5. prosince 2009

Polský Prométheus 1831

Autorem je Horace Vernet (1789–1863), francouzský akademik.

Vladimir, prvomučedník kommunistického jařma v Rusku

Byl umučen 7. února 1918 v Kijevě.

Nekvašený chléb

Ve svém předchozím příspěvku jsem ukázal, jak fótiovská sekta vznikla. Nyní nám zbývá ukázat, jak po 180 letech uspěla.

Je třeba odlišovat věrouku (dogmata) od pouhé liturgie. Zatímco věrouka nám říká, co je pravda, liturgie je symbolická a nemá pravdivostní hodnotu. Proto je spor o filioque zásadní. Jak je to s nekvašeným chlebem?

Vodník naprosto překvapivě píše: "Jinak to, že tak rajtujete na nekvašených chlebech (které nejsou to nejdůležitější, byť mnohem závažnější než se to jeví Vám)…" To by bylo pochopitelné pro nějakého kalvinistu s jeho symbolickou remanencí, zatímco u pravoslavného/katholíka/lutherána s jejich transsubstanciací to logiku nemá (V úzkém slova smyslu nejde v pravoslaví nebo lutheránství o transubstanciaci, protože se nemění podstata; Bůh pouze přistupuje k původní podstatě – konsubstanciace).

Jaké jsou možné věroučné posice?
  1. Kristovo Tělo je pouze v nekvašeném chlebu.
  2. Kristovo Tělo je pouze v kvašeném chlebu.
  3. Kristovo Tělo je v nekvašeném chlebu i v kvašeném chlebu.
Pravdivá je pouze jedna z těchto tří možností (4., že Kristovo Tělo není nikde, neuvažuji). Pokud je pravdivá 2., tak smířlivost s 3. je smířlivost s heresí.

Východní pravoslavné společenství a římští katholíci (na rozdíl od řeckých katholíků) uživají stejně jako židé nekvašeného chleba na základě 1K 5, 8: "Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy," nicméně uznávají i přípustnost kvašeného chleba. Katholíci dokonce opustili svou gothickou praxi malých, v ústech rozpustných, hostií ve prospěch lámaného chleba.

Co pravoslavní? Zatímco věroučný spor o filioque nikoho nezajímal, kvašený chleba byla pro pravoslavné kruciální otázka. Kvašený chleba byl jeden ze znaků, kterým se odlišovali od židů. Chléb bez kvašení není živý. Neživý chléb je Kristus bez duše, katholíci jsou tedy apollinarští heretici. Konstantin, kalvinisticky fanatický stoupenec Michaela Caerularia, dokonce v roce 1053 hodil z jeho pohledu neplatně vysvěcenou hostii na zem.

Nicméně officiální pravoslavná posice je 3., tj. oba druhy chleba jsou možné.

Updated.

Křesťanství pro Alexe Juchelku

Kopretina: "...pravý křesťan musí podporovat Israel a židovský národ. Všechno co milujeme je židovské: Písmo, patriarchové, proroci, Ježíš, panna Marie, apoštolové."

Že by se ta namyšlená a elitistická orthodoxie vůči názorům evangelické křesťanky Kopretiny měla vymezovat? Neměla by je obejmout v uslintané ekumenické "jednotě lásky"? A pravda? "Co je pravda?" (Jn 18:38)

4. prosince 2009

Poučení pro Kapitána

Kapitán soustavně označuje professionální vojáky jako žoldáky, jako kdyby v době, kdy byl žoldákem ČSLA, nedostával žádný žold. Tak se podívejme na mezinárodní právo, kterým se rusofilové tak ohánějí. Mezinárodní úmluva proti náboru, používání, financování a cvičení žoldnéřů z roku 1989 je definuje takto:

1. A mercenary is any person who:

(a) Is specially recruited locally or abroad in order to fight in an armed conflict;

(b) Is motivated to take part in the hostilities essentially by the desire for private gain and, in fact, is promised, by or on behalf of a party to the conflict, material compensation substantially in excess of that promised or paid to combatants of similar rank and functions in the armed forces of that party;

(c) Is neither a national of a party to the conflict nor a resident of territory controlled by a party to the conflict;

(d) Is not a member of the armed forces of a party to the conflict; and

(e) Has not been sent by a State which is not a party to the conflict on official duty as a member of its armed forces.

2. A mercenary is also any person who, in any other situation:

(a) Is specially recruited locally or abroad for the purpose of participating in a concerted act of violence aimed at:

(i) Overthrowing a Government or otherwise undermining the constitutional order of a State; or

(ii) Undermining the territorial integrity of a State;

(b) Is motivated to take part therein essentially by the desire for significant private gain and is prompted by the promise or payment of material compensation;

(c) Is neither a national nor a resident of the State against which such an act is directed;

(d) Has not been sent by a State on official duty; and

(e) Is not a member of the armed forces of the State on whose territory the act is undertaken.

Vtipný kommentář

Jak to chodí v ODS a TOP 09.

Kosovský ministr zahraničí vyhrožuje "krvavou válkou"

Zdroj: Serbianna

Tady se najmě ukazuje, jaký má současná vláda kosovského území smysl a úctu k mezinárodnímu právu. Zatímco nezávislost Kosova byla vyhlášena mírně řečeno právně dost problematickou cestou (z pohledu kosovských představitelů však byla právní, protože pro-kosovská), ve chvíli, kdy mezinárodní instituce vede pouhé slyšení ve věci kos. nezávislosti, vyhrožuje se násilím (ze subjektivního pohledu představitelů Kosova by případný výrok, že nezávislost je nelegální, byl považován za protiprávní).

3. prosince 2009

Sociologie Velkého schismatu

Vodníkovy pokusy (1, 2 a 3) vyložit své theologické stanovisko mne přiměly, abych se na věci podíval tak, jak mne to vždy nejvíce zajímalo, tj. nikoliv ideologicky, ale historicky, na reálné jevy.

