TB47

Process Irving v. Lipstadtová byl k něčemu dobrý: Vyjasnil věci, o nichž někteří bůhvíproč pochybují.

"11.18 Evans claimed that there were internal reasons why Irving should have been suspicious about the supposed TB47. Apart from the lack of official stamps or signature, the text of TB47 is indicative of a clumsy forgery. It opens with the words 'In order to be able to counter wild rumours' and closes 'As the rumours exceed the reality, open use can be made of the actual figures'. But the rumours themselves never pointed to more than 200,000, so quoting 202,040 could do little to counter the wild rumours. Furthermore, Evans noted that comparable raids on other German cities had led to casualties representing between 1% and 3.3% of their populations. In Dresden 250,000 dead would have meant 20-30% of the population. How, asked Evans, would it have been possible to have removed 200,000 bodies within a month. Moreover the claim in TB47 that 68,650 were incinerated in the Altmarkt defies belief, according to Evans, since it would have taken weeks and many gallons of gasoline to burn so many corpses in the available space."

"11.23 In 1965 the document on which TB47 was based surfaced. It was the Final Report issued by the Dresden police on 15 March 1945. It bore the initials of a Dresden police officer named Jurk, whose daughter-in-law gave it to an historian named Weidauer. It was signed by Thierig, who had been a colonel in the Dresden police force at the material time. It recorded the number of deaths up to 10 March 1945 as 18,375.

11.24 In May 1966 another document came to light which confirmed the authenticity of the Final report. It was a Situation Report No 1404 of the Berlin Chief of Police dated 22 March 1945 (the same day at TB47). It recorded the same data as the Final Report, giving the current death toll as 18,375 and predicting a final toll of 25,000. Another Situation Report No. 1414 also made by the Berlin Chief of Police and dated 3 April 1945 put the figure for the number of killed recovered persons at 22,096. Evans argued that, in the light of these documents, Irving should have abandoned all reliance on TB47. He noted that Irving affected to take the matter seriously and announced his intention to publicise the new evidence. Evans claimed that when Irving did finally reveal the existence of the 'Final Report', through The Times and Sunday Telegraph in June and July 1966, it was too little and too late."

Ono přehánění je klassickou lidskou vlastností. Stejně jako neschopnost rozumného odhadu počtu většího počtu lidí – cf. staré kroniky. Proto je nutná schopnost rozumného úsudku. Tu však české školství svým biflováním nepodporuje.

Nespletl si Zahradil stranu?

Tohle by podepsal kterýkoliv kommunista. A to samé platí pro bláboly dalšího českého chauvinisty, Václava Hořejšího: "Hodláte napsat nějaký podobný článek vybízející k „vyrovnání s minulostí“ třeba Brity v souvislosti s vojensky bezvýznamným zničením Drážďan, při kterém zahynulo stokrát víc nevinných civilistů než v poválečném Československu?" Ve skutečnosti Češi zavraždili 18 000 Němců, Britové s Američany v Drážďanech 25 000. Jistě, to Spojence neomlouvá, ale je třeba vidět, že je to zhruba 1 : 1, nikoliv 100 : 1, jak si vymýšlí Hořejší.

Pravda a láska v. Roman Joch

Rozhovor s nenávistným novinářem.

Méně antinominalismu, více studia

motto: "Pokračovaly zuřivé útoky levicových, antidiskriminačních a LGBT aktivistů na osobu premiérova nastávajícího poradce Romana Jocha, jakož i vystoupení konzervativních autorů na jeho obhajobu."

—Cynik

Ačkoliv jsem levicový liberál, stoupenec antidiskriminace a LGBT práv, přesto jsem mnohokrát vystoupil na Jochovu obranu. Označkován jako konservativec, jsem tedy práv přistoupit k rozboru Vodníkova antinominalistického opusu. Stejně jako Tomáš Pecina v něm vidím především touhu разоблачить уклоны. Vodník je tak mentální dvojče Věry Tydlitátové, avšak na rozdíl od něj, který mýtí kacířství, ona mýtí rovnou kacíře.

Vodník by měl potlačit své nutkání jednou pro vždy definovat "správný" význam slova konservativism a více si nastudovat původ a význam toho pojmu. Conservare znamená latinsky uchovat. A co uchovat? To vymezil otec tohoto politického směru Edmund Burke. A jeho nezajímal Zlatý věk, antika, Byzanc či západní středověk, neboť stál pevně na zemi: "Burke’s conservatism was not an abstract doctrine; it represented the particular conservatism of the unwritten British constitution. In the politics of his time Burke was a Whig, and he bequeathed to later conservative thinkers the Whig belief in limited government. This belief was partly why Burke defended the American Revolution (1775–83), which he believed was a justified defense of the traditional liberties of Englishmen." Předmětem jeho kritiky byli jakobínští doktrináři a jejich angličtí stoupenci.

Ano, normalisace byla nekonservativní konservativism: "České televizní seriály se soustřeďovaly na rodinný život. Nákupčí ze sovětské televize se někdy v sedmdesátých letech pokusili koupit některé z nich, ale vrátili se do Ruska s prázdnou – stěžovali si, že československé televizní pořady se vůbec nezabývají životem československé společnosti – „je to všechno jenom o rodině“." Proto KSČM zabírá voliče, kteří by jinde volili konservativní stranu, a v ČR žádná konservativní strana (např. KDS) neuspěla.

Na druhou stranu má neokonservativism sice trockistické kořeny, ale mnoho z nich nezbylo, jen vývoz revoluce změněný na vývoz demokracie. Se stejnou by kommunism bylo možné nazývat blanquism a bylo by to dokonce přesnější. Jenže pak by byl pominut ruský vklad do kommunismu, který z něj udělal nejhroznější ideologii lidských dějin.

Updated.

Filipika proti současným konservativcům

Také jsem mohl toto pojednání nazvat Falsifikace řeči: znamení doby II (článek je dostupný na netu). Bude to opět úvaha velmi zestručňující a vynechávající.

V poslední době mne velmi irrituje okázalé zpátečnictví tzv. „konservativců“, a to zejména pro svou ideologickou schizofrenii v samých základech tohoto postoje. Klassickým příkladem může být třeba Konservativní strana, jejíž členem je např. (při jeho IQ pro mě zcela nepochopitelně) Tomáš Pecina. Ideály, které tato strana hlásá, představují zhruba nějaký ten tatíčkovský kapitalism První republiky (možná trochu i ten dickensovský), okořeněný současnou technologií. „Konservativism“ těchto „konservativců“ má nejblíže – ještě víc než k původnímu významu „zachovat“ – ke slovu „konserva“: tito občané by rádi zakonservovali k nezměnitelnosti výdobytky pokroku 18. – 19. stol. Jaký protimluv! V celých evropských dějinách (snad s výjimkou renaissance) nebylo takového revolučního „pokroku“ v myšlení, jaké přineslo osvícenství! Na tomto pokroku staví celé 19. stol., přesněji řečeno, celé tzv. „konservativní“ 19. stol. Skutečně konsekventní pokrokáři se stali buď socialisty, marxisty nebo nietzscheovci a posléze existencialisty apod. To byli skuteční dědici osvícenských myšlenek.

Myšlenková konsistence Konservativní strany vykazuje podobné rysy jako ideologie KSČ, jenže v opačném gardu: „pokroková strana“ a „předvoj dělnické třídy“ vykazovala skutečně všechny znaky zkostnatělosti a konservativismu, kterými se KS pyšní. KS zase okázale petrifikuje výdobytky nebývalého myšlenkového pokroku v jeho ranější fasi. Jedni za osmnáct, druzí bez dvou za dvacet...

Jiným příkladem je Roman Joch. Tento muž, pravda, applauduje všem nástrojům authoritativního régimu, včetně mučení a střelby do demonstrantů, jehož cílem je „chránit západní hodnoty“. Západními hodnotami míní onu tolikrát diskutovanou „židokřesťanskou civilisaci“. Jenže pan Joch pod tímto pojmem rozumí plody této civilisace v její nejúpadkovitější fasi: tzv. „demokracii“, hierarchii na basi finanční movitosti a – se skřípějícími zuby – i trochu té tolerance k homosexuálům. Tohle kdyby presentoval někomu kolem i jen r. 1600, tak skončí na hranici!

Konsensuálně jsme všichni termín „konservativism“ přijali a všichni pod tím termínem chápeme to, co opravdu znamená: buržoasní sentimentalism a romantisování hodnot 19. stol. v settingu současné doby - módy a technologie. Pokud někdo chce být konservativcem v pravém slova smyslu toho slova, nesmí se inkonsekventně zastavit někde napůl cesty, v Masarykově republice nebo biedermeierovském mlýně v podzámčí! Důsledný konservativní vektor směřuje k opravdovému Počátku, do Ráje, do Zlatého věku, se všemi jeho atributy nenarušenosti. Pokud by někdo chtěl tuto důslednost přece jen naředit, pak nechť se upne k počátkům tohoto civilisačního okruhu, do doby křesťanské římské či byzantské říše, popř. raně středověkých křesťanských státních útvarů, tam, kde vidí základy našich hodnot i MUDr. Roman Joch. Pokud tyto hodnoty nejsou politicky realisovatelné a mohou být pouze cílem individuálního - v pravém slova smyslu konservativního - snažení a usilovaní, pak hlasuji pro to, vyřadit slovo „konservativní“ z politického discoursu jako takového a nazývat věci takovými, jakými skutečně jsou: KS by se tedy měla přejmenovat na BSS (Buržoasně sentimentální stranu) a Roman Joch by se neměl skrývat za „konservativism“, ale přiznat, že je římský katholík, který propadl straussiánské versi trockismu a sionismu.

Ale je mi jasné, že na to je už pozdě. Jako ostatně na mnoho dalších věcí...:-(

Updated.

Fisking Čulíka

Z pera Jaroslava Borovičky.

Censura na Facebooku

Jedna výzkumnice zjistila, že na Facebooku je možné mít obrázky/fotky, kde jsou nahá prsa nebo schemata milostných poloh, ale nahé přirození je zakázáno.

Update: Tak jsem na vlastní oči viděl, jak censura zaspala. Holt všechno nezvládá.

Bílý terror

Cynik napsal překvapivý článek, kde odsuzuje bílý terror ve Finsku: "Byly dobré i špatné důvody, proč se stát bílým nebo rudým, a po finské občanské válce prostě muselo být pro každého slušného člověka problematické spojení s kteroukoliv z těchto stran."

Připomeňme si, že na přelomu 10. a 20. let 20. století byly 3 státy, které měly zkušenost s kommunismem, kterou musely nějakým způsobem překonat: Finsko, Maďarsko a Německo. (Slovensko nepočítám, neboť to bylo součástí Maďarska.)

Dne 6. prosince 1917 vyhlásilo Finsko nezávislost. Občanská válka začala 17. ledna 1918 ve Vyborgu. Rusové dodávali finské ultralevici, která ovládala sociálně demokratickou stranu (bylo v Rusku, nezapomínejme), zbraně. Dne 28. ledna 1918 vyhlásila ultralevice Finskou socialistickou dělnickou republiku, přičemž ovládala celý jih Finska. Officiálně se nejednalo o diktaturu proletariátu. Předsedou lidových zástupců byl Kullervo Manner. Dne 15. května 1918 Finská socialistická dělnická republika padla. Rudí zavraždili celkem 1 500 lidí, bílí celkem 8 000. Po válce bylo navíc 555 rudých odsouzeno k smrti a 113 popraveno.

