Neustálé nepochopení

Nevím, čím to je, že jsem obklopen lidmi, kteří nechápou ani úplně triviální věci. Podle mne je to tím, že nechtějí pochopit. Jsou to bytostní realisté: Fakta roubují na hotová schemata, místo toho, aby závěry činili z faktů.

Tak Yamato. Snaží se mi vsugerovat, že jsem otevřel diskusse. Ne. Již dlouho je tady opět možnost kommentovat články. Kommentář se od diskussního příspěvku liší tím, že reaguje na článek. Diskussní příspěvek reaguje na jiný diskussní příspěvek. Proboha, vždyť je to tak triviální. Na druhou stranu nechci tady vytvářet nějaký terror, že když někdo postne diskussní příspěvek místo kommentáře, že bude automaticky smazán. Ale nemělo by to být pravidlo, nýbrž výjimka.

A komu to snad pořád ještě není jasné, tak takto vypadají kommentáře, takto diskusní plkání.

A Vodník. Tohle nemá co dělat s nominalismem, proboha. Uvedl jsem genesi slova blog proto, aby jasné, co je mým cílem, nikoliv proto, abych se hádal, co je ještě blog a co už není. Naopak je fatálním nepochopením myslet si, že zde nechci slušné kommentáře.

Obávám se, Vodníku, že pojem troll je pro Vás pouhou nálepkou. Kdo s Vámi souhlasí (JK) nebo Vás nenapadá, troll není, kdo nesouhlasí nebo Vás napadá (MM), troll je. Přitom si těžko představit typičtějšího trolla než je JK a typičtejšího netrolla než je MM. Trolling vůbec není o intelligenci. JK-ovy příspěvky mají hlavu a patu, přesto to trolling je. Danieliny příspěvky intelligentní nejsou, přesto je to trolling rovněž.

Když jsem použil titulek Ševče, drž se svého kopyta, tak jsem tím pouze uvodil, o čem článek bude. Jistě, mohl jsem jej nazvat Superhrubá mzda, ale to by byl ještě více sucharský, než je. Máte pravdu, že k pouhé informaci sedí více věcné titulky, ale mým cílem není zpravodajství (na to nestačí ani Blisty), nýbrž infotainment. Takový Reflex v malém.

Update: S Vámi je to, Vodníku, vážně těžké. Když odkazuji na celou diskussi, tak tím nemyslím úvodní kommentář. A tak je to se vším. Jinak si klidně diskutujte, ale já tady diskusse nechci.

Titulky a jiné

Protože Vodník & Kapitán pořád ještě vykazují mimořádné nepochopení toho, k čemu blog slouží, pokusím se jim to ještě jednou vyložit.

Blog, jak o tom vypovídá sám jeho název, je soubor záznamů o tom, co je kde na Internetu zajímavého. Protože je toho na Internetu mnoho, bez podobných pomůcek se neobejdeme. Druhá možnost je, že sjíždíme pouze servery, které produkují vlastní obsah, Vodník např. servery Eretz, Zvědavec, Neviditelný pes a Czech Free Press. Já myslím, že ta druhá možnost je málo, a proto informuji též o tom, co kde najdu na malých serverech. Vzorovým blogem jsou v tomto smyslu odkazy Malého čtenáře.

Jenže, jak jsem zjistil, drtivá většina čtenářů typu Kapitán na odkazy nekliká. Proč sem pak chodí, to jejich věc, ale míjejí se s cílem tohoto blogu. Tím rozhodně nejsou nějaké debaty, jak už opakuji do zblbnutí. Kommentáře jsem otevřel proto, že by čtenáři měli mít možnost přímo zde článek okommentovat, nikoliv proto, že bych chtěl přesunout plkání z blogu JzP a Vodníka sem.

DiscussionSpeed má spoustu vlastních článků. Proto je to blog jako každý jiný, na rozdíl od diskussní pomůcky Tomáše Peciny. Rovněž tak Vaše hodnocení dvojky trollů Daniely & JK nesdílím. Pokud nejsou trolly oni, tak kdo? Je pravda, že se oba liší. Daniela trolluje postováním chytlavých nesmyslů (typicky trollistický postup), JK trolluje osobními útoky, k nimž nepřidává žádnou přidanou hodnotu. Cítí se ukřivděn tím, že jeho nedomyšlený projekt Sprcha zkrachoval a že se od té doby na nic lepšího nebo i skromnějšího nezmohl, tak kope kolem sebe. Viděli jsme to v minulosti na jeho zápasu s Tomášem Pecinou (kdy nesnesl, že je lepší programátor než on) a Michaelou (kdy nesnesl, že je lepší diskutérka než on).

Titulky jsou dvojího typu:

1. věcné, nebo
2. imaginativní.

Já jsem dříve volil věcné, jak je na Internetu zvykem, protože dobře pasují do vyhledávačů a lákají tak čtenáře, ale nyní jsem se vrátil k imaginativním, jak bylo zvykem v printu, protože mne věcné již nudily. Plést si oba styly je znakem neporozumění, imaginativní nemá věcný obsah. Stejně tak Čulíkovi nevyčítáme, že má barnumské titulky, protože necílí na vyhledávače, nýbrž na pravidelné čtenáře Blistů, které chce přesvědčit, že si mají přečíst právě ten který článek.

Výsledky voleb

Zatím se zdá, že volby do Sněmovny v roce 2010 budou pro českou politiku znamenat skutečnou revoluci. Je to vítězství demokracie. Pouze levice zůstala jak opařená: Nějak nedokáže uvěřit, že negativism až nihilism, pokus o korrupci voličů populismem nezafungoval, když oni sami si v smrádku, ale teploučku tak libují. Průzkumy veřejného mínění přeci tvrdily něco jiného… Proto levicové blogy lkají a naříkají, přivolávají na nás Ἁρμαγεδών. Ze všeho je jim nejvíce líto, že oslabí etatism.

Avšak absolutním vrcholem v tomto kvílení jsou postkommunisté jako Gogo: "Já nad výsledkem taky nepláču, jen je mi líto, že místo nástupu nových figur se podařilo zrecyklovat staré bafuňáře v novém dresu. To by vlastně taky nebylo to nejhorší – vadí mi vlastně to, že se tento stav s velkou pompou označuje za zásadní změnu a nová vláda, kde bude hrát prim soukromý čmuchal, starý korupčník a maňásci podporovaní krajskými kmotry si hraje na vládu spasitelů rozpočtu. Budou stříhat ovce a nijak jim nepřekážejí kšefty za giga, do kterých se patrně chystají naskočit, pakliže bude munice." Pozoruhodné:

1. Podle Goga, kdo byl jednou v politice, nebo v ní působí delší dobu, už se do ní nesmí vrátit, resp. by z ní měl vypadnout, jinak je to bafuňář. Přijde vám, že nyní je ve vrcholné politice málo nováčků? Mně tedy ne, ale podle Goga je jakákoliv změna menší než při změně régimu nedostatečná.
2. Co je zásadní změna? Nastolení kommunismu? Putinisace ČR? Nebo co?
3. Fascinující je rovněž třídní až kommunistická nenávist. Vlastník bezpečnostní agentury je "soukromý čmuchal", člověk, kterému nikdy nic nedokázali (kde je presumpce neviny?), "starý korupčník" a ostatní politici, na něž už jinou špínu hodit nejde, alespoň "maňásci podporovaní krajskými kmotry".
4. Je nad slunce jasné, že pokud nová vláda neudělá něco s rozpočtem, ztratí svou raison d'être. Podle Goga však z neznámého důvodu svou snahu bude jen předstírat: "si hraje na vládu spasitelů rozpočtu".
5. Dát rozpočet do pořádku bude samozřejmě něco stát. Najednou si vláda pouze "nehraje", ale "stříhá ovce". Gogo sám sobě odporuje v jednom odstavci, ale to mu nijak nepřekáží. Hlavně, když si může odplivnout.
6. Státní rozpočet je nás všech. Nikdo jiný než my všichni ho zaplatit nemůžeme. Nemáme hodného strýčka někde v USA.
7. Gogo automaticky předpokládá, že i nová vláda bude zkorrumpovaná: "kšefty za giga". Korrupce je velký problém, ale tehle apriorism ji nevyřeší.

Když si čtu podobné výrony postkommunismu, kterými se vyznačují zejména Moravané, tak si říkám, zda by nám bez Moravy nebylo líp.

Informační blog ještě jednou

Andy lká nad tím, že vinou trolla JK ustala debata o korrupci. Znovu opakuji, že mým cílem je informovat o tom, o čem informovat chci (nejen o tom, co mne zaujalo, jak symptomaticky chybně vykládá JK), nikoliv o tom, o čem chtějí být informováni jiní. Dělám to zdarma, nikdo mne za to neplatí, takže chci psát jen o tom, o čem mne baví psát. Debata o korrupci to není; reagoval jsem čistě na málo pochopitelnou poznámku, že korrupci ve veřejných zakázkách podporuje to, že jsou v régimu obchodního práva. Nepodporuje.

Semeniště trollů

Protože se ze společného blogu JzP a Vodníka, DiscussionSpeed, stalo semeniště trollů jako je Daniela či JK, oznamuji, že tam až do odvolání nebudu nic psát. Kdo chce kommentovat mé texty, může zde, ale upozorňuji, že trolling bude bez varování mazán, a to i v případě, že už na něj někdo reagoval. Kdo chce mou reakci, ať mi pošle e-mail.

Nový layout

S jistým zpožděním i v ČR došlo k obamovské změně. Ve volbách do Sněmovny si lid uvědomil svou moc a vyměnil většinu zdiskreditovaných politiků. Na kongressu ODS si straníci uvědomili svou moc a vyměnili zdiskreditované vedení.

Je tedy čas učinit nějaké změny i na LW. Začal jsem s layoutem, neboť ten starý byl široce kritisován. S novým to ale není jednoduché. Je sice graficky velice zdařilý, ale jeho transformace z WordPressu na Blogger je odfláknutá. Protože však oprava technických chyb vyžaduje pokročilou znalost CSS, kterou nemám, mějte prosím trpělivost s tím, že ne vše ještě funguje tak, jak má.

Updated.

Ševče, drž se svého kopyta

Fysik elementárních částic, Jiří Chýla, napsal článek, v němž odsoudil koncept superhrubé mzdy jako nesmysl. Nic proti, ale podobné texty vyžadují alespoň elementární erudici v oboru, o kterém píšu.

Chýla uvádí: "Připomínám ještě, že v zákoníku práce, zákoně o dani z příjmu ani žádném jiném zákoně nenajdeme často používaný, ale matoucí pojem „hrubá mzda“." Jak je to ve skutečnosti? Ustanovení § 353 odst. 1 NZP: "Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období." V zákoně o dani z příjmu sice pojem "hrubá mzda" opravdu není, ale to neznamená, že tam nepatří nebo že tam historicky nebyl. Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy: "Mzdou srážce podléhající se rozumí dani podrobená hrubá mzda, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoliv srážek." A to samé platí i pro další právní předpisy.

