Nová levice na Východě a Západě

Jiřina Šiklová vzpomíná (zřejmě na rok 1968): "Já si vzpomínám, že jsme při jedné cestě do Německa přišli se skupinou studentů do jejich nočního klubu. Všichni jsme se oblékli do toho nejlepšího, protože jsme nechtěli dělat ostudu Československu a očekávali jsme psychodelickou hudbu, tanec prostě to, co jsme viděli náhodou v některých západních filmech... Znamenalo to krimplenové kalhoty a umělohmotné halenky. A pamatuju si, jak jsme do toho klubu napochodovali a proti nám vyšli vousatí studenti, neučesaní a v uměle roztrhaných jeansech… My chtěli být "progresivní", ukázat jak jsme odvážní, tedy předvést to, co se zde nesmí a začali jsme zpívat Gaudeamus igitur. Trapas. Pro ně to byla elitářská, buršácká píseň. Ale potom tam došlo i k tomu, že němečtí studenti začali urážet naše holky za to, jak se oblékly a já jsem se s nimi strašně pohádala. Říkala jsem, že vůbec nechápou situaci u nás, tak nemůžou dělat žádný převrat. Vykládala jsem jim o naší situaci a použila jsem pro tzv. únorové události, tedy pro komunistický převrat v roce l948 výraz Umsturz, což je puč [ve skutečnosti převrat – poznámka G. P.]. Nechtěla jsem je naštvat, bylo to spíš způsobené neznalostí terminologie. No a tak se stalo, že ti chlapi, jejich předáci, se na mě naštvali a já jsem jim řekla, že mají mentalitu partajních funkcionářů, ale nemají moc a že bych se bála, kdyby jednou tu moc dostali opravdu do rukou... Takže se stalo, že jsme vycházeli ven a část jejich studentů nás doprovázela, aby nás tamti i fyzicky nenapadli. Měla jsem tehdy na té silonové halence dokonce fiží, což jsou takové mašličky u límečku. Hodně se v tom dederonu člověk potil, ale dobře se to pralo. Obojí jsem tehdy vyzkoušela."

Vosa na jazyku

a jejích 23 minipříběhů.

Rasism vrchního soudu v Olomouci

Tomáš Pecina upozornil na rozsudek NS ČR J. D., R. D. a S. H. v. J. O. z 7. 10. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, NS ČR: 52631, který zrušil rasistický rozsudek vrchního soudu v Olomouci. Rozhodnutí NS ČR je málo zajímavé, protože vyhýbavé. Vzhledem k rekapitulační mánii však obsahuje podstatné části rozsudku vrchního soudu v Olomouci i dovolání žalobců.

Oč šlo? J. D., R. D. a S. H. jsou Romové, a proto nebyli obslouženi v baru J. O. Vzhledem k tomu, "že žalobci cíleně zašli do B. R. s vědomím, že nebudou obslouženi, neboť navštěvovali takové provozovny, o nich věděli, že zde personál R. neobsluhuje," tak jim vrchní soud v Olomouci snížil relutární satisfakci z požadovaných 50 000 Kč na 5 000 Kč.

S dovoláním žalobců se lze naprosto ztotožnit:

[D]ovolatelé mimo jiné poukázali na tu část odůvodnění napadeného výroku, v níž se odvolací soud zabýval skutečností, že se žalobci diskriminačnímu jednání vystavili dobrovolně. Poukazují na to, že v dnešní době není testující osoba povinna se obrnit proti předpokládanému zásahu do svého práva na lidskou důstojnost, což platí i v případě, kdy žalobci na základě svých dřívějších zkušeností tušili, že s vysokou pravděpodobností nebudou v B. R. obslouženi. Je třeba vycházet ze zásady, že nikdo není povinen před protiprávním jednáním ustupovat a vyhýbat se mu. Toto jednání nemůže snižovat závažnost újmy, která je mu tím způsobena. Obdobné závěry platí u vztahu „vykalkulovaného“ postupu a soudem prvního stupně zmíněným zásahem do názorových postojů a hodnotových žebříčků žalobců. Skutečnost, že případ proběhl v klidu a rasový motiv nebyl otevřeně sdělen, pak nemůže být kritériem. Význam má pouze to, že žalobci nebyli poníženi v očích třetích osob, protože incident nevyvolal pozornost hostů baru. To, že v restauračním zařízení existoval systém členských karet sloužící k selekci hostů, je dokladem toho, že jednání žalovaného bylo promyšlené a vykalkulované, takže tato okolnost odůvodňuje spíše zvýšení nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Podle odvolatelů je nepřípadné i poslední odvolacím soudem zmíněné kritérium týkající se zákazu vstupu osob mladších osmnácti let do provozovny. Porušení provozní instrukce není porušením obecně závazného právního předpisu, přičemž sama třetí žalobkyně v baru alkohol nepila ani nehrála na automatech a ani nic takového neplánovala.

S. H. byla sice nezletilá a J. O. měl vyhlášku, že nezletilí do jeho provozovny nesmějí, ale ani k tomu se nejvyšší soud ČR jasně nevyjádřil. Podle mého názoru je to jasná diskriminace podle věku: Nelze zakázat nezletilcům přístup do provozoven, kde jim nehrozí žádná morální újma. Výjimkou jsou toliko bordely, striptease bary apod., nikoliv normální restaurace či bary.

Pro dobrotu na žebrotu

Těžko si představit více proisraelskou veřejně známou osobnost, než je Roman Joch. Přesto Věra Tydlitátová zveřejnila článek, kde ho sice výslovně neodsoudila, ale přesto odsudek alespoň naznačila. Inu, čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

Vyjádření Věry Tydlitátové:

To, že má někdo pro-izraelskou orientaci, pro mne vůbec neznamená, že musím souhlasit s jeho názory na střelbu do mládeže, na přípustnost mučení zajatců a že souhlasím s jeho ultrakonzervativním, nenávistným postojem ke každému, kdo je trochu jiný. Osobně toho pána neznám a na osobní rovině je mi lhostejný. Inteligenci mu neupírám a dokonce se mi ani nelíbí ultralevicové nebo hloupé argumenty některých jeho odpůrců. Ale já jsem na straně demokracie a tyhle krajní fanatické postoje mi vadí. Prostě nemohu přijmout nenávist vůči příslušníkům menšin, předsudky o rasové nerovnosti nebo přesvědčení, že jediné správné a přípustné náboženství je katolicismus, ani neschvaluji účelové lhaní, které těmto lidem není vůbec proti mysli, jak se ukázalo nedávno. Bylo by lepší, kdyby takoví lidé Izrael nepodporovali, protože Izraeli hodně škodí. Antisemité pak díky nim mají dost silné argumenty.

Updated.

Čemu věříme

Text Was wir glauben ve Škvoreckého Zbabělcích je uveden k 10. květnu 1945 a předchází mu tato scéna:

»Ale eště dejchá, svině, řekl Krpata. Hoši, podržte ho. Kluci popadli oba esesmany a podrželi je. Krpata pak přitiskl prvnímu hlaveň pistole na čelo a vystřelil.«

V prvním vydání Zbabělců byla citována původní řeč Hermanna Göringa:

»Gott hat die Rassen geschaffen. Er wollte nichts Gleiches, und wir weisen es deshalb weit von uns, wenn man versucht, diese Rassenreinheit umzufälschen in eine Gleichheit. … Denn diese Gleichheit gibt es nicht. … Wir müssen versuchen, Anschluß zu gewinnen an die Geschlechterreihen aus grauer Vorzeit. Es ist fürwahr die Rettung in letzter Stunde gewesen, und hatte uns Gott und wenig Vorsehung den Führer nicht geschenkt, so wäre aus der Erbsünde, aus dem Verfall, Deutschland wenig wieder emporgestiegen. … Die Blutsünde ist die die Erbsünde eines Volkes. … Wir selbst, das deutsche Volk, haben schwer an dieser Erbsünde leiden müssen.«

Pronesl ji dne 15. září 1935 jako předseda říšského sněmu před schválením norimberských zákonů (Stenographischer Bericht der Sitzung des Deutschen Reichstages v. 15. September 1935; 6. Sitzung, p. 62 – A a B; přetištěno jako dokument 3458-PS, US-588 norimberského processu a v Josef Wulf: Die Nürnberger Gesetze (1960), p. 11). Ve Zbabělcích je z ní citován výtah.

V druhém vydání byla místo Göringovy řeči uvedena Goebbelsova:

»Für uns gibt es zwei Möglichkeiten: entweder stimmt das nicht, woran wir glauben, entweder hat die Geschichte uns nicht berufen, entweder haben wir uns diese Mission nur eingeredet dann werden wir sie auch nicht zu Ende Führen, dann werden wir früher oder später von der Bühne dieses Lebens verschwinden, so wie wir gekommen sind, dann wird niemand von uns dieser Bewegung eine Träne nachweinen, sondern sagen: Wir sind gewogon worden, aber wir waren zu leicht gefunden.«

Citováno podle Josef Škvorecký a Zdena Salivarová: Samožerbuch. Panorama, Praha 1991, 2. ed., p. 154.

Filozofie

V názvu článku není překlep. Filozofie skutečně existuje a je to láska k temnotě, neboť ζόφος znamená temnota; přeneseně též díra.

Odkud vítr fouká

Myslím, že jsem nebyl sám, kdo byl překvapen, jak známá politoložka Vladimíra Dvořáková doslova dštila síru na Romana Jocha: "Vladimíra Dvořáková si myslí, že diskurs, jehož reprezentantem Roman Joch je, se pohybuje na pomezí xenofobie, rasismu a homofobie … Ostatně reprezentuje myšlenkový proud, který je v České republice marginálním a současně jej lze v evropském kontextu považovat za součást krajní pravice."

Pak se ale ukázalo, že Vladimíra Dvořáková je spoluautorkou knih s kommunistou Miloslavem Ransdorfem: The Roots of American political Culture (1989) – "text se nezachoval" a Staré struktury a lustrace v novodobých dějinách (1992, společně ještě s Jiřím Kuncem). Odtud vítr fouká.

9 popravených studentů

Odposlechnuto na FB: Kdyby 9 popravených studentů žilo dnes v ČR, byli by za své názory ve vězení.

Zlatí v. modří

Zlatých je momentálně 1 113, modrých je momentálně 3 825. Rödl byl samozřejmě proti kašnám, což mne nepřekvapuje.

Konkurrenční návrhy (PDF).

Propagandista Adam B. Bartoš

Z Adama B. Bartoše se pozvolně, ale jistě, stává propagandista kommunistického typu, takže jeho články jsou naprosto bezcenné. Naposledy napsal: "Kdyby Gabčík s Kubišem nezabili Reinharda Heydricha, měli bychom i nadále Ležáky, Lidice. Nezemřelo by patnáct tisíc lidí popravovaných demonstrativně každý den v rámci nacistického běsnění." (Pozor na kontext. Zamýšlené vyznění je opačné. Jde o ironii.)

Ve skutečnosti (odkaz na jiný článek téhož serveru) bylo za protektorátu popraveno dvakrát méně lidí: 8 237.