V Maďarsku dne 20. března 1919 podala vláda Dénese Berinkeye demisi. Druhý den abdikoval president republiky, Mihály Károly, když byl předsedou ústředního výkonného sovětu byl zvolen ethnický Maďar, Sándor Garbai. Lidovým kommissařem vojenství byl Žid Tibor Szamuely, který si jako svoji osobní ochranku vybudoval oddíl 200 mužů pod velením Józsefa Cserného – Lenin-fiúk, kteří byli posláni na venkov na boj s kontrarevolucí a rekvisici potravin. Mají na svědomí 590 obětí za "zločiny proti revoluci". 30. července 1919 rumunská vojska překročila demarkační linii a kommunisty rychle vyřídila, když 6. srpna 1919 vstoupila do Budapešti. Zajímavostí je, že např. známý marxista György Lukács, který byl zástupcem lidového kommissaře školství, osobně nařídil popravu 8 lidí. Bílý terror tyto oběti pomstil usmrcením 1 500 Židů a kommunistů.

Neklid byl po celém Německu, ale můžeme si vzít za příklad Bavorsko. Dne 19. ledna 1919 se konaly svobodné volby do Národního shromáždění. V Bavorsku vyhrála BVP. SPD však měla silné posice, a proto byl od 17. března 1919 koaličním premiérem její představitel – Johannes Hoffmann. Dne 6. dubna 1919 provedla ultralevice převrat, když vyhlásila Bavorskou sovětskou republiku. Nejdříve jí vládli chaoti, kteří např. informovali Lenina, že uprchlý premiér si s sebou vzal klíč od záchodu. Poté to vzal do ruky čistokrevný kommunista, ruský Žid Eugen Leviné. Dne 29. dubna 1919 nechal popravit 8 zajatců. Když Freikorpsy osvobodily Mnichov, tak zastřeli 700 kommunistů.

Mediální bláboly

To, co předvádí Vodník nebo Cvek, jsou jedním (dvěma :-) slovem mediální bláboly. Romana Jocha čtu od 90. let, kdy psal do Mladé fronty, cca od roku 2005 ho znám osobně, letos jsme spolu polemisovali na stránkách Lidových novin a byli vedle sebe v panelu na jedné konferenci o lidských právech. Proto jsem zůstal neveřícně stát, když jsem sledoval mediální campagne, kterou proti němu ultralevice rozpoutala. Roman Joch je totiž všechno, jen ne fascista. Jako neokonservativec má k fascismu stejně daleko jako třeba liberálové.

Jenže tohle všechno propagandisty nezajímá. Našli si cíl, tak střílí. Takže jestli o něčem celá tato affaira vypovídá, tak o mediích a jejích konsumentech, kteří jsou ochotni uvěřit doslova všemu, ačkoliv je to na první pohled přitažené za vlasy. Čest výjimkám.

Kvalita českého školství

Dědictví pruského kasárenského modelu: "Stovky učitelů, autoři a recenzenti učebnic, udělovači ministeriálních doložek, vyhodnocovači olympiád. Lidé, kterým se dostalo (vesměs zase českého, já vím) univerzitního vzdělání v souvisejících oborech. Jeden by očekával, že některé věci jako nepodstatné pominou. Ale když už se z titulu své odbornosti rozhodnou, že je místo a číslo tak podstatné, že se je děti musí nadrčet nazpaměť (a jistě jsou taková), je také logické požadovat, aby měli schopnost rozpoznat, že pracně memorovaný a pak zase zkoušený údaj je v kontextu ostatních údajů nějak podivný. Od koho by se ty děti asi tak měly kritické práci s daty naučit?"

Ale někteří si budou pořád myslet, že české školství je to nejlepší, co existuje. Že, Kapitáne?

Jak to chodí v Rusku

Poučení pro všechny nepoučitelné rusofily: "půlmilionová Rjazaň ležící necelých 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Mávající Lenin tu stojí v samém centru (jak jinak). V 90. letech, po rozpadu SSSR, sochu odstranili. Tak jako mnohde jinde. A vzhledem k tomu, že na inkriminovaném místě stál kdysi kostel, rozhodla se radnice nahradit revolucionáře velkým pravoslavným křížem. "Jenže ten vypadal hrozně. Obří temný kříž v centru města. Děti se ho bály," říká dnes sedmadvacetiletá Máša. A tak kříž zmizel a nahradil ho pomník znázorňující ony typické cibulovité věže pravoslavných chrámů. "Ale z těch si zase všichni dělali legraci, říkalo se jim Tři klystýry," vysvětluje Máša. Pointa celého příběhu je zřejmá: po odstranění "klystýrů" nechala radnice přivézt mávajícího Lenina. Toho, který tu už stával (byl ve skladu). A tak už to zůstalo, Lenin kyne centru Rjazaně dodnes."

Štampach positivně překvapil

Napsal: "To, že tu někdo o někom v diskusi napsal, že je "svazák," byla okamžitá, a v tu chvíli svěží metafora. Úporné dohadování o tom, kdo je a kdo není svazák a jaké znaky opravňují zařazení toho či onoho publicisty nenbo politika mezi svazáky, se stává trapným a komickým. Prosím diskutující, aby neřešili je-li svazákem Jan Černý, Adam Borzič, František Kostlán a je-li svazačkou Jiřina Šiklová. To nemá řešení. Pokračování v dohadech o tom, kdo je a kdo není svazák začíná silně připomínat debatu "Ty jsi mi rozdupal bábovičku!" - "A ty jsi mně předtím ukradl kyblíček!""

Myslel jsem, že všichni kontinentální věřící jsou antinominalisté, ale zjevně nejsou.

Dobré a špatné úchylky

Na FB mne zaujal názor, že jsou dobré a špatné sexuální úchylky. Ty první jsou in, protože kdo je má, ten je zajímavý. Ty špatné jsou out, protože kdo je má, je prase.

Co je in?

1. BDSM
2. pissing
3. fetišism

Co je out?

1. zoofilie
2. koprofilie
3. pedofilie

Tydlitátová hodila kámen do rybníka

Co se stalo? V době vrcholné antijochovské hysterie prohlásila, že ač nesnáší Jocha stejně jako oni, petici proti němu nepodepíše. Důvod? Dvě jména: Ondřej Slačálek a Jan Májíček. S Májíčkem má osobní spor, tak ho nechme stranou. Proč jí vadí anarchista Slačálek? Protože je antisionista.

Jistý národ stál vždy v čele hnutí, která aspirovala na moc a dostala ji: kommunismu a neokonservativismu. Jenže Bush dokázal neokonservativism tak zdiskreditovat, že si od něj pes kůrku nevezme. Co teď? Pokorně se vrátit k levici.

Jenže s tím je "drobný" problém. Levice nemlčí ke genocidě Palestinců. Co s tím? Prohlásit antisionism za pouhý resentiment. Nutno uznat, že něco na tom je. Dnešní levice je prázdná. Blaira poplivala, takže jí zbyla jen nostalgie po velké levicové minulosti. Je také pravda, že Palestinec je pro levici živoucím ztělesněním archetypu proletáře. Jenže genocida Palestinců je reálný fenomén a s tím žádná sofistika nic nepořídí.

Goldmann se ptá: "Ostatně proč by všem národům měla být dopřána emancipace, ale židům nikoliv?" Na to existuje zcela jasná odpověď, která není antisemitská: "Protože židovský stát je vždy na úkor někoho."

Goldmann rovněž sugestivně tvrdí: "Důkazem může být nespravedlivě odsouzený Leopold Hilsner, za kterýžto proces se zatím omluvila jen a pouze vesnička Polná." Podle Masarykových slov "známý ničema, který již dávno patří do polepšovny," Hilsner byl usvědčeným vrahem. Báchorky o rituální vraždě rozšiřovalo pár tehdejších extrémistů, několik tehdejších Sládků & Haiderů, jako byl Baxa. Takoví jsou ale vždycky. Hilsner nikdy nebyl souzen ani odsouzen za rituální vraždu, nýbrž za vraždu prostou. Přesto se nyní mínění několika extrémistů vydává za tehdejší veřejné mínění. Proč? Protože se někdo snaží nám nyní imputovat pocity viny za chování předků. A to jinak než lhaním o minulosti nejde.

Jako kuriositu uvádím, že se Chajim neštítí oblíbené techniky používání pojmů jako nálepek jejich předefinováním. Goldmann je člověk levice. Pro ni je pokrok hodnotou bez dalšího. Co je to pokrok? Změna k lepšímu. Jenže podle nové levice nejsou jiné kultury ani lepší, ani horší. Tento "drobný" problém vyřeší Goldmann snadno: Pokrok předefinuje na změnu, bez hodnocení jejího výsledku. Populární nálepka mu tak zůstane zachována i pro kulturní absolutism, který by jinak pochopitelně levicový nebyl.

Text Tydlitátové je pozoruhodný v mnoha směrech. Není podstatné, jaké názory hlásáš, ale s kým se kamarádíš: "Nelíbí se mi, že odpůrci Romana Jocha nepoužívají při své argumentaci pořádné analýzy jeho skutečných postojů a nezaměřují pozornost na jeho vazby na problematické osobnosti či spolky, na lidi, kteří jsou mravně i inteligenčně mnohem horší než on." Proto Langer může volně používat nacistická hesla, zatímco členům DSSS by to neprošlo.

Taky prozradila, jak to chodí: "Ale po zkušenostech s Ligou proti antisemitismu, kterou kdovíproč podepisovali i všelijací podivní lidé včetně zastánců fašismu (asi jako alibi, aby se mohli hájit, že jejich nenávistné výroky na adresu Židů nejsou antisemitské), nebo lidé, kteří očekávali nějaké zaměstnání v rámci předpokládaného grantu, o což mi vůbec nešlo, a poté, co stejní signatáři odmítli pomoci i při naprostých organizačních maličkostech okolo práce Ligy a jindy odmítli přijít na demonstraci s odůvodněním, že když to pořádají Češi, a nikoliv Židé, tak se jich to netýká, nebo že když to není v Praze, tak je to nezajímá, prostě po těchto zkušenostech tyto formy práce beru s rezervou."

Nicméně, levice ke koketování s ní nemlčí: "Váš dnešní komentář je typově i obsahově úplně stejnou „bezostyšnou mediální manipulací“, na jakou si stěžujete v jeho závěru. Vytrvalým působením podobných mediálních manipulací byla v této zemi byla nastolena taková společenská atmosféra a bylo umožněno volební vítězství takových politických sil, které ve své kombinaci nyní umožňují vládu, jejíž působení i Vy sama v jiných článcích na DR nazýváte „fašizujícím“."

Jiný pohled na nominalism

Z kouta, kde bych to nečekal: "Ukazuje se tak odcizenost mediálního obrazu a médii zobrazované věci. Jedno představuje idealizovaný stav, který jde tak daleko, že tvoří novou estetiku vnímání; jedno představuje nominalistický stav mimo pojmenování. Máme zde tedy přítomen klasický spor o universálie. Média, máme-li tedy zaškatulkovat pozice, zastávají stanovisko realismu, kdy je pro novináře důležitější jeden muslim - ovšem ve smyslu co nejobecnějšího muslima, který slouží jako obecný symbol celého islámu, jakkoliv takové zobrazení odporuje nominální skutečnosti nejrůznějších islámských frakcí a vzájemných rozdílů mezi jednotlivými muslimy i tzv. muslimskými zeměmi."

