Videa na YouTube měla dlouhou dobu mizernou technickou kvalitu. Proto v roce 2006 vznikl konkurrenční projekt DivX Stage6, o němž informoval Jilm a který umožňoval tehdy nevídaných 1080 řádků neprokládaně neboli Full HD. To bylo velice nákladné na úložný prostor, server nikdy nebyl moc populární, a proto 29. února 2008 zkrachoval.
V rámci propagační akce byl ve své době na Stage6 umístěn dokonce i celý film Four Eyed Monsters (2005). Umělecky nebyl nic moc, byl to jen z další z nekonečné série filmů řešící vztahy adolescentů, zde navíc komplikované kalvinistickou mentalitou, ale technický dojem byl vynikající. Zajímavý článek z blogu autorky. Symptomaticky je nyní film umístěn na YouTube, který mezitím technickou kvalitu videí podstatně zlepšil. K nejlepším patří VEVO.
Dne 9. 7. 2010 YouTube oznámilo, že je možné sledovat videa ve formátu 4K. Potvrdil to i GUG.
10. července 2010
Pyšná princessna a jiné filmy
Malý čtenář mne kdysi upozornil na blog Antonína Kostlána, který je nyní v blogrollu LW. Hned první Kostlánův post se týkal filmu – Untergang (2004). Na rozdíl od snad všech ostatních kritiků jej odsoudil, ale rozbor proč, by si zasloužil zvláštní post.
Za zvlášť povedenou považuji kritiku filmu Pyšná princessna (1952).
Za zvlášť povedenou považuji kritiku filmu Pyšná princessna (1952).
Náboženská mapa USA
Je k disposici na Valparaiso University. Pokud by Vás zajímaly podrobnější statistiky, jsou tam rovněž.
Náhradní táta a máma
Klokánky (jakési zotavovny, nikoliv tety) nebo SOS vesničky jsou jistě oproti dětským domovům pokrok, ale úplně ideální to není. Proto vznikl Institut náhradní rodinné péče Natama, jehož představitelkou je Petra Vrtbovská. Úvod do problematiky přinesl Reflex.
Stanice Praha dne 17. 1. 2007 uskutečnila rozhovor s Vodičkovou a Vrtbovskou (MP3). K tomu též poněkud paranoidní antiestablishmentová socialistická diskusse.
Stanice Praha dne 17. 1. 2007 uskutečnila rozhovor s Vodičkovou a Vrtbovskou (MP3). K tomu též poněkud paranoidní antiestablishmentová socialistická diskusse.
Zajímavý Gándhího příspěvek
Indové stejně jako Peršané jsou zajímaví tím, že ač árijci a s mnoha vazbami na Evropu, netrpí mnohými evropskými předsudky a stereotypy. Arun Gándhí ve svém příspěvku Židovská identita nemůže záviset na násilí napsal: "Národ, který odmítá odpustit, mění lítost na zlost." Tuto thesi potvrdil i ve své omluvě: "I do believe that when a people hold on to historic grievances too firmly it can lead to bitterness and the loss of support from those who would be friends." Já s ním souhlasím. Nenávist neokonservativců nikam nevede.
Západní establishment si to však nenechal líbit. Inkvisitorka Lipstadtová ho promptně označila za antisemitu. V takových chvílích začínám pochybovat, že západní civilisace je nadřazena ostatním, když nedokáže respektovat ani své vlastní standardy, jako je svoboda slova. S pokrytectvím a dvojím měřítkem to daleko nedotáhneme.
Západní establishment si to však nenechal líbit. Inkvisitorka Lipstadtová ho promptně označila za antisemitu. V takových chvílích začínám pochybovat, že západní civilisace je nadřazena ostatním, když nedokáže respektovat ani své vlastní standardy, jako je svoboda slova. S pokrytectvím a dvojím měřítkem to daleko nedotáhneme.
498 španělských mučedníků
Dne 28. října 2007 Benedikt XVI. blahořečil 498 španělských mučedníků zavražděných ultralevičáky. To přirozeně vyvolalo nevoli ultralevičáků.
Polepšení šílence
Ještě v roce 2008 srbský chauvinista a možný srbský president, Tomislav Nikolić, vážně ohrožoval positivní vývoj v Srbsku po 5. říjnu 2000. Byl to odpůrce Západu a válečný štváč. Místo EU chtěl, aby se Srbsko stalo součástí Ruska, neuznával oprávnění Albánců na sebeurčení a byl mu ochoten bránit i vojensky.
Nicméně čas oponou trhnul. V září 2008 odešel z fascistické Srbské radikální strany a založil Srbskou pokrokovou stranu, která stojí na posicích Edvarda Beneše: Chce být mostem mezi Ruskem a Západem. Je vidět, že demokracie má positivní vliv i na vrahy: Není z něho sice nice guy, ale lze ho tolerovat.
Nicméně čas oponou trhnul. V září 2008 odešel z fascistické Srbské radikální strany a založil Srbskou pokrokovou stranu, která stojí na posicích Edvarda Beneše: Chce být mostem mezi Ruskem a Západem. Je vidět, že demokracie má positivní vliv i na vrahy: Není z něho sice nice guy, ale lze ho tolerovat.
Nostratština
Nostratický jazyk je sice kontroversní theorie, ale přináší i výsledky. llič Svityč vytvořil celou báseň:
K̥elHä wet̥ei ʕaK̥un kähla
k̥aλai palhʌ-k̥ʌ na wetä
śa da ʔa-k̥ʌ ʔeja ʔälä
ja-k̥o pele t̥uba wete
Language is a ford through the river of time,
it leads us to the dwelling of the dead;
but he cannot arrive there,
who fears deep water.
K̥elHä wet̥ei ʕaK̥un kähla
k̥aλai palhʌ-k̥ʌ na wetä
śa da ʔa-k̥ʌ ʔeja ʔälä
ja-k̥o pele t̥uba wete
Language is a ford through the river of time,
it leads us to the dwelling of the dead;
but he cannot arrive there,
who fears deep water.
Dylan and Hayden Whitbreadovi
Když si odmyslíme modrou krev a medicínské zákroky, nejmladšími lidmi, kteří pronikli do encyklopedie, byli Dylan and Hayden Whitbreadovi, herci v nejslavnějším anglickém seriálu Coronation Street, ale už byli smazáni.
8. července 2010
Pracovní skupina
O vyjednávání Židů s nacisty se moc nemluví. Radši. Ne, že by to bylo zakázáno, nežijeme za Stalina, ale do officiální verse to příliš nezapadá. Proto je vždy malý zázrak, když vznikne dílo, které toto mlčení prolomí.
Jedním z nich je dokument Mezi zaslepenými blázny, který pojednává o bratislavské Pracovní skupině, předchůdkyni aktivit Rudolfa Kastnera. Hlavním organisátorem Pracovní skupiny, který přežil válku, byl rabín Chaim Michael Dov Weissmandl (1903–1957), který se spojil se socialistou Nathanem Schwalbem (1908–2004). Toto spojenectví však nebylo bez konfliktů a po válce Weissmandl dokonce sionisty obvinil, že pro záchranu Židů před holocaustem udělali jen velice málo.
Není proto divu, že o Pracovní skupině se šířeji zmiňují jen alternativní, tj. antisionistické, práce o holocaustu. Citaci z ní si můžete přečíst ve společném překladu Zvědavce a CFP.
Jedním z nich je dokument Mezi zaslepenými blázny, který pojednává o bratislavské Pracovní skupině, předchůdkyni aktivit Rudolfa Kastnera. Hlavním organisátorem Pracovní skupiny, který přežil válku, byl rabín Chaim Michael Dov Weissmandl (1903–1957), který se spojil se socialistou Nathanem Schwalbem (1908–2004). Toto spojenectví však nebylo bez konfliktů a po válce Weissmandl dokonce sionisty obvinil, že pro záchranu Židů před holocaustem udělali jen velice málo.
Není proto divu, že o Pracovní skupině se šířeji zmiňují jen alternativní, tj. antisionistické, práce o holocaustu. Citaci z ní si můžete přečíst ve společném překladu Zvědavce a CFP.
7. července 2010
Struktura jednoho druhu katholického myšlení
Cynik vydal nový článek. Na tom by nebylo nic divného, píše jich spoustu. Ale protože je o jeho životním thematu – o potratech – stojí za to si ho rozebrat hlouběji, podívat se, co je za ním.
Vražda je definována jako protiprávní úmyslné usmrcení jiného člověka. Co je protiprávní, je jasné. Existují okolnosti vylučující protiprávnost, jako je nutná obrana či krajní nouze, díky nimž úmyslné usmrcení jiného člověka vraždou není. O úmyslu také není pochyb, právo jej vymezilo poměrně dokonale. Usmrcení je ukončení života, biologický fakt. Problematická tak zůstává poslední část definice: člověk.
Podle pro–life fanatiků člověk vzniká, když splyne spermie a vajíčko. Kdo usmrtí tuto jednu buňku, je podle pro–life fanatiků vrah. Přitom musí sami intuitivně cítit, že mezi zárodkem (embryem) a třeba 5letým dítětem je zásadní rozdíl. Jenže to v sobě potlačují: Ideologie je více než pochyby, vede nás správným směrem.
Cynik cituje Jana Pavla II. a Thomase Jeffersona v právu na život. Ale mají 2 nebo 3 buňky opravdu právo na život? Cynik, který nikdy o ničem nepochybuje, má jasno: Usmrtit 4 buňky je "nejodpornější druh vraždy". V čem je ale odpornější zničit několik buňek, které nic necítí, než zabít starce? Křesťanství tak stále zápasí s manicheismem, s nímž se nikdy doopravdy nevyrovnalo.
Cynik říká: "Žádný stát nemá právo potraty povolit". A já se ptám: Co je tak špatného na pilulce RU-486? Ta funguje na podobném principu, jako když je žena nemocná a samovolně potratí. Opravdu se usmrcení zárodku podobá popravě člověka v plynové komoře?
Všechna ta silná slova o demoralisaci lidstva povolením usmrcovat buňky jsou jen do důsledků dotaženou úvahou z dob antimodernistického katholictví (1864–1914), jehož manifestem je Syllabus errorum. Ačkoliv antimodernisté údajně bojovali s přílišným racionalismem positivistů, duch doby překonat nedokázali. I jejich nauka je přehnaně racionalistická.
Dějiny Církve, např. christologické debaty, nás učí, že myslitelné je prakticky vše. Je to pýcha rozumu – důslednost ad absurdum – která vede k tomu prohlásit několik buněk za člověka, ačkoliv in natura by si nikdo embryo s člověkem nespletl. A když se k tomu přidá savonarolavský fanatism o povinnosti boje se zlem, zde za práva buněk (v dikci fanatiků "člověka"), na neštěstí je zaděláno.
Vražda je definována jako protiprávní úmyslné usmrcení jiného člověka. Co je protiprávní, je jasné. Existují okolnosti vylučující protiprávnost, jako je nutná obrana či krajní nouze, díky nimž úmyslné usmrcení jiného člověka vraždou není. O úmyslu také není pochyb, právo jej vymezilo poměrně dokonale. Usmrcení je ukončení života, biologický fakt. Problematická tak zůstává poslední část definice: člověk.
Podle pro–life fanatiků člověk vzniká, když splyne spermie a vajíčko. Kdo usmrtí tuto jednu buňku, je podle pro–life fanatiků vrah. Přitom musí sami intuitivně cítit, že mezi zárodkem (embryem) a třeba 5letým dítětem je zásadní rozdíl. Jenže to v sobě potlačují: Ideologie je více než pochyby, vede nás správným směrem.
Cynik cituje Jana Pavla II. a Thomase Jeffersona v právu na život. Ale mají 2 nebo 3 buňky opravdu právo na život? Cynik, který nikdy o ničem nepochybuje, má jasno: Usmrtit 4 buňky je "nejodpornější druh vraždy". V čem je ale odpornější zničit několik buňek, které nic necítí, než zabít starce? Křesťanství tak stále zápasí s manicheismem, s nímž se nikdy doopravdy nevyrovnalo.
Cynik říká: "Žádný stát nemá právo potraty povolit". A já se ptám: Co je tak špatného na pilulce RU-486? Ta funguje na podobném principu, jako když je žena nemocná a samovolně potratí. Opravdu se usmrcení zárodku podobá popravě člověka v plynové komoře?
Všechna ta silná slova o demoralisaci lidstva povolením usmrcovat buňky jsou jen do důsledků dotaženou úvahou z dob antimodernistického katholictví (1864–1914), jehož manifestem je Syllabus errorum. Ačkoliv antimodernisté údajně bojovali s přílišným racionalismem positivistů, duch doby překonat nedokázali. I jejich nauka je přehnaně racionalistická.
Dějiny Církve, např. christologické debaty, nás učí, že myslitelné je prakticky vše. Je to pýcha rozumu – důslednost ad absurdum – která vede k tomu prohlásit několik buněk za člověka, ačkoliv in natura by si nikdo embryo s člověkem nespletl. A když se k tomu přidá savonarolavský fanatism o povinnosti boje se zlem, zde za práva buněk (v dikci fanatiků "člověka"), na neštěstí je zaděláno.
4. července 2010
Polemika s Vodníkem II
Vodník na svém blogu zveřejnil reakce na mé texty, jimiž jsem ho poučil, jak se věci mají. Proto nezbývá než pokračovat v polemice s ním.
Lidskost Byzance. Oč tu vždy běželo, byla Εκλογή. Iuridictum o ní píše: "Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení)." Encyclopædia Britannica: "Though the Ecloga continued to be based on Roman law, Leo revised it in the spirit of “greater humanity” and on the basis of Christian principles … The code eliminated the death penalty for many crimes previously considered capital offenses, often substituting mutilation." A wiki: "The penalties of amputation and blindness, not in step, of course, with the Christian character of the enactment, were introduced, most likely, due to the customs of the East, reflecting the Byzantine concept in this period of changes." Zda je zmrzačení místo smrti výrazem humanismu, je věcí názoru, takže jakákoliv polemika je naprosto zbytečná. Vaše slabost pro orientální tresty jako je useknutí ruky nebo oslepení, je mi známa. Osobně bych dal přednost smrti, než aby mi nějaký Byzantinec vypíchl obě oči.
Konstantin VI. Vaše nenávist k 1200 let mrtvému císaři je až fanatická. Nenávidíte ho jen proto, že to byl obrazoborec. Trochu málo. Zároveň je obrazoborectví empirickým vyvrácením prospěšnosti caesaropapismu. Císaři byli 100 kacíři a Církev s tím nemohla vůbec nic dělat.
Pravoslavná tradice vraždění dětí rodiči. Výrok: "Vy buďte rád, že nemám čas hrabat se v evropské historii, kolik podobných případů bych tam možná našel!" je prázdné žvanění. Pokud nemáte čas, tak nepolemisujte; není to povinné.
Pokrokovost. Zda je lepší chodit v láptích a přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta a o počtu andělů, kteří se vejdou na špičku jehly, nebo zda je lepší žít v materiálním dostatku, eliminovat hladomory a hlad a mít Internet, je věcí názoru, takže veškerá polemika je naprosto zbytečná. Lidé svůj názor vyjadřují tak, že hlasují nohama, včetně Vodníka, který dal přednost životu v kalvinistickém Nizozemí před životem v zaostalém pravoslavném Řecku. "Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků." (Zj 2, 23)
Hodnocení textu. Ano, pokud je text aspoň trochu hodnotný, má význam odhlížet od toho, kdo jej napsal. Pokud je to taková sračka jako starý text ruského papaláše, který žádnou hodnotu nemá, tak má význam toliko se podívat, proč ho Putinovi propagandisté po 6 letech od jeho publikace opět vyštrachali.
9/11. Všechny spiklenecké theorie prohrávají v Occamově břitvě. Proto nám nezbývá nic jiného, než věřit officiální. Až bude nějaká lepší, tak officiální s klidem opustím. Zatím výrony nenávisti k USA nebo nenávisti k establishmentu Occamovým testem neprošly.
Interpretace dat. Anketní otázku typu: "V režimu před rokem 1989/po roce 1989 byl/je občan politicky negramotný," si může vymyslet jedině Kotrba a odpovědi interpretovat jako „voliči ODS jsou komunisty dneška“ také jen on. Na to mu může skočit jedině naivka nebo Vodník. Graf sice nelže, ale vypovídá o hovně.
Ukrajina v. Rusko. Jejich spory jsou mi poměrně ukradené, ale za symptomatické považuji, že jste na straně Ruska. Tak Vám asi o pravoslaví ani moc nejde, jako spíš o rusofilii.