Předsudky jako program

Jaký je vlastně fundamentalistický program návratu středověku do škol? Prozrazuje to mluvčí paternalistické iniciativy proti svobodě volby, Hnutí Pro život ČR:

• Sexualita se dětem předkládá jako cíl a nikoliv jako dar a prostředek pro založení rodiny; tím dochází k jejímu snížení na pouhý fyzický požitek.
• Od sexuality se zcela odděluje plodnost, resp. ta je předkládána jako nežádoucí a krajně riziková; v dětech se tak buduje a priori negativní vztah k založení rodiny.
• Nejvyšším cílem mladého člověka, dobře "sexuálně vychovaného“, má být, dle doporučení ministerstva školství, zřejmě zdraví. Tedy jde o to, aby děti zůstaly zdravé, i když budou souložit. A souložit mohou dle své libovůle, hlavně však bez následků.
• Sexuální výchova staví na hrubém omylu, že negativní chování má příčinu v rozumu – v neznalosti, což se má odstranit podáním informací. Selhávání v této oblasti lidského života, a to zvláště u dospívajících, však spočívá ve slabosti vůle. A ta je těmito programy masivně oslabována: jitřením fantazie (připomínáním tématu, explicitními nácviky, promítáním filmů, vyslovováním vulgarit ...) a vytvářením falešného pocitu jistoty (dovedné užívání prezervativu jako řešení).
• Pokyny ministerstva navíc vytvářejí na školách prostor, který nejspíš nenaplní lidé se zdravou sexualitou, neboť k takové patří intimita a přirozený stud, znesnadňující o takových tématech veřejně hovořit, ale spíše lidé, jejichž sexualita nevykazuje známky zralosti.
  

Cílem je uchovat a podporovat stud z přirozených lidských reakcí, tedy hlavní nástroj pro ujařmění lidí v předsudcích a víře v irracionální dogmata: "Plošně však nutit děti odbourávat stud, přirozenou a vlastně tu nejzdravější součást lidské sexuality, tak, jak to dnes MŠMT doporučuje, je hrubou chybou."

Počet katholíků v Japonsku

Podle tvrzení jednoho známého na FB, kterému se ale dá věřit, je v Japonsku stejně katholíků jako v ČR, tj. 5 %. Zvláštní shoda.

Prohlášení Charty 77

Situace Cikánů-Romů v Československu nepatří k tématům, která upoutávají všeobecnou pozornost, a většina lidí o problémech této nejdiskriminovanější menšiny prakticky nic neví. Tato neinformovanost je důsledkem cílevědomého utajování všeho podstatného, co s Cikány-Romy souvisí. Věci však pokročily příliš daleko, než aby mohly pokračovat bez protestu.

Postoj veřejnosti kolísá mezi lhostejností a rasismem. Projevy rasismu a segregacionismu se množí a budou se množit. Cikáni-Romové, kteří jsou nejbezprávnější skupinou obyvatelstva Československa, ve všeobecných představách k obětem nezákonností nepatří, to je výsadou jen "slušných lidí".

—mluvčí Charty 77, Ladislav Hejdánek & Václav Havel, 13. 12. 1978, prohlášení č. 23

Divoký východ na Moravě

V některých oblastech Moravy to vypadá spíše jako v Rusku než jako v civilisovaném státě: "Údery a kopání zažil sedmatřicetiletý řidič, který se ve středu večer vracel s rodinou z dovolené po Rudné ulici v Ostravě-Zábřehu. Před Výškovicemi jej napadla dvojice mužů, které se zřejmě nelíbilo, jakým způsobem jel. Za poslední tři měsíce to je již několikátý případ agrese na silnicích. Útočníci při atacích používali slzotvorný plyn, střelné zbraně i hrablo na sníh." Reakce moravské policie také stojí za to: "Policie proto apeluje na řidiče a vyzývá je k vzájemné ohleduplnosti a respektování pravidel silničního provozu."

Další případ: "Podle vedoucího pošty v Bohumíně Reného Březovjáka nepomohlo ani to, když doručovatelku začali doprovázet strážníci městské policie: "Obyvatelé ghetta napadli i je."" Ano, moravští strážníci jsou jen na okrasu. Je toto vůbec možné?

Gogovy postoje jsou tak plně v logice typického moravského přístupu k věci.

Zahradil v. Ouzký

Válka mezi oběma europoslanci ODS se dostala do otevřené fase: "Typickým příkladem je Miroslav Ouzký, který kdysi lezl Mirku Topolánkovi do zadku se stejnou vehemencí, jako se to nyní pokouší u Petra Nečase."

Jiný kraj, jiný mrav

Představení vietnamské rodině.

Definice antikommunistického odboje

Ondřej Šlechta vyjádřil skepsi k možnosti definovat III., tj. antikommunistický odboj. Myslím, že by bohatě postačilo, kdyby si prostudoval zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.:

§ 1

(1) Účastníkem národního boje za osvobození je
1. kdo v letech 1939 až 1945

a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2, odst. 1, č. 2,

b) konal vojenskou službu ve spojenecké armádě,

c) byl příslušníkem první československé armády na Slovensku,

d) byl československým partyzánem (§ 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"),

e) zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví,

f) zúčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví,

g) byl československým politickým vězněm,
2. kdo byl československým dobrovolníkem ve Španělsku v letech 1936 až 1939.

(2) Stejně jako účastníci národního boje za osvobození se posuzují příslušníci stráže obrany státu zřízené vládním nařízením ze dne 23. října 1938, č. 270 Sb., o stráži obrany státu, kteří v roce 1938 v souvislosti s bojem proti nepřátelské protistátní činnosti v pohraničí utrpěli újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví.

(3) Vlastnosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2 nemůže nabýt, i když splňuje podmínky těchto odstavců,
a) kdo konal službu v nepřátelské armádě, nebo zúčastnil se jinak nepřátelského válečného podnikání proti spojencům, vyjímajíc službu v armádě tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944; v případech zvláštního zřetele hodných může ministr národní obrany povolit výjimku z tohoto ustanovení,

b) kdo byl na vedoucím místě Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Ústředí veřejných zaměstnanců, Svazu zemědělství a lesnictví nebo Hlinkovy slovenské ľudové strany, nevyužíval-li tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo kdo byl dobrovolně členem Svazu pro spolupráci s Němci, Českého svazu válečníků, Rodobrany, Vlajky, České ligy proti bolševismu, Německo-české společnosti, Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Hlinkovy gardy, Německo-slovenské společnosti, Hlinkovy mládeže nebo jiných fašistických organizací podobné povahy, jejichž účelem bylo šířit nacistickou ideologii a udržovat mocenské postavení Němců a Maďarů,

c) kdo byl okupanty nebo jejich pomahači pověřen vedoucím místem ve veřejných službách, leč že využíval tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo šlo o funkce zastávané v armádě tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944,

d) kdo zaujímal vedoucí místo ve válečném průmyslu, pracujícím pro německou nebo maďarskou armádu, nebo prováděl opevňovací práce pro Němce nebo Maďary, aniž byl k uvedeným činnostem donucen a nemohl se jim vyhnout, nebo kdo se obohatil v souvislosti s poměry v době nesvobody,

e) kdo přímo nebo nepřímo, i když nebyl členem některé organizace uvedené pod písm. b), vyvinul jakoukoli činnost proti slovenskému národnímu povstání, nebo o své újmě činy nebo slovy podporoval nebo obhajoval režim nacistů, fašistů, zrádců a kolaborantů, nebo se projevil jako osoba protidemokratická nebo protilidová nebo státně nebo národně nespolehlivá,

f) kdo je německé nebo maďarské národnosti, leč že se nikdy neprovinil proti národu českému a slovenskému nebo proti samostatnosti republiky Československé a zúčastnil se dobrovolně národního boje za osvobození, způsobem uvedeným v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a), d), e) a g).

(4) Ustanovení odstavce 1, č. 1, písm. b) až g), č. 2 a odstavce 2 vztahuje se pouze na československé státní občany.

Pak by třeba ignoranti typu Miloslava Štěrby: "Ale určitě by ocenil samotné komunisty. S jejich neskutečnou schopností neustále vyhledávat nepřátele zejména ve vlastních řadách. A pak je exemplárně pověsit, včetně generálního tajemníka." změnili názor.

Zhoubné dědictví antinominalismu

Proč je zhoubné, to už jsem theoreticky vysvětlil. Nyní praktický příklad. Českým školstvím otřásá debata o segregovaných školách – základních školách praktických (ZŠP). Kromě patentovaných rasistů (a někteří se za svůj rasism ani nestydí) je prosazují antinominalisté jako Gogo nebo Karel Kaprálek.

Proč jsou to antinominalisté? Protože mají předem vytvořené koncepty základní školy & ZŠP. Realita se tomu musí přizpůsobit, ať se jí to líbí nebo ne. Ačkoliv se Kaprálek vyjadřuje dosti zmateně, lze z jeho textu vyrozumět, že ZŠP definuje jako školu pro žáky, "kteří se nemohou z rozumových důvodů s úspěchem vzdělávat na základní škole" a zároveň odmítá pojetí, že ZŠP je určena "žákům s mentálním postižením, tedy dětem s IQ méně než 70 bodů". Kaprálek tedy rozlišuje lidi na lidi rozumově podprůměrné a lidi mentálně postižené, mezi nimi je doslova čínská zeď – IQ 70. Typický realism.

Jak je to ve skutečnosti? Mentální (rozumové) schopnosti kopírují přesně Gaussovu křivku. Vrchol má na IQ 100, přičemž zřejmě jen theoretická maxima jsou 0 a 250. Mezi člověkem s IQ 69 a s IQ 71 není prakticky žádný rozdíl a je úplně lhostejné, že toho prvního označíme, že má mentální postižení, zatímco ten druhý údajně nemá.

Proč má vlastně Gogo takové obavy ze zrušení ZŠP? "Pokud bychom tyto děti natlačili do std škol, doplatí na to ty ostatní, protože se sníží úroveň." Jenže neschopnost českého školství individualisovat výuku není argument pro zachování segregovaných škol. Co brání tomu mít na druhém stupni místo jednotné výuky z větší části volitelné předměty, jako je to na střední škole? Nic, jen lenost a dědictví kommunistické unifikace.

Jinak je fascinující, jak hluboce je Gogo raněn ve svých citech, když doporučuje: "Oni sami aby pak bydleli v lokalitách, kde žijí ve vetšině ti, které označují za diskriminované." Přitom každé malé dítě ví, že odpůrci rasismu chtějí ghetta ("vyloučené lokality") zrušit. Tak proč by tam měli bydlet? K tomu dodávám, že je povinností státu zajistit pro národní menšiny školy s vyučovacím jazykem národní menšiny, tedy i s romštinou.

Příkladem, jak to může fungovat, jsou britské comprehensive schools, přičemž v UK mají integrovaný II. a III. stupeň.

Vyšetřování polské tragédie

Nová fakta. A k tomu vtip: "Putin svolá státní dumu a rozčiluje se: Musíme něco udělat s těmi časovými pásmy. Člověk telefonuje do Pekingu, chce blahopřát k narozeninám a tam mu řeknou, že byly včera, potom telefonuju do Varšavy, chci kondolovat a tam mi řeknou, že ještě neodletěli!"

Co s Epopejí

Do sporu o Epopej se vložil Klaus: Chce, aby se přestěhovala do Moskvy.

Seznam zvítězil nad Google

Jsem známým odpůrcem nesmyslného tečkování sprostých slov. Když chce být někdo sprostý, tak ať je sprostý se vším všudy. Tečkování není nic jiného než pokrytectví. Když jsem si chtěl pokrytce vyhledat na Internetu, tak to Google bez složitého nastavení nezvládl. Seznam ano. Nicméně je nutno čestně přiznat, že je to tím, že své hledání automaticky omezil na domainu .cz.

