17. listopadu 2007

Řecko-křesťanská civilisace

Zatímco propagandistický termín "židovsko-křesťanská kultura" je v plné síle, obdobný termín "řecko-křesťanská civilisace" se téměř nepoužívá. Jednou z mála výjimek je rozhovor s Oldřichem Matouškem nebo projev kyrenajského biskupa.

Wiki zůstává nosičem cynismu

I přes dílčí úspěchy wiki zůstává především prostorem pro jednoho grafomana. Jako člověk, který inicioval smazání difamačního článku Simon Mol na en:, jsem si se zájmem přečetl diskussi o smazání článku na cs:. Jsem jednoznačně na Okinově straně, všechny jeho názory bych podepsal. To, že nikdo nekorriguje Cynikovo černobílé schematické vidění, není ani tak vysvědčením Cynika (on už jiný nebude) jako neschopnosti jeho kollegů.

Seznam popravených studentů

Jak známo, dne 17. listopadu 1939 Němci popravili 9 studentských funkcionářů. Vzhledem k výročí jejich smrti a státnímu svátku přináším jejich seznam. Tentokrát se cs wiki ukázala užitečnou:
  1. JUC. Josef Adamec, původně fašista, později národní socialista.
  2. MUC. Jan Černý, vlajkař.
  3. Ing. Marek Frauwirth, slovenský Žid.
  4. JUDr. Jaroslav Klíma, fašista.
  5. JUC. Bedřich Koula, fašista.
  6. Doc. PhDr. Josef Matoušek, fašista. Místopředseda Českého svazu pro spolupráci s Němci a kandidát na protektorátního ministra školství.
  7. JUDr. František Skorkovský, původně fašista, později národní socialista.
  8. Václav Šaffránek, student ČVUT a katholík.
  9. PhDr. Jan Weinert, fašista.

16. listopadu 2007

Mráz přichází z Ruska

Bohumil Doležal píše: "Chybou leteckého dispečera došlo před časem někde nad Švýcarskem k srážce dvou civilních letadel. Jedno z nich bylo ruské. Ruský občan, který při nehodě přišel o ženu a dvě děti, dispečera vyhledal a před očima jeho ženy a tří dětí ho ubodal k smrti. Švýcarské soudy ho odsoudily, a po čtyřech letech z nepochopitelných důvodů propustily na svobodu. V Moskvě jej Putinova zlatá mládež vítala jako hrdinu. Té společnosti je třeba se bát! Vyznává v mnohém ohledu úplně jiné hodnoty než my. Byli jsme pod jejich nadvládou skoro padesát let a důsledky jsou dost strašné. Pokud se vlastní vinou (jinak se to dnes nemůže stát) dostaneme do jejich vlivové sféry znovu, dorazí nás to. (Nedávno jsem si přečetl v dějinách Ruska tuto roztomilou story: Poláci dostali na počátku sedmnáctého století bláznivý nápad, že si Rusko podmaní. Vytvořili si za tím účelem vlastního lžicara – údajného syna Ivana IV. – a oženili ho s polskou šlechtičnou jménem Marina Mnišková. Rusové Poláky vyhnali a lžicara zamordovali, Poláci se o anexi pokusili znovu, při té příležitosti se Rusům podařilo zajmout Marinu Mniškovou a jejího tříletého syna. Načež nejen ji, ale i to tříleté dítě pověsili v Moskvě na šibenici. Jistě, Poláci neměli v Moskvě co pohledávat. Ale pro Krista Pána, lidé, bojte se té země!)"

A jako by to nebylo málo, tak Putin vyznamenal kommunistické špiony, kteří účinně oslabovali demokracii: "Rusko v pondělí udělilo nejvyšší státní vyznamenání dvojitému britskému agentovi Georgi Blakeovi a židovskému Američanovi Georgi Kovalovi, kteří pomohli Sovětskému svazu zmocnit se amerického tajemství atomové bomby."

Zrádce národa v Chotěboři

Výtečná Haškova povídka je na Internetu v úplném znění.

Další nepřítelkyně svobody slova

Další nepřítelkyní svobody slova je Eva Pallotto. Její soukromý spor s Rossem Hedvíčkem kommentovat nebudu; pokud se Ross Hedvíček dopustil nějaké nepřesnosti, má pí Pallotto samozřejmě právo se bránit (pro nedouky: žádostí o opravu a v případě nevyhovění civilní žalobou). Jde mi o její nesmysly o svobodě slova: "například propagace národnostní nesnášenlivosti je trestná a to nejen v ČR, ale i univerzálně". Pí Pallotto žila několik let ve svobodném státě (USA), kde nemají svobodu slova jen na papíře. Přesto se o tom vůbec nic nedozvěděla. Jak je to možné?

Zkusím tedy deficit jejího vzdělání dohnat a toto: "Mám vážné podezření, že moje já občas ovládá i někdo jiný, než pan Mozek. Dá se s tím něco dělat? Kde hledat pachatele? :-)" raději nechám bez kommentáře, aby mi to zase nějaký troll ze Sprchy nevyčítal.

15. listopadu 2007

Mladá fronta ve stopách Britských listů

Admin blogů iDNES napsal: "Vsechny linky, ktere zde povedou na clanky Rostislava Hedvíčka, budou smazany. Tezko rozlisit, co linkuji lide, kteri to mysli uprimne a co si linkuje on sam jako propragaci ci sebereklamu. Vir jmenem Hedvicek tu nestrpíme. Už takhle je tu na náš vkus přehedvíčkováno..Amen."

Karl Marx měl pravdu v tom, že dějiny se opakují: podruhé jako fraška. Jak se to dlouho, co bylo na Blistech zakázáno odkazovat na Sprchu ve všech podobách?

Sebevědomý český blbec

Zajímavý článek Rosse Hedvíčka.

Veřejná odpověď Kapitánovi

Kapitán svou "soukromou" pozdní odpověď umístil na nechvalně známý server Sprcha. Nechápu proč, když můj dotaz byl zde na ZMP. Kapitán má sem volný přístup, příspěvky slušných lidí pouštím automaticky. Dokonce i slušné příspěvky neslušných lidí.

Pokud z nějakého důvodu nechtěl svou odpověď postovat sem, mohl mi odepsat e-mailem. Nyní musíme doufat, že tento jeho nechtěný (?) flame bait nechají staré známé firmy bez povšimnutí. S výjimkou celoživotního trolla totiž starý spor dávno utichl.

Za svou osobu musím říci, že hádky s Klanem mne vůbec nebaví. Nepřínášejí totiž nic nového, maximálně překvapení z toho, jak velkého podrazu jsou bývalí "kamarádi" schopni. Navíc motivace paka z Chebu je jasná. Zůstal sám jako kůl v plotě, takže je mu každá emoce, kterou vyvolá, dobrá, i kdyby byla negativní. Proto jsem dospěl k závěru, že ho člověk nejvíce potrestá, když ho bude ignorovat. Jedině tak si Maule uvědomí naprostou zbytečnost své existence.

Pokud si myslíte, že připomenutí přechodu jako polehčující okolnosti pro výblitky je horší než přirovnání k massovému vrahovi, tak se nikdy nemůžeme shodnout. A je mi líto, že jsem se Vás zastal, nyní je totiž zjevné, že jste si to nepřál. Inu, pro dobrotu na žebrotu.

Co se týká Sanhedrinu, musím říci, že mi jedno, že mou žádost hodil do koše. Nic jiného jsem ani nečekal, ale chtěl jsem mít jistotu. Nemýlil jsem se.

Pokud vím, když po Jezovci převzal Sprchu schopnější správce, tak všechny Jezovcem svévolně zablokované odblokoval. Problém je v tom, že nikdo z nich nechce na Stoku psát a já se jim vůbec nedivím.

Žádné 3 servery "jednotného systému spříznění nenávistí" neexistují. Na Vrbě o Sprše nediskutují, protože tam mají lepší themata k diskussi. Vrba si žije sama o sobě, stejně jako se kdysi Sprcha mentálně osvobodila od Britských listů. Proto tam také chodí tolik lidí z Klanu. Já zde na ZMP také o Sprše obvykle nediskutuji, protože tam nic zajímavého nemáte, s výjimkou případů, kdy mne nějaký sprší troll z povolání napadne. To je ale kontraproduktivní, takže se pokusím své reakce omezit. Co také napsat na Jezovcovy bláboly? Takže jediný, kdo se zabývá svými kollegy skutečně soustavně, je Stoka. Je to tím, že parasité se bez hostitele neobejdou a nic vlastního positivního vytvořit nedokážou.

Nepovažuji Vás za slabocha. Nekritisuji, že na urážky neodpovídáte urážkami podle starého židovského hesla (Ex 21,24): "Oko za oko, zub za zub." (עין תחת עין שׁן תחת שׁן) Jen jsem Vám radil, abyste odešel z míst, kde Vás jen urážejí (Sprcha) a šel tam, kde si Vás budou vážit (Vrba). Ale sebekriticky uznávám, že to byla nevyžádaná rada, a proto si napříště nechám podobné žblebty od cesty. Každý svého štěstí strůjcem.

Když už tedy opět kommentuji Sprchu, tak si její nynější úroveň dovolím ozřejmit na tomto příkladě: Na Sprše se píše, že "podle pravé ruské pravoslavné církve" se blíží konec světa. To je na úrovni sdělení, že předseda Liberálně demokratické strany Ruska se ptá: "Koho se bojíte? Sionistů?" Ve skutečnosti ona "pravá ruská pravoslavná církev" je pouhá nová náboženská sekta vedená schizofrenikem a onen předseda "liberální" strany je starý antisemitský populista, i když přesněji řečeno je to self-hating Jew.

Zdá se, že Stoka neodvratně zkazí každého, kdo na ní stále setrvává. Navíc ta bestie stále nechce umřít, takže se budu snažit jí v tom pomoci. Pokud si na Sprše budou hrát jen infatilní hry, nikomu tím škodit nebudou. Štafetu trollovacího serveru pak převezme Nezvědavec, takže člověk nebude mít nutkání z nostalgie se pořád dívat, jak to tam jeho bývalí soudruzi vedou.

Ponížené podlézání MM & M

Jeden starý troll mne obvinil, že podlézám MM & M. Myslím, že popřát někomu k narozeninám není žádné podlézání, ale slušnost. S takovou pokřivenou optikou je jasné, proč s dotyčným jeho manželka nevydržela a on zůstal před důchodem sám jako kůl v plotě.

Výsledek jsem si od přání k narozeninám žádný nesliboval. Proč taky? To může napadnout jen pako.

Je každého věc, zda se ožení nebo uzavře registrované partnerství v květnu. Já 19. rozhodně nesmutnil, můžete se zeptat v Sudu. No, ale byl bych rád, kdyby mi M. konečně vrátila knížku, kterou jsem jí půjčil.

Updated.

