Pojem "žido-křesťanský" - poslední pozůstatek druhé světové války
Pojem "žido-křesťanský" nemá v sobě moc logiky. Proto je zajímavé se podívat, jak vznikl. Důvodem byla obrana Židů proti Hitlerovi. První známé použití pochází z 27. července 1939: "The Judaeo-Christian scheme of morals".
"americti krestane musi umirat za zidy"? Vyseuvedeny anonym je temer jiste z antisemmiticke Prahy, ze? Proc by to melo prazskym antisemitum vadit? jsou to Americani a ne Cesi, ne?
Ani ve středověku nebyly židovská a křesťanská civilisace odděleny tak silně, jako jsou odděleny např. civilisace judeo-křesťanská a islámská.
Hodnotová orientace obou je velmi podobná, a když budete chtít hledat odlišnosti, budete mít možná větší práci než s nalezením styčných bodů mezi křesťany a muslimy.
These předřečníka, že pojem j-k civilisace je umělý konstrukt, který má odůvodnit americkou proisraelskou politiku, je dosti postavená na hlavu; zda je nebo není americká politika zaměřená určitým způsobem, je velmi slabý nátěr na tisíciletém základu.
Vidim, ze tema je prilis komplikovane a prilis narocne na chapani. Zjednodusme to. Mela by byt Praha taky bombardovana jako Beirut? Lide, kteri v Praze ziji, jsou vetsinou mnohem blbejsi nez obyvatele Beirutu a jejich tolerance ke ZLU a kolaborace s nim je rovnez vyssi nez u Beirutanu. A takova primitivnost zaslouzi potrstani par bombami. Ne?
Pod pojmem civilisace (v úzkém smyslu, jistěže celé lidstvo je jedinou, globální civilisací) rozumím civilisační systém, s jeho zvyklostmi, hodnotovými preferencemi apod., a ten je u muslimů jiný než v zemích s křesťanskou tradicí. O kultuře bych raději v této souvislosti nehovořil, to je příliš mnohoznačný a neujasněný pojem.
Zda dvě společnosti patří do téže civilisace, rozlišuji podle toho, zda je potřebné, aby osoba, která se chce prosadit v jedné civilisaci, opustila hodnoty, které získala ve druhé.
Tzn. jestliže já, dítě j-k civilisace, přijedu za fiktivním panem Kreutzfeldem do Haify, nemusím prakticky nic měnit na svých návycích. Musím dodržovat zákony, respektovat státní moc, a počínat si v souladu se zásadami slušnosti, a budu mít v této společnosti úspěch.
Naproti tomu, přijedu-li do Íránu, musím respektovat především neformální autority a vazby, uplácet, koho je třeba, a pak mohu uspět, i když to bude pro člověka ze Západu asi složité, protože úroveň xenofobie je tam jistě mnohem vyšší než v Israeli.
Člověk z Íránu naopak bude mít problémy v Evropě, protože mnohé jeho zvyklosti budou chápány jako necivilisané (což samozřejmě nejsou, pouze jsou produktem odlišné civilisace/kultury).
S ještě jinou civilisací se setkáme v Indii a ještě jinou v Číně.
Podotýkám, že nemám vůbec v úmyslu snižovat muslimy nebo islámské země, jen se snažím vysvětlit, proč pokládám premisu tohoto článku za chybnou.
Nejsou jen 2 stupně civilisace (svět + Evropa), nýbrž 3 (svět + Středomoří + západní Evropa). Pokud v druhém stupni k nám řadíme i Rusko, tak tam musíme řadit i Írán (na rozdíl třeba od Číny či Konga).
To, že se v Israeli cítíte jako doma, není způsobeno judaismem, nýbrž evropanstvím Aškenazů. Kdyby v Israeli převažoval Beta Israel, tak se tam cítíte jako v Africe.
Naproti tomu, když Dán přijede do Irska, nemusí své návyky vůbec měnit. Když do České republiky nebo do Ruska, tak značně.