Updated.

Vazba údajného penězokaze

R. R. píše o úděsných podmínkách v českých věznicích: "Největší „katastrofou“ však byla toaleta. Šlo o díru v zemi, nikoli však kameninovou, jak by se dalo z hygienického hlediska očekávat, ale o díru vymodelovanou z betonu, který byl navíc popraskaný, tedy z materiálu porézního, kterýžto se tím choval jako rezervoár rozkladových bakterií a tím i mohutného zápachu. Nepomohly žádné dezinfekční prostředky ani vřící voda. Plenta oddělující tuto díru byla z neprůhledného igelitu. Tato toaleta neměla s hygienou nic společného. Z tohoto faktu je pak nasnadě, že jsem po celou dobu vazby vlastně žil v septiku, vystaven zápachu z výkalů, kterýchžto stopové zbytky nešlo nijak odstranit. Když uvážíme, že jsem v takovém prostředí musel jíst a spát, i silné povaze se zvedne žaludek."

Nakonec nápravdu zjednal až ústavní soud. Eliška Wagnerová rozhodla rychle a správně: Ústavní stížnost byla podána 16. 3. 2004, doručena 17. 3. 2004. ÚS rozhodl 25. 5. 2004, věznici byl nález doručen 3. 6. 2004 a 4. 6. 2004 byl R. R. propuštěn. Wagnerová byla v odůvodnění umírněná, ani nekomentovala, jak obecné soudy přistupují k principu presumpce neviny: "K výzvě se k ústavní stížnosti vyjádřil Vrchní soud v Praze (11 To 8/2004) prostřednictvím předsedy senátu JUDr. Ľubomíra Klimáčeka. Soud má za to, že jeho rozhodnutím nedošlo k zásahu do základních práv a svobod R. R. a zopakoval argumentaci obsaženou v napadených usneseních, když tam uvedené závěry nemůže zvrátit ani tvrzení stěžovatele o jeho dobrých majetkových poměrech, když podle dosavadního průběhu řízení se do trestné činnosti zapojil."

R. R. byl nakonec osvobozen. Ve vazbě byl od 24. 1. 2003 do 4. 6. 2004, tedy rok a půl. Žalářování mu zruinovalo podnikání. Kdy toto šílenství v ČR konečně skončí a místo vazby bude v jako každé slušné zemi kauce?

Špinavá propaganda paleokonservativců

Jedním z největších zločinů křesťanství je puritánský přístup k sexualitě. Příčina vězí už ve Starém zákoně: 6. přikázání zákazuje smilstvo (angl. fornication) – jakýkoliv sex před svatbou. Nový zákon není o nic lepší: "Kdyby tě sváděla tvá ruka, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít zmrzačený do života, než jít s oběma rukama do pekla, do toho neuhasitelného ohně. A kdyby tě sváděla tvá noha, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít chromý do života, než být s oběma nohama uvržen do pekla. A kdyby tě svádělo tvé oko, zahoď je. Je pro tebe lepší vejít jednooký do Božího království, než být s oběma očima uvržen do pekla." (Mk 9, 43–47) Je zajímavé, že judaism je mnohem zdravější, ačkoliv 6. přikázání platí i v něm.

Křesťanští tmáři se dodnes tváří, že sexualita je špinavá a že jediný její přípustný účel je prokreace (plození dětí) a rekreaci zavrhují. Snaží se doslova za každou cenu zabránit sexuální výchově ve školách a neštítí se přitom ani velice špinavých method. Příkladem je článek Adama B. Bartoše, který neváhá lhát takto: "Už od roku 2007 totiž prospekty z oddělení německého ministerstva pro rodinné záležitosti pobízí rodiče k sexuálním masážím svých dětí ve věku od 1 do 3 let … "Otcové nevěnují náležitou pozornost klitorisu a vagíně svých dcer. Jejich něha velmi zřídka dochází do těchto částí těla, zatímco je to jediný způsob, jak u děvčátka rozvinout pocit hrdosti ke svému pohlaví. Dítě se dotýká všech částí těla otce, občas ho vzruší. Otec by měl dělat totéž.""

Jak to bylo ve skutečnosti? Ina-Maria Philipps v Körper, Liebe, Doktorspiele napsala toto: "Scheide und vor allem Klitoris erfahren kaum Beachtung durch Benennung und zärtliche Berührungen (weder seitens des Vaters noch der Mutter) und erschweren es damit für das Mädchen, stolz auf seine Geschlechtlichkeit zu entwickeln." Dosti daleko od Bartošova "překladu", co? A rovněž i vysvětlila smysl svého textu: "Aber diejenigen, die meine Vorträge gehört oder die Broschüre aufmerksam gelesen haben, wissen: Der vorherige Absatz beschrieb, dass Jungen allein wegen der Anatomie die Aufmerksamkeit erhalten. Mütter und Vater haben mir bestätigt, dass sie selbstverständlich Kosenamen für den Penis haben und ihn berühren, bei notwendigen Handlungen wie Säubern und Eincremen und um Zärtlichkeit zu geben - solange es nicht der eigenen sexuellen Erregung dient. Mädchen erfahren das nicht, deswegen der Satz. Ich fordere ja dann auch, dass die Eltern sich nun bitte nicht nur den weiblichen Genitalien widmen sollen, sondern dem Mädchen als Person Anerkennung geben."

Ale tmáři, kteří sexualitu místo radosti, kterou nám Bůh nadělil, považují za trauma, mají svůj vylhaný skandál.

Updated.

Positivní vývoj v plzeňské ODS

Je dobře, že ten hochštapler ignorující zákony je pryč.

Suspendace Mariána Balázse

V zemích, kde je katholíků více než 3 %, jako je tomu v ČR, mají problémy, které v ČR prakticky neexistují. Příkladem je Marián Balázs – páter vyklouz. I když, někdy ani ČR není výjimkou.

Oč jde? Ján Krstiteľ Balázs je katholický kněz a františkán. Jako řeholník složil slavné sliby: chudoby, čistoty a poslušnosti. Jak vysvětluje Ján Duda, ačkoliv jsou slavné sliby doživotní, lze od nich dispensovat (osvobodit).

Horší je to s kněžstvím. Jednou kněz, navždy kněz. Neexistuje nic jako bývalý kněz. Kněze lze pouze laicisovat – dobrovolně suspendovat (cf. can. 1333 CIC); tj. zbavit ho jeho povinností. Přesto i nadále zůstává knězem a jím sloužená mše je platná, byť nedovolená.

Novinkou pro mne byl dispens od celibátu. Uděluje jej římský biskup.

Zrušit SPZ

Z neznámého důvodu v českém trestním řízení stále přežívá kommunistický institut stížnost pro porušení zákona (SPZ). Pro laiky, oč jde? V případě, že pravomocné trestní rozhodnutí má nějaké vady, smí ministr spravedlnosti podat SPZ ve prospěch nebo neprospěch obviněného. V normálním státě samozřejmě zmateční stížnost existuje, ale podávají ji pouze strany. Tedy místo SPZ ve prospěch obviněného podává zmateční stížnost přímo obviněný, místo SPZ v neprospěch obviněného podává zmateční stížnost nejvyšší státní zástupce. Mezičlánek v podobě vrchnosti – ministra spravedlnosti – je výrazem kommunistického paternalismu a ničím jiným.

Jedna z nejvíce kontroversních SPZ bývalé ministryně spravedlnosti se týkala pražského radního za ODS, Martina Langmajera. Připomeňme si, že ten při předjíždění zprava a telefonování mobilem zabil svým terenním vozem 32letou řidičku, když jela za svým manželem, a těžce zranil její 6letou dceru. Za to od okresního soudu dostal podmínku (sic!) 2 roky. Krajský soud to potvrdil. Přijde mi to neuvěřitelné. Ten člověk zaviní smrt a nejde do žaláře. Je cosi shnilého ve státě českém. A P. R. agentura justiční mafie na tom nic nezmění.

Updated.

Rasism v české kultuře

Jaroslav Seifert
Ukolébavka

Cikán mívá černé oči,
chodí nocí zlou,
a kde nespí hodné dítě,
vezme si je ve své sítě,
houpy hou.

Je ještě třeba dalších důkazů, že pojem cikán je rasistický a je třeba ho v zájmu elementární zdvořilosti nahradit pojmem Rom?

Musíme si pomáhat

Recense jednoho nepovedeného midcultu: "Postavy a jejich vztahy tu působí jednorozměrně, je snadné je popsat čítankovou charakteristikou blízkou karikatuře (kolaborant, oportunista, esesák, zlotřilý lékař apod.). To podporuje i obsazení herců podle typů - klišé. Samozřejmě, že komedie přílišnou plastičnost postav nesnáší nejlépe - kvalitní tragikomedie by však z vícevrstevnatosti měla přímo těžit. Film navíc působí vcelku vykonstruovaně - jednání postav je spíše než lidskou přirozeností a dobovou skutečností posouváno tvůrčí svévolí. (Na to poukazoval již Stankovič.) Případná dramatická proměna hrdinů (například v závěru) působí tezovitě, odehrává se ve jménu honby za vtipností. Není divu, že samotný děj - drama klopýtá od jedné více či méně povedené anekdoty či gagu ke druhé - jako by vyplňoval prostor mezi smíchem. Dialogy, které mají osvětlit historická fakta zasahující do osudů hrdinů, šustí papírem. Potenciálně dramatické situace nevytvářejí napětí - to je jim příznačně dodáváno zvnějšku - patřičně napínavou hudbou a obrazovým trikem, který rozfázuje pohyb aktérů, a tak upozorňuje méně chápavé diváky: Tady byste se měli cítit stísněně!

* * *

Díky tomu pochopí i nejtupější divák, že povinností kladného hrdiny je Žida ukrýt a že to nebude jen tak. Další úkol, který mu tvůrci přisoudili, je oplodnění ženy Josefa - Marie, poslední důvod pro existenci nešťastníka vězí v závěrečných peripetiích některých postav. Ale i v tomto případě jde o figurku jakoby vedlejší - slouží k demonstrování činnosti ostatních, či finální proměně zápornějších postav. K ničemu jinému tu David není. O jeho individualitě se nedozvíme nic. Tvůrci se této postavě buď úmyslně vyhnuli - řekněme z ostychu, nebo si s ní prostě nevěděli rady. Ať je to jakkoliv, tímto vytěsněním postavili uprchlíka na dramatickou roveň uzeného, které je stejně jako David skryto ve spíži."

Updated.

Большой детский хор - Прекрасное далеко

Большой детский хор – Прекрасное далеко.

Pseudopřeklad na CFP

To, že články na CFP nemají větší ceny, je zřejmé každému, kdo tam kdy zabloudil. Ukažme si to na příkladu. Šéfredaktorka Tereza Spencerová zveřejnila obvyklou porci antiamerické propagandy. Zaujala mne tam věta: "Podle Mullena je útok na Írán "hluboce chápán" a zůstává pro prezidenta Obamu "důležitou možností"," protože hluboce chápaný útok zůstává mimo veškeré mé chápání.

Tereza Spencerová u něj odkazuje na AP, ale tam nejen, že není nejen zmínka o hluboce chápaném útoku, ale dokonce ani o Obamovi. Podíval jsem se tedy na článek levicového Guardianu, na který Spencerová odkazuje před tím. Ani tam není jakákoliv zmínka o hluboce chápaném útoku. Jediné, co se tomu blíží, je: "he would be "extremely concerned" about the prospect of a military engagement", což znamená: "byl by "velice znepokojen" možností vojenského zásahu". Tedy žádný hluboce chápaný útok, pouze Spencerová neumí pořádně anglicky.