14. listopadu 2007

Varování: Post obsahuje pokleslé žertování

Jak známo, p. Mauleho pro jeho neschopnost jako muže (známý negativní důsledek cannabis) opustila manželka a on svůj žal utápí v návykových látkách ještě více. To má pro ostatní tu nevýhodu, že nikdy neví, co myslí vážně a co je pouhé "poklesle zertovani". Proto, když mne náš milý Boutros z ničeho nic obšťastnil tímto e-mailem: "Pokud nebudete rozdavat ceny za cteni ZMP, laskave prestante zverejnovat udaje o tom, kdo to cte. Prinejmensim me udaje, nemate k tomu svoleni a zadam Vas o okamzite vymazani clanku, kde zverejnujete muj nick. Rovnez zvazuji podani zaloby za rozsirovani pomluv, ve svetle Vasich lzivych komentaru o mem manzelskem stavu a vami vymyslenem "mrdani prostitutek". Prinejmensim zverejneni vasich komentaru v ceskem tisku." (nevyžádané e-maily lze bez dalšího zveřejnit, na rozdíl od účelově vybraných partií vzájemné korrespondence) tak jsem si myslel, že je to jen další z jeho nepříliš podařených vtipů. Nyní se ale zdá – podle toho co píše ve Stoce – že to zřejmě myslel vážně. Tak to se velice omlouvám, Boutrosíku, netušil jsem, že Vám veřejné statistiky opravdu tolik vadí. Vždyť už ani veřejné nejsou, tak byste snad mohl svou zuřivost poněkud zklidnit. To už jste veškerou marihuanu spotřeboval?

Nepřítelkyně svobody projevu

Dlouho mi vrtalo hlavou, kde se všichni ti nepřátelé svobody slova berou. S výjimkou Petra Mauleho totiž žádného osobně neznám a i u něj jsem si vědom, že za to může spíše jeho nešťastný osobní život než nenávist k názorům jiných.

Konečně se jeden takový objevil a má dokonce vlastní blog. Jmenuje se Vlaďka Špidlová a napsala doslova toto: "A napíše-li někdo ve svém příspěvku, že Češi jsou geneticky postižení malostí, není to už o svobodě, ale o hraničí to s jistými teoriemi, které uváděny do praxe stály spoustu lidských životů a jsou oprávněně postaveny mimo zákon."

Mám dojem, že je to pozůstatek archaické společnosti, kdy se věřilo, že pouhé slovo může člověka uřknout. Osvícenci sice tyto pověry officiálně vymýtili, ale jak vidno, v podvědomí takových lidí přežívají dodnes. Co s nimi? Zaplatit jim exkurse na neonacistické demonstrace v USA? Aby viděli, jak jsou neškodné? Přeložit jim rozsudek Brandenburg v. Ohio, 395 U.S. 444 (1969) do češtiny? Nevím. Poraďte.

Jak často si Petr Maule čte tento blog

Petr Maule mne v soukromém e-mailu prosil, abych zveřejnil, jak často si čte tento blog. Milerád mu vyhovím. Všechny časy jsou přepočítány na čas v San Francisku. Například pátek 9. 11. 2007:
  1. 9:52:39
  2. 10:24:19
  3. 12:11:14
  4. 13:16:26
  5. 13:53:53
Je zjevné, že "obcasne nahlednuti na progres rozpadu zlynchovane osobnosti" je ve skutečnosti obsedantní porucha. Vyhledejte co nejdříve lékaře, pane Maule, radím Vám dobře.

13. listopadu 2007

Guy Peters: Pogrom na emigranty

Jak informuje Ross Hedvíček, iDNES uspořádala pogrom na emigranty. Chabý pokus o vysvětlení je v diskussi správkyně Nadi Strakové.

Nikdy jsem neměl o Mladé frontě valného mínění, ale co je moc, to je moc. Jsem rád, že jsem nepodlehl pokušení umístit svůj blog na tak odporně čecháčkovský server. Se svými nonkonformními názory bych byl jednou z prvních obětí, protože stížností od trollů by bylo nepochybně více než dost.

11. listopadu 2007

Tomáš Krystlík

Jak mne upozornil Ross Hedvíček, začal Tomáš Krystlík psát na blogu iDNES. Všem doporučuji jeho texty sledovat, jsou výtečné.

Update. Mezitím byl jeho blog zrušen, v rámci tažení proti emigrantům. Nezbývá než sledovat CS-magazín a CS-club blog.

Přesná analysa

Bohumil Doležal opět přesně analysoval, proč neonacisté nemají chanci. Nejprve zcela správně zkritisoval Miroslava Mareše: "Politolog Mareš v sobě zase nezapře Klause: „Zatím nebezpečí, že by neonacisté zvrátili režim nebo dokázali vyvolat větší etnické nepokoje, nehrozí. Chybí jim k tomu ekonomická moc.“ To je vysvětlení v podstatě marxistické. Houbeles ekonomická moc. Chybí jim jakákoli změřitelná podpora veřejnosti. Kdyby ji měli, a dost velkou, ekonomickou moc si už nějak přitáhli." Pak citoval správné vysvětlení: "Takže nejlépe neonacisty charakterizoval jakýsi obchodník ze Starého města: „O žádnou ideologii jim nejde. Je jim jedno, jestli se porvou v židovském městě nebo na Spartě.“ To je řečeno velmi přesně a vystihuje to taky „společenskou nebezpečnost“ těchto hnutí." Přesně ten dojem mám taky.

Příběh jednoho kommunisty

Anton Schmerda (1887–1949) je dnes už polozapomenutý. Nicméně jeho parlamentní řeč, na kterou v souladu s výzvami p. Zemana k ad fontes odkazuji, je zajímavá i dnes. V Šumperku jej uctívají dodnes.

Pádně mu odpověděl poslanec Lehnert: "Nevím opravdu, koho mám osloviti, lavice, prázdnou sněmovnu či koho jiného. Po chiliastických vývodech kolegy Schmerdy, který očekává vše od budoucnosti, který očekává, že s uzráváním komunistického století přijde i svítání bezpodmínečného štěstí na zemi, který svoji obšírnou řeč prošpikoval časopiseckými články a mylně pochopenými citáty z jedné mojí řeči, o níž později ještě promluvím, jest snad dobře, když se při této příležitosti jednou promluví o otázce, jež se jinak zde ve sněmovně neprojednává. Po světové válce, když se skutečně pociťovalo, že nadchází světový obrat, řekl jsem jednou toto: "Od nynějška musí přijíti doba, kdy nejsou peníze měřítkem věcí, nýbrž člověk". A pozorujeme-li tyto zákony, jimiž se dnes zabýváme, tak mne napadá výrok: "Dobrým lékařem může býti jen dobrý člověk.""

Monopolisace práva na dějiny

Ve slavné wiki diskussi Petr Kovář poctivě popsal krédo českých postkommunistických professionálních historiků:
"Co se týče toho, kdo píše historii – jsou nebo měli by to být historikové, nikdo jiný . . . Pokud byste řekl, že právo přístupu ke svobodnému výkladu dějin má mít každý z nás, pak bych souhlasil. Co se týče práva na svůj vlastní výklad: ono se to de facto děje, v knihkupectvích najdete spoustu historického bulváru, jak této literatuře říkám. Samozřejmě to ale nemá nic společného se skutečným a pravdivým výkladem dějin. Tím, že byste formálně poskytnul absolutní volnost výkladu dějin, nahrál byste opět oněm agresivním ideologiím, které zmiňujete jinde. A to by nebylo ve Vašem zájmu, nebo ano? Dále, vykládat dějiny si soukromě můžete jakkoliv, ale pouze soukromě. Nedávno byl odsouzen jeden člověk, který si to nemyslel – a musel být přesvědčen (pro něho dosti nevýhodným způsobem). A práci profesionálních historiků, mezi které onen zmíněný nepatřil, prosím nepodceňujte, už vůbec ne kvůli tomu, že s nimi většinou nejste ochoten souhlasit (z tohoto Vás trochu obviňuji)." (zdůrazněno mnou)
Co k tomu říci? Jsem vystudovaný historik, mám na to papír. Přesto nevím, zda mé texty o dějinách (= historii) by klan profesních historiků nepovažoval za pouhé ochotnictví. Proti takovému kastovnictví protestuji. Jediným kritériem vědeckosti je pravdivost, nikoliv konsensus samozvané sekty.

Anarchism

motto: "Marxismus je dnes zcela marginální, okrajová ideologie - zatímco anarchistické myšlenky se staly nedílnou součástí popkultury a zajímají se o ně statisíce lidí, kteří o nich živě diskutují (například i prostřednictvím internetu) . . . Shrnuto a podtrženo: jediný, kdo může mít důvod snažit se spolu s marxismem a bolševismem strhnout na smetiště dějin i anarchismus, jsou pouze nějací komunističtí historici." Xchaos

Existují následující druhy anarchismu:
  1. individualistický (Max Stirner): egoismus. Blaho sebe sama je nejpřednější zákon.
  2. anarchokapitalism (Murray Rothbard, David D. Friedman): zrušení státu, vše se bude řídit pouze trhem a dobrovolnými vazbami.
  3. anarcho-syndikalism. Většinou jsou též anarchokommunisty, nebo anarchokolektivisty, ale mohou též být mutualisty.
  4. mutualism (Pierre-Joseph Proudhon)
  5. kolektivistický (Michail Bakunin): společenské vlastnictví, mzdy zůstanou.
  6. anarcho-kommunism (Carlo Cafiero, Errico Malatesta, Andrea Costa, Pjotr Kropotkin): mzdy budou zrušeny, každý si bude brát, co potřebuje.
K přečtení doporučuji wiki diskussi mezi vyčpělým establishmentovým historikem (Petr Kovář) a svěžím nezávislým anarchistou (Xchaos).

Modří a oranžoví v Israeli

S O. D. vedu nekonečnou polemiku o výroku Oty Ulče. Protože se O. D. vyjadřuje značně pýthicky, není snadné jeho slova přeložit do češtiny. Pokud jsem ho pochopil dobře, tak O. D. (společně s Ulčem) tvrdí, že jediní oranžoví (pro okupaci či anexi) jsou dnes Mafdal a že všichni ostatní jsou modří (pro dvoustátní řešení). Jak je to ve skutečnosti?

Po volbách v roce 2006 jsou v Knessetu tyto strany:
  1. Kadima: jsou jednoznačně modří. Modrost byla důvodem rozpadu Likudu.
  2. Avoda: jsou modří.
  3. Shas: modří?
  4. Likud: jednoznačně oranžoví.
  5. Yisrael Beyteinu: jednoznačně oranžoví.
  6. Mafdal: jednoznačně oranžoví.
  7. Gil (důchodci): modří?
  8. UTJ (Degel HaTorah + Agudat Israel): oranžoví?
  9. Meretz-Yachad: jsou modří.
  10. Arabové: jednoznačně modří.
  11. Hadash (kommunisté): jednoznačně modří.
  12. Balad (arabští extrémisté): jednoznačně modří.
A kromě toho je nutno připomenout, že žádná strana není čistě oranžová či modrá. Vláda (Kadima, Avoda, Shas, Gil a Yisrael Beyteinu) je sice většinově modrá, ale o otázkách národního významu rozhoduje Knesset.