Lidskost Byzance. Oč tu vždy běželo, byla Εκλογή. Iuridictum o ní píše: "Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení)." Encyclopædia Britannica: "Though the Ecloga continued to be based on Roman law, Leo revised it in the spirit of “greater humanity” and on the basis of Christian principles … The code eliminated the death penalty for many crimes previously considered capital offenses, often substituting mutilation." A wiki: "The penalties of amputation and blindness, not in step, of course, with the Christian character of the enactment, were introduced, most likely, due to the customs of the East, reflecting the Byzantine concept in this period of changes." Zda je zmrzačení místo smrti výrazem humanismu, je věcí názoru, takže jakákoliv polemika je naprosto zbytečná. Vaše slabost pro orientální tresty jako je useknutí ruky nebo oslepení, je mi známa. Osobně bych dal přednost smrti, než aby mi nějaký Byzantinec vypíchl obě oči.
Konstantin VI. Vaše nenávist k 1200 let mrtvému císaři je až fanatická. Nenávidíte ho jen proto, že to byl obrazoborec. Trochu málo. Zároveň je obrazoborectví empirickým vyvrácením prospěšnosti caesaropapismu. Císaři byli 100 kacíři a Církev s tím nemohla vůbec nic dělat.
Pravoslavná tradice vraždění dětí rodiči. Výrok: "Vy buďte rád, že nemám čas hrabat se v evropské historii, kolik podobných případů bych tam možná našel!" je prázdné žvanění. Pokud nemáte čas, tak nepolemisujte; není to povinné.
Pokrokovost. Zda je lepší chodit v láptích a přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta a o počtu andělů, kteří se vejdou na špičku jehly, nebo zda je lepší žít v materiálním dostatku, eliminovat hladomory a hlad a mít Internet, je věcí názoru, takže veškerá polemika je naprosto zbytečná. Lidé svůj názor vyjadřují tak, že hlasují nohama, včetně Vodníka, který dal přednost životu v kalvinistickém Nizozemí před životem v zaostalém pravoslavném Řecku. "Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků." (Zj 2, 23)
Hodnocení textu. Ano, pokud je text aspoň trochu hodnotný, má význam odhlížet od toho, kdo jej napsal. Pokud je to taková sračka jako starý text ruského papaláše, který žádnou hodnotu nemá, tak má význam toliko se podívat, proč ho Putinovi propagandisté po 6 letech od jeho publikace opět vyštrachali.
9/11. Všechny spiklenecké theorie prohrávají v Occamově břitvě. Proto nám nezbývá nic jiného, než věřit officiální. Až bude nějaká lepší, tak officiální s klidem opustím. Zatím výrony nenávisti k USA nebo nenávisti k establishmentu Occamovým testem neprošly.
Interpretace dat. Anketní otázku typu: "V režimu před rokem 1989/po roce 1989 byl/je občan politicky negramotný," si může vymyslet jedině Kotrba a odpovědi interpretovat jako „voliči ODS jsou komunisty dneška“ také jen on. Na to mu může skočit jedině naivka nebo Vodník. Graf sice nelže, ale vypovídá o hovně.
Ukrajina v. Rusko. Jejich spory jsou mi poměrně ukradené, ale za symptomatické považuji, že jste na straně Ruska. Tak Vám asi o pravoslaví ani moc nejde, jako spíš o rusofilii.
Hrdinný Kapitán
Hrdinný Kapitán sám o sobě napsal: "kritizuji ideologicky zaslepené chování". Ta kritika spočívá v tom, že podle Kapitána je kommunistou pouze ten, kdo je v KSČ nebo KSČM. Podle tohoto mustru tedy Jakeš do roku 1989 kommunistou byl, od roku 1989 kommunistou není. Blahopřeji mu k tomu hrdinství, nicméně jak je to ve skutečnosti?
Pro Kapitánovy účely má čeština výraz "člen KSČ" nebo "člen KSČM". Stačí se podívat do libovolného slovníku. Kapitánova inženýrská duše se holt musí smířit s tím, že na rozdíl od objektivního faktu členství v KSČ/KSČM, pojem kommunista vyjadřuje politické předsvědčení, tedy subjektivní názor. To může hodnotit skutečně každý, dokonce včetně členů KSČ samotných. (Kapitánovo krajně neoblíbené "MY", kdy se dokonce i prosťáčkové tlačí do této kategorie, která by jinak, za jiných okolností, zůstala vyhrazena inženýrům či jiným expertům.) Pokud byl někdo kommunistou nedostatečným, tak ho z KSČ vyloučili, např. když odsuzoval okupaci Československa Ruskem a dalšími státy Varšavského paktu. Kommunisté měli pro tyto pseudokommunisty označení "ředkvička" (navrch rudý, vevnitř bílý), normální lidé rozlišovali mezi tím, kdo je kommunista a kdo je u kommunistů.
Nicméně se zdá, že vzhledem k tomu, že Kapitán označuje Štětinu za "superbolševika" (tedy za superkommunistu), že považuje za kommunistu každého, kdo kdy vstoupil do KSČ, bez ohledu na jeho další osudy i přesvědčení. Vstup do KSČ byl tedy něco jako křest: Toho se, jak známo, taky nelze nijak zbavit. Zdá se tak, že Kapitánovi jeho proticírkevní fanatism nějak stoupl na mozek. Proč by měl být kommunistou Rychetský, který není členem KSČ od okupace Československa Ruskem a v důsledku přepadení Československa změnil i své názory? Co je na Štětinovi tak "superbolševického"? Vždyť není známo, že by se v KSČ nějak výrazněji engagoval.
A konečně, aby zmatení bylo úplné, tak svůj článek Kapitán illustruje průkazem SSM, zřejmě vlastním. Jenže pojem "svazák" žádné přesvědčení neoznačuje, nýbrž skutečně jen členství. Stejně jako pojem "svazarmovec" neoznačuje nějakou ideologii svazarmovství.
Na závěr bych chtěl říci, že zřejmě ke Kapitánově lítosti neexistuje nějaká officiální postkommunistická strana, která by měla slovo "postkommunism" v názvu. Kapitánova snaha o překroucení slov tak selhala v samotném začátku. Gogo není postkommunista proto, že by byl členem nějaké strany, ale protože se tak chová. "Když něco vypadá jako koza, mečí jako koza, tak je to koza."
Update: Kapitánovo pojetí odmítl jako příliš zjednodušující i Gogo. Jeho úvaha však trpí adhocismem.
Pro Kapitánovy účely má čeština výraz "člen KSČ" nebo "člen KSČM". Stačí se podívat do libovolného slovníku. Kapitánova inženýrská duše se holt musí smířit s tím, že na rozdíl od objektivního faktu členství v KSČ/KSČM, pojem kommunista vyjadřuje politické předsvědčení, tedy subjektivní názor. To může hodnotit skutečně každý, dokonce včetně členů KSČ samotných. (Kapitánovo krajně neoblíbené "MY", kdy se dokonce i prosťáčkové tlačí do této kategorie, která by jinak, za jiných okolností, zůstala vyhrazena inženýrům či jiným expertům.) Pokud byl někdo kommunistou nedostatečným, tak ho z KSČ vyloučili, např. když odsuzoval okupaci Československa Ruskem a dalšími státy Varšavského paktu. Kommunisté měli pro tyto pseudokommunisty označení "ředkvička" (navrch rudý, vevnitř bílý), normální lidé rozlišovali mezi tím, kdo je kommunista a kdo je u kommunistů.
Nicméně se zdá, že vzhledem k tomu, že Kapitán označuje Štětinu za "superbolševika" (tedy za superkommunistu), že považuje za kommunistu každého, kdo kdy vstoupil do KSČ, bez ohledu na jeho další osudy i přesvědčení. Vstup do KSČ byl tedy něco jako křest: Toho se, jak známo, taky nelze nijak zbavit. Zdá se tak, že Kapitánovi jeho proticírkevní fanatism nějak stoupl na mozek. Proč by měl být kommunistou Rychetský, který není členem KSČ od okupace Československa Ruskem a v důsledku přepadení Československa změnil i své názory? Co je na Štětinovi tak "superbolševického"? Vždyť není známo, že by se v KSČ nějak výrazněji engagoval.
A konečně, aby zmatení bylo úplné, tak svůj článek Kapitán illustruje průkazem SSM, zřejmě vlastním. Jenže pojem "svazák" žádné přesvědčení neoznačuje, nýbrž skutečně jen členství. Stejně jako pojem "svazarmovec" neoznačuje nějakou ideologii svazarmovství.
Na závěr bych chtěl říci, že zřejmě ke Kapitánově lítosti neexistuje nějaká officiální postkommunistická strana, která by měla slovo "postkommunism" v názvu. Kapitánova snaha o překroucení slov tak selhala v samotném začátku. Gogo není postkommunista proto, že by byl členem nějaké strany, ale protože se tak chová. "Když něco vypadá jako koza, mečí jako koza, tak je to koza."
Update: Kapitánovo pojetí odmítl jako příliš zjednodušující i Gogo. Jeho úvaha však trpí adhocismem.
3. července 2010
Poučení pro Vodníka: regicidum
Vodník poukazuje na to, že tresty za královraždu nebo velezradu se v Anglii nijak nelišily od těch, které byly ukládány v jiných zemích, včetně Ruska. A co má být? O tom nebyl nikdy spor. Vodník se jen snaží resuscitovat 7 let starou debatu. Zbytečně. Jestli je něco pro Byzanc a Rusko typické, tak je to pravoslavná tradice vražd dětí jejich rodiči. Za všechny si připoměňme císařovnu Irenu a jejího syna, císaře Konstantina VI., cara Ivana Hrozného a jeho syna, careviče Ivana, a cara Petra Velikého a jeho syna, careviče Alexeje.
Poučení pro Vodníka: Strategic Culture Foundation a jeho analysa
V záchvatu morbidní anglofobie Vodník odkázal na 6 let starý článek ruského atomového fysika, propagandisty a papaláše, jímž je Иван Васильевич Зорин. Článek nedávno recykloval Putinův propagandistický institut, Фонд стратегической культуры.
Článkem samým nemá význam se zabývat. Je to výraz komplexu méněcennosti z toho, že Anglosasové nedumají o nesmrtelnosti chrousta a místo toho jednají: "Tím, že se Anglie vyčlenila z římskokatolické církve, vyvinul se u Angličanů rychleji postoj "tady a teď" a stále častěji měnili "proč" na "jak", tedy hloubku metafyziky na povrchnst přírodní filozofie. Jejich aktivita byla druhou stránkou zjednodušení, kdy spolu s hudbou, která je nejcitovějším druhem umění, zavrhl anglický protestantismus intuitivní vnímání světa, které podřídil suchopárnému intelektu." Důsledek je jasný: Zatímco protestantské státy jsou nejvyspělejší na světě, pravoslavné patří k těm nezaostalejším. Lidé pak o ruské kultuře hlasují nohama: Massově emigrují do evropských států, zatímco z atlantických států nepřichází do Ruska prakticky nikdo (s výjimkou manažerů a sportovců, kteří si tam odkroutí několik let a pak se rádi vrátí do civilisace. Všudypřítomný pravoslavný vztah věrchuška – mužik je totiž nesnesitelný.)
Zajímavější je se podívat na Фонд стратегической культуры, což Vodník neudělal a jeho propadandu nám předložil, jako kdyby to byl text jako každý jiný. Jedním z jeho hlavních autorů je generálplukovník Леонид Ивашов, starý sovětský voják. V Rusku patří k předním zastáncům spiklenecké theorie o 9/11.
K hlavním cílům FSK patří rusifikace Ukrajiny. K tomu účelu má FSK ukrajinskou versi Jedna vlast.
Článkem samým nemá význam se zabývat. Je to výraz komplexu méněcennosti z toho, že Anglosasové nedumají o nesmrtelnosti chrousta a místo toho jednají: "Tím, že se Anglie vyčlenila z římskokatolické církve, vyvinul se u Angličanů rychleji postoj "tady a teď" a stále častěji měnili "proč" na "jak", tedy hloubku metafyziky na povrchnst přírodní filozofie. Jejich aktivita byla druhou stránkou zjednodušení, kdy spolu s hudbou, která je nejcitovějším druhem umění, zavrhl anglický protestantismus intuitivní vnímání světa, které podřídil suchopárnému intelektu." Důsledek je jasný: Zatímco protestantské státy jsou nejvyspělejší na světě, pravoslavné patří k těm nezaostalejším. Lidé pak o ruské kultuře hlasují nohama: Massově emigrují do evropských států, zatímco z atlantických států nepřichází do Ruska prakticky nikdo (s výjimkou manažerů a sportovců, kteří si tam odkroutí několik let a pak se rádi vrátí do civilisace. Všudypřítomný pravoslavný vztah věrchuška – mužik je totiž nesnesitelný.)
Zajímavější je se podívat na Фонд стратегической культуры, což Vodník neudělal a jeho propadandu nám předložil, jako kdyby to byl text jako každý jiný. Jedním z jeho hlavních autorů je generálplukovník Леонид Ивашов, starý sovětský voják. V Rusku patří k předním zastáncům spiklenecké theorie o 9/11.
K hlavním cílům FSK patří rusifikace Ukrajiny. K tomu účelu má FSK ukrajinskou versi Jedna vlast.
Exceptio probat regulam de rebus non exceptis
Toto úsloví se obvykle překládá jako Výjimka potvrzuje pravidlo. Jak však správně upozorňuje M. T. na Facebooku, potvrzovat je latinsky confirmare. Sloveso probare znamená dokazovat, ověřovat; význam úsloví je tedy právě opačný: Výjimka ověřuje pravidlo.
Britské listy přistiženy při lži
Vodník na svém blogu zveřejnil nesmyslný kommentář Statistická věda odhaluje podobnost kommunistů s ODS. Protože je známo, že Vodník není schopen odstupu od psaného textu, o kterém se předem rozhodl, že mu bude věřit, učinil jsem analysu za něj.
Čulík ve svém článku neústrojně míchá výsledky demoskopického šetření STEM (Žádná statistická věda, nýbrž sociologický průzkum, Vodníku! Vaše falšování slov je již poněkud únavné.) a ankety Britských listů. Nebyl by to Kotrba, aby výsledky své vlastní ankety nezmanipuloval.
Podívejme se na tabulku Politický profil respondentů Britských listů z května 2010 - Podpora pro české politické strany. Na první pohled to vypadá, že Kotrba neumí sčítat. Kdo si totiž sečte procenta v sloupci Výsledky parlamentních voleb, květen 2010, tak mu vyjde "pěkných" 114,82 %. Je to tím, že Kotrba v ní míchá jablka s hruškami. Zatímco všechny ostatní řádky uvádějí volební výsledek jednotlivých stran, v posledním řádku není dopočet do jedné (4,01 %), nýbrž mezisoučet "nezvolených" stran a dopočtu do jedné.
Horší je manipulace, kterou Kotrba předvádí v politickém složení čtenářů Blistů. Zde si za základ vzal pouze 85,50 % čtenářů, jako kdyby se snad Sněmovna volila z 85,50 %, jako kdyby tito čtenáři neměli politickou orientaci.
Tak jsem mu výsledky jeho ankety přepočetl na skutečné výsledky sněmovních voleb:
Ačkoliv levici v ČR volí jen 37,69 % voličů, Kotrba se snaží předstírat, že čtenáři Blistů volí levici pouze z 49,60 %. Ve skutečnosti ji volí nejméně 58,01 % čtenářů Britských listů, z toho téměř 3x tolik kommunistů než jich je v reálném světě. A to ještě vinou neprozíravosti při tvorbě ankety vynechal SPOZ, kterou je tam také nutné započítat. Na závěru, že Blisty jsou ultralevicový plátek, se tedy nic nemění.
Čulík ve svém článku neústrojně míchá výsledky demoskopického šetření STEM (Žádná statistická věda, nýbrž sociologický průzkum, Vodníku! Vaše falšování slov je již poněkud únavné.) a ankety Britských listů. Nebyl by to Kotrba, aby výsledky své vlastní ankety nezmanipuloval.
Podívejme se na tabulku Politický profil respondentů Britských listů z května 2010 - Podpora pro české politické strany. Na první pohled to vypadá, že Kotrba neumí sčítat. Kdo si totiž sečte procenta v sloupci Výsledky parlamentních voleb, květen 2010, tak mu vyjde "pěkných" 114,82 %. Je to tím, že Kotrba v ní míchá jablka s hruškami. Zatímco všechny ostatní řádky uvádějí volební výsledek jednotlivých stran, v posledním řádku není dopočet do jedné (4,01 %), nýbrž mezisoučet "nezvolených" stran a dopočtu do jedné.
Horší je manipulace, kterou Kotrba předvádí v politickém složení čtenářů Blistů. Zde si za základ vzal pouze 85,50 % čtenářů, jako kdyby se snad Sněmovna volila z 85,50 %, jako kdyby tito čtenáři neměli politickou orientaci.