To jí však nebrání lhát, "že k útoku na Irák došlo na základě vymyšlených záminek, přičemž i hrozby Íránu jsou založené rovněž na ničím nepodložených spekulacích o jeho vojenském jaderném programu." Ve skutečnosti Irák nedodržoval resoluce Rady bezpečnosti OSN a perský vojenský jaderný program je prokázanou skutečností.

Update: Malý čtenář našel ve zprávě AP větu, kterou Spencerová "přeložila". Její správný překlad zní: "[vojenská varianta] je důležitá varianta a je tou, které se dobře rozumí". Takže opravdu žádný hluboce chápaný útok.

Unikátní dokument z roku 1962

Jak se žilo v roce 1962 – zpěvák Paul Anka.

České školy budou just segregované

Jak už jsem psal, rozsudek evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku D. H. a ostatní v. ČR z 13. 11. 2007 uložil ČR, aby zrušila segregované školy pro Romy, a to bez ohledu na to, zda mají krycí název zvláštní škola nebo základní škola praktická (ZŠP). Je přitom nerozhodné, že segregované ZŠP existují v ČR nezákonně, protože je školský zákon nezná, a § 5 písm. f) vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, je tedy s ním v rozporu. Když tedy "Zástupci ASP dále jednoznačně deklarovali svou nespokojenost s chystaným rušením základních škol praktických," je to jasná známka toho, že MŠMT v praxi opravdu nic nedělá, na rozdíl od svého lživého tvrzení z 2. 9. 2009: "MŠMT realizuje celou řadu opatření směřujících k podpoře začlenění žáků ze sociálně znevýhodňujícího prostředí do hlavního vzdělávacího proudu." Mělo totiž stanovit jasný harmonogram, do kdy budou segregované školy zrušeny.

Jenže odborná veřejnost segregované školy zrušit nechce. A je úplně jedno, zda to zdůvodňuje sofistikovaně: "Protože už žák s inteligencí v pásmu výrazného podprůměru vzdělávací program běžné základní školy nezvládne," nebo natvrdo: „Zkuste si sami mít plnou školu diskriminovaných, denně řešit, že chodí zavšivení, ne zrovna čistí, že vám sprostě nadávají, že jejich podaření rodiče dnes a denně učitelům vyhrožují, protože si ti nadšenci dovolují vytknout jejich dětičkám, že ve škole se nekouří, nemočí se mimo toaletu, že nemají sprostě nadávat vyučujícím. Málokdo by po čase s touto elitou byl ve vyrovnaném duševním stavu.“ Těmto „odborníkům“ bych dal k úhradě odškodné za státní rasism, k němuž ČR byla a zřejmě opakovaně i bude odsouzena.

Kompromis možný není: Buď budou Romové chodit do normálních škol, nebo do segregovaných. Buď zrušíme institucionální rasism, což v USA dokázali již v 50. letech, nebo ani nadále na Západ kvůli státem prosazované diskriminaci patřit nebudeme.

Nejnovější blbost z USA: CString

Posuďte sami, k čemu je taková oblečenost / neoblečenost. Prádlo buď opravdu chrání pohlavní orgány, nebo je k ničemu a má se chodit naostro.

Další puritánský nesmysl jsou male brassieres.

Updated.

Levicoví nacisté a konservativní kommunisté

Jedním z nejhorších dědictví kommunismu je používání pojmů jako nálepek. Když je někdo pravicový demokrat, tak mu vadí, že nacisté jsou rovněž pravicoví. Proto je s klidem označí za levici, jako kdyby název "národní socialism" něco znamenal. Ivan Štampach se zase považuje za levicového, a proto mu vadí, že kommunisté jsou levicoví rovněž:

"S českými komunisty je to problematické. Byli v době své slávy vlevo nahoře, tedy levicově autoritativní? Mám s jejich zařazením doleva potíž. Být politicky vlevo znamená v ekonomické oblasti především více samosprávy, demokratičtější uspořádání pracovních vztahů, ale to za nich nebylo. A jejich dnešní nepřímí pokračovatelé mi připadají ekonomicky víc vlevo, ale zdaleka ne na okraji levé části spektra. Ale kulturně mi připadají konzervativní (s tendencí k nacionalismu, podezíraví k emancipačním snahám různých sociálních skupin, málo liberální)."

Při tom je to nesmysl. Znárodnění snad není levicový koncept? Anglické odbory odmítající průmyslovou demokracii snad nejsou levicové? Na druhou stranu je ale pravda, že kommunism měl vedle internacionálního (přesněji řečeno panruského) rovněž velice silné nacionalistické křídlo. Jenže, proč by měl být nacionalism pravicový? Jakobíni byli nalevo.

Zajímavý je původní Bártův článek. Bývalého senátora jsem si vždy velice vážil, a proto mne zklamalo, že se dal do služeb bojující demokracie. K akci DOST mám nesmírně daleko, ale voltairovsky nevidím jediný důvod, proč by nacionalističtí konservativci (jedná se o "Bahníka Petra (D.O.S.T.), Bartoše Adama B., Bátoru Ladislava (předsedu Akce D.O.S.T.), Bátoru Alexandra, Baxanta Jana (litoměřického biskupa), Bobošíkovou Janu (přesdedkyni Solidarity), Čejku Martina, Černého Víta, Červenku Františka (tajemníka Akce D.O.S.T.), Davida Václava, Duchana Pavla, Dědečkovou Janu (šéfredaktorka serveru Virtualy), Dundáčkovou Evu, Freiovou Michaelu (šéfredaktorku katolického periodika Res Claritatis), Hájka Petra (vicekancléře Pražského hradu), Haslingerovou Ivanu (šéfredaktorku kulturně-hospodářské revue Fragmenty), Hužvárovou Dominiku (miss vystupující proti feminismu), Jakla Ladislava (ředitele politického odboru KPR a osobního tajemníka prezidenta republiky), Janáčkovou Lianu (senátorku), Jocha Romana (ředitele Občanského institutu), Kalužu Radovana, Karase Jiřího, Kříže Jakuba, Klause Václava (presidenta republiky), Klausovou Livii (manželku pana presidenta), Kretschmera Michala, Kurase Benjamina, Landu Daniela, Laholu Henryka, Macha Petra (předsedu Svobodných), Malého Ladislava, Malého Radomíra, Myslína Josefa, Němcovou Miroslavu (výkonnou předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR), Nepraše Tomáše, Pešekovou Máriu, Petříka Lukáše (šéfredaktora serveru Europotrál), Pospíšila Ignáce, Protivínského Vlastislava, Rybovou Zdeňku (předsedkyni Hnutí pro život), Řápkovou Ivanu, Semína Michala (předsedu iniciativy D.O.S.T.), Skřipského Marka, Stodolu Jiřího, Strejčka Ivu (europoslance), Šlechtu Ondřeje (šéfredaktora serveru Eurabia), Šojdrovou Michaelu, Tětivovou Lenku Kateřinu, Tobiáše Milana, Tomského Alexandra, Ucháčovou Kateřinu, Valentu Jakuba, Zimovou Dušicu, Zrna Matyáše (místopředsedu Občanského institutu)") nesměli veřejně hlásat své názory. Vtipně se s tím vypořádal Ladislav Jakl, který ukázal, do jakých absurdit bojující demokracie vede.

Pro jistotu dodávám, že Seznam klerofašistů, kleronacistů, lefebristů a příznivců diskriminace v ČR je provokace neznámé provenience, neboť identita "Radomíry Clément" není známa. Zcela určitě s tím nemá nic společného ani Věra Tydlitátová, ani Ludmila Hamplová, neboť to není jejich styl.

Budovatelská písnička

Kita almonit (Bezejmenná četa)

Kdyby Američané věděli

Užitečný monitoring zaujatosti US medií přináší spolek If Americans Knew a jeho zakladatelka Alison Weirová.

Jan Fojtík v. Kamil Pixa

Střípek k dějinám normalisace poskytla Miroslava Filípková: "V březnu 1970 mě přijali v Krátkém filmu. Synovi Kamilovi o mně řekl Jaroslav Pixa, manžel Milady Pixové, kterou JF v Reportáži nařkl "z nedisciplinovanosti". Celý, skoro stoletý život usiloval Jaroslav Pixa o očistu své ženy. Zaručil se za mě Vladimír Vrána, u kterého JF nějaký čas za okupace bydlel a jenž byl vězněn na Pankráci. Vrána psal kvůli mně Husákovi iredakci Rudého práva. V dubnu 1970 měl vedoucí ideologického odd. ÚV KSČ Jan Fojtík krátký telefonát. Čestná předsedkyně Svazu žen, vysoká funkcionářka mírového hnutí Gusta Fučíková vznesla prostý dotaz: Jak je možné, že má Filípková práci? Fojtík volal generálnímu řediteli Čs. kinematografie. Generální volal řediteli Krátkého filmu. Kamil Pixa mě nevyhodil. Řekl, že by se nemohl podívat na fotografii své matky Milady. Miladu Pixovou zastřelil v Terezíně esesák Jäckl."

Zatímco Fojtík byl kamarád Fučíkové, Pixa kvůli své matce Fučíka nenáviděl. Nicméně to nijak neomlouvá jednoho z nejhorších příslušníků StB, které kdy měla, i když to byl umělec. To, že Just po něm chtěl pokání, je naivní: "Pixa je na tom podobně – dokonce ve své tehdejší činnosti vidí dodnes jakési kreativní prvky (Výslech – to je umění!), ve šmírování a shromažďování kompro-materiálů (operace Trpaslík) spatřuje jakési »nádherné dobrodružství« (My jsme se bavili, byla to ohromná hra)."

Nový a nový – absolutní a relativní

Francouzština je jeden z mála jazyků, která umí přímo rozlišit mezi absolutně novým (fr. neuf), tj. čerstvý, a relativně novým (fr. nouveau), tj. aktuální. Naproti tomu když se v češtině řekne nový, tak se tím automaticky myslí absolutně nový, s výjimkou idiomatických spojení typu: "Koupil jsem si nové auto," kde to nové auto klidně může být ojeté. Domnívám se, že je to další z neblahých důsledků antinominalismu, kdy nové může být nové jen absolutně, ačkoliv Nový zákon je nový již 2000 let, nové koření (angl. newspice) je nové 500 let a nový mešní řád (lat. Novus Ordo Missae, NOM) je nový 40 let. Tak proč 6 let starý nový správní řad, 4 roky starý nový zákoník práce a dokonce rok starý nový trestní zákoník najednou nové nejsou?

Tato absolutisace se promítá i do rodiny. V české rodině je například pojem babička absolutní, a to i pro její syny, vyjma oslovení, kde zůstává "mami". Pozor však na překlady. Třeba v angličtině by absolutní pojetí bylo nesmyslné a sousloví our grandmother ve většině kontextů nemožné.

Juan Rodríguez Lozano

Známý katholický fundamentalista, Radomír Malý, na Semínově blogu napsal: "Lze snad čekat od socialisty Zapatera, který se chlubí tím, že jeho dědeček padl v boji proti Frankovi, tedy na straně komunistů, že bude vstřícný vůči obětem komunismu, tentokrát pro změnu kubánského?" Jak vyplývá ze španělské verse původní wikipedie, bylo to poněkud jinak.