Kolem roku 850 bylo vše ideální. V roce 843 Byzanc konečně překonala svou dlouhodobou heresi obrazoborectví (naposledy pod vedením cařihradského patriarchy Jana VII.) a patriarchou byl všemi uznávaný sv. Ιγνάτιος. Mezi Východem a Západem panovala harmonie. Nicméně s věcmi zamíchala politika, neboť v caesaropapistické Byzanci mohl císař poměrně silně zasahovat do církevních záležitostí. Sv. Ignác byl morálně zcela ridigní. Neměl slova kompromisu pro bývalé obrazoborce, ani pro veselé okolí 17letého císaře Michaela III. Opilce. Během mocenské čistky byl Ignác zbaven stolce a nahrazen všehoschopným dosud laikem Fótiem. Ignác se odvolal k papeži, protože tehdy ještě cařihradští patriarchové papežský primát normálně uznávali.

Konflikt byl zahájen. Papežem odsouzený Fotios si našel zástupný problém – filioque – a finální fase rozchodu Východu a Západu začala. Měla však několik peripetií. Tou hlavní byl VIII. ekumenický koncil (IV. cařihradský), který Vodník, vedle ostatních ekumenických koncilů, považuje za jediný zdroj dogmat. Podle katholíků se konal od 5. 10. 869 do 28. 2. 870. Podle pravoslavných jím byl až ten v letech 879–880. Tak který je pravý?

V prosinci 886 byl Fotios definitivně vyhnán. Nicméně jeho antilatinská strana nezanikla a nakonec v roce 1054 zvítězila.

Updated.

Lesk a bída diskussí

rozhodnutí vyhodit diskusse z titulní strany vyvolalo hodně hluku a lomozu zde i jinde. Zdá se, že nebyl pochopen jeho důvod a to, co mi na těch nekonečných disputacích vlastně vadí. Tak si to ukažme na dvou nyní právě probíhajících diskussích: o ethnicitě a o náboženství.

1. V diskussi se neposlouchá, co ten druhý chce vlastně říci.
Tvrdím, že ethnicita není objektivní, ale subjektivní. Gogo se s tím nesmíří a neustále mi vnucuje objektivní pojetí národnosti.

2. V diskussi se tomu druhému podsouvá, co vůbec neřekl.
Tvrdím, že ethnicita je subjektivní, ale netvrdím, že je svévolná. Gogo se mi přesto pořád snaží vnutit tu, že se mám prohlásit za Maďara, jinde za Křováka. Přitom nemusel chodit tak daleko. Nikdy jsem nebyl v cizině déle než měsíc, takže je vyloučeno, abych se cítil něčím jiným než Čechem. Gogo totiž jako správný technokrat zapomíná na jeden klíčový morální pojem: svědomí. Náboženství redukuje na pámbíčkaření a uniká mu náboženská morálka – hlavní přínos náboženství. Přitom by stačilo, aby si otevřel obyčejný katholický katechism, konkrétně bod 1776 sq.

3. V diskussích se tvrdí neuvěřitelné absurdity.
Alkibiades: "v prvé řadě jste příslušníkem toho národa, do kterého se narodíte". Zatímco u charakteru či IQ hraje biologická složka úlohu (neví se jakou), postupné získávání ethnicity je čistá akulturace, kde biologie hraje doslova nullovou roli. Pokud se Čechovi a Češce narodí dítě, které je jim odebráno a od malička vychováváno v Německu, nevyroste z něj Čech, nýbrž čistý Němec. Pokud se Vietnamci a Vietnamce narodí potomek, který neumí jinak než česky, má jen české kamarády a cítí se být Čechem, tak je to Čech, i kdyby se všichni rasisté postavili třeba na hlavu. Neexistuje totiž žádný objektivní příznak ethnicity, není s čím srovnávat. Cf. § 6 Benešova dekretu č. 5/1945 Sb. z. a n. II: "Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti."

4. Hlavní diskussní methodou je úpornost tvrzení.
Jan: "Opakuji, psaní s malým ž je bezpříznakové (nikoli tedy jen když jde o náboženství)" a basta. A znovu: "Nespoléhejte se příliš na své středoškolské znalosti, např. pravidlo o psaní označení příslušníků různých náboženství vám češtinář říkal pouze z didaktických důvodů."

5. Pochybné argumenty, ignorování reality
Gogo přináší vtip jako argument, přitom by měl vědět, že děd největšího ruského básníka, Puškina, byl stejný černoch jako Obama.

6. Diskusse nepřinášejí nic nového.
Názory těch 5–10 pravidelných diskutujích už znám jako své boty. Dopředu vím, jak asi budou reagovat. K čemu číst pořád to samé?

7. Osobní důvody
Vodník je charakterově jeden z nejlepších lidí, co znám, ačkoliv jeho názory jsou místy dosti absurdní. Tvrdí, že monotheism je původní a polytheism následný, ačkoliv religionistika na příkladě judaismu jasně ukázala, že je to naopak. Rovněž kathenotheism hinduismu ukazuje cestu od původního polytheismu k dnešnímu monotheismu. Stejně absurdně tvrdí, že katholíci odpadli od pravoslavných, ačkoliv to bylo přesně naopak. Ale má nějaký smysl o tom polemisovat, když 99 % čtenářů LW neví ani, kdo to byl Michael Caerularius? Dávám přednost dobrým osobním vztahům před hádkami.

Na druhou stranu, poté, co tady přestal otravovat Pepek, tak sem chodí trollovat JK a Zpravodajec dokonce vyhrožovat udáním. Podobné sračky sem nepatří. Nicméně, kdybych je smazal, to bych od "postižených" slyšel řečí. Tak je jen odklidím z očí většiny čtenářů.

Uzavřu slovy Andy: "Flame wars mne nezajímají", reklamu jim dělat nehodlám.

Jsou České dráhy jsou veřejnoprávní subjekt?

Radim Jančura prohlásil: "A jejich mluvčí pan Martínek (hejtman Pardubického kraje Radko Martínek - pozn. LN) tvrdí takové základní právnické nesmysly, že České dráhy jsou veřejnoprávní subjekt, přitom jsou soukromoprávní - jako my."

České dráhy, a. s. jsou zřízeny zákonem č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 100% vlastníkem všech akcií je stát. Na základě těchto 2 znaků lze dovodit, že ČD jsou veřejnoprávní subjekt.

1. prosince 2009

První americký špión

Byl to Nathan Hale, pověšený Brity, když mu bylo 21 let.