Tak jsem mu výsledky jeho ankety přepočetl na skutečné výsledky sněmovních voleb:
| Strana | Výsledek voleb | Kotrbův výsledek | Skutečný výsledek |
| ČSSD | 22,09% | 27,00% | 31,58% |
| KSČM | 11,27% | 22,60% | 26,43% |
| Strana zelených | 2,44% | 4,30% | 5,03% |
| KDU-ČSL | 4,39% | 2,60% | 3,04% |
| TOP 09 | 16,71% | 5,00% | 5,85% |
| ODS | 20,22% | 2,60% | 3,04% |
| Suverenita | 3,67% | 4,70% | 5,50% |
| Věci veřejné | 10,88% | 4,00% | 4,68% |
| SPOZ | 4,33% | ||
| Jiné strany | 3,99% | 12,70% | 14,85% |
| Součet | 100,00% | 85,50% | 100,00% |
Ačkoliv levici v ČR volí jen 37,69 % voličů, Kotrba se snaží předstírat, že čtenáři Blistů volí levici pouze z 49,60 %. Ve skutečnosti ji volí nejméně 58,01 % čtenářů Britských listů, z toho téměř 3x tolik kommunistů než jich je v reálném světě. A to ještě vinou neprozíravosti při tvorbě ankety vynechal SPOZ, kterou je tam také nutné započítat. Na závěru, že Blisty jsou ultralevicový plátek, se tedy nic nemění.
30. června 2010
Ženy k plotně
Jan Macháček to napsal naprosto přesně: "Skutečnost, že ve vládě není žena, není podružnost na konec článku, ale nevkus a nehoráznost prvořadého významu. To, že se strany vymlouvají, že právě jejich adeptky se musely vzdát nějakého křesla, protože ho dostala nějaká jiná strana, moc neuspokojí. Stačilo přece hledat a přemýšlet o fous déle."
29. června 2010
Jak to chodilo v Osvětimi
Unikátní svědectví na svém blogu přetiskl Antonín Kostlán: "V další místnosti nám odebírají sponky z vlasů a hřebínky. Je tam několik žen s holícími aparáty. Myslíme, že nám ustřihnou část vlasů z hygienických důvodů. U okna stojí tlustá žena a baví se s jinou v uniformě esesáka. Vidíme poprvé v životě ženy – esesačky. Jedna ze zaměstnankyň se jí na něco ptá. Slyšíme: Alles herunter. A již vidíme, jak první z nás zajíždějí strojkem do vlasů, jak vlasy padají na zem. A za chvíli je z hezké a pěstěné ženy tvor podobný opici." + "Našli se
dobrodinci, kteří byli ochotni opatřit té nebo jiné nějaké prádlo, ovšem za cenu, o které se zde nemohu rozepisovat. Bohužel se našly některé, které byly ochotny si to zaopatřit i za tuto cenu. A tak jsme byly svědky ošklivých scén, které se nám vryly snad doživotně do paměti. Za kousek chleba, za košili nebo kalhoty, za cigaretu, vše věci, které byly pro nás nedosažitelné, šlo se s chlapy na záchod, jehož dveře byly hlídány jedním ze zaměstnanců lázní. A ven vyšly ozbrojené kouskem chleba nebo nějakým prádlem. Stačilo nám to, abychom si udělaly obraz o situaci, v jaké jsme byly. Na kamenné podlaze, v zimě, špíně a prostituci jsme strávily naši první noc v Osvětimě."
Přituhuje
O tom, jak v ČR postupně vzniká svoboda jako řemen, napsal Tomáš Pecina: "Tak takovou obžalobu, jakou minulý týden podala státní zástupkyně OSZ pro Prahu 1 Zdeňka Galková, jsem dlouho nečetl: není sice na Osla měsíce, spíš na čestnou stužku Věry Tydlitátové Nepřítel svobody II. stupně."
27. června 2010
Kommentářové harakiri
Miloslav Lešetický: "Ta bývá mnohdy předzvěstí definitivního zániku, a ve své nejsyrovější podobě znamená totální zákaz vkládání komentářů. Čtenář má sice smůlu, pravda ale je, že bloger samotný málokdy o něco hodnotného přichází. Harakiri v mírnější formě pak vyžaduje u každého spotu hlava nehlava mazat pitomé či nenávistné příspěvky (platí pravidlo, že z hlediska vyššího principu blogerského není vražda hloupého komentáře zločinem)."
K thematu též Martin Malý a jeho serie článků Trvale udržitelná kráva. Snad se po jejím přečtení některým rozsvítí.
K thematu též Martin Malý a jeho serie článků Trvale udržitelná kráva. Snad se po jejím přečtení některým rozsvítí.
Jak to bylo s Tomášem Pliskou
Andy napsala rozsáhlý, extrémně manipulativní kommentář: "On ten osmadvacetiletý "kluk" (proč mu vlastně neříkáte, pánové, třeba "chlapeček" nebo "ten náš malý popleta"?) také JEN nepořádal nějakou demošku, při té akci došlo k obrovské rvačce s policajty, neb odmítli (pod jeho vedením) demošku rozpustit a skončilo to zraněním sedmi policajtů, novináře a dvou koní. Pitomé výmluvy: "Nemůžu nést zodpovědnost za dav pěti set lidí," tvrdil, soud zcela právem shodil ze stolu. Ono je totiž dokázané, co tou podporou nácků myslel a co dělal. Není to nějaký chudák, co se připletl mezi rváče. No a co se těch CD týče, prostě osmadvacetiletý "kluk" porušil platný a užitečný zákon. Buď budeme zákony respektovat nebo ne."
Jak to bylo ve skutečnosti? Všechny zprávy o Tomáši Pliskovi mluví o organisaci demonstrace a propagaci nacismu: Právo – "Za organizování prvomájové demonstrace a výrobu neonacistických hudebních nosičů mu soudci uložili 3,5 roku souhrnného trestu." MFD 1: "Ze širšího kontextu a důkazů jasně vyplývá, že obžalovaní propagují fašismus. Před námi nestojí žádní dvacetiletí blouznivci, kteří ze svých názorů vyrostou, ale lidé, jimž není cizí násilí a nezůstávají jen u nenávisti." "Každému, kdo prožil nacismus, musí mrazit v zádech, když vidí, jak někdo toto hnutí adoruje." MFD 2: "Hlavní pořadatel demonstrace Tomáš Pliska půjde za propagaci nacismu na dva roky vězení." "Podle státní zástupkyně ale mladíci byli srozuměni s tím, že propagují hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod člověka." Žádná o násilí; ono také přišít někomu jednání jiného je možné toliko v Andyních představách. Proto stále musím trvat na svém názoru: Zavírat za názor je svinstvo, které s demokracií nemá nic společného.
Co se týká CD, jak by se Andy líbilo toto: "Plastici prostě porušili platný a užitečný zákon. Buď budeme zákony respektovat nebo ne." Asi ne. Ona totiž zákony posuzuje podle toho, na koho dopadají. Pokud na naše nepřátele (neonacisty), je každý prostředek dobrý, i kdyby byl sebevíce amorální či protiústavní. Pokud na naše idoly (Plastiky), je každý zákon špatný. Jenže takový přístup je čistý kommunism: Účel světí prostředky. V právním státě platí: Padni, komu padni a zákony psané jen proti jedné skupině s ním nemají nic společného.
Jsem ten poslední, kdo by protestoval proti tomu, aby účastníci pouliční bitky s kameny, holemi a dělbuchy byli přísně potrestáni. Ale to nestalo. V tomhle státě jsou trestáni lidé za to, že mají nesprávné názory. Naproti tomu zabijáci, kteří si do ležící oběti ještě kopnou, vyváznou bez adekvátního trestu.
A co se týká Starého pána. Ano, všichni neonacisté mají alternativní názor na WW 2. Naoproti tomu ne každý, kdo má alternativní názor na WW 2, je neonacista. A to je ta podstata.
Jak to bylo ve skutečnosti? Všechny zprávy o Tomáši Pliskovi mluví o organisaci demonstrace a propagaci nacismu: Právo – "Za organizování prvomájové demonstrace a výrobu neonacistických hudebních nosičů mu soudci uložili 3,5 roku souhrnného trestu." MFD 1: "Ze širšího kontextu a důkazů jasně vyplývá, že obžalovaní propagují fašismus. Před námi nestojí žádní dvacetiletí blouznivci, kteří ze svých názorů vyrostou, ale lidé, jimž není cizí násilí a nezůstávají jen u nenávisti." "Každému, kdo prožil nacismus, musí mrazit v zádech, když vidí, jak někdo toto hnutí adoruje." MFD 2: "Hlavní pořadatel demonstrace Tomáš Pliska půjde za propagaci nacismu na dva roky vězení." "Podle státní zástupkyně ale mladíci byli srozuměni s tím, že propagují hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod člověka." Žádná o násilí; ono také přišít někomu jednání jiného je možné toliko v Andyních představách. Proto stále musím trvat na svém názoru: Zavírat za názor je svinstvo, které s demokracií nemá nic společného.
Co se týká CD, jak by se Andy líbilo toto: "Plastici prostě porušili platný a užitečný zákon. Buď budeme zákony respektovat nebo ne." Asi ne. Ona totiž zákony posuzuje podle toho, na koho dopadají. Pokud na naše nepřátele (neonacisty), je každý prostředek dobrý, i kdyby byl sebevíce amorální či protiústavní. Pokud na naše idoly (Plastiky), je každý zákon špatný. Jenže takový přístup je čistý kommunism: Účel světí prostředky. V právním státě platí: Padni, komu padni a zákony psané jen proti jedné skupině s ním nemají nic společného.
Jsem ten poslední, kdo by protestoval proti tomu, aby účastníci pouliční bitky s kameny, holemi a dělbuchy byli přísně potrestáni. Ale to nestalo. V tomhle státě jsou trestáni lidé za to, že mají nesprávné názory. Naproti tomu zabijáci, kteří si do ležící oběti ještě kopnou, vyváznou bez adekvátního trestu.
A co se týká Starého pána. Ano, všichni neonacisté mají alternativní názor na WW 2. Naoproti tomu ne každý, kdo má alternativní názor na WW 2, je neonacista. A to je ta podstata.
26. června 2010
Polemika se Starým pánem
Starý pán se vyjádřil jednak k autorisovanému násilí a jednak k neonacistům. Musím říci, že v obou případech jeho argumenty nechápu. Institut nutné obrany existuje na celém světě. Když vám hrozí násilí, nemusíte trpně čekat. Ale bavíme se o situaci, kdy, když žádné násilí nehrozilo – pachatel byl jen verbálně obtěžován – a zabiják si to pak šel s ním ještě vyřídit ven, kdy oběť odcházela domů. Jak toto někdo (soudce) může brát za polehčující okolnost, to je mimo mé chápání. Alex Juchelka to napsal naprosto jasně: "Když se po vás bude někdo ohánět nebo na vás někdo půjde s nožem a vy mu dáte první ránu (a budete na ty okolnosti mít svědky) je něco jiného, než když vás někdo slovně urazí a vy mu za to urazíte hlavu. To je pak myslím těžší dokazovat, že jste něčemu chtěl předejít." Čím to, že lidé žijící v USA mají zdravý smysl pro spravedlnost, zatímco v ČR ani soudci ne?
A co se týká neonacistů, tak si nemohu pomoci, ale je to šílená aplikace zákona příčiny a následku (officiální ideologie ČR: Byla druhá světová válka, a proto jsme museli vyhnat Sudetské Němce) dotažená ad absurdum. Tak někdo něco říká. Od toho je k činu ještě velice daleko. V trestním právu jsou tzv. vývojová stadia trestného činu. Úvodní se říká příprava. A pouhé řečnění přípravou není. Navíc, jak alternativní názor na druhou světovou válku souvisí s "touhou vyvraždit celé etnikum"? Vůbec nijak. Takové spojení je zkrat.
A co se týká neonacistů, tak si nemohu pomoci, ale je to šílená aplikace zákona příčiny a následku (officiální ideologie ČR: Byla druhá světová válka, a proto jsme museli vyhnat Sudetské Němce) dotažená ad absurdum. Tak někdo něco říká. Od toho je k činu ještě velice daleko. V trestním právu jsou tzv. vývojová stadia trestného činu. Úvodní se říká příprava. A pouhé řečnění přípravou není. Navíc, jak alternativní názor na druhou světovou válku souvisí s "touhou vyvraždit celé etnikum"? Vůbec nijak. Takové spojení je zkrat.
Spravedlnost po americku a po evropsku
Vodník na svém blogu informoval, že v jeden den dostal u českých soudů Tomáš Pliska souhrnný trest 3,5 roku žaláře za to, že pořádal neonacistickou demonstraci (2 roky) a vyrobil CD s neonacistickou hudbou (1,5 roku) a Karel Kučera 3 roky podmíněně odložené na 5 let za to, že usmrtil (sic!) člověka, který jej verbálně (sic!) napadal.
Nedávno před tím byl francouzský ministr vnitra, Brice Hortefeux, odsouzen za přestupek proti čl. 33 tiskového zákona. (Ve Francii o přestupcích rozhoduje soud, na druhou stranu za ně hrozí i vězení.) Za svůj neveřejný úrok byl udán hlídacím psem politické korrektnosti, inkvisičním Hnutím proti rasismu a za přátelství mezi národy (MRAP), které česká média z neznámého důvodu prohlašují za "organizaci na ochranu lidských práv". MRAP je známé tím, že se snažilo zakázat publikovat na wiki francouzský překlad knihy Протоколы сионских мудрецов, neboť francouzský ministr vnitra dne 26. května 1990 zakázal oběh, šíření a prodej této knihy na francouzském území pro rozpor s veřejným pořádkem. Wiki se však řídí floridským právem, a proto je pro ni francouzský Index zakázaných knih (Index librorum prohibitorum) právně bez významu.
Hortefeux se vskutku dopustil xenofobních výroků. Ale má být trestán podle orwellovsky nazvaného zákona o svobodě tisku? Když Šámal propagoval svůj nový trestní zákoník, tak sliboval, že budou zvýšeny tresty za násilné trestné činy. Nyní to vidíme v praxi: Karatista brutálně zkopal svou oběť: "poté, co poškozený odešel z pivnice ven a pokračoval v chůzi po pozemní komunikaci jej fyzicky napadl tak, že jej kopl do pravého boku, čímž mu způsobil okrouhlý podkožní krevní výron a v důsledku kopu poškozený upadl na zem, kde zůstal ležet, přestal komunikovat, přičemž uvedené poranění hlavy si vyžádalo jeho převoz ZZS Královéhradeckého kraje na oddělení urgentní medicíny fakultní nemocnice a následnou hospitalizaci na JIP neurochirurgické kliniky uvedené nemocnice, kde byl opakovaně operován a pro neuspokojivý zdravotní stav (karniotrauma s komplikacemi ve vigilním komatu) nadále sledován v LDN, kde dne 23. 11. 2009, v příčinné souvislosti se shora uvedeným poraněním mozku ze dne 16. 5. 2009, zemřel." Ale podle soudce: „Kučera je velmi fixovaný na své děti a mohl cítit velký strach z toho, že poškozený své výhrůžky splní. Soud proto využil možnosti, kterou poskytuje nový trestní zákoník a použil ustanovení o omluvitelné pohnutce. Věřím, že obžalovaný ocení dobrodiní zákona a napříště se vyvaruje dalších excesů“. Ano, soud doufá, že příště již karatista za výroky na svou adresu zabíjet nebude. To je přímo karikatura spravedlnosti.
Je zajímavé, že lidé s US zkušeností případ instinktivně posoudili správně: "dát někomu po verbální urážce pěstí by bylo právně jednoznačně hodnoceno jako eskalace a násilný čin", zatímto český přístup považuje násilí za normální, resp. tolerovatelné. Holt, když vás někdo za vaše nevhodné výroky zabije, proč by měl být potrestán žalářem? Zákon jungle. Za to rouhače je třeba zavřít, až zčernají. To by tak hrálo, aby veřejně říkali, co si myslí.
Nedávno před tím byl francouzský ministr vnitra, Brice Hortefeux, odsouzen za přestupek proti čl. 33 tiskového zákona. (Ve Francii o přestupcích rozhoduje soud, na druhou stranu za ně hrozí i vězení.) Za svůj neveřejný úrok byl udán hlídacím psem politické korrektnosti, inkvisičním Hnutím proti rasismu a za přátelství mezi národy (MRAP), které česká média z neznámého důvodu prohlašují za "organizaci na ochranu lidských práv". MRAP je známé tím, že se snažilo zakázat publikovat na wiki francouzský překlad knihy Протоколы сионских мудрецов, neboť francouzský ministr vnitra dne 26. května 1990 zakázal oběh, šíření a prodej této knihy na francouzském území pro rozpor s veřejným pořádkem. Wiki se však řídí floridským právem, a proto je pro ni francouzský Index zakázaných knih (Index librorum prohibitorum) právně bez významu.