Protože židé měli úspěch ne proto, že byli židy, ale že byli součástí úspěšné západní civilisace. Ti židé, kteří žili jinde (chasidé, Vámi zmiňovaní Beta Israel), tak významní nebyli a kvůli nim bychom o j-k civilisaci nehovořili.
Vůbec, přesnější než o j-k by bylo mluvit o euroamerické civilisaci, čímž samozřejmě vůbec netvrdím, že do ní nepatří židé.
Otázka příčiny a následku je ale složitější. Kolonialismus selhal, protože kolonisovaní sice toužili po hodnotách kolonisátorů, ale vybírali si z nich jen některé (to velmi připomíná situaci v České republice: Češi chtějí západní životní standard, luxusní auta, spotřební zboží atd., aniž by byli ochotni přijmout západní zvyklosti).
Povšmněte si třeba Pákistánců, kteří žijí ve Velké Británii, nebo Vietnamců v USA (případně i v ČR, kde to platí také např. pro Ukrajince): ti, kteří se asimilovali, začali být nejpozději ve druhé generaci společensky úspěšní.
Absolutně to samozřejmě neplatí ani tak, ani onak: není pravda, že kam křesťan nebo žid položí nohu, tam vznikne ráj, ani že kdokoli se ocitne v Evropě nebo v Americe, uspěje bez ohledu na to, odkud přišel.
Židovství a křesťanství jsou zároveň průvodním znakem a zároveň příčinou, hnací silou euro-amerického civilisačního úspěchu (přičemž uznávám, že mohou být spory o definici, co je úspěch: stejně tak bychom mohli hovořit o civilisačním úspěchu islámské civilisace, jen sub specie jiných, možná stejně legitimních, východisek a kritérií).
Protože židé měli úspěch ne proto, že byli židy, ale že byli součástí úspěšné západní civilisace. Ano, to jsem řekl. Jen Vás musím opravit: nikoliv židé, ale Židé. Každý národ se píše velkým písmenem.
Jenže ti chasidé a další definují židy. Pokud si odmyslíme náboženství, zbyde nám sekulární Evropan.
Euroamerická civilisace je definována jako postkřesťanská, přesněji postkatholicko-protestantská. Judaismus pro ni žádný význam neměl. Židé jí nijak nepřispěli, dokud se nesekularisovali. Pak vynikli, protože judaismus měl jeden obrovský přínos: důraz na vzdělání. Ten zůstal součástí židovského národního charakteru i po opuštění judaismu.
Souhlasil jsem přece od počátku, jen jsem namítal, že je to záměna příčiny a následku. Na tom také trvám. Úspěch západní civilisace je způsoben sekularisací. Ta byla založena v dělbě moci v katholictví. Z toho je vidět, že judaismus na to nemá sebemenší vliv.
Jen Vás musím opravit: nikoliv židé, ale Židé. Každý národ se píše velkým písmenem.
To bylo záměrné, s ohledem na řešenou otázku.
Euroamerická civilisace je definována jako postkřesťanská, přesněji postkatholicko-protestantská. Judaismus pro ni žádný význam neměl. Židé jí nijak nepřispěli, dokud se nesekularisovali. Pak vynikli, protože judaismus měl jeden obrovský přínos: důraz na vzdělání. Ten zůstal součástí židovského národního charakteru i po opuštění judaismu.
Ano, židé měli smysl pro ty hodnoty, které se ukázaly po pádu absolutistických monarchií rozhodující: vzdělání a důraz na individuální úspěch jistě v prvé řadě. Sekularisace s tím nemá příliš co společného, u židů byla ostatně slabší a pozdější než u křesťanů.
I kdybychom připustili, že židé začali výrazněji přispívat k euroamerické civilisaci až na počátku 19. století - což je poněkud jednostranný soud - jejich přínos je zcela dostačující k tomu, abychom o této civilisaci hovořili jako o judeo-křesťanské, byť se, primárně, první část adjektiva vztahuje k spíše předkřesťanskému judaismu.
