Je česky svrchovanost. S ní není problém. Problém je se suzerainetou. Ta se obvykle nepřekládá nebo jako polosvrchovanost či vassallství. Český král byl v letech 1635–1815 suzerainem Dolní Lužice.
Vassalský stát je autonomní v domácí politice, ale závislý v zahraniční. Další poučení naleznete v seznamu kolonií.
A, omlouvám se. Napravím to.
OdpovědětVymazattez si myslim, ze by to spravne melo byt sovereignita.
OdpovědětVymazatTyhle výrazy, které přešly do angličtiny v raném středověku a prodělaly tam od francouzštiny oddělený morfologický vývoj, často vedou mluvčí angličtiny k chybám v češtině. Správně je (ve Zvánovcově češtině) souverainita.
OdpovědětVymazatPodobně defamace, gen. (bez) konsentu, nerozlišování status v. statut.
Ano, přesně. Nepíšu jakousi českou angličtinou, nýbrž původní češtinou.
OdpovědětVymazatVazeny pane Zvanovec, kdybyste psal cestinou, napsal byste "svrchovanost". Ale ja myslim, ze to delate proto, ze na tu svou podivnou czestinu balite devcata:
OdpovědětVymazatVZ: "Hele, Bozeno, to jsem ale souverain."
B: "Fakt jo? a proc tak divne mluvis? To je fakt dobry"
VZ: "Jo a mam e-mail. Chces ho ukazat?"
B: "Jo, to je suprovy. Tyyy jo, ten je ale velikej..."