památek. Nemyslím. Podle mého názoru jsou Srbové a Albánci jeden za 18 a druhý bez 2 za 20. Pravoslaví ani islám totiž nemají úctu k životu, ani k hmotným hodnotám. Posuďte sami:
- Ferhat-pašina džamija
- mešita v Llapi (PDF)
- Foča
- etc.
Kommunistická persekuce sociálních demokratů
ČSSD ji uvádí na svém webu. Sporná je postava Jaromíra Nechanského. Veleslav Wahl v roce 1995 dostal Řád bílého lva II. třídy.
Kommunisté k výročí jejich putsche
KSČM vydala velice stručné stanovisko k 60. výročí jejich putsche. Spíše než pokus o historickou analysu se jedná o bezcennou polemiku se soudobým antikommunismem.
Státní terror na konci 40. letech kommunisté označují za "proces prohlubování národní a demokratické revoluce". Kommunistickou totalitu za "první historickou formu socialismu".
Vlastní státní převrat KSČM považuje za "ústavně provedenou revoluci, které se zúčastnily široké vrstvy občanů", jako kdyby kommunistické SA – Lidové milice – byly legální. Legalitu akčních výborů také KSČM nemůže myslet vážně. Korumpování zemědělců bolševici popisují jako "spojení s životními zájmy širokých neprivilegovaných vrstev a jejich aktivní prosazování".
Nic není větší známkou intelektuálního úpadku KSČM než toto stanovisko. Na druhou stranu, když pologramotná novinářka Ivana Svobodová z Mladé fronty dělá rozhovor s chytrým šéfem poslaneckého klubu KSČM, je jasné, kdo je vítězem.
Státní terror na konci 40. letech kommunisté označují za "proces prohlubování národní a demokratické revoluce". Kommunistickou totalitu za "první historickou formu socialismu".
Vlastní státní převrat KSČM považuje za "ústavně provedenou revoluci, které se zúčastnily široké vrstvy občanů", jako kdyby kommunistické SA – Lidové milice – byly legální. Legalitu akčních výborů také KSČM nemůže myslet vážně. Korumpování zemědělců bolševici popisují jako "spojení s životními zájmy širokých neprivilegovaných vrstev a jejich aktivní prosazování".
Nic není větší známkou intelektuálního úpadku KSČM než toto stanovisko. Na druhou stranu, když pologramotná novinářka Ivana Svobodová z Mladé fronty dělá rozhovor s chytrým šéfem poslaneckého klubu KSČM, je jasné, kdo je vítězem.
28. února 2008
Quo usque tandem, Kostláne?
Quo usque tandem abutere, Kostláne, patientia nostra? Quam diu etiam furor iste tuus nos eludet? Quem ad finem sese effrenata iactabit audacia?
František Kostlán svolává demonstraci ("Přijdeme proto v daný čas (1. 3. 2008. ve 14.00 hodin) před plzeňskou Velkou synagogu číst jména nacistických obětí, stejně jako další občané.") a přitom tvrdí, že žádnou nesvolává: "Akce nebude nikým oficiálně oznámená, svolávaná ani organizovaná," protože dobře ví, že shromáždění, které se takto pokouší svolat, je zakázané.
Takto se v českých zemích naposledy chovali bolševici, pane Kostláne. Takový despekt k právu a přirozené lidské slušnosti jste se nemohl naučit jinde než u Lenina a Trockého.
Nějak jsem si nestačil všimnout, že by v ústavě stálo, že všichni mají svobodu shromaždovací, vyjma neonacistů.
František Kostlán svolává demonstraci ("Přijdeme proto v daný čas (1. 3. 2008. ve 14.00 hodin) před plzeňskou Velkou synagogu číst jména nacistických obětí, stejně jako další občané.") a přitom tvrdí, že žádnou nesvolává: "Akce nebude nikým oficiálně oznámená, svolávaná ani organizovaná," protože dobře ví, že shromáždění, které se takto pokouší svolat, je zakázané.
Takto se v českých zemích naposledy chovali bolševici, pane Kostláne. Takový despekt k právu a přirozené lidské slušnosti jste se nemohl naučit jinde než u Lenina a Trockého.
Nějak jsem si nestačil všimnout, že by v ústavě stálo, že všichni mají svobodu shromaždovací, vyjma neonacistů.
Klassická česká intolerance
Jana Dvořáková na svém blogu napsala, že poprvé v životě vykouřila jednu cigaretu a že jí to chutnalo. Hned se na ní sesypali typicky čeští intoleranti, co si to dovoluje. Symptomatická je věta: "Neznám příšernější zážitek, než se líbat s kuřačkou," ačkoliv ve skutečnosti je to přesně naopak.
S českým národem je cosi špatně, když tolik jeho příslušníků má pocit, že za každou cenu musí druhému člověku vnucovat své vlastní normy.
S českým národem je cosi špatně, když tolik jeho příslušníků má pocit, že za každou cenu musí druhému člověku vnucovat své vlastní normy.
Nekonečná pitomost českých novinářů
Lidové noviny se vyznačují tím, že skvěle naplňují hlavní zásadu českých novin: O věci zásadně píší ti, kteří jí vůbec nerozumí. Tak o právu píší anonymní právní anafabeti: "Bureš měl prý podle nich využívat Sládkovo právnické vzdělání, například při žalobě na primátora Plzně Pavla Rödla."
Co na tom, že Václav Bureš Rödla nežaloval, nýbrž udal. Hodinky, nebo holínky, obojí se natahuje. Kdy konečně české noviny přestanou desinformovat a začnou informovat?
Co na tom, že Václav Bureš Rödla nežaloval, nýbrž udal. Hodinky, nebo holínky, obojí se natahuje. Kdy konečně české noviny přestanou desinformovat a začnou informovat?
27. února 2008
Lidská práva Plzně
Tak nám Nejvyšší správní soud podle advokáta Jaroslava Svejkovského porušil lidská práva Plzně. Čeho je moc, toho je příliš. Při nejbližší příležitosti budu prosazovat, aby veřejnoprávním korporacím byla ústavní stížnost odepřena.
A chronický překračovatel pravomocí veřejného činitele, primátor Pavel Rödl, by se konečně mohl naučit, že platně oznámené shromáždění se nezakazuje, nýbrž rozpouští. Vždyť je to pro ostudu.
A chronický překračovatel pravomocí veřejného činitele, primátor Pavel Rödl, by se konečně mohl naučit, že platně oznámené shromáždění se nezakazuje, nýbrž rozpouští. Vždyť je to pro ostudu.
Amavi te puella
Amavi te, puella,
iam te habet collega,
amavi te, puella,
iam te nolo.
Tantam simiam,
in via inveniam
amavi te, puella,
iam te nolo.
In silvis resonant
dulcia carmina,
in silvis resonat
dulce carmen!
Dulcia carmina,
in silvis resonant,
in silvis resonat
dulce carmen!
In Pragensi ponte
crescunt sua sponte
multi flores prae colores,
sine ullo fonte
multi flores prae colores,
sine ullo fonte.
Ego volo ire
flores custodire
et per aqam providere
reviviscent mire
et per aqam providere
reviviscent mire.
iam te habet collega,
amavi te, puella,
iam te nolo.
Tantam simiam,
in via inveniam
amavi te, puella,
iam te nolo.
In silvis resonant
dulcia carmina,
in silvis resonat
dulce carmen!
Dulcia carmina,
in silvis resonant,
in silvis resonat
dulce carmen!
In Pragensi ponte
crescunt sua sponte
multi flores prae colores,
sine ullo fonte
multi flores prae colores,
sine ullo fonte.
Ego volo ire
flores custodire
et per aqam providere
reviviscent mire
et per aqam providere
reviviscent mire.
Nepřesvědčivé Bursíkovy výmluvy
ČR teď žije skandálem předsedy Strany zelených. Hlavičky inkriminovaných e-mailů asi nikdo nezveřejnil, takže je třeba vzít za vděk analysou Práva (autentičtější texty má Mladá fronta). Zde je pokus o rekonstrukci:
A tady je ten osudový omyl (Reply to All místo Forward to Kateřina Jacques):
From: Olga Zubová <Olga.Zubova@seznam.cz>
To: Poslanecký klub Strany zelených <klub@zeleni.cz>Time: neděle 24. února 2008 22:17
Subject: omluvenka
Ze zdravotních důvodů se bohužel musím omluvit ještě z jednání klubu dne 26.2. Tento týden podstoupím druhou operaci, předpokládané propuštění z nemocnice je 3.3. nebo 4.3. Záleží na pooperačním stavu, na tom, zda nebudou žádné další komplikace.
Děkuji za pochopení
OlgaA tady je ten osudový omyl (Reply to All místo Forward to Kateřina Jacques):
From: Martin Bursík <martin.bursik@zeleni.cz>
To: Olga Zubová <Olga.Zubova@seznam.cz>, Poslanecký klub Strany zelených <klub@zeleni.cz>Time: neděle 24. února 2008 23:13:02
Subject: Re: [Klub] omluvenka
Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný. Donutíme je ke spolupráci - silou, kaťuško.
Políbení martin
Návštěvnost podle Toplistu
Průměrná denní návštěvnost vybraných webů za poslední týden podle statistik Toplistu:
01. Zvědavec - 6009.89
02. Osud.cz - 4684.35
03. Matrix 2001 - 3408.56
04. Virtually - 2167.38
05. AlterMedia ČR - 2089.29
06. Romea.cz - 1568.54
07. Econnect - 1411.25
08. ePortál - 1402.51
09. Eretz - 1383.70
10. Eurábia - 1143.66
11. EU.Portál - 1020.88
12. Zprávy, media, politika - 172.14
13. EUServer.cz - 57.40
01. Zvědavec - 6009.89
02. Osud.cz - 4684.35
03. Matrix 2001 - 3408.56
04. Virtually - 2167.38
05. AlterMedia ČR - 2089.29
06. Romea.cz - 1568.54
07. Econnect - 1411.25
08. ePortál - 1402.51
09. Eretz - 1383.70
10. Eurábia - 1143.66
11. EU.Portál - 1020.88
12. Zprávy, media, politika - 172.14
13. EUServer.cz - 57.40
24. února 2008
Kommunistická offensiva skončila
Když si přečtete kommunistické hodnocení presidentské volby, tak zjistíte, že ze všeho nejvíce jsou šťastni z toho, že ji přečkali bez úhony a nerozpadli se. To je jasná známka, že KSČM není s to na politickou offensivu ani pomýšlet a že je ráda, že neprohrála svou vlastní defensivu: "Uhráli jsme to v rámci možností, jak nejlépe to šlo," pochvalují si i sami volitelé." I to, že nemají žádný zisk, je pro ně úspěch. Zvláštní. Z takových kommunistů není třeba mít žádné obavy.
