Pojem kommunismu

Jednou z největších škod a v zásadě neodstranitelných, kterou kommunism ve společenském vědomí napáchal, bylo nahrazení standardní terminologie stalinistickou patafysikou. A protože je známo, že čím je člověk starší, tím ví všechno líp, je nutno v zásadě čekat na to, až lidé nad 50 let vymřou nebo odejdou do důchodu. Teprve pak bude společenské vědomí odpovídat západnímu, nikoliv ruskému.

Příklady. Kommunistická ekonomie byla založena na Ricardově (1772–1823) theorii nadhodnoty. Co na tom, že byla vyvrácena již v roce 1871 Mengerovou (1840–1921) theorií subjektivní hodnoty (cena je průsečík poptávky a nabídky). Marxistům se počátky postpositivistické vědy nehodily do krámu, tak je zkrátka ignorovali. Již vyloženou svévolí bylo odstranění tradiční římskoprávní terminologie.

Jak známo, subjekt/objekt se nepozná podle názvu, ale podle obsahu. Tak neomylným poznávacím znamením marxistů všeho druhu je pojem kommunism. Dokonce umožňuje rozlišit mezi sebou stalinisty a trockisty.

Podle marxistické periodisace lidských dějin se lidstvo v každé etapě vývoje nachází v jedné z nadčasových objektivních "společensko-ekonomických formací". Jsou jimi: 1. prvobytně pospolná společnost (označovaná též jako „prvotní komunismus“ (do 3000 př. n. l.) ~ pravěk, 2. asijský výrobní způsob (od 3000 př. n. l. do 753 př. n. l.), 3. antický výrobní způsob (od 753 př. n. l. do 378 n. l.), 4. feudalismus (od 378 do 1648, v českých zemích do 1848) ~ středověk, 5. kapitalismus (od 1648 do 1917, v českých zemích od 1848 do 1948) ~ novověk, 6. komunismus (od 1917, v Československu od 1948) ~ nejnovější dějiny. Lenin spojil asijský výrobní způsob a antický výrobní způsob v otrokářský řád ~ starověk. Zavedl nový pojem imperialism jako nejvyšší stadium kapitalismu. Stalin definici imperialismu modifikoval na poslední stadium kapitalismu.

Kommunism se (v marxistickém pojetí) dále člení. "V téže práci [Kritika Gothajského programu] K. Marx dokázal, že sama komunistická [zdůrazněno mnou] společnost projde dvěma fázemi: první, neboli nižší – socialismem, vyšší – komunismem."; pp. 227–8. Rovněž i V. I. Lenin v práci Stát a revoluce používal pojmu "první fase kommunistické společnosti" – p. 228. "Pokud se výrobní prostředky stávají společným vlastnictvím," napsal V. I. Lenin o socialismu, "potud můžeme i zde použít termínu 'komunismus', máme-li na paměti, že je to neúplný komunismus." – p. 255 (P. N. Fedosejev et al.: Základy vědeckého komunismu. Svoboda, Praha 1971)

Celá tato patafysika však byla pro absolventy VUMLu příliš složitá. Proto kommunističtí ideologové celou věc zjednodušili: V Sovětském svazu, Československu a v dalších "zemích socialistického tábora" je socialism; kommunism bude teprve vybudován. Rovněž trockisté původní pojetí modifikovali: stalinistickou "diktaturu proletariátu" přejmenovali na "diktaturu byrokracie" (obsah však zůstal týž) a "socialism" přejmenovali na "státní kapitalism".

Nicméně by bylo dobré, kdybychom toto hlupství odvrhli již před generační výměnou a zbytečně ho nepouškovali.