Hortefeux se vskutku dopustil xenofobních výroků. Ale má být trestán podle orwellovsky nazvaného zákona o svobodě tisku? Když Šámal propagoval svůj nový trestní zákoník, tak sliboval, že budou zvýšeny tresty za násilné trestné činy. Nyní to vidíme v praxi: Karatista brutálně zkopal svou oběť: "poté, co poškozený odešel z pivnice ven a pokračoval v chůzi po pozemní komunikaci jej fyzicky napadl tak, že jej kopl do pravého boku, čímž mu způsobil okrouhlý podkožní krevní výron a v důsledku kopu poškozený upadl na zem, kde zůstal ležet, přestal komunikovat, přičemž uvedené poranění hlavy si vyžádalo jeho převoz ZZS Královéhradeckého kraje na oddělení urgentní medicíny fakultní nemocnice a následnou hospitalizaci na JIP neurochirurgické kliniky uvedené nemocnice, kde byl opakovaně operován a pro neuspokojivý zdravotní stav (karniotrauma s komplikacemi ve vigilním komatu) nadále sledován v LDN, kde dne 23. 11. 2009, v příčinné souvislosti se shora uvedeným poraněním mozku ze dne 16. 5. 2009, zemřel." Ale podle soudce: „Kučera je velmi fixovaný na své děti a mohl cítit velký strach z toho, že poškozený své výhrůžky splní. Soud proto využil možnosti, kterou poskytuje nový trestní zákoník a použil ustanovení o omluvitelné pohnutce. Věřím, že obžalovaný ocení dobrodiní zákona a napříště se vyvaruje dalších excesů“. Ano, soud doufá, že příště již karatista za výroky na svou adresu zabíjet nebude. To je přímo karikatura spravedlnosti.
Je zajímavé, že lidé s US zkušeností případ instinktivně posoudili správně: "dát někomu po verbální urážce pěstí by bylo právně jednoznačně hodnoceno jako eskalace a násilný čin", zatímto český přístup považuje násilí za normální, resp. tolerovatelné. Holt, když vás někdo za vaše nevhodné výroky zabije, proč by měl být potrestán žalářem? Zákon jungle. Za to rouhače je třeba zavřít, až zčernají. To by tak hrálo, aby veřejně říkali, co si myslí.
Victor Hugo: Sur une barricade, au milieu des pavés
Sur une barricade, au milieu des pavés
Souillés d'un sang coupable et d'un sang pur lavés,
Un enfant de douze ans est pris avec des hommes.
- Es-tu de ceux-là, toi ! - L'enfant dit : Nous en sommes.
- C'est bon, dit l'officier, on va te fusiller.
Attends ton tour. - L'enfant voit des éclairs briller,
Et tous ses compagnons tomber sous la muraille.
Il dit à l'officier: Permettez-vous que j'aille
Rapporter cette montre à ma mère chez nous ?
- Tu veux t'enfuir ? - Je vais revenir. - Ces voyous
Ont peur ! Où loges-tu ? - Là, près de la fontaine.
Et je vais revenir, monsieur le capitaine.
- Va-t'en, drôle ! - L'enfant s'en va. - Piège grossier !
Et les soldats riaient avec leur officier,
Et les mourants mêlaient à ce rire leur râle
Mais le rire cessa, car soudain l'enfant pâle,
Brusquement reparu, fier comme Viala,
Vint s'adosser au mur et leur dit: Me voilà.
La mort stupide eut honte, et l'officier fit grâce.
Enfant, je ne sais point, dans l'ouragan qui passse
Et confond tout, le bien, le mal, héros, bandits,
Ce qui dans ce combat te poussait, mais je dis
Que ton âme ignorante est une âme sublime.
Bon et brave, tu fais, dans le fond de l'abîme,
Deux pas, l'un vers ta mère et l'autre vers la mort ;
L'enfant a la candeur et l'homme a le remord,
Et tu ne réponds point de ce qu'on te fit faire ;
Mais l'enfant est superbe et vaillant qui préfère
A la fuite, à la vie, à l'aube, aux jeux permis,
Au printemps, le mur sombre où sont morts ses amis.
La gloire au front te baise, ô toi si jeune encore !
Doux ami, dans la Grèce antique, Stésichore
T'eût chargé de défendre une porte d'Argos ;
Cinégyre t'eût dit : Nous sommes deux égaux !
Et tu serais admis au rang des purs éphèbes
Par Tyrtée à Messène et par Eschyle à Thèbes.
On graverait ton nom sur des disques d'airain ;
Et tu serais de ceux qui, sous le ciel serein,
S'ils passent près du puits ombragé par le saule,
Font que la jeune fille ayant sur son épaule
L'urne où s'abreuveront les buffles haletants,
Pensive, se retourne et regarde longtemps.
Souillés d'un sang coupable et d'un sang pur lavés,
Un enfant de douze ans est pris avec des hommes.
- Es-tu de ceux-là, toi ! - L'enfant dit : Nous en sommes.
- C'est bon, dit l'officier, on va te fusiller.
Attends ton tour. - L'enfant voit des éclairs briller,
Et tous ses compagnons tomber sous la muraille.
Il dit à l'officier: Permettez-vous que j'aille
Rapporter cette montre à ma mère chez nous ?
- Tu veux t'enfuir ? - Je vais revenir. - Ces voyous
Ont peur ! Où loges-tu ? - Là, près de la fontaine.
Et je vais revenir, monsieur le capitaine.
- Va-t'en, drôle ! - L'enfant s'en va. - Piège grossier !
Et les soldats riaient avec leur officier,
Et les mourants mêlaient à ce rire leur râle
Mais le rire cessa, car soudain l'enfant pâle,
Brusquement reparu, fier comme Viala,
Vint s'adosser au mur et leur dit: Me voilà.
La mort stupide eut honte, et l'officier fit grâce.
Enfant, je ne sais point, dans l'ouragan qui passse
Et confond tout, le bien, le mal, héros, bandits,
Ce qui dans ce combat te poussait, mais je dis
Que ton âme ignorante est une âme sublime.
Bon et brave, tu fais, dans le fond de l'abîme,
Deux pas, l'un vers ta mère et l'autre vers la mort ;
L'enfant a la candeur et l'homme a le remord,
Et tu ne réponds point de ce qu'on te fit faire ;
Mais l'enfant est superbe et vaillant qui préfère
A la fuite, à la vie, à l'aube, aux jeux permis,
Au printemps, le mur sombre où sont morts ses amis.
La gloire au front te baise, ô toi si jeune encore !
Doux ami, dans la Grèce antique, Stésichore
T'eût chargé de défendre une porte d'Argos ;
Cinégyre t'eût dit : Nous sommes deux égaux !
Et tu serais admis au rang des purs éphèbes
Par Tyrtée à Messène et par Eschyle à Thèbes.
On graverait ton nom sur des disques d'airain ;
Et tu serais de ceux qui, sous le ciel serein,
S'ils passent près du puits ombragé par le saule,
Font que la jeune fille ayant sur son épaule
L'urne où s'abreuveront les buffles haletants,
Pensive, se retourne et regarde longtemps.
—L'Année terrible (1872)
Israelité o rouhání
„Syn jisté izraelské ženy a jednoho Egypťana jednou vyšel mezi syny Izraele a popral se v táboře s jedním Izraelcem. Onen syn izraelské ženy se přitom rouhal Božímu jménu a klel, a tak ho přivedli k Mojžíši. (Jeho matka se jmenovala Šelomít, dcera Dibrího z pokolení Dan.) Nechali jej hlídat, dokud se nevyjasní, co jim Hospodin přikáže.
Hospodin pak promluvil k Mojžíšovi: „Vyveď rouhače ven z tábora. Všichni, kdo to slyšeli, ať vloží ruce na jeho hlavu a celá obec ať ho ukamenuje. Potom promluv k synům Izraele: Kdokoli by zlořečil svému Bohu, ponese svůj hřích. Kdo by se rouhal jménu Hospodina, musí zemřít! Celá obec jej bez milosti ukamenuje. Bude-li se rouhat Božímu jménu, zemře, ať je to host anebo domácí.
Když někdo smrtelně udeří kteréhokoli člověka, musí zemřít. Kdo ubije dobytče, nahradí je kus za kus. Když někdo zmrzačí svého bližního, udělají mu, co udělal on: zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub. Jaké zmrzačení způsobil, takové mu bude způsobeno. Kdo ubije dobytče, nahradí je, ale kdo ubije člověka, zemře. Pro hosta i domácího budete mít stejný zákon. Já jsem Hospodin, váš Bůh!“
Když Mojžíš takto promluvil k synům Izraele, vyvedli onoho rouhače ven z tábora a ukamenovali ho. Synové Izraele učinili, jak Mojžíšovi přikázal Hospodin.“
Můžeme být tedy rádi, že za rouhání již není trest smrti, ale „pouze“ 3,5 roku natvrdo.
Hospodin pak promluvil k Mojžíšovi: „Vyveď rouhače ven z tábora. Všichni, kdo to slyšeli, ať vloží ruce na jeho hlavu a celá obec ať ho ukamenuje. Potom promluv k synům Izraele: Kdokoli by zlořečil svému Bohu, ponese svůj hřích. Kdo by se rouhal jménu Hospodina, musí zemřít! Celá obec jej bez milosti ukamenuje. Bude-li se rouhat Božímu jménu, zemře, ať je to host anebo domácí.
Když někdo smrtelně udeří kteréhokoli člověka, musí zemřít. Kdo ubije dobytče, nahradí je kus za kus. Když někdo zmrzačí svého bližního, udělají mu, co udělal on: zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub. Jaké zmrzačení způsobil, takové mu bude způsobeno. Kdo ubije dobytče, nahradí je, ale kdo ubije člověka, zemře. Pro hosta i domácího budete mít stejný zákon. Já jsem Hospodin, váš Bůh!“
Když Mojžíš takto promluvil k synům Izraele, vyvedli onoho rouhače ven z tábora a ukamenovali ho. Synové Izraele učinili, jak Mojžíšovi přikázal Hospodin.“
—Lv 24, 10–23
Můžeme být tedy rádi, že za rouhání již není trest smrti, ale „pouze“ 3,5 roku natvrdo.
24. června 2010
Zakázaná nostalgie
Věra Tydlitátová napsala obsáhlý článek, v němž výslovně pojmenovala škodlivé nostalgie: "germánské pohanství, tradiční katolictví Tridentského koncilu, německý nacismus či italský a španělský fašismus, ale i stalinismus či glorifikované ruské samoděržaví". Fascinuje mne účelovost toho seznamu. Kde je odsudek protestantství, např. adorace Kalvínovy Ženevy, husitských Čech, bratrské Moravy nebo USA otců zakladatelů? Kde je odsudek judaismu, např. adorace zélótů (קנאים) – sebevrahů z Masady (מצדה)? Kde je odsudek islámu, např. adorace Muhummada a jeho skupiny?
Rovněž samotný extrémism je vymezen krajně účelově: Jako návaznost na arbitrárně vymezené ideologie minulosti (je jím sionistický revisionism a jeho Etzel a Lehi?) nebo populism dneška. Jsou Kahane Chai a jeho čeští následovníci extrémisté? O tom Věra Tydlitátová cudně mlčí. Já bych extrémism vymezil úplně jinak, jako neutrální pojem – bez morálního hodnocení – pro hlasání názorů, proti jejichž nositelům většina považuje za nutné mocensky zakročit tím, že je nepřipustí do veřejné diskusse nebo je dokonce trestně stíhá, jako politologický/sociologický pojem – mimoprávní (extralegální).
Z neznámého důvodu se Tydlitátová považuje za nutné vypořádat s Neturej karta, ale opět mlčí o jiných předních židovských kriticích Israele, jak je zachychuje slavný SHIT list.
Rovněž samotný extrémism je vymezen krajně účelově: Jako návaznost na arbitrárně vymezené ideologie minulosti (je jím sionistický revisionism a jeho Etzel a Lehi?) nebo populism dneška. Jsou Kahane Chai a jeho čeští následovníci extrémisté? O tom Věra Tydlitátová cudně mlčí. Já bych extrémism vymezil úplně jinak, jako neutrální pojem – bez morálního hodnocení – pro hlasání názorů, proti jejichž nositelům většina považuje za nutné mocensky zakročit tím, že je nepřipustí do veřejné diskusse nebo je dokonce trestně stíhá, jako politologický/sociologický pojem – mimoprávní (extralegální).
Z neznámého důvodu se Tydlitátová považuje za nutné vypořádat s Neturej karta, ale opět mlčí o jiných předních židovských kriticích Israele, jak je zachychuje slavný SHIT list.
22. června 2010
Poučení pro trolla JK
Poučení pro trolla JK: "On December 17, 1997, Barger began posting daily entries on his Robot Wisdom Weblog featuring "links to articles about politics, culture, books and technology that he found interesting" and "amounted to something of a day-to-day log of his reading and intellectual pursuits"" + "In Barger's view, a weblog is edited rather than written, as personal expression is secondary to the task of providing links to good reading matter."
Vodníku, JK dělá trolla trollem to, že své texty zásadně postuje jen proto, aby vzbudil pozornost oběti. Pokud se dočká reakce, jako nyní, tak se tetelí blahem, jiný důvod jeho desinformace nemají. Doporučuji jeho texty mazat, informační hodnota je nullová. Sám se ho pokusím ignorovat: Pokud mu někdo skočí na lep a uvěří mu, jeho chyba, že si neprověří informace od někoho tak nedůvěryhodného jako je JK. A bez zpětné vazby každý troll končí, tedy i JK. Nic positivního vytvořit neumí, jen si provokacemi uvolňuje své tense. Ať si tedy po právu trpí v pekle zapomnění.
Update: Souhlasím s tím, že Gogo, Andy i Starý pán mají k trollingu sklony (koneckonců, vycvičili se jako Klan na Sprše), nicméně zásadní rozdíl od trolla JK je v tom, že nemají trolling v každém příspěvku.
Vodníku, JK dělá trolla trollem to, že své texty zásadně postuje jen proto, aby vzbudil pozornost oběti. Pokud se dočká reakce, jako nyní, tak se tetelí blahem, jiný důvod jeho desinformace nemají. Doporučuji jeho texty mazat, informační hodnota je nullová. Sám se ho pokusím ignorovat: Pokud mu někdo skočí na lep a uvěří mu, jeho chyba, že si neprověří informace od někoho tak nedůvěryhodného jako je JK. A bez zpětné vazby každý troll končí, tedy i JK. Nic positivního vytvořit neumí, jen si provokacemi uvolňuje své tense. Ať si tedy po právu trpí v pekle zapomnění.
Update: Souhlasím s tím, že Gogo, Andy i Starý pán mají k trollingu sklony (koneckonců, vycvičili se jako Klan na Sprše), nicméně zásadní rozdíl od trolla JK je v tom, že nemají trolling v každém příspěvku.
Neustálé nepochopení
Nevím, čím to je, že jsem obklopen lidmi, kteří nechápou ani úplně triviální věci. Podle mne je to tím, že nechtějí pochopit. Jsou to bytostní realisté: Fakta roubují na hotová schemata, místo toho, aby závěry činili z faktů.
Tak Yamato. Snaží se mi vsugerovat, že jsem otevřel diskusse. Ne. Již dlouho je tady opět možnost kommentovat články. Kommentář se od diskussního příspěvku liší tím, že reaguje na článek. Diskussní příspěvek reaguje na jiný diskussní příspěvek. Proboha, vždyť je to tak triviální. Na druhou stranu nechci tady vytvářet nějaký terror, že když někdo postne diskussní příspěvek místo kommentáře, že bude automaticky smazán. Ale nemělo by to být pravidlo, nýbrž výjimka.
A komu to snad pořád ještě není jasné, tak takto vypadají kommentáře, takto diskusní plkání.
A Vodník. Tohle nemá co dělat s nominalismem, proboha. Uvedl jsem genesi slova blog proto, aby jasné, co je mým cílem, nikoliv proto, abych se hádal, co je ještě blog a co už není. Naopak je fatálním nepochopením myslet si, že zde nechci slušné kommentáře.
Obávám se, Vodníku, že pojem troll je pro Vás pouhou nálepkou. Kdo s Vámi souhlasí (JK) nebo Vás nenapadá, troll není, kdo nesouhlasí nebo Vás napadá (MM), troll je. Přitom si těžko představit typičtějšího trolla než je JK a typičtejšího netrolla než je MM. Trolling vůbec není o intelligenci. JK-ovy příspěvky mají hlavu a patu, přesto to trolling je. Danieliny příspěvky intelligentní nejsou, přesto je to trolling rovněž.
Když jsem použil titulek Ševče, drž se svého kopyta, tak jsem tím pouze uvodil, o čem článek bude. Jistě, mohl jsem jej nazvat Superhrubá mzda, ale to by byl ještě více sucharský, než je. Máte pravdu, že k pouhé informaci sedí více věcné titulky, ale mým cílem není zpravodajství (na to nestačí ani Blisty), nýbrž infotainment. Takový Reflex v malém.
Update: S Vámi je to, Vodníku, vážně těžké. Když odkazuji na celou diskussi, tak tím nemyslím úvodní kommentář. A tak je to se vším. Jinak si klidně diskutujte, ale já tady diskusse nechci.