Ano, to je pravda. Přílišná generalisace je rovněž znásilněním reality a velkým problém antinominalismu.

Úzkoprsost levice

Když levici konečně přestalo bavit na Jocha jen nadávat, tak se zamyslela, co to pro ni znamená. Bylo to pro ni obtížné, protože levici myšlení bolí – podstatou levice jsou totiž emoce.

První levicový závěr: Když pravice Jocha, tak my Žižeka. A co, říkám já. Žižek je natolik šílený, že ho nikdo nevnímá vážně. Ale inspirativnější než Keller s Bělohradským dohromady je, to zase ano.

Druhý levicový závěr: Rehabilitace ultralevice. Copak tady anarchističtí rváči a trockističtí odpůrci demokracie neexistují už dávno? Hauser by se měl probudit.

Třetí levicový závěr: Levý střed najednou není mainstream. Když vynecháme opportunisty typu Bělohradského putující z pravice na levici a podíváme se na ty, kteří své názory nezměnili, jako je Pehe, Dvořáková či Štampach, je zajímavé, že zatímco dříve byli Pehe, Dvořáková i Štampach v mainstreamu, nyní jsou nalevo. Kdyby toto byl výsledek sporu o Jocha, bylo by to výtečné. Nazývejme věci pravými jmény.

Jacques Doriot

Byl to člověk, který byl vždycky napřed: Za první světové války to byl hrdinný voják francouzské armády, který za své činy dostal francouzský válečný kříž. Ve 20. letech to byl horlivý kommunista. Od roku 1922 byl členem presidia EKI, od roku 1924 byl poslancem. V roce 1931 byl zvolen starostou Saint Denis a navrhl vytvoření antifascistické Lidové fronty.

Poněkud předčasně. V roce 1934 byl za to z PCF vyloučen. Stále však byl poslancem a v roce 1936 založil fascistickou Parti Populaire Français. To mu však nestačilo a od roku 1939 se stal extrémně germanofilským. Kritisoval Vichy, že je málo fascistické. V řadách francouzských dobrovolníků odešel bojovat na východní frontu. V roce 1943 dostal německý válečný kříž.

Po návratu z fronty připravoval odboj proti Spojencům v osvobozené Francii. Dne 22. února 1945, když byl na cestě, jeho vůz zasáhlo spojenecké letadlo, přičemž tehdy už byl pravděpodobně se Spojenci ve spojení. Na následky zranění zemřel.

Už kommunisté viděli nacisty všude

Vltava: "Drazí přátelé, vážení posluchači. Dostali jsme dnes vzrušující zprávu. Poblíž Národního divadla bylo odhaleno nacistické hnízdo. V budově proti lávce na Slovanský ostrov byl nalezen nejen sklad zahraničních zbraní, nejen vysilačka a šifrovací zařízení, nejen specielní komplet rukavic, určených k tomu, aby nebyly zanechány otisky prstů na předmětech, ale i dokumenty zjevně nacistického původu. Mezi fašistickými brožurami a plakáty byl i obraz Adolfa Hitlera."

Jan Palach: "Naše požadavky jsou: okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování "Zpráv"."

Když dva dělají totéž, není to totéž

Čulíkovi se zase povedl jeden tah. Ne, že by si Neokonzervativní strana zasloužila nějaké ohledy, ale jeho překlad jejich prohlášení do kommunistické řeči má nullovou autenticitu. Což si takhle otevřít nějaké skutečné Rudé právo? Nebo se poučit u nejpovolanějších? U sovětských soudruhů.

Ale připomeňme si jiný skandál. Reagan: "What I am describing now is a plan and a hope for the long term—the march of freedom and democracy which will leave Marxism-Leninism on the ash-heap of history as it has left other tyrannies which stifle the freedom and muzzle the self-expression of the people." Trockij: "Ваша роль окончена, идите же туда, куда вам предназначено: на свалку истории."

Postoj pravoslaví k homosexualitě

Jak jsem předpokládal, je naprosto jednoznačný: "Biblické texty odmítající homosexualitu formovaly a spoluvytvářely křesťanskou morálku a kulturu a vzdělávaly mnoho generací. Popírání přímého smyslu slov sv. apoštola Pavla některými křesťany je v protikladu ke dvoutisícileté křesťanské tradici a v protikladu biblickým textům. Homosexuální vztahy jsou z pohledu Bible i z pohledu učení církve hříchem, který odděluje člověka od Boha."

Musím říci, že mne máloco dokáže tak naštvat, když tvrdím A a přijde někdo, kdo to popírá, ačkoliv jeho znalost thematu je více než limitovaná. Pokud o něčem něco nevím, tak to netvrdím. V opačném případě se diskusse mění na neužitečné blábolení.

Z ÚSTR odešel kovaný kommunista

Novinky informují: "Uznávaný historik Vilém Prečan opustil vědeckou radu Ústavu pro studium totalitních [régimů]." Tento uznávaný historik byl v letech 1951–1970 členem KSČ. Tedy kovaný kommunista.

Vtip měsíce

Ano, samozřejmě, není důvod, proč by neměl být. On je v českém mírně k levici a liberalismu tendujícím společenském niveau paleokonzervativec, a to říkám v dobrém. Proto pohled lidí z Občanského institutu je nezvyklý a potřebný. -- Petr Nečas

Věřím, že Joch Nečasovi rozdíl mezi konzervativci (tj. paleokonzervativci) a neokonzervativci vysvětlí.

Poruchy sexuální preference podle ICD-10

Sexuální deviace (F65):

1. F65.0: Sexual fetishism
2. F65.1: Fetishistic transvestism
3. F65.2: Exhibitionism
4. F65.3: Voyeurism
5. F65.4: Paedophilia
6. F65.5: Sadomasochism
7. F65.6: Multiple disorders of sexual preference
8. F65.8: Other disorders of sexual preference

Konvertor z ICD-9/DMS-IV na ICD-10 a zpět.

The Paraphilias Subworkgroup is proposing two broad changes that affect all or several of the paraphilia diagnoses, in addition to various amendments to specific diagnoses. The first broad change follows from our consensus that paraphilias are not ipso facto psychiatric disorders. We are proposing that the DSM-V make a distinction between paraphilias and paraphilic disorders. A paraphilia by itself would not automatically justify or require psychiatric intervention. A paraphilic disorder is a paraphilia that causes distress or impairment to the individual or harm to others. One would ascertain a paraphilia (according to the nature of the urges, fantasies, or behaviors) but diagnose a paraphilic disorder (on the basis of distress and impairment). In this conception, having a paraphilia would be a necessary but not a sufficient condition for having a paraphilic disorder.


This approach leaves intact the distinction between normative and non-normative sexual behavior, which could be important to researchers, but without automatically labeling non-normative sexual behavior as psychopathological. It also eliminates certain logical absurdities in the DSM-IV-TR. In that version, for example, a man cannot be classified as a transvestite—however much he cross-dresses and however sexually exciting that is to him—unless he is unhappy about this activity or impaired by it. This change in viewpoint would be reflected in the diagnostic criteria sets by the addition of the word “Disorder” to all the paraphilias. Thus, Sexual Sadism would become Sexual Sadism Disorder; Sexual Masochism would become Sexual Masochism Disorder, and so on.

Aysar Yasser Fawaz al-Zeben

Zatím posledním nezletilcem usmrceným v israelsko-palestinském konfliktu byl 16letý Aysar Yasser Fawaz al-Zeben, který měl 13. května 2010 tu drzost, že na okupovaném území házel kameny na okupační osadnické auto. Osadník (okupant) ho za to zastřelil. Obávám se, že zdaleka není posledním.

In the West Bank, on Thursday evening, 13 May 2010, a Palestinian child was killed by an Israeli settler near Ramallah. According to investigations conducted by PCHR, at approximately 17:30 on Thursday, 13 May 2010, 4 Palestinian children, including 16-year-old Aysar Yasser Fawaz al-Zeben from al-Mazr'a al-Sharqiya village, went to al-Bayada area, approximately 50 meters from the Ramallah – Nablus road. At approximately 19:30, the four children threw stones at an Israeli car. The car immediately stopped. An Israeli settler exited the car and fired 14 to17 bullets at the children. The children fled into different directions. At approximately 21:00, 3 of the children met in the village. They called al-Zaben on his mobile phone, but he did not answer their call. They immediately began to look for him. At approximately 21:30, a number of residents of the village went to search for him, and at approximately 22:00, they found his body. They transferred the body to Ramallah Hospital. According to medical sources, the child was hit by a bullet to the back.

Posledním mrtvým nezletilým Israelcem je 13letý (16letý?) Shlomo Nativ, který byl před více než rokem (2. dubna 2009) zavražděn na okupovaném území.

Demonstrace proti Romanu Jochovi

Záznam shromáždění asi 50 lidí z Romea TV. Mluvčí ProAlt, doktorka Stöckelová, jen kuňkala; výkon Jana Májíčka ze Socialistické Solidarity byl mnohem lepší.

Jak Jan Keller lže

To, že Jan Keller je kryptokommunistický manipulátor, se ví dlouho. Nyní se však ukazuje, že se neštítí ani lži:

1. "V zásadě šlo o to, oddělit ve společnosti ony plnoprávné rozumné občany od všech projevů divošství, primitivismu a nerozumu. Proto byly kluby, politické instituce a vysoké školy dlouho do devatenáctého století nepřístupné ženám. Proto byli dělníci soustřeďováni v chudinských ghettech proto byli domorodci v dobytých zemích zahánění do rezervací. Na podobném principu vznikaly koncentrační tábory, k jejichž autorství se Britové z pochopitelných důvodů dnes příliš nehlásí." Lež.
2. "V takové situaci nemá vůbec žádný smysl uvádět argumenty o tom, že Řecko dostaly do potíží z větší části právě pravicové vlády." Lež.

Zajímavé je, si znovu rozebrat způsob, jak manipuluje: "Ve svých úvahách přirovnává Joch homosexuály k pedofilům, zoofilům a nekrofilům. Protože pedofilie, zoofilie a nekrofilie jsou považovány za abnormální úchylky, je podle něj naprosto logicky úchylkou i homosexualita. Vůbec si neuvědomuje, že všechny tři jím uváděné deviace se zásadním způsobem liší od vztahu homosexuálů. Není v nich prostě přítomen svobodný souhlas obou dospělých, tedy zodpovědných partnerů." Keller tedy "definuje" normální sexualitu svobodným souhlasem obou dospělých partnerů. Co kdyby ji definoval svobodným souhlasem dospělého muže a ženy? Pak mu vyjde homosexualita jako deviace. Závěr: Tyhle antinominalistické pitomosti slouží pouze k obelhání hejlů.

Jak telekommunikační společnosti vydělávají

VÚČaKo nedávno analysoval zprávu EU: „Průměrná cena mobilního volání [v ČR] 13 eurocentů za minutu odpovídá průměru EU za rok 2008.“ VÚČaKo zjistil, že údajná data EU jsou ve skutečnosti údaje od ČTÚ. Jenže podle sdělení VÚČaKo EU byla od ČTÚ podvedena: "3.81 Kč/min, což je tvrdé číslo o 17% vyšší než tvrdý údaj vykazovaný v Bruselu." Navíc, pokud se podíváme na reálné ceny (tj. bez množstevních slev), vychází 2x dráže: "Průměrná cena za originovanou minutu v mobilní síti O₂ tedy v roce 2008 byla (11626+7756)/2900 = 6.68 Kč." Závěr: "Můžeme tedy učinit závěr, že nás ohledně ceny českého a zahraničního volání 15. implementační zpráva Vrchního sovětu Eurosajuzu krmí daty, která jsou falešná jak řecký deficit tragicky nespolehlivá."