Proč je vlastně superhrubá mzda tak důležitá? Protože to je významné číslo. Zatímco hrubá mzda je z prstu vycucaný ukazatel, který neříká vůbec nic, superhrubá mzda je částka, kterou zaměstnavatel měsíčně vynaloží na zaměstnance. Pokud se rozhodne přijmout nového zaměstnance, bude ho stát přesně tolik, co říká superhrubá mzda. Význam má i čistá mzda, což je číslo, které říká, kolik zaměstnanec dostane na ruku.

Chýla dále ve svém článku tvrdí, že zdanění superhrubé mzdy je nesmysl. Nesuď tak ukvapeně, chtělo by se říci. Sociální pojistné není nic jiného než odložený příjem. Jeho zdanění je plně legitimní, byť za modernější se považuje až zdanění důchodů z něj plynoucích.

A konečně Chýla kritisuje degressivitu nynější daně z příjmu fysických osob. Na to lze mít různé náhledy, nicméně připomenu, že degressivita daně z příjmu byla základem velice úspěšné Reaganovy daňové reformy.

Rozloučení s Juchelkou

Jak informuje Cynik, v neděli 27. června 2010 bude otec Juchelka v českobudějovickém kostele sloužit mši naposledy.

Topolánkova analysa

v PDF. Pokud ji psal sám, potvrzuje, že je dobrý analytik a stratég. Ve své době podpořil TOP 09, aby pravicoví voliči, kteří nesnášejí ODS, měli koho volit. Tato strategie se mu povedla, Paroubek si žádnou takovou satelitní stranu nevytvořil a doplatil na to. Vzhledem k tomu, že se česká politika podobá italské, čekají nás do budoucna 2 velké volební bloky – pravicový a levicový.

Topolánek přiznal, že věděl, že s ním ODS nikdy nemůže přesáhnout 30 % hlasů, a proto se chystal odejít z čela ODS. Ve své zprávě Topolánek nejsilněji kritisuje Klause: Ať už jeho koncepci – "překročit přirozený volební potenciál pravicové liberálně konzervativní strany, maximálně se otevřít a rezignovat na rigidní, elitářské postavení à la Svobodní (SSO)" + "Jako liberálně konzervativní strana jsme se tehdy zkompromitovali opoziční smlouvou. Neměli jsme koaliční potenciál a měli jsme naopak silného konkurenta. Měli jsme vůdce, který zásadním způsobem ztratil důvěru pravicových voličů nesplněným slibem mobilizace proti levici." Jenže měl by čestně přiznat, že Klaus chtěl po Zemanovi prosadit změnu poměrného systému na většinový, tedy koaličních vlád na jednobarevné.

Topolánek ale kritisoval i konkrétní Klausovy kroky: "shození vlády bylo zásadní strategickou chybou Jiřího Paroubka, který hrál slepě podle Klausových not" + "Udělal jsem řadu vynucených i nevynucených chyb. Mezi ty vynucené patří tři personální přehmaty, kdy bylo nicméně velmi složité udělat jiné rozhodnutí. Buď pro zjevnou sebevražednost, nebo z důvodu popření vlastních instinktů, či preferování osobních ambicí, případně z neznalosti vazeb dané osoby. Těmito chybami je jednoznačně posazení Vlastimila Tlustého na post ministra financí, znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky a nominace Jana Fischera na post premiéra. Klaus se nepochybně mýlí, když bagatelizuje dopady pádu vlády během předsednictví. Stačí mluvit více s evropskými politiky a méně s těmi euroasijskými." + "ODS si nemůže dlouhodobě dovolit klausovskou politiku výkřiků a póz. Dost na tom, že si ji, i díky mně, dovoluje Václav Klaus. Tato politika vede do izolace venku i doma."

Update: Tak jej psal Martin Schmarcz.

Idiotské automatické texty

Podepisuji.

Prokop Drtina o Radomíru Lužovi

Cynik záslužně připomněl odporný čs. zločin proti lidskosti, massakr na Švédských šancích. Já bych se vrátil k jinému českému výtečníkovi, Radomíru Lužovi. Nikdo soudný už nepochybuje, že to byl sprostý vrah. V diskussi o Cynikově článku jakýsi Jarcho odkázal na vystoupení Prokopa Drtiny ze dne 2. července 1947, který v něm narazil i na vraha Lužu a doslova řekl: "Já se dívám na věc tak, že je zcela možno a vlasteneckou válkou vysvětlitelno i omluvitelno, že mohl někdo přijít o život v rámci našeho boje, kdo nebyl nepřítelem ani zrádcem." Nemůže mi být líto, že  kommunisté persekuovali člověka s tak hrůzostrašnou, doslova bolševickou – když se kácí les, tak lítají třísky – morálkou. Dopadla na něj samotného.

Pěkný vtip o Maďarech

Z konce druhé světové války: Počas II. svetovej vojny, v roku 1944, sa v Riu de Janeiro konala recepcia, na ktorú bol pozvaný aj maďarský veľvyslanec. Keď vstúpil do sály, oblečený do slávnostnej uniformy, pozdravil nacistickým pozdravom. Hostiteľ, vplyvný bankár, si to všimol a pri prvej príležitosti oslovil veľvyslanca: "Pán veľvyslanec, pozdravili ste Heil Hitler, ľud vašej krajiny patrí k nordickej rase?" - "Nie, my sme pôvodom z Mongolska," znela veľvyslancova odpoveď. "Aha, teda váš štát sa rozprestiera v Ázii?" vyzvedal ďalej hostiteľ. "Nie, naša krajina leží v strede Európy." - "Aha, ale tam je teraz vojna, aj vy ste do nej zapojení?" - "Áno, bojujeme proti Sovietskemu zväzu." - "A máte voči nemu územné požiadavky?" - "Nie, voči nemu územné požiadavky nemáme. Tie máme voči Rumunsku a Slovensku." - "Aj to sú vaši nepriatelia?" - "Nie, to sú naši spojenci." Hostiteľ bol tým trochu zmätený, ale potom uvidel, že veľvyslanec má na uniforme kráľovský znak a pokračoval vo vypytovaní: "Ako vidím, vaša krajina je kráľovstvo. Ako sa má váš kráľ?" - "My kráľa nemáme, nám vládne admirál." - "Admirál? Teda vaša krajina leží pri mori." - "Nie, my sme štát vnútrozemský." Po tomto ešte zmätenejší hostiteľ sa pýta: "A ako sa teda má váš admirál?" - "Zajali ho Nemci." - "To sú tiež vaši nepriatelia?" - "Nie, to sú naši najväčší priatelia a spojenci." - "Sakra chlape, ja už ničomu nerozumiem, ste kráľovstvo vo vnútrozemí Európy, ktorému vládne admirál, ktorého zajali jeho priatelia, bojujete s niekým, od koho nechcete ani aker zeme a naopak, chcete územia od svojich spojencov. Čo sú to tam u vás za čudné pomery?" - "Aby ste vedeli pán bankár, to je nový európsky poriadok!"

Orgie českého nacionalismu

Z neznámého důvodu se v poslední době neustále objevují akce, které mají podpořit český nacionalism. Nicméně, českým přístupem se z toho pokaždé stává fiasco. Tak i 7 divů Česka. Vynechám nesporné, ethnicky české zásluhy (Jára Cimrman a Otto Wichterle), a připomenu, jak je to hned s 5 "českými" divy:

Nesporně nejabsurdnější je umístění Jana Janského, "objevitele" (v roce 1907) krevních skupin. Ve skutečnosti skupiny A, B a 0 objevil v roce 1901 Karl Landsteiner, a skupinu AB v roce 1902 Alfred von Decastello-Rechtwehr a Adriano Sturli. Ačkoliv česká část původní wikipedie přiznává, že psychiatr Janský nečetl odbornou literaturu, protože fysiologie pro něj byl okrajové thema a už se jí potom nezabýval, Landsteiner je v ní presentován jako pouhý výzkumník typů lidské krve. Přitom objevil rovněž Rh faktor. Umístění Janského je tak dalším triumfem kommunistické progandy – barevného (sic!) filmu Tajemství krve (1953).

Stejnou hodnotu má umístění "českého" piva. Ve skutečnosti je plzeňské (Pilsner) – neboť o něj běží – pivem bavorským, neboť ho v roce 1842 vynalezl Němec Josef Groll.

"České" sklo. Drtivá většina skláren je v Sudetech, ale nikoho to netrkne. Karel IV. – po otci Lucemburčan, vychovaný na francouzském dvoře. Vskutku Čech jako poleno. A konečně Pražský hrad: Jeho hlavními architekty byli Francouz Mathieu d’Arras a Němec Peter Parler.

Blue Is The Colour

Židokřesťanská tradice

O pojmu "žido-křesťanský" jsem opakovaně psal. Je stejně nesmyslný jako "řecko-křesťanský" nebo "anticko-křesťanský". Toto poznání se stále více šíří.

Závan zdravého rozumu

Dokonce i na blogu Věry Tydlitátové se občas objeví rozumný názor: To ovšem nepopírá skutečnost, že v Izraeli je početná arabská menšina, jejíž příslušníci např. nemají povinnou vojenskou službu v IDF. To, že je Izrael neustále označován jako židovský stát nebo že ho Židé považují výhradně za svůj stát, není v pořádku. Češi a Slováci taky považovali Československo výhradně za svůj stát a na Němce se dívali skrz prsty. Taky se jim to pak vymstilo. Ovšem pakliže Arabové v Izraeli stále jsou a ještě z něj nezdrhli do Sýrie nebo Jordánska, svědčí možná o tom, že to zas takový apartheid nebude, spíš to bude provokační rétorika poslankyně Soabi. Ale co chci říct: Média a vůbec všichni, ale především izraelští Židé, by měli brát na vědomí, že jejich stát je mnohonárodnostní a multietnický. Pokud ho berou jako výhradně židovskou věc, může se stát, že budou trnem v okům nejen svým sousedům, ale i svým vlastním občanům. (pravopisné chyby opraveny)

A pí Tydlitátovou bych chtěl upozornit, aby nám nezkoušela namluvit pohádky: Sousloví Židovský stát je spíš metafora, dobře, i pro politiky výhodná. Vyjadřuje hrdost na to, že si Židé dokázali svůj stát vybudovat a obhájit. Ale nevyjadřuje faktickou povahu toho státu.

Jak je to ve skutečnosti: These two goals of Israel as a Jewish and a democratic state must coexist and not contradict each other. So, what does that mean, a Jewish state? It is not only a matter of the number of Jews who live in Israel. It is not just a matter of numbers but a matter of values. The Jewish state is a matter of values, but it is not just a matter of religion, it is also a matter of nationality. And a Jewish state is not a monopoly of rabbis. It is not. It is about the nature of the State of Israel. It is about Jewish tradition. It is about Jewish history, regardless of the question of what each and every Israeli citizen does in his own home on Saturdays and what he does on the Jewish holidays. We need to maintain the nature of the State of Israel, the character of the State of Israel, because this is the raison d'être of the State of Israel.