10. listopadu 2007

Proč číst propagandu

Obvykle nemá cenu propagandu číst. Jsou v ní stále stejné, stokrát opakované polopravdy a lži, které se neustálým opakováním mají stát pravdou celou. Tak ani kolovrátek Oty Ulče nepřináší ve svém fanatickém proisraelském nadšení mnoho nového. Ale něco přece. Je to věta: "Carterovi jakoby unikalo, že hlavní překážkou k ukončení okupace západní části palestinského území (West Bank) přece není současná vláda, ale předáci náboženských stran, druhu domácích fundamentalistů, porovnatelných k zatvrzelým dogmatikům v opačném arabském táboře."

Hm, hm. Tak že by pohrobci fašistické Nové sionistické organisace nejen nechtěli "Judeu a Sámaří" anektovat, ale už ani okupovat? Hleďme, hleďme. מתיישבים (kolonisté) jsou náboženskými fanatiky? To jsem netušil. V roce 1996 jich 36 % volilo Likud, Jabotinského pohrobky. To se snad změnilo?

Právní eskamotér Tomáš Sokol

Slavný, avšak nijak mimořádný, mediální právník, Tomáš Sokol napsal pozoruhodnou větu: "Pro striktní zastánce pozitivního práva je ale obtížně přijatelné, aby zákon, který výslovně nepřipouští zákaz pochodu z důvodů veřejného zájmu (či cokoli jiného), byl interpretován tak široce, že za určitých okolností takový zákaz možný je." Jinými slovy, přirozené právo má sloužit jako korektiv positivního práva k potlačování lidských práv (svobody shromažďovací) hlasatelům antiestablishmentových a nepopulárních názorů jako jsou neonacisté. Takovou pervesi přirozeného práva by jeden pohledal.

Přitom stačí jen ocitovat právní názor federálního soudu ve věci Collin v. Smith, 578 F. 2d 1197 (1978): "We cannot then be unmindful of the horrors associated with the Nazi regime of the Third Reich, with which to some real and apparently intentional degree appellees associate themselves. Nor does the record allow us to ignore the certainty that appellees know full well that, in light of their views and the historical associations they would bring with them to Skokie, many people would find their demonstration extremely mentally and emotionally disturbing, or the suspicion that such a result may be relished by appellees. But our task here is to decide whether the First Amendment protects the activity in which appellees wish to engage, not to render moral judgment on their views or tactics. No authorities need be cited to establish the proposition, which the Village does not dispute, that First Amendment rights are truly precious and fundamental to our national life. Nor is this truth without relevance to the saddening historical images this case inevitably arouses. It is, after all, in part the fact that our constitutional system protects minorities unpopular at a particular time or place from governmental harassment and intimidation, that distinguishes life in this country from life under the Third Reich."

A tu poslední větu bych podtrhnul: Je to ústavní ochrana nepopulárních menšin, která liší náš systém od Třetí říše.

Reportage z demonstrace, která se nekonala

Nejsem stoupenec ani MND, ani ŽLU, nicméně jsem chtěl být při tom a vidět vše z autopsie.

Na demonstraci establishmentu jsem se málem nedostal, protože tam policie ze směru od Staroměstského náměstí nechtěla nikoho pouštět. Musel jsem to obejít. Z Pařížské pouštěli po jednom, přičemž tajní policisté prohlíželi každého, kdo měl tu drzost a měl s sebou batoh.


Nejvíce mne fascinovalo massivní nasazení zásahové techniky. Měl jsem dojem, že v Praze musely propuknout rozsáhlé nepokoje a je vyhlášeno stanné právo, nikoliv, že si pár neonacistů chce zademonstrovat.


Všude bylo spousta lidí (odhadem tisíc až dva), ale neonacisté nikde. Na protest proti neonacistům přišlo mnoho známých lidí: Leo Pavlát, Eva Holubová, Tomáš Töpfer, Jan Vidím a Tomáš Sedláček.


"Povolená" demonstrace establishmentu skončila v půl třetí. Když nikde nebylo vidět holohlavce ani ve čtvrt na 4, tak se lidé přesouvali na Staroměstské náměstí, kde pokračovala demonstrace establishmentu. Policisté už nebyli zdaleka tak ostří (s výjimkou Břehové ulice) a lidi pouštěli zcela volně.


Tak jsem se přesunul na konec Pařížské, k Internacionálu, kde to údajně mělo začít. Na chodníku u Právnické fakulty se tísnilo 10 neonacistů. Nás na druhé straně bylo asi 100x více.


Víceméně to byla nuda, kterou zpestřil jeden opilý anarchista, který provokoval neonacisty na druhém chodníku. Ti se k němu posléze vydali. To vyvolalo obrovský zájem novinářských hyen, takže vůdce neonacistů byl obležen jejich přesilou. Potyčka se však nekonala; neonacisté si to s anarchisty vyřizovali ústně.

Asi po čtvrt hodině to neonacisty přestalo bavit a vydali se na náměstí Jana Palacha.


Cestou potkávali policejní auta, která se jala fysicky obsazovat Břehovou ulici, aby tudy nemohli neonacisté projít, i kdyby chtěli. Za cca 20 neonacisty se vydalo odhadem 1 000 lidí. Vypadalo to jako prvomájový průvod. Protože policie vyhrožovala, že každé "nepovolené" shromáždění rozežene, řekl jsem si, že už demonstrace–nedemonstrace bylo dost a jel jsem domů. Koho by zajímalo, jak to pokračovalo, ten si může přečíst Lidové noviny nebo Mladou frontu.

Než jsem se na demonstranci vydal, tak jsem si přečetl spoustu materiálů neonacistických, anarchistických a židovských. Překvapilo mne, jak smířlivé a úzkostlivě volající po právu byly neonacistické materiály. Odtud revoluce nepřijde. Bizzarrní byly nostalgické vzpomínky na régime NSDAP, ale ty jsou stejně neškodné jako vzdychání hard core kommunistů po Stalinovi a Gottwaldovi.

Naproti tomu mne nemile překvapily anarchistické texty. Byly zřetelně aggressivní a vigilantistické. BIS by měla proti nim zintensivnit svou činnost, pokud tady nechceme mít stát ve státě.

No a židovské byly rozrůzněné. Některé bych podepsal, jiné byly odporné.

Updated: Celá ta legrace stála 15 000 000 Kč.

Israelské SPZ

Neonacistické stránky se lakonicky ptají: "Věděl jsi, že poznávací značky aut v Izraeli a na okupovaných území jsou barevně kodovány, aby rozlišili židy od nežidů?" Jak je to ve skutečnosti? Stát Israel sice eviduje ethnické složení svých obyvatel i jejich náboženství, ale na občankách vyznačoval jen jejich národnost. To však v roce 2002 zrušil. Proto, kdyby neonacisté chtěli být přesní, museli by mluvit o Židech či Nežidech.

Nicméně, israelské SPZ neukazují národnost, nýbrž státní občanství. Standardní SPZ – israelského občana (Žida, Araba apod.) – má barvu žlutou, cizince, např. Araba z okupovaných území, má barvu modrou nebo bílou. Úplně stejně to fungovalo a funguje v mnoha jiných zemích, i u nás.

9. listopadu 2007

VUML na wikipedii

Na wikipedii nejsou nejhorší ty nekonečné seznamy pahýlů (automatický seznam). Na wikipedii jsou nejhorší ideologické bláboly, které se tam tamní propagandisté pokouší vnutit nic netušícím čtenářům.

Jedním z nejhorších propagandistů je katholický fanatik Cynik, který ani neví, jaké "i" se píše ve slově cynik. Nicméně u něj je výhoda, že všichni vědí, co je zač, a na en: dokonce s jeho neumělými pokusy o encyklopedické "články" udělali krátký process, ať už se sebevražedkyní, anebo s jeho ostouzením jiných.

Jenže mnohem horší je, když se najde někdo, kdo papouškuje frase, které se naučil za kommunismu. To se obvykle s odporem nesetká, a to ani od studentů / absolventů politologie, kteří by tomu měli rozumět.

První takový úděsný článek byl Byzantská říše, který je dokonce jako výsměch dobrému vkusu stále hodnocen jako nejlepší článek wikipedie. Ale co taky od wikipedistů čekat. Ačkoliv jsem si na něj posvítil již téměř před 2 lety, wikipedisté dosud nebyli schopni tu směsku marxistických a řeckých nacionalistických cliché opravit. Ale co taky od těch nevzdělanců čekat.

Ale zatímco článek Byzantská říše byl "jen" marxistický, v článku Komunismus se naplnila předpověď Rosse Hedvíčka, které nikdo nevěřil, ba ani já. Wikipedii stále více ovládají kommunisté (pokud je tedy kommunistou marxista-leninista, i když nemá stranickou legitimaci, nebo ji dávno zahodil). Dokonce se na tom hesle slézají jako švábi na pivo.

Skvělý antikommunistický animovaný film



Seznam ostatních kommunistických a antikommunistických filmů.

7. listopadu 2007

90. výročí kommunistického puče

Na wiki oslavují 90. výročí VŘSR tím, že dali na hlavní stránku naprosto příšerný článek Kommunism (protože marx-leninský, ba stalinistický: rozlišovací znamení mezi orthodoxním marxismem a stalinismem je stalinistická trivialisace marxistické periodisace dějin "otrokářským řádem" jako "společensko-ekonomickou formací"). Tak jim v oslavách pomozme tím, že se podíváme na zoubek článku Čtvrtá internacionála. Je to sice stěží více než pahýl, ale kommunistické ideologie je tam jak nastláno. S typickou wikipedickou lží se tam tvrdí, že "Podrobnější informace naleznete v článku Trockismus", ale tam, jak se může každý předsvědčit, je jich ve skutečnosti méně.

Na rozdíl od anglicky psaného článku Fourth International se příliš nezabývá dějinami tohoto obskurního spolku, nýbrž jeho ideologií. Do nebohých obětí wiki, kteří snad žijí v illusi, že tam najdou objektivní poučení, to hustí skutečně velkolepým stylem: "Trockého zjištění" (jako kdyby tento massový vrah byl schopen něco zjistit), "kritiku byrokracie deformovaných (stalinistických) stran" (Trockého trade-mark bez reálného obsahu), "v podstatě se ale historicky jednalo o dělnický stát" (naprosté ignorování sociálního složení kommunistické elity), "bylo zrušeno soukromé vlastnictví" (obludné účelové marxistické výrazivo), "v sociální revoluci (kde se jedná o změnu způsobu výroby a přechod moci z jedné třídy na druhou)" (bez kommentáře, není totiž třeba) a "výrobní způsob se nemění" (Jak by také mohl. Kommunism je přeci poslední "společenská formace". Amen.).

