Demokratický mír

Immanuel Kant přišel s thesí, že demokracie mezi sebou nebojují. Tato these získala největší ohlas za presidenta Clintona: “The best strategy to ensure our security and to build a durable peace is to support the advance of democracy elsewhere. Democracies don’t attack each other.” Je zpřesněna těmito podmínkami:

1. Musí se jednat o liberální demokracii se všeobecným, nebo téměř všeobecným volebním právem (oligarchie se nepočítají),
   
2. demokracie musí být nejméně 3 roky stará a
3. obětí musí být více než 200 (státní převraty podporované demokraciemi se tak nepočítají).
   

Existují případy, kdy tento princip byl zřejmě porušen:

1. Druhá válka za nezávislost. UK však splňuje kritérium demokracie až od roku 1884. Před tím to byla oligarchie.
   
2. Španělsko-americká válka. Španělsko té doby však bylo demokracií jen podle jména.
   
3. Búrská válka. Búrské republiky však nejsou považovány za demokracie, protože utlačovaly černochy.
4. První světová válka. Německo nemělo odpovědnou vládu a Rakousko-Uhersko bylo v té době rovnou diktatura.
   
5. Pokračovací válka. UK vyhlásilo Finsku válku. Ve skutečnosti s ním však prakticky neválčilo.
6. USA-Jugoslávie. Miloševičův despotický régime nelze za demokracii považovat.