Úspěch západní civilisace je způsoben sekularisací.
Vaše idée fixe, obávám se. Sekularisace jistě uvolňuje rigidní společnské vazby a zvyšuje potenciál vertikální společenské mobility, řekl by sociolog, ale uvědomte si, že sekulární západoevropské demokracie se neubránily Hitlerovi, jenž zosobňoval jednu novou formu religiosity, a poté málem padly za oběť Stalinovi, jenž byl ztělesněním jiné formy pseudoreligiosity.
Základem úspěchu západních společností je kapitalismus a obecněji liberalalismus a individualismus, pouhá sekularisace nestačí.
Netvrdím, že západní civilisace je odolná, to v žádném případě. Jen se jedná o dosud nejlepší civilisaci, která vznikla.
Ukažte mi nějaké židovské tvůrce evropské civilisace do roku 1800. Po tomto roce jich Vám ukážu spousty: Mendelsohn, Einstein, Freud . . .
důraz na individuální úspěch Nemyslím, že by to byla židovská hodnota.
Sekularisace s tím nemá příliš co společného, u židů byla ostatně slabší a pozdější než u křesťanů. Naopak silnější. Zpoždění je sporné.
jejich přínos je zcela dostačující k tomu, abychom o této civilisaci hovořili jako o judeo-křesťanské Nikoliv. Byl Einstein Němec nebo Žid? Byl Mill Angličan nebo křesťan?
Základem úspěchu západních společností je kapitalismus a obecněji liberalalismus a individualismus, pouhá sekularisace nestačí. Je to conditio sine qua non, což dokazuje to, že nikde jinde kapitalismus nevznikl.
Ukažte mi nějaké židovské tvůrce evropské civilisace do roku 1800.
Nějací by se asi našli (Spinoza), ale zde nejsme v rozporu: židé se výrazně prosadili až po rozpadu hierarchického modelu státu - monarchie.
Nemyslím, že by to byla židovská hodnota.
Velmi silně. Židovské maminky svým dětem právě toto zdůrazňují.
Nikoliv. Byl Einstein Němec nebo Žid? Byl Mill Angličan nebo křesťan?
Této argumentaci jsem neporozuměl.
Je to conditio sine qua non, což dokazuje to, že nikde jinde kapitalismus nevznikl.
Italské městské státy (řekněme v období renesance) představují důležitý mezník v tomto směru, a nemyslím, že by se právě ty vyznačovaly sekulární formou vlády. Nebo snad papežský Řím prosperoval o tolik méně než šlechtická Florencie?
Pravda, na Spinozu bych zapomněl. Ale to byl "předčasně" sekulární Žid: "In the summer of 1656, he was issued the writ of cherem, or excommunicated because of apostasy from the Jewish community for his claims that God is the mechanism of nature and the universe, having no personality, and that the Bible is a metaphorical and allegorical work used to teach the nature of God".
Této argumentaci jsem neporozuměl. Jde o to, že kritisovaný pojem nesmyslně zdůrazňuje 2 náboženství, která s podstatou věci nemají co dělat. Např. ethicita Einsteina. Hraje nějakou roli? Nebo náboženská příslušnost Milla. Hraje nějakou roli?
Italské městské státy jsou sice důležitý mezník (asi jako Athény), ale pravý kapitalismus to není. Ten vznikl v Anglii, je mi líto.
Jde o to, že kritisovaný pojem nesmyslně zdůrazňuje 2 náboženství, která s podstatou věci nemají co dělat. Např. ethicita Einsteina. Hraje nějakou roli? Nebo náboženská příslušnost Milla. Hraje nějakou roli?
Pak je to ovšem nesmysl. Nevěřím v křesťanského Boha, přesto jsem produktem křesťanství, moje schémata myšlení a hodnotová orientace jsou křesťanské atd.