Autorovi textu dávám z marxismu-leninismu jedničku s hvězdičkou. VUML by absolvoval jako premiant.

1. listopadu 2007

Činnost českých partisánů

Nedávno jsem zde psal o vrahovi Lužovi. Nyní si dovolím ocitovat Tomáše Krystlíka: "Autor se zabývá i akcemi tzv. partyzánského hnutí, které mnohdy jen loupilo a zbytečně terorizovalo obyvatelstvo pod vedením sovětských komisařů a mnohdy i konfidentů Gestapa a SD. Čeští kolaboranti a udavači hojně po válce končili s falešným nebo skutečným osvědčením o svém odboji nepotrestáni v KSČ a v mocenských organizacích, kdežto svědci jejich neblahé činnosti za protektorátu náhle umírali."

31. října 2007

Idea vyhnání před válkou

Píše o ní historik Milan Churaň:
"První československá republika nedokázala vyřešit své národnostní problémy a když toho koncem třicátých let začalo nacistické Německo využívat pro své expanzivní záměry, snažil se prezident Beneš vyřešit problém státu na úkor německé menšiny. V polovině září 1938 vyslal do Paříže ministra J. Nečase s tajným plánem, v němž Francii a Anglii navrhoval odstoupení malé části československého území Hitlerovi – „bylo by to asi 4 – 6000 km2“ – pod podmínkou „že by si vzal alespoň 1,500.000 až 2,000.000 německého obyvatelstva“. Tedy rok před začátkem války a dokonce ještě před Mnichovem chtěl Beneš po dohodě s Hitlerem vystěhovat do „říše“ polovinu až dvě třetiny československých občanů německé národnosti. Benešovy vlastnoručně psané instrukce J. Nečasovi byly v Česku publikovány již v roce 1957. Může je znát každý."

Mahmúd Ahmadínežád o homosexualitě

Na serveru Zvědavec se před nedávnem pokusili obhajovat neobhajitelné: výroky perského presidenta (v OGG) o homosexualitě. Abych se vyhnul jakémukoliv zkreslení, cituji officiální perskou agenturu IRNA. Mahmúd Ahmadínežád doslova řekl toto:
"In Iran, we don't have homosexuals, like in your country. We don't have that in our country. In Iran, we do not have this phenomenon. I don't know who's told you that we have it."

30. října 2007

Proč jsou kommunistické strany pouhými agenturami Ruska

Plasticky to ukazuje případ Kommunistické strany Indie. Jak známo, Džaváhárlál Nehrú, vůdce Indického národního kogressu a indický premiér (1947–1964), udržoval úzké styky se SSSR. Indičtí kommunisté však Indii považovali za zaostalou postkoloniální zemi, kde je nezbytné provést socialistickou revoluci. S tím však v Moskvě narazili, neboť Rusům byla geopolitika milejší než nejistý pokus o diktaturu proletariátu. Proto indickým soudruhům nařídili, aby svou kritiku vládnoucího establishmentu zmírnili.

Jak píše wiki: "The Soviet government consequently wished that the Indian communists moderate their criticism towards the Indian state and assume a supportive role towards the Congress governments. However, large sections of the CPI claimed that India remained a semi-feudal country, and that class struggle could not be put on the back-burner for the sake of guarding interests of Soviet trade and foreign policy. Moreover the Indian National Congress appeared to be generally hostile towards political competition."

Situaci ještě zhoršil konflikt mezi Čínou a Indií. Pro indické kommunisty bylo přirozené, že v konfliktu mezi kapitalistickým (Indie) a socialistickým státem (Čína) budou stát na straně socialismu. Nicméně Chruščov se právě pohádal s Mao Ce-tungem, a proto byla ČLR pro SSSR nepřítelem číslo 1. Indická vláda si navíc pochopitelně tento nedostatek vlastenectví v době války nenechala líbit a vlastizrádce zavřela do vězení.

Výsledek byl, že v roce 1964 se KSI rozpadla na dvě frakce: maoisty (Kommunistická strana Indie (marxistická) – asi 60 % původní strany) a prosovětskou část (Kommunistická strana Indie – asi 40 % původní strany).

Jinak lze dodat, že Kerala je jihozápadní indický stát, kde kommunisté vesele vládnou a nikomu to příliš nevadí.

Život v Israeli

Loňský rozhovor s mladou Israelkou.

29. října 2007

Self-hating Jews

Jak říká v rozhovoru Ondřej Cakl (* 1975): Ale teď nedávno jsme se dostali už asi k sedmému neonacistovi, jehož předci jsou Židé a židovství v sobě cítí a chápe jako něco špatného. Je to fenomén, který se objevuje i v zahraničí. Jde o jedince, kterým je tak dvacet, pětadvacet, nejsou s to žít s tím, že mají židovský původ, a kompenzují to rasistickou aktivitou, dokonce často podněcují antisemitské útoky."

28. října 2007

Rhodesie a Muzorewa

Bývalý velvyslanec v Zimbabwe, Jaroslav Olša, poskytl Literárním novinám rozhovor. Lze ocenit jeho střízlivý tón, nicméně věty: "Robert Mugabe se dostal k moci v roce 1980 po volbách, které by dnes asi těžko někdo označil za opravdu demokratické. Negativní prvky ale zastínilo celosvětové nadšení z faktu, že v Rhodesii konečně padl apartheidní režim Iana Smithe, což bylo chápáno jako další krok směrem k demokratizaci Jihoafrické republiky." záráží. Vzhledem k tomu, že se Olša podílí na knize Dějiny Zimbabwe, Zambie a Malawi, považuji to za pouhou nepřijatelnou novinářskou zkratku.

Období mezi 24. prosincem 1976, kdy Ian Smith vyhlásil, že předá moc černošské většině, a 18. dubnem 1980, kdy Zimbabwe získalo nezávislost, nelze přeci považovat za apartheid. Vždyť klíčovou roli v něm hrál dnes polozapomenutý Abel Muzorewa, který uvažuje, že v příštím roce bude kandidovat na presidenta.

Rozhovor s Ianem Smithem a dalšími.

Případ Edgarda Mortary

Edgardo Mortara byl židovský chlapec, který vyrůstal se svými rodiči v Bologni, součásti papežského státu. Když mu bylo šest, tak těžce onemocněl. Služebná jeho rodičů měla strach, že když umře, že přijde do pekla, a proto ho nechala tajně pokřtít.

Podle církevního práva nesměli katholíka vychovávat nekatholíci. Malý Edgargo byl proto papežskou policií zabaven. I přes intervence Františka Josefa a Napoleona III., papež Pius IX. rozhodl, že se malý chlapec nesmí ke svým rodičům vrátit.

Když Mortara nabyl zletilosti, rozhodl se zůstane katholíkem. Odstěhoval se do Francie a vstoupil do kláštera. Byl vysvěcen na kněze. O Piovi prohlásil: "I am firmly convinced, not only by the deposition I have given, but by the entire life of my august protector and father, that the Servant of God [Pius IX] is a saint. I have the almost instinctive conviction that one day he will be raised to the glory of the altars. For me it will be an intimate joy for my entire life and a great comfort in the hour of my death to have cooperated to the limits of my strength toward the success of this cause. I pray to God by the intercession of his Servant to have mercy on me and forgive my sins, and make me rejoice in his presence in Paradise."

Další kritika wikipedie

V článku citují Michaela Whitea: “Wikipedia has become the McDonalds/Microsoft/Walmart of information. It provides reliably mediocre information at a low, low cost. This drives competitors out of business, reduces diversity, and lowers the standards all across the board.”

Autorem článku je Lir, který poznamenává: "inept and lazy journalists are especially fond of using the Wikipedia, and some of them have even plagiarized it word-for-word – thats a real problem, since 90%+ of Wikipedia’s fact-checking involves an internet search; thus, self-perpetuating errors are undoubtedly already occurring!"

Jeho názor: "cranks, vandals, and fanatics undo your hard-work, and then muddle your way through a judicial system which is far more concerned with cliquish politics, than with basic standards of judicial procedure," mohu potvrdit z osobní zkušenosti.

Havlíčkův antisemitism

Karel Havlíček Borovský napsal: "Já jsem z vlastní své zkušenosti minulého roku, který mohu skutečně za nejznamenitější rok svého života považovati, mnoho těcbto věcí seznal, zvlášť ve Vídni a později, kdežto jsem skoro všude při tom co se důležitého dělo, osobně přítomen byl. Zvláště ve Vídni se ukázalo, že ti samí židé, kteří před říjnem největší zuřivostí buráceli v přehnaných časopiskách vídeňských, a kteří mají největší vinu z událostí 6. října, potom po bombardování zase psali do reakcionářských časopisů vídeňských, kteří nyní jako psí plémě lezou pod nohy naší národům nepříznivé vládě. Kdož tu nevidí patrné spojení těchto dvou stran?"

27. října 2007

Oremus et pro perfidis Judaeis

Součástí mše na Velký pátek je modlitba (litanie) za židy. Do roku 1955 (podle missálu z roku 1953) zněla:

Oremus et pro perfidis Judæis: ut Deus et Dominus noster auferat velamen de cordibus eorum; ut et ipsi agnoscant Jesum Christum, Dominum nostrum. (Non respondetur 'Amen', nec dicitur 'Oremus', aut 'Flectamus genua', aut 'Levate', sed statim dicitur:) Omnipotens sempiterne Deus, qui etiam Judaicam perfidiam a tua miscericordia non repellis: exaudi preces nostras, quas pro illius populi obcaecatione deferimus; ut, agnita veritatis tuae luce, quae Christus est, a suis tenebris eruantur. Per eumdem Dominum nostrum Jesum Christum filium tuum, qui tecum vivit et regnat in unitate Spiritus Sancti, Deus, per omnia saecula saeculorum. Amen.

(anglický překlad: Let us pray also for the faithless Jews: that our God and Lord may remove the veil from their hearts; that they also may acknowledge Our Lord Jesus Christ. Let us pray. ('Amen' is not responded, nor is said 'Let us pray', or 'Let us kneel', or 'Arise', but immediately is said:) Almighty and Eternal God, Who dost not exclude from Thy mercy even the faithless Jews: hear our prayers, which we offer for the blindness of that people; that acknowledging the light of Thy Truth, which is Christ, they may be delivered from their darkness. Through the same Lord Jesus Christ, Who livest and reignest with God the Father in the unity of the Holy Ghost, God, through all endless ages. Amen.)

Jak uvádí časopis Cyril: "Po této modlitbě nezpívá se ani Ámen, ani Flectamus genua, ani Levate, kněz nepokleká na znamení, že židé pro výsměch poklekali před Kristem a jej tupili."