Co z toho vyplývá? VÚČaKo dále píše, že v dokonalé konkurrenci má být ekonomický zisk (~ EVA) nullový. "Kladná EVA pochopitelně sama o sobě může vypovídat třeba jen o hospodářském cyklu, štěstí, inovacích nebo schopném managementu." Jaká jsou reálná čísla?

1. ČEZ: 17 965 562 000 Kč
2. Telefónica O₂ Czech Republic: 7 977 691 000 Kč
3. T-Mobile Czech Republic: 7 382 339 000 Kč
4. Škoda Auto: 5 730 820 000 Kč
5. Plzeňský Prazdroj: 2 465 503 000 Kč

Tato čísla ukazují, o kolik tyto společnosti vyzrály nad trhem (tedy spotřebiteli) vinou nedokonalé konkurrence. T-Mobile to kommentuje: „Jde …  o stabilní rozdělení trhu mezi nižší počet operátorů, kteří se dosud zdrželi drastických cenových kroků, které by devalvovaly trh.“

„Dle zprávy OECD má ČR ze všech sledovaných zemí nejvyšší cenu rezidenční (pevné) telefonní linky. Občanům nezbývá než hlasovat nohama a kdo mohl, pevnou linku zrušil. Snadno nahlédneme, že bezprecedentní útěk do mobilních sítí a v Evropě nevídaná „preference“ volání tamtéž není důsledkem nějaké pro Čechy specifické inherentní potřeby volat z mobilu, nýbrž substituce produktů vynucené poměry na trhu nastavenými ČTÚ a čachry režimu při privatizaci Společnosti proti telefonování.“

Něco pro orthodoxní fanoušky Kryla

Skupina Embassy.

Kritika přímé akce

Z pera Jaroslava Peregrina + obrana politisace: "Myslím, že výhoda demokracie je v tom, že to vlastně ani není systém vládnutí ale metasystém. Je možné ho naplnit dosti různými obsahy, třeba radikálně konzervativním, liberálním nebo naopak sociálně demokratickým. Takže s demokracií není možné spojovat žádnou příliš robustní ideologii, neboť její různé obsahy, dané tím, kdo se ve volbách dostane k moci, se mohou pojit s ideologiemi relativně různými."

Svoboda projevu v pojetí levice

Když jsem četl vyjádření MV k tomu, že zamítlo registraci spolku Tomáše Peciny, tak jsem si říkal, že je to svérázné pojetí MV. Nicméně se ukazuje, že je to hlubinné postkommunistické chápání svobody slova: "Nejsem právník, ale zajímalo by mě, zda může člověk veřejně hlásat názory, které jsou v zásadním rozporu s ústavou této země."

Co dodat? Slyšel jsem už názor, že Roman Joch je pro levici to, co byl Jiří Paroubek pro pravici.

Pořád nechápu, co jsem udělala špatně

Nový israelský skandál + necensurované fotky. IDF: "Kdyby Eden Abergilová pořád ještě byla příslušnicí IDF, byla by postavena před vojenský soud." Ona se ptá: "Pořád nechápu, co jsem udělala špatně?" Odpověď je přitom jasná: Ukázala celému světu, jak to v Israeli chodí.

Sv. inkvisice o masturbaci

Persona humana (1975) – § 9: "Často se dnes zpochybňuje nebo otevřeně popírá tradiční nauka katolické církve, podle níž masturbace znamená v mravním řádu vážnou nezřízenost. Psychologie a sociologie, jak se tvrdí, ukazují, že, zvláště u dospívajících lidí, k dozrávající sexualitě masturbace obecně patří, a proto nejde o skutečnou a vážnou vinu být v jejím zajetí, pokud se jí dotyčná osoba dobrovolně neoddává pro samotnou rozkoš uzavřenou do sebe (ipsace): protože v takovém případě je tento úkon zcela jistě v protikladu ke společenství lásky mezi osobami odlišného pohlaví, jež je, podle stanoviska některých, hlavním důvodem k používání sexuální schopnosti.

Avšak tento názor odporuje jak nauce, tak pastorační praxi katolické církve. Ať je průkaznost některých argumentů biologického či filozofického rázu, jichž se někdy použilo v teologii, jakákoli, ve skutečnosti i učitelský úřad církve - na základě průběžně stálé tradice - i mravní smysl věřících křesťanů bez pochyb rázně tvrdí, že masturbace je úkon vnitřně a těžce nezřízený. Největší důvod této pravdy spočívá v tom, že, ať už je příčina samotného jednání jakákoli, vědomé užívání sexuální schopnosti mimo řádný manželský styk podstatně protiřečí jejímu účelu."

Nejstarší dějiny Židů

Název článku je poněkud matoucí, protože se budu zabývat dějinami Israelitů, tj. před židovskou ethnogenesí.

Vodník je známý tím, že úmyslně ignoruje veškerý intelektuální vývoj po roce 1848. Poslední text, který vstřebal a na který přísahá, je Kommunistický manifest, přesněji Manifest kommunistické strany (21. 2. 1848). Proto ignoruje nejen On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life (24. 11. 1859) a The Descent of Man, and Selection in Relation to Sex (24. 2. 1871), ale i Grundsätze der Volkswirtschaftslehre (1871) a Prolegomena zur Geschichte Israels (1878).

Dějiny Israelitů lze rozdělit na archaické (hebrejské) a klassické období. Levanta byla vždy místem střetu sfér vlivu dvou mocností: Egypta a Mezopotámie. Na konci 2. tisíciletí př. n. l. byla rozhodující mocností Assyrie (sever Mezopotámie) se sídlem v Aššuru, zejména od vlády Tiglatpilesara I. (1114–1076 př. n. l.), a Babylonie (jih Mezopotámie) se sídlem v Babylóně. Mezinárodním jazykem té doby byla aramejština.

Za vlády faraona Ramesse III., v roce 1179 př. n. l., přepadly Egypt mořské národy. Jejich součástí byli i Semité, včetně Hebrejců, kteří na rozdíl od bronzových Egypťanů již žili v době železné. Zdá se, že mezi mořskými národy Indoevropané převažovali. V Levantě do té doby žili jen pastevci. Nyní se tam usadili semitští Kanaánci (lidé z nížiny), kteří si vybudovali města, a v horách se usadili Hebrejci, kterým se od té doby říká Israelité, podle mýthického sjednoceného israelského království. Vedle nich v dnešní Gaze sídlili indoevropští Filištíni, posléze semitisovaní. Odtud název Palestina.

V roce 925 př. n. l. začíná klassické období, když farao Šešonq I. vytáhl do Kanaánu a vyplenil jej. Zdecimovaná města obsadili horští Israelité, kteří založili severní království – Samaří (nevhodně ahistoricky "israelské" království), jehož prvním králem byl Jarobeám I. (922–901 př. n. l.) – a jižní království – Judeu. Vrcholné assyrské období začíná vládou Adad-nárárího II. (911–891 př. n. l.). Samaří bylo na mnohem vyšší kulturní úrovni než Judea. Nicméně v roce 722 př. n. l. bylo vyvráceno Assyrií. Část obyvatel byla deportována do dnešní Persie, část zůstala, ale velká část odešla do Judey. Např. počet obyvatel Jerusaléma vzrostl 10x. Kulturní shock, který tím byl způsoben, dal vzniknout Bibli. Samařskou tradici representuje Elohista, judskou Jahvista.

Na konci 7. století př. n. l. se rovněž Judea stala obětí cizí expanse – tentokrát babylónské. V roce 587 př. n. l. byla většina judské elity odvlečna do babylónského zajetí. Velká část národa zůstala v Judeji, silná diaspora byla i v Egyptě: "Slovo, které Jeremiáš dostal pro všechny Židy usazené v Dolním Egyptě – v Migdolu, Dafné a Memfisu – i v Horním Egyptě" (Jeremiáš 44, 1). Obyvatelé severního království byli po jeho zániku nazváni Samaritáni, obyvatelé jižního Židé.

Epilog. Bitvou u Gaugamél (1. října 331 př. n. l.) skončila perská říše a začala světovláda hellénistických diadochů, zejména Ptolemaiovců (Egypt) a Seleukovců (Sýrie). Ta skončila v letech 149 př. n. l. – 30 př. n. l. nástupem Říma.

Paroubkův kommentář

Jiří Paroubek kritisuje, že vláda odmítla osnovu ČSSD zrušující akcie na majitele. Faktem je, že je to překvapivé. Před volbami prakticky všichni mluvili o tom, že je to naprosto nezbytný krok pro transparentnost veřejných zakázek. Když teď tedy vláda říká ne, má to zřejmě ten smysl, že říká ne všem osnovám ČSSD a priori. A to by mohlo mít positivní význam. ČSSD pozná, že smyslem opposiční práce není předkládat stále nové a nové osnovy právních předpisů.

Je Mojžíš autorem Deuteronomia?

Podle fundamentalistů, např. Juchelky, je Mojžíš autorem 5. knihy Mojžíšovy, Deuteronomia: "Mimochodem, modernisté zpochybňují i Mojžíšovo autorství Pentateuchu, což je podle vyjádření Papežské biblické komise z 27. 6. 1906 také názor mylný". Ve skutečnosti je to zjevný nesmysl. Mojžíš nikdy nemohl napsat: "Tam, v moábské zemi, pak Hospodinův služebník Mojžíš zemřel, jak Hospodin řekl. Pochoval jej v moábské zemi, v roklině naproti Bet-peoru, ale jeho hrob až dodnes nikdo nezná. Když Mojžíš zemřel, bylo mu sto dvacet let. Jeho oči nezeslábly a jeho svěžest nevyprchala. Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moábských pláních třicet dní, než uplynula doba pláče a truchlení." (Dt 34, 5–8) Žádný člověk totiž nemůže napsat o průběhu své smrti a co se dělo potom. To už ale věděl rabín Abraham ibn Ezra (1093–1167), takže je s podivem, že to nevědí fundamentalisté, kteří žijí skoro 1000 let po něm.

Ve skutečnosti Deuteronomium napsal Deuteronomista, zatímco ostatní "Mojžíšovy" knihy napsali Jahvista (i když ten nejspíše rovněž neexistoval), Elohista a autor kněžského kodexu.

Je proto překvapivé, že katholík Juchelka může zastávat stejně nesmyslný názor jako fundamentalističtí kalvinisté.

Jak Česká televise lže

via Pirátské noviny. V původní zprávě jsou oproti zprávě České televise navíc: Česká pirátská strana 11 %, Věci veřejné 8 %, Dělnická strana sociální spravedlnosti 5 %, Strana práv občanů - zemanovci 1 %.

Schwarzenbergovo pokrytectví

Schwarzenberg: "Nezapomínejme, že první velvyslanectví Izraele na světě bylo u nás. Bez zbraní, které jsme jim dodali, by asi ani neobstáli v té první občanské válce. Pak se to prudce zhoršilo, po převzetí moci komunisty a po roce 1968 byly přerušeny diplomatické vztahy." (zdůrazněno mnou).