Důsledky jsou jasné: Nežidé jsou občané druhé kategorie. Aby byli snadno rozpoznáni, jsou tak označkováni pomocí občanek.

Vděk Čechů Srbům

S Vodníkem je jeden základní problém: Ze zásady ignoruje fakta, která se mu nehodí do krámu. O světě má jednou pro vždy jasno a takové věci by mu poškodily pracně předem narýsovaný obrázek.

Tak na DS s vážnou tváří tvrdí: "Ghassan Khaled asi neví, jak se Češi odvděčili Srbům za podporu na začátku Druhé světové války." Co na tom, že jsem mu už před rokem a půl vysvětlil, jak to bylo doopravdy: "Ve skutečnosti to byl právě žalář národů (zejména Chorvatů a Makedonců), Jugoslávie, který rozvrátil Malou dohodu. Způsobil to echtovní Srb, Milan Stojadinović. Britannica o něm píše: "On June 23, 1935, he became premier and, in foreign affairs, abandoned Yugoslavia’s principal allies, Czechoslovakia and France, in favour of Nazi Germany. In 1937, with German support, he negotiated treaties with Italy and Bulgaria, both traditional enemies of his country."" To Vodníka nezajímá.

A má v zásadě pravdu. I kdyby se totiž nemýlil, proč bychom se měli ohlížet na vztahy Československa a Jugoslávie před 70 lety? Vždyť oba státy již naštěstí neexistují. A jak dlouho ještě bychom měli brát v potaz události z 1930s? Do nekonečna?

Přemluv bábu

Byť se školným spíše souhlasím, tehle jízlivý políček Mádlovi a Issové je hodně vtipný.

Velká ztráta

Předčasně zemřel Vladimír Nálevka, jeden z největších odborníků na soudobé dějiny a vedoucí mé diplomové práce (DOC; pro srovnání též právnická, rovněž v DOC).

Prof. Nálevka byl především hispanista; odborník na Španělsko a Kubu. Text o španělské občanské válce vycházel z jeho přednášek. Mrzí mne, že podzim jeho života byl znepříjemněn nechutnými tahanicemi na ústavu světových dějin FF UK.

Алла Пугачёва - Миллион алых роз (1983)

SSO o Bilderbergu

Názorný důkaz, že čeští eurorealisté nemají s libertariány nic společného.

Český ráj

Původně byl Paradies von Böhmen Litoměřicko. Teprve Václav Durych se zasadil o přesun Českého ráje na Turnovsko.

We cannot forgive them for forcing us to kill their children

Ruské Židovce, Goldě "Meir" Mabovič, se připisuje, že v roce 1957 pronesla: "Nemůžeme jim odpustit, že nás nutí zabíjet jejich děti." Vzhledem k tomu, že není potvrzený, nebudu se na něm točit, ale myslím, že israelskou mentalitu vystihuje jako nic jiného.

Vrátím se k reflexi israelského zásahu v mezinárodních vodách v českých mediích. První vlaštovkou, že se cosi mění, bylo svědectví Pavlíny Reš. Následovala výprava 4 českých novinářů s Flotillou do Gazy. Jako první přeživší se vrátil do vlasti Jan Línek, který předpokládal, že celou akci bude nestranně monitorovat a neskrýval své proisraelské sympathie. Jenže krátkozrací Israelci hodili všechny do jednoho pytle: "Říkali, že jsme teroristi a zločinci. Mně nadávali, že jsem jako posranej Rusák," po zadržení ho týrali: "Zavřeli nás do auta s pěti extrémně malými buňkami a postavili ho na slunce, vypnuli klimatizaci a odešli" a upírali jim jejich základní práva: "On se mi na to vysmál a řekl, že nebude telefonát ani velvyslanec a zavřeli mě na dalších 20 hodin."

Není divu, že i tradičně proisraelská Česká televise otočila. Když se vrátil další přeživší, Petr Zavadil, israelské týrání unesených novinářů potvrdil. Zdeněk Lokaj navíc oznámil, že mu Israelci ukradli jeho majetek: "Měl jsem sebou fotoaparát, videokameru a počítač. Všechna data, zvukové i filmové záznamy, všechny fotky, všechno je pryč."

Co k tomu dodat? Česká diplomacie by měla chránit české zájmy, nikoliv nějaké cizí: "Dočkali jsme se jediné rady: podepište." Politik, který dá přednost zájmům svých sponsorů místo svých voličů, by měl v politice skončit a pro mne je zcela nevolitelný: "Očekával bych, že [Přemysl Sobotka] přijede do věznice a řekne Izraelcům: pánové, ruším svou návštěvu, protože tohle nebudete našim lidem dělat, a tady ty tři pány si odvezu s sebou do Prahy. Nic takového se nestalo. On místo toho vydal prohlášení, že celá akce byla provokací. To mě zděsilo." Mne také.

Na připomínku

Israelské holčičky píší do Libanonu.

ČSSD a media

Přesná analysa.

Israelský zásah v mezinárodních vodách

Protože mi bylo vyčítáno, že jsem o volbách napsal jen triviality, v tomto článku bych chtěl o operaci Mořský vánek sepsat to, co česky ještě nevyšlo, i když, protože nečtu všechno, mohu se mýlit.

"Dělníci" reagují na Langera a Mareše

"Dělníci" (na ně překvapivě rozumným způsobem) reagují na Ivana Langera a jeho bývalého kolegu z Mladých konzervativců Miroslava Mareše. Symptomatické je, že i Mareš měl v minulosti problémy s popěvováním nacistických písní.

Illustrační foto

Není nad to vybrat správné illustrační foto. Toto + vysvětlivka pod ním je geniální.

Meine Ehre heißt Treue

Ivan Langer: Mám vlastnost, kterou bych charakterizoval slovy: věrnost je mou ctností.

Nový Zealand zakázal šchitu

Následoval tak Island, Norsko a Švédsko, neboť je nelidské usmrcovat savce bez omráčení.

K volebnímu výsledku KDU-ČSL

Proč KDU-ČSL ve volbách dopadla, jak dopadla, vystihl již v červnu 2007 Vojtěch Belling, když napsal:

KDU-ČSL stojí na rozcestí. Spíše na něm přešlapuje, protože nejistotota kolem vlastního programového směřování a budoucnosti v ní trvá mnoho let. Jednou cestou je udržení klasického modelu strany relativně pevně vymezené skupiny voličů s tematickou preferencí v oblasti rodiny, etických otázek či venkova. Jinými slovy praktikujících křesťanů a lidí, slovy Petra Fialy, „přirozeně tíhnoucích k dobru“. Druhou možnou cestou je ona modernizace a snaha získat nové voliče. Zde je ovšem zmíněné riziko spočívající v možné ztrátě tradičního elektorátu. Záleží na tom, kterým směrem se křesťanští demokraté budou chtít otevírat. Pokud to bude směrem k levicově-liberálnímu spektru, mnoho šancí na úspěch nelze předpokládat.

Ignoranti v Respektu

Když si člověk čte Respekt, nestačí někdy žasnout. Tak Tomáš Sacher napsal: "Spory související s loajalitou poslanců se vedou odjakživa a „diktát strany“ nikdy nezvítězil. Určující verdikt tu leží už od první republiky. Ve svém zásadním díle Budování státu jej popisuje i novinářský fenomén Ferdinand Peroutka a výsledek pře byl už tehdy nesporný: poslanecký mandát patří jednotlivci." A co takhle si o této věci něco nastudovat?

Například článek Martiny Lustigové: "Když v 90. letech minulého století poslanci za Sládkovo Sdružení pro republiku podepisovali nedatované prohlášení, že se vzdávají svého mandátu, mnozí na to ukazovali jako na nedemokratickou praktiku. Málokdo si však tehdy uvědomil, že podepisování obdobných reverzů bylo v éře první republiky naprostou samozřejmostí. Mandát nepatřil poslanci, nýbrž politické straně, kterou dotyčný pouze zastupoval. To ostatně potvrdil i volební soud, který vzpurné poslance zbavoval mandátů."

Nebo je možné jít ad fontes: "Volební soud zcela svémocně užil ve svém nálezu důvodu, o němž zákon vůbec nemluví, ba který ustanovení § 1, 22 a 23 ústavní listiny přímo vylučují, že totiž poslanci prý neuposlechli reversu a že se vlastně podepsáním reversu sami vzdali dobrovolně svých mandátů. Volební soud tedy rozhodnutím svým mění a doplňuje si volební zákon i ústavní listinu způsobem naprosto libovolným."

Příčiny řecké krise

ČSSD se nám v závěru volební campagne pokoušela namluvit, že za řeckou krisi může pravicová vláda Nové demokracie. Ve skutečnosti je skutečným kořenem rozmařilost socialistické vlády v 80. letech. Přečíst si o tom můžete barvitý či rigorosnější článek.

Obamovská změna dorazila do ČR aneb nepolitická politika zvítězila

První, co každého napadne při pohledu na volební výsledky, je to, že politická mapa je po 14 letech totálně překleslena. Je to součást širšího fenoménu: Druhé republiky v Itálii (1994), New Labour ve Spojeném království (1997), MoDem ve Francii (2007), zvolení Obamy (2008) a koalice konserativců a liberálních demokratů ve Spojeném království (2010). Nyní tato vlna změny dorazila i do ČR. Volby do Sněmovny měly 2 hlavní themata:

1. boj s korrupcí a
2. snížení státního dluhu.

Na obě themata nedokázala ODS, kterou jsem volil, ani ČSSD, která se soustředila na primitivní populism, dát přesvědčivou odpověď, a proto neuspěly. Voliči massově volili alternativní strany: TOP 09 (16,70 %) a Věci veřejné (10,88 %). Velká koalice by měla jen 109 hlasů, tedy hluboko pod ústavní většinou (120 poslanců).

Na rozdíl od roku 2006 voliči massivně kroužkovali. Zcela nebo alespoň částečně překreslili výsledek pražské ČSSD, pražské ODS (tam dokonce uspěla inicitiava "Volte poslední 4", neboť do Sněmovny se dostal Jan Florián), středočeských VV, jihočeské TOP 09, jihočeské ODS, plzeňské KSČM, plzeňské ČSSD, plzeňské TOP 09, plzeňské ODS, karlovarských VV, karlovarské ČSSD, karlovarské TOP 09, karlovarské ODS, ústecké KSČM, ústecké ČSSD, ústecké TOP 09, liberecké TOP 09, liberecké ODS, královéhradeckých VV, královéhradecké ODS, pardubických VV, pardubické KSČM, pardubické ČSSD, pardubické TOP 09, pardubické ODS, vysočinské KSČM, vysočinské ČSSD, vysočinské TOP 09, vysočinské ODS, jihomoravské ČSSD, jihomoravské TOP 09, olomoucké ČSSD, olomoucké TOP 09, olomoucké ODS, zlínské TOP 09, zlínské ODS a moravskoslezské KSČM.