V roce 1955 papež Pius XII. zavedl pokleknutí stejně jako u ostatní modliteb (za heretiky, schismatiky a pohany).

V roce 1960 papež Jan XXIII. škrtl slovo perfidis (bezbožní).

V roce 1965 byla modlitba změněna celá: Anglicky: "Let us also pray that our God and Lord will look kindly on the Jews, so that they too may acknowledge the Redeemer of all, Jesus Christ our Lord. ... Almighty and eternal God, you made the promises to Abraham and his descendants. In your goodness hear the prayers of your Church so that the people whom from of old you made your own may come to the fullness of redemption." Česky: "Modleme se i za židy: ať náš Bůh a Pán nad nimi milostivě rozjasní svou tvář, aby i oni uznali vykupitele všech, našeho Pána Ježíše Krista. Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svá zaslíbení Abrahámovi a jeho potomstvu; vyslyš tedy dobrotivě prosby své Církve: aby lid starou úmluvou tobě přivlastněný si zasloužil dospět k plnosti vykoupení; skrze našeho Pána."

Podle nového missálu z roku 1967 modlitba zní: "Oremus et pro Judaeis, ut ad quos prius locutus est Dominus Deus noster, eis tribuat in sui nominis amore et in sui foederis fidelitate proficere (Flectamus genua – Levate.) Omnipotens sempiterne Deus, qui promissiones tuas Abrahae eiusque semini contulisti, Ecclesiae tuae preces clementer exaudi, ut populus acquisitionis prioris ad redemptionis mereatur plenitudinem pervenire. Per Christum Dominum nostrum. Amen." (česky: „Modleme se také za židy. Vždyť oni jsou první, kteří poznali jméno Hospodina, našeho Boha. Kéž ho stále více milují a kéž věrně zachovají smlouvu, kterou s nimi uzavřel. (tichá modlitba) Všemohoucí, věčný Bože, tys slíbil spásu především Abrahámovi a jeho potomkům. Vyslyš prosby své církve a dej, ať se na tvém vyvoleném národě tvé zaslíbení naplní. Skrze Krista, našeho Pána. – Amen.“)

(anglicky: Let us pray for the Jewish people, the first to hear the word of God, that they may continue to grow in the love of his name and in faithfulness to his covenant. (Silent prayer) Almighty and eternal God, long ago you gave your promise to Abraham and his posterity. Listen to your Church as we pray that the people you first made your own may arrive at the fullness of redemption. We ask this through Christ our Lord. Amen.)

V roce 2007 papež Benedikt XVI. obnovil možnost používat missál z roku 1962 bez nutnosti dispensu. To vyvolalo velké pobouření Židů na celém světě, protože modlitba v něm zní takto: "Oremus et pro Judæis: ut Deus et Dominus noster auferat velamen de cordibus eorum; ut et ipsi agnoscant Jesum Christum Dominum nostrum. Oremus. Flectamus genua. Levate. Omnipotens sempiterne Deus, qui Judæos etiam a tua misericordia non repellis: exaudi preces nostras, quas pro illius populi obcæcatione deferimus; ut, agnita veritatis tuæ luce, quæ Christus est, a suis tenebris eruantur. Per eumdem Dominum nostrum Jesum Christum Filium tuum, qui tecum vivit et regnat in unitate Spiritus Sancti, Deus, per omnia saecula saeculorum. Amen." Katholíci se tedy mohou modlit za to, aby Bůh a Pán sňal závoj ze srdcí židů a aby vyšli ze tmy na světlo pravdy, což Židy uráží. Tradiční katholíci však Židy obvinili z pokrytectví.

German Policy of Extermination of the Jewish Race

Jedním z prvních odsouzení holocaustu bylo Spojenecké prohlášení ze dne 17. prosince 1942: "The attention of the Belgian, Czechoslovak, Greek, Luxembourg, Netherlands, Norwegian, Polish, Soviet, United Kingdom, United States, and Yugoslav Governments and also of the French National Committee has been drawn to numerous reports from Europe that the German authorities, not content with denying to persons of Jewish race in all the territories over which their barbarous rule has been extended the most elementary human rights, are now carrying into effect Hitler's oft-repeated intention to exterminate the Jewish people in Europe. From all the occupied countries Jews are being transported in conditions of appalling horror and brutality to eastern Europe. In Poland, which has been made the principal Nazi slaughterhouse, the ghettos established by the German invader are being systematically emptied of all Jews except a few highly skilled workers required for war industries. None of those taken away are ever heard of again. The able-bodied are slowly worked to death in labor camps. The infirm are left to die of exposure and starvation or are deliberately massacred in mass executions. The number of victims of these bloody cruelties is reckoned in many hundreds of thousands of entirely innocent men, women, and children.

The above-mentioned Governments and the French National Committee condemn in the strongest possible terms this bestial policy of cold-blooded extermination. They declare that such events can only strengthen the resolve of all freedom-loving peoples to overthrow the barbarous Hitlerite tyranny. They reaffirm their solemn resolution to insure that those responsible for these crimes shall not escape retribution and to press on with the necessary practical measures to this end."

Podle Hilberga se k němu papež Pius XII. odmítl připojit. (Raul Hilberg: The Destruction of the European Jews, p. 315)

Yifat Giladi

Je mladá israelská fotografka a zpěvačka. Proslavila se účinkováním v klipu Burger Ranch recesistické skupiny PingPong (žena v červeném).

Skutečný Israel

Jednou z negativních vlastností antisemitů je to, že hází všechny "sionisty" do jednoho pytle. Přitom v Israeli žije ohromná spousta slušných lidí. Jedním z nich je zpěvák Roy Chicky Arad.

Jeho nejslavnější písní je שמח (Buď šťastný, text a video ze soutěže), skvělý kanadský žertík. Israelský úřad pro vysílání jí zrušil officiální podporu, protože v závěru Aradova skupina mává syrskou vlajkou, ačkoliv Stát Israel je se Syrskou arabskou republikou ve válečném stavu.

Další slavnou písní je I Vanunu, o israelském vězni svědomí.

Updated.

Radomír Luža - historik amatér

Radomír Luža kdysi na Britských listech uveřejnil rozsáhlý článek, jímž hodlal obhájit chauvinistické pojetí českých dějin. Bohužel mu k tomu chyběla potřebná erudice. Je možné, že některé chyby byly způsobeny nekvalitním překladem z angličtiny. Nicméně p. Lužovi nic nebránilo, aby je korrigoval. Tak to napravme aspoň tímto příspěvkem.

"vedoucí představitelé české politiky . . . [vyslovovali] se pro liberalizaci mnohonárodní habsburské říše". Ve skutečnosti byli čeští politici součástí Taaffeho železného kruhu pravice, proti němuž byli liberálové v opposici.

"S velkým úspěchem spojovali své třídní zájmy" Marxism už je passé, p. Lužo.

"Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš, kteří cílevědomě přivedli český a slovenský lid do tábora demokratické Evropy." Rakousko-Uhersko snad nebylo demokracií?

"Pokud jde o „československou národnostní politiku až do roku 1938, nelze mluvit o potlačování práv neslovanského obyvatelstva". Němci ani Maďaři nebyli přizváni k tvorbě ústavy, nemohli se na ní podílet, byla jim oktrojována.

"Napodobování nacistických metod bilo do očí: moře stranických praporů, uniformované útočné oddíly". A co Rote Wehr, ta p. Lužu nezajímá?

Není náhoda, že Luža zcela zamlčel zákon, který nepřímo diskriminoval Němce, zákon č. 131/1936 Sb. z. a n., o obraně státu.

"České zákonodárství přiznalo plná občanská práva těm Němcům, kteří zůstali věrni republice." Ve skutečnosti § 2 odst. 1 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, stanovil: "Osobám, spadajícím pod ustanovení § 1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství." Nestačilo tedy zůstat věren, jak úmyslně mate Luža. Nutné bylo být v odboji, nebo být zavřen ve vězení nebo koncentráku.

A tak bych mohl pokračovat dále, nicméně to považuji za zbytečné. Místo toho je lepší si přečíst solidní práci, např. o málo známém sudetoněmeckém protinacistickém odboji: "Sudetoněmecký sociálně demokratický exil se nyní, v tak nepříznivé mezinárodní situaci, snažil aktivizovat domácí odboj pomocí tam ještě žijících sociálně demokratických kádrů, jako pokus legitimovat protinacistickým bojem právo na vlast. Informace o tomto odboji byly programaticky potlačeny, ve skutečnosti lze jeho intenzitu beze všeho srovnat s odbojem českým. Nejvýznamnější akce proběhly v závěrečné fázi války. Byly při nich zničeny zásobovací zařízení mostecké hnědouhelné pánve, zásoby benzinu a ropy, potopeny labské nákladní lodě s válečným materiálem, zastavena těžní zařízení bílinských šachet, založen požár opavského cukrovaru, systematicky bylo narušováno dálkové telefonní vedení, byly napadeny zbrojní závody v Děčíně-Podmoklech a narušována železniční doprava. Bojové skupiny operovaly na Děčínsku, Sokolovsku, Karlovarsku a mnohde jinde."

Sprcha není nic jiného než žumpa

Sotva p. Zeman vytáhl paty za oceán, začaly na Sprše neomezeně řádit zkrachovalé existence typu Petra Mauleho či Prokopa. Jeden z nich o svém kollegovi, který to přes údiv všech, kteří ho znají, na Sprše s nimi dosud vydržel, napíše: "Malokdy jsem, a to i na internetu, potkal takovy bezpaterny xindl jako jste vy, drahy cnemo." Druhý člověku, který si s ním kdysi omylem stiskl ruku, pomlouvá rodiče, které nikdy neviděl, netuší o nich vůbec nic, ale to mu nebrání, aby po nich nehodil jedovatou slinu.

Naštěstí i pro Pako z Chebu platí jednoduchý psychologický poznatek: Kdo o někom píše podobné věci, píše je ve skutečnosti o sobě. Tak už je nyní jasné, že ten slavný Boutros neutekl do USA před kommunismem, ale před svými rodiči. Jak se sám přiznal, trpí Oidipovým komplexem. V USA byl od svých rodičů bezpečně daleko; v ČSSR by mu hrozilo, že by se na základě své úchylky dopustil trestného činu.

Nicméně to evidentně není jediná psychická porucha, kterou el Uam trpí. Jeho bývalá manželka byla výrazně mladší. To svědčí o tom, že si Maule tak musel kompensovat své komplexy méněcennosti. Má mladou manželku ("dorostenku"), tudíž je king. Jenže i v Boutrosově případě se ukázalo, že tato rovnice nefunguje. Když dorostenka poznala, že její king je ve skutečnosti ubohý zakomplexovanec, který místo přípravy na důchod trolluje kde koho na Internetu, dala mu vale.