Omezení svobody projevu v Polsku

Čulíkův výtah z Timesů: "Taková srovnání [nacismu a kommunismu] hodně vadí historikům v sousedním Německu, protože bagatelizují intenzitu nacistického holocaustu proti židům." (V Timesech se píše "proti Židům", ale Čulíkovy znalosti češtiny nesahají tak daleko, aby byl schopen rozlišit mezi náboženstvím a národností.)

Marmarošský process

Guy Peters nezřídka poukazuje na Villágos jako na důkaz rozpínavého ruského imperialismu. Tento článek z r.1934 referuje o málo známém zásahu pokrokových okcidentálních uherských úřadů proti záludným stepním bestiím v hávu pravoslavných Karpatorusů z doby před 1. světovou válkou.

30. listopadu 2009

Zánik evropské politické vůle

Od dnešního dne je jisté, že Evropané ztratili poslední zbytky vůle ke svébytné politické existenci. Švédské předsednictví Evropské rady na schůzi Evropského parlamentu ve středu 25. 11. prosadilo takzvaný "Stockholmský program", který definuje priority Evropské unie na dalších pět let. Jeho obsah se z politického hlediska nedá nazvat jinak než katastrofálním: stěžejním bodem je poskytnutí stejných práv imigrantům, jako občanům EU. Švédský ministr za přistěhovaleckou politiku Tobias Billström nenechal nikoho na pochybách, když jednoznačně uvedl, že hlavním faktorem pro toto rozhodnutí je opět větší ekonomická efektivita, kterou dle něj plně politicky integrovaní imigranti přinesou:
"Managed well, migration can benefit everyone – not just the EU countries, but also the individuals who migrate and their countries of origin. If we are to reach the goal of becoming a dynamic and growing economy, we will have to be open to migration."
Tím pochopitelně zanikne základní politická dělba na občany a cizince. V případě, že má každý migrant a azulant stejná práva jako občan, jakákoliv dělba na občany a ne-občany zaniká. Jediným, kdo bude nyní z nového "kosmopolitního ráje" jménem Evropská unie vyloučen, bude zahraniční turista - jelikož nepobude v EU dostatečně dlouho na to, aby mu EU nová občanská práva udělila. Současné občany se pochopitelně na souhlas s touto nejradikálnější změnou politického systému od dob zavedení všeobecného hlasovacího práva nikdo nezeptal.

Server iHNED informuje o celé záležitosti z českého pohledu zde.

Update:
Zde je přímý výňatek z návrhu Stockholmského programu datovaného k pondělí 30. 11. (dostupný zde):
The European Union must ensure fair treatment of third country nationals who reside legally on the territory of its Member States. A more vigorous integration policy should aim at granting them rights and obligations comparable to those of EU citizens.This should remain an objective of a common immigration policy and should be implemented as soon as possible, and no later than 2014. (s. 65)
Update 1.12.:
Záznam debaty v Evropském parlamentu o Stockholmském programu je dostupný zde. V případě, že se Vám video nenačítá, klikněte v pravém dolním rohu videopřehrávače na ikonku "šroubováku", kde si můžete změnit videopřehrávač na jiný.

Švýcaři nechtějí minarety

Nejvíce xenofobní národ z celé Evropy se vyslovil v referendu a wildersovci všech zemí se spojili v halasném jásotu. Nemám, co bych k tomu mohl ještě dodat, tento článek vystihuje můj postoj téměř dokonale.

Všichni jsme náckové!

Gogovo upozornění na Puschmanův výkřik mi stojí za samostatný post - zamyšlení, jak hluboko klesla naše polistopadová demokracie, zatížená českou bonzáckou mentalitou již od dob minimálně Sabinových.

29. listopadu 2009

Wilders a český senát

Těm, kteří tak zbožňují diskusse, nabízím článek Romana Jocha.

Advent

Předvánoční filipojakubský půst začal v pátek i nám, starokalendářním pravoslavným křesťanům. Narazil jsem na Semínův článek a musím říct, že je to poloha, kde se Semínem bezvýhradně sympathisuji. Obludné orgie konsumu v podobě dárků a žranic jsou hrůzným rouháním vůči oslavě toho, že "ten, jenž jest vládcem přečistých mocností, leží v jeslích a do plenek jest zavinut ten, jenž rozvazuje spletitá pouta hříchů".

A tato civilisace brečí, že nám muslimové ukradnou identitu...

Polemika s Petersem: LW jako informační blog

Jak všichni pravidelní čtenáři LW zaznamenali, Guy Peters v posledních několika dnech začal razantněji prosazovat svou ideu o LW jako o "informačním blogu" (např. zde, zde a zde). Ačkoliv na to má, samozřejmě, plné právo, osobně s tím nesouhlasím. I přes Petersovo tvrzení, že "Lucerna wikipedie informační [je] a vždycky byla," jsem ji tak nikdy nevnímal. Články jsem vždy považoval jako úvod k dalšímu zamyšlení a (velmi užitečnému) názorovému střetu s ostatními přispěvateli a komentátory. Stojím si za svým, že nežli omezit diskuse, je potřeba je moderovat, což pochopitelně neznamená to samé jako cenzurovat.

Je bezpochyby nutné zajistit, že se diskuse odvíjejí od článkem započatého tématu, a že příspěvky pod nimi nejsou jen subjektivními osobními pocity, ale vyargumentovanými postoji přispěvatelů. Samozřejmě, z hlediska přehlednosti celého blogu by bylo mnohem lepší diskutovat formou na sebe navazujících příspěvků, jak je tomu například u akademického blogu WAIS, ale sám za sebe vím, že pro to není vždy dostatek času. Příspěvek formou článku musí naplňovat větší obsahový a stylistický standard než příspěvek v diskusi; musí totiž uvádět problematiku v patřičné stylistické formě. Proto jsem vždy vděčný tomu, kdo se tohoto úkolu chopí a nový příspěvek zde publikuje. Nejčastěji je to pochopitelně Guy Peters.

Rozhodně tedy nechci podceňovat nespornou kvalitu mnohých příspěvků co zde publikujete, Petersi, jsou informačně užitečné, nepochybně, ale musím podotknout, že hlavním zdrojem informací jsou pro mě tématicky zaměřené stránky, ať již se věnují EU, nebo třeba Heideggerově filosofii, a ne LW.