Italské městské státy jsou sice důležitý mezník (asi jako Athény), ale pravý kapitalismus to není. Ten vznikl v Anglii, je mi líto.
V Itálii byly implementovány mnohé mechanismy moderního kapitalismu, jako jsou banky, pojišťovny, obchodní společnosti (ve smyslu oddělení vlastnictví od ručení, tj. kapitálové účasti), bursa, takže je poněkud sporné, zda to kapitalismus už je nebo ještě není.
V každém případě jsem tímto příkladem chtěl demonstrovat, že je značně nepřiléhavé tvrdit, že sine qua non rozvoje je sekularisace, a k tomuto argumentu jste se nevyjádřil.
Hus hazel klacky pod nohy cirkvi, ktera chtela podnikat, etc.
S údivem konstatuji, že svým pojetím se - spolu s VZ - přikláníte k marxistickému učení, podle něhož bylo křesťanství zpátečnickou ideologií, bránící společenskému rozvoji. Kde by Západ mohl dnes být, kdyby se církev již ve středověku přestala starat o chudé a transformovala se na akciovou společnost! :-)
Můj (konservativní) závěr je jiný: co církev dělala, dělala dobře a levně - zatímco dnešní vlády vybírají na daních víc než polovinu příjmů (aniž bychom se tomu podivovali), církev zvládla veškeré sociální služby z desátků a občas nějakého toho odkazu.
Je bludem liberálů, že rozvoj západní civilisace je snad plodem sekularisace.
No ano, tehdejší společnost si ani nemohla dovolit poskytovat svým starým, slabým a blbým škromachovský komfort.
Dnešní společnost je neporovnatelně produktivnější, tudíž dnešních 10 % by mělo stačit na podstatně vyšší úroveň zabezpečení, a kupodivu, nestačí.
Důležité bylo i to, že křesťanská morálka přikazuje hledat pomoc primárně v rodině, takže na péči církve měli být odkázáni jen ti, kteří rodinu neměli. Dnes naproti tomu sociálnímu státu nestačí na jeho programy péče o nepracovité mnohdy ani 50 % HDP.
Celkem by mě zajímal zdroj, ze kterého jste čerpal. Představa, že by si mohl tehdejší zemědělský dělník (např. čeledín u sedláka) vydělat za hodinu na pět bochníků chleba, jako si v pohodě vydělá dnes, se mi jeví dosti přitažená za vlasy.
"americti krestane musi umirat za zidy"? Vyseuvedeny anonym je temer jiste z antisemmiticke Prahy, ze? Proc by to melo prazskym antisemitum vadit? jsou to Americani a ne Cesi, ne?
OdpovědětVymazatAž budou Korán a Bible z jedné poloviny shodná, budete moci právem namítat, že označení "judeo-křesťanský" je účelové.
OdpovědětVymazatTo je jinak. Je to třetina. :-) Bible je svatým textem i pro muslimy.
OdpovědětVymazatPopíráte fakta.
OdpovědětVymazatAni ve středověku nebyly židovská a křesťanská civilisace odděleny tak silně, jako jsou odděleny např. civilisace judeo-křesťanská a islámská.
Hodnotová orientace obou je velmi podobná, a když budete chtít hledat odlišnosti, budete mít možná větší práci než s nalezením styčných bodů mezi křesťany a muslimy.
These předřečníka, že pojem j-k civilisace je umělý konstrukt, který má odůvodnit americkou proisraelskou politiku, je dosti postavená na hlavu; zda je nebo není americká politika zaměřená určitým způsobem, je velmi slabý nátěr na tisíciletém základu.
Vidim, ze tema je prilis komplikovane a prilis narocne na chapani. Zjednodusme to. Mela by byt Praha taky bombardovana jako Beirut? Lide, kteri v Praze ziji, jsou vetsinou mnohem blbejsi nez obyvatele Beirutu a jejich tolerance ke ZLU a kolaborace s nim je rovnez vyssi nez u Beirutanu. A takova primitivnost zaslouzi potrstani par bombami. Ne?