Juan Rodríguez Lozano (1893–1936) byl z vojenské rodiny a celý život byl vojákem. Po vyhlášení II. španělské republiky se z něho stal tajný socialista: Voják tehdy musel být naprosto apolitický, a proto tajný. Přesto v únoru 1934 důvěrně nabídl své služby hlavním socialistickým novinám El Socialista. Dne 5. října 1934 však vypuklo na protest proti vstupu CEDA do vlády socialistické povstání. Armáda ho potlačila (Rodríguez se na tom take podílel), list El Socialista byl zastaven a jeho majetek zabaven. Tak byl zajištěn i Rodríguezův dopis.

Process s Rodríguezem skončil tak, že byl pro "jednání neslučitelné s postavením vojáka" uvolněn do záloh. V roce 1936 vyhrála volby Lidová fronta. Za 2 měsíce byl Rodríguez amnestován.

Jenže v noci z pátku 17. na sobotu 18. 7. 1936 začalo vojenské povstání.  Rodríguez byl ve své posádce v Leónu zatčen. Vojenský stanný soud ho odsoudil k smrti a dne 18. 8. 1936 byl popraven. Záznamy o jeho processu se nedochovaly, takže není známo odůvodnění rozsudku smrti. Lze se domnívat, že nějaké hlubší opodstatnění neměl, že šlo o typickou frankistickou brutalitu vůči nepřátelům povstaleckého régimu.

Co z toho vyplývá? Nepoučitelní pravičáci jako Malý dávají socialisty a kommunisty do jednoho pytle, jako kdyby mezi nimi nebyl zásadní rozdíl. Pak se diví tomu, že ostatní nerozlišují zase na ultrapravici.

Frankistická diktatura byl nelidský régime, který zavraždil desítky tisíc lidí jen proto, že měly jiný názor. Poučení pro dnešní bojující demokracii, která rovněž pronásleduje lidi s odlišným názorem: Skutečná demokracie je něco úplně jiného, jejím znakem je tolerance.

Jak začala Beatlemania v Americe

US nahrávací společnosti považovaly britské zpěváky a skupiny za lokální fenomén, který v USA nemůže uspět. Jako kuriositu CBS natočila reportage o britském šílenství fanynek Beatles a dne 22. 11. 1963 ji odvysílala v The CBS Evening News With Walter Cronkite.

Příští den 15letá školačka z 9. třídy, Marsha Albertová, napsala do radia WWDC: "Why can't we have music like that here in America?" A tím to začalo.

V úterý 17. prosince 1963: "Having received a copy of "I Want To Hold Your Hand" from England - Carroll James decides that its US premiere should be introduced by the young girl who had requested the record. He contacts Marsha Albert and invites her to the WWDC studios. She introduces the record with the words "Ladies and gentlemen for the first time on the air in the United States - here are the Beatles singing 'I Want To Hold Your Hand.'" (MP3)

The oft-used expression "the phones lit up" does not begin to describe the reaction that WWDC experiences. Listeners phone in repeatedly to request the song. Carroll James and the radio station react by placing their solitary copy of the record in heavy rotation. The frequent playing of the record elicits even more listener response.

Listeners start bombarding Washington record stores with requests for a record and artist that none of the stores have even heard of. The grassroots reaction has begun..."

Jochovy bláboly

Ačkoliv obvykle Roman Joch píše zajímavé články, bohužel je z nich příliš často cítit, že je bytostný ideolog. A jako každý ideolog dává přednost dogmatům před fakty. Tak i v článku Židobolševici? Klérofašisté?

Jednou ze zásadních Jochových vad je, že neví vůbec nic o islámu. A čím méně o něm ví, tím více ho nenávidí. Tak Joch bez skrupulí tvrdí: "Jen dvě náboženství znají  koncept Mesiáše – judaismus a křesťanství. Tato monoteistická náboženství říkají, že Bůh – Hospodin stvořil svět i člověka a zjevil mu Zákon, podle kterého má člověk žít." Ve skutečnosti má koncept Spasitele pochopitelně i islám. Říká se mu مهدي‎ (Mahdí).

Pro islamofoby je typické, že islámu upírají mnoho konceptů, které sdílí s se všemi abrahamovskými náboženstvími. Např. pojem Bůh – الله‎ (Allah) je v případě, že se mluví o islámu, z arabštiny zásadně nepřekládán, což je absurdní.

Dalším Jochovým nesmyslem je účelové nerozlišování mezi židy a Židy tam, kde se mu to hodí. Nikdo nikdy netvrdil, že kommunisty byli židé – to by bylo absurdní. Ale co disproporční počet Židů v SDDSR(b)? Opravdu není kommunism židovský výtvor?

Pro-life fanatička

V roce 1988 byly zásluhou Scottovy kliniky (Toronto, Ontario) v Kanadě legalisovány interrupce. Tím se toto zdravotnické zařízení stalo trnem v oku pro-life fanatikům, kteří neustále obtěžovali jeho klientky. V roce 1994 s tím došla soudu trpělivost a vydal restraining order. Jeho neuposlechnutí není žádná legrace, takže se mu všichni podrobili, až na Lindu Gibbons. Ta podle svého vlastního vyjádření strávila ve vězení postupně 75 měsíců za jeho soustavné porušování, aby uchlácholila své svědomí, že v dikci pro-life fanatiků sama zavraždila své dítě.

Nyní je tato vražedkyně pro pro-life fanatiky vězněm svědomí. Jistě, ve srovnání se skutečnými vrahy je doba, kterou strávila ve vězení, nepřiměřeně dlouhá. Ale co jiného dělat s člověkem, který úmyslně ignoruje soudní příkaz?

V souvislosti se samolepkovým processem proti Vondrákovi a spol. nechci být špatným prorokem, ale domnívám se, že podobná kriminalisace v civilisovaných státech legálních aktivit povede ke stejnému výsledku: k radikalisaci neonacistů od občanské neposlušnosti až po terrorism.

Veronika Kočová v. Obvodní soud pro Prahu 9

Příběh jedné justiční svévole. Naštěstí ji zastavil ústavní soud. Pěkný je zejména § 42 i. f.: "Nikoho nelze nutit, aby využíval všech výhod, které mu současná civilizační úroveň nabízí, přičemž zájem dítěte, aby mělo zajištěnu „kvalitní“ soudobou péči (z hlediska materiálního), nemůže bez dalšího převážit nad jeho zájmem a právem, aby bylo vychováváno vlastními rodiči. Jinými slovy řečeno, odnětí dítěte rodičům z důvodu ohrožení na životě nemůže být v demokratické společnosti založeno pouze na srovnání předpokládané životní úrovně dítěte s úrovní, kterou by v rámci společnosti mohlo dosáhnout jinde." Kamberský: "Ukrást matce dítě je lumpárna. Ale ukrást dítěti matku je zločin."

Těžká rána srbofilům

ICJ uznal legalitu vyhlášení nezávislosti Kosovy: "Addressing the court in The Hague, ICJ president Hisashi Owada said international law "contains no applicable prohibition" of Kosovo's declaration of independence. "Accordingly, [the court] concludes that the declaration of independence on 17 February 2008 did not violate general international law," he said." To zas bude keců fanatických srbofilů o maffiánském státu.

Ukázalo se, že se OS podstatně mýlil, když psal, že v případě Kosovy došlo k porušení mezinárodního práva.

Bezmozci v Plzni

Plzeňský soud vyzval: „Adolf Weiner, nar. 18. 2. 1869, nechť se do 1 roku od vyvěšení vyhlášky přihlásí soudu.“ To není překlep, ale vážně míněná výzva: "Podle místopředsedy soudu Karla Svobody je výzva i vůči 131letému muži běžnou praxí, bez níž by soud nemohl jeho smrt fakticky uznat." Poznámka: Ve skutečnosti 141letému.

Pokud takovou bezmyšlenkovitou pitomost udělá správní úředník, je to smutné, ale dá se to snad ještě pochopit. Pokud soudce, je to známka toho, že na svém místě nemá co pohledávat. Jak chce spravedlivě rozhodovat, když není schopen zákon vyložit tak, aby to neuráželo zdravý rozum?

Tomáš Sobek: "Charles Montesquieu (1689-1755) ve svém díle De l’esprit des lois (1748) napsal, že zákony mají být uvažovány tak, aby nebyly v rozporu s povahou věcí, což je formulace, kterou převzal Portalis v tom smyslu, že obsah práva pramení z požadavků reality a výklad zákonů by to měl respektovat. Portalis prezentoval Code civil tak, že jeho funkcí je stanovit obecné maximy, které budou mít mnoho implikací, a že jeho účelem není detailní úprava, která odpoví na každou právní otázku. Zákon nemá být podrobný návod, ale má poskytnout soudci obecnou ideu, která ho nasměřuje ke konkrétní aplikaci. Portalis nechápal kodex jako revoluční dokument, v jeho koncepci právo nemá vytvářet novou společnost, ale má být v harmonii se stávající společností. Právo se má přizpůsobit lidem, jejich zvyklostem a potřebám, právo tu je pro lidi a ne lidé pro právo. Právo má respektovat zavedenou společenskou praxi, ovšem pokud není nemravná. Potřeby a zájmy lidí jsou ale tak rozmanité, proměnlivé a nepředvídatelné, a proto zákon nemá, ani nemůže nahradit právo jako přirozený rozum."

Česká cesta k magické společnosti

Další skvělý Stern. Na rozdíl od posledního blábolu Bělohradského napsal text, který od české levice očekávám a který má nějakou hodnotu. Cituji: "Polský antikomunismus je zcela jiný než český. Poláci svrhli komunismus jako cosi cizího. Jejich operace svržení byla definována takto: "Přišel sem cizorodý prvek, element cizí národnímu tělu a načas se zde uhnízdil. Nakonec jsme ho však dokázali vypudit." Tuto interpretaci - lhostejno nakolik legitimní - podporují dva "jakoby důkazy": 1) komunismus přeci rovná se Rusko, a to je náš odvěký nepřítel, 2) komunismus přeci znamená ateismus a my jsme národem nábožným." + "Antikomunismus nemůže být v České republice tak úspěšný jako v Polsku, protože by musel vystříhat miliony políček filmu ze všech těch Pyšných princezen, u nichž si každý rok na Vánoce Češi stvrzují svou existenci, svou podstatu. Kdyby se antikomunismus pokusil uhasit tuto elektronickou vatru, udusil by národní existenci samotnou. Musí být tedy velmi osobitým a vynalézavým. Anebo též zoufalým a hysterickým."

Nekorrektní vtip

Předem se omlouvám.

Píše blondýna do nemocnice: Milý dárče, děkuji Ti za Tvé srdce. Moc mi pomohlo. Doufám, že i Ty se brzy uzdravíš.

VÚDDŠSŠZŠŠJ Chrastava

Soutěž o nejabsurdnější zkratku všech dob vyhrává VÚDDŠSŠZŠŠJ Chrastava, který je ale na Internetu jen pod cudným VÚDDŠ.

Privatisace trestní justice

Troll "IMHO" JK "IMHO" a další se nesmírně pohoršovali, když jsem napsal: "Pokud se poškozený s pachatelem vyrovná, tak státu do toho nic není – zde pachatel poskytl million dollarů, což není právě málo. To věděli už ve středověku, až hrabivý absolutistický stát, který chtěl pomocí prokurátorů pokutovat zločince a vydělat tak na zločinu, to změnil. A nakonec se žaloba změnila v obžalobu, jenže do vědomí dilettantů to dosud neproniklo." Jak to může fungovat v praxi.