Operace Podkova
Operace Podkova byl název pro ethnickou čistku v Kosovu, jejíž cílem bylo zbavit oblast albánského obyvatelstva. Jen díky operaci NATO Spojená síla nebyla dokončena.
Německý generál Heinz Loquai ve své knize: Der Kosovo-Konflikt. Wege in einen vermeidbaren Krieg. Die Zeit von Ende November 1997 bis März 1999. Nomos Verlagsgesellschaft, Baden-Baden 2000, ISBN 3789066818, tvrdí, že nic takového neexistovalo a jako korunní důkaz uvádí jazykovou otázku. Podkova se srbsky řekne potkovica; potkova je to chorvatsky, takže se jedná podvod německých tajných služeb, které neuměly rozlišit mezi srbštinou a chorvatštinou.
Jak je to ve skutečnosti? Chorvaté používají oba tvary stejně často: Google, chorvatská stránka. Srbové tvar potkova nepoužívají, to je pravda. Nicméně poznatky o tajném Miloševićově plánu máme od bulharských tajných služeb. Bulharsky i makedonsky se podkova řekne potkova. Je tedy možné, že překladatel do němčiny omylem považoval bulharský výraz za srbský.
Hlavní důkaz ale je, že operace Podkova nebyla nic jiného než realisace starého plánu, jehož autorem byl Vaso Čubrilović, na "odsun" Albánců.
Německý generál Heinz Loquai ve své knize: Der Kosovo-Konflikt. Wege in einen vermeidbaren Krieg. Die Zeit von Ende November 1997 bis März 1999. Nomos Verlagsgesellschaft, Baden-Baden 2000, ISBN 3789066818, tvrdí, že nic takového neexistovalo a jako korunní důkaz uvádí jazykovou otázku. Podkova se srbsky řekne potkovica; potkova je to chorvatsky, takže se jedná podvod německých tajných služeb, které neuměly rozlišit mezi srbštinou a chorvatštinou.
Jak je to ve skutečnosti? Chorvaté používají oba tvary stejně často: Google, chorvatská stránka. Srbové tvar potkova nepoužívají, to je pravda. Nicméně poznatky o tajném Miloševićově plánu máme od bulharských tajných služeb. Bulharsky i makedonsky se podkova řekne potkova. Je tedy možné, že překladatel do němčiny omylem považoval bulharský výraz za srbský.
Hlavní důkaz ale je, že operace Podkova nebyla nic jiného než realisace starého plánu, jehož autorem byl Vaso Čubrilović, na "odsun" Albánců.
Patrick Buchanan vystihl dilema Ruska
Ve svém článku (zde je jeho překlad do češtiny) Patrick J. Buchanan vcelku trefně vystihl dilema Ruska v otázce politiky uznávání některých států. Putin vcelku logicky pohrozil uznáním některých jednostranně vyhlášených států jako Podněsteří, Abcházie či Jižní Osetie v případě uznání nezávislosti Kosova ze strany určitých zemí.
Na druhou stranu je to však právě Rusko, které má na svém území řadu oblastí se separatistickými tendencemi a rozhosně se nejedná jen o Čečensko. Nyní se navíc zdá, že doba po 11. září, kdy si Rusko mohlo relativně nerušeně řešit své vnitřní problémy s menšinami, již končí.
Na druhou stranu je to však právě Rusko, které má na svém území řadu oblastí se separatistickými tendencemi a rozhosně se nejedná jen o Čečensko. Nyní se navíc zdá, že doba po 11. září, kdy si Rusko mohlo relativně nerušeně řešit své vnitřní problémy s menšinami, již končí.
Zapomeňte na 50. léta
V souvislosti s 60. výročím únorového putsche se opět množí články o 50. letech. Kromě toho, že jsou bezduché, nemají suché popisy kommunistického státního terroru (1948–1954, stovky mrtvých) pro současnost o nic větší význam než nacistická okupace (desítky tisíc mrtvých) nebo III. republika (tisíce mrtvých). Podstatný pro dnešek byl obyčejný kommunism (1956–1989), neboť právě v něm se definovaly mnohé stereotypy, v nichž žijeme dodnes.
Dokud budeme svou analysu kommunismu omezovat na 50. léta, která nebyla ničím jiným než revolučním vybočením z normality, nepochopíme z kommunismu a jeho významu pro dnešek vůbec nic podstatného.
Dokud budeme svou analysu kommunismu omezovat na 50. léta, která nebyla ničím jiným než revolučním vybočením z normality, nepochopíme z kommunismu a jeho významu pro dnešek vůbec nic podstatného.
23. února 2008
Obama vyhrává
Zatímco John McCain má vítězství v primárkách prakticky jisté, v Demokratické straně drama pokračuje. Akutálně vede Obama nad Clintonovou 977 : 911. To je překvapivý výsledek. Jak správně konstatuje Raimondo, je to vzpoura lidu proti mediálnímu establishmentu.
Česká ultralevice
V české ultralevici dlouho dominovali stalinisté, trockisté a pouliční anarchističtí násilníci a rváči, ale nyní už to neplatí. Ultralevice se začíná etablovat i v establishmentu. Ačkoliv panslavistické a rusofilské tendence jsou v české veřejnosti silné, Kavanovu a Schnurovu pro-srbskou iniciativu mnoho lidí nepodpořilo. Z těch známějších uvádím:
To iniciativa Ne základnám je jiné kafe. Podporují ji zvučné a jinak obvykle apolitické osobnosti.
- Jan Keller
- Vladimíra Levá
- Milan Nápravník
- Josef Pokštefl
- Miroslav Polreich
- Jan Tesař
- Vlastimil Aubrecht
- Čestmír Císař
- Anna Čurdová
- Ivan David
- Kosta Dimitrov
- Richard Dolejš
- Jaroslav Foldyna
- Vítězslav Jandák
- Jaromír Jermář
- Zdeněk Jičínský
- Jiří Jírovec
- Miloslav Kaláb
- Kateřina Konečná
- Stanislav Křeček
- Vladimír Laštůvka
- Karel Machovec
- Ivan Ohlídal
- Rudolf Převrátil
- Miroslav Ransdorf
- Jakub Rolčík
- Martin Škabraha
- Ladislav Skopal
- Karel Šplíchal
- Martin Tesařík
- Petr Uhl
- Milan Valach
- Miloš Zeman
- Dagmar Žaludová
To iniciativa Ne základnám je jiné kafe. Podporují ji zvučné a jinak obvykle apolitické osobnosti.
- Noam Chomsky
- Miroslav Hroch
- Václav Pavlíček
- Jan Rataj
- Jan Keller
- Erazim Kohák
- Luboš Kropáček
- Radim Valenčík
- Ivan Odilo Štampach
- Jaroslav Šabata
- Petr Uhl
- Jan Tesař
- Radovan Suchánek
- Petr Bělovský
- Zdeněk Bárta
- Jan Kavan
- Věra Chytilová
- Zdeněk Troška
Srbské zločiny
Britské listy v roce 1999 uveřejnily výtah z vynikajícího článku v Sunday Times: "To, že k některým masakrům došlo po bombardování, nesnímá z jejich pachatelů břemeno morální odpovědnosti ani o jediný milimetr. Jen to potvrzuje hluboký nihilismus srbského politického vedení. Stejně jak jako se zrychlila likvidace evropských židů, když začalo spojenecké bombardování proměňovat Německo v rumiště, tak v Kosovu režim dál prováděl svůj plán terorizování a likvidace kosovských Albánců i v situaci, kdy směřovalo Srbsko k drtivé porážce. Srbové si mysleli: jestliže prohrajeme, ať to dopadne špatně i s našimi nepřáteli . . . Mýtus Kosova Pole stojí na počátku historie srbské sebelítosti a sebelítost byla používána po dlouhá staletí jako nástroj pro ospravedlňování zločinů. Vyhnali nás z našich domovů v chorvatské Krajině, řeknou vám Srbové. Je to pravda, ale k tomu došlo teprve až poté, co se pokusil Slobodan Miloševič uškrtit chorvatskou nezávislost při jejím zrodu. Vyhnali nás v roce 1996 ze Sarajeva. Ano, ale teprve poté, co srbští střelci obléhali město a stříleli na ženy, které se snažily nabírat vodu pro domácnost u hydrantů v ulicích. V jádru temného maelstromu, který proměnil obyčejné Srby v Kosovu ve vrahy, je sebelítost a popírání skutečnosti."
Annexe Bosny a Hercegoviny
Annexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem v roce 1908 nebyla násilná, jak se nám pokouší namluvit zastydlý chauvinista Ivo Vašíček. Naše vlast Bosnu a Hercegovinu okupovala již od roku 1878 a v roce 1909 s annexí souhlasily všechny velmoci, včetně Ruska. Toto o tom píší Dodatky k Ottovi, tedy Dohodová propaganda: "Od sblížení Ruska a Anglie r. 1907 veškeru pozornost rus. diplomacie pohlcovala balkánská krise, kterou způsobilo vyhlášení anekse Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem (6. říj. 1908). Mimo to současně s tím prohlásilo se také Bulharsko za stát naprosto nezávislý na Turecku a jeho kníže Ferdinand přijal král. titul. Podle tvrzení rakouského min. zahr. bar. Aehrenthala dal Izvolskij na poradách, konaných na zámku Buchlově, k aneksi souhlas. Izvolskij marně se potom dovolával svolání konference signatárních mocností (t. j. mocností, podepsavších berlín. smlouvu v r. 1878), až nakonec byl donucen před spojenou diplomacií rak.-něm. na celé čáře ustoupiti. Za pomoci Ruska byla sice upravena otázka bulhar. nezávislosti, ale Srbové, dožadující se za aneksi Bosny a Hercegoviny příslušných kompensací, byli Ruskem opuštěni a donuceni přijmouti potupné rak. ultimatum. Na jaře r. 1909 Německo postavilo se za svého rak. spojence a Rusko, nedostatečně vyzbrojené a zmítané vnitřními spory, musilo uznati aneksi bez jakýchkoliv výhrad. Tuto diplomatic. porážku Ruska přijala rus. vlastenecká veřejnost ostrou kritikou. Izvolskij byl nucen ustoupiti (28. září 1910) a jeho místo zaujal D. S. Sazonov."
Rovněž je lživý Vašíčkův výrok: "Srbové dokázali vlastními silami vyhnat oslabené cizí agresory ze svého území a obnovili svá původní území." Ve skutečnosti naše vojska Srbsko na hlavu porazila již v roce 1915. Zbytky srbského vojska musely prchnout do Řecka. Teprve když Dohoda na podzim 1918 porazila Bulharsko a Turecko, mohli Srbové uvažovat u ukončení naší okupace. Ale bez Francouzů by se na nic nezmohli.