OdpovědětVymazatIslámská kultura (civilisace je ta samá) je náš nechtěný bratranec. Liší se od křesťanství stejně jako se od něj liší židovství.
OdpovědětVymazatMožná máte na mysli sekularisaci. Pak ano, ale to nemá s židovstvím nic společného. To je výdobytek západní kultury, např. v pravoslaví rovněž není.
Vodník Vám poví, kolik toho má společného s muslimy a jak moc se liší od západního atheisty.
Jako celek křesťanský, samozřejmě. Křesťanství je dítětem judaismu; islám je dítětem křesťanství.
OdpovědětVymazatTo je velice zajímavá these. Tím chcete říci, že judaismus a islám jsou necivilisované?
OdpovědětVymazatPod pojmem civilisace (v úzkém smyslu, jistěže celé lidstvo je jedinou, globální civilisací) rozumím civilisační systém, s jeho zvyklostmi, hodnotovými preferencemi apod., a ten je u muslimů jiný než v zemích s křesťanskou tradicí. O kultuře bych raději v této souvislosti nehovořil, to je příliš mnohoznačný a neujasněný pojem.
OdpovědětVymazatZda dvě společnosti patří do téže civilisace, rozlišuji podle toho, zda je potřebné, aby osoba, která se chce prosadit v jedné civilisaci, opustila hodnoty, které získala ve druhé.
Tzn. jestliže já, dítě j-k civilisace, přijedu za fiktivním panem Kreutzfeldem do Haify, nemusím prakticky nic měnit na svých návycích. Musím dodržovat zákony, respektovat státní moc, a počínat si v souladu se zásadami slušnosti, a budu mít v této společnosti úspěch.
Naproti tomu, přijedu-li do Íránu, musím respektovat především neformální autority a vazby, uplácet, koho je třeba, a pak mohu uspět, i když to bude pro člověka ze Západu asi složité, protože úroveň xenofobie je tam jistě mnohem vyšší než v Israeli.
Člověk z Íránu naopak bude mít problémy v Evropě, protože mnohé jeho zvyklosti budou chápány jako necivilisané (což samozřejmě nejsou, pouze jsou produktem odlišné civilisace/kultury).
S ještě jinou civilisací se setkáme v Indii a ještě jinou v Číně.
Podotýkám, že nemám vůbec v úmyslu snižovat muslimy nebo islámské země, jen se snažím vysvětlit, proč pokládám premisu tohoto článku za chybnou.
Nejsou jen 2 stupně civilisace (svět + Evropa), nýbrž 3 (svět + Středomoří + západní Evropa). Pokud v druhém stupni k nám řadíme i Rusko, tak tam musíme řadit i Írán (na rozdíl třeba od Číny či Konga).
OdpovědětVymazatTo, že se v Israeli cítíte jako doma, není způsobeno judaismem, nýbrž evropanstvím Aškenazů. Kdyby v Israeli převažoval Beta Israel, tak se tam cítíte jako v Africe.
Naproti tomu, když Dán přijede do Irska, nemusí své návyky vůbec měnit. Když do České republiky nebo do Ruska, tak značně.
O turistických návštěvách nebyla řeč, ale o snaze žít v jiném prostředí.
OdpovědětVymazatTo, že se v Israeli cítíte jako doma, není způsobeno judaismem, nýbrž evropanstvím Aškenazů.
OdpovědětVymazatTo zaměňujete příčinu a následek.
ad p. Pecina. Jak to?
OdpovědětVymazatProtože židé měli úspěch ne proto, že byli židy, ale že byli součástí úspěšné západní civilisace. Ti židé, kteří žili jinde (chasidé, Vámi zmiňovaní Beta Israel), tak významní nebyli a kvůli nim bychom o j-k civilisaci nehovořili.
OdpovědětVymazatVůbec, přesnější než o j-k by bylo mluvit o euroamerické civilisaci, čímž samozřejmě vůbec netvrdím, že do ní nepatří židé.
