27. dubna 2006

Ferda v jeskyni

Neměl jsem čas reagovat na příspěvek pana Z., až teď se mi podařilo dostat se k počítači.

Pan Z. má ve shodě s českou teoretickou frontou výrazně negativní postoje k zavádění nových právních institutů, které se dělo po přijetí ústavy z roku 1960. Proč ne. Zajímavé však je, že neuvádí jediný důvod, proč to bylo špatné. Kde se tehdejší zákonodárce odchýlil od tradičních institutů, tam právo deformoval. Kde na ně navázal, byl eklektický. To se potom samozřejmě zavděčit nemohl.

V dalším textu i porůznu jinde však vyjadřuje sympatie k anglosaským vlivům v českém právním systému, chtěl by dokonce jít mnohem dále. Nekompatibilitu tak rozsáhlých přeměn s českým ústavním pořádkem si zjevně neuvědomuje.

Připuštění precedentu jako pramene práva (jak jinak chápat pojem soudní normotvorba) by zcela narušilo dělbu mocí. Však se už nehezké věci, jež zcela kolidují s demokratickými principy, dějí v důsledku činnosti českého negativního zákonodárce, který nic nedává ale jen bere, i grémií mezinárodních.

Profesionálové (tzn. ta malá část právníků, jež byla uznána zdivočelým psychologem za tak normální, že mohou dělat soudce, a splnila i další podmínky pro jmenování) samozřejmě schopna právo je. To je leckdo, kdo to z fleku neumí, tomu určitě někdo rád poradí. Tvořit právo totiž znamená mít moc.

Jak by to dopadlo si představit umím. Ano, soudci si málo čtou v judikatuře (kdo by se jim také divil), větší vliv by měla jejich nejčastější četba, a tou je, jak jinak, Mladá fronta. Pokud by byli, jak navrhuje jinde, volitelní, znamenalo by to omezit možnost lidu vybrat si zástupce na výběr mezi absolventy právnické fakulty, k čemuž není žádný rozumný důvod.

Možnost použití přirozeného práva by jejich moc ještě zvyšovala až k úplné svévoli. O použití lex ferenda hovořit nelze, v okamžiku, kdy by bylo použito, by nebylo lex ferenda.

Ono totiž neexistuje jakési ideální právo, jež čeká jako platónská idea kdesi v jeskyni, až se k němu přiblížíme. To, co považuje za standardní, je prostě ta část právního vývoje, kterou zná. Proto mu jako krásné a prestižní připadá to, co je římské či anglosaské. Na vývoj tohoto světa měly ovšem srovnatelný vliv i právní systémy, s nimiž důvěrně seznámeni nejsme, např. na americkou ústavu, a tedy na celý moderní federalismus, měla vliv ústava irokézské federace. Jenže obtěžovat studenty těmito jazyky by skutečně byla nehoráznost, vždyť se to ani pořádně nezobrazí na obrazovce (:

Ne, neexistuje jedno ideální právo, jedna ideální reforma. Různí lidé mají různé zájmy. Ale to už se blížím k neoblíbenému Marxovi. To není vůbec korektní. Jenže přece se točí.

1 komentář:

  1. V přípustnosti aplikace přirozeného práva vedeme s V. Zvánovcem letité spory, ale tak daleko jako pan Vaňo jsem nikdy nezašel, neboť jsem přesvědčen jeho paušalisace "právo je, co je dobré pro mě", je popřením práva v jeho historickém kontextu a smyslu: právě tím popřením, jehož se dopouštěli komunisté, když zásadu prospěšnosti absolutisovali a dovedli v instrumentální pojetí práva, jež tím degenerovalo v nástroj diktatury, vedeno zásadou, že právo je to, co je prospěšné "proletariátu" (rozuměj: jim). Právo nemarxistické (tzv. "buržoasní") tím nevysvětlili a právo nové nahradili kodifikovaným bezprávím a útlakem.

    Otázka po zdrojích práva, tedy kdo je oním promítačem v Platonově jeskyni, je spíš filosofická než právní.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>