Updated.

Vypínání horké vody během léta

Vypínání horké vody během léta je dědictví kommunismu. Míra postkommunismu se pozná podle toho, na jak dlouho: "Switching off hot water for a while is not too surprising. Many parts of Europe still do this, including the Czech Republic. In my district of Prague, we get our hot water switched off in July for about 4-6 days. We know about a month in advance, so it is pretty easy to deal (my trick - hit the gym or pool and take a shower there). But three weeks???"

Normální je pravidelné plánované letní odstávky zrušit úplně. Někde si vypínání nenechají líbit, takže Západ o tom točí udivené reportage.

Manifest kryptokommunismu

Texty Štěpána Kotrby nemá cenu číst kvůli tomu, co sděluje, ale metakriticky – kvůli tomu, co je za nimi. Nyní vydal text Pravici nebo levici? Není to jedno?, který je úžasný tím, že je to dokonalý manifest kryptokommunismu. Kotrba sice není takový demagog jako vůdce českých kryptokommunistů a nejobratnější manipulátor dneška, Jan Keller, ale tím lépe, protože je pak kryptokommunism více vidět na první pohled, bez nějaké složité dekonstrukce. Zároveň je ale třeba upozornit na to, že Kotrba je jako trockista etatistou, což ale není definiční znak kryptokommunismu. Naopak se potvrdilo, že definičním znakem každého (krypto)kommunisty je rusofilie.

Obama Bumper Sticker Removal Kit

Jak se dělá politický humor v USA. Máme se ještě hodně co učit. Nejlepší je využití hesla "Yes You Can!" pro alternativní methody odstranění nálepky.

Právo je jen jedno

Zaujala mne Kapitánova kritika: "Velmi mne zaujal Petersův článek o Westermarckově jevu. A to nejen proto, že bravurně popřel svou vlastní tezi o "jediném právu"". Nějdřív jsem nechápal, co tím vlastně chce říci. Pak mi došlo, že naráží na tuto mou větu: "V pokrokových státech (Francie, Belgie, Nizozemsko, Turecko, Brazílie a Japonsko) proto na základě genetické sexuální přitažlivosti není incest trestný."

No, Kapitán si popletl právo a právní řád. To je banalita, to neumějí rozlišit nejen novináři, ale často dokonce i právníci, jako kdyby to bylo nějak zvlášť obtížné. Zajímavější je otázka, proč je právo jen jedno, ačkoliv se právní řády od sebe liší. Na to jsou dvě odpovědi:

1. přirozenoprávní. Podle ní nespravedlivé "právo" (zde konkrétní "právní" normy, tedy přesněji řečeno ustanovení právního předpisu daného právního řádu) není právem. Stíhat za zločin krvesmilstva ty příbuzné, které nechrání Westermarckův jev, je nespravedlivé, protože jde o zvláštní druh nepříčetnosti. Proto ani právní.
2. positivistická. Podle ní je nespravedlivé právo špatné, ale pořád právo, tedy formální součástí právního řádu. Protože je však špatné, nemělo by se applikovat, tedy de facto (v konkrétní věci) právem (tj. applikovatelnou právní normou) není. Tedy důsledek je stejný jako u přirozenoprávního pojetí.

Stejně jako většina českých právníků jsem zastánce přirozenoprávní koncepce, ačkoliv na Západě převažuje positivistická.

Teď může někdo namítnout, co incest těch, které chrání Westermarckův jev, a přesto spolu ze zvrhlosti souloží? To je evidentní delikt a právní řád by ho stíhat měl. Pokud tak nečiní, je to z legislativní ekonomie, protože takových případů (oba milenci zletitilí nebo (v případě sourozenců) dospělí) bude minimum a de minimis non curat praetor.

Politici a novináři

Jan Němec: "Jenomže veřejnost i v přímých přenosech byla svědky, jak ostatní opravovali Radka Johna - např. že ústavní zákon nemůže začít platit hned, záměny Pandurů za Gripeny a pod. Nevadilo vám to střílení od boku?"

Miroslav Kalousek: "No, každý z nás, kdo jsme vstoupili do politiky, jsme byli ještě chvilku v zajetí bývalého povolání. Někteří jsme měli to štěstí, že jsme předtím dělali seriozní práci, někteří předtím byli publicisté, kteří stříleli od boku. Myslím, že to je otázka několika týdnů."

Trollovi se nezavděčíš

Vodník mi pořád nevěří, že JK je troll. Tak to dokažme na nejnovějším výplodu JK, který pro jistotu, kdyby snad jeho zvratky někdo přehlédl, postoval rovněž jako "diskussi" k naprosto nesouvisejícímu článku. Této trollistické technice se říká tapetování.

Napsal jsem poměrně komplikovaný článek, který mne odhadem stál tak 4 hodiny času (nejen psaní, ale zejména shánění podkladů). Přitom mne psaní příliš nebavilo, udělal jsem to hlavně proto, aby si JzP dal pozor na trolly, když už dopustil, že se z jeho blogu stalo jejich semeniště, od čehož se i Vodník distancoval.

Troll každou vaši vlastnost, každou vaši větu obrátí proti vám. Na wiki mají pravidlo AGF – předpokládejte dobrou víru. Troll se vždy řídí pravým opakem: předpokládejte špatnou víru. Tak mou nechuť k vágním kvantifikátorům ve výpovědích o objektivních skutečnostech (Kolik je "most U. S. states"? 30? 40?) obrátí proti mně. Přitom to podstatou článku vůbec nebylo. Tou bylo, že Lieblingovo extradiční řízení nebylo o útěku z vězení, nýbrž o pohlavním zneužití.

Chápu, mohl jsem mu věnovat i 5 hodin a zjistit si, jak je to v Kalifornii s trestností útěku z vězení přesně. Místo toho jsem měl tu drzost a pouze to předpokládal. A stalo se, že blbě. Inu, předpoklad je pouze předpoklad, nikde není zaručeno, že je správný. Ale to trolla nezajímá. Zjistil nepravdivost předpokladu a jásá. Slušný člověk by napsal, že předpoklad ověřil a že je mylný. Jenže troll je hnán jinými motivy – nenávistí ke své oběti. Přitom si ale tento parasit neuvědomuje, že když svou nenávist přežene, svou oběť ztratí. Nutí mne někdo psát LW? Nenutí. A stejně jako na wiki už nejsem téměř aktivní, tak ani na LW nemusím být tolik. JK si pak bude muset po Čulíkovi a mně najít další oběť, kterou bude obtěžovat. Kdo to asi bude?

Bzdít na náměstí

Starší příspěvek Tomáše Klvani k smysluplnosti diskussí.

Antisemitský sionism

Známý kalvinistický fundamentalista, Pat Robertson, v roce 1991 napsal knihu The New World Order, kde obvinil Židy z celosvětového spiknutí: "A summary of Robertson’s book is found on page 177 of the writing in which Pat says a conspiracy has existed in the world working through Freemasonry and a secret Order of the Illumaniti, a group combining Masons and Jewish Bankers." To však nijak nebránilo, aby dostal sionistickou cenu: "Pat Robertson will be honored by the Chicago chapter of the ZOA for his consistent support of Israel with the State of Israel Friendship Award on Sunday, July 14 [2002]."

Polanski – The Pianist

Úryvek:

—I blame the Americans.
—For what? For my tie?
—American Jews, and there are a lots of them, what have they done for us, hey? People here are dying, haven't got a bite to eat. The Jewish bankers over there should be persuading America to declare war on Germany.

Proč Carter nemohl promluvit na sjezdu Demokratů

Dershowitz vysvětluje: "The Democratic Party, and its leaders, made a deliberate decision not to invite Jimmy Carter precisely because they so fundamentally disagree with the bigotry toward Israel and its Jewish supporters that he displayed both in his mendacious book Palestine: Peace Not Apartheid and in his subsequent television appearances. They decided that they, as a party, did not want to be associated with Jimmy Carter's despicable views. This took courage, more courage than the Republican Party showed in 1992 when they invited Pat Buchanan, to deliver a prime time speech at its convention."

Horší než za kommunismu

Boj s extrémisty se nyní v ČR dostal do stádia, kdy je zde větší bezpráví než za normalisace, jak píše Tomáš Pecina. Za kommunismu: "Přesto bylo těsně před počátkem líčení oznámeno, že přístup mají pouze osoby se vstupenkami a osm přímých rodinných příslušníků obžalovaných. Poté se skutečně dostavilo asi třicet osob, vesměs příslušníků StB, které se vykázaly vstupenkami a zaplnily soudní síň. Přímí příbuzní byli též vpuštěni, když se nejprve legitimovaly a byli zapsáni." Nyní: "Jak stěžovatel, resp. jeho obhájce, zjistil, v jednací síni bylo již před vyvoláním věci v části určené pro veřejnost přítomno cca 10 osob, mezi nimiž poznal občanského aktivistu Marka Papeho a několik příslušníků Policie České republiky v civilu. Veřejnost, která měla o účast na hlavním líčení velký zájem, nebyla do jednací síně vpuštěna s výjimkou několika novinářů vůbec, a to včetně rodinných příslušníků obžalovaných."

Westermarckův jev

Vodník poukázal na to, jak pánové kalvinisté opět zapomněli na biologii, na 120 let známý Westermarckův jev. Oč jde? Aimee Louise Sword (na fotce se synem) "dala svého syna k adopci hned po narození. Až do čtrnácti let jí jeho adoptivní rodiče rok co rok posílali fotografie. Ve čtrnácti s tím přestali. Údajně se obávali, že by se mezi matkou a synem mohl vytvořit sexuální vztah. Matka se ale kontaktu nevzdávala a syna vyhledala přes Facebook. Když se s ním sešla, vyspala se s ním." Za tento skutek dostala (nikoliv, jak píší Novinky, že teprve dostane) trest 9 až 30 let (US zvláštnost, že nedostanete přesnou sazbu), což se v ČR nedává ani za brutální vraždu.

Přitom měl soudce přihlédnout právě k Westermarckově jevu. V pokrokových státech (Francie, Belgie, Nizozemsko, Turecko, Brazílie a Japonsko) proto na základě genetické sexuální přitažlivosti není incest trestný. Jenže to bychom nesměli být v USA, kde berou příliš vážně 6. přikázání (na rozdíl od katholictví) a na biologii kašlou. Ale můžeme jim vyčítat, že pro ně Desatero není cár papíru? Myslím, že nikoliv, pouze je to jasný důkaz, jak špatný morální kodex Desatero je.

Útěk před spravedlností

Na DS se rozmáhá to, co mne pokaždé dokáže vytočit: Trollové typu "Daniely", JK či "anonyma" píší neuvěřitelné pitomosti a různí naivkové jim sedají na lep. Byl to jeden z důvodů, proč jsem na LW zrušil diskusse, a pokud se bude opakovat pokus takovou žvanírnu exportovat sem, je možné, že k tomu znovu přistoupím. Chápu, že ne každý je odborník, ale když už chce diskutovat, tak by měl alespoň odbornost rozpoznat. To se JzP nepodařilo. Žádám ho proto, aby nikdy nediskutoval o žádné spiklenecké theorii, protože když je schopen skočit na špek jen trochu přesvědčivě psanému blábolu anonymního trolla, jak chce rozpoznat úskalí mnohem složitějšího problému jako je spiklenecká theorie?