Volby znamenaly porážku pro Paroubka (český Hugo Chavez/Vladimír Mečiar), Langera, Severu, Exnera, Němce z ČSSD a další. Fenomenální úspěch zažil Marek Benda, Stanislav Křeček, Milada Emmerová, Michal Hašek, Lenka Kohoutová, Jan Florián a další. Do Sněmovny se bohužel dostala Ivana Řápková.

V volbách neuspěla Strana práv občanů – Zemanovci (4,33 %), KDU-ČSL (4,39 %) – což velice vítám, Suverenita – blok Jany Bobošíkové (3,67 %), Strana zelených (2,44 %), Česká pirátská strana (0,80 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti (1,14 %) a Strana svobodných občanů (0,74 %). SPOZ podle mne končí úplně, protože Zeman opět odešel z politiky. KDU-ČSL čeká přeměna na regionální stranu po vzoru SOS. Suverenita doplatila na to, že se nedokázala domluvit se Zemanem. Její další osud je nejistý. SZ končí jako politická strana a čeká ji přeměna na aktivistický spolek. Prohrála 4x volby a jen naprosto naivní člověk mohl čekat opak. Počátek konce byl v otevřeném konfliktu tmavě zeleného křídla (Kuchtová) a světle zelené frakce (Bursík). Je to trochu škoda, ale místo ní je tady ČPS. Ta se sice poněkud přecenila, ale může na sobě ještě zapracovat. DSSS se rovněž přecenila; je zjevné, že extrémní pravice nedokáže překročit 1,5 % – potvrzení demokracie praxí. SSO bude i nadále živořit na okraji politiky, podobně jako Konservativní strana.

Neznámou je TOP 09, Topolánkův projekt lidovců II. Nicméně voliči kroužkovali, takže tam bude lidovců méně, než se čekalo. Neznáme nikoho kromě Schwarzenberga a Kalouska, takže uvidíme, co z TOP 09 v praktické politice bude. Ještě větší neznámou jsou populistické a liberální Věci veřejné. Zvítězí populism nebo liberalism? Nevíme. Nicméně návrh snížit zbrojení o 20 % je velice sympathický. Uvidíme, jak dlouho jim podobný elán vydrží.

Velké změny čekají ČSSD a ODS. Zatímo ČSSD stačí odstranit mečiarovskou inspiraci v aggressivní ublíženosti a pozápadnit se, ODS to bude mít mnohem těžší. Voliči jí jasně sdělili, že kmotry nechtějí. Ale jak se jich zbavit? Vedení bude muset stranu osekat až na kost, což bude velice bolet.

Osobně za nejvíce positivní výsledek voleb považuji to, že skončila demoskopie (Paroubkova posedlost průzkumy veřejného mínění) a potvrdila se moudrost lidu = demokracie. Ukázalo se, že volební systém se v zásadě osvědčil a že 5 % hranice skvěle posloužila jako trest: pro KDU-ČSL a SZ. Kdyby ODS bývala prosadila bonus pro vítěze, tak měla ČSSD okolo 20 poslanců víc.

Země latinského pobřeží (PIGS)

Seskupení PIGS se neobjevilo až s řeckou krisí. Již před 12 lety jsem ve své diplomce psal: "Model sociálního státu zemí latinského pobřeží (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko) je kombinací konservativního a liberálního modelu. K jeho liberálním prvkům patří residualismus, politický klientismus a stratifikační dualismus. Rysem tohoto subtypu je existence blahobytných klientů sociálního státu. Jedná se o veřejné zaměstnance, bílé límečky a zaměstnance s jistotou. Stejná sociální kategorie je v čistě liberálním modelu více závislá na trhu a v konservativním systému nemá tak vysoké starobní důchody. Státní zdravotnictví je universalistické, velkorysé a slouží zejména chudým. V těchto společnostech má velkou roli rodina, která dokáže prosadit aspoň jednoho svého člena do privilegované kategorie."

Toman v. Munk

Na EUportálu: "A jak je možné, že my Češi při připomínání českých obětí nacismu nikdy nezapomínáme uctít i židovské oběti, zatímco na tryznách třeba v Lidicích vídáme tak málo Židů - například právě jako on v jarmulkách? … Ale jde to mnohem dál: Jistý předák židovské obce se veřejným dopisem osopil na jednoho přispěvatele jedněch českých novin, za to, že si dovolil použít slovo holocaust v jiné než povolené souvislosti, a to dopadem asociálních reforem na důchodce. Jaká další slova budou ještě Čechům zakazovat?"

Mladočeský blog se od něj poněkud distancoval: "Redakce se neztotožňuje s úplně všemi názory, které jsou prezentované v článku. Nepovažuje Izrael za rasistický stát … Čili jsme odhodlaní hájit všechny vlastenecké židy loajální našemu státu a jeho zákonům. Stejně tak ale budeme vystupovat proti těm z nich, kteří chtějí na náš národ plivat – ostatně jako i proti těm Čechům, kteří tak také činí. A za holokaust se nemusí omlouvat Češi, nýbrž pouze Němci."

Věra Tydlitátová označila Luďka Tomana za českého fascistu – pozoruhodně málo zdařilá analysa. "Že se nenávist dneska již dávno nesoustředí jenom na Romy, dokazuje právě článek jistého pana Tomana, který nešetří hulvátskými urážkami nejen ředitele Památníku Terezín, ale i Židů jako národa."

"Ano, to tady bylo již mnohokrát, podezření, že Židé nejsou dost loajální pronásledovalo dokonce i židovské dobrovolníky hlásící se do bojů na frontách obou světových válek. Ti chlapci pak umírali také za naši vlast vedle svých českých spolubojovníků." Ano, československá armáda za II. světové války byla z velké části židovská.

"Ano už i Euportal, který se dosud tvářil jako ochránce tradičních evropských hodnot, zveřejňuje protižidovskou propagandu. Upřímně řečeno, čekala jsem, kdy k tomu dojde." Já taky. :-)

Zvěrolékař píše

na Cynikově & Stodolově webu: "Homosexualita je jen částečně podmíněna dědičně. Mnozí lékaři uvádějí, že ji v řadě případů léčit lze. Pacient však musí mít sám vůli k léčbě, podobně jako obézní člověk ke zhubnutí nebo alkoholik k abstinenci. Pokud léčebné metody dosud nejsou uspokojivé, tak předpokládáme, že budou vynalezeny dokonalejší metody, podobně jako v to doufáme u lupénky nebo Parkinsonovy nemoci … Dokazuje to také, že mnohé homosexuály je možné výchovou a psychologickou terapií vyléčit."

"Není důvod bát se adopcí dětí homosexuálními páry.
Kromě pádného argumentu, že chybí vzor druhého pohlaví, je ještě další závažný důvod. Vzhledem k nízké stabilitě homosexuálních párů je malá pravděpodobnost, že svěřené dítě bude vychováváno stejným párem po celé dětství. Navíc i homosexuální páry, které spolu žijí po období více let, obvykle nedodržují věrnost a běžně navazují další souběžné vztahy. Proto zde vzniká velké riziko zneužívání dětí nebo dospívajících ze strany dospělých, kteří o ně pečují. Kult mládí a touha po sexu s pubertálními chlapci jsou mezi gayi velmi rozšířené."

Marie Antoinette II

Kapitán pokračuje v kritice Marie Antoinette. K tomu bych chtěl dodat, že je zásadní rozdíl mezi 10 % státního rozpočtu v době, kdy se z něj skoro nic neplatilo, a dnes, kdy je 50 % GNP. Nicméně, nikdo netvrdil, že by si Marie Antoinette nežila jako Paris Hilton. Ale měla za to být potrestána smrtí? Jedno z obvinění bylo, že se dopustila incestu se svým synem.

Na Wellsovi je plasticky vidět, jak se doba mění. Pro něj byla hrdá a nezávislá žena "pošetilá a výstřední", dnes ji rehabilitujeme. K sexuálnímu životu: Ludvík XVI. v posteli moc dobrý nebyl, co měla dělat?

O marxismu III

Vodník zpochybňuje mé vymezení dialektického materialismu a v typické antinominalistické pýše tvrdí: "toto dělení filosofie je objektivní". Ve skutečnosti žádná klassifikace není objektivní, natož pak marxistická, neboť jak praví Lenin: "In his work Ludwig Feuerbach Engels divides philosophers into "two great camps"—materialists and idealists." Jakoukoliv klassifikaci si mohu stanovit naprosto libovolně a jediné kritérium je její užitečnost. Dichotomie materialismu a idealismu užitečná není. Pojem idealism zavedl G. W. Leibniz (1646–1716), jenž jím mínil ty filosofie, které „stejně jako Platón nepojímají duši jako materiální věc“ (zde vidíme naprosto odlišné vymezení od marxistického). Rovněž diamat sám je u různých autorů pojímán různě a ani Marx, ani Engels tento pojem nepoužívali.

Podle mého názoru se marxista od nemarxisty neliší tím, na co klade důraz, ale tím, s čím souhlasí. Pokud někdo marxistickou periodisaci dějin považuje za správnou, je to marxista, pokud nikoliv, marxista to není.

Kalousek, dnešní Antoinette

V dnešním discoursu jsou všechny živé postavy, jako byl Jan Hus, Tomáš Masaryk, Adolf Hitler a další, převáděny na symboly, které nemají s osobnostmi, které jim stály předlohou, nic společného. Tímto osudem byla postižena i Marie Antoinette.

Často se jí přisuzuje výrok: "Qu'ils mangent de la brioche." Ve skutečnosti si ho vymyslel otec levice, Jean-Jacques Rousseau, který ho napsal, když Marii Antoinette bylo 13 a rok před tím, než přijela do Francie: "Enfin je me rappelai le pis-aller d’une grande princesse à qui l’on disait que les paysans n’avaient pas de pain, et qui répondit : Qu’ils mangent de la brioche."

Povaha Marie Antoinette byla naprosto odlišná. Jako snad všichni extrémně mocní či bohatí měla velice vyvinutý soucit. V roce 1775, v době nedostatku potravin, napsala: "Je zcela jasné, že když vidíme lidi, kteří s námi jednají tak dobře přes svou chudobu, jsme zavázáni více než dříve tvrdě pracovat na jejich štěstí. Král, zdá se, chápe tuto pravdu."

Nicméně, revolucionáři ji neměli rádi, to je pravda. Důvod? Předně to byla silná žena, zatímco Ludvíka XVI. kralovat vůbec nebavilo a raději se věnoval zámečnictví. Revolucionáři byli mužští chauvinisté; ženy se podle jejich názoru do politiky míchat neměly. Druhý důvod byl, že to byla Rakušanka – l'Autrichienne – takže brzy získala přezdívku La chienne (děvka). V té době se totiž rodil nacionalism, který později přinesl tolik zla. Třetí důvod byl, že ji Francouzi viděli jako původkyni obrovitého státního dluhu, takže dostala další přezdívku: Madame Déficit. Pozoruhodná paralela ke Kalouskovi. Dnes ji Evelyne Lever vidí jako princesnu Dianu 18. století, Sofia Coppola má podobný názor.