Pane Maule, vyhledejte dobrého psychiatra. Nešetřete penězi. Jedině dobrý psychiatr Vás zbaví bludů, že "uz dlouho hrozi tim, ze mne uda casopisu The Economist". Ve skutečnosti k tomu došlo teprve před 15 dny, když už mne přestaly bavit Mauleho ustavičné nevyžádané e-maily, které mi zasviňovaly e-mailovou schránku. Pak dal Maule konečně pokoj, takže to bylo účinné. Inu, porušovat autorské právo se nevyplácí ani v Americe.

A ještě něco. Pako z Chebu nepochopilo, že věta: "Kdo o někom píše podobné věci, píše je ve skutečnosti o sobě," platí jen pro nepodložená obvinění. "Rovnez zvazuji podani zaloby za rozsirovani pomluv, ve svetle Vasich lzivych komentaru o mem manzelskem stavu a vami vymyslenem "mrdani prostitutek"." Přitom se ve svém nesmrtelném záchvatu upřímnosti sám přiznal: "Omlouvam se, ze nemuzu dokoncit komentar do spravneho finale, ale v mramorem vylozene sprse meho pokoje v Grand Hyatt v Taipei se sprchuji dve nahe dvacetilete studentky s vonavou skin". Ano, p. Maule, všichni Vám věříme, že 20leté studentky souložily se skoro důchodcem zadarmo. A hned 2 najednou. Ten Boutros, to je ale chlapák. :-)

Dotaz na Kapitána

Kapitán mou reakci na soustavné sprostoty AndyO označil za podpásovku a ubohost. Tak se ho ptám veřejně, kdy Sanhedrin konečně rozhodne o mé žádosti odstranit příspěvek AndyO, v němž mne přirovnává k massovému vrahovi Charlesi Whitmanovi? Připadá Vám normální, že když Vám chce AndyO, jak jí velí její přirozenost, nafackovat, že toho musí zatáhnout mne, ačkoliv s tím nemám nic společného? Myslíte si, že musím trpně snášet být označován jako "kličkovací demagogický kašpar"?

To, že si libujete v tom, že jste se stal na Sprše fackovacím panákem, kterému Max šťourá do soukromí, je Vaše věc. Jiný by na Vašem místě na Sprše nesetrvával ani minutu. Je mnoho slušných diskussních serverů, např. Vrba. Avšak nerozumím tomu, proč si myslíte, že bych sprostoty paní Noblessy měl snášet i já. Dokážete rozlišit, kdo bezdůvodně útočí a kdo se jen brání, nebo ne?

Vzkaz pro Petra Maule alias Pako z Chebu

Zase se Vám tlačí na mozek trauma, že Vás manželka pro Vaši zcela nesnesitelnou povahu opustila. Vy se jí divíte? Nic jiného jí totiž nezbývalo. Kdo by s Vámi vydržel?

Jak jsem Vám radil v e-mailu, použijte opět služeb dvacetiletých "studentek". To Vás uklidní mnohem lépe než marný pokus na ZMP postovat troll bait. Alternativou je napsat něco na Sprchu. Nic jiného, než Vaše sračky tam stejně není, takže se to ztratí. Ale pozor, obě methody nekombinovat! Buď "studentky", anebo Sprcha. Ne obojí dohromady. To by nemuselo dobře dopadnout.

Možná si řeknete, proč to Maule, který má těsně před důchodem, vlastně dělá. Těžko říci. Tenhle Američan z Vysočan, který si pro jistotu nechal české občanství, je zřejmě příliš nejistý z toho, že USA rozumí mnohem méně než Vodník, který tam, na rozdíl od něj, bydlel jen pár let. Na jeho výtečný kommentář nedokázal odpovědět dodnes. Tak si to kompensuje aspoň trollingem, kterým leze na nervy slušným lidem jako je např. Alex Juchelka.

26. října 2007

Zmatení hodnot

Nejlepší kommentátorka Zvědavce, Emma, upozornila na zajímavý článek Sarah Baxterové, Where do you stand in the new culture wars? (český překlad), který vyšel v The Times.

Je patrné, že v dnešní době dochází k změně paradigmatu. Pravice a levice už nejsou definovány starými hodnotami. Nyní se stává určujícím postoj k islámu a novému americkému imperialismu.

Abych na sebe také něco prozradil, zde jsou mé odpovědi v testu: 1 ne, 2 ano, 3 ne, 4 ano, 5 ano, 6 ne, 7 ne, 8 ne, 9 ne, 10 nevím, 11 ano, 12 ano bez jakékoliv pochybnosti, 13 ano, 14 spíše ne, 15 ne, nikdy, 16 ano.

Pravý liberalism: 1 + 1 + 1 + 0 + 0 +1 + 1 + 1 + 1 + 0 + 1 + 1 + 0 + 1 + 1 + 0 = 11. Jsem pravý liberál z 68,75 %.

Polemika s Davidem Kopřivou

David Kopřiva, který se bůhvíproč podepisuje jako Michaela, napsal polemiku s mým článkem Sprostý vrah Radomír Luža. Podle jeho názoru je vražda četníků Karla Sojky a Ondřeje Otevřela, kteří měli tu smůlu, že sloužili na stejné četnické stanici jako Bohuslav Mečíř, Stanislav Onderka / Kunderka a Josef Navrátil, "jedině dobře". Co je to za člověka, když chvaluje tak bestiální vraždu? "Po seznámení s rozsudkem byli postupně odváděni do sklepa a tam popravováni." Tak se nechová k lidem, tak se chová k dobytku na porážce.

Magnus Maximus o sobě tvrdí, že studoval historii. Evidentně ji studoval špatně, jinak by nemohl tvrdit, že "policajti by odhalene partyzany taky popravili." Evidentně netuší, že protektorátní policie nebyla žádná Čeka a že neměla pravomoc nikoho popravovat. Naopak čeští četníci byli často v odboji, na což doplatili i životem. Dejme opět slovo Jindřichu Markovi: "Prostor kobyliské střelnice však byl znovu použit pro „zvláštní úkoly“ i v dalším roce. Na základě rozhodnutí H. Himmlera a K. H. Franka zde byla vykonána veřejná poprava čtyř českých protektorátních četníků pro výstrahu ostatním. V pondělí 8. července 1943 tak použila nacistická okupační moc novou formu teroru – veřejnou popravu, která měla opět zastrašit rostoucí odbojové hnutí a zabránit rozkladu protektorátního četnictva a policie. Popravčí četu tvořili sice příslušníci německé Schutzpolizei, diváky z donucení mělo však tvořit 30 důstojníků a 120 příslušníků protektorátního četnictva a policie. Krátce před šestou hodinou odpoledne sem byli převezeni z cely smrti II/A pankrácké věznice odsouzení četníci. V pankrácké knize popravených jsou zapsáni pod následujícími čísly:
89. František Rajmon - * 25. 10. 1892 Libáň
90. František Famfulík - * 30. 1. 1910 Horní Újezd – Vidlatá Seč
91. Josef Bojas - * 25. 3. 1901 Plzeň
92. Jan Jirásek - * 10. 5. 1905 Netvořice u Benešova u Prahy"

Z herese praesentismu jsem už obviněn byl. Nic si z toho nedělám. Vražda je vraždou dnes, stejně jako jí byla před 60 lety. Kdyby lyncheři zavraždili starostu, tak by zcela zbytečně zmařili další lidský život. Jsem rád, že se jim to nepovedlo, stejně jako se jim nepovedla vražda Jiřího Hörnera, který jejich řádění přežil a mohl by ho dosvědčit, kdyby poválečné úřady měly zájem vraždy stíhat.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá

Známý troll AndyO, která otravovala ostatní na Neviditelném psu, Viditelné kočce, Sprše, Vrbě i ZMP i když jí všude naznačili, že zavádza, zneužívá toho, že její pravé jméno není obecně známo. Proto trolluje všude možně. Aby tato její nespravedlivá výhoda byla poněkud vyrovnána, publikuji její fotku, kterou má obzvláště ráda. Napsala o ní: "Jak se mi daří tvářit se, jako kdybych měla Downův syndrom, to nevím. Asi ho mám."

Fotografie odstraněna na žádost Davida Pavlíčka.

Updated.

25. října 2007

K identitám na Internetu

Cituji Kocoura:
"A konečně, nicky. Vy jste, Martine, student, a proto nemáte problém říkat své názory otevřeně - jediné, co by Vám mohlo zabránit, je stud či nedostatek odvahy a sebevědomí (ne že by právě to řadě lidí na internetu nechybělo). Ale třeba já jsem státní úředník a mám různé nadřízené. Na MZV dodnes paltí předpis, jak publikovat - pravda, je to někdy ze 70. let a internet to nepokrývá, ale smyslem není ani tak cenzura, jako loajalita k zaměstnavateli - jsou prostě věci, které se ven dostat nemají, a nemusí to nutně být pokryto státním tajemstvím (to už by bylo nejen neloajální, ale i trestné). Proto je v těchto institucích stanoveno, kdo smí za danou instituci mluvit, ostatní potřebují souhlas, popř. poznámku "názory zde vyjádřené se nemusejí nutně shodovat se stanoviskem Ministerstva pro výzkum makových panenek". V Parlamentu, tam to bylo ještě mnohem ošemetnější, protože na parlamentním úředníkovi nemá být poznat, kterou stranu volí - pracuje totiž pro všechny. Proto jsem já, když jsem začal psát na internet, zvolil pseudonym.

A dál - už se i stalo, že někdo někoho prostě prásknul - znám jednu slečnu, která měla tolik sebevražedné odvahy, že psala zpočátku na internet pod svým plným jménem. Posléze to změnila, ale už ji to nezachránilo - každý ví, kdo je ve skutečnosti, a před časem se stalo, že ji někdo prásknul - protože i tak se její názory diametrálně rozcházely s názory vdení ministerstva, kde pracovala, a byla proto "nepohodlná", byla to poslední kapka, která vedla k jejímu odchodu. Prostě je hezké být odvážný, ale je třeba počítat také s tím, že na internetu je řada zákeřných sviní a ne každý má chuť stát se Janou z Arku."

Sprostý vrah Radomír Luža

motto: "To by mě, Neckaři, zajímalo – spíš v žíněné košili a bičuješ se denně devítiocasou kočkou? Měl bys." Andy O

Andy O, jak známo, obdivuje sprostého vraha, Radomíra Lužu (* 1922), kterého od potrestání za hnusné vraždy zachránil jen nechvalně známý amnestijní zákon č. 115/1946 Sb.: "Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné." – např. vražda, znásilnění apod., a považuje ho za "skutečného hrdinu". Zřejmě jí vraždy a lynche imponují.

Jak se vlastně z Radomíra Luži stal sprostý vrah? Napsal o tom Miroslav Šiška: Příběh o odvetě za smrt generála Luži. In Právo 30. 12. 2006, p. 16.