Rovněž je lživý Vašíčkův výrok: "Srbové dokázali vlastními silami vyhnat oslabené cizí agresory ze svého území a obnovili svá původní území." Ve skutečnosti naše vojska Srbsko na hlavu porazila již v roce 1915. Zbytky srbského vojska musely prchnout do Řecka. Teprve když Dohoda na podzim 1918 porazila Bulharsko a Turecko, mohli Srbové uvažovat u ukončení naší okupace. Ale bez Francouzů by se na nic nezmohli.
Anonym a Švejnar
Anonym na ZMP neustále tvrdí, že KSČM nezavinila porážku Jana Švejnara. Co o tom soudí sám Švejnar? "Vždy bylo otázkou, jak se zachovají komunisté. Kdyby se rozhodli pro mě, tak by se daly pak získat hlasy i několika dalších původně nerozhodnutých volitelů." Podrobněji o tom mluví v dnešním vynikajícím rozhovoru pro Právo Jiří Paroubek.
Švejnar: "Měli příležitost nabrat nový směr, neudělali to. Vedení komunistické strany ukázalo, že zatím není ochotno plně se integrovat do české politické scény." Je zjevné, že ČSSD nyní půjde do prava.
Švejnar: "Měli příležitost nabrat nový směr, neudělali to. Vedení komunistické strany ukázalo, že zatím není ochotno plně se integrovat do české politické scény." Je zjevné, že ČSSD nyní půjde do prava.
Justin Raimondo se mýlí
Ve svém článku Iraq and the Kosovo Connection (přeloženo jako Justin Raimondo: Irácké a kosovské souvislosti) Raimondo tvrdí: "We are, it seems, presently engaged in a two-front "civilizational" conflict: with the Slavic world, in central and eastern Europe, as well as in the rest of Russia's "near abroad"; and with Sunni insurgents and Shi'ite Iranians, i.e., a good deal of the Islamic world." ("Vypadá to, že jsme byli zavlečeni do války na dvou „civilizačních“ frontách: se slovanským světem ve střední a východní Evropě a se sunitskými povstalci a šítskými Íránci.")
Ve skutečnosti neexistuje nic takového jako "Slavic world". Srbští chauvinisté jsou, vyjma Ruska, zcela isolováni: "Proti vyhlášení samostatného Kosova dnes přišlo na Palackého náměstí v Praze demonstrovat zhruba sto lidí. Akci svolal Ivan Hadrava, původně očekával, že přijde tisícovka demonstrantů." Podporují je toliko extrémisté, ale od nich se opatrně distancují: "Z toho, že na náměstí dorazilo i několik desítek radikálů z Autonomních nacionalistů, neměli účastníci protestu radost. "Není nám to příjemné, ale vyhnat je nemůžeme. Zkusíme je přimět, aby nedělali problémy," doufal Hadrava."
Ve skutečnosti neexistuje nic takového jako "Slavic world". Srbští chauvinisté jsou, vyjma Ruska, zcela isolováni: "Proti vyhlášení samostatného Kosova dnes přišlo na Palackého náměstí v Praze demonstrovat zhruba sto lidí. Akci svolal Ivan Hadrava, původně očekával, že přijde tisícovka demonstrantů." Podporují je toliko extrémisté, ale od nich se opatrně distancují: "Z toho, že na náměstí dorazilo i několik desítek radikálů z Autonomních nacionalistů, neměli účastníci protestu radost. "Není nám to příjemné, ale vyhnat je nemůžeme. Zkusíme je přimět, aby nedělali problémy," doufal Hadrava."
Policejní brutalita v USA
K policejním excessům dochází i v USA (video). Rozdíl je však v reakci společnosti a politiků. "It is horrific, but the swift action to remove the officer involved in the incident by Police Chief (Henry) Whitehorn certainly will go a long way in restoring public confidence and trust," she said. "It sends a strong message that this community does not tolerate that kind of behavior. Most people realize that the actions of one member are not reflective of the entire body." (místní deník)
V USA se nečeká, až policejní inspekce celou věc vyšetří, nýbrž poškozený podá žalobu o náhradu škody. To jen v ČR si lidé myslí, že trestní právo vyřeší vše.
V USA se nečeká, až policejní inspekce celou věc vyšetří, nýbrž poškozený podá žalobu o náhradu škody. To jen v ČR si lidé myslí, že trestní právo vyřeší vše.
22. února 2008
21. února 2008
Jejich pravá podstata
Heslem sametové revoluce bylo: "Nejsme jako oni." Jací byli oni? Zakazovali se pokojně shromažďovat, petice či jiný politický názor pro ně byl zločin.
Jak to vypadá dnes, po téměř 20 letech? "Podle Löwyho v ČR svoboda shromažďování je, ale nesmí se přehánět." Že Vám není hanba.
Jak to vypadá dnes, po téměř 20 letech? "Podle Löwyho v ČR svoboda shromažďování je, ale nesmí se přehánět." Že Vám není hanba.
19. února 2008
Guy Peters: Pitomost novinářů prosakuje do politických stran
ODS zvažovala, zda senátora SNK ED Josefa Novotného zažaluje nebo udá. Nakonec se rozhodla, že ho udá. Pokud by státní zástupce hodlal zahájit trestní stíhání, přeji si, aby Senát Novotného nevydal, aby kohokoliv přešly choutky persekuovat své opponenty za politickou činnost, za verbální delikty.
Proč o tom píši? Kvůli tradiční pitomosti novinářů z Lidovek. Předseda senátního klubu ODS Jiří Stříteský svého kollegu udá, ale Lidové noviny napíší: "ODS kontruje. Zažalovala senátora". Jsou ti ignoranti vůbec schopni rozlišit mezi udáním a žalobou?
Nejhorší je, že toto právní bezvědomí journalistů prosakuje i do politických stran. "Občanští demokraté podle něj [Stříteského] ještě s právníky konzultují to, zda mají podat jen trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv, nebo přímo žalobu kvůli poškození dobrého jména ODS." Jen udání. Jako kdyby udání nebylo mnohem tíživější než žaloba. Jako kdyby hrozba vězením nic neznamenala.
Proč o tom píši? Kvůli tradiční pitomosti novinářů z Lidovek. Předseda senátního klubu ODS Jiří Stříteský svého kollegu udá, ale Lidové noviny napíší: "ODS kontruje. Zažalovala senátora". Jsou ti ignoranti vůbec schopni rozlišit mezi udáním a žalobou?
Nejhorší je, že toto právní bezvědomí journalistů prosakuje i do politických stran. "Občanští demokraté podle něj [Stříteského] ještě s právníky konzultují to, zda mají podat jen trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv, nebo přímo žalobu kvůli poškození dobrého jména ODS." Jen udání. Jako kdyby udání nebylo mnohem tíživější než žaloba. Jako kdyby hrozba vězením nic neznamenala.
18. února 2008
Evropský ethnomasochism?
Člen předsednictva Konzervativní strany, Vlastimil Podracký, dne 24. 1. 2008 zveřejnil článek Evropský ethnomasochism (název převeden do konservativní orthografie), který dne 6. února 2008 přetiskla jeho strana, dne 11. února 2008 Atllanka a dne 17. února 2008 Délský potápeč. (Nejhezčí verse je na Atllance; ta je i s obrázky). ZMP ho přetiskovat nebudou a místo toho ho zkritisují. Málokdy se totiž stane, aby ZMP obhajovaly mainstreamový názor.
Omlouvám se ctěnému přispěvateli ZMP a členu Konzervativní strany, ale jak svědčí již její název, Konzervativní strana není konservativní. Jedinými pravými konservativci jsou paleos. Naproti tomu váleční štváči neo-cons nezapřou svůj marxistický původ. Tak i slovo etnomasochizmus by vedle Podrackého takto napsalyi již prakticky jen kommunistické Haló noviny levicoví extrémisté.
Ale k věci. Pokání a sebezpytování je základní křesťanskou ctností. Těžko může být něco více konservativního. Naproti tomu zastydlý nacionalism (národovectví), maskovaný jako vlastenectví (patriotism), je přímým dědicem hrůz Francouzské revoluce a šílenství jakobínů. Indiferentismem a relativismem je proto postoj, že utrpení bližního nás nezajímá, pokud to není utrpení soukmenovce. To je ten nejhorší příznak zániku kultury a rovnosti lidí před Bohem. Kristus nepřinesl evangelium pouze Čechům, nýbrž všem lidem bez rozdílu.
Křížové výpravy, otrokářství, kolonialism. Každý komplexní jev má své kladné a své stinné stránky. V době vrcholného nacionalismu (chauvinismu) se stinné stránky těchto událostí neviděly. Ačkoliv si hrál na objektivism, objektivní nebyl. Přitom schopnost sebereflexe slouží k sebezdokonalení. Teprve, když si přiznám chybu, mohu ji napravit.
Laicisace státu. Ale abych na 19. století jenom nenadával. Teprve v 19. století se obecně prosadila myšlenka, kterou v USA zavedli již v století 18., a to odluka církve od státu. To, že škola nemá být nástrojem ideologické náboženské nebo quasináboženské výchovy, je úžasný výdobytek, který tuto citlivou otázku ponechává přirozené jednotce – rodině. Nechápu, proč si Podracký přeje, aby nezletilým stát vymýval mozek v "národních nebo náboženských hodnotách".
Jiná kultura. Buddhism, jóga nebo islám je pro Podrackého zlo. Je pro něj zlem i judaism nebo pohanství? Schvalování zločinů je přirozené lidské právo. Bez svobodné diskusse, a to včetně diskusse o zločinech, není svoboda vůbec. Zvláště, když je zřejmé, že je pro jednoho zločin, pro jiného zločin není: "Vražda na tyrannu není zločinem."
Obrana appeasementu. Schopnost se dohodnout, tolerance a mír jsou základními lidskými hodnotami. Rooseveltova provokace války s Japonci jí nebyla. Chamberlain je dnes lacině odsuzován. Přitom poznal svou chybu a také ji napravil. Naproti tomu israelský apartheid si zaslouží odsouzení a na tom nemohou nic změnit zoufalé násilné akce kolonisovaného ethnika. Důvodem je elementární neschopnost velkorysosti na israelské straně, což nezakryje ani dovedná propaganda, které veří stále méně lidí.