Ačkoliv mne Kapitán určitě neposlechne, doporučuji mu, aby si opatřil Původ současné Francie, což jsou dějiny Francouzské revoluce, které napsal Hippolyte Taine. Bohužel česky vyšel naposledy v letech 1906–10. Tam se o těch událostech dozví jiné věci, než se učil ve škole.

Protože o Francouzské revoluci leccos vím, musím odmítnout rovněž theorii příčiny i následku, applikovanou Andy na process s Ludvíkem XVI.: "to bylo nezbytné v mocenském boji, kde stál proti nim naprosto bezcitný vrah, využívající davu." (Tím vrahem zřejmě myslí Robespierrea, ačkoliv královrahů bylo celkem 380.) Důvod byl ideologický: Jakobíni viděli bývalého krále jako tyranna – nepřítele svobody. Po povstání 10. srpna 1792 byli hlavní soupeři jakobíni a girondini. Nicméně i girondini byli republikáni a Ludvíka XVI. neviděli nijak positivně. Spor mezi byl mnohem hlubší než o to, zda si král zaslouží smrt nebo ne. Girondini byli federalisté (regionalisté), zatímco jakobíni byli centralisté.

Zajímavá je Kapitánova obhajoba zářijových vrahů, úděsných ničemů.

O marxismu II

Vodník odmítl můj názor, že hlásá historický materialism. Je potřeba se nad tím hlouběji zamyslet. Vysvětluji si to tak, že Vodník, plně ponořený do marxistického pojmosloví: "Já, na rozdíl od Vás, nejsem materialista", odmítá být materialistou, protože je věřící. Jenže:

1. primitivní, neboť disjunktní, marxistickou dichotomii materialism x idealism nikdo nebere vážně,
2. neoznačil jsem Vodníka za materialistu dialektického, nýbrž historického.

Tomáš Pecina Vodníkův marxism redukuje na politickou ekonomii, tedy na ricardiánskou pracovní theorii hodnoty. Nemyslím, že by tato analysa byla správná. Vodník zůstává plně v zajetí marxistické konceptualisace, včetně pojmosloví, pouze marxistické závěry zhusta obrací o 180°, obvykle směrem k Hegelovi. Tuto methodu bych si dovolil označit za retromarxistickou; Vodník je tedy retromarxistou. Co z toho vyplývá?

1. Vodník je dialektický materialista, neboť filosofie dělí na "idealistické" a "materialistické". Na rozdíl od klassických marxistů se však považuje za "idealistu".
2. Vodník je historický materialista, neboť na nižší úrovni uznává "výrobní způsob" (pokrok v dělbě práce) za periodisační prvek: od "prvobytně pospolné společnosti" až po "kapitalism". Na vyšší úrovni se přiklání k hegeliánství a Duchu jako vůdci dějin.
3. V politické ekonomii Vodník zůstává čistým ricardiánem a marginalistickou revoluci v 1870s odmítá vzít na vědomí.

Buddhistický marxism?

Jednou z největších nevýhod dnešní klipovité doby je to, že příliš mála usuzuje na příliš mnoho. Tak z extrémně stručné zprávy Vodník dělá potvrzení Bondyho.

Větu "I'm a Marxist" musíme interpretovat hlavně podle vysvětlení: "Marxism has moral ethics, whereas capitalism is only how to make profits". Je to přirozeně nesmysl, ale Dalai Lama chtěl zdůraznit, že jeho učení je hluboce morální a hluboce sociální. Proč k tomu potřeboval berličku marxismu, těžko říci. Asi mu to přišlo vhodnější, než aby se označil za katholíka, ačkoliv katholictví je rovněž hluboce morální a hluboce sociální. Stejně jako pravoslaví, můžeme dodat.

Naproti tomu Vodník není marxistou pouze v tomto zcela povrchním dalaimovském významu. Vodník je marxistou proto, protože hlásá historický materialism. Naproti tomu, vydávat mne za marxistu jen proto, že jsem atheista, je klassická chyba v úsudku. Marxisté jsou atheisty (nikoliv bezvýjimečně), ale atheisté nejsou marxisty (drtivá většina z nich). Jedná se o klassickou záměnu podmnožiny a nadmnožiny.

JK je lhář

Starý troll JK se vynořil z bažin zapomění, aby mne ostouzel svou lží: "U sebe na LW označoval GP diskutující za trolly (a mazal jejich příspěvky) účelově podle okamžité potřeby, především tak potlačoval nesouhlas (někdy, pravda, značně expresivní) s jeho vlastním světonázorem."

Nikdy jsem nesmazal žádný příspěvek trolla, ani JK, účelově podle okamžité potřeby, abych tak potlačoval nesouhlas s mým vlastním světonázorem. Kvůli trollům typu JK jsem toliko zavřel diskusse u většiny nových článků a trolla JK požádal, aby na LW nepsal.

JzP-ovi děkuji za nabídku, ale s DS nechci mít nic společného, i kvůli trollům jako je JK. Trollingem jsou některé nepodepsané příspěvky a teď JK-ovy.

Starorakouský volební zákon

K debatě na Slepecké holi vyhlašuji Zemanovo heslo ad fontes. Zajímavé je to od § 9.

Trolling

Asi je něco ve vzduchu. Cynik je obětí trollingu na Facebooku, mne zase někdo trolluje na Discussion speed. Dokud se situace na DS nezlepší, nebudu do tamních diskussí přispívat a naopak otevřu k novým článkům (ke starým bylo bez přerušení možno diskutovat vždy) diskusse zde.

Aktuální satira

Jak usuzuje JzP a já s ním souhlasím, zřejmě zelené provenience.

Updated.

Pro ty, co stále ještě nepochopili

Josef Šlerka: "Často se v nich ozval hlas, co že si to ten Kalousek dovoluje, když on sám byl ministrem financí ve vládách, které ten dluh pomáhaly vytvářet, a že by ho koneckonců měli přeci jen zaplatit politici, kteří za něj mohou. Příkladem může být jakýsi pan Barák v debatě na serveru lidovky.cz. Kdo vedl tento stát v minulých letech, tak ho také zadlužil, tak ať platí, je to státní dluh a ti ve vedení státu ho nasekali, my dole ne, je to sebranka, co dluh využívá.

Tenhle argument mne ohromil. Zaprvé jeho zastánci nepochopili význam zastupitelské demokracie, v níž delegujeme svá práva rozhodovat na poslance."

Ještě ke Kalouskově složence

Karel Steigerwald: "Volič, který nepochopí Kalouskovu složenku, se asi nevyzná v žádném z těch témat, a je tedy zcela bezmocný vůči kanonádě primitivní politické reklamy, jejíž ubohost většinu lidí pobuřuje … Pro českou politiku je to inspirativní. Kdo nepochopil čerpadlo a Kalouskovu složenku, neměl by mít volební právo."

Mentální propast

Nemaje televisi, film Krev zmizelého jsem neviděl. Nicméně na hodnocení tohoto filmu ukazuje, jak je mezi levicí a ostatními (k pravici se nepočítám) mentální propast, jak je levice amorální.

Schvalovat vyhnání Němců levicové není. Ale už se stalo, že podpora odsunu je poznávacím znakem české levice, tedy prakticky každý český levičák podporuje vyhnání, přičemž přirozeně existuje mnoho stoupenců vyhnání, kteří levičáky nejsou. Jaké jsou důvody bagatelisace obludných českých zločinů? Odmítnutí „relativisace obětí a pachatelů z 2. světové války“. České levici je cizí náboženská morálka, ačkoliv třeba Tony Blair jí prodchnul celou svou kariéru. „Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš? Jak můžeš říci svému bratru: ‚Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ a přitom máš sám v oku trám! Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.“ (Mt 7, 3–5) Je tedy úplně lhostejné, co nám udělali Němci. Podstatné je toliko, co jsme udělali my sami.

Stejně úchylná je theorie příčiny a následku: „jako kdyby řádění Čechů bylo bezdůvodné a nic mu nepředcházelo“. Ano, třeba kadaňský massakr (v tendenčním vylíčení). Ale to je směšné. Takto by bylo možné v domnělých i skutečných křivdách jít donekonečna. Bludný řetěz zla a jeho odplácení je nutno přetnout. „Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému člověku. Když tě někdo udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou.“ (Mt 5, 39)

Dokud levice nenazve zlo zlem beze všech vytáček, lepší to s ní nebude.

Updated: Opraveno nedostatečné vyjádření podmnožiny a nadmnožiny.

Klerofašisti, kleronacisti, lefebristi a příznivci diskriminace v ČR

via Cynik. Internet je někdy rychlejší než blesk. Kdosi, kdo si říká Radomíra Clément, publikoval na Facebooku pozoruhodný seznam Klerofašisti, kleronacisti, lefebristi a příznivci diskriminace v ČR, tedy v zásadě seznam předních paleokonservativců. Bohužel zmizel ještě dříve, než jsem si ho stačil přečíst a na Internetu jsou z něj jen výňatky. Přituhuje.

Rozumný názor Fedora Gála

Doporučuji k přečtení.

Generační střet

Co trapný clip Mádlové & Issové jen naznačil, Kalouskova složenka dokončila. Složenka, pro lidi nad 70 posvátný dokument. (Nevěřím, že by ji nyní 60letí rockeři brali vážně.) Máme kvůli několika lidem, neschopným žít v reálném světě, kteří dávno měli být zbaveni svéprávnosti, zakazovat politickou agitaci? Kalousek přeci upozornil na vážný problém, bez ohledu na míru jeho spoluzavinění. Nebo se snad chceme chovat jako Řekové, jak navrhuje kryptokommunista Keller?

Grčka dobrovoljačka garda

Málo se mluví o tom, že na obludném massakru ve Srebrenici participovala i Řecká dobrovolnická garda, mezi jejímiž členy byli řečtí neonacisté. Pravoslavná solidarita v praxi: "Byl to boj mezi námi (pravoslavným společenstvím) a jimi (muslimy, katholíky, protestanty a Západem) a my jsme vyhráli."

Takis Michas dále dodává: "NATO military secrets on the August 1995 air strikes were passed on to Mladić on direct orders of then socialist Prime Minister Andreas Papandreou."

Testování Řápkové

Mladá fronta je posedlá testováním. Tak vymyslila na Řápkovou test, jak umí právo. Protože jsem od fochu, tak jsem se otestoval taky.

1. V jakých městech sídlí vrchní soudy?
To je pro každého praktika ta nejvíce triviální otázka. Avšak pokud právo neděláte, chápu, že se vám to vykouří z hlavy.

2. Kolik činí lhůta pro odvolání v trestní věci?
Přiznám se, že toto jsem nevěděl ani já, ačkoliv jsem se kdysi trestním právem živil. Ale jen na prvním stupni (přesněji řečeno přípravným řízením) a lhůty jsou v trestním právu dosti nestandardně krátké.