Hrdina II. odboje, generál Vojtěch Luža (1891–1944) byl vedle Josefa Grni po zatčení Vladimíra Krajiny (31. ledna 1943) nepochybným vůdcem českého odboje. Dne 2. října 1944 byl ve vesnici Hřiště zastřelen českými četníky, když se svým pobočníkem Josefem Korešem zpanikařili při perlustraci a vytáhli zbraně. Vojtěch Luža byl zastřelen na místě, Josef Koreš spáchal sebevraždu.

Syn Vojtěcha Luži Radomír se rozhodl, že zavraždí ty, kteří zavinili smrt jeho otce: "Když podával Radomír Luža partyzánskému veliteli Svatoňovi hlášení o smrti otce a jeho pobočníka, sám navrhl, aby byli četníci z přibyslavské četnické stanice za trest zastřeleni. „Navrhl jsem,“ píše v pamětech, „že tam bezpodmínečně půjdu. Nejen kvůli otci, ale jako varování všem podlézavcům, kteří se mohou přetrhnout při plnění německých příkazů.“"

Partisánské commando složené z 8 Rusů a 4 Čechů dne 26. října 1944 přepadlo četnickou stanici v Přibyslavi. "V budově stanice zajistili pět četníků, z nichž však pouze dva – Bohuslav Mečíř a Stanislav Kunderka stříleli v Hříšti. „Ani jeden nevyjádřil sebemenší lítost, ani předstíranou,“ píše Luža v pamětech, „a všichni svalovali vinu na starostu Honzu a tvrdili, že když jim ohlásil přítomnost dvou neznámých, neměli na vybranou a museli je jít zkontrolovat.“ „Tak proč jste to neudělali?“ zeptal se jich Luža. „Jejich legitimace byly v pořádku. Kdybyste řekli, ať vám je ukážou, tak tím by všechno skončilo.“ Četníci jen pokrčili rameny. „Museli jsme vykonat rozsudek i na těch třech, kteří ve Votavově hostinci nebyli,“ uzavírá Luža. „Kdybychom někoho z nich nechali na živu, všechno by ohlásil gestapu do Jihlavy a do hodiny by všechny četnické stanice na Českomoravské vysočině vyhlásily poplach. Nikdo z četníků až do poslední chvíle nečekal, že bude zastřelen.“ Luža opouštěl četnickou stanici jako poslední. Na dveře připíchl na listu papíru napsanou výstrahu: Toto se stane těm, kdo zrazují náš odboj. Tito lidé zavraždili příslušníky odboje a stihl je spravedlivý trest."

Popis vraždy na MV (PDF): "Dne 26. října 1944 kolem osmé hodiny večer zabušili partyzáni nadveře četnické stanice v Přibyslavi a ohlásili se jako německá policie. Po vpuštění do stanice ji rychle obsadili. Momentálně byl přítomen jen jeden četník, ale další se objevili za chvíli. Na příkaz partyzánů museli ještě dojít pro velitele stanice vrchního Mečíře, který byl nemocný doma. Pak se přítomní četníci Bohuslav Mečíř, Stanislav Onderka, Karel Sojka, Ondřej Otevřel a Jiří Hörner dozvěděli, že byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu generála Vojtěcha Luži a poručíka Josefa Koreše! Po seznámení s rozsudkem byli postupně odváděni do sklepa a tam popravováni. Exekuci přežil jen strážmistr Hörner, který byl střelou jen omráčen, a protože ho zavalila mrtvá těla kolegů, akci partyzánů přežil. Mezi čtyřmi mrtvými byli jen dva ze tří četníků podílejících se na smrti generála Luži. Třetí strážmistr Josef Navrátil již tou dobou sloužil jinde, ale ani on se konce války nedožil. Zemřel v dubnu 1945 na následky těžkého zranění při náletu na Tišnov… Exekuci unikl naopak starosta Hřiště Jaroslav Honza, protože partyzáni při návratu z Přibyslavi museli změnit trasu pochodu. V obavě o svůj život se potom uchýlil k příbuzným do Havlíčkova Brodu. Od protektorátních orgánů krátce předtím dostal tři tisíce korun, které však nechtěl převzít. Začátkem listopadu je pak poslal slepeckému ústavu v Praze. Soud, který se s ním konal po válce, jej osvobodil."

Jak je vidět, Jaroslav Honza, kterého měl Radomír Luža v plánu zavraždit rovněž, byl soudem III. republiky, který rozhodně nebyl "zrádcům a kollaborantům" nakloněn, místo trestu smrti osvobozen. A to je ta nejlepší odpověď všem, kteří uctívají pochybné hrdiny.

Klimakterické stavy Andy O

Andy O trpí tím, že ji nikdo nemá rád, což ještě zhoršují její klimakterické návaly. Když už je to naprosto nesnesitelné, tak se pí Noblessa pokouší přivolávat úctu rituálním přivoláváním svých údajně hrdinských předků, na jejichž hrdinství, bylo-li jaké, nemá sebemenší zásluhu. Intelektuální naivkové ze Sprchy to Andy O žerou, tak jí to dělá dobře.

Mám pro Vás lepší radu, Andy O: Vezměte si raději prášky. To by mohlo Váš problém vyřešit navždy, aniž byste své bídné výkony musela kompensovat trapným braním jmen druhých nadarmo.

22. října 2007

Max napsal manifest

Shrnul v něm v přehledné formě své národovecké credo. Protože ten text je velice dlouhý, rozeberu jen jeho nedůležitější myšlenky. Zbytek za mne udělal David Pavlíček, který bystře odhalil, proč je Maxův text manifestem popíračství.

Nejdříve musíme Maxe poučit, co je to nepřímá diskriminace. Můžeme například použít definici ze zákoníku práce z roku 1965. Nepřímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup diskriminujícího znevýhodňuje či zvýhodňuje diskriminovaného vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů.

Tak česko-slovenská vláda zřídila kárné pracovní tábory pro "osoby práce se štítící, které dovršily 18. rok věku a nemohou prokázati, že mají řádným způsobem zajištěnu obživu". Nebylo to nic výjimečného, tato kategorie byla i v jiných koncentračních táborech. Jak uvádí Vrba & Wetzler, i v Osvětimi byli uvězněni ""ulejváci" (flákači při práci) a protispolečenské živly". Byli označeni tak, že měli na oblečení černý trojúhelník.

Mezi "osobami práce se štítící" byli disproporčně zastoupeni Romové. Toto zdánlivě neutrální rozlišování tedy bylo ve skutečnosti namířeno proti Romům.

Nepřímá diskriminace však pro genocidu Romů brzy přestala stačit. Proto byly v roce 1942 kárné pracovní tábory změněny na "cikánské" tábory, což už byla diskriminace přímá, na základě ethnického původu. Podle § 6 odst. 3 vládního nařízení č. 89/1942 Sb. z. a n., ze dne 9. března 1942, o preventivním potírání zločinnosti: "Asociální chování podle odstavce 1, písm. e) projevuje, kdo svým, byť i ne zločinným chováním namířeným proti pospolitosti dává na jevo, že se do pospolitosti včleniti nehodlá; jsou to na př. osoby, které drobnými, ale stále se opakujícími přestupky se vymykají veřejnému pořádku (žebráci, tuláci, cikáni a osoby po způsobu cikánském kočující, nevěstky, osoby stižené nakažlivými chorobami, zvláště chorobami pohlavními, které se nechtějí podrobiti zdravotně-policejním opatřením příslušného úřadu a pijani) a osoby, které bez ohledu zda byly trestány se vyhýbají práci a starost o svoji výživu přenechávají veřejnosti (osoby práce se štítící)." (zdůrazněno mnou) Kárné pracovní tábory byly oficiálně přejmenovány na koncentrační (sběrné). O tom Max pochopitelně jako správný popírač mlčí. Ve skuterčnosti ale: "Životní podmínky v tzv. cikánských táborech byly stejné jako v nacistických koncentračních táborech, což dokazují autentické vypovědí donedávna žijících bývalých vězňů těchto táborů, táborový řád sepsaný prvním velitelem letského tábora a v neposlední řadě i míra úmrtnosti vězňů. Bývali vězňové shodně vypovídají o krutém zacházení, včetně tělesného a psychického mučení, o znásilňování žen a úmyslně řízené podvýživě, o podchlazení a o nedostatku lékařské péče.

Podle Maxe bylo důvodem šoa, že "je [Židy] pan Hitler aktuálně nepotřeboval pro své plány." (zdůrazněno mnou). Tak Židé šli podle Maxe do plynu, protože je pan Hitler nepotřeboval. Nemám slov.

Další důvodem šoa podle Maxe je, že "pan Hitler a jeho nacisté NECHTĚLI Židy na území Třetí říše". Nechtěli, a proto je zavraždili. Maxova logika. Opět nemám slov.

Max: "Panu Hitlerovi nevadilo na Židech, Češích, Slovanech, Romech ani jiných nějaké pokr[e]venství". Mein Kampf: "Race, however, does not lie in the language, but exclusively in the blood, which no one knows better than the Jew, who attaches very little importance to the preservation of his language, but all importance to keeping his blood pure. A man can change his language without any trouble-that is, he can use another language; but in his new language he will express the old ideas; his inner nature is not changed. This is best shown by the Jew who can speak a thousand languages and nevertheless remains a Jew. His traits of character have remained the same, whether two thousand years ago as a grain dealer in Ostia, speaking Roman, or whether as a flour profiteer of today, jabbering German with a Jewish accent. It is always the same Jew."

I když mi Max neodpoví, přesto by mne zajímalo, co má na mysli tím: "A i mezi Židy se najdou darebáci, kteří dokážou . . . dělat jiná darebáctví, třeba zabírat půdu, která jim nepatří."

Vzkaz trollovi Andy O

S Andy O je ten problém, že občas dokáže napsat rozumný text (kde vyvrací popírače), ale hned v zápětí se dopustí čistého trollingu (text pod tím). Není proto má chyba, že tady troll Andy O nemůže publikovat. Není to nic osobního. Bude-li sem Andy O chtít psát rozumné texty, je vítána. Trollingem však tento prostor zasviňovat nebude.

Jinak si dovolím Andy O opravit. Lže ona (například, když mne křivě obvinila, že jsem ji urážel přirovnáváním k zvířatům) a bohužel trpí mánií své vlastní chyby přisuzovat svým opponentům. Co se dá dělat, musíme si na její nevychovanost zvyknout.

Typické pro notorické trolly, jako je Andy O, je to, že zásadně obviňují nejen bez důkazů, ale též dokonce bez bližšího určení, kdy se údajně měl nemravný skutek (ve skutečnosti výplod jejich choré mysli) přihodit: "vymýšlí si naprosté hovadiny, nezakládající se na pravdě".

Jak takoví trollové skončí, je jasné: "omlouvám se sobě, aby bylo jasno". Příště už Miss Noblesse nezbyde nic jiného, než sama sebe za zásluhy povýšit do šlechtického stavu. Přejme jí to, omlouvat se sama sobě je jen neškodné podivínství.

