11. července 2006

Vyhnání je genocida

"Moderní historiografie označuje každý druh vyhnání za genocidu." Bernd Posselt

Role Beneše a UK při vyhnání: "Neúnavně přesvědčoval západní státníky, že odsun Němců z Československa je nutný. Musel v tomto směru vykonat hodně práce a s výsledky byl spokojen jen zčásti. Tak kupříkladu se koncem června 1942 britská vláda po dlouhých jednáních závazně vyjádřila v tom smyslu, že po válce „proti transferu minoritního obyvatelstva z Československa ve snaze učinit z Československa stát národnostně co nejsourodější, nemá v úmyslu se stavět.“ (E. Beneš, Paměti s. 306). Britské stanovisko bylo Benešovo vítězství, ale ne docela. Chybělo v něm, že jde výslovně o Němce a dále že Velká Británie odsun podpoří, (nikoli, že se proti němu nepostaví)."

11 komentářů:

  1. Beneš a jeho londýnská vláda chtěli v době po vzniku Protektorátu snížit velikost německé menšiny a pomýšleli na připojení třech oblastí se silnou německou většinou k Německu. Nebyly to plány vyhnat všechny Němce, což byl požadavek domácího odboje (Politického ústředí a Obrany národa). V r. 1939 Beneš radikální návrhy domácího odboje odmítal, jak známo z jeho rozhovorů s Jakschem a jinými německými sociálními demokraty. K rozhodnutí odsunout všechny sudetské Němce došlo až po heydrichiádě v r. 1942, která podlomila Jakschovu vyjednávací pozici. Beneš přerušil jednání s Treugemeinschaftem v lednu r. 1943. S odsunem souhlasili Britové, Američané a nakonec i Sověti, v tomto časovém pořadí, i když čeští komunisté ještě v r. 1942 ujišťovali pomocí svých sudetoněmeckých členů, že SSSR nikdy s odsunem sudetských Němců nebude souhlasit. To jsou vše detailně probrané události. Stačí nahlédnout do Brügela, Brandese či Kurala. Pány Doležala a Mandlera bych do stejné kategorie nestranných historiků nedával.

    OdpovědětVymazat
  2. Pane Zemane, poněkud se pletete. Musím tedy jako radio Jerevan uvést Vaše desinformace na pravou míru.

    Píšete: "K rozhodnutí odsunout všechny sudetské Němce došlo až po heydrichiádě v r. 1942, která podlomila Jakschovu vyjednávací pozici." Ve skutečnosti: "8. září 1941, tedy před příchodem Heydricha, napsal [Beneš] v depeši pro Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD): „…Počet Němců u nás musí být bezpodmínečně zmenšen o jeden milion nejméně. To musí být pro nás program minimální. To znamená tudíž mít dva programy: a) maximální: zachování historických hranic při vystěhování všech Němců, b) minimální: zbavení se aspoň milionu Němců za cenu každou…“"

    Píšete: "Beneš a jeho londýnská vláda chtěli v době po vzniku Protektorátu". Ve skutečnosti po vzniku Protektorátu žádná londýnská vláda neexistovala. Ta vznikla až 9. července 1940.

    Píšete: "Beneš přerušil jednání s Treugemeinschaftem v lednu r. 1943." Skutečnost: Beneš se s Jakschem rozešel již v roce 1942. Dle Francise Dostála Rašky (jistě jeho monografii o vyhnání znáte) se tak stalo na podzim 1942.

    OdpovědětVymazat
  3. Raškovu monografii o vyhnání neznám, bude asi zajímavá. Vámi vzpomenutý Francis D. Raška v kratším pojednání píše: Beneš unilaterally terminated contacts with the Treugemeinschaft in a letter of January 10, 1943. O něco dále ve stejném pojednání: After the break with Beneš in January 1943, Jaksch...

    I na dvě další námitky by bylo možno odpovědět, ale polemiku v takovéto formě pokládám za ztrátu času. Co s tím tolikráte podrobně a kompetentně promrskaným dějepisným materiálem chcete dělat? Démonizovat Beneše a snad i český národ formou jak to činí panové Doležal a Mandler? Cui bono?

    Víte, mně postačí seriózní dějepis sine ira et studio, psaný dle zásady Tacitovy metodou padni komu padni. Pokud se týká hodnocení, pak též text Česko-německé deklarace z r. 1997, kde jsou stručně a přesně celkově zmíněny křivdy, kterých se dopustili jak Němci, tak i Češi, a to ve správné časové následnosti. Když už se chcete touto tématikou zabývat, nešlo by to jinou formou nežli pomocí krátkých a útržkovitých, polemicky laděných, "pahýlů"?

    OdpovědětVymazat
  4. Dikce "přerušil jednání" nasvědčuje spíše neformálnímu jednání, které nastalo dávno před 10. lednem 1943. Ale OK, tuto výtku beru zpět.