3. Co znamená věta ignorantia iuris neminem excusat?
To je triviální pro toho, koho baví latina. Normální právník to ale moc neužije.

4. Kdo byli Gaius, Ulpinianus a Papinianus?
dtto

5. Jaké jsou druhy zavinění?
Tady "správná" odpověď míchá hrušky s jablky a je tedy sama špatně. Spíše theoretická otázka.

6. Co znamená "účinná lítost"?
Správnou odpověď bych nedal, v praxi se účinná lítost prakticky nevyskytuje.

7. Kde je upraveno právo na spravedlivý proces?
To je triviální, ale pro toho, kdo se zajímá o ústavní právo. To opět drtivá většina praktiků není.

8. Kolik činí poplatek za podání ústavní stížnosti?
Klassický chyták. Ale právník by to znát měl.

9. Kde sídlí Právnická fakulta v Plzni?
Nevěděl jsem.

Lze tedy říci, že ty otázky nezkoumaly to, zda je právník, ale snažily se najít to, co neví. Typicky český přístup. A Sokol, který nikdy nedělal nic jiného než trestní právo, by si měl uvědomit, že trestní právo není alfa a omega práva. Jak říkali Gaius, Ulpinianus a Papinianus, trestní právo není právo, ale politika.

A ještě bych chtěl dodat, že z té totální neznalosti latiny u Tachecí bolí uši.

Kommerce na wiki

Před rokem a něco se rozhořela diskusse o kommerci na wiki. Je otázkou, čí je vina na tom konfliktu. Beren popsal jeho chronologii. Mám pocit, že nechat 2 minuty na přečtení vzkazu není zrovna mnoho. Nereagovat na e-mail není u správce omluvitelné. Nicméně, v pozadí jsou zjevně SEO praktiky a s jejich protagonisty se nezachází v rukavičkách.

První zpráva do datové schránky

Ačkoliv mám datovou schránku od srpna 2009, teprve dnes jsem do ní dostal první zprávu. Protože jsem nic nečekal, byl jsem zvědavý, oč jde. Píše mi berňák nebo soud? Nakonec se ukázalo, že mi píše vnitro, že datové schránky přecházejí na šifrování SHA-2. Je krajně sporné, zda to muselo oznamovat právě datavou zprávou, místo toho, aby to oznámilo na webu, což je v těchto případech obvyklé. Push technologie je dotěrná, vhodnější je pull technologie.

K mazání fotek z Wikimedia Commons

K již níže diskutovanému "skandálu" na Wikimedia Commons bych měl několik osobních postřehů a komentářů.

1. User:Jimbo Wales neměl začít s masovým mazání bez konsensu či schválení ze strany Nadace. Ostatně ta se k celé věci vyjádřila nakonec dosti vyhýbavě.

2. Absolutně mi nevadí fotky různých penisů na Commons, současné pravidlo pro jejich omezení je zbytečné. Jde je zatřídit do kategorií, kam patří. To samé platí i o vyobrazení sexuálních aktivit či BDSM. Jejich používání v lokálních projektech by mělo otázkou rozhodnutí těchto projektů, ne správců na Commons.

3. Wikimedia by měla mít nějakou sociální zodpovědnost bez ohledu na právní normy jednotlivých zemí bych velmi chápal mazání zvráceností jako jsou dětská pornografie a zneužívání dětí, mezirasový sex, zoofilní (a asi i koprofilní) jednání atd. Dbát je třeba i ochrany osobnostních práv, bývalé přitelkyně obvykle netěší, když je na Commons jejich obličej postříkaný spermatem. Stejně tak jsem pro označování erotických a nahých obrázků něčím, co by usnadnilo práci filtrům.

4. Vždy budou hraniční případy, třeba ilustrace či starší umělecká díla.

5. Přijde mi, že v těch diskusích ohledně smazaných fotek a jiných obrázků se ukazuje i jiných spor o charakter Commons. Má to být pouhé úložiště pro projekty Wikimedia nebo všem určená sbírka děl pod svobodnou licencí?

6. Anglická Wikipedie vykazuje silnou liberálně levicovou zaujatost, Fox News naopak podporuje neokonzervativní a občas i konzervativní republikánské politiky. Tato ideově konkurenční významná média spolu vedou spolu ideový boj, v rámci kterého si dělají i naschvály.

Talibanský skandál na Commons

via Cynik. Oč jde? Jednou z věcí, které se tmáři všech barev bojí nejvíce, je nahota a sexualita. Proč? Protože jim effektivně znemožňuje totální kontrolu jejich oveček. Nejhorší přístup k veřejné nahotě má islám, ale někteří puritáni (tedy protestanté) od něj nejsou daleko. Katholictví má obecně mnohem zdravější postoj, ale několik zdivočelých paniců se najde i zde.

Zhrzelý spoluzakladatel původní wikipedie a zakladatel neúspěšného Citizendia, Larry Sanger, zjistil, že na Commons, což je úložiště obrázků s volnými autorskými právy, je značné množství pornografie. Proto napsal talibanské udání na FBI, kde výslovně upozornil na 2 kategorie: Pedophilia a Lolicon. Obě obsahovaly kreslené obrázky (sic!) s pedofilními náměty.

Poté se skandál rozšířil na pornografii vůbec, neboť spoluzakladatel původní wikipedie a bývalý provozovatel soft pornografického serveru Bomis, Jimbo Wales, ji začal houfně mazat. Výsledkem je podpora snahy, aby Wales byl zbaven svého statusu bohokrále.

Tresorový seriál na YouTube

Okres na severu v plné kráse.

Překvapivé přiznání Věry Tydlitátové

Opustit primitivní manicheism už bylo načase.

Pravoslavné dědictví

Ruský pohled na vlastní dějiny.

Politika jako morální kitsch

Analysa názorů Jiřiny Šiklové.

České strany: "Třetí protiklad, mezi pravicí a levicí, také neexistuje, protože žádná pravice, která se napříště dostane do parlamentu, není. Je zde národně liberální strana ODS, v krizi až rozvalu, je zde volební agentura TOP 09, reprezentovaná spíše virtuální postavou modrokrevníka, který si příležitostně střílí z černoprdelníků. Je zde populistický derivát televize Nova zvaný Věci veřejné. Proto je opravdu na místě za práci pro pravici slíbit porno zadarmo na netu, původem ze slunné Itálie."

Potomci Masarykovy sekty.

Zajímavý časopis

Jmenuje se Člověk a vydává ho FF UK.

Pozoruhodný článek

Z pera Dana Drápala.

Svoboda shromažďovací v ohrožení

S tradičními katholíky nemám mnoho společného. Jsem aktivní odpůrce diskriminace a na nové české antidikriminační legislativě jsem se osobně podílel. Jenže kromě zákazu diskriminace jsou i jiná lidská práva, např. politická. Slova Ney Mare Brkičové podepisuji:

Projevy „narušování“ byly ostatně ohlášeny na webu www.feminismus.cz:

„Protiakce bude založená na narušení shromáždění a projevů účastníků a účastnic (píšťalkami, řehtačkami apod.) a na demonstraci opačného názoru prostřednictvím transparentů a symbolického černého oblečení (příp. alespoň černé pásky).“

Tento citát zcela jednoznačně vyjadřuje vůli po nesvobodě slova a touhu umlčet opačný názor, nedat mu ani šanci, aby zazněl – přímý opak snahy o antidiskriminaci.

Podstatou demokracie je, že lidská práva svědčí všem, včetně extrémistů. S akcí DOST naprosto nemohu souhlasit, ale rozbíjení jejího shromáždění dělá ze Strany zelených novodobé SA. Zelené jsem dříve volil, ale stranu s takovou neúctou k lidským právům už volit nemohu.

Svatá pravda

Bohumil Doležal: "Předseda ÚS Rychetský v sobotním rozhovoru v Právu prý podcenil počet důchodců, kterých by se dotklo větší zohlednění výše platu v aktivních letech. To sice může být pravda, ale není to nic, co by rozhodnutí ÚS ohledně důchodů mělo problematizovat. Úkolem ÚS není v první řadě zohledňování ekonomických okolností, ale posouzení ústavnosti zákonné úpravy, a ÚS nepředpisuje, jak mají být velké penze (to je věc zákonodárců), rozhodl jenom zcela obecně, že současný systém je špatně nastaven, což je svatosvatá pravda. Nevyplývá z toho, že je třeba volit úpravu, která ČR ekonomicky zruinuje (to je významný rozdíl proti podle mého názoru chybnému rozhodnutí ohledně předčasných voleb, které mělo jednoznačně fatální politické následky, které už nikdo nemohl ovlivnit)."

Podepisuji.

Počet skutečných katholíků

Cynik zveřejnil zajímavý článek o tom, kolik je v Čechách skutečných katholíků, tj. takových, kteří každou neděli chodí do kostela. V královéhradecké diecési jich je 3,111 %, v litoměřické diecési 0,8058 %, tedy necelé procento. Jiná aktuální data k disposici nejsou.

Opraveno.

Výňatky z Demokracie v Americe

Pojednání o knize.

Srbský terror ve Slovinsku

Hlavním nástrojem zotročení nesrbských národů v Jugoslávii byla federální armáda. Na konci 80. let byla dokonce i Slovinská kommunistická strana reformní a hledala cesty, jak zmírnit srbské područí. To však mladým radikálům nestačilo. Ve slovinské obdobě Mladého světa otevřeně psali o tom, jak srbský federální ministr národní obrany, Branko Mamula, kšeftuje se zbraněmi. To už bylo moc. Srbská reakce na sebe nenechala dlouho čekat.

Srbové dobře věděli, že persekuci nemohou nechat na slovinské úřady. Proto byli Janez Janša, Ivan Borštner, David Tasić a Franci Zavrl obviněni z vyzrazení vojenského tajemství, takže byli souzeni federálním vojenským soudem. Aby nikdo nezůstal na pochybách, oč jde, byla jednacím jazykem srbština, nikoliv slovinština, ačkoliv se delikt stal ve Slovinsku a všichni obvinění byli Slovinci.

Pro neexistenci federálních věznic byl výkon trestu svěřen slovinským věznicím. Proto byl jen formální. Po půl roce byli odsouzení propuštěni.

Ruská koloniální expanse

Pěkná mapka a text k tomu.

Ubohá politická propaganda

Člověk žasne, čeho jsou schopni naši či američtí herci. Nejlepší je ta část, jak Obama bude podporovat Israel.

Velice povedená reakce. Rozumný názor. Čulíkova zaujatá analysa.

Updated.

Jak to vypadá v Rusku

Povinné čtení pro všechny rusofily.

Italská Terri Schiavo

Málo známý je osud Eluany Englaro, která byla stejně jako Terri Schiavo usmrcena zvlášť trýznivým způsobem, smrtí hladem a žízní. Je fascinující, jak se nenapravitelní levičáci, jako je třeba Václav Bělohradský, radují nad touto smrtí. Euthanasie ano, ale proč tak nelidským způsobem? Pokud obě ženy z neznámého důvodu musely zemřít, proč ne civilisovaně? I odsouzenec na smrt je popraven lidštěji.