Kommunistický převrat v Československu se konal 25. února 1948. Stát Israel vznikl 3 měsíce poté, 14. května 1948. Diplomatické vztahy mezi Československem a Israelem byly přerušeny 10. června 1967. Proč Schwarzenberg takto pitomě lže?

Nová levice na Východě a Západě

Jiřina Šiklová vzpomíná (zřejmě na rok 1968): "Já si vzpomínám, že jsme při jedné cestě do Německa přišli se skupinou studentů do jejich nočního klubu. Všichni jsme se oblékli do toho nejlepšího, protože jsme nechtěli dělat ostudu Československu a očekávali jsme psychodelickou hudbu, tanec prostě to, co jsme viděli náhodou v některých západních filmech... Znamenalo to krimplenové kalhoty a umělohmotné halenky. A pamatuju si, jak jsme do toho klubu napochodovali a proti nám vyšli vousatí studenti, neučesaní a v uměle roztrhaných jeansech… My chtěli být "progresivní", ukázat jak jsme odvážní, tedy předvést to, co se zde nesmí a začali jsme zpívat Gaudeamus igitur. Trapas. Pro ně to byla elitářská, buršácká píseň. Ale potom tam došlo i k tomu, že němečtí studenti začali urážet naše holky za to, jak se oblékly a já jsem se s nimi strašně pohádala. Říkala jsem, že vůbec nechápou situaci u nás, tak nemůžou dělat žádný převrat. Vykládala jsem jim o naší situaci a použila jsem pro tzv. únorové události, tedy pro komunistický převrat v roce l948 výraz Umsturz, což je puč [ve skutečnosti převrat – poznámka G. P.]. Nechtěla jsem je naštvat, bylo to spíš způsobené neznalostí terminologie. No a tak se stalo, že ti chlapi, jejich předáci, se na mě naštvali a já jsem jim řekla, že mají mentalitu partajních funkcionářů, ale nemají moc a že bych se bála, kdyby jednou tu moc dostali opravdu do rukou... Takže se stalo, že jsme vycházeli ven a část jejich studentů nás doprovázela, aby nás tamti i fyzicky nenapadli. Měla jsem tehdy na té silonové halence dokonce fiží, což jsou takové mašličky u límečku. Hodně se v tom dederonu člověk potil, ale dobře se to pralo. Obojí jsem tehdy vyzkoušela."

Vosa na jazyku

a jejích 23 minipříběhů.

Rasism vrchního soudu v Olomouci

Tomáš Pecina upozornil na rozsudek NS ČR J. D., R. D. a S. H. v. J. O. z 7. 10. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, NS ČR: 52631, který zrušil rasistický rozsudek vrchního soudu v Olomouci. Rozhodnutí NS ČR je málo zajímavé, protože vyhýbavé. Vzhledem k rekapitulační mánii však obsahuje podstatné části rozsudku vrchního soudu v Olomouci i dovolání žalobců.

Oč šlo? J. D., R. D. a S. H. jsou Romové, a proto nebyli obslouženi v baru J. O. Vzhledem k tomu, "že žalobci cíleně zašli do B. R. s vědomím, že nebudou obslouženi, neboť navštěvovali takové provozovny, o nich věděli, že zde personál R. neobsluhuje," tak jim vrchní soud v Olomouci snížil relutární satisfakci z požadovaných 50 000 Kč na 5 000 Kč.

S dovoláním žalobců se lze naprosto ztotožnit:

[D]ovolatelé mimo jiné poukázali na tu část odůvodnění napadeného výroku, v níž se odvolací soud zabýval skutečností, že se žalobci diskriminačnímu jednání vystavili dobrovolně. Poukazují na to, že v dnešní době není testující osoba povinna se obrnit proti předpokládanému zásahu do svého práva na lidskou důstojnost, což platí i v případě, kdy žalobci na základě svých dřívějších zkušeností tušili, že s vysokou pravděpodobností nebudou v B. R. obslouženi. Je třeba vycházet ze zásady, že nikdo není povinen před protiprávním jednáním ustupovat a vyhýbat se mu. Toto jednání nemůže snižovat závažnost újmy, která je mu tím způsobena. Obdobné závěry platí u vztahu „vykalkulovaného“ postupu a soudem prvního stupně zmíněným zásahem do názorových postojů a hodnotových žebříčků žalobců. Skutečnost, že případ proběhl v klidu a rasový motiv nebyl otevřeně sdělen, pak nemůže být kritériem. Význam má pouze to, že žalobci nebyli poníženi v očích třetích osob, protože incident nevyvolal pozornost hostů baru. To, že v restauračním zařízení existoval systém členských karet sloužící k selekci hostů, je dokladem toho, že jednání žalovaného bylo promyšlené a vykalkulované, takže tato okolnost odůvodňuje spíše zvýšení nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Podle odvolatelů je nepřípadné i poslední odvolacím soudem zmíněné kritérium týkající se zákazu vstupu osob mladších osmnácti let do provozovny. Porušení provozní instrukce není porušením obecně závazného právního předpisu, přičemž sama třetí žalobkyně v baru alkohol nepila ani nehrála na automatech a ani nic takového neplánovala.

S. H. byla sice nezletilá a J. O. měl vyhlášku, že nezletilí do jeho provozovny nesmějí, ale ani k tomu se nejvyšší soud ČR jasně nevyjádřil. Podle mého názoru je to jasná diskriminace podle věku: Nelze zakázat nezletilcům přístup do provozoven, kde jim nehrozí žádná morální újma. Výjimkou jsou toliko bordely, striptease bary apod., nikoliv normální restaurace či bary.

Pro dobrotu na žebrotu

Těžko si představit více proisraelskou veřejně známou osobnost, než je Roman Joch. Přesto Věra Tydlitátová zveřejnila článek, kde ho sice výslovně neodsoudila, ale přesto odsudek alespoň naznačila. Inu, čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

Vyjádření Věry Tydlitátové:

To, že má někdo pro-izraelskou orientaci, pro mne vůbec neznamená, že musím souhlasit s jeho názory na střelbu do mládeže, na přípustnost mučení zajatců a že souhlasím s jeho ultrakonzervativním, nenávistným postojem ke každému, kdo je trochu jiný. Osobně toho pána neznám a na osobní rovině je mi lhostejný. Inteligenci mu neupírám a dokonce se mi ani nelíbí ultralevicové nebo hloupé argumenty některých jeho odpůrců. Ale já jsem na straně demokracie a tyhle krajní fanatické postoje mi vadí. Prostě nemohu přijmout nenávist vůči příslušníkům menšin, předsudky o rasové nerovnosti nebo přesvědčení, že jediné správné a přípustné náboženství je katolicismus, ani neschvaluji účelové lhaní, které těmto lidem není vůbec proti mysli, jak se ukázalo nedávno. Bylo by lepší, kdyby takoví lidé Izrael nepodporovali, protože Izraeli hodně škodí. Antisemité pak díky nim mají dost silné argumenty.

Updated.

Čemu věříme

Text Was wir glauben ve Škvoreckého Zbabělcích je uveden k 10. květnu 1945 a předchází mu tato scéna:

»Ale eště dejchá, svině, řekl Krpata. Hoši, podržte ho. Kluci popadli oba esesmany a podrželi je. Krpata pak přitiskl prvnímu hlaveň pistole na čelo a vystřelil.«

V prvním vydání Zbabělců byla citována původní řeč Hermanna Göringa:

»Gott hat die Rassen geschaffen. Er wollte nichts Gleiches, und wir weisen es deshalb weit von uns, wenn man versucht, diese Rassenreinheit umzufälschen in eine Gleichheit. … Denn diese Gleichheit gibt es nicht. … Wir müssen versuchen, Anschluß zu gewinnen an die Geschlechterreihen aus grauer Vorzeit. Es ist fürwahr die Rettung in letzter Stunde gewesen, und hatte uns Gott und wenig Vorsehung den Führer nicht geschenkt, so wäre aus der Erbsünde, aus dem Verfall, Deutschland wenig wieder emporgestiegen. … Die Blutsünde ist die die Erbsünde eines Volkes. … Wir selbst, das deutsche Volk, haben schwer an dieser Erbsünde leiden müssen.«

Pronesl ji dne 15. září 1935 jako předseda říšského sněmu před schválením norimberských zákonů (Stenographischer Bericht der Sitzung des Deutschen Reichstages v. 15. September 1935; 6. Sitzung, p. 62 – A a B; přetištěno jako dokument 3458-PS, US-588 norimberského processu a v Josef Wulf: Die Nürnberger Gesetze (1960), p. 11). Ve Zbabělcích je z ní citován výtah.

V druhém vydání byla místo Göringovy řeči uvedena Goebbelsova:

»Für uns gibt es zwei Möglichkeiten: entweder stimmt das nicht, woran wir glauben, entweder hat die Geschichte uns nicht berufen, entweder haben wir uns diese Mission nur eingeredet dann werden wir sie auch nicht zu Ende Führen, dann werden wir früher oder später von der Bühne dieses Lebens verschwinden, so wie wir gekommen sind, dann wird niemand von uns dieser Bewegung eine Träne nachweinen, sondern sagen: Wir sind gewogon worden, aber wir waren zu leicht gefunden.«

Citováno podle Josef Škvorecký a Zdena Salivarová: Samožerbuch. Panorama, Praha 1991, 2. ed., p. 154.

Filozofie

V názvu článku není překlep. Filozofie skutečně existuje a je to láska k temnotě, neboť ζόφος znamená temnota; přeneseně též díra.

Odkud vítr fouká

Myslím, že jsem nebyl sám, kdo byl překvapen, jak známá politoložka Vladimíra Dvořáková doslova dštila síru na Romana Jocha: "Vladimíra Dvořáková si myslí, že diskurs, jehož reprezentantem Roman Joch je, se pohybuje na pomezí xenofobie, rasismu a homofobie … Ostatně reprezentuje myšlenkový proud, který je v České republice marginálním a současně jej lze v evropském kontextu považovat za součást krajní pravice."

Pak se ale ukázalo, že Vladimíra Dvořáková je spoluautorkou knih s kommunistou Miloslavem Ransdorfem: The Roots of American political Culture (1989) – "text se nezachoval" a Staré struktury a lustrace v novodobých dějinách (1992, společně ještě s Jiřím Kuncem). Odtud vítr fouká.

9 popravených studentů

Odposlechnuto na FB: Kdyby 9 popravených studentů žilo dnes v ČR, byli by za své názory ve vězení.

Zlatí v. modří

Zlatých je momentálně 1 113, modrých je momentálně 3 825. Rödl byl samozřejmě proti kašnám, což mne nepřekvapuje.

Konkurrenční návrhy (PDF).

Propagandista Adam B. Bartoš

Z Adama B. Bartoše se pozvolně, ale jistě, stává propagandista kommunistického typu, takže jeho články jsou naprosto bezcenné. Naposledy napsal: "Kdyby Gabčík s Kubišem nezabili Reinharda Heydricha, měli bychom i nadále Ležáky, Lidice. Nezemřelo by patnáct tisíc lidí popravovaných demonstrativně každý den v rámci nacistického běsnění." (Pozor na kontext. Zamýšlené vyznění je opačné. Jde o ironii.)

Ve skutečnosti (odkaz na jiný článek téhož serveru) bylo za protektorátu popraveno dvakrát méně lidí: 8 237.