Proto navrhuji ke zvážení několik bodů do přispěvatelského a čtenářského kodexu:
  1. Přispěvatelé by měli uvádět nová témata formou článku, ne formou komentářů v diskusích k článkům s odlišnou tématikou. Obsáhlejší polemika s předchozími příspěvky by taktéž měla být vedena článkovou podobou.
  2. Komentáře by měly sloužit k poznámkách a polemice s článkem v krátkém a středním rozsahu. Mohou se odvinout od hlavního tématu, ale jejich vzájemná polemická návaznost musí být čtenáři viditelná. Pokud se tedy článek věnuje zemědělské politice EU, je pochopitelné, že se přispěvatelé mohou dostat např. k otázce, do jaké míry je tato politika demokratická. (Naokraj je vhodné podotknout, že za odvíjení se od tématu v komentářích pod články je částečně zodpovědný i sám Peters - svým častým užíváním nálepek "komunista" a "rusofil" emotivním poznámkám nahrává.)
  3. Komentáře, které nevyjadřují nic než emotivní postoj přispěvatele k tématu či autorovi, budou mazány. Za moderaci je zodpovědný autor článku.

28. listopadu 2009

Naivní náboženská propaganda

Dnešek je plný naivní propagandy. Po P. R. TOP 09 je to náboženství. Kam na to ti lidé chodí? To si opravdu myslí, že jsme takoví bezmozci?

Zrušení posledních kommentářů

V rámci zdůraznění, že LW je informační blog, jsem zrušil gadget Poslední kommentáře. Chroničtí diskutéři nechť si laskavě pořídí RSS čtečky.

Neuvěřitelný paján

Takové texty snad nevycházely ani za kommunismu + jen o málo lepší text nadšeného straníka.

Celé toto obrozenecké nadšení správně shrnul Tomáš Pecina.

Přínosnost judaismu

Arec: "Rabbi Yitzhak Shapiro, who heads the Od Yosef Chai Yeshiva in the Yitzhar settlement, wrote in his book "The King's Torah" that even babies and children can be killed if they pose a threat to the nation."

Belle de Jour skutečná a hraná

Pro srovnání: Belle de Jourskutečná a hraná. Je zajímavé, jak představitelka hlavní role hraje prostitutku mnohem vulgárněji, než by odpovídalo skutečnosti.

27. listopadu 2009

Jak to vypadá v Rusku?

Oleg Orlov: "* LN Někteří lidé, včetně prezidenta Václava Klause ale tvrdí, že Rusové jsou ale dnes nejsvobodnější v historii. Co byste jim na to řekl?

Že to není pravda. Před nástupem Putina bylo mnoho problémů, nevyplácely se penze, byla korupce... ale existovaly reálné individuální svobody a lidé je využívali. S nástupem Putina se začaly tyto svobody rychle omezovat. Samozřejmě, zůstaly nám některé svobody, které jsme neměli za komunistů - je možnost vycestovat ze země nebo emigrovat. Ale neexistuje svoboda shromažďování, není svoboda názoru, svoboda slova, není možné najít zastání u soudů. Kde mohou být individuální svobody, když neexistují svobodné volby? A korupce, ano, byla ohromná i za Jelcina. Ale za Putina násobně vzrostla. Máme korupci i oligarchy, jen jdou dnes svázáni se státními zakázkami. Stále se vybírá výpalné, jen ho místo banditů vybírá rovnou policie, tajná služba nebo celníci. Podle mě se prostě pan Klaus v hodnocení toho, co se děje v Rusku, mýlí."

Zrádce národa – v Trutnově

Do pozoruhodných souvislostí dal Bohumil Doležal nejnovější úlovek dnešních inkvisitorů, když jej přirovnal k situaci popsané v Haškově povídce.

"Ještě dnes, kdykoliv vzpomínkou zaletí do těch dob, rozklepe se mu brada, jako u Raisových stařečků. Tolik let prchlo již od té doby, ale on stále cítí, že doposud nenapravil zradu, kterou spáchal na celém českém národě tenkrát před lety, kdy banderia sjížděla se z Chotěbořska, aby táhla dolů na Čáslav, kde pořádán byl tábor lidu."

"Ježíši kriste! Má babička byla za druhé světové války vězněná v koncentračním táboru a vy na mě teď vyrukujete s tvrzením, že protěž, kterou máme ve znaku, je identická s erbem horských myslivců SS?! To snad není pravda! To se tam mohlo ocitnout jen strašným omylem. A já si teď v rozrušení nevzpomenu, jak jen se to mohlo stát."

Nehorázná výhružka

Předsevzal jsem si, že se ke gaychatu pokud možno nebudu vyjadřovat, abych nerozmnožoval všudypřítomný informační balast. Nicméně tak nehorázný příspěvek, který se na LW objevil, mne doslova nutí, abych k němu zaujal jasné stanovisko:
  1. S názorem AHL hluboce nesouhlasím. Ethnickou a rasovou pluralitu ČR považuji za její obohacení, aktivně jsem se podílel na přípravě antidiskriminačního zákona. Nicméně udělám voltairovsky všechno proto, aby AHL mohl svůj názor veřejně zastávat i nadále. Naproti tomu před udavačem si každý slušný člověk odplivne.
  2. Státní zaměstnanci jsou stejně smluvní jako ostatní zaměstnanci. Státní služba v ČR neexistuje. Jediné povinnosti navíc jsou §§ 303–4 nového zákoníku práce. Nicméně jakékoliv spekulace o mé osobě budou napříště bez varování smazány.
  3. Tím, že někdo píše na LW, nestává se z něho automaticky můj přítel. LW je otevřený blog, psát na něj může každý, kdo má zájem a kdo je schopen dodržovat redakční politiku. K povinnostem autora nepatří sdělovat mi svou identitu. Ale je třeba dodat, že identita "Zpravodajce" je zjevná každému, kdo umí do 5 počítat.
  4. LW je na americkém serveru a řídí se americkým právem. Případná omezení svobody slova trestním právem méně civilisovaných států jdou na vrub autora, který je takového státu občanem a který se dopustil verbálního trestného činu trestného podle právního řádu takového státu.
  5. Pouze ničím neomezená svobodná debata má cenu. Pecinovský régime omezené svobody slova považuji za zhoubný a udělám všechno proto, aby ČR měla svobodu projevu na americké úrovni.
  6. Kdokoliv, kdo by chtěl omezovat svobodu slova autorů nebo kommentátorů LW, zde není vítán a jeho příspěvky jsou považovány za vysoce nežádoucí.
  7. Cíl je lidská práva zvyšovat, nikoliv se vracet na úroveň normalisace.