Polemika s Bělohradským.

Střízlivý pohled na StB

Jan Frolík (* 1947): "Státní plánovací komise měla ve společnosti daleko větší moc než Státní bezpečnost."

O stíhačkách

Milliardy nemáme na rozhazování.

Ozvěny předvolební campagne

Tak už o ní vědí i na Islandu.

Sochor v. ČSSZ

Ačkoliv poslední doba byla bohatá na události, rád bych se vyjádřil ještě k jedné. Nález ústavního soudu Sochor v. ČSSZ (PDF; v NALUS dosud není) pokládám jednoznačně za správný, kritiku ze strany ČSSD za neuvěřitelnou. Když ÚS vyhoví prosťáčkovi, tak ze sebe nedělá III. komoru Parlamentu, ale právě naopak, než jak si Mládek plete.

Banho tcheco

Podle Golga výraz brasilské portugalštiny "banho tcheco" znamená "mýt se málo", případně "nemýt se vůbec". Podle brasilského slovníku to však znamená něco úplně jiného: "mýt si pouze genitálie" + "mýt si podpaždí". To mi přijde pravděpodobnější. Podle Golgova výkladu ten výraz pochází ze 30. let 20. století. Nesmíme zapomínat na to, že v té době byla v Československu nižší životní úroveň než v Latinské Americe. Tekoucí voda nebyla zdaleka samozřejmostí. Čeští dělníci si tak do Latinské Ameriky přivezli své návyky z domoviny, kdy se mylo v pracně získané vodě ze studny.

A vy zase bijete černochy

Ruský způsob "argumentace" vystihuje následující vtip:

Hlas Ameriky se ptá sovětského rádia: Je pravda, že v obchodech nic nemáte? Za tři dny dostane odpověď: A vy zase bijete černochy.

Tak v debatě o diskriminaci Romů ČR Vodník argumentuje novým britským zákonem o elektronických kommunikacích, aniž by si jej přečetl. Nebo si snad myslí, že autorské právo je možné ignorovat?

Česká segregace ve školství

Současný stav českého školství byl zaveden zákonem č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, který ZDŠ přejmenoval na ZŠ a v § 23 odst. 3 stanovil: Do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštní školy a do pomocné školy zařazuje žáky národní výbor.

Zvláštní škola byla v § 26 odst. 1 definována takto: Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat na ostatních školách, pomocná škola v § 27: Pomocná škola poskytuje základy vzdělání obtížně vzdělavatelným žákům s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole. Obsah výchovné činnosti se zaměřuje především na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení základních pracovních dovedností s předměty denní potřeby. V praxi byla zvláštní škola segregovaná škola pro Romy, zatímco pomocná škola byla pro debily (IQ 50–85; politicky korrektně mírně nebo lehce mentálně znevýhodněný), imbecily (IQ 25–50; politicky korrektně (středně) těžce mentálně znevýhodněný) a idioty (IQ 0–25; politicky korrektně hluboce mentálně znevýhodněný).

Na tom se nic nezměnilo dodnes, ačkoliv § 185 odst. 3 nového školského zákona zvláštní školy zrušil a pomocné školy přejmenoval na základní školy speciální. Odborná školská veřejnost tak byla zaskočena rozsudkem evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku D. H. a ostatní v. ČR z 13. 11. 2007 (PDF), který odsoudil ČR za přetrvávající segregaci Romů. Nic se totiž nezměnilo: zvláštní školy existují dál, jen se jim neformálně říká základní školy praktické a pedagogicko-psychologické poradny radí (de facto rozhodují, souhlas rodičů je formální, neinformovaný) romským rodičům, aby do nich své děti zařazovali. Výsledek je, že do ZŠP chodí 26 % romských dětí, ale jen 8 % neromských.

Příčina je jasná: názor odborníků, že Romy je třeba segregovat. V UK je cca 100 000 Romů, přesto odborník neváhá konstatovat, že Podobně od pracovníků britského ministerstva školství víme, že v jejich zemi je téměř 30 procent Romů a dalších přistěhovalců negramotných, aniž by se chystala koncepce, jak daný stav nějak zásadně měnit, kde Romy dovedně zahrne mezi Romy a další přistěhovalce po vzoru koňskoskřivánčí paštiky vyrobené v poměru 1 : 1.

Co s tím? Buď chceme být součástí západní civilisace, nebo chceme být součástí ruské zájmové sféry. Pokud to první, tak si musíme uvědomit, že přes názor odborníků, kteří jen replikují dávno zastaralé názory, že segregace není cesta. ESLP (nějaký zmatený soud) to konstatoval jasně. V případě druhém budeme i nadále odborníky označovat za aktivisty, neboť lidská práva (zde lidská důstojnost) nic neznamenají.

Prvorepublikové dědictví.

Ad usum Delphini

64svazková sbírka klassiků (1670–98) pro potřeby syna Ludvíka XIV. byla očištěna od nevhodných výrazů. Např. Racineova Esther byla očištěna takto: Místo Lorsque le roi, contre elle enflammé de dépit / La chassa de son trône ainsi que de son lit bylo Lorsque le roi, contre elle enflammé de dépit / La chassa de son trône ainsi que de sa court. Největším expertem na podobnou očistu byl Thomas Bowdler (1754–1825), který purifikoval Shakespearea.

Nová doba přináší nové problémy. Ruští spisovatelé adaptovali/plagiovali pro potřeby kommunistické výchovy Le avventure di Pinocchio (1883) Carlo Collodiho jako Золотой ключик, или Приключения Буратино (1936) Alexeje Tolského, The Wonderful Wizard of Oz (1900) L. Franka Bauma jako Волшебник Изумрудного города (1939) Alexandra Volkova a The Story of Doctor Dolittle, Being the History of His Peculiar Life at Home and Astonishing Adventures in Foreign Parts (1920) Hugha Loftinga jako Айболит (1929) Korneje Čukovského.

Opačný osud potkal Honzíkovu cestu (1954) Bohumila Říhy (1907–1987). Myslím, že tato bowdlerisace byla zcela zbytečná. Jiná je otázka rasových a interethnických vztahů. Uncle Tom's Cabin; or, Life Among the Lowly (1852) Harriet Beecher Stoweové utvrzuje v rasových stereotypech. To samé Doctor Dolittle: For the Prince's face had turned as white as snow, and his eyes, which had been mud-colored, were a manly gray!

A tím se dostáváme k Josefu Ladovi (1887–1957), který žil v době, kdy byl rasism (v animované versi (kolem 3. minuty) není ethnicita zmíněna) a antisemitism naprosto běžný. Když byl v roce 2005 Kocour Mikeš (1936) vyřazen ze seznamu doporučené četby, příliš pozornosti to nevyvolalo. Opak nastal prohlášením Roma Realia. To byla megaudálost, která na Facebooku i jinde vyvolala poprask. Václava Miku nepodpořil prakticky žádný romský spolek, od svých nejasných slov se nakonec distancoval i sám autor. MŠMT navrhuje Mikeše používat pouze jako studijní pomůcku pro xenofobii.

Nemá však Miko pravdu? Samozřejmě, že má. Kocour Mikeš utvrzuje české děti v stereotypech o Romech naprosto stejně jako Chaloupka strýčka Toma americké děti v stereotypech o Afroameričanech. Řešení? Nečíst Kocoura Mikeše mi přijde jako ochuzení. Proto se mi zdá lepší postupovat jako kommunisté v roce 1972 při natáčení večerníčku: Rasistickou větu škrnout.

Na celé affaiře tak zůstává překvapivá pouze síla odporu k Mikově iniciativě. Zřejmě je xenofobie v Češích zakořeněna více, než by nám bylo libo. Saša Uhlová to pojmenovala přesně: Absurdní mediální kauza „Kocour Mikeš“ mohla vzniknout jen proto, že představuje přesně to, po čem mnozí lidé touží. Možnost prezentovat beztrestně své předsudky a spolu s ostatními se utvrzovat v tom, že je to normální.

Updated.

Konservativism, liberalism a socialism

Cynik píše: "Omlouvám se všem politologům a politikům, které jsem výše uvedeným prohlášením zvedl ze židle a kteří nyní o překot brebentí, že Kaczyński nebyl konzervativec, ale socialista – v ekonomické a hospodářské části politiky samozřejmě ano, ale ekonomická část politiky pro mne není a nikdy nebyla zas až tak důležitá, pokud je vedena konzistentně a lidsky."

Česká média jsou ovládána zdivočelými liberály, progressivisty, kteří jakýkoliv jiný myšlenkový směr, vyjma neokonservativismu, považují za nelegitimní. Nejvíce je na ráně socialism, ale těžké zásahy dostává i paleokonservativism.

K negativnímu dědictví Klausových 90. let patří zbožštění ekonomie. Politika se měla vyčerpávat debatou o státním rozpočtu. Jenže tahle redukce, které podlehl i Joch, je neúnosná. Podívejme se na to, jaké základní hodnoty mají 3 hlavní demokratické politické směry:

1. konservativism – řád. Je jasné, že bez regulace ekonomiky řád být nemůže.
2. liberalism – svoboda. Tedy lidská práva, zejména politická. Právo na vlastnictví je pouze jedno z lidských práv, nelze ho absolutisovat.
3. socialism – solidarita. Ani ta bez regulace ekonomiky být nemůže.

Tak si to shrňme. Jenom proto, že konservativism i socialism regulují ekonomiku, tak je progressivisté dávají na levici. Ve skutečnosti je konservativism napravo, liberalism uprostřed a socialism nalevo. Kaczyński byl jako konservativec napravo a progressivistická media mu to dávala sežrat.

Kromě tří základních směrů existují smíšené. Neokonservativism je kommunism (heretický: trockism) oplodněný konservatismem. Sociální liberalism je liberalism ovlivněný socialismem.

Uzavřel bych příspěvkem kommentátora Bomben auf Jerusalem: Právě díky prosazování židokřesťanského jedu to byl [Kaczyński] NEJHORŠÍ polský, a nejspíše také evropský, prezident. Mimochodem, "díky" takovým, jako je autor [Cynik] se z wikipedie stává nepoužitelná břečka.

Updated.

Poučení pro Vodníka: Levice a pravice

Roman Joch.

Vzpoura obyčejných lidí

Plebs v. elita.

Popíračství zleva

Věra Tydlitátová ostouzí Kommunistický svaz mládeže, protože měl tu drzost, že napsal: tzv. Katyňského masakru, který, jak známo, nespáchala sovětská strana, jak se nyní neustále předhazuje veřejnosti, ale nacistická, tedy reakční armáda kapitalistického světa…

Je strašlivé, že těch pár slov je myšlenkový zločin, za který by měl být někdo potrestán, a to dokonce žalářem. Zároveň je to ironie, protože nacističtí váleční zločinci byli v Norimberku z jeho spáchání skutečně obviněni.

Stádnost

Souhlas.