Předsudky jako program

Jaký je vlastně fundamentalistický program návratu středověku do škol? Prozrazuje to mluvčí paternalistické iniciativy proti svobodě volby, Hnutí Pro život ČR:

• Sexualita se dětem předkládá jako cíl a nikoliv jako dar a prostředek pro založení rodiny; tím dochází k jejímu snížení na pouhý fyzický požitek.
• Od sexuality se zcela odděluje plodnost, resp. ta je předkládána jako nežádoucí a krajně riziková; v dětech se tak buduje a priori negativní vztah k založení rodiny.
• Nejvyšším cílem mladého člověka, dobře "sexuálně vychovaného“, má být, dle doporučení ministerstva školství, zřejmě zdraví. Tedy jde o to, aby děti zůstaly zdravé, i když budou souložit. A souložit mohou dle své libovůle, hlavně však bez následků.
• Sexuální výchova staví na hrubém omylu, že negativní chování má příčinu v rozumu – v neznalosti, což se má odstranit podáním informací. Selhávání v této oblasti lidského života, a to zvláště u dospívajících, však spočívá ve slabosti vůle. A ta je těmito programy masivně oslabována: jitřením fantazie (připomínáním tématu, explicitními nácviky, promítáním filmů, vyslovováním vulgarit ...) a vytvářením falešného pocitu jistoty (dovedné užívání prezervativu jako řešení).
• Pokyny ministerstva navíc vytvářejí na školách prostor, který nejspíš nenaplní lidé se zdravou sexualitou, neboť k takové patří intimita a přirozený stud, znesnadňující o takových tématech veřejně hovořit, ale spíše lidé, jejichž sexualita nevykazuje známky zralosti.
  

Cílem je uchovat a podporovat stud z přirozených lidských reakcí, tedy hlavní nástroj pro ujařmění lidí v předsudcích a víře v irracionální dogmata: "Plošně však nutit děti odbourávat stud, přirozenou a vlastně tu nejzdravější součást lidské sexuality, tak, jak to dnes MŠMT doporučuje, je hrubou chybou."

Počet katholíků v Japonsku

Podle tvrzení jednoho známého na FB, kterému se ale dá věřit, je v Japonsku stejně katholíků jako v ČR, tj. 5 %. Zvláštní shoda.

Prohlášení Charty 77

Situace Cikánů-Romů v Československu nepatří k tématům, která upoutávají všeobecnou pozornost, a většina lidí o problémech této nejdiskriminovanější menšiny prakticky nic neví. Tato neinformovanost je důsledkem cílevědomého utajování všeho podstatného, co s Cikány-Romy souvisí. Věci však pokročily příliš daleko, než aby mohly pokračovat bez protestu.

Postoj veřejnosti kolísá mezi lhostejností a rasismem. Projevy rasismu a segregacionismu se množí a budou se množit. Cikáni-Romové, kteří jsou nejbezprávnější skupinou obyvatelstva Československa, ve všeobecných představách k obětem nezákonností nepatří, to je výsadou jen "slušných lidí".

—mluvčí Charty 77, Ladislav Hejdánek & Václav Havel, 13. 12. 1978, prohlášení č. 23

Divoký východ na Moravě

V některých oblastech Moravy to vypadá spíše jako v Rusku než jako v civilisovaném státě: "Údery a kopání zažil sedmatřicetiletý řidič, který se ve středu večer vracel s rodinou z dovolené po Rudné ulici v Ostravě-Zábřehu. Před Výškovicemi jej napadla dvojice mužů, které se zřejmě nelíbilo, jakým způsobem jel. Za poslední tři měsíce to je již několikátý případ agrese na silnicích. Útočníci při atacích používali slzotvorný plyn, střelné zbraně i hrablo na sníh." Reakce moravské policie také stojí za to: "Policie proto apeluje na řidiče a vyzývá je k vzájemné ohleduplnosti a respektování pravidel silničního provozu."

Další případ: "Podle vedoucího pošty v Bohumíně Reného Březovjáka nepomohlo ani to, když doručovatelku začali doprovázet strážníci městské policie: "Obyvatelé ghetta napadli i je."" Ano, moravští strážníci jsou jen na okrasu. Je toto vůbec možné?

Gogovy postoje jsou tak plně v logice typického moravského přístupu k věci.

Zahradil v. Ouzký

Válka mezi oběma europoslanci ODS se dostala do otevřené fase: "Typickým příkladem je Miroslav Ouzký, který kdysi lezl Mirku Topolánkovi do zadku se stejnou vehemencí, jako se to nyní pokouší u Petra Nečase."

Jiný kraj, jiný mrav

Představení vietnamské rodině.

Definice antikommunistického odboje

Ondřej Šlechta vyjádřil skepsi k možnosti definovat III., tj. antikommunistický odboj. Myslím, že by bohatě postačilo, kdyby si prostudoval zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.:

§ 1

(1) Účastníkem národního boje za osvobození je
1. kdo v letech 1939 až 1945

a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2, odst. 1, č. 2,

b) konal vojenskou službu ve spojenecké armádě,

c) byl příslušníkem první československé armády na Slovensku,

d) byl československým partyzánem (§ 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"),

e) zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví,

f) zúčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví,

g) byl československým politickým vězněm,
2. kdo byl československým dobrovolníkem ve Španělsku v letech 1936 až 1939.

(2) Stejně jako účastníci národního boje za osvobození se posuzují příslušníci stráže obrany státu zřízené vládním nařízením ze dne 23. října 1938, č. 270 Sb., o stráži obrany státu, kteří v roce 1938 v souvislosti s bojem proti nepřátelské protistátní činnosti v pohraničí utrpěli újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví.

(3) Vlastnosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2 nemůže nabýt, i když splňuje podmínky těchto odstavců,
a) kdo konal službu v nepřátelské armádě, nebo zúčastnil se jinak nepřátelského válečného podnikání proti spojencům, vyjímajíc službu v armádě tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944; v případech zvláštního zřetele hodných může ministr národní obrany povolit výjimku z tohoto ustanovení,

b) kdo byl na vedoucím místě Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Ústředí veřejných zaměstnanců, Svazu zemědělství a lesnictví nebo Hlinkovy slovenské ľudové strany, nevyužíval-li tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo kdo byl dobrovolně členem Svazu pro spolupráci s Němci, Českého svazu válečníků, Rodobrany, Vlajky, České ligy proti bolševismu, Německo-české společnosti, Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Hlinkovy gardy, Německo-slovenské společnosti, Hlinkovy mládeže nebo jiných fašistických organizací podobné povahy, jejichž účelem bylo šířit nacistickou ideologii a udržovat mocenské postavení Němců a Maďarů,

c) kdo byl okupanty nebo jejich pomahači pověřen vedoucím místem ve veřejných službách, leč že využíval tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo šlo o funkce zastávané v armádě tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944,

d) kdo zaujímal vedoucí místo ve válečném průmyslu, pracujícím pro německou nebo maďarskou armádu, nebo prováděl opevňovací práce pro Němce nebo Maďary, aniž byl k uvedeným činnostem donucen a nemohl se jim vyhnout, nebo kdo se obohatil v souvislosti s poměry v době nesvobody,

e) kdo přímo nebo nepřímo, i když nebyl členem některé organizace uvedené pod písm. b), vyvinul jakoukoli činnost proti slovenskému národnímu povstání, nebo o své újmě činy nebo slovy podporoval nebo obhajoval režim nacistů, fašistů, zrádců a kolaborantů, nebo se projevil jako osoba protidemokratická nebo protilidová nebo státně nebo národně nespolehlivá,

f) kdo je německé nebo maďarské národnosti, leč že se nikdy neprovinil proti národu českému a slovenskému nebo proti samostatnosti republiky Československé a zúčastnil se dobrovolně národního boje za osvobození, způsobem uvedeným v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a), d), e) a g).

(4) Ustanovení odstavce 1, č. 1, písm. b) až g), č. 2 a odstavce 2 vztahuje se pouze na československé státní občany.

Pak by třeba ignoranti typu Miloslava Štěrby: "Ale určitě by ocenil samotné komunisty. S jejich neskutečnou schopností neustále vyhledávat nepřátele zejména ve vlastních řadách. A pak je exemplárně pověsit, včetně generálního tajemníka." změnili názor.

Zhoubné dědictví antinominalismu

Proč je zhoubné, to už jsem theoreticky vysvětlil. Nyní praktický příklad. Českým školstvím otřásá debata o segregovaných školách – základních školách praktických (ZŠP). Kromě patentovaných rasistů (a někteří se za svůj rasism ani nestydí) je prosazují antinominalisté jako Gogo nebo Karel Kaprálek.

Proč jsou to antinominalisté? Protože mají předem vytvořené koncepty základní školy & ZŠP. Realita se tomu musí přizpůsobit, ať se jí to líbí nebo ne. Ačkoliv se Kaprálek vyjadřuje dosti zmateně, lze z jeho textu vyrozumět, že ZŠP definuje jako školu pro žáky, "kteří se nemohou z rozumových důvodů s úspěchem vzdělávat na základní škole" a zároveň odmítá pojetí, že ZŠP je určena "žákům s mentálním postižením, tedy dětem s IQ méně než 70 bodů". Kaprálek tedy rozlišuje lidi na lidi rozumově podprůměrné a lidi mentálně postižené, mezi nimi je doslova čínská zeď – IQ 70. Typický realism.

Jak je to ve skutečnosti? Mentální (rozumové) schopnosti kopírují přesně Gaussovu křivku. Vrchol má na IQ 100, přičemž zřejmě jen theoretická maxima jsou 0 a 250. Mezi člověkem s IQ 69 a s IQ 71 není prakticky žádný rozdíl a je úplně lhostejné, že toho prvního označíme, že má mentální postižení, zatímco ten druhý údajně nemá.

Proč má vlastně Gogo takové obavy ze zrušení ZŠP? "Pokud bychom tyto děti natlačili do std škol, doplatí na to ty ostatní, protože se sníží úroveň." Jenže neschopnost českého školství individualisovat výuku není argument pro zachování segregovaných škol. Co brání tomu mít na druhém stupni místo jednotné výuky z větší části volitelné předměty, jako je to na střední škole? Nic, jen lenost a dědictví kommunistické unifikace.

Jinak je fascinující, jak hluboce je Gogo raněn ve svých citech, když doporučuje: "Oni sami aby pak bydleli v lokalitách, kde žijí ve vetšině ti, které označují za diskriminované." Přitom každé malé dítě ví, že odpůrci rasismu chtějí ghetta ("vyloučené lokality") zrušit. Tak proč by tam měli bydlet? K tomu dodávám, že je povinností státu zajistit pro národní menšiny školy s vyučovacím jazykem národní menšiny, tedy i s romštinou.

Příkladem, jak to může fungovat, jsou britské comprehensive schools, přičemž v UK mají integrovaný II. a III. stupeň.

Vyšetřování polské tragédie

Nová fakta. A k tomu vtip: "Putin svolá státní dumu a rozčiluje se: Musíme něco udělat s těmi časovými pásmy. Člověk telefonuje do Pekingu, chce blahopřát k narozeninám a tam mu řeknou, že byly včera, potom telefonuju do Varšavy, chci kondolovat a tam mi řeknou, že ještě neodletěli!"

Co s Epopejí

Do sporu o Epopej se vložil Klaus: Chce, aby se přestěhovala do Moskvy.