Ale anonymního… Ve skutečnosti je identita toho trolla zjevná každému, kdo umí do 5 počítat a kdo si přečte původní diskussi, aby se podíval, kdo se tam vytahoval znalostí okolností počátku nynějšího extradičního řízení. Ty nyní použil znovu, zřejmě mu jednou pracně nabyté znalosti nedávají spát, aby se s nimi nechlubil při každé příležitosti. Troll zůstane trollem, jak svou geniální intuicí rozpoznal Vodník. Jen mne zaráží, že ho na svém blogu toleruje, když ho na LW hubil při každé příležitosti.

Proč mne vlastně tento způsob trollingu vytáčí více než nadávky? Je to z mnoha důvodů. Předně je to amorální bohorovnost trolla. O problematice neví vůbec nic a přesto pindá neuvěřitelné kraviny. Expert to sice pozná na první pohled, ale co lidé typu JzP? To je přeci čestný člověk. Má ho odborník nechávat v omylu, protože si za to, že uvěřil žvanilovi, může sám? Velké morální dilemma. Myslím, že se do budoucna budu spíše řídit heslem: Komu není rady, tomu není pomoci, ale nyní jsem se ještě rozhodl věci uvést na pravou míru. Expert sice nesmysl pozná na první pohled, ale napsat článek, který přesvědčí i naivky, trvá hodiny. K čemu taková námaha? Blábol smazat a kdo uvěřil, jeho blbost.

"Anonymovo" tvrzení, že USA chtěly vydat Lieblinga pro skutek, který je v českém právním řádu klassifikován jako maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 337 NTZ, v 1. odstavci trest až 3 roky; za útěk z vězení trest až 5 let) je lež. BBC: "He is facing a US arrest warrant over his conviction for unlawful sex with a 13-year-old girl in 1977." Čl. II smlouvy č. 48/1926 Sb. z. a n. ze dne 2. července 1925, mezi republikou Československou a Spojenými Státy Severoamerickými o vzájemném vydávání zločinců (všimněte si bodu 2):

Čl. II

Podle ustanovení této smlouvy budou vydány osoby, které budou obviněny anebo odsouzeny pro některý z níže uvedených trestných činů:

1. Vraždu, v to zahrnujíc otcovraždu, vraždu úkladnou, úmyslné zabití, otrávení anebo vraždu dítěte;
2. násilné smilstvo, vyhnání plodu, soulož s děvčetem mladším čtrnácti let;
3. únos nebo bezprávné zadržování osob ženských nebo děvčat k smilným účelům;
4. dvojženství;
5. žhářství;
6. úmyslné a bezprávné zničení nebo poškození zařízení železnic, bylo-li tím způsobeno nebezpečí pro život lidský;
7. trestné činy spáchané na moři:
a) námořní lupičství v rozsahu obecně uznaném a stanoveném mezinárodním právem nebo psanými předpisy;
b) bezprávné potopení nebo zničení lodi na moři;
c) vzpoura nebo spiknutí dvou či více členů posádky lodní anebo jiných osob na lodi na širém moři, má-li býti činěn odpor proti opatřením kapitána nebo velitele lodi anebo stalo-li se za účelem zmocnění se lodi lstí nebo násilím;
d) útok na osobu na palubě lodi na širém moři s úmyslem způsobiti poškození na těle;
8. vloupání se a násilné vniknutí do cizího obydlí v noci s úmyslem spáchati tam trestný čin (burglary);
9. vloupání se a násilné vniknutí do úředních místností vládních a veřejných úřadů anebo do úředních místností bank, bankovních závodů, spořitelen, schovacích ústavů, pojišťoven a jiných společností, nebo do jiných nikoliv obytných budov s úmyslem spáchati tam trestný čin;
10. loupež, t.j. úmyslné a násilné odnětí cizích věcí nebo peněz buď násilím proti osobě nebo uvedením jí ve strach a nepokoj;
11. padělání listin anebo uvádění v oběh nebo použití padělaných listin;
12. padělání nebo falšování úředních listin vládních nebo listin veřejných úřadů, v to zahrnujíc i soudy, jich rozšiřování anebo podvodné použití takových listin;
13. padělání peněz ať kovových nebo papírových, padělání cenných papírů nebo kuponů veřejných dlužních listin, jež vydány byly správou veřejnou (státní, zemskou, župní, okresní nebo obecní), bankovek anebo jiných prostředků veřejného úvěru, padělání pečetí, kolků, razítek nebo známek správy státní či jiné jich rozšiřování a podvodné uvádění výše zmíněných předmětů v oběh nebo jich použití;
14. zpronevěra v úřadě nebo zlé užití moci úřední, bylo-li spácháno na území podrobeném pravomoci jedné z obou smluvních stran buď veřejným úředníkem nebo uschovatelem, přesahuje-li cena zpronevěřených věcí jedno sto dolarů anebo jich hodnotu v československé měně;
15. zpronevěra spáchaná kteroukoli osobou i najatou, buď stále placenou anebo jen zaměstnanou, ku škodě zaměstnavatelů nebo představených, jde-li o trestný čin, na který jest podle zákonů obou smluvních stran stanoven trest žaláře anebo jiný trest na svobodě, a přesahuje-li cena zpronevěřených věcí jedno sto dolarů anebo jich hodnotu v československé měně;
16. únos osob nezletilých nebo dospělých, t.j. unesení nebo zadržování osoby či osob s úmyslem vynutiti na nich nebo na jich rodinách nebo třetí osobě či osobách peníze anebo s jiným bezprávným úmyslem;
17. krádež, t.j. bezprávné odnětí věcí, osobního majetku nebo peněz v ceně dvaceti pěti dolarů nebo vyšší anebo jich hodnoty v československé měně;
18. nabytí peněz, cenných záruk anebo jiného majetku lstivým předstíráním; převedení na se peněz, cenných záruk anebo jiného majetku u vědomí, že byl bezprávně nabyt, přesahuje-li částka peněz anebo cena takto nabytého nebo na se převedeného majetku jedno sto dolarů anebo jich hodnotu v československé měně;
19. křivou přísahu nebo svádění k ní;
20. podvod nebo nevěrnou správu schovatele, bankéře, agenta (komisionáře), jednatele, t.zv. trustee, vykonavatele, administrátora, poručníka, správce, ředitele nebo úředníka některé společnosti nebo společenstva nebo jakékoliv osoby, jež má postavení vyžadující důvěry, přesahuje-li částka peněžitá anebo cena majetku, jenž byl předmětem trestného činu, jedno sto dolarů nebo jich hodnotu v československé měně;
21. činy trestné podle zákonů obou států o potlačení otroctví a o obchodování otroky;
22. úmyslné opuštění nebo úmyslné zanedbání výživy dětí nezletilých nebo na cizí pomoci závislých.

Vydání bude povoleno i pro spoluvinu na kterémkoli z výše vypočtených trestných činů, jakož i pro účastenství ať před činem trestným nebo po jeho spáchání, jakož i pro pokus některého z nich, je-li taková spoluvina, účastenství nebo pokus ohrožena trestem na svobodě podle zákonů obou Vysokých smluvních stran.

Co je za tím, proč se nevydává a nežádá o vydání za útěk z vězení? Je to proto, že útěk z vězení se považuje za přirozené právo každého vězně: "In other jurisdictions, the philosophy of the law holds that it is human nature to want to escape." Positivní právo sice může toto přirozené právo zvrátit (např. v ČR), neboť nepatří do katalogu lidských práv, ale jsou státy, kde se honoruje (např. Německo, Mexiko a možná též Kalifornie (Předpoklad se nepotvrdil, v Kalifornii je útěk z vězení trestný.)). Známá je kodifikace práva na útěk pro válečné zajatce.

Ještě je k tomu možné z hlediska komparativního práva dodat, že evropské právo tenduje k abstraktním skutkovým podstatám (maření výkonu úředního rozhodnutí), zatímco americké ke konkrétním (absconding, resisting arrest, prison escape etc.) Ale to je známá trivialita.

On by stačil zdravý rozum a jednoduchá úvaha: Je absurdní se domnívat, že zatímco trestné činy se promlčují, plea barganing by se promlčovat nemělo. US právní řád sice plea barganing toleruje, ale šťastný z něj není.

A k deliktu, z něhož je Liebling obviněn. Zdivočelí antinominalisté někdy nejsou s to pochopit, že vlivem odlišné kultury nelze někdy pojem pouze převést (přeložit doslova), ale je nutné použít pojem, který se názvem liší. Tak Táborský nikdy nebyl schopen pochopit, že nationality není národnost, nýbrž státní příslušnost, ačkoliv nation je národ. Jenže on je to národ specifický, státní či svrchovaný. Na západ od Rýna totiž více dají na stát než na ethnicitu, takže un Français není v první řadě Francouz, nýbrž občan/obyvatel Francie. Naproti tomu Čech v první řadě označuje ethnikum, i když má dotyčný třeba kanadské občanství. Přitom české národní menšiny tendují k západnímu pojetí. Čeští Romové se považují za Čechy, zatímco xenofobové jim češství upírají. Stejně tak government nelze "překládat" jako vláda, nýbrž jako státní správa. Vláda je anglicky the Cabinet. Konec exkursu.

Statutory rape není rape, i když je to matoucí. Už extradiční smlouva lišila mezi "násilným smilstvem" (dnešní znásilnění) a "souloží s děvčetem mladším čtrnácti let" (dnešní pohlavní zneužití). V Kalifornii se navíc pohlavní zneužití officiálně nazývá unlawful sexual intercourse. Nicméně vinou svého názvu i kulturních tradic není (na rozdíl od ČR) US veřejnost mnohdy schopna rozlišit mezi znásilněním a pohlavním zneužitím. Např. Kirstie Alley, známá z filmů Look Who's Talking s Travoltou, napsala: "When U wrote "for the record,Polanski copped to unlawful intercourse with a minor (as opposed to rape)..." did u mean we should think that it's LESSER than RAPE?" Přitom je naprosto jasné, že násilí je vždy více než nenásilí. A k tomu kalvinism popírající biologii: "THERE is NO SUCH THING AS CONSENSUAL SEX with a 13 year old girl".

A zbabělec lže i podruhé: "V pripade Romana Polanskeho se nejedna o moralni otazku, tu jiz pred 33 lety vyresil soud v LA a RP odsoudil." Ve skutečnosti: "Upon learning of the judge's plans Polanski fled to France on 1 February 1978, hours before he was to be formally sentenced." Ale co od trolla čekat jiného než lhaní? Všechny jeho bláboly patří smazat, aby nemátly naivky.

A poslední věc. Rozhodně nejsem ten, který by pohlavní zneužití nějak omlouval. Nicméně Liebling traumatisovaný vraždou své ženy skutečně byl a pohlavní zneužití je méně závažný delikt než znásilnění. I když… V ovzduší morální paniky z pedofilie je znásilnění v prvním odstavci méně trestné než pohlavní zneužití, což je morálně pochybné.

Updated.

České právo a jiné mýthy

Neexistuje nic jako "české právo", stejně jako neexistuje "česká mathematika" nebo "česká chemie". Právo je jen jedno.