Česká otázka. Není náhodou, že tito neo-"konservativci" nemají ponětí o české historii, o českém státním právu. Češi měli svůj stát vždy. Nejsou to Slováci, to je zcela jiný národ. Není náhodou, že tito neo-"konservativci" jsou antiromští rasisté. To je totiž problém, který musíme řešit, nikoliv muslimy ve Francii. Popírání romského holocaustu je jen symptomech neschopnosti postavit se vlastním problém čelem. Antiněmecký chauvinism už ani nepřekvapuje. Je totiž pro české národovectví tradiční a nacionalisté se z něj nejsou s to poučit, ačkoliv zavinil všechny tragédie českého národa ve 20. století.
Není lepší illustrací zvrácenosti českého chauvinismu než je jeho postoj ke Slovákům. Je velkou zásluhou Václava Klause, že rozdělil neživotné Československo a tím vzájemné vztahy postavil na zdravou úroveň. Porušovat Pittsburskou dohodu nešlo donekonečna a ani terror proti Tukovi a dalším na tom nemohl nic změnit. (Dodatky: "Z [Tuka Vojtěch JUDr.]-ova pera byl také článek Vacuum juris ve Slováku 1928, který se stal bezprostř. popudem k tomu, že [Tuka Vojtěch JUDr.] byl 3. led. 1929 zatčen a 5. říj. 1929 odsouzen na 15 let do káznice a ke ztrátě obč. práv na 3 léta pro zločin úkladů proti republ." x wiki: "V roce 1929 byl zatčen a odsouzen za špionáž v prospěch Maďarska na 15 let vězení.") Oktrojovat ústavu 3 000 000 Němcům rovněž také není normální.
Historie. Dějiny jsou minulostí psanou pro dnešek. Nemá cenu být za každou cenu mravní relativista a říkat, že Žižkovo úpálení adamitů není zločinem, protože tehdy upalovali i pravověrní katholíci. Žižkův čin byl zločin tehdy, je zločinem i dnes. Ale co čekat od bývalého lapky.
Euroatlantická společnost není v úpadku. Naopak je v nejlepším období svého vývoje vůbec.
Updated.
Omlouvám se ctěnému přispěvateli ZMP a členu Konzervativní strany, ale jak svědčí již její název, Konzervativní strana není konservativní. Jedinými pravými konservativci jsou paleos. Naproti tomu váleční štváči neo-cons nezapřou svůj marxistický původ. Tak i slovo etnomasochizmus by vedle Podrackého takto napsal
Ale k věci. Pokání a sebezpytování je základní křesťanskou ctností. Těžko může být něco více konservativního. Naproti tomu zastydlý nacionalism (národovectví), maskovaný jako vlastenectví (patriotism), je přímým dědicem hrůz Francouzské revoluce a šílenství jakobínů. Indiferentismem a relativismem je proto postoj, že utrpení bližního nás nezajímá, pokud to není utrpení soukmenovce. To je ten nejhorší příznak zániku kultury a rovnosti lidí před Bohem. Kristus nepřinesl evangelium pouze Čechům, nýbrž všem lidem bez rozdílu.
Křížové výpravy, otrokářství, kolonialism. Každý komplexní jev má své kladné a své stinné stránky. V době vrcholného nacionalismu (chauvinismu) se stinné stránky těchto událostí neviděly. Ačkoliv si hrál na objektivism, objektivní nebyl. Přitom schopnost sebereflexe slouží k sebezdokonalení. Teprve, když si přiznám chybu, mohu ji napravit.
Laicisace státu. Ale abych na 19. století jenom nenadával. Teprve v 19. století se obecně prosadila myšlenka, kterou v USA zavedli již v století 18., a to odluka církve od státu. To, že škola nemá být nástrojem ideologické náboženské nebo quasináboženské výchovy, je úžasný výdobytek, který tuto citlivou otázku ponechává přirozené jednotce – rodině. Nechápu, proč si Podracký přeje, aby nezletilým stát vymýval mozek v "národních nebo náboženských hodnotách".
Jiná kultura. Buddhism, jóga nebo islám je pro Podrackého zlo. Je pro něj zlem i judaism nebo pohanství? Schvalování zločinů je přirozené lidské právo. Bez svobodné diskusse, a to včetně diskusse o zločinech, není svoboda vůbec. Zvláště, když je zřejmé, že je pro jednoho zločin, pro jiného zločin není: "Vražda na tyrannu není zločinem."
Obrana appeasementu. Schopnost se dohodnout, tolerance a mír jsou základními lidskými hodnotami. Rooseveltova provokace války s Japonci jí nebyla. Chamberlain je dnes lacině odsuzován. Přitom poznal svou chybu a také ji napravil. Naproti tomu israelský apartheid si zaslouží odsouzení a na tom nemohou nic změnit zoufalé násilné akce kolonisovaného ethnika. Důvodem je elementární neschopnost velkorysosti na israelské straně, což nezakryje ani dovedná propaganda, které veří stále méně lidí.
Česká otázka. Není náhodou, že tito neo-"konservativci" nemají ponětí o české historii, o českém státním právu. Češi měli svůj stát vždy. Nejsou to Slováci, to je zcela jiný národ. Není náhodou, že tito neo-"konservativci" jsou antiromští rasisté. To je totiž problém, který musíme řešit, nikoliv muslimy ve Francii. Popírání romského holocaustu je jen symptomech neschopnosti postavit se vlastním problém čelem. Antiněmecký chauvinism už ani nepřekvapuje. Je totiž pro české národovectví tradiční a nacionalisté se z něj nejsou s to poučit, ačkoliv zavinil všechny tragédie českého národa ve 20. století.
Není lepší illustrací zvrácenosti českého chauvinismu než je jeho postoj ke Slovákům. Je velkou zásluhou Václava Klause, že rozdělil neživotné Československo a tím vzájemné vztahy postavil na zdravou úroveň. Porušovat Pittsburskou dohodu nešlo donekonečna a ani terror proti Tukovi a dalším na tom nemohl nic změnit. (Dodatky: "Z [Tuka Vojtěch JUDr.]-ova pera byl také článek Vacuum juris ve Slováku 1928, který se stal bezprostř. popudem k tomu, že [Tuka Vojtěch JUDr.] byl 3. led. 1929 zatčen a 5. říj. 1929 odsouzen na 15 let do káznice a ke ztrátě obč. práv na 3 léta pro zločin úkladů proti republ." x wiki: "V roce 1929 byl zatčen a odsouzen za špionáž v prospěch Maďarska na 15 let vězení.") Oktrojovat ústavu 3 000 000 Němcům rovněž také není normální.
Historie. Dějiny jsou minulostí psanou pro dnešek. Nemá cenu být za každou cenu mravní relativista a říkat, že Žižkovo úpálení adamitů není zločinem, protože tehdy upalovali i pravověrní katholíci. Žižkův čin byl zločin tehdy, je zločinem i dnes. Ale co čekat od bývalého lapky.
Euroatlantická společnost není v úpadku. Naopak je v nejlepším období svého vývoje vůbec.
Updated.
Klika správců opět zasahuje
Správce Vrba vyzval Dezidora, aby vyvolal hlasování o tom, zda má zůstat ve funkci. To je takový wikipedický folklore a pro p. Vrbu je typické, že se ani nenamáhal pořádně odůvodnit, proč tuto šaškárnu požaduje: "je Tvuj mesic . . . rada Tvych kroku byla stejne kontroverznich . . . V nekterych ohledech jsi me pri shrnovani diskusi prekvapil."
Dezidor mu nicméně vyhověl. Protože je to momentálně nejlepší správce (čímž neříkám, že je dobrý; to si netroufám hodnotit), tak v hlasování snadno obstál. (P. Vrba symptomaticky, když viděl, že výsledek je jednoznačný, raději nehlasoval, ačkoliv tento nesmysl sám požadoval.) Proti Dezidorovi vesměs hlasovali jen ti největší tyranni wikipedie: Chmee2, Aktron, Cynik a Daniel Baránek. Ládina vynechávám, protože se svůj hlas nenamáhal odůvodnit, takže není známo, co ho k tomu vedlo.
Vsuvka: Pro p. Baránka je typické, že si plete otevřenou encyklopedii s věstníkem establishmentu (à la Mladá fronta). To by nám mohlo být jedno, kdyby wiki nebyla tak důležitá. Cituje ji totiž kdekdo. V tomto konkrétním případě mne uklidňuje, že ani nejrůznější cynikové nestačili poničit solidní základy hesla, které jsem mu dal. Naproti tomu blábol respektisty musí na pravou míru uvádět skuteční odborníci.
Proti ale hlasoval i Malý čtenář, který i přes svou nespornou genialitu v jiných oblastech, je posedlý honbou za ultrapravičáky, jako kdyby Dezidor i nakrásně byl neonacista, neměl právo jím být. Závadnost hesla Martin Herzán nechápu a tím méně jeho nebezpečnost. Nicméně velkým lidem by se měly tolerovat jejich zvláštnosti, zejména, když nijak zvlášť neškodí.
V normální kommunitě by Dezidor smazal ten paranoidní výkřik a bylo by. Ne tak ve wikipedii. To bylo křiku od Berenů všeho typu, že zasahuje ve své vlastní věci! Proto se Dezidor obrátil na kommunitu správců. Nota bene, že nenavrhoval žádný trest. To byla chyba, protože vědět měl a mohl, že to nějaký wiki nadrženec zneužije k tomu, aby své komplexy méněcennosti saturoval masturbačním ego tripem. A taky, že jo. Chmee2, jehož jediná "zásluha" o wiki je, že ji zasvinil rádobyhumorem, mu vysolil 14 dní natvrdo a tento skvělý orgasm mu zase na několik dní poskytl illusi vlastní užitečnosti.
Útěchou nám může být, že Malému čtenáři může být tato Chmee2ova ejakulace naprosto ukradena. A nemělo by nás mýlit rozumné Cynikovo vystupování v kause Chmee2ově onanie. Řídí se totiž heslem: "Nepřítel mého nepřítele je mým spojencem." To je celé.
Dezidor mu nicméně vyhověl. Protože je to momentálně nejlepší správce (čímž neříkám, že je dobrý; to si netroufám hodnotit), tak v hlasování snadno obstál. (P. Vrba symptomaticky, když viděl, že výsledek je jednoznačný, raději nehlasoval, ačkoliv tento nesmysl sám požadoval.) Proti Dezidorovi vesměs hlasovali jen ti největší tyranni wikipedie: Chmee2, Aktron, Cynik a Daniel Baránek. Ládina vynechávám, protože se svůj hlas nenamáhal odůvodnit, takže není známo, co ho k tomu vedlo.
Vsuvka: Pro p. Baránka je typické, že si plete otevřenou encyklopedii s věstníkem establishmentu (à la Mladá fronta). To by nám mohlo být jedno, kdyby wiki nebyla tak důležitá. Cituje ji totiž kdekdo. V tomto konkrétním případě mne uklidňuje, že ani nejrůznější cynikové nestačili poničit solidní základy hesla, které jsem mu dal. Naproti tomu blábol respektisty musí na pravou míru uvádět skuteční odborníci.