Adam B. Bartoš разоблачен

Věra Tydlitátová: Pan Adam B. Bartoš spolu s jinými mladými neokonzervativci zastával dříve sice radikální, ale zcela pochopitelný a akceptovatelný politický názor, který nevybočoval z rámce demokratické diskuse. Jako představitel Mladé pravice byl v jisté době nadějí české pravicové žurnalistiky. V poslední době se ale jeho rétorika posouvá sněrem k ultrapravici, k bulvárním fašizujícím a antisemitským portálům Osud nebo Zvědavec, kde ostatně již své články opakovaně  s úspěchem publikuje, tedy k velmi pochybým tribunám totalitních, protidemokratických ideologií (včetně bolševismu), konspiračních paranoických blábolů, nenávisti vůči Západu a lživých dezinformací včetně osobních útoků a pomluv … Ptám se, jestli by mu nebylo lépe na krajní levici, kde reprezentanti například nacionálního socialismu jistě lépe ocení jeho snahu klepnout oponenty přes prsty, sotva vznesou nějaký všetečný dotaz směrem k vrchnosti.

Osud nečtu, ale že by byl antisemitský, o tom nevím. Nacism je ultralevicový asi tak stejně jako neokonservativism Tydlitátové se svými trockistickými kořeny.

To bude ještě zajímavé: Bartoš mě v médiích nepravdivě pomlouvá, to dám samozřejmě soudu. Měl možnost se omluvit a články stáhnout, ale pokračuje a posílá mi otravné sms. Já mám právo se bránit.

Čtverák Juchelka

Cynik: „Na těch kroupách je dobrý to, že se od člověka odrážej, takže tolik nezmokneme!“

Semín o Tydlitátové

Označil ji za levicovou aktivistku. Aktivistka sice je, ale proč levicová? Tohle nálepkování je mor, kterého se jen tak nezbavíme.

Semín: Usilovná snaha levicových aktivistů, působících ve veřejném životě i médiích, přispívá zneužíváním ideje lidských práv nejen k potlačení občanských svobod a tradičních hodnot, ale i vzrůstu neonacismu. Stoupenci antidiskriminační agendy jsou tak ve skutečnosti s jinými extremisty spojeni více, než si možná sami uvědomují. S tím nelze než souhlasit.

Masarykova družina

Je zajímavé, kolik prostoru se v české historiografii dává hrstce sektářů z Jednoty bratrské, a to samé platí pro lidi kolem Masaryka. Již jsem o nich sice psal, ale protože Bohumil Doležal pokračuje v jejich mythologisaci: "Masaryk kolem sebe dokázal soustředit mladší, evropsky vzdělanější a kulturnější generaci univerzitních učitelů", je čas na dekonstrukci.

Vzhledem k tomu, že intellektuální pokrok se nedá zastavit, je jasné, že např. Pekař byl lepší historik než Palacký a Třeštík než Pekař, protože ti mladší mohli stát na ramenou svých předchůdců. Thesi o vzdělanosti a kulturnosti tedy můžeme rovnou odložit stranou.

Zbývá these "kolem sebe". Analysujme postoj k TGM těch českých intellektuálů, kteří se narodili v letech 1850–1880. K Masarykově družině patřili lidé jako Jan Herben (1857–1936), Josef Svatopluk Machar (1864–1942) či Emanuel Chalupný (1879–1958). Mimo něj, či dokonce proti němu, stáli lidé jako Václav Beneš Třebízský (1849–1884), Gustav Eim (1849–1897), Karel Baxa (1863–1938), Karel Stanislav Sokol (1867–1922), Ladislav Mattuš (1868–1951), Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951) a další. Vesměs jsou "díky" první republice zapomenuti.

Všeobecná paranoia

Žijeme ve irracionální době, kde se to jen hemží nejrůznějšími spikleneckými theoriemi na všech stranách – nejsmutnější dědictví antinominalismu, víry ve sv. Trojici. Rusofobové naznačují, že v polské tragédii mají prsty Rusové. Rusofilové ji používají jako důkaz mírumilovnosti Ruska.

Kde se bere tolik blátivého myšlení, Bůh suď. Osobně se domnívám, že za tím vězí nechuť k faktům, že tihle lidé sledují zprávy jen proto, aby si potvrdili svou ideologii. Nepohodlná fakta, která se jim nehodí do krámu, okamžitě vytěsňují. Příčinou (následkem?) je lenost myslet.

K rusofobii. Neexistuje stát, kde by místo smrti 100 lidí bylo v průběhu vyšetřování volně přístupné. Je více než triviální úvahou, že je to proto, aby tam nikdo nemohl podvrhnout falešné stopy. O žádném informačním embargu nevím, zprávy jsou uvolňovány, jak vznikají – nikdo neví od počátku všechno. Letadlo ruské nebylo; pouze bylo v Rusku vyrobeno.

K rusofilii. Tuto událost by mohl zneužít jedině blázen. Za prvé s ní nikdo nepočítal a za druhé, mezinárodní komunita by se okamžitě postavila na protiruskou stranu. Chcete-li rozpoutat válku, musíte dlouhodobě eskalovat napětí, aby bylo možné poukázat na domnělé či skutečné křivdy ze strany napadeného. To, že dvojka Medveděv & Putin blázni nejsou, není důkazem toho, že nejsou aggressivní. To je typické non sequitur.

יום הזיכרון לשואה ולגבורה

Protože je dnes 27. nissan, připomeňme si jej příběhem, jehož hlavní hrdinkou byla Marie-Léonie Leblanc. Tento případ mythomanie (motive for the behavior can be clinically discerned e.g. long lasting extortion or habitual spousal battery might cause a person to lie repeatedly) zevrubně popsal Yohanan Winogradsky a v roce 2009 byl o něm natočen film La fille du RER.

Důsledky? Ariel Sharon, urged French Jews to leave for Israel to “escape the wildest anti-Semitism.” Leblancová dostala 4měsíční podmínku na 2 roky, ochranné léčení a z neznámého důvodu též náhradu škody 1 € francouzským drahám.

Násilí vůči muslimům a Arabům obecně nikoho nezajímá: Several mosques in France have recently come under a string of racist attacks and arsons. Mosques and Muslim graves in two cemeteries have been defaced with swastikas and Neo-Nazi slogans last month, while gunshots were fired at a mosque in northern France. On June 27, racist slogans have been sprayed on the wall of a mosque near Paris. The mosque in Nanterre, a suburb west of Paris, was sprayed with three giant inscriptions, telling Muslims to "go home" and extolling the policies of Jean-Marie Le Pen, leader of the xenophobic far-right National Front party. Last March, two mosques were hit by arson attacks in the two cities of Seynod and Annecy.

Zbytečné volby

Když ústavní soud vydal své skandální rozhodnutí Melčák v. Parlament, které zrušilo podzimní sněmovní volby v České republice, řekl jsem si, že elitáři nám chtěli ukázat, že stojí i nad demokracií. Teď však Fedor Gál píše: Protože prasečák v Letech u Písku pořád stojí, protože Molotovovy koktejly létají do domů spících romských rodin, protože Natálce Kudríkové postupně lékaři ustřihávají prst za prstem, protože venku zuří kampaň před zbytečnými volbami, aniž by politici, kteří tolik žvaní o solidaritě, také solidaritu projevili… (zdůrazněno mnou)

Pokud jsou nadcházející sněmovní volby pro někoho zbytečné, znamená to, že demokracie v ČR je od takových lidí vážně ohrožena a je potřeba s tím něco dělat.

Konec eura nehrozí

Tomáš Sedláček: "S kolegy ekonomy jsme si dělali seznam zemí, které by přežily odchod od eura. A zbylo nám jen Německo, všechny ostatní země, které by o tom byť jen začaly spekulovat, by obětovaly minimálně svůj bankovní sektor. Kdyby se začalo uvažovat, že země X chce odejít (nebo bude vyhozena) z eurozóny, všichni střadatelé by své peníze z místních bank vybrali, protože by právem čekali devalvaci nové měny. A to by v zemi X znamenalo konec bankovnictví na nějakou dobu.

Pokud budou finanční problémy přetrvávat, povede to spíše k spontánní fiskální unifikaci a semknutí než k rozpadu či rozmělnění. Společný eurobond, za který měly ručit všechny evropské státy - a o kterém hovořila kancléřka Angela Merkelová - toho byl takovou první, nenápadnou, vlaštovkou."

Polská tragédie

Prokletí Katyně se znovu projevilo. Na palubě letadla zemřeli 2 polští presidenti: Kaczyński a Kaczorowski. Nechť všichni zahynuvší odpočívají v pokoji.

Abeceda svatosti otce Juchelky

Cynikův článek.

Poučení pro Vodníka: Diana Johnstone

Discussion Speed se od LW osamostatnily a staly ze zní Britské listy Reloaded. Kdejaký ultralevicový pošuk je jim dobrý, jen když je dostatečně srbofilský. Teď vzala DS za vděk Dianou Johnstone, agentkou Hồ Chí Minha, na úrovni Jane Fonda – Hanoi Jane.

Nepoučitelným levičákům je každá lež dobrá: "Titova politika vzhledem k velké etnické rozmanitosti Jugoslávie poskytovala každé skupině značná kulturní a jazyková práva." Soudružka Johnstone asi v životě neslyšela o chorvatském jaru a persekusi Mesiće, Tuđmana a dalších.

Její popírání, že massakr ve Srebrenici byl genocidou a počtu obětí, je už přímo nechutné. Fanatičtí srbofilové se tak neštítí ničeho, ačkoliv Srbsko samo se za tuto genocidu omluvilo.

Meyer Habib contre Shlomo Sand

1. část + 2. část. Sand připomněl, že israelské občanství je definováno rasově, takže je to stejné, jako kdyby francouzské občanství měli jen katholíci. Dále připomněl, že israelský žid se si nemůže legálně vzít muslima, takže je to stejné, jako kdyby si francouzský katholík nemohl vzít žida. A nakonec řekl, že francouzští Židé mají dva státy: Francii a Israel, ačkoliv většina Židů v Israeli nežije, zatímco Palestinci nemají žádný.

Střet dvou kultur

Se symptomatickým přístupem předložily Novinky čtenářstvu článek o právních poměrech ve Spojeném království. Na Čecha musí zákonitě podobný text působit jako zpráva z Marsu: "Je třeba se připravit na podobné i u nás. Jsme odborníci na přebírání zkušeností, zejména z vyspělých zemí se starou demokracií a pro vykázání činnosti policie je vyřešení takového zločinu penzisty trochu pohodlnější."

Oč jde? O přestupky. V UK jsou přestupky vedle přečinů a zločinů považovány za trestné činy; v ČR stojí přestupky mimo trestní právo. Výsledek je, že v UK je na přestupky více vidět, zatímco v ČR je řeší přestupkové komise a nikoho moc nezajímají. Hmotněprávně je situace v UK a ČR stejná: Za přestupky jsou prohlášena jednání, která by kdysi nikoho nenapadlo vydávat za veřejnoprávní delikt.