Pro jednoduchost jsem napsal, jak se na věc dívá český právní řád, ale kalifornský se na to bude dívat obdobně. Znásilnění a pohlavní zneužívání jsou z hmotněprávního hlediska triviální delikty, které jsou všude na světě upraveny plus minus stejně. Otázkou je, jak to mají v Kalifornii s promlčením, ale to bych musel celou záležitost studovat více do hloubky, což se mi nechce.

Zarážející na celém příběhu je něco jiného. Nesmiřitelnost fundamentalistů (Vodníka & Cynika). Oběť se s pachatelem smíří, odpustí mu, ale fundamentalisté by přesto chtěli pachatele zavřít, až zčerná. Proč? Co je tedy křesťanské odpuštění, když ne to, že oběť nechce pronásledovat člověka, který ji kdysi ublížil? Ono taky mstít se po 33 letech může jen šílenec nebo fundamentalista, který neodpustí nikdy nic nikomu.

Stejně je zarážející etatism člověka, který tak dlouho žije ve svobodném světě. Předně nejde o žádné znásilnění, protože k žádnému násilí nedošlo. Stejně tak stát nikoho nežaluje (nejde o civilní process), nýbrž obžalovává, protože cílem obžaloby není peněžité nebo jiné obdobné plnění, nýbrž snaha uvrhnout někoho do žaláře. Zde 33 let od skutku. Každý moderní právní řád má diversion & mediation, tak věřím, že i kalifornský. Pokud se poškozený s pachatelem vyrovná, tak státu do toho nic není – zde pachatel poskytl million dollarů, což není právě málo. To věděli už ve středověku, až hrabivý absolutistický stát, který chtěl pomocí prokurátorů pokutovat zločince a vydělat tak na zločinu, to změnil. A nakonec se žaloba změnila v obžalobu, jenže do vědomí dilettantů to dosud neproniklo.

Důležitost náboženství ve vašem životě

ČR vyhrála.

Visací zámek - Traktor II

Hudba + text. Nebo původní post bez textu.

Patří Polanski do basy?

Jak má Cynik ve zvyku, napsal velice emotivní článek Polanski patří do basy, jehož základním sdělením je: "Polanski v USA před 33 lety omámil a znásilnil tehdy 13letou dívku." Jak to bylo ve skutečnosti?

Rajmund Liebling, známější pod svým pseudonymem Roman Polanski, byl traumatisovaný brutální vraždou své manželky Sharon Tate. Dne 10. března 1977 fotil akty 13leté, tedy dávno dospělé, Samanthy Gailey. Aby ji uvolnil, tak ji naléval sektem a dal jí methaqualon, sedativum posilující sexuální vzrušivost.

Co bylo dál, vylíčila Gailey sama: "We were alone and I didn’t know what else would happen if I made a scene. So I was just scared, and after giving some resistance, I figured well, I guess I’ll get to come home after this."

Podle českého nového trestního zákoníku znásilní ten, "kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti" (§ 185 NTZ). O násilí evidentně nešlo, prostý nesouhlas neznamená, že jeho překonání je násilí. Co se týká bezbrannosti, Gailey opilá nebyla, ani neusnula a methaqualon nemá omamné účinky. O znásilnění se nade vší pochybnost nejednalo.

Podle českého práva se Liebling dopustil pohlavního zneužití (§ 187 NTZ), neboť vykonal soulož s dítětem mladším čtrnácti let. V US právu je tento zločin označen matoucím názvem statutory rape (zákonné znásilnění), neboť podle americké právní fikce nemůže nedospělý ze zákona dát svobodný a informovaný souhlas k souloži.

Podle českého práva se znásilnění v prvním odstavci a pohlavní zneužití promlčuje (§ 34 NTZ, v angloamerickém světě mu odpovídá statute of limitations) v 10 letech, tedy v roce 1987, přičemž však podle starého TZ se promlčecí doba stavěla, pokud pachatel pobýval v cizině. Stíhat Lieblinga po 33 letech je absurdní, po 20 letech se promlčuje i vražda.

V roce 1993 se Liebling a Geimerová civilně narovnali. Liebling jí jako odškodnění zřejmě zaplatil 600 000 dollarů. V roce 2000 Geimerová prohlásila: "the event had been blown all out of proportion".

Ale je tady Cynik, který by se mstil až za hrob. Kde je křesťanské odpuštění člověku, který se 33 let choval řádně a nyní je před hrobem? Kde je ochota ponechat řešení případu soukromé dohodě pachatele a oběti? Nikde. Cynik se totiž nakazil fundamentalismem US kalvinistů. Je to vidět nejen zde, ale rovněž na přístupu k potratům a evoluci. Proto si jeho skupina nadále nezaslouží označení "tradicionalisté" (nejde jim pouze o tridentskou dogmatiku), ale "fundamentalisté", byť obvykle je toto označení vyhrazeno pouze pro kalvinisty.

Updated.

Poučení pro Vodníka: Jedna vlaštovka jaro nedělá

Vodníka se nemile osobně dotklo, když jsem mu připomněl starou pravoslavnou tradici zabíjení dětí jejich rodiči. Proto neustal a našel jednoho katholíka, Filipa II., který se ke svému synovi zachoval po vzoru pravoslavných, s tou výjimkou, že don Carlos byl šílenec, jak bylo u Habsburgů časté (chorobu do rodu zavlekla Johana Šílená), a blázince tehdy ještě neexistovaly, takže ho jinam zavřít nemohl. Filip II. měl sám vážné duševní problémy: V celém svém životě se nikdy nesmál, s jedinou výjimkou – když se dozvěděl o bartolomějské noci. Naproti tomu pravoslavné oběti byly mentálně v pořádku. Jedna vlaštovka jaro nedělá. Navíc katholické země jsem nikdy za vzorové nepovažoval.

Ale ve skutečnosti o tuto význačnou pravoslavnou tradici nejde. Jde o životní úroveň obyčejného člověka. Představa, že mužici v láptích jsou naplnění a ve volném čase přemítají o theologii, je naivní. To, že na Západě byla vždy největší svoboda a největší materiální dostatek, je důvodem toho, že věda, filosofie i theologie je zde rovněž nejrozvinutější. Pravoslaví se od hésychasmu (14. století) před 650 lety nezmohlo na nic a opisovalo tu od kalvinismu (Lucaris, který byl 6x (sic!) cařihradským patriarchou), tu od kommunismu (sovětský agent Maximus V.), tu od ekumenismu (Athenagoras I.).

Vodník píše, že před 150 lety to bylo v Rusku lepší. Ano, tehdy ještě nebylo zrušeno nevolnictví (přesněji řečeno: otroctví) – 1861 a neexistoval právní stát a poroty – 1864. Tím zmizely ty skutečné hodnoty: mužictví a bezpráví.

Černá vlajka v. Smajlík

Nejnovější blbostí, která se šíří po Facebooku jako mor, je zápas Černá vlajka v. Smajlík. Černou vlajku si dávají odpůrci vlády: "Na protest proti jmenování nové vlády,navrhuji na tento týden místo profilové fotky černou vlajku.Tento čin je symbolický ,leč potřebný.Prosím o vaši účast.Děkuji" Smajlíka její stoupenci: "Pan president jmenoval novou vládu. A to je snad důvod, hodit na profilovku smajlíka ne??"

Přijde mi to dětinské. Černá vlajka má momentálně 326 stoupenců, Smajlík 41. Je vidět, že v postkommunistickém prostředí má negativism vždy převahu. Z mých 330 "přátel" (lépe: kontaktů) má černou vlajku 16 lidí, smajíka 2. Je vidět, že stoupenců levice mám v kontaktech více.

Můj názor?

Den vychvaluj až navečer,
ženu až bude po smrti,
meč po bitvě,
led až když po něm přejdeš řeku,
svět nevychvaluj dřív, než vystřízlivíš.

anonymní německý autor z 12. století

překlad Ivan Wernisch

Martini - Plaisir d'amour (1780)

Hudba + článek o skladbě.

Czenglish ve Varech

Jan Čulík a jeho dcera napsali bystrý článek o jednom velkém českém problému: Když se Češi v angličtině posunou za pouhé slabikování, tak mají pocit, že umí anglicky. Ale neumí.

A problém zhoršuje úděsný sloh i v původním jazyce – češtině: "A potom to překládání těch typických českých "keců". Jestliže autor v češtině namísto "vyučování" použije termínu "vzdělávací aktivity", do angličtiny se to prostě nedá přeložit jako "educational activities" (str. 16) - to má být něco jako, že se vyjde před školu a žáci a učitel se před vyučováním chvíli drží za ruce? :)" S těmito byrokratismy se snažím bojovat celý život, ale marně. Tento způsob vyjadřování je nevymýtitelný.

Co bude s lidovou stranou?

Tomáš Halík: "Tradiční lidovci nebyli schopni myslet sociologicky: spoléhali na „moravský venkov“ a nevzali na vědomí, že se pronikavě a nezvratitelně mění struktura a společensko-kulturní profil věřících lidí. Ať se to komu líbí či nelíbí, jako ve většině evropských zemí už i u nás přestali být věřící jednotnou socio-kulturní skupinou, která by mohla mít jedinou politickou reprezentaci. To bylo možné před cca půl stoletím (konfesionální strany vznikly z tendence vytvářet „paralelní katolický svět“), ale teď už nejde obrátit celoevropský trend: Víra se individualizuje, entita věřících se názorově i sociálně pluralizuje, náboženství hraje úplně jinou roli v životě většiny dnešních věřících, než hraje třeba v islámu a než hrálo v premoderní společnosti: není už nositelem skupinové identity, nýbrž odpovědí na osobní existenciální a spirituální otázky."

* * *

"Lidé – i věřící – se při volbách řídí jinými kritérii, zajímá je dopad politiky na jejich konkrétní situaci, harašení „morálními hodnotami“ (zvláště pokud nejsou jasně vtěleny do příkladu výrazných křesťanských osobností) vnímají jako pusté propagandistické fráze. „Světonázorové strany“ (to platí i o komunistech) vymírají s tou vrstvou, která se silně identifikovala s ideologiemi a institucemi, mladá generace smýšlí zcela jinak."

* * *

"Křesťanství už nebude „masou“ (a bude-li si na ni hrát, zesměšní se), ale může mít významný vliv jako kompetentní hlas v celospolečenské diskusi, schopný komunikace s ostatními. Tuto podobu ovšem dnešní český „katolický svět“ má velmi, velmi sporadicky."

Rihanna - Hard

V mimořádné technické kvalitě – na VEVO. Vyžaduje však rychlý Internet – alespoň 2megabitovou linku, jinak obraz není plynulý.

Příčiny dnešní krise

Liberál Frits Bolkestein: "V Nizozemsku i jinde lidé říkají, že příčinou je nepodložená víra v trhy. Podle mého názoru nesou na prvním místě odpovědnost vlády. Zaprvé má být předmětem zájmu vlád takový zdroj mezinárodní nerovnováhy, jako je dvojí deficit v USA (fiskální a obchodní – pozn. red.). Zadruhé americká centrální banka snížila úrokové sazby na jedno procento, když měla být čtyři procenta, a vytvořil nadměrnou likviditu. Zatřetí americká legislativa nařizovala bankám, aby půjčovaly peníze lidem, kteří si chtějí koupit dům, přestože třeba nepředstavovali dobré úvěrové riziko. Takže vláda intervenovala na realitních a úvěrových trzích. A samozřejmě bankéři se chovali špatně – státní orgány jim to umožnily. Takže myslím, že tvrdit, že za to může nepřiměřená důvěra v trh, je nesprávné a krátkozraké."