Proti ale hlasoval i Malý čtenář, který i přes svou nespornou genialitu v jiných oblastech, je posedlý honbou za ultrapravičáky, jako kdyby Dezidor i nakrásně byl neonacista, neměl právo jím být. Závadnost hesla Martin Herzán nechápu a tím méně jeho nebezpečnost. Nicméně velkým lidem by se měly tolerovat jejich zvláštnosti, zejména, když nijak zvlášť neškodí.
V normální kommunitě by Dezidor smazal ten paranoidní výkřik a bylo by. Ne tak ve wikipedii. To bylo křiku od Berenů všeho typu, že zasahuje ve své vlastní věci! Proto se Dezidor obrátil na kommunitu správců. Nota bene, že nenavrhoval žádný trest. To byla chyba, protože vědět měl a mohl, že to nějaký wiki nadrženec zneužije k tomu, aby své komplexy méněcennosti saturoval masturbačním ego tripem. A taky, že jo. Chmee2, jehož jediná "zásluha" o wiki je, že ji zasvinil rádobyhumorem, mu vysolil 14 dní natvrdo a tento skvělý orgasm mu zase na několik dní poskytl illusi vlastní užitečnosti.
Útěchou nám může být, že Malému čtenáři může být tato Chmee2ova ejakulace naprosto ukradena. A nemělo by nás mýlit rozumné Cynikovo vystupování v kause Chmee2ově onanie. Řídí se totiž heslem: "Nepřítel mého nepřítele je mým spojencem." To je celé.
17. února 2008
Guy Peters: Nechutná propaganda ODS
Přečtěte si text Vladimíra Tlustého a pak si poslechněte projev, na nějž naráží. A takto tento propagandista pracuje soustavně.
Je také zajímavého srovnat Tlustého: "Pokud ale dostane šanci, tak si Paroubek společně s komunisty určitě nenechá utéct příležitost "umravnit" svobodné občany . . . A stejným směrem, tedy na východ, by nasměrovali i naši zahraniční politiku" a Peheho: "Někteří američtí experti a vysocí úředníci se ovšem v soukromých rozhovorech nadále nijak netají svými pochybnostmi o Klausově skutečné podpoře pro strategické cíle USA, například umístění radarové základny v Česku. Spekulují, že Klaus po svém znovuzvolení obrátí, neboť v podstatných věcech vždy souzněl s ruskou zahraniční politikou. To může být dobrá zpráva pro komunisty, ale jak se s tím srovná ODS?"
Kdo z nich má pravdu? Oba? Že by nás čekala rusifikace tak jako tak?
Je také zajímavého srovnat Tlustého: "Pokud ale dostane šanci, tak si Paroubek společně s komunisty určitě nenechá utéct příležitost "umravnit" svobodné občany . . . A stejným směrem, tedy na východ, by nasměrovali i naši zahraniční politiku" a Peheho: "Někteří američtí experti a vysocí úředníci se ovšem v soukromých rozhovorech nadále nijak netají svými pochybnostmi o Klausově skutečné podpoře pro strategické cíle USA, například umístění radarové základny v Česku. Spekulují, že Klaus po svém znovuzvolení obrátí, neboť v podstatných věcech vždy souzněl s ruskou zahraniční politikou. To může být dobrá zpráva pro komunisty, ale jak se s tím srovná ODS?"
Kdo z nich má pravdu? Oba? Že by nás čekala rusifikace tak jako tak?
Guy Peters: Pochybná kvalita svobody slova ve Francii
Jak informuje Délský potápěč, Jean-Marie Le Pen byl odsouzen, protože v časopise Rivarol prohlásil, že „během německé okupace se ve Francii nic krutého ani nelidského nedělo,“ což je ve Francii trestný čin.
Na druhou stranu je nutno uvést na pravou míru informaci, že Le Pen byl v protiněmeckém odboji (FFI). Ve skutečnosti byl odmítnut, protože mu bylo jen 16.
Na druhou stranu je nutno uvést na pravou míru informaci, že Le Pen byl v protiněmeckém odboji (FFI). Ve skutečnosti byl odmítnut, protože mu bylo jen 16.
Guy Peters: Správný rozsudek
Někteří lidé si myslí, že cizí právní řády z nějakého důvodu nemusí respektovat. Snad je toto poučení i pro ně.
Proč byla Švejnarova kandidatura od začátku "mission impossible"
Jan Čulík ve svém článku velmi přesně vystihl, z jakého důvodu jsem i já byl od samého počátku přesvědčen o tom, že kandidatura Jana Švejnara je bez šance:
Česká republika se vždycky, v klíčových momentech, navrátila k svému normalizačnímu étosu, mírně pozměněnému postkomunistickou érou. To, že tento normalizační étos (čachrování a pragmatické boje o osobní moc, bez ohledu na to, jak se mají občané) v zemi dál vládne - toho je vyjádřením i nynější "volební" vítězství Václava Klause.
Česká republika se vždycky, v klíčových momentech, navrátila k svému normalizačnímu étosu, mírně pozměněnému postkomunistickou érou. To, že tento normalizační étos (čachrování a pragmatické boje o osobní moc, bez ohledu na to, jak se mají občané) v zemi dál vládne - toho je vyjádřením i nynější "volební" vítězství Václava Klause.
Bohorovnost ústavního soudu
Pavel Rychetský prohlásil: "Ústavní soud není schopen na všechny tyto dopisy odpovídat, nehledě na to, že mu takovou kompetenci k vyřizování stížností občanů ani Ústava České republiky nesvěřila".
Takovou úřední aroganci by jeden pohledal. Každý úřad, včetně ústavního soudu, je povinen odpovídat na podání kohokoliv. Od toho si koneckonců lidé úřady zřizují a platí. Není-li toto předseda ÚS schopen zařídit kmenovými zaměstnanci, měl by ze svého zřejmě nepřiměřeného platu zařídit mimořádnou výpomoc.
Takovou úřední aroganci by jeden pohledal. Každý úřad, včetně ústavního soudu, je povinen odpovídat na podání kohokoliv. Od toho si koneckonců lidé úřady zřizují a platí. Není-li toto předseda ÚS schopen zařídit kmenovými zaměstnanci, měl by ze svého zřejmě nepřiměřeného platu zařídit mimořádnou výpomoc.
Šéfredaktoři ePortálu
ePortál mění své šéfredaktory jako ponožky. Prvním byl Lukáš Kovanda. Následovala Zuzana Štefánková a Ondřej Šlechta. Současným je Boris Vlček.
Kdo vyhrál a kdo prohrál
Přes názor Tomáše Peciny je jednoznačným vítězem Jiří Paroubek. Ačkoliv liberální novináři nebo propaganda ODS na něm nevidí (jako dosud na všech předsedech ČSSD) nic dobrého, prokázal, že je nanejvýše schopný taktik. Z nevolitelného Jana Švejnara udělal kandidáta schopného porazit Václava Klause. Ten má o čem přemýšlet, ale pochybuji, že tak učiní.
Vaz mu podrazil další zrádce ČSSD. Jozef Wagner, Tomáš Teplík, Miloš Melčák, Michal Pohanka, Evžen Snítilý. To je nekonečná řada poslanců, kteří v klíčových hlasováních nechali ČSSD na holičkách. ČSSD by se měla zamyslet nad tím, jak své poslance vybírá.
Prohrál Vojtěch Filip (PDF). Byl nenasytný, takže ztratil spojenectví ČSSD a ta se teď zřejmě bude orientovat více doprava. Paroubek totiž nedokázal oslovit lidovce, takže na tom bude muset více pracovat.
Prohrál i Martin Bursík, který své vymezování na úkor ODS přehnal, takže nyní musí couvat. Dokonce je ochoten akceptovat návrat Jiřího Čunka do vlády, pokud to skousne Karel, 7. kníže na Schwarzenbergu, čímž se tak zříká odpovědnosti. Je to evidentní známka slabosti.
Absolutním vítězem je Mirek Topolánek. Přes všechnu skepsi hradní frakce v ODS (Pavel Bém) dokázal zajistit zvolení Václava Klause i ve veřejné volbě. Problém je, že se tak stalo krajně nemorálním způsobem, i když ještě v 18. století byla politika na korrupci postavena.
Updated.
Vaz mu podrazil další zrádce ČSSD. Jozef Wagner, Tomáš Teplík, Miloš Melčák, Michal Pohanka, Evžen Snítilý. To je nekonečná řada poslanců, kteří v klíčových hlasováních nechali ČSSD na holičkách. ČSSD by se měla zamyslet nad tím, jak své poslance vybírá.
Prohrál Vojtěch Filip (PDF). Byl nenasytný, takže ztratil spojenectví ČSSD a ta se teď zřejmě bude orientovat více doprava. Paroubek totiž nedokázal oslovit lidovce, takže na tom bude muset více pracovat.
Prohrál i Martin Bursík, který své vymezování na úkor ODS přehnal, takže nyní musí couvat. Dokonce je ochoten akceptovat návrat Jiřího Čunka do vlády, pokud to skousne Karel, 7. kníže na Schwarzenbergu, čímž se tak zříká odpovědnosti. Je to evidentní známka slabosti.
Absolutním vítězem je Mirek Topolánek. Přes všechnu skepsi hradní frakce v ODS (Pavel Bém) dokázal zajistit zvolení Václava Klause i ve veřejné volbě. Problém je, že se tak stalo krajně nemorálním způsobem, i když ještě v 18. století byla politika na korrupci postavena.
Updated.
Paranoia ČSSD
To, že k porážce Švejnara lvím dílem přispěla KSČM, je zjevné, Vidět však za tím komplot ODS a KSČM, je paranoia ČSSD: "Nominace europoslankyně Jany Bobošíkové a další Filipovy kroky v průběhu vyjednávání o novém prezidetovi podle něj svědčí o tom, že se KSČM dohodla s občanskými demokraty. "Evidentně pro ně neplatí, že s komunisty se nemluví," uvedl na adresu ODS." Filip hrál vysoko a hru prokaučoval. To je celé.
13. února 2008
Politická situace houstne
V souvislosti s volbou presidenta republiky politická situace v ČR houstne. Topolánek vyhlásil válku Bémovi. Jsem jednoznačně na straně Topolánka, i když věcně má pravdu Bém, že v tajné volbě by Klaus bez problémů vyhrál. (Dostal by hlasy mnoha lidovců, kteří se jinak tohoto "Antikrista" s ohledem na voliče bojí volit.) Jenže politika není jen o tom, kdo má pravdu; je také (někdy i především) o politickém stylu.