Tak Yamato. Snaží se mi vsugerovat, že jsem otevřel diskusse. Ne. Již dlouho je tady opět možnost kommentovat články. Kommentář se od diskussního příspěvku liší tím, že reaguje na článek. Diskussní příspěvek reaguje na jiný diskussní příspěvek. Proboha, vždyť je to tak triviální. Na druhou stranu nechci tady vytvářet nějaký terror, že když někdo postne diskussní příspěvek místo kommentáře, že bude automaticky smazán. Ale nemělo by to být pravidlo, nýbrž výjimka.
A komu to snad pořád ještě není jasné, tak takto vypadají kommentáře, takto diskusní plkání.
A Vodník. Tohle nemá co dělat s nominalismem, proboha. Uvedl jsem genesi slova blog proto, aby jasné, co je mým cílem, nikoliv proto, abych se hádal, co je ještě blog a co už není. Naopak je fatálním nepochopením myslet si, že zde nechci slušné kommentáře.
Obávám se, Vodníku, že pojem troll je pro Vás pouhou nálepkou. Kdo s Vámi souhlasí (JK) nebo Vás nenapadá, troll není, kdo nesouhlasí nebo Vás napadá (MM), troll je. Přitom si těžko představit typičtějšího trolla než je JK a typičtejšího netrolla než je MM. Trolling vůbec není o intelligenci. JK-ovy příspěvky mají hlavu a patu, přesto to trolling je. Danieliny příspěvky intelligentní nejsou, přesto je to trolling rovněž.
Když jsem použil titulek Ševče, drž se svého kopyta, tak jsem tím pouze uvodil, o čem článek bude. Jistě, mohl jsem jej nazvat Superhrubá mzda, ale to by byl ještě více sucharský, než je. Máte pravdu, že k pouhé informaci sedí více věcné titulky, ale mým cílem není zpravodajství (na to nestačí ani Blisty), nýbrž infotainment. Takový Reflex v malém.
Update: S Vámi je to, Vodníku, vážně těžké. Když odkazuji na celou diskussi, tak tím nemyslím úvodní kommentář. A tak je to se vším. Jinak si klidně diskutujte, ale já tady diskusse nechci.
Titulky a jiné
Protože Vodník & Kapitán pořád ještě vykazují mimořádné nepochopení toho, k čemu blog slouží, pokusím se jim to ještě jednou vyložit.
Blog, jak o tom vypovídá sám jeho název, je soubor záznamů o tom, co je kde na Internetu zajímavého. Protože je toho na Internetu mnoho, bez podobných pomůcek se neobejdeme. Druhá možnost je, že sjíždíme pouze servery, které produkují vlastní obsah, Vodník např. servery Eretz, Zvědavec, Neviditelný pes a Czech Free Press. Já myslím, že ta druhá možnost je málo, a proto informuji též o tom, co kde najdu na malých serverech. Vzorovým blogem jsou v tomto smyslu odkazy Malého čtenáře.
Jenže, jak jsem zjistil, drtivá většina čtenářů typu Kapitán na odkazy nekliká. Proč sem pak chodí, to jejich věc, ale míjejí se s cílem tohoto blogu. Tím rozhodně nejsou nějaké debaty, jak už opakuji do zblbnutí. Kommentáře jsem otevřel proto, že by čtenáři měli mít možnost přímo zde článek okommentovat, nikoliv proto, že bych chtěl přesunout plkání z blogu JzP a Vodníka sem.
DiscussionSpeed má spoustu vlastních článků. Proto je to blog jako každý jiný, na rozdíl od diskussní pomůcky Tomáše Peciny. Rovněž tak Vaše hodnocení dvojky trollů Daniely & JK nesdílím. Pokud nejsou trolly oni, tak kdo? Je pravda, že se oba liší. Daniela trolluje postováním chytlavých nesmyslů (typicky trollistický postup), JK trolluje osobními útoky, k nimž nepřidává žádnou přidanou hodnotu. Cítí se ukřivděn tím, že jeho nedomyšlený projekt Sprcha zkrachoval a že se od té doby na nic lepšího nebo i skromnějšího nezmohl, tak kope kolem sebe. Viděli jsme to v minulosti na jeho zápasu s Tomášem Pecinou (kdy nesnesl, že je lepší programátor než on) a Michaelou (kdy nesnesl, že je lepší diskutérka než on).
Titulky jsou dvojího typu:
Blog, jak o tom vypovídá sám jeho název, je soubor záznamů o tom, co je kde na Internetu zajímavého. Protože je toho na Internetu mnoho, bez podobných pomůcek se neobejdeme. Druhá možnost je, že sjíždíme pouze servery, které produkují vlastní obsah, Vodník např. servery Eretz, Zvědavec, Neviditelný pes a Czech Free Press. Já myslím, že ta druhá možnost je málo, a proto informuji též o tom, co kde najdu na malých serverech. Vzorovým blogem jsou v tomto smyslu odkazy Malého čtenáře.
Jenže, jak jsem zjistil, drtivá většina čtenářů typu Kapitán na odkazy nekliká. Proč sem pak chodí, to jejich věc, ale míjejí se s cílem tohoto blogu. Tím rozhodně nejsou nějaké debaty, jak už opakuji do zblbnutí. Kommentáře jsem otevřel proto, že by čtenáři měli mít možnost přímo zde článek okommentovat, nikoliv proto, že bych chtěl přesunout plkání z blogu JzP a Vodníka sem.
DiscussionSpeed má spoustu vlastních článků. Proto je to blog jako každý jiný, na rozdíl od diskussní pomůcky Tomáše Peciny. Rovněž tak Vaše hodnocení dvojky trollů Daniely & JK nesdílím. Pokud nejsou trolly oni, tak kdo? Je pravda, že se oba liší. Daniela trolluje postováním chytlavých nesmyslů (typicky trollistický postup), JK trolluje osobními útoky, k nimž nepřidává žádnou přidanou hodnotu. Cítí se ukřivděn tím, že jeho nedomyšlený projekt Sprcha zkrachoval a že se od té doby na nic lepšího nebo i skromnějšího nezmohl, tak kope kolem sebe. Viděli jsme to v minulosti na jeho zápasu s Tomášem Pecinou (kdy nesnesl, že je lepší programátor než on) a Michaelou (kdy nesnesl, že je lepší diskutérka než on).
Titulky jsou dvojího typu:
- věcné, nebo
- imaginativní.
Výsledky voleb
Zatím se zdá, že volby do Sněmovny v roce 2010 budou pro českou politiku znamenat skutečnou revoluci. Je to vítězství demokracie. Pouze levice zůstala jak opařená: Nějak nedokáže uvěřit, že negativism až nihilism, pokus o korrupci voličů populismem nezafungoval, když oni sami si v smrádku, ale teploučku tak libují. Průzkumy veřejného mínění přeci tvrdily něco jiného… Proto levicové blogy lkají a naříkají, přivolávají na nás Ἁρμαγεδών. Ze všeho je jim nejvíce líto, že oslabí etatism.
Avšak absolutním vrcholem v tomto kvílení jsou postkommunisté jako Gogo: "Já nad výsledkem taky nepláču, jen je mi líto, že místo nástupu nových figur se podařilo zrecyklovat staré bafuňáře v novém dresu. To by vlastně taky nebylo to nejhorší – vadí mi vlastně to, že se tento stav s velkou pompou označuje za zásadní změnu a nová vláda, kde bude hrát prim soukromý čmuchal, starý korupčník a maňásci podporovaní krajskými kmotry si hraje na vládu spasitelů rozpočtu. Budou stříhat ovce a nijak jim nepřekážejí kšefty za giga, do kterých se patrně chystají naskočit, pakliže bude munice." Pozoruhodné:
Avšak absolutním vrcholem v tomto kvílení jsou postkommunisté jako Gogo: "Já nad výsledkem taky nepláču, jen je mi líto, že místo nástupu nových figur se podařilo zrecyklovat staré bafuňáře v novém dresu. To by vlastně taky nebylo to nejhorší – vadí mi vlastně to, že se tento stav s velkou pompou označuje za zásadní změnu a nová vláda, kde bude hrát prim soukromý čmuchal, starý korupčník a maňásci podporovaní krajskými kmotry si hraje na vládu spasitelů rozpočtu. Budou stříhat ovce a nijak jim nepřekážejí kšefty za giga, do kterých se patrně chystají naskočit, pakliže bude munice." Pozoruhodné:
- Podle Goga, kdo byl jednou v politice, nebo v ní působí delší dobu, už se do ní nesmí vrátit, resp. by z ní měl vypadnout, jinak je to bafuňář. Přijde vám, že nyní je ve vrcholné politice málo nováčků? Mně tedy ne, ale podle Goga je jakákoliv změna menší než při změně régimu nedostatečná.
- Co je zásadní změna? Nastolení kommunismu? Putinisace ČR? Nebo co?
- Fascinující je rovněž třídní až kommunistická nenávist. Vlastník bezpečnostní agentury je "soukromý čmuchal", člověk, kterému nikdy nic nedokázali (kde je presumpce neviny?), "starý korupčník" a ostatní politici, na něž už jinou špínu hodit nejde, alespoň "maňásci podporovaní krajskými kmotry".
- Je nad slunce jasné, že pokud nová vláda neudělá něco s rozpočtem, ztratí svou raison d'être. Podle Goga však z neznámého důvodu svou snahu bude jen předstírat: "si hraje na vládu spasitelů rozpočtu".
- Dát rozpočet do pořádku bude samozřejmě něco stát. Najednou si vláda pouze "nehraje", ale "stříhá ovce". Gogo sám sobě odporuje v jednom odstavci, ale to mu nijak nepřekáží. Hlavně, když si může odplivnout.
- Státní rozpočet je nás všech. Nikdo jiný než my všichni ho zaplatit nemůžeme. Nemáme hodného strýčka někde v USA.
- Gogo automaticky předpokládá, že i nová vláda bude zkorrumpovaná: "kšefty za giga". Korrupce je velký problém, ale tehle apriorism ji nevyřeší.
Informační blog ještě jednou
Andy lká nad tím, že vinou trolla JK ustala debata o korrupci. Znovu opakuji, že mým cílem je informovat o tom, o čem informovat chci (nejen o tom, co mne zaujalo, jak symptomaticky chybně vykládá JK), nikoliv o tom, o čem chtějí být informováni jiní. Dělám to zdarma, nikdo mne za to neplatí, takže chci psát jen o tom, o čem mne baví psát. Debata o korrupci to není; reagoval jsem čistě na málo pochopitelnou poznámku, že korrupci ve veřejných zakázkách podporuje to, že jsou v régimu obchodního práva. Nepodporuje.
Semeniště trollů
Protože se ze společného blogu JzP a Vodníka, DiscussionSpeed, stalo semeniště trollů jako je Daniela či JK, oznamuji, že tam až do odvolání nebudu nic psát. Kdo chce kommentovat mé texty, může zde, ale upozorňuji, že trolling bude bez varování mazán, a to i v případě, že už na něj někdo reagoval. Kdo chce mou reakci, ať mi pošle e-mail.
Nový layout
S jistým zpožděním i v ČR došlo k obamovské změně. Ve volbách do Sněmovny si lid uvědomil svou moc a vyměnil většinu zdiskreditovaných politiků. Na kongressu ODS si straníci uvědomili svou moc a vyměnili zdiskreditované vedení.
Je tedy čas učinit nějaké změny i na LW. Začal jsem s layoutem, neboť ten starý byl široce kritisován. S novým to ale není jednoduché. Je sice graficky velice zdařilý, ale jeho transformace z WordPressu na Blogger je odfláknutá. Protože však oprava technických chyb vyžaduje pokročilou znalost CSS, kterou nemám, mějte prosím trpělivost s tím, že ne vše ještě funguje tak, jak má.
Updated.
Je tedy čas učinit nějaké změny i na LW. Začal jsem s layoutem, neboť ten starý byl široce kritisován. S novým to ale není jednoduché. Je sice graficky velice zdařilý, ale jeho transformace z WordPressu na Blogger je odfláknutá. Protože však oprava technických chyb vyžaduje pokročilou znalost CSS, kterou nemám, mějte prosím trpělivost s tím, že ne vše ještě funguje tak, jak má.
Updated.
Ševče, drž se svého kopyta
Fysik elementárních částic, Jiří Chýla, napsal článek, v němž odsoudil koncept superhrubé mzdy jako nesmysl. Nic proti, ale podobné texty vyžadují alespoň elementární erudici v oboru, o kterém píšu.
Chýla uvádí: "Připomínám ještě, že v zákoníku práce, zákoně o dani z příjmu ani žádném jiném zákoně nenajdeme často používaný, ale matoucí pojem „hrubá mzda“." Jak je to ve skutečnosti? Ustanovení § 353 odst. 1 NZP: "Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období." V zákoně o dani z příjmu sice pojem "hrubá mzda" opravdu není, ale to neznamená, že tam nepatří nebo že tam historicky nebyl. Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy: "Mzdou srážce podléhající se rozumí dani podrobená hrubá mzda, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoliv srážek." A to samé platí i pro další právní předpisy.
Proč je vlastně superhrubá mzda tak důležitá? Protože to je významné číslo. Zatímco hrubá mzda je z prstu vycucaný ukazatel, který neříká vůbec nic, superhrubá mzda je částka, kterou zaměstnavatel měsíčně vynaloží na zaměstnance. Pokud se rozhodne přijmout nového zaměstnance, bude ho stát přesně tolik, co říká superhrubá mzda. Význam má i čistá mzda, což je číslo, které říká, kolik zaměstnanec dostane na ruku.
Chýla dále ve svém článku tvrdí, že zdanění superhrubé mzdy je nesmysl. Nesuď tak ukvapeně, chtělo by se říci. Sociální pojistné není nic jiného než odložený příjem. Jeho zdanění je plně legitimní, byť za modernější se považuje až zdanění důchodů z něj plynoucích.
A konečně Chýla kritisuje degressivitu nynější daně z příjmu fysických osob. Na to lze mít různé náhledy, nicméně připomenu, že degressivita daně z příjmu byla základem velice úspěšné Reaganovy daňové reformy.
Chýla uvádí: "Připomínám ještě, že v zákoníku práce, zákoně o dani z příjmu ani žádném jiném zákoně nenajdeme často používaný, ale matoucí pojem „hrubá mzda“." Jak je to ve skutečnosti? Ustanovení § 353 odst. 1 NZP: "Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období." V zákoně o dani z příjmu sice pojem "hrubá mzda" opravdu není, ale to neznamená, že tam nepatří nebo že tam historicky nebyl. Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy: "Mzdou srážce podléhající se rozumí dani podrobená hrubá mzda, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoliv srážek." A to samé platí i pro další právní předpisy.
Proč je vlastně superhrubá mzda tak důležitá? Protože to je významné číslo. Zatímco hrubá mzda je z prstu vycucaný ukazatel, který neříká vůbec nic, superhrubá mzda je částka, kterou zaměstnavatel měsíčně vynaloží na zaměstnance. Pokud se rozhodne přijmout nového zaměstnance, bude ho stát přesně tolik, co říká superhrubá mzda. Význam má i čistá mzda, což je číslo, které říká, kolik zaměstnanec dostane na ruku.
Chýla dále ve svém článku tvrdí, že zdanění superhrubé mzdy je nesmysl. Nesuď tak ukvapeně, chtělo by se říci. Sociální pojistné není nic jiného než odložený příjem. Jeho zdanění je plně legitimní, byť za modernější se považuje až zdanění důchodů z něj plynoucích.
A konečně Chýla kritisuje degressivitu nynější daně z příjmu fysických osob. Na to lze mít různé náhledy, nicméně připomenu, že degressivita daně z příjmu byla základem velice úspěšné Reaganovy daňové reformy.
21. června 2010
Rozloučení s Juchelkou
Jak informuje Cynik, v neděli 27. června 2010 bude otec Juchelka v českobudějovickém kostele sloužit mši naposledy.
19. června 2010
Topolánkova analysa
v PDF. Pokud ji psal sám, potvrzuje, že je dobrý analytik a stratég. Ve své době podpořil TOP 09, aby pravicoví voliči, kteří nesnášejí ODS, měli koho volit. Tato strategie se mu povedla, Paroubek si žádnou takovou satelitní stranu nevytvořil a doplatil na to. Vzhledem k tomu, že se česká politika podobá italské, čekají nás do budoucna 2 velké volební bloky – pravicový a levicový.