21. října 2007

Jan Novák opět zamořuje Sprchu popíračskými texty

Tentokrát už mu nestačí romský holocaust, už se nebezpečně blíží k zpochybňování šoa. Jako správný český národovec si myslí, že Češi dělali pro Židy, co mohli, a že žádný národ to nesvedl lépe. V reakci na výtečný Michaelin text napsal: "Jelikož jsi žádnou zemi, kde to za stejných podmínek dělali lépe než Češi nejmenovala, tak to obecné tvrzení neberu příliš vážně." (pravopisné chyby pietně ponechány) Tak Nováka poučme o tom, co by měl znát a co Michaela od toho "znalce" předpokládala, že zná:
"Amidst the madness of war, there are moments of hope and illumination. In World War II, one such instance was the Danish Jews’ escape from Hitler’s genocidal plan to eradicate all Jews from Europe.

Risking their own lives, the Danes quickly rallied round to save their fellow citizens, and almost all of the country's Jews were able to escape the clutches of the Nazis and find refuge in neutral Sweden.

The rescue of the Danish Jews is an inspiring story from a terrible time in human history. In most other Nazi-occupied countries, the Germans found it easy to deport the Jews. No one defended them the way the Danes did."
Můžete si přečíst i podrobnosti. Výsledek je jasný:

Země Počet Židů před válkou Minimální ztráty Maximální ztráty
Belgie 65 700 28 900 28 900
Bulharsko 50 000 0 0
Čechy a Morava 118 310 78 150 78 150
Dánsko 7 800 60 60

18. října 2007

Katastrofa v Oslu

Jak nás informuje Jana Dvořáková, v Oslu neteče pitná voda. Je to proto, že vodní nádrž (jezero Maridal), která Oslo v drtivé většině zásobuje vodou, byla nakažena zákeřným mikrobem zvaným Giardia lamblia. Jsou na ulicích k disposici cisterny? Pokud ne, tak situace je o to horší. Pokud ano, tak situace tak strašlivá není, i když zůstává nepříjemnou.

5 hodin stará zpráva.

Updated.

17. října 2007

Vrbova a Wetzlerova zpráva

Protože p. Zeman neuznává nic jiného než ad fontes, dovoluji si přinést odkaz na český překlad první zprávy o holocastu z dubna 1944. Kdysi jsem pokoušel najít anglický překlad, ale marně. Netušil jsem, že je na Internetu k disposici překlad český.

16. října 2007

Michaela píše o holocaustu

Není tomu co vytknout (tedy až na zcela zbytečné chauvinistické kopnutí do Poláků) a s výše zmíněnou výhradou bych její text podepsal. Jaká to oasa po všech těch popíračských textech na Sprše tam číst konečně něco jiného.

Rozsudek ve věci ČSR v. Horáková a spol.

Byl zveřejněn v Národním archivu. Životopis Jiřího Hejdy (1895–1985), o němž Brožová soudila, že měl dostat provaz: "Upozorňuji na to, že při referování o procese jsem se již sešla s dotazy, proč nebyl u Hejdy vysloven absolutní trest."

14. října 2007

Nauka o zabíjení

Píší o ní na wikipedii.

Aktuální polohy vlaků

Pokud se chcete podívat, kde se právě nachází Váš vlak, můžete.

Jak se hádá František Fuka a Daniel Dočekal

František Fuka a Daniel Dočekal navštívili P. R. akci Google a napsali o tom na své blogy. Protože každý napsal něco trochu jiného, tak se začali hádat. Nic nového.

Co je a co není wikipedie

Slovenský wikipedista Viliam Búr napsal typický propagandistický článek o wikipedii. Zásadní vadou těchto článků je, že popisují ideální stav (jak by měla wiki fungovat), nikoliv reálný (jak ve skutečnosti funguje).

Viliam Búr například píše o vymyšleném Jankovi Mrkvičkovi, který napíše článek o sobě a je mu vzápětí smazán. Ve skutečnosti Hana Bartíková napsala článek o sobě již téměř před 4 lety a jediné, co se s ním stalo, bylo, že správce Vrba vymazal autoportrét autorky.

Protože správci wiki ZMP pilně čtou, předpokládám, že teď článek o nebohé malířce vymažou jako "subpahýl" nebo "ješitný článek". To však nevadí, protože na svých stránkách má originál.

K příspěvku čtenáře není co dodat: "Problem adminov vo vseobecnosti je kapitola sama o sebe - dochadza tu k zvlastnemu omylu - technici sa stavaju autoritami aj v netechnickych aspektoch (napr. cenzura), a to len z titulu ze zvladaju technicku cast. No co je horsie, ci za komunizmu cenzurovali politruci - so svojim obmedzenim, alebo dnes technici takisto so svojim obmedzenim? Naozaj to vyjde narovnako."

Jana Nováka vulgo Maxe přetiskuje otevřeně rasistický a antisemitský web

Šimon Klein ze serveru Eretz.cz diagnostikoval Národně vzdělávací institut jako "otevřeně rasistický a antisemitský web". Není proto žádná náhoda, že tento "otevřeně rasistický a antisemitský web" přetiskl i článek popírače romského holocaustu, Jana Nováka vulgo Maxe. Orgány činné v trestním řízení by proto měly vyšetřit, jaký je vztah mezi Janem Novákem a Pavlem Fabianem, provozovatelem NVI.

Mikrohistorie - osud Jaroslava Heráka

Na serveru Holocaust.cz je výtečně zpracován příběh jedné oběti romského holocaustu, Jaroslava Heráka. Je tam i námět, jak romský holocaust přiblížit žákům a studentům. To by podle mého názoru zajistilo, že by popíračské články nikdo nebral vážně a nebylo by nutné jejich autory stíhat za trestný čin.

Informace pro Jana Nováka vulgo Maxe

Pane Nováku, dovoluji si Vám sdělit, že Tomáš Pecina je od 25. září 2007 mým právním poradcem ve věci Vašeho případného trestního oznámení. Je proto zcela v pořádku, že své e-maily směřujete jemu; alespoň mu je nemusím přeposílat. Dovoluji si však Vás požádat, abyste se v nich vystříhal všech urážek na cti; jsou i Vaší osoby zcela nedůstojné.

Názor Jiřího Pehe a Bohumila Doležala na Lety

Jiří Pehe: "Musím polemizovat s Vaším hodnocením rezoluce Evropského parlamentu k diskriminaci Romů, v níž EP také vyzval k odstranění velkovýkrmny prasat v Letech u Písku, která částečně interferuje s místem, kde stával koncentrační tábor pro Romy."

Bohumil Doležal: "Já (a jistě ani spousta dalších lidí, kteří jsou stejně jako já proti demolici) vůbec neopochybuju o tom, že v Letech stál český koncentrák pro Romy a že je to černá skvrna na našich dějinách."

Ke koncentráku se vyjádřil i státník a historik Vladimír Špidla: "Romský holokaust existoval, existoval romský tábor v Osvětimi i koncentrační tábor v Letech. Jsou věci, na které se prostě nesmí zapomínat," řekl komisař Vladimír Špidla, podle něhož povědomí o vyvražďování Romů není ani v české, ani v evropské historii dost zřetelné. "Poslanec Ransdorf, který řekl, že tam nebyl koncentrační tábor, neví, co mluví... Byl to koncentrační tábor, byla to součást genocidy a je velmi špatné to tak neoznačovat," dodal." (K tomu poznámka. Ransdorf se jako středověkář na rozdíl od Špidly novodobými dějinami nikdy odborně nezabýval.)

Přesto popírači romského holocaustu, nejvýrazněji asi Jan Novák vulgo Max, na základě vývodů agenta StB popírají, že v Letech stál koncentrační tábor.

Petr Uhl: "Není přitom rozhodující, že podle nacistů na území protektorátu žádné koncentrační tábory nebyly. Ani terezínské ghetto, ani Malou pevnost nacisté jako koncentrační tábory neoznačovali, a přesto se tak o nich mluví a píše. Ostatně ani Osvětim se jednu dobu nejmenovala koncentračním táborem a nikdy se nejmenovala vyhlazovací tábor, jímž byla. Popírání běžné terminologie je zpochybňování genocidia."

Jaroslav Valenta, agent StB

Prof. PhDr. Jaroslav Valenta, DrSc. (27. 10. 1930 Kryry u Podbořan – 23. 2. 2004) byl agent StB. Krejčová a Svatoš o něm napsali: "Prof. dr. Jaroslav Valenta, DrSc., před rokem 1989 byl nejenom evidován v registrech centrální správy kontrarozvědky StB jako její agent (krycí jméno Jaroslav, 271030 [= datum narození 27. 10. 1930], registrační číslo 20708, správy StB 88), ale i podával Státní tajné bezpečnosti zprávy přinejmenším o jednom historikovi, v jehož svazku (č. 6796 „Akce Milan“) jsou dochovány v rozsahu desítek stran. To, že Valentova tajná spolupráce nespočívala v odborných recenzích vědeckých prací jeho kolegů, dokládá i sumarizační zpráva tajné bezpečnosti z r. 1986, kde se mj. uvádí, že v uvedené akci byla hlavní pozornost StB zaměřena „na agenturně operativní kontrolu objekta“. V tomto záměru využíváno především TS [= tajných spolupracovníků] Rybář, Jaroslav, Tajemník [...]."

Není jistě náhoda, že tento historik je podkladem pro texty Jana Nováka vulgo Maxe. Více též v diskussi k článku Emanuela Mandlera.

13. října 2007

Postřehy z Číny

Ke svému překvapení jsem zjistil, že v Číně je strašná spousta Čechů, takže je raději uvedu v číslovaném seznamu:
  1. Nestíhám psát blog z kontinentální Číny,
  2. Dva roky se žlutou horečkou z Tchaj-wanu,
  3. Já v daleké cizině z Tchaj-wanu
  4. Terra Sinica,
  5. Xiamen píše a
  6. Vyrobeno na Tchaj-wanu.

První židovský pogrom ve Spojeném království

Vypukl ve dnech 1. až 5. srpna 1947, poté co byli nalezeni zavražděni Mervyn Harold Paice a Clifford Martin.

Nejhorší průběh měl v Liverpoolu. Byly vypáleny židovské synagogy, vandalisovány židovské hřbitovy a rabovány židovské obchody a kameny rozbíjeny výlohy. V Lancashire si obchodníci dávali do výloh nápisy, že nejsou Židy.

Podle dobového britského tisku se židovský terrorism v Palestině nijak nelišil od nacistického v Evropě.

Hind Husseini - arabská paralela Nicholase Wintona

Hind Husseini (1916–1994) byla arabská žena, která zachránila 55 sirotků z Deir Yassin. Více v článku The Massacre at Deir Yassin and Hind.