Seznam zvítězil nad Google

Jsem známým odpůrcem nesmyslného tečkování sprostých slov. Když chce být někdo sprostý, tak ať je sprostý se vším všudy. Tečkování není nic jiného než pokrytectví. Když jsem si chtěl pokrytce vyhledat na Internetu, tak to Google bez složitého nastavení nezvládl. Seznam ano. Nicméně je nutno čestně přiznat, že je to tím, že své hledání automaticky omezil na domainu .cz.

Updated.

Vazba údajného penězokaze

R. R. píše o úděsných podmínkách v českých věznicích: "Největší „katastrofou“ však byla toaleta. Šlo o díru v zemi, nikoli však kameninovou, jak by se dalo z hygienického hlediska očekávat, ale o díru vymodelovanou z betonu, který byl navíc popraskaný, tedy z materiálu porézního, kterýžto se tím choval jako rezervoár rozkladových bakterií a tím i mohutného zápachu. Nepomohly žádné dezinfekční prostředky ani vřící voda. Plenta oddělující tuto díru byla z neprůhledného igelitu. Tato toaleta neměla s hygienou nic společného. Z tohoto faktu je pak nasnadě, že jsem po celou dobu vazby vlastně žil v septiku, vystaven zápachu z výkalů, kterýchžto stopové zbytky nešlo nijak odstranit. Když uvážíme, že jsem v takovém prostředí musel jíst a spát, i silné povaze se zvedne žaludek."

Nakonec nápravdu zjednal až ústavní soud. Eliška Wagnerová rozhodla rychle a správně: Ústavní stížnost byla podána 16. 3. 2004, doručena 17. 3. 2004. ÚS rozhodl 25. 5. 2004, věznici byl nález doručen 3. 6. 2004 a 4. 6. 2004 byl R. R. propuštěn. Wagnerová byla v odůvodnění umírněná, ani nekomentovala, jak obecné soudy přistupují k principu presumpce neviny: "K výzvě se k ústavní stížnosti vyjádřil Vrchní soud v Praze (11 To 8/2004) prostřednictvím předsedy senátu JUDr. Ľubomíra Klimáčeka. Soud má za to, že jeho rozhodnutím nedošlo k zásahu do základních práv a svobod R. R. a zopakoval argumentaci obsaženou v napadených usneseních, když tam uvedené závěry nemůže zvrátit ani tvrzení stěžovatele o jeho dobrých majetkových poměrech, když podle dosavadního průběhu řízení se do trestné činnosti zapojil."

R. R. byl nakonec osvobozen. Ve vazbě byl od 24. 1. 2003 do 4. 6. 2004, tedy rok a půl. Žalářování mu zruinovalo podnikání. Kdy toto šílenství v ČR konečně skončí a místo vazby bude v jako každé slušné zemi kauce?

Špinavá propaganda paleokonservativců

Jedním z největších zločinů křesťanství je puritánský přístup k sexualitě. Příčina vězí už ve Starém zákoně: 6. přikázání zákazuje smilstvo (angl. fornication) – jakýkoliv sex před svatbou. Nový zákon není o nic lepší: "Kdyby tě sváděla tvá ruka, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít zmrzačený do života, než jít s oběma rukama do pekla, do toho neuhasitelného ohně. A kdyby tě sváděla tvá noha, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít chromý do života, než být s oběma nohama uvržen do pekla. A kdyby tě svádělo tvé oko, zahoď je. Je pro tebe lepší vejít jednooký do Božího království, než být s oběma očima uvržen do pekla." (Mk 9, 43–47) Je zajímavé, že judaism je mnohem zdravější, ačkoliv 6. přikázání platí i v něm.

Křesťanští tmáři se dodnes tváří, že sexualita je špinavá a že jediný její přípustný účel je prokreace (plození dětí) a rekreaci zavrhují. Snaží se doslova za každou cenu zabránit sexuální výchově ve školách a neštítí se přitom ani velice špinavých method. Příkladem je článek Adama B. Bartoše, který neváhá lhát takto: "Už od roku 2007 totiž prospekty z oddělení německého ministerstva pro rodinné záležitosti pobízí rodiče k sexuálním masážím svých dětí ve věku od 1 do 3 let … "Otcové nevěnují náležitou pozornost klitorisu a vagíně svých dcer. Jejich něha velmi zřídka dochází do těchto částí těla, zatímco je to jediný způsob, jak u děvčátka rozvinout pocit hrdosti ke svému pohlaví. Dítě se dotýká všech částí těla otce, občas ho vzruší. Otec by měl dělat totéž.""

Jak to bylo ve skutečnosti? Ina-Maria Philipps v Körper, Liebe, Doktorspiele napsala toto: "Scheide und vor allem Klitoris erfahren kaum Beachtung durch Benennung und zärtliche Berührungen (weder seitens des Vaters noch der Mutter) und erschweren es damit für das Mädchen, stolz auf seine Geschlechtlichkeit zu entwickeln." Dosti daleko od Bartošova "překladu", co? A rovněž i vysvětlila smysl svého textu: "Aber diejenigen, die meine Vorträge gehört oder die Broschüre aufmerksam gelesen haben, wissen: Der vorherige Absatz beschrieb, dass Jungen allein wegen der Anatomie die Aufmerksamkeit erhalten. Mütter und Vater haben mir bestätigt, dass sie selbstverständlich Kosenamen für den Penis haben und ihn berühren, bei notwendigen Handlungen wie Säubern und Eincremen und um Zärtlichkeit zu geben - solange es nicht der eigenen sexuellen Erregung dient. Mädchen erfahren das nicht, deswegen der Satz. Ich fordere ja dann auch, dass die Eltern sich nun bitte nicht nur den weiblichen Genitalien widmen sollen, sondern dem Mädchen als Person Anerkennung geben."

Ale tmáři, kteří sexualitu místo radosti, kterou nám Bůh nadělil, považují za trauma, mají svůj vylhaný skandál.

Updated.

Positivní vývoj v plzeňské ODS

Je dobře, že ten hochštapler ignorující zákony je pryč.

Suspendace Mariána Balázse

V zemích, kde je katholíků více než 3 %, jako je tomu v ČR, mají problémy, které v ČR prakticky neexistují. Příkladem je Marián Balázs – páter vyklouz. I když, někdy ani ČR není výjimkou.

Oč jde? Ján Krstiteľ Balázs je katholický kněz a františkán. Jako řeholník složil slavné sliby: chudoby, čistoty a poslušnosti. Jak vysvětluje Ján Duda, ačkoliv jsou slavné sliby doživotní, lze od nich dispensovat (osvobodit).

Horší je to s kněžstvím. Jednou kněz, navždy kněz. Neexistuje nic jako bývalý kněz. Kněze lze pouze laicisovat – dobrovolně suspendovat (cf. can. 1333 CIC); tj. zbavit ho jeho povinností. Přesto i nadále zůstává knězem a jím sloužená mše je platná, byť nedovolená.

Novinkou pro mne byl dispens od celibátu. Uděluje jej římský biskup.

Zrušit SPZ

Z neznámého důvodu v českém trestním řízení stále přežívá kommunistický institut stížnost pro porušení zákona (SPZ). Pro laiky, oč jde? V případě, že pravomocné trestní rozhodnutí má nějaké vady, smí ministr spravedlnosti podat SPZ ve prospěch nebo neprospěch obviněného. V normálním státě samozřejmě zmateční stížnost existuje, ale podávají ji pouze strany. Tedy místo SPZ ve prospěch obviněného podává zmateční stížnost přímo obviněný, místo SPZ v neprospěch obviněného podává zmateční stížnost nejvyšší státní zástupce. Mezičlánek v podobě vrchnosti – ministra spravedlnosti – je výrazem kommunistického paternalismu a ničím jiným.

Jedna z nejvíce kontroversních SPZ bývalé ministryně spravedlnosti se týkala pražského radního za ODS, Martina Langmajera. Připomeňme si, že ten při předjíždění zprava a telefonování mobilem zabil svým terenním vozem 32letou řidičku, když jela za svým manželem, a těžce zranil její 6letou dceru. Za to od okresního soudu dostal podmínku (sic!) 2 roky. Krajský soud to potvrdil. Přijde mi to neuvěřitelné. Ten člověk zaviní smrt a nejde do žaláře. Je cosi shnilého ve státě českém. A P. R. agentura justiční mafie na tom nic nezmění.

Updated.

Rasism v české kultuře

Jaroslav Seifert
Ukolébavka

Cikán mívá černé oči,
chodí nocí zlou,
a kde nespí hodné dítě,
vezme si je ve své sítě,
houpy hou.

Je ještě třeba dalších důkazů, že pojem cikán je rasistický a je třeba ho v zájmu elementární zdvořilosti nahradit pojmem Rom?

Musíme si pomáhat

Recense jednoho nepovedeného midcultu: "Postavy a jejich vztahy tu působí jednorozměrně, je snadné je popsat čítankovou charakteristikou blízkou karikatuře (kolaborant, oportunista, esesák, zlotřilý lékař apod.). To podporuje i obsazení herců podle typů - klišé. Samozřejmě, že komedie přílišnou plastičnost postav nesnáší nejlépe - kvalitní tragikomedie by však z vícevrstevnatosti měla přímo těžit. Film navíc působí vcelku vykonstruovaně - jednání postav je spíše než lidskou přirozeností a dobovou skutečností posouváno tvůrčí svévolí. (Na to poukazoval již Stankovič.) Případná dramatická proměna hrdinů (například v závěru) působí tezovitě, odehrává se ve jménu honby za vtipností. Není divu, že samotný děj - drama klopýtá od jedné více či méně povedené anekdoty či gagu ke druhé - jako by vyplňoval prostor mezi smíchem. Dialogy, které mají osvětlit historická fakta zasahující do osudů hrdinů, šustí papírem. Potenciálně dramatické situace nevytvářejí napětí - to je jim příznačně dodáváno zvnějšku - patřičně napínavou hudbou a obrazovým trikem, který rozfázuje pohyb aktérů, a tak upozorňuje méně chápavé diváky: Tady byste se měli cítit stísněně!

* * *

Díky tomu pochopí i nejtupější divák, že povinností kladného hrdiny je Žida ukrýt a že to nebude jen tak. Další úkol, který mu tvůrci přisoudili, je oplodnění ženy Josefa - Marie, poslední důvod pro existenci nešťastníka vězí v závěrečných peripetiích některých postav. Ale i v tomto případě jde o figurku jakoby vedlejší - slouží k demonstrování činnosti ostatních, či finální proměně zápornějších postav. K ničemu jinému tu David není. O jeho individualitě se nedozvíme nic. Tvůrci se této postavě buď úmyslně vyhnuli - řekněme z ostychu, nebo si s ní prostě nevěděli rady. Ať je to jakkoliv, tímto vytěsněním postavili uprchlíka na dramatickou roveň uzeného, které je stejně jako David skryto ve spíži."

Updated.

Большой детский хор - Прекрасное далеко

Большой детский хор – Прекрасное далеко.

Pseudopřeklad na CFP

To, že články na CFP nemají větší ceny, je zřejmé každému, kdo tam kdy zabloudil. Ukažme si to na příkladu. Šéfredaktorka Tereza Spencerová zveřejnila obvyklou porci antiamerické propagandy. Zaujala mne tam věta: "Podle Mullena je útok na Írán "hluboce chápán" a zůstává pro prezidenta Obamu "důležitou možností"," protože hluboce chápaný útok zůstává mimo veškeré mé chápání.