12. února 2008
Chce se Monika opravdu seznámit?
Je naše Monika sladká 16-year-old girl? Nikoliv, to jen jistý mladý muž potřeboval svého času hodně návštěvníků do systému iReklama.
Pozoruhodná je však zajisté celá škála operačních systémů a prohlížečů v statistice návštěvnosti její kvalitní webové stránky.
A víte jakpak se jmenují její kamarádky? No přeci Zdenča, Margyn, Lenka, Elena, Jitka, Míša atd. Jistě Vás může napadnout otázka, zda má Monika i kamárady? Zajisté. Sice jich moc není, ale homosexuál Péťa mezi ně určitě patří.
Pozoruhodná je však zajisté celá škála operačních systémů a prohlížečů v statistice návštěvnosti její kvalitní webové stránky.
A víte jakpak se jmenují její kamarádky? No přeci Zdenča, Margyn, Lenka, Elena, Jitka, Míša atd. Jistě Vás může napadnout otázka, zda má Monika i kamárady? Zajisté. Sice jich moc není, ale homosexuál Péťa mezi ně určitě patří.
10. února 2008
Topolánkova naivita
Vždycky jsem si myslel, že vrcholným politikem může být pouze ten, kdo má jakési elementární ponětí o politice, např. to, že politik nemá v politice přátele, pouze spojence.
Zdá se, že to o Topolánkovi neplatí. Kvůli tomu, že Bursík prosazoval své zájmy, se na něj naštval: ""Budeme se je snažit dotlačit k tomu, aby podpořili tajnou volbu. To je to minimální, čím si mohou své další setrvání ve vládě zajistit. Faktem ale je, že vážně utrpěl i vztah mezi premiérem a šéfem Zelených, který byl do té doby nadstandardně dobrý," uvedl blízký spolupracovník Mirka Topolánka." Jak chce takový premiér dělat úspěšnou zahraniční politiku? Tam bude taky takto naivní?
Zdá se, že to o Topolánkovi neplatí. Kvůli tomu, že Bursík prosazoval své zájmy, se na něj naštval: ""Budeme se je snažit dotlačit k tomu, aby podpořili tajnou volbu. To je to minimální, čím si mohou své další setrvání ve vládě zajistit. Faktem ale je, že vážně utrpěl i vztah mezi premiérem a šéfem Zelených, který byl do té doby nadstandardně dobrý," uvedl blízký spolupracovník Mirka Topolánka." Jak chce takový premiér dělat úspěšnou zahraniční politiku? Tam bude taky takto naivní?
Wikipedisté na Encyclopedia Dramatica
Encyclopedia Dramatica není známa pouze svými nechutnostmi typu tubgirl, ale objevují se na ní též satirická hesla o významných editorech, kteří udávají ideologii anglické Wikipedie. Např. již existují články jako SlimVirgin, Essjay, Jayjg, Chip Berlet či Will Beback, ale třeba El C zatím ještě chybí. Někteří lidé z anglické Wikipedie se cítí zjevně dotčeni a jelikož musí vědět, že hesla jsou sice psána v typicky satirickém duchu ED, ale často nesou informace o jejich reálných skutcích, byla webová adresa této online "encyklopedie" jako spam zablokována a to rovnou na všech Wikipediích a článek o ní byl na základě hlasování, ve které je již na první pohled naprosto zjevné, že nebylo dosaženo žádného konsensu, smazán.
Ono je v tomto případě opravdu účinnější strategií zamlčování než-li přímý útok.
Ono je v tomto případě opravdu účinnější strategií zamlčování než-li přímý útok.
QR kódy
Z Japonska dorazila do USA a do Evropy nová móda: QR kódy existují sice již od roku 1994, ale až v poslední době bylo možné jejich masové rozšíření díky mobilním telefonům s fotoaparáty. Pomocí QR kódů se dají snadno zakódovat webové adresy (URL), telefonní čísla, celé visitky nebo libovolné jiné texty.
Vyzkoušel jsem softwarovou čtečku firmy Kaywa a mohu potvrdit, že na rozdíl od originální čtečky vestavěné do mé Nokie N95 funguje skutečně rychle a spolehlivě.
Dalším podobným formátem je BeeTagg od stejnojmenné společnosti, ale ten se vinou restriktivní licenční politiky majitele patentu patrně neprosadí.
Vítězství občanské společnosti
Jak nás informoval Vodník, ve středu 6. 2. 2008 byla Barbora Tachecí odvolána z funkce ředitelky stanice ČRo 1 – Radiožurnál. Oficiálním důvodem jejího odvolání byl "rostoucí nesoulad ve vnitřní komunikaci", ale je evidentní, že to ve skutečnosti byl výsledek tlaku občanské společnosti.
Opakovala se tedy v malém televisní revoluce z přelomu let 2000 a 2001, tentokrát ale bez demonstrací a ingerence politiků. I George Hodač se psychicky zhroutil. Barbora Tachecí se ale více podobá Janě Bobošíkové, hlavní tváři Bobovize. Obě byly výtečné moderátorky v 90. letech. Obě pak kariérně postupovaly tam, na co neměly. Jana Bobošíková pak vstoupila do politiky své stoupence si našla. Vydá se stejnou cestou i Barbora Tachecí? Nemylme se, její změny Radiojournalu měly i své podporovatele.
Opakovala se tedy v malém televisní revoluce z přelomu let 2000 a 2001, tentokrát ale bez demonstrací a ingerence politiků. I George Hodač se psychicky zhroutil. Barbora Tachecí se ale více podobá Janě Bobošíkové, hlavní tváři Bobovize. Obě byly výtečné moderátorky v 90. letech. Obě pak kariérně postupovaly tam, na co neměly. Jana Bobošíková pak vstoupila do politiky své stoupence si našla. Vydá se stejnou cestou i Barbora Tachecí? Nemylme se, její změny Radiojournalu měly i své podporovatele.
9. února 2008
Alternativní kultura
Anglicky counterculture, je poměrně častý fenomén:
- romantism
- bohémství
- dandyism
- zbitá generace
- underground
- . . .
Ivan Štampach o sobě píše na Wikipedii
Zejména půvabné je jeho prohlášení, že není osobou veřejně činnou. Zajímavou otázkou je, zda to byl také on, kdo tvrdil, že Pat Buchanan je neoliberál.
Ruská annexe Kavkazu
Přes rusofilské zaměření většiny českého národa, ruská imperialistická válka na Kavkaze (1817–1864) je málo známá. Různé fase této války rozpoutali Alexandr I., Mikuláš I. a Alexandr II. Hrdinou protiruského odporu byl Avar imám Šamil.
Nebyla to ale žádná novinka: "In 1552, Ivan the Terrible had captured and destroyed Kazan, the great Muslim city on the upper Volga. Four years later the Russian hordes reached the Caspian. At their van rode the wild Cossacks, brutal horsemen who reproduced themselves by capturing and marrying by force the Muslim women who fell into their hands. As pious as they were turbulent, they never established a new settlement without first building a spectacular church, whose tolling bells rang out over the Tsars everexpanding empire in the steppes. By the late eighteenth century the Christian threat to the Caucasus had not gone unnoticed by the mountain tribes."
Jak uvádí wiki: "In 1552, the city [Qazan] was conquered by Russia under Ivan the Terrible and the majority of the population was massacred. During the governorship of Alexander Gorbatyi-Shuisky, most of the khanates's Tatar residents were killed, repressed, or forcibly Christianized. Mosques and palaces were ruined. The surviving Tatar population was moved to a place 50 km away from the city and this place was forcibly settled by Russian farmers and soldiers."
Nebyla to ale žádná novinka: "In 1552, Ivan the Terrible had captured and destroyed Kazan, the great Muslim city on the upper Volga. Four years later the Russian hordes reached the Caspian. At their van rode the wild Cossacks, brutal horsemen who reproduced themselves by capturing and marrying by force the Muslim women who fell into their hands. As pious as they were turbulent, they never established a new settlement without first building a spectacular church, whose tolling bells rang out over the Tsars everexpanding empire in the steppes. By the late eighteenth century the Christian threat to the Caucasus had not gone unnoticed by the mountain tribes."
Jak uvádí wiki: "In 1552, the city [Qazan] was conquered by Russia under Ivan the Terrible and the majority of the population was massacred. During the governorship of Alexander Gorbatyi-Shuisky, most of the khanates's Tatar residents were killed, repressed, or forcibly Christianized. Mosques and palaces were ruined. The surviving Tatar population was moved to a place 50 km away from the city and this place was forcibly settled by Russian farmers and soldiers."
Úskalí průzkumů veřejného mínění
Jak správně napsaly Lidové noviny, průzkumy veřejného mínění nejsou v ČR průzkumy veřejného mínění, nýbrž manipulací veřejnosti: "Jak se to dělá? STEM například před klíčovou otázku předřadil dotazy zaměřené na vlastnosti, které jako svá pozitiva zdůrazňuje Švejnar. To funguje, v psychologii se tomu říká priming."
Pro demokracii jsou rozhodující jedině lidová hlasování: volby nebo referendum. Proto je zcela irrelevantní, že proti radaru je 70 % Čechů. Dokud nebude referendum, nemá to žádný význam.
Pro demokracii jsou rozhodující jedině lidová hlasování: volby nebo referendum. Proto je zcela irrelevantní, že proti radaru je 70 % Čechů. Dokud nebude referendum, nemá to žádný význam.
Zajímavý starší článek Martina Římana
Ačkoliv je Martin Říman hlavním ideologem ODS, není o něm moc slyšet. V roce 2005 napsal článek 1998-2005: Kontrarevoluce levice. V něm tvrdí, že ti, kdo se narodili před rokem 1954, patří do staré generace. Sám se narodil dne 11. 5. 1961.
Zajímavý je postřeh: "Vznik krajů vytvořil novou úřednickou vrstvu, která v sobě nenese jistou pokoru - byť vynucenou -, jíž se vyznačovala přeživší předrevoluční stará garda. Ta byla jednak vycepovaná od komunistů k poslušnosti, jednak si v novém režimu přece jen nebyla úplně jista, co si může dovolit. Pamatuji si, když jsem v roce 1994 nastoupil do funkce šéfa okresního úřadu, jak za mnou přišel vedoucí živnostenského odboru s otázkou, zda má postupovat liberálně či rigidně. Pochybuji, že dneska se někdo z nové generace úředníků takovými dotazy obtěžuje. Jejich heslem je "zákon jsem já". V tomto duchu jsou vydávána zcela absurdní, většinou alibistická rozhodnutí, podle kterých se nedá žít ani pracovat." Za tento stav však mohou politici, kteří se místo správy státu raději věnují mocenským hrátkám jako je volba presidenta republiky.