    Ona tato historie zase tak známá není. Co o ní ví průměrný Čech? A i ten, kdo se v ní orientuje, má poměrně zásadní neznalosti, včetně mé maličkosti.

    Beneše nelze démonisovat. Byl to neschopný ministr zahraničí i president republiky. Zavinil Mnichov i Únor. Trochu dost na jednoho člověka. Normální politik obvykle druhou chanci nedostane. Beneš ji dostal: ke škodě českého národa.

    Mým cílem je postavit Beneše vedle politiky, mezi než patří. Tj. Dubčeka či Klause. Ti všichni mají jakési zásluhy (Beneš o I. odboj), ale celkově jejich výsledek hodnotím mírně negativně.

    Démonisovat český národ nikdo nechce. Pouze přiznat si vlastní chyby či dokonce zločiny. Sebereflexe slouží dotyčnému. Zde českému národu.

    Deklarace je zhola nedostatečná, a to z mnoha důvodů. Bohužel na více než na stručnou kritiku nemám čas. Tím rovněž přiznávám, že na Vyhnání nejsem expert, neboť jsem ho nikdy skutečně do hloubky nestudoval.

    OdpovědětVymazat
  5. Deklarace je zhola nedostatečná, a to z mnoha důvodů.

    Deklarace není dějepisné pojednání, nejde do detailů. Je to kompromisní, pečlivě napsané prohlášení dvou vlád. Zajímalo by mě, z jakých "mnoha důvodů" ji považujete za "zhola nedostatečnou".

    Též já se nepovažuji za experta na česko-sudetoněmeckou tématiku. Zajímal jsem se o ni před lety, když probíhala jednání směřující k deklaraci, ale poslední dobou to již tak moc nesleduji. Tu knihu Francise Rašky bych si rád přečetl. Jeho pojednání o Treuegemeinschaft (a ne Treugemeinschaft, jak jsem psal chybně včera) mi připada zajímavé a dobře fundované. Z řady tehdy přečtených knih se mi zamlouval dvojdílný spis J. W. Brügela (kompletní v němčině, ne zkrácené vydání v angličtině). Brügel má již dnes být "überholt", ale jsou tam detaily, které jsme nenašel jinde. Např. Brügelův popis mise ministra Jaromíra Nečase v době těsně před Mnichovskou konferencí je nejúplnější a nejpřesnější, který jsem kdy četl. Nevím, zda Brügelova kniha byla přeložena do češtiny, v každém případě by přeložena být měla. Práce Detlefa Brandese se mi též velmi zamlouvají, líbí se mi zejména jeho komplexně mezinárodní náhled do problematiky, obeznámenost s britskými, německými, českými, polskými a jugoslávskými archivy a vůbec jeho "echte deutsche Gründlichkeit". A jistě v dnes již značně rozsáhlé literatuře na toto téma budou další hodnotné knihy, které neznám.

    OdpovědětVymazat
  6. Vyhnání je genocida - hlasi titulek clanku.
    Otevru tedy link dodany v prvni radce a objevi se clanek, ktery smely titulek vcelku logicky vyvraci...

    Tak nevim, co nam chce zlynchovanec rict. Zmatenost jeho mysli se demonstruje den ode dne vyrazneji.

    Samozrejme, ze proste vyhnani drtiveho procenta urcite etnicke skupiny, byt doprovazene neospravedlnitelnymi excesy a samo o sobe questionable, neni genocidou.

    OdpovědětVymazat
  7. "Vyhnání je genocida" přece tvrdí sám Bernd Posselt, MdEP Bundesvorsitzender der Sudetendeutschen Landsmannschaft.

    SL to mělo též jako heslo (Vertreibung ist Völkermord - den Recht auf die Heimat gehört die Zukunft) na letošních Sudetoněmeckých dnech v Norimberku.

    Nedá se říci, že by to bylo něco nového; spíše to připomíná obehranou flašinetovou melodii...

    OdpovědětVymazat
  8. Petře, máš pravdu. Kliknutím na link se objeví odkaz na článek Emanuela Mandlera, který vcelku logicky Vítův titulek vyvrací. Jelikož Vít na tomto blogu termín "genocida" v souvislosti s odsunem obhajoval, bude muset nyní polemizovat nejen s námi, ale i se samotným panem Mandlerem. Popřípadě může problematiku prokonzultovat s Bohumilem Doležalem.

    OdpovědětVymazat
  9. No rekni sam, Alesi;
    nebude to krasne az se se tu po nejake divoce mimonske nedeli objevi clanek s titulkem:
    Mandler s Bohumilem Doležalem jsou blbci.

    OdpovědětVymazat
  10. K pravopisu. Nijak jsem se netajil, že mým pravopisným zdrojem je Ottův slovník naučný. Dále to posunout nejde, protože bychom museli jít před reformu z roku 1848, což je nemožné.

    Proto místo c píši k, místo ph píši f a místo g píši k.

    Důslednější než já je Tomáš Pecina, který používá zcela původní tvary.

    OdpovědětVymazat
  11. co to e????????????

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>