18. dubna 2006

lex ferda

Nezareagoval jsem na komentáře k příspěvku o nájemnících, tak bych to chtěl napravit teď.

Tomáš Pecina napsal toto: Není podstatné, jak komunisté určitý institut nazývali, ale jaký byl jeho právní obsah. Pokud by osobní užívání znamenalo, že jste si byt koupil, pak by přeměna tohoto práva na pouhý nájem byla politováníhodná. Opak je ovšem pravdou - osobní užívání pravidelně znamenalo příděl z ukradeného.

A vůbec mu nedošlo, že právě obsah osobního užívání byl zcela jiný, než bezprávného "nájemníka" na nedostatkovém trhu. A to je na tom to podstatné.

Existují dva různé pohledy na právo - jeden sleduje lex lata, to, co máme naděleno od zákonodárce. Tak jak to je, zákonodárce nekádruje, takže je zcela nesmyslné to "komunisté nazývali", protože když to komunistický zákonodárce tak nazýval tak to také tak bylo.

Druhý pohled je zaměřen do budoucnosti (jaké by právo být mělo) a tak se na počest baviče Ference Futuristy jmenuje lex Ferda. Zde již můžeme uvažovat o morálních aspektech a uplatńovat vlastní zlepšováky.

Jakékoli směšování těchto dvou pohledů vede jenom ke zmatku.

A teď pozor:

Měli jsme zde osobní užívání. Zdědili jsme ho po komunistech, tedy typická lex lata. Zákonodárce se na institut podíval, nesouhlasně zakroutil hlavou, novináři jí kroutili ještě více, začala diskuse o nutnosti zakročit proti komunistickému bezpráví a osoby v těchto bytech bydlící podřídit trhu.

Zákonodárce se podíval s libostí na majitele domku a uživatele pozemku a s nelibostí na obyvatele bytu v osobním užívání. Pořád ještě lex ferenda.

Zákonodárce zakročil a udělal z domkáře vlastníka. Nyní je vlastník mimo hru, chráněn dokonce i ústavně. Z osob osobně užívajících udělal regulované nájemníky. To všechno je lex lata.

A začíná další kolečko - noviny i ústavní soudci, nejvíce pak restituenti a radní za ODS se s nelibostí dívají na regulované nájemníky, tedy opět lex ferenda.

Povšimněte si, že v každém kroku se mění postavení osob, jichž si právo povšimne. Komu přidá, zdá se být nejen jaksi šik a moderní a společensky prospěšný, ale - zvláštní věc - i jaksi mravnější.

Komu ubere, je na konci na tom hůře i morálně, přestože sám se choval zcela pasivně a veškerou práci za něho odvedl zákonodárce a smečka novinářů. Zvláštní. Pokud by tento proces probíhal dále a koleček proběhlu dejme tomu osm, jistě bychom se všichni my, slušní lidé, shodli, že dotyčný si zaslouží být za úsvitu zastřelen.

Jediné, co nám v takovýchto soudech může zabránit, je selský rozum. Vyčtená právnická učenost naopak takovéto optické klamy může jen podpořit.

9 komentářů:

  1. Pominu-li úsměvný závěrečný apel proti právnické erudici, nezbývá mi než poznamenat, že nerovnost mezi různými druhy osobního užívání skutečně existuje, protože např. ti, jimž byl přidělen byt lidového bytového družstva, ho podle zákona č. 72/1994 Sb. získali nebo získají do vlastnictví, zatímco uživatelé bytů v domech soukromých vlastníků se stali pouhými nájemci, přestože neexistují žádné rozdíly v situaci, za které jim byly byty přiděleny. To je výrazná a nepopiratelná nerovnost v ochraně práv.

    Řešit tuto nerovnost ještě silnějším zvýhodněním nájemců, tzn. transformací jejich práva na vlastnictví, by ovšem bylo dovršením Února 1948.

    Při hledání odpovědi na otázku, zda právo osobního užívání bytu bylo právem takového druhu, že mělo být v původním rozsahu zachováno, je nutno vyjít z toho, že za přidělení bytu do osobního užívání neposkytoval uživatel žádnou protihodnotu. Nešlo o kupní smlouvu, ze všech smluvních typů se této transakci nejvíce blíží právě smlouva nájemní.

    Tuto problematiku řešil v několika svých publikovaných judikátech i Ústavní soud a dospěl k závěru, že nerovnost tu sice je, ale není důvodem, proč něco na platném právu měnit.

    OdpovědětVymazat
  2. Ale pane kolego, kdo se necítí dobře jako "bezdomovec", může si přece byt koupit! Byt, na který má dekret, mu nikdy nepatřil - třebaže mnozí regulovaní nájemci by si svůj dekret nejraději nechali převést do veršů a vytesat vedle vchodových dveří.

    Ústavní soud je tzv. negativní zákonodárce, může rušit právní předpisy, pokud jsou v rozporu s normami a principy ústavního práva.

    OdpovědětVymazat
  3. Negativní zákonodárce je doktrinální pojem, který vystihuje omezené pravomoci Ústavního soudu rušit právních předpisů nebo jejich částí.

    Často je to na závadu věci, protože ústavně konformní by bylo určitý předpis drobně změnit, popř. doplnit. To Ústavní soud nemůže.

    OdpovědětVymazat
  4. Série rozhodnutí o deregulaci nájemného se opírá o ústavní princip, mimochodem chráněný nejen Listinou, ale i článkem 1 Prvního dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, zakotvující ochranu vlastnictví.

    Vlastnictví pronajímatele, který nemá možnost vyvázat se ze závazkového vztahu vůči nájemci, jenž mu byl vnucen zákonem a který jeho vlastnická práva na nejvyšší míru omezuje (dnes publikovaný nález ÚS hovoří dokonce o kvasivlastnickém právu takových nájemců), není přiměřeně chráněno.

    To není výmysl českého Ústavního soudu, ale přibližně před rokem tak judikoval Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (kausa Hutten-Czapska proti Polsku).

    OdpovědětVymazat
  5. Negativní zákonodárce = "Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem" (čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy)

    Otroctví je rozporu s lidským právem na lidskou důstojnost + "Každý je způsobilý mít práva" + "Osobní svoboda je zaručena".

    OdpovědětVymazat
  6. Ne vše z římského práva je funkční dodnes, např. trestní právo = Libri terribiles (CIC 47 a 48).

    Setkal jsem se s názorem, že bezdomovci si za to mohou sami.

    Proti osvícenství naprosto nic nemám, naopak. Osvícenství je přímý předchůdce liberalismu. Marxismus je jeho nechtěné dítě.

    OdpovědětVymazat
  7. Jako praktikující člen Konservativní strany samozřejmě mám pro otrokářství jistou slabost, ale jako příklad to není právě relevantní.

    Na jedné straně chápu, že se nájemci neradi vzdávají něčeho, co začali chápat za své legitimní(vydržené) právo, na druhé straně absolutně nesouhlasím s principem kontinuity právního řádu s komunistickým režimem a proto je podle mne zrušení užívacích práv k ukradeným statkům to nejmenší, co bylo nutno udělat.

    OdpovědětVymazat
  8. Praktikující člen KonS Konservativní smlouvu nejen podepsal, ale řídí se jí.

    OdpovědětVymazat
  9. To si nemyslím. Není po válce a Němci už jsou dávno vyhnáni. Socialisace neletí.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>