Zajímavý je postřeh: "Vznik krajů vytvořil novou úřednickou vrstvu, která v sobě nenese jistou pokoru - byť vynucenou -, jíž se vyznačovala přeživší předrevoluční stará garda. Ta byla jednak vycepovaná od komunistů k poslušnosti, jednak si v novém režimu přece jen nebyla úplně jista, co si může dovolit. Pamatuji si, když jsem v roce 1994 nastoupil do funkce šéfa okresního úřadu, jak za mnou přišel vedoucí živnostenského odboru s otázkou, zda má postupovat liberálně či rigidně. Pochybuji, že dneska se někdo z nové generace úředníků takovými dotazy obtěžuje. Jejich heslem je "zákon jsem já". V tomto duchu jsou vydávána zcela absurdní, většinou alibistická rozhodnutí, podle kterých se nedá žít ani pracovat." Za tento stav však mohou politici, kteří se místo správy státu raději věnují mocenským hrátkám jako je volba presidenta republiky.
Polemika s AHL71
AHL71 napsal článek, na který se sluší reagovat.
- Wikipedie je jen jedna. Jakákoliv snaha ji rozparcelovat na jazykové mutace je pokus o její "privatisaci", tj. krádež Nadaci Wikimedia postkommunistickými klany postpubescentů.
- Protože je původní wikipedie jen jedna, musí na ni platit stejná encyklopedická pravidla. Co je významné v en:, je významné i v cs: a vice versa.
- Nešlo o to, že by Simon Mol v anglosaském světě nebyl známý, zatímco v ČR a SR by známý byl. Ve skutečnosti o něm nikdo kromě Polska a pár znalců polského prostředí nikdy neslyšel. Šlo pouze o to, že na en: respektují zákony, zatímco na cs: i na sk: klika kolem Cynika na ně zvysoka kašle. Nadaci Wikimedia zatím vůbec nezajímá, co se děje v neanglické části wiki. Začne jí to zajímat teprve tehdy, až jí někdo Cyniky poškozený úspěšně zažaluje u US soudu, např. pozůstalí po Anně Halman. Pak to půjde stejně rychle, jako s obrázky porušující autorské právo, se kterými byl na celé wiki udělán krátký process. Potom ty feudální baronáty na cs: zmizí stejně rychle, jako vznikly.
8. února 2008
Benda s Exnerem mají pravdu
Na okraj dnešní volby presidenta republiky si dovolím poznamenat: Čl. 54 odst. 2 ústavy hovoří jasně: "Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor." Z toho je zřejmé, že při volbě presidenta republiky je Parlament jednotné těleso. Slova: "na společné schůzi obou komor," znamenají toliko, jak toto jednotné těleso vznikne. Správně to vysvětlil poslanec Exner: "Jednání společné schůze komor není schůzí samostatně jedné komory a samostatně druhé komory, ale právě společnou. Všichni vytvářejí sbor, který rozhoduje . . . [o] všech otázkách, které nejsou jinak upraveny, se rozhoduje jako ve Sněmovně. Tedy rozhoduje 281 zákonodárců." To potvrdil i výklad prof. Pavlíčka: "Podle Václava Pavlíčka z pražské právnické fakulty lze ovšem z ústavy dovodit, že se na společné schůzi obou parlamentních komor stává z poslanců a senátorů jednolitý sbor. O proceduře proto podle něj může rozhodnout výhradně společné hlasování. Různý způsob volby v obou parlamentních komorách je podle Pavlíčka vyloučený."
Proto je analysa ČSSD nesprávná:
Většina hádek o proceduru je způsobena nejasností pravidel. Ústava i jednací řád Sněmovny jsou zbytečně kusé. Zde tedy skutečně "chybí legislativa". Pohled do zákulisí nabízejí Lidové noviny.
Proto je analysa ČSSD nesprávná:
- "V oblasti práva veřejného,kde platí zásada, že to, co není zákonem upraveno a povoleno, to se zapovídá," je nesmysl. Čl. 2 odst. 2 Listiny stanoví: "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví." Pokud nejde o státní moc (tj. uložení povinností), může veřejný sektor i to, co zákon výslovně neupravuje, např. přijmout resoluci.
- "Sněmovna nemůže vystupovat mimo právní rámec pouhým usnesením." Nejen, že může, ale i tak činí.
- "Jediný, kdo může podat návrh na způsob volby, je předseda sněmovny." Nesmysl. Předseda Sněmovny není žádný diktátor, je to pouhý první mezi rovnými. Jakékoliv jeho rozhodnutí může plénum zvrátit. Ustanovení § 73 jednacího řádu Sněmovny: "Hlasuje se veřejně nebo tajně. O zákonech lze hlasovat jen veřejně. Způsob hlasování, není-li určen zákonem, navrhne předsedající," nelze přeceňovat. Stanoví toliko povinnost předsedy Sněmovny, ale neznamená, že by navrhnout nemohl i kdokoliv jiný a že by se tím snad Sněmovna neměla zabývat.
- "S předloženým návrhem musí souhlasit obě komory s tím, že každá přijímá shodné usnesení samostatně." Vyvráceno výše.
- "V případě nesouhlasu jedné z komor není usnesení přijato." dtto.
- "Podle jednacího řádu sněmovny, který se užívá společnou schůzi, platí, že není-li zákonem nebo usnesením sněmovny stanoveno, že má být hlasováno tajně, pak se hlasuje veřejně." Ano, § 75 odst. 1 i. f.
- "Zákon zde nic nestanoví, může to tedy určit pouze usnesení obou komor." Nikoliv, Parlamentu jako celku.
- "Proto bude navrženo jako první hlasování tajné." Žádné proto. Je to prerogativa předsedy Sněmovny.
- "Protinávrh není přípustný, ledaže by si ho předseda sněmovny osvojil." Nesmysl. Předseda Sněmovny není žádný diktátor.
- "Nebude-li návrh na tajné hlasování přijat, hlasuje se bez dalšího veřejně." Ano.
Většina hádek o proceduru je způsobena nejasností pravidel. Ústava i jednací řád Sněmovny jsou zbytečně kusé. Zde tedy skutečně "chybí legislativa". Pohled do zákulisí nabízejí Lidové noviny.
Popeleční středa
Jeden z mála užitečných článků, které Dodo vytvořil, jen ten o popeleční středě. Zapomněl se však zmínit o masopustním úterý.
6. února 2008
Wikipedie a encyklopedická významnost
Na různých Wikipediích (chcete-li jazykovových mutacích Wikipedie) platí pro předměty článků různá encyklopedická významnost. Známý "polský antifašista" Simon Mol tak byl pro většinu hlasujících na anglické Wikipedii nevýznamný (na anglické Wikipedii se však o klasické hlasování nejedná, což se projevuje mimo jiné i tím, že v mnohých případech není respektována vůle hlasujících), pro drtivou většinu lidí na české a slovenské Wikipedii významný naopak evidentně byl.
Jsou však i typičtější případy, které prokazují, že se často dá dojít různým i stejným postupem k různému výsledku. Ostatně bylo by dosti překvapující, kdyby vždy všichni docházeli ve stejných věcech ke stejnému výsledku.
Jsou však i typičtější případy, které prokazují, že se často dá dojít různým i stejným postupem k různému výsledku. Ostatně bylo by dosti překvapující, kdyby vždy všichni docházeli ve stejných věcech ke stejnému výsledku.
Zvláštní část českého trestního práva hmotného potřebuje reformu
Prof. Šámal při přípravě nového trestního zákoníku reformu zvláštní části poněkud zanedbal. Přitom potřebuje změnu více než nutně. Jakou? Takovou, abychom byli kompatibilní s vyspělými státy.
JAR odmítla vydat Radovana Krejčíře, protože "některé sktuky, ze kterých je Krejčíř v Česku obviněn, nejsou v Jihoafrické republice vůbec trestné." To samé platí pro Petra Lukeše.
Česká veřejnost by si měla uvědomit, že to, co lze řešit soukromým právem, není vždy možné či vhodné řešit trestní repressí.
JAR odmítla vydat Radovana Krejčíře, protože "některé sktuky, ze kterých je Krejčíř v Česku obviněn, nejsou v Jihoafrické republice vůbec trestné." To samé platí pro Petra Lukeše.
Česká veřejnost by si měla uvědomit, že to, co lze řešit soukromým právem, není vždy možné či vhodné řešit trestní repressí.
5. února 2008
Polemika s AHL71
AHL71 mne napadl za to, jak jsem argumentoval pro smazání difamačního článku na slovenské části wikipedie. Musím říci, že mé argumenty nepochopil.
- Hlavní můj argument byl, že o Molovi je jediný slovenský článek. To je jasná známka o jeho významnosti pro slovenské čtenáře.
- To, že jediný slovenský zdroj byl článek slovenského extrémisty, bylo až druhotné.
- Wikipedie je jen jedna. Povinnost dodržovat zákony platí i pro ni. Difamační články do ní nepatří. Wikipedie není virtuální pranýř.
Kanibalismus jako součást volebního programu
Do voleb do zemského sněmu v Hessensku vyrazil bývalý sociální demokrat tureckého původu Kadim Şanlı s programem, v němž kromě jiného prohlašoval: Die Tiere muss essen die Tierefleisch und die Menschen muss essen die Menschenfleisch. Ve volbách však "překvapivě" neuspěl.
V němčině vedený rozhovor s tímto kandidátem také stojí za pozornost.
V němčině vedený rozhovor s tímto kandidátem také stojí za pozornost.
4. února 2008
Článek Lukáše Krivošíka se na Wikipedii nepočítá?
Před časem jistý člověk na slovenské Wikipedii napsal o Lukáši Krivošíkovi, že jeho článek o známém bojovníkovi za multikulturní společnost a proti domnělému rasismu Simonu Molovi nelze jako text pravicového extrémisty počítat. Skutečnost, že dotyčný odkazoval na anglický text, který není pro slovenskou Wikipedii závazný, nyní ponechám úplně stranou.
Vskutku nevím, proč na Wikipedii mají mnozí lidé obsedantní představu, že v mainstreamu je pravda. Skoro se mi zdá, jako by nikdy nečetli český či slovenský mainstreamový tisk. Názorově i jinak nemainstreová média jako například Virtually, Britské listy, Zvědavec, Altermedia ČR či Fragmenty mají své specifické chyby, ale rozhodně nelze říci, že by byla ve věrohodnosti či snad významnosti publikace informace lepší či horší než tolik opěvovaný názorový mainstream.
Právě politickými požadavky na zdroje a jejich autory vzniká systematická zaujatost Wikipedie a dnešní anglická Wikipedie je toho zcela jasnou ukázkou.