Otázka příčiny a následku je ale složitější. Kolonialismus selhal, protože kolonisovaní sice toužili po hodnotách kolonisátorů, ale vybírali si z nich jen některé (to velmi připomíná situaci v České republice: Češi chtějí západní životní standard, luxusní auta, spotřební zboží atd., aniž by byli ochotni přijmout západní zvyklosti).
Povšmněte si třeba Pákistánců, kteří žijí ve Velké Británii, nebo Vietnamců v USA (případně i v ČR, kde to platí také např. pro Ukrajince): ti, kteří se asimilovali, začali být nejpozději ve druhé generaci společensky úspěšní.
Souhlasil jsem přece od počátku, jen jsem namítal, že je to záměna příčiny a následku. Na tom také trvám.
OdpovědětVymazatAbsolutně to samozřejmě neplatí ani tak, ani onak: není pravda, že kam křesťan nebo žid položí nohu, tam vznikne ráj, ani že kdokoli se ocitne v Evropě nebo v Americe, uspěje bez ohledu na to, odkud přišel.
OdpovědětVymazatŽidovství a křesťanství jsou zároveň průvodním znakem a zároveň příčinou, hnací silou euro-amerického civilisačního úspěchu (přičemž uznávám, že mohou být spory o definici, co je úspěch: stejně tak bychom mohli hovořit o civilisačním úspěchu islámské civilisace, jen sub specie jiných, možná stejně legitimních, východisek a kritérií).
Protože židé měli úspěch ne proto, že byli židy, ale že byli součástí úspěšné západní civilisace.
OdpovědětVymazatAno, to jsem řekl. Jen Vás musím opravit: nikoliv židé, ale Židé. Každý národ se píše velkým písmenem.
Jenže ti chasidé a další definují židy. Pokud si odmyslíme náboženství, zbyde nám sekulární Evropan.
Euroamerická civilisace je definována jako postkřesťanská, přesněji postkatholicko-protestantská. Judaismus pro ni žádný význam neměl. Židé jí nijak nepřispěli, dokud se nesekularisovali. Pak vynikli, protože judaismus měl jeden obrovský přínos: důraz na vzdělání. Ten zůstal součástí židovského národního charakteru i po opuštění judaismu.
Souhlasil jsem přece od počátku, jen jsem namítal, že je to záměna příčiny a následku. Na tom také trvám.
Úspěch západní civilisace je způsoben sekularisací. Ta byla založena v dělbě moci v katholictví. Z toho je vidět, že judaismus na to nemá sebemenší vliv.
Jen Vás musím opravit: nikoliv židé, ale Židé. Každý národ se píše velkým písmenem.
OdpovědětVymazatTo bylo záměrné, s ohledem na řešenou otázku.
Euroamerická civilisace je definována jako postkřesťanská, přesněji postkatholicko-protestantská. Judaismus pro ni žádný význam neměl. Židé jí nijak nepřispěli, dokud se nesekularisovali. Pak vynikli, protože judaismus měl jeden obrovský přínos: důraz na vzdělání. Ten zůstal součástí židovského národního charakteru i po opuštění judaismu.
Ano, židé měli smysl pro ty hodnoty, které se ukázaly po pádu absolutistických monarchií rozhodující: vzdělání a důraz na individuální úspěch jistě v prvé řadě. Sekularisace s tím nemá příliš co společného, u židů byla ostatně slabší a pozdější než u křesťanů.
I kdybychom připustili, že židé začali výrazněji přispívat k euroamerické civilisaci až na počátku 19. století - což je poněkud jednostranný soud - jejich přínos je zcela dostačující k tomu, abychom o této civilisaci hovořili jako o judeo-křesťanské, byť se, primárně, první část adjektiva vztahuje k spíše předkřesťanskému judaismu.
Úspěch západní civilisace je způsoben sekularisací.