25. listopadu 2009

Geert Wilders - Neffův piškotek české lumpenpravici

Fašistická česká spodina na NP dnes popustila uzdu svým vášním a orgiasticky ejakuluje svou hysterickou xenofobii a hrůzu z neznámého (v tomto případě muslimů) pod Teplého článkem o Holandsku. To skutečně stojí za přečtení! Celá řada trestných činů, kterých se zablokovaný Vodník nikdy ani náznakem nedopustil!

Článek sám některá fakta popisuje správně. Tato fakta jsou ovšem záměrně vyselektována, podobně jako selektuje známá diskutérka Kopretina fakta o Israeli. Nabízet zhysterisované a vyděšené české luze jako východisko z tohoto marasmu (za který sami muslimové z větší části nemůžou) populistu Wilderse je u pana Teplého indikátorem sympathií k fašisující pravici, od Neffa pak šikovný tah, jak udržet svou vzrušenou, hrůzou a nenávistí skučící sektu ukojenou a mlaskající slastí.

24. listopadu 2009

Důsledky plzeňské affairy

Affaira plzeňské právnické fakulty už měsíce plní stránky novin a ne a ne skončit. Přitom je zjevné, že je to jen vrchol ledovce. Proč vlastně lidé uplácejí, aby dostali něco tak abstraktního jako je titul? Kvůli dobrému pocitu být quasišlechtic? Ne, protože je to kvalifikační předpoklad.

Na světě je už jen málo států, kde se můžete stát advokátem, aniž byste měli vystudována práva. V USA to jsou Kalifornie, Maine, Vermont, Virginie, Wyoming a Washington. Myslím, že bychom se v ČR měli vrátit ke kořenům a koncept venkovského advokáta povýšit na standard. Nemusí to být nutně navždy, ale po nějaký čas by měly právnické fakulty žít s tím, že nejsou nezbytné. Třeba by je to konečně přimělo reformovat studium a odhodit zbytečný balast, např. v podobě práva životního prostředí.

23. listopadu 2009

Kommunistický špión Karl F. Koecher

Zřejmě nejúspěšnějším čs. špiónem všech dob byl Karel Koecher (na snímku s manželkou Hanou Köcherovou). Je to jediný známý krtek v CIA (agent, který pronikl do cizí tajné služby; většina defektorů je totiž naverbována jako agenti své původní služby). Poté, co vystoupil v pořadu Jana Krause (asi od 27:30), vyvolalo to celkem poprask.

Jako u každého špiona, o jeho životě koluje mnoho informací, které nejde ověřit. Asi nejvíce zajímavá je these Ronalda Kesslera v knize Spy vs. Spy. Stalking Soviet Spies in America (Pocket, 1989; rozsáhlé výňatky u Hedvíčka, včetně bizzarrností typu "jedním z triků, které Koecher používal, bylo předstírat židovství"), že Köcher získával své informace na sexuálních večírcích. V porovnánání s tendenčním životopisem na Blistech je lepší biografie na wiki.

Koecher ze svého odhalení podezírá Kalugina. Avšak dvojí agentství tohoto nemilosrdného Putinova kritika nikdy nebylo potvrzeno.

20 let života ve svobodné zemi udělalo své. Po návratu do kommunismu se z Köchera stal kritik poměrů.

22. listopadu 2009

Chamberlain Obama

Obama myslí svou politiku appeasmentu vůči zbylým globálním velmocem zcela vážně: Po Rusku nyní usmiřuje Čínu. Pozoruhodných na tom je několik věcí:
  1. Představitel Tibetu s tím souhlasí. Jeho chyba: Volenti non fit iniuria. To platí i pro nás ve vztahu k Rusku.
  2. Každou chybu v národní politice lze zneužít. Dnešní adoraci diktátora Lincolna zneužili Číňané, protože mají pravdu, že dělají totéž: "Lincoln hrál nesrovnatelnou roli při ochraně národní jednoty a územní celistvosti Spojených států. Kvůli tomu doufáme, že prezident Obama může více než jakýkoli jiný zahraniční vůdce pochopit čínský postoj při ochraně své národní suverenity a územní celistvosti."
  3. Je důležité nenechat se vyprovokovat. Kdyby Jih pod velením Chesnuta v půl páté ráno 12. dubna 1861 nezaútočil na federální pevnost Fort Sumter, k té strašlivé válce třeba vůbec nemuselo dojít. (Během této bitvy zemřeli 2 vojáci: konfederační – vykrvácel po nepovedeném výstřelu z děla; unijní – během čestné salvy před odchodem z pevnosti.)

Reforma právnického studia

Jako poctu prof. Vojtěchu Ceplovi, který nedávno po těžké nemoci zemřel, vybírám některé myšlenky ze dvou jeho textů:
Krize české justice a legislativy má své nejhlubší kořeny v odcizení práva od morálky. Tím, že v posledních padesáti letech totalitní režim zneužil právo k utiskování obyvatelstva, došlo k devastaci právního vědomí občanů. Komunisté prohlásili právo za nástroj k ovládání společnosti a také je tak praktikovali. Kromě toho součástí „vědeckého světového názoru“ byla víra v budoucí postupný zánik státu a práva. Vinou toho se české právnictví a právní teorie dostaly v druhé polovině minulého století do naprosté izolace od hlavního proudu právnického myšlení ve svobodné části světa.