Tereza Spencerová u něj odkazuje na AP, ale tam nejen, že není nejen zmínka o hluboce chápaném útoku, ale dokonce ani o Obamovi. Podíval jsem se tedy na článek levicového Guardianu, na který Spencerová odkazuje před tím. Ani tam není jakákoliv zmínka o hluboce chápaném útoku. Jediné, co se tomu blíží, je: "he would be "extremely concerned" about the prospect of a military engagement", což znamená: "byl by "velice znepokojen" možností vojenského zásahu". Tedy žádný hluboce chápaný útok, pouze Spencerová neumí pořádně anglicky.

To jí však nebrání lhát, "že k útoku na Irák došlo na základě vymyšlených záminek, přičemž i hrozby Íránu jsou založené rovněž na ničím nepodložených spekulacích o jeho vojenském jaderném programu." Ve skutečnosti Irák nedodržoval resoluce Rady bezpečnosti OSN a perský vojenský jaderný program je prokázanou skutečností.

Update: Malý čtenář našel ve zprávě AP větu, kterou Spencerová "přeložila". Její správný překlad zní: "[vojenská varianta] je důležitá varianta a je tou, které se dobře rozumí". Takže opravdu žádný hluboce chápaný útok.

Unikátní dokument z roku 1962

Jak se žilo v roce 1962 – zpěvák Paul Anka.

České školy budou just segregované

Jak už jsem psal, rozsudek evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku D. H. a ostatní v. ČR z 13. 11. 2007 uložil ČR, aby zrušila segregované školy pro Romy, a to bez ohledu na to, zda mají krycí název zvláštní škola nebo základní škola praktická (ZŠP). Je přitom nerozhodné, že segregované ZŠP existují v ČR nezákonně, protože je školský zákon nezná, a § 5 písm. f) vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, je tedy s ním v rozporu. Když tedy "Zástupci ASP dále jednoznačně deklarovali svou nespokojenost s chystaným rušením základních škol praktických," je to jasná známka toho, že MŠMT v praxi opravdu nic nedělá, na rozdíl od svého lživého tvrzení z 2. 9. 2009: "MŠMT realizuje celou řadu opatření směřujících k podpoře začlenění žáků ze sociálně znevýhodňujícího prostředí do hlavního vzdělávacího proudu." Mělo totiž stanovit jasný harmonogram, do kdy budou segregované školy zrušeny.

Jenže odborná veřejnost segregované školy zrušit nechce. A je úplně jedno, zda to zdůvodňuje sofistikovaně: "Protože už žák s inteligencí v pásmu výrazného podprůměru vzdělávací program běžné základní školy nezvládne," nebo natvrdo: „Zkuste si sami mít plnou školu diskriminovaných, denně řešit, že chodí zavšivení, ne zrovna čistí, že vám sprostě nadávají, že jejich podaření rodiče dnes a denně učitelům vyhrožují, protože si ti nadšenci dovolují vytknout jejich dětičkám, že ve škole se nekouří, nemočí se mimo toaletu, že nemají sprostě nadávat vyučujícím. Málokdo by po čase s touto elitou byl ve vyrovnaném duševním stavu.“ Těmto „odborníkům“ bych dal k úhradě odškodné za státní rasism, k němuž ČR byla a zřejmě opakovaně i bude odsouzena.

Kompromis možný není: Buď budou Romové chodit do normálních škol, nebo do segregovaných. Buď zrušíme institucionální rasism, což v USA dokázali již v 50. letech, nebo ani nadále na Západ kvůli státem prosazované diskriminaci patřit nebudeme.

Nejnovější blbost z USA: CString

Posuďte sami, k čemu je taková oblečenost / neoblečenost. Prádlo buď opravdu chrání pohlavní orgány, nebo je k ničemu a má se chodit naostro.

Další puritánský nesmysl jsou male brassieres.

Updated.

Levicoví nacisté a konservativní kommunisté

Jedním z nejhorších dědictví kommunismu je používání pojmů jako nálepek. Když je někdo pravicový demokrat, tak mu vadí, že nacisté jsou rovněž pravicoví. Proto je s klidem označí za levici, jako kdyby název "národní socialism" něco znamenal. Ivan Štampach se zase považuje za levicového, a proto mu vadí, že kommunisté jsou levicoví rovněž:

"S českými komunisty je to problematické. Byli v době své slávy vlevo nahoře, tedy levicově autoritativní? Mám s jejich zařazením doleva potíž. Být politicky vlevo znamená v ekonomické oblasti především více samosprávy, demokratičtější uspořádání pracovních vztahů, ale to za nich nebylo. A jejich dnešní nepřímí pokračovatelé mi připadají ekonomicky víc vlevo, ale zdaleka ne na okraji levé části spektra. Ale kulturně mi připadají konzervativní (s tendencí k nacionalismu, podezíraví k emancipačním snahám různých sociálních skupin, málo liberální)."

Při tom je to nesmysl. Znárodnění snad není levicový koncept? Anglické odbory odmítající průmyslovou demokracii snad nejsou levicové? Na druhou stranu je ale pravda, že kommunism měl vedle internacionálního (přesněji řečeno panruského) rovněž velice silné nacionalistické křídlo. Jenže, proč by měl být nacionalism pravicový? Jakobíni byli nalevo.

Zajímavý je původní Bártův článek. Bývalého senátora jsem si vždy velice vážil, a proto mne zklamalo, že se dal do služeb bojující demokracie. K akci DOST mám nesmírně daleko, ale voltairovsky nevidím jediný důvod, proč by nacionalističtí konservativci (jedná se o "Bahníka Petra (D.O.S.T.), Bartoše Adama B., Bátoru Ladislava (předsedu Akce D.O.S.T.), Bátoru Alexandra, Baxanta Jana (litoměřického biskupa), Bobošíkovou Janu (přesdedkyni Solidarity), Čejku Martina, Černého Víta, Červenku Františka (tajemníka Akce D.O.S.T.), Davida Václava, Duchana Pavla, Dědečkovou Janu (šéfredaktorka serveru Virtualy), Dundáčkovou Evu, Freiovou Michaelu (šéfredaktorku katolického periodika Res Claritatis), Hájka Petra (vicekancléře Pražského hradu), Haslingerovou Ivanu (šéfredaktorku kulturně-hospodářské revue Fragmenty), Hužvárovou Dominiku (miss vystupující proti feminismu), Jakla Ladislava (ředitele politického odboru KPR a osobního tajemníka prezidenta republiky), Janáčkovou Lianu (senátorku), Jocha Romana (ředitele Občanského institutu), Kalužu Radovana, Karase Jiřího, Kříže Jakuba, Klause Václava (presidenta republiky), Klausovou Livii (manželku pana presidenta), Kretschmera Michala, Kurase Benjamina, Landu Daniela, Laholu Henryka, Macha Petra (předsedu Svobodných), Malého Ladislava, Malého Radomíra, Myslína Josefa, Němcovou Miroslavu (výkonnou předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR), Nepraše Tomáše, Pešekovou Máriu, Petříka Lukáše (šéfredaktora serveru Europotrál), Pospíšila Ignáce, Protivínského Vlastislava, Rybovou Zdeňku (předsedkyni Hnutí pro život), Řápkovou Ivanu, Semína Michala (předsedu iniciativy D.O.S.T.), Skřipského Marka, Stodolu Jiřího, Strejčka Ivu (europoslance), Šlechtu Ondřeje (šéfredaktora serveru Eurabia), Šojdrovou Michaelu, Tětivovou Lenku Kateřinu, Tobiáše Milana, Tomského Alexandra, Ucháčovou Kateřinu, Valentu Jakuba, Zimovou Dušicu, Zrna Matyáše (místopředsedu Občanského institutu)") nesměli veřejně hlásat své názory. Vtipně se s tím vypořádal Ladislav Jakl, který ukázal, do jakých absurdit bojující demokracie vede.

Pro jistotu dodávám, že Seznam klerofašistů, kleronacistů, lefebristů a příznivců diskriminace v ČR je provokace neznámé provenience, neboť identita "Radomíry Clément" není známa. Zcela určitě s tím nemá nic společného ani Věra Tydlitátová, ani Ludmila Hamplová, neboť to není jejich styl.

Budovatelská písnička

Kita almonit (Bezejmenná četa)

Kdyby Američané věděli

Užitečný monitoring zaujatosti US medií přináší spolek If Americans Knew a jeho zakladatelka Alison Weirová.

Jan Fojtík v. Kamil Pixa

Střípek k dějinám normalisace poskytla Miroslava Filípková: "V březnu 1970 mě přijali v Krátkém filmu. Synovi Kamilovi o mně řekl Jaroslav Pixa, manžel Milady Pixové, kterou JF v Reportáži nařkl "z nedisciplinovanosti". Celý, skoro stoletý život usiloval Jaroslav Pixa o očistu své ženy. Zaručil se za mě Vladimír Vrána, u kterého JF nějaký čas za okupace bydlel a jenž byl vězněn na Pankráci. Vrána psal kvůli mně Husákovi iredakci Rudého práva. V dubnu 1970 měl vedoucí ideologického odd. ÚV KSČ Jan Fojtík krátký telefonát. Čestná předsedkyně Svazu žen, vysoká funkcionářka mírového hnutí Gusta Fučíková vznesla prostý dotaz: Jak je možné, že má Filípková práci? Fojtík volal generálnímu řediteli Čs. kinematografie. Generální volal řediteli Krátkého filmu. Kamil Pixa mě nevyhodil. Řekl, že by se nemohl podívat na fotografii své matky Milady. Miladu Pixovou zastřelil v Terezíně esesák Jäckl."

Zatímco Fojtík byl kamarád Fučíkové, Pixa kvůli své matce Fučíka nenáviděl. Nicméně to nijak neomlouvá jednoho z nejhorších příslušníků StB, které kdy měla, i když to byl umělec. To, že Just po něm chtěl pokání, je naivní: "Pixa je na tom podobně – dokonce ve své tehdejší činnosti vidí dodnes jakési kreativní prvky (Výslech – to je umění!), ve šmírování a shromažďování kompro-materiálů (operace Trpaslík) spatřuje jakési »nádherné dobrodružství« (My jsme se bavili, byla to ohromná hra)."

Nový a nový – absolutní a relativní

Francouzština je jeden z mála jazyků, která umí přímo rozlišit mezi absolutně novým (fr. neuf), tj. čerstvý, a relativně novým (fr. nouveau), tj. aktuální. Naproti tomu když se v češtině řekne nový, tak se tím automaticky myslí absolutně nový, s výjimkou idiomatických spojení typu: "Koupil jsem si nové auto," kde to nové auto klidně může být ojeté. Domnívám se, že je to další z neblahých důsledků antinominalismu, kdy nové může být nové jen absolutně, ačkoliv Nový zákon je nový již 2000 let, nové koření (angl. newspice) je nové 500 let a nový mešní řád (lat. Novus Ordo Missae, NOM) je nový 40 let. Tak proč 6 let starý nový správní řad, 4 roky starý nový zákoník práce a dokonce rok starý nový trestní zákoník najednou nové nejsou?

Tato absolutisace se promítá i do rodiny. V české rodině je například pojem babička absolutní, a to i pro její syny, vyjma oslovení, kde zůstává "mami". Pozor však na překlady. Třeba v angličtině by absolutní pojetí bylo nesmyslné a sousloví our grandmother ve většině kontextů nemožné.