Vaše idée fixe, obávám se. Sekularisace jistě uvolňuje rigidní společnské vazby a zvyšuje potenciál vertikální společenské mobility, řekl by sociolog, ale uvědomte si, že sekulární západoevropské demokracie se neubránily Hitlerovi, jenž zosobňoval jednu novou formu religiosity, a poté málem padly za oběť Stalinovi, jenž byl ztělesněním jiné formy pseudoreligiosity.
Základem úspěchu západních společností je kapitalismus a obecněji liberalalismus a individualismus, pouhá sekularisace nestačí.
Netvrdím, že západní civilisace je odolná, to v žádném případě. Jen se jedná o dosud nejlepší civilisaci, která vznikla.
OdpovědětVymazatUkažte mi nějaké židovské tvůrce evropské civilisace do roku 1800. Po tomto roce jich Vám ukážu spousty: Mendelsohn, Einstein, Freud . . .
důraz na individuální úspěch
Nemyslím, že by to byla židovská hodnota.
Sekularisace s tím nemá příliš co společného, u židů byla ostatně slabší a pozdější než u křesťanů.
Naopak silnější. Zpoždění je sporné.
jejich přínos je zcela dostačující k tomu, abychom o této civilisaci hovořili jako o judeo-křesťanské
Nikoliv. Byl Einstein Němec nebo Žid? Byl Mill Angličan nebo křesťan?
Základem úspěchu západních společností je kapitalismus a obecněji liberalalismus a individualismus, pouhá sekularisace nestačí.
Je to conditio sine qua non, což dokazuje to, že nikde jinde kapitalismus nevznikl.
Ukažte mi nějaké židovské tvůrce evropské civilisace do roku 1800.
OdpovědětVymazatNějací by se asi našli (Spinoza), ale zde nejsme v rozporu: židé se výrazně prosadili až po rozpadu hierarchického modelu státu - monarchie.
Nemyslím, že by to byla židovská hodnota.
Velmi silně. Židovské maminky svým dětem právě toto zdůrazňují.
Nikoliv. Byl Einstein Němec nebo Žid? Byl Mill Angličan nebo křesťan?
Této argumentaci jsem neporozuměl.
Je to conditio sine qua non, což dokazuje to, že nikde jinde kapitalismus nevznikl.
Italské městské státy (řekněme v období renesance) představují důležitý mezník v tomto směru, a nemyslím, že by se právě ty vyznačovaly sekulární formou vlády. Nebo snad papežský Řím prosperoval o tolik méně než šlechtická Florencie?
Pravda, na Spinozu bych zapomněl. Ale to byl "předčasně" sekulární Žid: "In the summer of 1656, he was issued the writ of cherem, or excommunicated because of apostasy from the Jewish community for his claims that God is the mechanism of nature and the universe, having no personality, and that the Bible is a metaphorical and allegorical work used to teach the nature of God".
OdpovědětVymazatTéto argumentaci jsem neporozuměl.
Jde o to, že kritisovaný pojem nesmyslně zdůrazňuje 2 náboženství, která s podstatou věci nemají co dělat. Např. ethicita Einsteina. Hraje nějakou roli? Nebo náboženská příslušnost Milla. Hraje nějakou roli?
Italské městské státy jsou sice důležitý mezník (asi jako Athény), ale pravý kapitalismus to není. Ten vznikl v Anglii, je mi líto.
Jde o to, že kritisovaný pojem nesmyslně zdůrazňuje 2 náboženství, která s podstatou věci nemají co dělat. Např. ethicita Einsteina. Hraje nějakou roli? Nebo náboženská příslušnost Milla. Hraje nějakou roli?
OdpovědětVymazatPak je to ovšem nesmysl. Nevěřím v křesťanského Boha, přesto jsem produktem křesťanství, moje schémata myšlení a hodnotová orientace jsou křesťanské atd.
Italské městské státy jsou sice důležitý mezník (asi jako Athény), ale pravý kapitalismus to není. Ten vznikl v Anglii, je mi líto.