Dobrá znalost a přijímání práva jsou v České republice většinou občanů podceňovány, ačkoli vyspělé právní a mravní vědomí je důležitější než psané právo a jeho vymáhání. Mimochodem: všimněte si, jak postupně probíhá vývoj převládajícího názoru na řešení problémů v této oblasti. Nejprve všichni zdůrazňovali, že chybí legislativa, po určité době se to změnilo ve volání po vymahatelnosti práva. Teprve nyní začínáme doceňovat význam psychologického rozměru práva, neboť nejpodstatnější složkou práva není ani legislativa, ani fungování justice, nýbrž to, aby lidé dobře znali pravidla chování a dobrovolně je dodržovali. Vysoká úroveň mravní a právní kultury, v níž jsou obě složky v souladu, je totiž nejdůležitějším zdrojem bohatství a prosperity spravedlivé společnosti.

Vysokoškolský zákon příliš posílil akademickou samosprávu, a tak dochází k „zabetonování“ stávajícího systému. Protože děkani jsou voleni akademickým senátem, zvoleni jsou zpravidla ti kandidáti, kteří zaručují jistotu a stabilitu nenarušovanou soutěžením a inovacemi. Akademické senáty prosazují hlavně vlastní zájmy a jistoty učitelů. Každá změna a reforma, například ve studijním plánu, totiž ohrožuje pracovní místa, například zrušením některých zastaralých a nadbytečných oborů. To logicky posiluje obranné reakce proti změnám. Síla setrvačnosti zavedených pořádků je nyní „zevnitř“, bez vnější podpory, nepřekonatelná.

Fakticky se tichou cestou ujalo vlády dálkové studium, které je eufemisticky označováno za distanční. Namísto metody interaktivního studia, jehož podmínkou je stálá přítomnost studentů, na pražské právnické fakultě se převážně zkouší. Pravidelné výuky se zúčastňují jen studenti, kteří mají zájem. Je pravda, že tito studenti mohou mnoho získat, ale minimální standard profesionální úrovně pro všechny těmito (ne)pořádky rozhodně není zaručen.

Základem zůstávají klasické přednášky ve velkých posluchárnách. Tento tradiční způsob výuky, který vznikl v době, kdy nebyly knihy a lektor četl svou učebnici, zatímco studenti si dělali poznámky, v současnosti zaniká. V posledních desetiletích se nejlepší zahraniční právnické fakulty reformovaly po vzoru lékařských fakult v tom smyslu, že výuka probíhá hlavně cestou simulací, nebo dokonce i skutečným prováděním profesionálních činností, které absolventi budou vykonávat po ukončení studia. Jinými slovy: sofistikované profese se nejefektivněji vyučují nácvikem základních profesních činností.

Jedním ze základních úkolů moderních vysokoškolských učitelů je chránit studenty před nadbytečnými informacemi a poskytovat jim podstatné a základní znalosti. U nás je požadována při zkouškách, které jsou většinou ústní, příliš detailní a rozsáhlá znalost obsahu a vývoje právních předpisů, namísto důkladného osvojování si základních metod práce a samostatného vyhledávání informací. Studenti většinu rychle nabiflovaných poznatků pochopitelně po zkouškách zapomínají, a tak se učí vlastní profesi teprve v praxi. Kromě toho ústní zkoušky nemohou být objektivní, a protože není nikterak honorována průběžná studijní práce, je studium neurotizující. Radost z poznání a studia v pohodě na našich právnických fakultách nyní neexistuje.

* * *

Hlavní zájem je, aby nedošlo ke změnám. Protože každá změna studijního plánu ohrožuje některé učitele. Chcete-li například některý obor redukovat, zavést nový obor, uvnitř toho učitelského sboru musí být pohyb. Musí tam lidé přicházet a odcházet, má-li to být elitní sbor. Dokonce tam musí být soustava lidí, kteří neustále odcházejí, protože v té soutěži se neuplatní. Toto je u nás naprosto zablokováno. Jednak pracovním zákonodárstvím, které takto záporně působí ve všech oblastech společnosti.

O obsahu té regulace, termín v odborné literatuře, který ve srovnávací pravovědě převládl, je "defenzivní formalizmus postkomunistických právníků". Nechtějí se dopouštět kritiky obsahu norem. Nejlepší právník je takový právník, který dobře zná právo. Já chci mít na všechno předpisy a pokud možno nerad se dopouštím vlastních volnějších interpretací. Protože za ně nesu odpovědnost. Já chci mít na všechno legislativu,co nejpodrobnější a zevrubné procedury. Tím se ovšem ten systém stává komplikovaným, nepřehledným dokonce neinteligibilním tj. nesrozumitelným i odborníkům.

A je to stejný nedostatek, jako když co do metody v našem vzdělávání … … převládá v něm výuka historických disciplín. To vzniklo už v 19. století kdy se čeští právníci vymezovali proti německým, v obrození. Vlastně bojovalo se za obrození. Nacionalizmus vlastně ve skladbě disciplín převládnul. První dva roky na právnických fakultách je spousta historických disciplín, které jinde nemají obdobu. Historie práva se jinde učí zpravidla jako výběrový předmět na konci studia. U nás právní historie převládá, protože také byl ten program postaven na převládající teorii, věřte mi to nebo ne, devatenáctého století, kde dominovala víra v to, že historické vzdělání je pro právníka nejdůležitější.

To jsou všechno zaostalosti metody. Další nevýhoda je, že je příliš rozptýlen ten studijní program na mnoho disciplín, okrajových. A ztrácí se ten hlavní podstatný proud, těch hlavních disciplín. Rozdělení na katedry vede k určité rovnosti těch disciplín, které jsou si ale nerovny, poněvadž některé jsou mnohem důležitější, podstatnější a frekventovanější v praxi. Některé jsou velmi okrajové. Učitelé jsou úzce specializováni takže potom nemají rozhled po celé té profesi.

Učitelé stráví desítky a stovky hodin jenom ústními zkouškami. To je fakulta na které se hodně zkouší a málo učí. Ten systém zkoušek je také zastaralý. Mělo by tam být mnohem více písemných zkoušek, příkladů, které se řeší. Nikoli abstraktních povídání, které vedou k biflování těch studentů, kteří se rychle naučí velké objemy informací, které v zápětí musejí zapomenout.

21. listopadu 2009

Znovu plyn

Po všech těch propagandistických článcích rusofilů je příjemným osvěžením si přečíst článek zeleného aktivisty, který věci vidí mnohem střízlivěji.