Topolánek přiznal, že věděl, že s ním ODS nikdy nemůže přesáhnout 30 % hlasů, a proto se chystal odejít z čela ODS. Ve své zprávě Topolánek nejsilněji kritisuje Klause: Ať už jeho koncepci – "překročit přirozený volební potenciál pravicové liberálně konzervativní strany, maximálně se otevřít a rezignovat na rigidní, elitářské postavení à la Svobodní (SSO)" + "Jako liberálně konzervativní strana jsme se tehdy zkompromitovali opoziční smlouvou. Neměli jsme koaliční potenciál a měli jsme naopak silného konkurenta. Měli jsme vůdce, který zásadním způsobem ztratil důvěru pravicových voličů nesplněným slibem mobilizace proti levici." Jenže měl by čestně přiznat, že Klaus chtěl po Zemanovi prosadit změnu poměrného systému na většinový, tedy koaličních vlád na jednobarevné.
Topolánek ale kritisoval i konkrétní Klausovy kroky: "shození vlády bylo zásadní strategickou chybou Jiřího Paroubka, který hrál slepě podle Klausových not" + "Udělal jsem řadu vynucených i nevynucených chyb. Mezi ty vynucené patří tři personální přehmaty, kdy bylo nicméně velmi složité udělat jiné rozhodnutí. Buď pro zjevnou sebevražednost, nebo z důvodu popření vlastních instinktů, či preferování osobních ambicí, případně z neznalosti vazeb dané osoby. Těmito chybami je jednoznačně posazení Vlastimila Tlustého na post ministra financí, znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky a nominace Jana Fischera na post premiéra. Klaus se nepochybně mýlí, když bagatelizuje dopady pádu vlády během předsednictví. Stačí mluvit více s evropskými politiky a méně s těmi euroasijskými." + "ODS si nemůže dlouhodobě dovolit klausovskou politiku výkřiků a póz. Dost na tom, že si ji, i díky mně, dovoluje Václav Klaus. Tato politika vede do izolace venku i doma."
Update: Tak jej psal Martin Schmarcz.
Topolánek přiznal, že věděl, že s ním ODS nikdy nemůže přesáhnout 30 % hlasů, a proto se chystal odejít z čela ODS. Ve své zprávě Topolánek nejsilněji kritisuje Klause: Ať už jeho koncepci – "překročit přirozený volební potenciál pravicové liberálně konzervativní strany, maximálně se otevřít a rezignovat na rigidní, elitářské postavení à la Svobodní (SSO)" + "Jako liberálně konzervativní strana jsme se tehdy zkompromitovali opoziční smlouvou. Neměli jsme koaliční potenciál a měli jsme naopak silného konkurenta. Měli jsme vůdce, který zásadním způsobem ztratil důvěru pravicových voličů nesplněným slibem mobilizace proti levici." Jenže měl by čestně přiznat, že Klaus chtěl po Zemanovi prosadit změnu poměrného systému na většinový, tedy koaličních vlád na jednobarevné.
Topolánek ale kritisoval i konkrétní Klausovy kroky: "shození vlády bylo zásadní strategickou chybou Jiřího Paroubka, který hrál slepě podle Klausových not" + "Udělal jsem řadu vynucených i nevynucených chyb. Mezi ty vynucené patří tři personální přehmaty, kdy bylo nicméně velmi složité udělat jiné rozhodnutí. Buď pro zjevnou sebevražednost, nebo z důvodu popření vlastních instinktů, či preferování osobních ambicí, případně z neznalosti vazeb dané osoby. Těmito chybami je jednoznačně posazení Vlastimila Tlustého na post ministra financí, znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky a nominace Jana Fischera na post premiéra. Klaus se nepochybně mýlí, když bagatelizuje dopady pádu vlády během předsednictví. Stačí mluvit více s evropskými politiky a méně s těmi euroasijskými." + "ODS si nemůže dlouhodobě dovolit klausovskou politiku výkřiků a póz. Dost na tom, že si ji, i díky mně, dovoluje Václav Klaus. Tato politika vede do izolace venku i doma."
Update: Tak jej psal Martin Schmarcz.
18. června 2010
Prokop Drtina o Radomíru Lužovi
Cynik záslužně připomněl odporný čs. zločin proti lidskosti, massakr na Švédských šancích. Já bych se vrátil k jinému českému výtečníkovi, Radomíru Lužovi. Nikdo soudný už nepochybuje, že to byl sprostý vrah. V diskussi o Cynikově článku jakýsi Jarcho odkázal na vystoupení Prokopa Drtiny ze dne 2. července 1947, který v něm narazil i na vraha Lužu a doslova řekl: "Já se dívám na věc tak, že je zcela možno a vlasteneckou válkou vysvětlitelno i omluvitelno, že mohl někdo přijít o život v rámci našeho boje, kdo nebyl nepřítelem ani zrádcem." Nemůže mi být líto, že kommunisté persekuovali člověka s tak hrůzostrašnou, doslova bolševickou – když se kácí les, tak lítají třísky – morálkou. Dopadla na něj samotného.
13. června 2010
Pěkný vtip o Maďarech
Z konce druhé světové války:
Počas II. svetovej vojny, v roku 1944, sa v Riu de Janeiro konala recepcia, na ktorú bol pozvaný aj maďarský veľvyslanec. Keď vstúpil do sály, oblečený do slávnostnej uniformy, pozdravil nacistickým pozdravom. Hostiteľ, vplyvný bankár, si to všimol a pri prvej príležitosti oslovil veľvyslanca: "Pán veľvyslanec, pozdravili ste Heil Hitler, ľud vašej krajiny patrí k nordickej rase?" - "Nie, my sme pôvodom z Mongolska," znela veľvyslancova odpoveď. "Aha, teda váš štát sa rozprestiera v Ázii?" vyzvedal ďalej hostiteľ. "Nie, naša krajina leží v strede Európy." - "Aha, ale tam je teraz vojna, aj vy ste do nej zapojení?" - "Áno, bojujeme proti Sovietskemu zväzu." - "A máte voči nemu územné požiadavky?" - "Nie, voči nemu územné požiadavky nemáme. Tie máme voči Rumunsku a Slovensku." - "Aj to sú vaši nepriatelia?" - "Nie, to sú naši spojenci." Hostiteľ bol tým trochu zmätený, ale potom uvidel, že veľvyslanec má na uniforme kráľovský znak a pokračoval vo vypytovaní: "Ako vidím, vaša krajina je kráľovstvo. Ako sa má váš kráľ?" - "My kráľa nemáme, nám vládne admirál." - "Admirál? Teda vaša krajina leží pri mori." - "Nie, my sme štát vnútrozemský." Po tomto ešte zmätenejší hostiteľ sa pýta: "A ako sa teda má váš admirál?" - "Zajali ho Nemci." - "To sú tiež vaši nepriatelia?" - "Nie, to sú naši najväčší priatelia a spojenci." - "Sakra chlape, ja už ničomu nerozumiem, ste kráľovstvo vo vnútrozemí Európy, ktorému vládne admirál, ktorého zajali jeho priatelia, bojujete s niekým, od koho nechcete ani aker zeme a naopak, chcete územia od svojich spojencov. Čo sú to tam u vás za čudné pomery?" - "Aby ste vedeli pán bankár, to je nový európsky poriadok!"
Orgie českého nacionalismu
Z neznámého důvodu se v poslední době neustále objevují akce, které mají podpořit český nacionalism. Nicméně, českým přístupem se z toho pokaždé stává fiasco. Tak i 7 divů Česka. Vynechám nesporné, ethnicky české zásluhy (Jára Cimrman a Otto Wichterle), a připomenu, jak je to hned s 5 "českými" divy:
Nesporně nejabsurdnější je umístění Jana Janského, "objevitele" (v roce 1907) krevních skupin. Ve skutečnosti skupiny A, B a 0 objevil v roce 1901 Karl Landsteiner, a skupinu AB v roce 1902 Alfred von Decastello-Rechtwehr a Adriano Sturli. Ačkoliv česká část původní wikipedie přiznává, že psychiatr Janský nečetl odbornou literaturu, protože fysiologie pro něj byl okrajové thema a už se jí potom nezabýval, Landsteiner je v ní presentován jako pouhý výzkumník typů lidské krve. Přitom objevil rovněž Rh faktor. Umístění Janského je tak dalším triumfem kommunistické progandy – barevného (sic!) filmu Tajemství krve (1953).
Stejnou hodnotu má umístění "českého" piva. Ve skutečnosti je plzeňské (Pilsner) – neboť o něj běží – pivem bavorským, neboť ho v roce 1842 vynalezl Němec Josef Groll.
"České" sklo. Drtivá většina skláren je v Sudetech, ale nikoho to netrkne. Karel IV. – po otci Lucemburčan, vychovaný na francouzském dvoře. Vskutku Čech jako poleno. A konečně Pražský hrad: Jeho hlavními architekty byli Francouz Mathieu d’Arras a Němec Peter Parler.
Nesporně nejabsurdnější je umístění Jana Janského, "objevitele" (v roce 1907) krevních skupin. Ve skutečnosti skupiny A, B a 0 objevil v roce 1901 Karl Landsteiner, a skupinu AB v roce 1902 Alfred von Decastello-Rechtwehr a Adriano Sturli. Ačkoliv česká část původní wikipedie přiznává, že psychiatr Janský nečetl odbornou literaturu, protože fysiologie pro něj byl okrajové thema a už se jí potom nezabýval, Landsteiner je v ní presentován jako pouhý výzkumník typů lidské krve. Přitom objevil rovněž Rh faktor. Umístění Janského je tak dalším triumfem kommunistické progandy – barevného (sic!) filmu Tajemství krve (1953).
Stejnou hodnotu má umístění "českého" piva. Ve skutečnosti je plzeňské (Pilsner) – neboť o něj běží – pivem bavorským, neboť ho v roce 1842 vynalezl Němec Josef Groll.
"České" sklo. Drtivá většina skláren je v Sudetech, ale nikoho to netrkne. Karel IV. – po otci Lucemburčan, vychovaný na francouzském dvoře. Vskutku Čech jako poleno. A konečně Pražský hrad: Jeho hlavními architekty byli Francouz Mathieu d’Arras a Němec Peter Parler.
12. června 2010
Židokřesťanská tradice
O pojmu "žido-křesťanský" jsem opakovaně psal. Je stejně nesmyslný jako "řecko-křesťanský" nebo "anticko-křesťanský". Toto poznání se stále více šíří.
Závan zdravého rozumu
Dokonce i na blogu Věry Tydlitátové se občas objeví rozumný názor:
A pí Tydlitátovou bych chtěl upozornit, aby nám nezkoušela namluvit pohádky:
Jak je to ve skutečnosti:
Důsledky jsou jasné: Nežidé jsou občané druhé kategorie. Aby byli snadno rozpoznáni, jsou tak označkováni pomocí občanek.
To ovšem nepopírá skutečnost, že v Izraeli je početná arabská menšina, jejíž příslušníci např. nemají povinnou vojenskou službu v IDF. To, že je Izrael neustále označován jako židovský stát nebo že ho Židé považují výhradně za svůj stát, není v pořádku. Češi a Slováci taky považovali Československo výhradně za svůj stát a na Němce se dívali skrz prsty. Taky se jim to pak vymstilo. Ovšem pakliže Arabové v Izraeli stále jsou a ještě z něj nezdrhli do Sýrie nebo Jordánska, svědčí možná o tom, že to zas takový apartheid nebude, spíš to bude provokační rétorika poslankyně Soabi. Ale co chci říct: Média a vůbec všichni, ale především izraelští Židé, by měli brát na vědomí, že jejich stát je mnohonárodnostní a multietnický. Pokud ho berou jako výhradně židovskou věc, může se stát, že budou trnem v okům nejen svým sousedům, ale i svým vlastním občanům.(pravopisné chyby opraveny)
A pí Tydlitátovou bych chtěl upozornit, aby nám nezkoušela namluvit pohádky:
Sousloví Židovský stát je spíš metafora, dobře, i pro politiky výhodná. Vyjadřuje hrdost na to, že si Židé dokázali svůj stát vybudovat a obhájit. Ale nevyjadřuje faktickou povahu toho státu.
Jak je to ve skutečnosti:
These two goals of Israel as a Jewish and a democratic state must coexist and not contradict each other. So, what does that mean, a Jewish state? It is not only a matter of the number of Jews who live in Israel. It is not just a matter of numbers but a matter of values. The Jewish state is a matter of values, but it is not just a matter of religion, it is also a matter of nationality. And a Jewish state is not a monopoly of rabbis. It is not. It is about the nature of the State of Israel. It is about Jewish tradition. It is about Jewish history, regardless of the question of what each and every Israeli citizen does in his own home on Saturdays and what he does on the Jewish holidays. We need to maintain the nature of the State of Israel, the character of the State of Israel, because this is the raison d'être of the State of Israel.
Důsledky jsou jasné: Nežidé jsou občané druhé kategorie. Aby byli snadno rozpoznáni, jsou tak označkováni pomocí občanek.
9. června 2010
Vděk Čechů Srbům
S Vodníkem je jeden základní problém: Ze zásady ignoruje fakta, která se mu nehodí do krámu. O světě má jednou pro vždy jasno a takové věci by mu poškodily pracně předem narýsovaný obrázek.
Tak na DS s vážnou tváří tvrdí: "Ghassan Khaled asi neví, jak se Češi odvděčili Srbům za podporu na začátku Druhé světové války." Co na tom, že jsem mu už před rokem a půl vysvětlil, jak to bylo doopravdy: "Ve skutečnosti to byl právě žalář národů (zejména Chorvatů a Makedonců), Jugoslávie, který rozvrátil Malou dohodu. Způsobil to echtovní Srb, Milan Stojadinović. Britannica o něm píše: "On June 23, 1935, he became premier and, in foreign affairs, abandoned Yugoslavia’s principal allies, Czechoslovakia and France, in favour of Nazi Germany. In 1937, with German support, he negotiated treaties with Italy and Bulgaria, both traditional enemies of his country."" To Vodníka nezajímá.
A má v zásadě pravdu. I kdyby se totiž nemýlil, proč bychom se měli ohlížet na vztahy Československa a Jugoslávie před 70 lety? Vždyť oba státy již naštěstí neexistují. A jak dlouho ještě bychom měli brát v potaz události z 1930s? Do nekonečna?
Tak na DS s vážnou tváří tvrdí: "Ghassan Khaled asi neví, jak se Češi odvděčili Srbům za podporu na začátku Druhé světové války." Co na tom, že jsem mu už před rokem a půl vysvětlil, jak to bylo doopravdy: "Ve skutečnosti to byl právě žalář národů (zejména Chorvatů a Makedonců), Jugoslávie, který rozvrátil Malou dohodu. Způsobil to echtovní Srb, Milan Stojadinović. Britannica o něm píše: "On June 23, 1935, he became premier and, in foreign affairs, abandoned Yugoslavia’s principal allies, Czechoslovakia and France, in favour of Nazi Germany. In 1937, with German support, he negotiated treaties with Italy and Bulgaria, both traditional enemies of his country."" To Vodníka nezajímá.
A má v zásadě pravdu. I kdyby se totiž nemýlil, proč bychom se měli ohlížet na vztahy Československa a Jugoslávie před 70 lety? Vždyť oba státy již naštěstí neexistují. A jak dlouho ještě bychom měli brát v potaz události z 1930s? Do nekonečna?
Přemluv bábu
Byť se školným spíše souhlasím, tehle jízlivý políček Mádlovi a Issové je hodně vtipný.
7. června 2010
Velká ztráta
Předčasně zemřel Vladimír Nálevka, jeden z největších odborníků na soudobé dějiny a vedoucí mé diplomové práce (DOC; pro srovnání též právnická, rovněž v DOC).
Prof. Nálevka byl především hispanista; odborník na Španělsko a Kubu. Text o španělské občanské válce vycházel z jeho přednášek. Mrzí mne, že podzim jeho života byl znepříjemněn nechutnými tahanicemi na ústavu světových dějin FF UK.
Prof. Nálevka byl především hispanista; odborník na Španělsko a Kubu. Text o španělské občanské válce vycházel z jeho přednášek. Mrzí mne, že podzim jeho života byl znepříjemněn nechutnými tahanicemi na ústavu světových dějin FF UK.
6. června 2010
We cannot forgive them for forcing us to kill their children
Ruské Židovce, Goldě "Meir" Mabovič, se připisuje, že v roce 1957 pronesla: "Nemůžeme jim odpustit, že nás nutí zabíjet jejich děti." Vzhledem k tomu, že není potvrzený, nebudu se na něm točit, ale myslím, že israelskou mentalitu vystihuje jako nic jiného.
Vrátím se k reflexi israelského zásahu v mezinárodních vodách v českých mediích. První vlaštovkou, že se cosi mění, bylo svědectví Pavlíny Reš. Následovala výprava 4 českých novinářů s Flotillou do Gazy. Jako první přeživší se vrátil do vlasti Jan Línek, který předpokládal, že celou akci bude nestranně monitorovat a neskrýval své proisraelské sympathie. Jenže krátkozrací Israelci hodili všechny do jednoho pytle: "Říkali, že jsme teroristi a zločinci. Mně nadávali, že jsem jako posranej Rusák," po zadržení ho týrali: "Zavřeli nás do auta s pěti extrémně malými buňkami a postavili ho na slunce, vypnuli klimatizaci a odešli" a upírali jim jejich základní práva: "On se mi na to vysmál a řekl, že nebude telefonát ani velvyslanec a zavřeli mě na dalších 20 hodin."