V Itálii byly implementovány mnohé mechanismy moderního kapitalismu, jako jsou banky, pojišťovny, obchodní společnosti (ve smyslu oddělení vlastnictví od ručení, tj. kapitálové účasti), bursa, takže je poněkud sporné, zda to kapitalismus už je nebo ještě není.
V každém případě jsem tímto příkladem chtěl demonstrovat, že je značně nepřiléhavé tvrdit, že sine qua non rozvoje je sekularisace, a k tomuto argumentu jste se nevyjádřil.
Hus hazel klacky pod nohy cirkvi, ktera chtela podnikat, etc.
OdpovědětVymazatS údivem konstatuji, že svým pojetím se - spolu s VZ - přikláníte k marxistickému učení, podle něhož bylo křesťanství zpátečnickou ideologií, bránící společenskému rozvoji. Kde by Západ mohl dnes být, kdyby se církev již ve středověku přestala starat o chudé a transformovala se na akciovou společnost! :-)
Ani zvlášť malá (podívejte se na relativní velikost ghett ve středověkých městech), ani příliš tolerovaná, ale v každém případě významná.
OdpovědětVymazatK tomu, co napsal jvano, není co dodat.
OdpovědětVymazatMůj (konservativní) závěr je jiný: co církev dělala, dělala dobře a levně - zatímco dnešní vlády vybírají na daních víc než polovinu příjmů (aniž bychom se tomu podivovali), církev zvládla veškeré sociální služby z desátků a občas nějakého toho odkazu.
OdpovědětVymazatJe bludem liberálů, že rozvoj západní civilisace je snad plodem sekularisace.
Křesťanská civilisace nikdy nebyla tolerantní. Tolerance začíná až osvícenstvím, což je antikřesťanské hnutí, počátek moderny.
OdpovědětVymazatOno těch sociálních služeb moc nebylo: v podstatě byli chudí rádi, že neumřeli hlady. Takže není divu, že jim těch 10 % stačilo.
OdpovědětVymazatNo ano, tehdejší společnost si ani nemohla dovolit poskytovat svým starým, slabým a blbým škromachovský komfort.
OdpovědětVymazatDnešní společnost je neporovnatelně produktivnější, tudíž dnešních 10 % by mělo stačit na podstatně vyšší úroveň zabezpečení, a kupodivu, nestačí.
Důležité bylo i to, že křesťanská morálka přikazuje hledat pomoc primárně v rodině, takže na péči církve měli být odkázáni jen ti, kteří rodinu neměli. Dnes naproti tomu sociálnímu státu nestačí na jeho programy péče o nepracovité mnohdy ani 50 % HDP.
To je ekonomická mýlka. Těch 10 % stačí pořád na to samé. Stejně jako rostou příjmy, tak rostou i ceny.
OdpovědětVymazatTo je ekonomická mýlka. Těch 10 % stačí pořád na to samé. Stejně jako rostou příjmy, tak rostou i ceny.
OdpovědětVymazatAle kdeže. Mzda zemědělského dělníka v 15. století stačila na zlomek toho, co dnes. Nezapomínejte, že tehdy se vše vyrábělo ručně a málo efektivně.
Absolutně máte pravdu, relativně nikoliv. Chleba stál v hodinové mzdě zhruba stejně co dnes.
OdpovědětVymazatCelkem by mě zajímal zdroj, ze kterého jste čerpal. Představa, že by si mohl tehdejší zemědělský dělník (např. čeledín u sedláka) vydělat za hodinu na pět bochníků chleba, jako si v pohodě vydělá dnes, se mi jeví dosti přitažená za vlasy.
OdpovědětVymazatDoporučuji k prostudování tento odkaz:
OdpovědětVymazathttp://www.economics.ox.ac.uk/Members/robert.allen/WagesPrices.htm
To ani náhodou - srovnávání tam končí rokem 1820.
OdpovědětVymazat