12. července 2008
11. července 2008
Ještě k nedávné přestřelce
Omlouvám se Tomáši Pecinovi, ale ještě se vrátím k nedávné přestřelce. Ostatní texty, které Magnovi vymazal, skutečně hraničily s trollingem, a proto nemá cenu je jakkoliv obnovovat. Zaujal ale mne věcný obsah, který jsem z něho vydestilloval.
Magnovi vadí text Moulové na Internetu, protože se dotýká jeho kamaráda. Tak co kdyby místo kritiky kritiky se snažil svému příteli domluvit? Ačkoliv jsem stejně jako p. Juchelka nad ním zlomil hůl, třeba by to od něj vzal.
Jinak si myslím, že by Magnus neměl ostatní soudit podle sebe a pokud mu vadí, že mu na Wikipedii něco smazali, měl by se zamyslit, do jaké míry je otevřená Sprcha.
Magnovi vadí text Moulové na Internetu, protože se dotýká jeho kamaráda. Tak co kdyby místo kritiky kritiky se snažil svému příteli domluvit? Ačkoliv jsem stejně jako p. Juchelka nad ním zlomil hůl, třeba by to od něj vzal.
Jinak si myslím, že by Magnus neměl ostatní soudit podle sebe a pokud mu vadí, že mu na Wikipedii něco smazali, měl by se zamyslit, do jaké míry je otevřená Sprcha.
Co a jak číst
Jak je vidět na blogu Malého čtenáře, je četba bellettrie ušlechtilá zábava. Magnus Maximus si ale myslí opak a ve svém rozhorlení nepřesně čte texty. Nepsal jsem, že 75 knih přečetl v originále, nýbrž jen to, že jejich autoři nebyli Češi.
Jinak je čast číst a čas přemýšlet. Teď je, myslím, čas číst. Duchovní roztříštěnost je sporná. Domnívám se, že je to opak fanatismu a představy, že mám jednou pro vždy o všem jasno, ale mohu se mýlit. Alogičnost je pouhý Magnův předsudek pramenící z toho, že mám na mnoho věcí radikálně odlišné názory než on.
Člověk bellettrii nečte pro myšlenky. Člověk ji čte pro příběhy, pro podobenství. Proto je také Bible příběhů plná. Filosofické texty jsou sice plné myšlenek, ale také často jalových spekulací o počtu andělů na špičce jehly. K čemu nám jsou ustavičné ontologické dohady?
Jinak je čast číst a čas přemýšlet. Teď je, myslím, čas číst. Duchovní roztříštěnost je sporná. Domnívám se, že je to opak fanatismu a představy, že mám jednou pro vždy o všem jasno, ale mohu se mýlit. Alogičnost je pouhý Magnův předsudek pramenící z toho, že mám na mnoho věcí radikálně odlišné názory než on.
Člověk bellettrii nečte pro myšlenky. Člověk ji čte pro příběhy, pro podobenství. Proto je také Bible příběhů plná. Filosofické texty jsou sice plné myšlenek, ale také často jalových spekulací o počtu andělů na špičce jehly. K čemu nám jsou ustavičné ontologické dohady?
Zhodnocení debaty
V poslední době jsem naštěstí na Internet neměl moc času. Proto jsem se ani nemohl zapojit do debaty, která se na Wikipedii rozhořela. Teprve nyní, s odstupem, přičiním několik neučesaných poznámek.
Děkuji Tomáši Pecinovi i Vodníkovi, když mažou trolly. Je to velice záslužná a nevděčná práce, ale díky ní není z blogu Wikipedie stoka.
Poněkud jiná situace je s hulváty. Zde bych se přimlouval za co největší toleranci, byť nikomu nemohu vyčítat allergii na Magna Maxima. Pokud Vám osobně jeho příspěvek nevadí, tak ho prosím nemažte. Domnívám se, že by měla být mírnější kritéria na lidi, které známe osobně, s pochopitelnou výjimkou trolla Petra Mauleho, který se na Internetu chová jako skutečné Pako. Svou přezdívku si nezvolil náhodně.