Není divu, že i tradičně proisraelská Česká televise otočila. Když se vrátil další přeživší, Petr Zavadil, israelské týrání unesených novinářů potvrdil. Zdeněk Lokaj navíc oznámil, že mu Israelci ukradli jeho majetek: "Měl jsem sebou fotoaparát, videokameru a počítač. Všechna data, zvukové i filmové záznamy, všechny fotky, všechno je pryč."
Co k tomu dodat? Česká diplomacie by měla chránit české zájmy, nikoliv nějaké cizí: "Dočkali jsme se jediné rady: podepište." Politik, který dá přednost zájmům svých sponsorů místo svých voličů, by měl v politice skončit a pro mne je zcela nevolitelný: "Očekával bych, že [Přemysl Sobotka] přijede do věznice a řekne Izraelcům: pánové, ruším svou návštěvu, protože tohle nebudete našim lidem dělat, a tady ty tři pány si odvezu s sebou do Prahy. Nic takového se nestalo. On místo toho vydal prohlášení, že celá akce byla provokací. To mě zděsilo." Mne také.
Vrátím se k reflexi israelského zásahu v mezinárodních vodách v českých mediích. První vlaštovkou, že se cosi mění, bylo svědectví Pavlíny Reš. Následovala výprava 4 českých novinářů s Flotillou do Gazy. Jako první přeživší se vrátil do vlasti Jan Línek, který předpokládal, že celou akci bude nestranně monitorovat a neskrýval své proisraelské sympathie. Jenže krátkozrací Israelci hodili všechny do jednoho pytle: "Říkali, že jsme teroristi a zločinci. Mně nadávali, že jsem jako posranej Rusák," po zadržení ho týrali: "Zavřeli nás do auta s pěti extrémně malými buňkami a postavili ho na slunce, vypnuli klimatizaci a odešli" a upírali jim jejich základní práva: "On se mi na to vysmál a řekl, že nebude telefonát ani velvyslanec a zavřeli mě na dalších 20 hodin."
Není divu, že i tradičně proisraelská Česká televise otočila. Když se vrátil další přeživší, Petr Zavadil, israelské týrání unesených novinářů potvrdil. Zdeněk Lokaj navíc oznámil, že mu Israelci ukradli jeho majetek: "Měl jsem sebou fotoaparát, videokameru a počítač. Všechna data, zvukové i filmové záznamy, všechny fotky, všechno je pryč."
Co k tomu dodat? Česká diplomacie by měla chránit české zájmy, nikoliv nějaké cizí: "Dočkali jsme se jediné rady: podepište." Politik, který dá přednost zájmům svých sponsorů místo svých voličů, by měl v politice skončit a pro mne je zcela nevolitelný: "Očekával bych, že [Přemysl Sobotka] přijede do věznice a řekne Izraelcům: pánové, ruším svou návštěvu, protože tohle nebudete našim lidem dělat, a tady ty tři pány si odvezu s sebou do Prahy. Nic takového se nestalo. On místo toho vydal prohlášení, že celá akce byla provokací. To mě zděsilo." Mne také.
5. června 2010
Israelský zásah v mezinárodních vodách
Protože mi bylo vyčítáno, že jsem o volbách napsal jen triviality, v tomto článku bych chtěl o operaci Mořský vánek sepsat to, co česky ještě nevyšlo, i když, protože nečtu všechno, mohu se mýlit.
4. června 2010
"Dělníci" reagují na Langera a Mareše
"Dělníci" (na ně překvapivě rozumným způsobem) reagují na Ivana Langera a jeho bývalého kolegu z Mladých konzervativců Miroslava Mareše. Symptomatické je, že i Mareš měl v minulosti problémy s popěvováním nacistických písní.
3. června 2010
Illustrační foto
Není nad to vybrat správné illustrační foto. Toto + vysvětlivka pod ním je geniální.
Meine Ehre heißt Treue
Ivan Langer:
Mám vlastnost, kterou bych charakterizoval slovy: věrnost je mou ctností.
Nový Zealand zakázal šchitu
Následoval tak Island, Norsko a Švédsko, neboť je nelidské usmrcovat savce bez omráčení.
2. června 2010
K volebnímu výsledku KDU-ČSL
Proč KDU-ČSL ve volbách dopadla, jak dopadla, vystihl již v červnu 2007 Vojtěch Belling, když napsal:
KDU-ČSL stojí na rozcestí. Spíše na něm přešlapuje, protože nejistotota kolem vlastního programového směřování a budoucnosti v ní trvá mnoho let. Jednou cestou je udržení klasického modelu strany relativně pevně vymezené skupiny voličů s tematickou preferencí v oblasti rodiny, etických otázek či venkova. Jinými slovy praktikujících křesťanů a lidí, slovy Petra Fialy, „přirozeně tíhnoucích k dobru“. Druhou možnou cestou je ona modernizace a snaha získat nové voliče. Zde je ovšem zmíněné riziko spočívající v možné ztrátě tradičního elektorátu. Záleží na tom, kterým směrem se křesťanští demokraté budou chtít otevírat. Pokud to bude směrem k levicově-liberálnímu spektru, mnoho šancí na úspěch nelze předpokládat.
KDU-ČSL stojí na rozcestí. Spíše na něm přešlapuje, protože nejistotota kolem vlastního programového směřování a budoucnosti v ní trvá mnoho let. Jednou cestou je udržení klasického modelu strany relativně pevně vymezené skupiny voličů s tematickou preferencí v oblasti rodiny, etických otázek či venkova. Jinými slovy praktikujících křesťanů a lidí, slovy Petra Fialy, „přirozeně tíhnoucích k dobru“. Druhou možnou cestou je ona modernizace a snaha získat nové voliče. Zde je ovšem zmíněné riziko spočívající v možné ztrátě tradičního elektorátu. Záleží na tom, kterým směrem se křesťanští demokraté budou chtít otevírat. Pokud to bude směrem k levicově-liberálnímu spektru, mnoho šancí na úspěch nelze předpokládat.
1. června 2010
Ignoranti v Respektu
Když si člověk čte Respekt, nestačí někdy žasnout. Tak Tomáš Sacher napsal: "Spory související s loajalitou poslanců se vedou odjakživa a „diktát strany“ nikdy nezvítězil. Určující verdikt tu leží už od první republiky. Ve svém zásadním díle Budování státu jej popisuje i novinářský fenomén Ferdinand Peroutka a výsledek pře byl už tehdy nesporný: poslanecký mandát patří jednotlivci." A co takhle si o této věci něco nastudovat?
Například článek Martiny Lustigové: "Když v 90. letech minulého století poslanci za Sládkovo Sdružení pro republiku podepisovali nedatované prohlášení, že se vzdávají svého mandátu, mnozí na to ukazovali jako na nedemokratickou praktiku. Málokdo si však tehdy uvědomil, že podepisování obdobných reverzů bylo v éře první republiky naprostou samozřejmostí. Mandát nepatřil poslanci, nýbrž politické straně, kterou dotyčný pouze zastupoval. To ostatně potvrdil i volební soud, který vzpurné poslance zbavoval mandátů."
Nebo je možné jít ad fontes: "Volební soud zcela svémocně užil ve svém nálezu důvodu, o němž zákon vůbec nemluví, ba který ustanovení § 1, 22 a 23 ústavní listiny přímo vylučují, že totiž poslanci prý neuposlechli reversu a že se vlastně podepsáním reversu sami vzdali dobrovolně svých mandátů. Volební soud tedy rozhodnutím svým mění a doplňuje si volební zákon i ústavní listinu způsobem naprosto libovolným."
Například článek Martiny Lustigové: "Když v 90. letech minulého století poslanci za Sládkovo Sdružení pro republiku podepisovali nedatované prohlášení, že se vzdávají svého mandátu, mnozí na to ukazovali jako na nedemokratickou praktiku. Málokdo si však tehdy uvědomil, že podepisování obdobných reverzů bylo v éře první republiky naprostou samozřejmostí. Mandát nepatřil poslanci, nýbrž politické straně, kterou dotyčný pouze zastupoval. To ostatně potvrdil i volební soud, který vzpurné poslance zbavoval mandátů."
Nebo je možné jít ad fontes: "Volební soud zcela svémocně užil ve svém nálezu důvodu, o němž zákon vůbec nemluví, ba který ustanovení § 1, 22 a 23 ústavní listiny přímo vylučují, že totiž poslanci prý neuposlechli reversu a že se vlastně podepsáním reversu sami vzdali dobrovolně svých mandátů. Volební soud tedy rozhodnutím svým mění a doplňuje si volební zákon i ústavní listinu způsobem naprosto libovolným."
30. května 2010
Příčiny řecké krise
ČSSD se nám v závěru volební campagne pokoušela namluvit, že za řeckou krisi může pravicová vláda Nové demokracie. Ve skutečnosti je skutečným kořenem rozmařilost socialistické vlády v 80. letech. Přečíst si o tom můžete barvitý či rigorosnější článek.
Obamovská změna dorazila do ČR aneb nepolitická politika zvítězila
První, co každého napadne při pohledu na volební výsledky, je to, že politická mapa je po 14 letech totálně překleslena. Je to součást širšího fenoménu: Druhé republiky v Itálii (1994), New Labour ve Spojeném království (1997), MoDem ve Francii (2007), zvolení Obamy (2008) a koalice konserativců a liberálních demokratů ve Spojeném království (2010). Nyní tato vlna změny dorazila i do ČR. Volby do Sněmovny měly 2 hlavní themata:
Na rozdíl od roku 2006 voliči massivně kroužkovali. Zcela nebo alespoň částečně překreslili výsledek pražské ČSSD, pražské ODS (tam dokonce uspěla inicitiava "Volte poslední 4", neboť do Sněmovny se dostal Jan Florián), středočeských VV, jihočeské TOP 09, jihočeské ODS, plzeňské KSČM, plzeňské ČSSD, plzeňské TOP 09, plzeňské ODS, karlovarských VV, karlovarské ČSSD, karlovarské TOP 09, karlovarské ODS, ústecké KSČM, ústecké ČSSD, ústecké TOP 09, liberecké TOP 09, liberecké ODS, královéhradeckých VV, královéhradecké ODS, pardubických VV, pardubické KSČM, pardubické ČSSD, pardubické TOP 09, pardubické ODS, vysočinské KSČM, vysočinské ČSSD, vysočinské TOP 09, vysočinské ODS, jihomoravské ČSSD, jihomoravské TOP 09, olomoucké ČSSD, olomoucké TOP 09, olomoucké ODS, zlínské TOP 09, zlínské ODS a moravskoslezské KSČM.
Volby znamenaly porážku pro Paroubka (český Hugo Chavez/Vladimír Mečiar), Langera, Severu, Exnera, Němce z ČSSD a další. Fenomenální úspěch zažil Marek Benda, Stanislav Křeček, Milada Emmerová, Michal Hašek, Lenka Kohoutová, Jan Florián a další. Do Sněmovny se bohužel dostala Ivana Řápková.
V volbách neuspěla Strana práv občanů – Zemanovci (4,33 %), KDU-ČSL (4,39 %) – což velice vítám, Suverenita – blok Jany Bobošíkové (3,67 %), Strana zelených (2,44 %), Česká pirátská strana (0,80 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti (1,14 %) a Strana svobodných občanů (0,74 %). SPOZ podle mne končí úplně, protože Zeman opět odešel z politiky. KDU-ČSL čeká přeměna na regionální stranu po vzoru SOS. Suverenita doplatila na to, že se nedokázala domluvit se Zemanem. Její další osud je nejistý. SZ končí jako politická strana a čeká ji přeměna na aktivistický spolek. Prohrála 4x volby a jen naprosto naivní člověk mohl čekat opak. Počátek konce byl v otevřeném konfliktu tmavě zeleného křídla (Kuchtová) a světle zelené frakce (Bursík). Je to trochu škoda, ale místo ní je tady ČPS. Ta se sice poněkud přecenila, ale může na sobě ještě zapracovat. DSSS se rovněž přecenila; je zjevné, že extrémní pravice nedokáže překročit 1,5 % – potvrzení demokracie praxí. SSO bude i nadále živořit na okraji politiky, podobně jako Konservativní strana.
Neznámou je TOP 09, Topolánkův projekt lidovců II. Nicméně voliči kroužkovali, takže tam bude lidovců méně, než se čekalo. Neznáme nikoho kromě Schwarzenberga a Kalouska, takže uvidíme, co z TOP 09 v praktické politice bude. Ještě větší neznámou jsou populistické a liberální Věci veřejné. Zvítězí populism nebo liberalism? Nevíme. Nicméně návrh snížit zbrojení o 20 % je velice sympathický. Uvidíme, jak dlouho jim podobný elán vydrží.
Velké změny čekají ČSSD a ODS. Zatímo ČSSD stačí odstranit mečiarovskou inspiraci v aggressivní ublíženosti a pozápadnit se, ODS to bude mít mnohem těžší. Voliči jí jasně sdělili, že kmotry nechtějí. Ale jak se jich zbavit? Vedení bude muset stranu osekat až na kost, což bude velice bolet.
Osobně za nejvíce positivní výsledek voleb považuji to, že skončila demoskopie (Paroubkova posedlost průzkumy veřejného mínění) a potvrdila se moudrost lidu = demokracie. Ukázalo se, že volební systém se v zásadě osvědčil a že 5 % hranice skvěle posloužila jako trest: pro KDU-ČSL a SZ. Kdyby ODS bývala prosadila bonus pro vítěze, tak měla ČSSD okolo 20 poslanců víc.
- boj s korrupcí a
- snížení státního dluhu.
Na rozdíl od roku 2006 voliči massivně kroužkovali. Zcela nebo alespoň částečně překreslili výsledek pražské ČSSD, pražské ODS (tam dokonce uspěla inicitiava "Volte poslední 4", neboť do Sněmovny se dostal Jan Florián), středočeských VV, jihočeské TOP 09, jihočeské ODS, plzeňské KSČM, plzeňské ČSSD, plzeňské TOP 09, plzeňské ODS, karlovarských VV, karlovarské ČSSD, karlovarské TOP 09, karlovarské ODS, ústecké KSČM, ústecké ČSSD, ústecké TOP 09, liberecké TOP 09, liberecké ODS, královéhradeckých VV, královéhradecké ODS, pardubických VV, pardubické KSČM, pardubické ČSSD, pardubické TOP 09, pardubické ODS, vysočinské KSČM, vysočinské ČSSD, vysočinské TOP 09, vysočinské ODS, jihomoravské ČSSD, jihomoravské TOP 09, olomoucké ČSSD, olomoucké TOP 09, olomoucké ODS, zlínské TOP 09, zlínské ODS a moravskoslezské KSČM.
Volby znamenaly porážku pro Paroubka (český Hugo Chavez/Vladimír Mečiar), Langera, Severu, Exnera, Němce z ČSSD a další. Fenomenální úspěch zažil Marek Benda, Stanislav Křeček, Milada Emmerová, Michal Hašek, Lenka Kohoutová, Jan Florián a další. Do Sněmovny se bohužel dostala Ivana Řápková.
V volbách neuspěla Strana práv občanů – Zemanovci (4,33 %), KDU-ČSL (4,39 %) – což velice vítám, Suverenita – blok Jany Bobošíkové (3,67 %), Strana zelených (2,44 %), Česká pirátská strana (0,80 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti (1,14 %) a Strana svobodných občanů (0,74 %). SPOZ podle mne končí úplně, protože Zeman opět odešel z politiky. KDU-ČSL čeká přeměna na regionální stranu po vzoru SOS. Suverenita doplatila na to, že se nedokázala domluvit se Zemanem. Její další osud je nejistý. SZ končí jako politická strana a čeká ji přeměna na aktivistický spolek. Prohrála 4x volby a jen naprosto naivní člověk mohl čekat opak. Počátek konce byl v otevřeném konfliktu tmavě zeleného křídla (Kuchtová) a světle zelené frakce (Bursík). Je to trochu škoda, ale místo ní je tady ČPS. Ta se sice poněkud přecenila, ale může na sobě ještě zapracovat. DSSS se rovněž přecenila; je zjevné, že extrémní pravice nedokáže překročit 1,5 % – potvrzení demokracie praxí. SSO bude i nadále živořit na okraji politiky, podobně jako Konservativní strana.
Neznámou je TOP 09, Topolánkův projekt lidovců II. Nicméně voliči kroužkovali, takže tam bude lidovců méně, než se čekalo. Neznáme nikoho kromě Schwarzenberga a Kalouska, takže uvidíme, co z TOP 09 v praktické politice bude. Ještě větší neznámou jsou populistické a liberální Věci veřejné. Zvítězí populism nebo liberalism? Nevíme. Nicméně návrh snížit zbrojení o 20 % je velice sympathický. Uvidíme, jak dlouho jim podobný elán vydrží.