Stejně jako když Hitler si měl vybrat mezi Háchou a Beranem na jedné straně a Vlajkou na druhé straně si vybral Háchu a Berana, tak si Putin mezi Tymošenkovou a Janukovyčem vybral Tymošenkovou. Její osobní zájmy jsou zcela zřetelné: "Později však bylo bez větší pozornosti médií oznámeno, že Ukrajina podmínky úvěru, mj. zvýšení domácí ceny plynu o 20% a kroky vedoucí k oddělení plynu pro tranzit a pro domácí spotřebu, není schopna splnit (bodejť by byla, volby jsou na dohled a premiérka Tymošenková je chce vyhrát) a úvěr nebude poskytnut."

Co s tím? Napadlo mne stejné řešení jako Kalouse: "Rusko bude dál střídat nejasné hrozby, obviňování Evropy z neférovosti a volání po evropských penězích, přičemž určitě nepřijde s jediným rozumným návrhem, který by eliminoval druhý skrytý trh - totiž s návrhem prodávat Evropě plyn franco rusko-ukrajinské hranice, a ani Evropa to nenavrhne, protože by musela zafinancovat a/nebo převzít zanedbanou a podinvestovanou ukrajinskou infrastrukturu i s jejími zkorumpovanými šéfy a šéfíky na všech úrovních".

Je také třeba reformovat cenotvorbu. Indexace na ropu je nadále neúnosná; cena musí být tržní.

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí

Slavomil Hubálek: "Havlova role byla výjimečná a jednoznačně pozitivní i celosvětově. Je dobře, že řekl, že láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí.
Proč? Už to zní jako velká fráze.
Dva roky po revoluci si to nikdo nedovolil ironizovat. V roce 1992 jsem jako psycholog posuzoval prvního nájemného vraha u nás. Ten mi řekl: "Prosím vás, vždyť je to směšný, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Všechno je to jenom byznys a kšeft. Zákon nabídky a poptávky." Odcházel jsem z věznice jako zpražený, bylo mi z toho zle. Říkal jsem si - je to kriminální psychopat, holt to patří do výbavy tohoto typu osobnosti. Za pár let jsem to začal slýchat od řady jiných lidí včetně politiků. Považuji za nebezpečné vysmívat se pravdě a lásce."

Nemravnost velké koalice

Snaha zrušit dichotomii vláda–opposice byla vždy populární. Teď se k tomu přiznává hejtman Hašek. Co na tom, že se mu to jednou zhroutí na hlavu? Vládnout bez opposice je sice pohodlné, ale lid "volby" bez alternativ nakonec přestanou bavit. Buď bude volit extrémisty (neonacisty) nebo kverulanty (lidovce).

Diplomatická roztržka mezi Francií a Irskem

Irish Soccer Insider.

Informační blog

Už jsem to psal mnohokrát, ale zjevně to není stále patrné: Lucerna wikipedie nemá cíl být diskussním blogem, nýbrž informačním. K diskussi slouží Okoun či Lopuch, nebo specialisovaněji Sprcha nebo Vrba.

Ideální článek LW je takový, o němž se nevede vůbec žádná diskusse, protože informace v něm podané žádné otázky nevyvolávají. Proto jsem pozměnil záhlaví blogu a zavedl nový štítek Kvalitní články, který si zaslouží všechny texty, u nichž se nediskutuje.

19. listopadu 2009

Ondřej Šlechta o polistopadovém vývoji a političnu

Ondřej Šlechta dnes publikoval na Revue Politice velmi střízlivý článek o polistopadovém vývoji v naší zemí. Mimo jiné kriticky hodnotí "apolitické myšlení", které se v České republice těší vydatné podpoře politiků i intelektuálů, a jehož podstatou je snaha redukovat politično na pouhou oblast morálky, či třeba ekonomiky.
Měl by být postaven americký radar? Měla být přijata Lisabonská smlouva? To jsou věci ryze politického charakteru. Tedy najde-li určitá síla dostatek hlasů pro to, aby prosadila realizaci té či oné varianty, jinými slovy, přesvědčí-li v rámci pravidel standardní politické „hry" většinu o tom, že státnímu zájmu odpovídá nejlépe její vize, pak ji prosadí. Ale ani jeden, ani druhý nejsou zaprodanci, zrádci nebo agenti. Mají jen odlišnou politickou vizi. Státní zájmy je nutno diskutovat, rozhodně se nelze spokojit s tím, že samozvané centrum prohlásí věc B za univerzálně platnou a nehodlá se bavit se zastánci věci A, jejichž názory apriorně odmítne. Takový postoj vytváří vnitřní konflikt napříč společností, kterou nesmyslně dělí na dvě nesmiřitelné poloviny.

18. listopadu 2009

Zázraky se dějí

Vodník souhlasí s Doležalem.

Ještě se ptám, proč pískání prošlo Pajerové a neprošlo před pár lety Havlové-Veškrnové. Je to důsledek zburanštění a zhulvátštění české politické scény?

17. listopadu 2009

Kdy Sametová revoluce skončila?

Dnes jsou z pochopitelného důvodu media plná textů o počátku Sametové revoluce. Za zajímavější otázku považuji stanovení toho, kdy Sametová revoluce skončila.

Všeobecně se uznává, že to bylo 29. prosince 1989, kdy byl Václav Havel jednomyslně zvolen presidentem Československé socialistické republiky. Nejasno do celé věci vnesl nedávno ústavní soud, který v rozhodnutí Melčák v. Parlament nepřímo tvrdil, že 6. března 1990 ještě revoluce trvala, neboť jednorázové rozhodnutí ČNR o předčasných volbách bylo revolučním opatřením, na které se nevztahují obvyklé požadavky na právní předpis: zákaz jednorázovosti a zákaz retroaktivity.

Osobně takový účelový výklad odmítám. Podle mého názoru Sametová revoluce skončila 5. února 1990, kdy podal demisi poslední kommunistický mohykán ve funkci, premiér České socialistické republiky, František Pitra. O 4 dny před tím byla zrušena Státní bezpečnost, o 2 dny později byla zrušena Národní fronta.

Vzpomínka na Reagana

Hynek Fajmon. Myslím, že nejlépe jeho památku uctíme tím, že ho přestaneme vyslovovat kommunisticky [regan] a začneme anglicky [reign].