Na celé věci s "pravicovým extremistou Krivošíkem" je pozoruhodné i to, že Lukáš Krivošík publikuje nejen v Pravém Spektru, jehož je šéfredaktorem, a v dalších nemainstreamových pravicových médiích, ale je též hlavním politickým komentátorem Aktuality.sk a přispěvatelem časopisu .týždeň. Pochopitelně nemusíme souhlasit se všemi jeho názory, a byl zaznamenán i případ, kdy jej česká čtenářka nachytala při manipulaci se skutečností, ale odbýt článek tohoto známého slovenského politického komentátora o Simonu Molovi jako článek "pravicového extremisty" je poněkud laciné. Ostatně, i kdyby byl oním tzv. "pravicovým extremistou", bylo by to z hlediska nezaujatého úhlu pohledu snad horší než kdyby byl liberálem, environmentalistou, komunistou či křesťanským demokratem?
Vskutku nevím, proč na Wikipedii mají mnozí lidé obsedantní představu, že v mainstreamu je pravda. Skoro se mi zdá, jako by nikdy nečetli český či slovenský mainstreamový tisk. Názorově i jinak nemainstreová média jako například Virtually, Britské listy, Zvědavec, Altermedia ČR či Fragmenty mají své specifické chyby, ale rozhodně nelze říci, že by byla ve věrohodnosti či snad významnosti publikace informace lepší či horší než tolik opěvovaný názorový mainstream.
Právě politickými požadavky na zdroje a jejich autory vzniká systematická zaujatost Wikipedie a dnešní anglická Wikipedie je toho zcela jasnou ukázkou.
Na celé věci s "pravicovým extremistou Krivošíkem" je pozoruhodné i to, že Lukáš Krivošík publikuje nejen v Pravém Spektru, jehož je šéfredaktorem, a v dalších nemainstreamových pravicových médiích, ale je též hlavním politickým komentátorem Aktuality.sk a přispěvatelem časopisu .týždeň. Pochopitelně nemusíme souhlasit se všemi jeho názory, a byl zaznamenán i případ, kdy jej česká čtenářka nachytala při manipulaci se skutečností, ale odbýt článek tohoto známého slovenského politického komentátora o Simonu Molovi jako článek "pravicového extremisty" je poněkud laciné. Ostatně, i kdyby byl oním tzv. "pravicovým extremistou", bylo by to z hlediska nezaujatého úhlu pohledu snad horší než kdyby byl liberálem, environmentalistou, komunistou či křesťanským demokratem?
3. února 2008
Skvělá analysa Radiojournalu
via Malý čtenář. Petenti zcela výstižně shrnuli, co všechno paní Tachecí dělá špatně a co vše pokazila.
Originalita
via Malý čtenář. Dnes, kdy se v umění vše měří na originalitu, přišla Olga Černá s náměty na povídky o blogování.
Zaujal mne příspěvek čtenáře Michala Matouška: "Vzpomenete si, jak jsem Vám na svých literárních stránkách řekl, že máme odlišné kulturní návyky? Tohle je jeden z nich. Kulturnost se neměří počtem prdelí, které do svých vět napíšeme - nýbrž především ochotou mluvit o věci k věci. To je Váš základní problém."
Zaujal mne příspěvek čtenáře Michala Matouška: "Vzpomenete si, jak jsem Vám na svých literárních stránkách řekl, že máme odlišné kulturní návyky? Tohle je jeden z nich. Kulturnost se neměří počtem prdelí, které do svých vět napíšeme - nýbrž především ochotou mluvit o věci k věci. To je Váš základní problém."
Justin Raimondo o National Review
Justin Raimondo je jedním z odpůrců americké intervencionistické zahraniční politiky. Od roku 1995 vydává Antiwar.com, podporoval prezidentské kampaně Pata Buchanana, Ralpha Nadera a v současnosti podporuje kampaň Rona Paula.
Je známý tím, že se nebojí své názory vyjádřit dosti ostře, a tak nepřekvapí, že o National Review v souvislosti s ovládnutím tohoto časopisu neokonzervativci napsal:
The NR of yesteryear was a patriotic nationalist magazine that put America first: the NR of today is Ariel Sharon's bitch.
Je známý tím, že se nebojí své názory vyjádřit dosti ostře, a tak nepřekvapí, že o National Review v souvislosti s ovládnutím tohoto časopisu neokonzervativci napsal:
The NR of yesteryear was a patriotic nationalist magazine that put America first: the NR of today is Ariel Sharon's bitch.
Pokus hodit postoloprtský massakr na kommunisty
Dnešní establishment, který nemůže zakrýt genocidu Němců, se aspoň snaží hodit vinu na universální viníky všeho – kommunisty. Ve skutečnosti byl organisátorem postoloprtského massakru generál Oldřich Španiel (1894–1963), vedoucí vojenské kanceláře presidenta Beneše.
K tomu též cf. Zákonná opatření a nezákonné zásahy vůči skupinám obyvatelstva a jednotlivcům v Československu v letech 1938-1945 (DOC) a vyprávění očitého svědka.
K tomu též cf. Zákonná opatření a nezákonné zásahy vůči skupinám obyvatelstva a jednotlivcům v Československu v letech 1938-1945 (DOC) a vyprávění očitého svědka.
Nevzdělaný Ioannes Pragensis
Kromě Jana Sokola je dalším fachidiotem Ioannes Pragensis. Nevím, co je jeho obor, ale právo to rozhodně není. To mu však nebrání o právu psát. Možná by si v této souvislosti mohl všimnout, že je již rok účinný nový zákoník práce, když už o tom píše a do jeho slonovinové věže se tato informace nedonesla. A tak je to na wiki se vším.
Wikipedie získává popularitu mezi VIP
České části původní wikipedie si začínají všímat i VIP, o nichž se tam píše. První byl zřejmě Jan Koukal, následoval Alexandr Kramer. Další je Ivan Odilo Štampach.
Updated.
Updated.
Smí premiér citovat Dana Landu?
Daniel Landa je trnem v oku všem hlasatelům politické korrektnosti. Když měl premiér tu drzost a citoval verš: "Dyť i to největší hovado má svůj strop," z písně Forbes z konceptuálního alba Smrtihlav (1998), tak těžce narazil. První ho zkritisoval inkvisitor Zbyněk Petráček: "Daniel Landa není náhodný autor citátů, nýbrž velmi renomovaná postava - renomovaná mezi těmi, kdo si libují v sentimentech národa, krve a půdy, v rituálech čistoty zavánějících čistotou rasy a národa. Cituje-li ho někdo v hospodě, ať cituje. Je ale normální a v pořádku, že ho cituje premiér v parlamentu?" Poté jeho vkus odsoudil Jan Lipold: "Hádal bych, že cílová skupina Landových fanoušků se bude nacházet spíš v nižších vrstvách obyvatelstva, myšleno nižších věkem, příjmy a vzděláním, jestli mi rozumíte."
Na druhou stranu Topolánkovy neznalosti práva jsou tristní. Jako premiér by snad mohl vědět, že poslance v soukromém právu žádná immunita nechrání, takže podat žalobu klidně může. Asi by si měl přečíst čl. 27 odst. 2 ústavy: "Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem." Určitě by si dozvěděl mnoho nového.
Na druhou stranu Topolánkovy neznalosti práva jsou tristní. Jako premiér by snad mohl vědět, že poslance v soukromém právu žádná immunita nechrání, takže podat žalobu klidně může. Asi by si měl přečíst čl. 27 odst. 2 ústavy: "Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem." Určitě by si dozvěděl mnoho nového.
Nevzdělaný Jan Sokol
Bývalý kandidát na presidenta republiky, Jan Sokol, na wikipedii zcela nesmyslně tvrdí, že premiér Kasimir Felix Badeni byl liberál, a ještě to lživě odůvodňuje německou částí původní wikipedie, ačkoliv tam o údajném Badeniho liberalismu není ani slovo.
Ve skutečnosti byl pramenem tohoto nesmyslu anonymův příspěvek do anglické části původní wikipedie, kde jsem to však již opravil. Je hrozné, že zřejmě vynikající filosof nemá o rakouské historii ani potuchy. Jeho omyl je na stejné úrovni, jako kdyby nazval Václava Klause socialistou.
Ve skutečnosti byl pramenem tohoto nesmyslu anonymův příspěvek do anglické části původní wikipedie, kde jsem to však již opravil. Je hrozné, že zřejmě vynikající filosof nemá o rakouské historii ani potuchy. Jeho omyl je na stejné úrovni, jako kdyby nazval Václava Klause socialistou.
2. února 2008
Mahmúd Ahmadínedžád střízlivě
Není žádným tajemstvím, že paleokonservativci mají mé sympathie pro svou střízlivost. Vedla Pata Buchanana je jím Joseph Sobran, který byl v roce 1993 vyobcován z National Review pro údajný antisemitism, protože napsal: "[New York Times] really ought to change its name to Holocaust Update."
Před nedávnem napsal svižný článek Our Worst Enemy, který poněkud manipulativně přeložil (stává se z něho jakýsi Čulík pravice) známý Erik Sedláček. Zde je odstavec, který bůhvíproč nepřeložil: "Ahmadinejad did excite raucous laughter when he said there are no homosexuals in Iran, an assertion that suggests he thinks we are as gullible as Bush does. As for the Holocaust, a note of skepticism would have been more plausible than flat denial: surely it’s an extraordinary fact that the war memoirs of Churchill, De Gaulle, and Eisenhower don’t discuss it, but this is not the same thing as saying it didn’t happen. It merely invites the inference that whatever actually occurred during World War II, there has been a lot of subsequent embellishment, as usually happens with history, an omelet in which fact, propaganda, and legend are hopelessly scrambled by the victors."
Odkaz na sbírku Sobranových článků přeložených do češtiny.
Před nedávnem napsal svižný článek Our Worst Enemy, který poněkud manipulativně přeložil (stává se z něho jakýsi Čulík pravice) známý Erik Sedláček. Zde je odstavec, který bůhvíproč nepřeložil: "Ahmadinejad did excite raucous laughter when he said there are no homosexuals in Iran, an assertion that suggests he thinks we are as gullible as Bush does. As for the Holocaust, a note of skepticism would have been more plausible than flat denial: surely it’s an extraordinary fact that the war memoirs of Churchill, De Gaulle, and Eisenhower don’t discuss it, but this is not the same thing as saying it didn’t happen. It merely invites the inference that whatever actually occurred during World War II, there has been a lot of subsequent embellishment, as usually happens with history, an omelet in which fact, propaganda, and legend are hopelessly scrambled by the victors."
Odkaz na sbírku Sobranových článků přeložených do češtiny.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)