Velké změny čekají ČSSD a ODS. Zatímo ČSSD stačí odstranit mečiarovskou inspiraci v aggressivní ublíženosti a pozápadnit se, ODS to bude mít mnohem těžší. Voliči jí jasně sdělili, že kmotry nechtějí. Ale jak se jich zbavit? Vedení bude muset stranu osekat až na kost, což bude velice bolet.
Osobně za nejvíce positivní výsledek voleb považuji to, že skončila demoskopie (Paroubkova posedlost průzkumy veřejného mínění) a potvrdila se moudrost lidu = demokracie. Ukázalo se, že volební systém se v zásadě osvědčil a že 5 % hranice skvěle posloužila jako trest: pro KDU-ČSL a SZ. Kdyby ODS bývala prosadila bonus pro vítěze, tak měla ČSSD okolo 20 poslanců víc.
Země latinského pobřeží (PIGS)
Seskupení PIGS se neobjevilo až s řeckou krisí. Již před 12 lety jsem ve své diplomce psal: "Model sociálního státu zemí latinského pobřeží (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko) je kombinací konservativního a liberálního modelu. K jeho liberálním prvkům patří residualismus, politický klientismus a stratifikační dualismus. Rysem tohoto subtypu je existence blahobytných klientů sociálního státu. Jedná se o veřejné zaměstnance, bílé límečky a zaměstnance s jistotou. Stejná sociální kategorie je v čistě liberálním modelu více závislá na trhu a v konservativním systému nemá tak vysoké starobní důchody. Státní zdravotnictví je universalistické, velkorysé a slouží zejména chudým. V těchto společnostech má velkou roli rodina, která dokáže prosadit aspoň jednoho svého člena do privilegované kategorie."
29. května 2010
Toman v. Munk
Na EUportálu: "A jak je možné, že my Češi při připomínání českých obětí nacismu nikdy nezapomínáme uctít i židovské oběti, zatímco na tryznách třeba v Lidicích vídáme tak málo Židů - například právě jako on v jarmulkách? … Ale jde to mnohem dál: Jistý předák židovské obce se veřejným dopisem osopil na jednoho přispěvatele jedněch českých novin, za to, že si dovolil použít slovo holocaust v jiné než povolené souvislosti, a to dopadem asociálních reforem na důchodce. Jaká další slova budou ještě Čechům zakazovat?"
Mladočeský blog se od něj poněkud distancoval: "Redakce se neztotožňuje s úplně všemi názory, které jsou prezentované v článku. Nepovažuje Izrael za rasistický stát … Čili jsme odhodlaní hájit všechny vlastenecké židy loajální našemu státu a jeho zákonům. Stejně tak ale budeme vystupovat proti těm z nich, kteří chtějí na náš národ plivat – ostatně jako i proti těm Čechům, kteří tak také činí. A za holokaust se nemusí omlouvat Češi, nýbrž pouze Němci."
Věra Tydlitátová označila Luďka Tomana za českého fascistu – pozoruhodně málo zdařilá analysa. "Že se nenávist dneska již dávno nesoustředí jenom na Romy, dokazuje právě článek jistého pana Tomana, který nešetří hulvátskými urážkami nejen ředitele Památníku Terezín, ale i Židů jako národa."
"Ano, to tady bylo již mnohokrát, podezření, že Židé nejsou dost loajální pronásledovalo dokonce i židovské dobrovolníky hlásící se do bojů na frontách obou světových válek. Ti chlapci pak umírali také za naši vlast vedle svých českých spolubojovníků." Ano, československá armáda za II. světové války byla z velké části židovská.
"Ano už i Euportal, který se dosud tvářil jako ochránce tradičních evropských hodnot, zveřejňuje protižidovskou propagandu. Upřímně řečeno, čekala jsem, kdy k tomu dojde." Já taky. :-)
Mladočeský blog se od něj poněkud distancoval: "Redakce se neztotožňuje s úplně všemi názory, které jsou prezentované v článku. Nepovažuje Izrael za rasistický stát … Čili jsme odhodlaní hájit všechny vlastenecké židy loajální našemu státu a jeho zákonům. Stejně tak ale budeme vystupovat proti těm z nich, kteří chtějí na náš národ plivat – ostatně jako i proti těm Čechům, kteří tak také činí. A za holokaust se nemusí omlouvat Češi, nýbrž pouze Němci."
Věra Tydlitátová označila Luďka Tomana za českého fascistu – pozoruhodně málo zdařilá analysa. "Že se nenávist dneska již dávno nesoustředí jenom na Romy, dokazuje právě článek jistého pana Tomana, který nešetří hulvátskými urážkami nejen ředitele Památníku Terezín, ale i Židů jako národa."
"Ano, to tady bylo již mnohokrát, podezření, že Židé nejsou dost loajální pronásledovalo dokonce i židovské dobrovolníky hlásící se do bojů na frontách obou světových válek. Ti chlapci pak umírali také za naši vlast vedle svých českých spolubojovníků." Ano, československá armáda za II. světové války byla z velké části židovská.
"Ano už i Euportal, který se dosud tvářil jako ochránce tradičních evropských hodnot, zveřejňuje protižidovskou propagandu. Upřímně řečeno, čekala jsem, kdy k tomu dojde." Já taky. :-)
Zvěrolékař píše
na Cynikově & Stodolově webu: "Homosexualita je jen částečně podmíněna dědičně. Mnozí lékaři uvádějí, že ji v řadě případů léčit lze. Pacient však musí mít sám vůli k léčbě, podobně jako obézní člověk ke zhubnutí nebo alkoholik k abstinenci. Pokud léčebné metody dosud nejsou uspokojivé, tak předpokládáme, že budou vynalezeny dokonalejší metody, podobně jako v to doufáme u lupénky nebo Parkinsonovy nemoci … Dokazuje to také, že mnohé homosexuály je možné výchovou a psychologickou terapií vyléčit."
"Není důvod bát se adopcí dětí homosexuálními páry.
Kromě pádného argumentu, že chybí vzor druhého pohlaví, je ještě další závažný důvod. Vzhledem k nízké stabilitě homosexuálních párů je malá pravděpodobnost, že svěřené dítě bude vychováváno stejným párem po celé dětství. Navíc i homosexuální páry, které spolu žijí po období více let, obvykle nedodržují věrnost a běžně navazují další souběžné vztahy. Proto zde vzniká velké riziko zneužívání dětí nebo dospívajících ze strany dospělých, kteří o ně pečují. Kult mládí a touha po sexu s pubertálními chlapci jsou mezi gayi velmi rozšířené."
"Není důvod bát se adopcí dětí homosexuálními páry.
Kromě pádného argumentu, že chybí vzor druhého pohlaví, je ještě další závažný důvod. Vzhledem k nízké stabilitě homosexuálních párů je malá pravděpodobnost, že svěřené dítě bude vychováváno stejným párem po celé dětství. Navíc i homosexuální páry, které spolu žijí po období více let, obvykle nedodržují věrnost a běžně navazují další souběžné vztahy. Proto zde vzniká velké riziko zneužívání dětí nebo dospívajících ze strany dospělých, kteří o ně pečují. Kult mládí a touha po sexu s pubertálními chlapci jsou mezi gayi velmi rozšířené."
23. května 2010
Marie Antoinette II
Kapitán pokračuje v kritice Marie Antoinette. K tomu bych chtěl dodat, že je zásadní rozdíl mezi 10 % státního rozpočtu v době, kdy se z něj skoro nic neplatilo, a dnes, kdy je 50 % GNP. Nicméně, nikdo netvrdil, že by si Marie Antoinette nežila jako Paris Hilton. Ale měla za to být potrestána smrtí? Jedno z obvinění bylo, že se dopustila incestu se svým synem.
Na Wellsovi je plasticky vidět, jak se doba mění. Pro něj byla hrdá a nezávislá žena "pošetilá a výstřední", dnes ji rehabilitujeme. K sexuálnímu životu: Ludvík XVI. v posteli moc dobrý nebyl, co měla dělat?
Na Wellsovi je plasticky vidět, jak se doba mění. Pro něj byla hrdá a nezávislá žena "pošetilá a výstřední", dnes ji rehabilitujeme. K sexuálnímu životu: Ludvík XVI. v posteli moc dobrý nebyl, co měla dělat?
22. května 2010
O marxismu III
Vodník zpochybňuje mé vymezení dialektického materialismu a v typické antinominalistické pýše tvrdí: "toto dělení filosofie je objektivní". Ve skutečnosti žádná klassifikace není objektivní, natož pak marxistická, neboť jak praví Lenin: "In his work Ludwig Feuerbach Engels divides philosophers into "two great camps"—materialists and idealists." Jakoukoliv klassifikaci si mohu stanovit naprosto libovolně a jediné kritérium je její užitečnost. Dichotomie materialismu a idealismu užitečná není. Pojem idealism zavedl G. W. Leibniz (1646–1716), jenž jím mínil ty filosofie, které „stejně jako Platón nepojímají duši jako materiální věc“ (zde vidíme naprosto odlišné vymezení od marxistického). Rovněž diamat sám je u různých autorů pojímán různě a ani Marx, ani Engels tento pojem nepoužívali.
Podle mého názoru se marxista od nemarxisty neliší tím, na co klade důraz, ale tím, s čím souhlasí. Pokud někdo marxistickou periodisaci dějin považuje za správnou, je to marxista, pokud nikoliv, marxista to není.
Podle mého názoru se marxista od nemarxisty neliší tím, na co klade důraz, ale tím, s čím souhlasí. Pokud někdo marxistickou periodisaci dějin považuje za správnou, je to marxista, pokud nikoliv, marxista to není.
Kalousek, dnešní Antoinette
V dnešním discoursu jsou všechny živé postavy, jako byl Jan Hus, Tomáš Masaryk, Adolf Hitler a další, převáděny na symboly, které nemají s osobnostmi, které jim stály předlohou, nic společného. Tímto osudem byla postižena i Marie Antoinette.
Často se jí přisuzuje výrok: "Qu'ils mangent de la brioche." Ve skutečnosti si ho vymyslel otec levice, Jean-Jacques Rousseau, který ho napsal, když Marii Antoinette bylo 13 a rok před tím, než přijela do Francie: "Enfin je me rappelai le pis-aller d’une grande princesse à qui l’on disait que les paysans n’avaient pas de pain, et qui répondit : Qu’ils mangent de la brioche."
Povaha Marie Antoinette byla naprosto odlišná. Jako snad všichni extrémně mocní či bohatí měla velice vyvinutý soucit. V roce 1775, v době nedostatku potravin, napsala: "Je zcela jasné, že když vidíme lidi, kteří s námi jednají tak dobře přes svou chudobu, jsme zavázáni více než dříve tvrdě pracovat na jejich štěstí. Král, zdá se, chápe tuto pravdu."
Nicméně, revolucionáři ji neměli rádi, to je pravda. Důvod? Předně to byla silná žena, zatímco Ludvíka XVI. kralovat vůbec nebavilo a raději se věnoval zámečnictví. Revolucionáři byli mužští chauvinisté; ženy se podle jejich názoru do politiky míchat neměly. Druhý důvod byl, že to byla Rakušanka – l'Autrichienne – takže brzy získala přezdívku La chienne (děvka). V té době se totiž rodil nacionalism, který později přinesl tolik zla. Třetí důvod byl, že ji Francouzi viděli jako původkyni obrovitého státního dluhu, takže dostala další přezdívku: Madame Déficit. Pozoruhodná paralela ke Kalouskovi. Dnes ji Evelyne Lever vidí jako princesnu Dianu 18. století, Sofia Coppola má podobný názor.
Ačkoliv mne Kapitán určitě neposlechne, doporučuji mu, aby si opatřil Původ současné Francie, což jsou dějiny Francouzské revoluce, které napsal Hippolyte Taine. Bohužel česky vyšel naposledy v letech 1906–10. Tam se o těch událostech dozví jiné věci, než se učil ve škole.
Protože o Francouzské revoluci leccos vím, musím odmítnout rovněž theorii příčiny i následku, applikovanou Andy na process s Ludvíkem XVI.: "to bylo nezbytné v mocenském boji, kde stál proti nim naprosto bezcitný vrah, využívající davu." (Tím vrahem zřejmě myslí Robespierrea, ačkoliv královrahů bylo celkem 380.) Důvod byl ideologický: Jakobíni viděli bývalého krále jako tyranna – nepřítele svobody. Po povstání 10. srpna 1792 byli hlavní soupeři jakobíni a girondini. Nicméně i girondini byli republikáni a Ludvíka XVI. neviděli nijak positivně. Spor mezi byl mnohem hlubší než o to, zda si král zaslouží smrt nebo ne. Girondini byli federalisté (regionalisté), zatímco jakobíni byli centralisté.
Zajímavá je Kapitánova obhajoba zářijových vrahů, úděsných ničemů.
Často se jí přisuzuje výrok: "Qu'ils mangent de la brioche." Ve skutečnosti si ho vymyslel otec levice, Jean-Jacques Rousseau, který ho napsal, když Marii Antoinette bylo 13 a rok před tím, než přijela do Francie: "Enfin je me rappelai le pis-aller d’une grande princesse à qui l’on disait que les paysans n’avaient pas de pain, et qui répondit : Qu’ils mangent de la brioche."
Povaha Marie Antoinette byla naprosto odlišná. Jako snad všichni extrémně mocní či bohatí měla velice vyvinutý soucit. V roce 1775, v době nedostatku potravin, napsala: "Je zcela jasné, že když vidíme lidi, kteří s námi jednají tak dobře přes svou chudobu, jsme zavázáni více než dříve tvrdě pracovat na jejich štěstí. Král, zdá se, chápe tuto pravdu."
Nicméně, revolucionáři ji neměli rádi, to je pravda. Důvod? Předně to byla silná žena, zatímco Ludvíka XVI. kralovat vůbec nebavilo a raději se věnoval zámečnictví. Revolucionáři byli mužští chauvinisté; ženy se podle jejich názoru do politiky míchat neměly. Druhý důvod byl, že to byla Rakušanka – l'Autrichienne – takže brzy získala přezdívku La chienne (děvka). V té době se totiž rodil nacionalism, který později přinesl tolik zla. Třetí důvod byl, že ji Francouzi viděli jako původkyni obrovitého státního dluhu, takže dostala další přezdívku: Madame Déficit. Pozoruhodná paralela ke Kalouskovi. Dnes ji Evelyne Lever vidí jako princesnu Dianu 18. století, Sofia Coppola má podobný názor.
Ačkoliv mne Kapitán určitě neposlechne, doporučuji mu, aby si opatřil Původ současné Francie, což jsou dějiny Francouzské revoluce, které napsal Hippolyte Taine. Bohužel česky vyšel naposledy v letech 1906–10. Tam se o těch událostech dozví jiné věci, než se učil ve škole.
Protože o Francouzské revoluci leccos vím, musím odmítnout rovněž theorii příčiny i následku, applikovanou Andy na process s Ludvíkem XVI.: "to bylo nezbytné v mocenském boji, kde stál proti nim naprosto bezcitný vrah, využívající davu." (Tím vrahem zřejmě myslí Robespierrea, ačkoliv královrahů bylo celkem 380.) Důvod byl ideologický: Jakobíni viděli bývalého krále jako tyranna – nepřítele svobody. Po povstání 10. srpna 1792 byli hlavní soupeři jakobíni a girondini. Nicméně i girondini byli republikáni a Ludvíka XVI. neviděli nijak positivně. Spor mezi byl mnohem hlubší než o to, zda si král zaslouží smrt nebo ne. Girondini byli federalisté (regionalisté), zatímco jakobíni byli centralisté.
Zajímavá je Kapitánova obhajoba zářijových vrahů, úděsných ničemů.
O marxismu II
Vodník odmítl můj názor, že hlásá historický materialism. Je potřeba se nad tím hlouběji zamyslet. Vysvětluji si to tak, že Vodník, plně ponořený do marxistického pojmosloví: "Já, na rozdíl od Vás, nejsem materialista", odmítá být materialistou, protože je věřící. Jenže:
- primitivní, neboť disjunktní, marxistickou dichotomii materialism x idealism nikdo nebere vážně,
- neoznačil jsem Vodníka za materialistu dialektického, nýbrž historického.
- Vodník je dialektický materialista, neboť filosofie dělí na "idealistické" a "materialistické". Na rozdíl od klassických marxistů se však považuje za "idealistu".
- Vodník je historický materialista, neboť na nižší úrovni uznává "výrobní způsob" (pokrok v dělbě práce) za periodisační prvek: od "prvobytně pospolné společnosti" až po "kapitalism". Na vyšší úrovni se přiklání k hegeliánství a Duchu jako vůdci dějin.
- V politické ekonomii Vodník zůstává čistým ricardiánem a marginalistickou revoluci v 1870s odmítá vzít na vědomí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)