16. listopadu 2009

Identita Belle de Jour

Brooke Magnanti je přírodovědkyně (symptomatické!), která si vydělávala jako prostitutka. O svých zážitcích psala blog, který později vydala jako knihu. Toto dílo je kritikou oceňováno, ale osobně nechápu proč.

Eetu Isto: Útok (1899)


Milan Šmíd: "[R]uský orel se snaží vyrvat z rukou něžné dívčiny na břehu moře (Finska) knihu obsahující zákony."

Morálka reálné politiky

Všichni, kteří se ještě dnes modlí k Reaganovi a Thatcherové jako k našim osvoboditelům, dostali v pátečním vydání Blistů hořkou pilulku ke spolknutí. V prvním článku se píše o tom, že Mitterand a Thatcherová chtěli po Gorbačevovi, aby německé demonstranty zastavil silou.
Ještě v lednu 1989, shodou okolností v tentýž den, kdy byl naposled v Praze zatčen Václav Havel, odcestoval do Kremlu z Ameriky Henry Kissinger a přivezl tam tajné memorandum, v němž se pravilo, že pokud Sovětský svaz nebude dělat mocenské výboje mimo vlastní sféru vlivu, Západ bude plně respektovat sovětské zájmy ve středovýchodní Evropě. Bylo zjevné, že Spojené státy neměly naprosto žádný zájem o podporu hnutí za svobodu ve střední a východní Evropě....Britský ministr zahraničních věcí Douglas Hurd se vyjádřil, že „studená válka je systém, v němž žijeme šťastně a spokojeně už čtyřicet let“.

V druhém článku (s chybou: v r.1989 byl americkým presidentem G.Bush sr., ale to je málo podstatné) se píše:
Thatcherová také řekla Gorbačovovi v Moskvě r. 1989, že destabilizace středovýchodní Evropy a rozbití Varšavské smlouvy také nejsou v zájmu Západu. Zaznamenala, že ve středovýchodní Evropě dochází k podstatným změnám, ale zdůraznila, že Západ nebude požadovat likvidaci komunismu v sovětském bloku. Ani Západ podle ní neudělá nic, co by riskovalo bezpečnost Sovětského svazu.... "Mohu říci, že prezident Spojených států zastává stejný názor. Poslal mi telegram z Tokia, v němž mě přímo požádal, abych vám sdělila, že Spojené státy neučiní nic, co by ohrozilo bezpečnost Sovětského svazu či co by bylo vnímáno Sovětským svazem jako nebezpečí. Plním tuto jeho žádost."

Podobná odhalení budou sice vodou na mlýn naivkům, kteří bláhově věří tomu, že jsme si svobodu vyzvonili klíčema na Václaváku; těm ale není pomoci. Výrok Douglase Hurda naznačuje, co jsou ti tzv. "demokratičtí politici" za svoloč a Západ, který "se cítí povinnen šířit své hodnoty po celém světě" má už jen jediné morální právo: být roznesen na kopytech nějakou mravnější civilisací.

15. listopadu 2009

Pět činitelů „kultury smrti"

Kulturní pessimism, antikoncepce, sterilisace, interrupce, hedonism.
Frankfurtská škola podporou podkopávání rodiny a vyvolávání kulturního pesimismu si může nárokovat rozhodující díl zásluhy na stále pravděpodobnější civilizační sebevraždě Západu.

Celý článek zde. S některými názory souhlasím, např, podle Gramsciho "...bolševismus nefunguje. Rusové nebyli obráceni ke komunismu, hnusil se jim. Pro Rusy znamenala půda, víra, rodiny, ikony a matka Rus daleko více, než jakákoli mezinárodní dělnická solidarita. Dokonce i car vyvolával více loajality a lásky, než nenávidění bolševici." S jinými nikoli, např. podle Fromma "rozdíly mezi pohlavími nejsou vrozené, ale že jsou funkcí západní kultury".

Kocáb s křížkem po funuse

Ministr Kocáb v r.2009 připustil: "Asi byl omyl, že jsme je po listopadu natvrdo nezakázali". Tento omyl chce ministr nyní napravovat - dočasným pozastavením činnosti KSČM.

Tuto snahu, stejně jako jiné snahy tohoto typu ("S kommunisty se nemluví", "Zakažme KSČM"), považuji za neblahý, pokrytecký a zpozdilý aktivism, odporující demokracii. KSČM je dnes regulérní parlamentní stranou a ohyzdné dědictví Gottwalda a dalších vrahů si holt ponese s sebou dál. Jak poznamenal trefně Bělohradský, v Evangeliu je taky plno věcí, které odporují Ústavě.

Putin fandí hip-hopu

Vladimír Putin se snaží prezentovat jako pokrokový premiér své země, objevil se v hudebním pořadu s ruským rapperem "Žiganem". O rapu hovoří jako o hudebním stylu, který se "zabývá společenskými problémy", neobává se nazvat graffiti uměním a pochvaluje si, že breakdance propaguje "zdravý životní styl". To může být pro konservativce v zemi vskutku překvapivý a těžko stravitelný krok. Nízká zaměstnanost, kriminalita a drogy mezi ruskou mládeží jsou však pro Rusko akutními problémy a ti konservativci a jiné politické síly v zemi, kteří si uvědomí, že v prvé řadě nezáleží ani tak na obsahu kolektivních zájmových aktivit mladých lidí, jako spíše na jejich přítomnosti, tento krok uvítají. Ačkoliv Putinovi kritici v jeho osobní aktivitě opět neuvidí nic jiného, než snahu utužit si postavení mezi ruskou mládeží, je v prvé řadě potřeba podtrhnout, že Putin je jediným politikem v zemi, jehož morální apel k společensky prospěšnějšímu životnímu stylu jsou mladí lidé ochotni poslouchat.

O wikipedii

…jestli zdejší komunita slyší na argumenty typu „jediného opravdového a naprosto ideálního řešení“ a jestliže ji obtěžuje se vážně zabývat argumenty oponentů nebo je dokonce číst anebo její logické uvažování je na takové úrovni, jakou vidíme zde v diskusi, tak ať má co si zaslouží, tak jako si svůj osud volí národy: pak není síly, která by to mohla zvrátit.
ŠJů 2. 11. 2009, 03:14 (UTC)