K Magnovi i Michaele chovám osobní sympathie, tak je prosím, pokud možno, berte jako mé hosty. Jak víte, sympathie jsou zhusta irracionální, ale já si opravdu rád přečtu, co Magnus o mně píše. Ač s tím asi budou mnozí nesouhlasit, máme podobné zkušenosti i názory, tak mi jeho texty (na rozdíl od podobných Tomáše ze Sprchy) přijdou inspirativní.
S některými trolly si nevím rady. Osobně neznám jediný příspěvek "slušného wikipedisty", který by za něco stál. Mazat ho paušálně? Mne více než jeho trolling (který obvykle zase tak hrozný není, jen urputný) vadí neskutečná blábolivost jeho textů. Myslím, že Wikipedie není místo, kam je každý oprávněn psát cokoliv, co ho napadne.
Nicméně, vše má své meze. Jeden příspěvek Michaely jsem smazal, protože se snížila k trollingu, věřím, že neúmyslně. Ačkoliv se jinak řídím starou židovskou zásadou oko za oko, zub za zub, tentokrát to nechám bez povšimnutí. Zde je onen příspěvek zbavený trollingu:
Podívejte Tomáši, je pravda, že na ZMPfree jsem četla příspěvky, které byly daleko za pro mne únosnou mezí způsobu vyjadřování se o druhém. Prostě co je moc je příliš a GP mne bylo líto,.. jenže pak jsem si vzpomněla, že podobné hrůzy a příliš silná vyjádření jsem četla z klábosnice GP mnohokrát předtím a že si to v podstatě zaslouží. Takže bych vás chápala kdyby tenhle blog byl prostý hrubostí na adresy nejrůznějších internetových oponentů anonyma Petra Urbana. Pokud tenhle blog unese to co tu tenhle anonym napáchal (a další jeho kámoši), unese jistě i příspěvky mého manžela, i když na něj máte alergii. Na alergii si vemte prášek a zkuste zůstat nestranný. To tomuhle blogu prospěje nejvíc.
Updated.
Děkuji Tomáši Pecinovi i Vodníkovi, když mažou trolly. Je to velice záslužná a nevděčná práce, ale díky ní není z blogu Wikipedie stoka.
Poněkud jiná situace je s hulváty. Zde bych se přimlouval za co největší toleranci, byť nikomu nemohu vyčítat allergii na Magna Maxima. Pokud Vám osobně jeho příspěvek nevadí, tak ho prosím nemažte. Domnívám se, že by měla být mírnější kritéria na lidi, které známe osobně, s pochopitelnou výjimkou trolla Petra Mauleho, který se na Internetu chová jako skutečné Pako. Svou přezdívku si nezvolil náhodně.
K Magnovi i Michaele chovám osobní sympathie, tak je prosím, pokud možno, berte jako mé hosty. Jak víte, sympathie jsou zhusta irracionální, ale já si opravdu rád přečtu, co Magnus o mně píše. Ač s tím asi budou mnozí nesouhlasit, máme podobné zkušenosti i názory, tak mi jeho texty (na rozdíl od podobných Tomáše ze Sprchy) přijdou inspirativní.
S některými trolly si nevím rady. Osobně neznám jediný příspěvek "slušného wikipedisty", který by za něco stál. Mazat ho paušálně? Mne více než jeho trolling (který obvykle zase tak hrozný není, jen urputný) vadí neskutečná blábolivost jeho textů. Myslím, že Wikipedie není místo, kam je každý oprávněn psát cokoliv, co ho napadne.
Nicméně, vše má své meze. Jeden příspěvek Michaely jsem smazal, protože se snížila k trollingu, věřím, že neúmyslně. Ačkoliv se jinak řídím starou židovskou zásadou oko za oko, zub za zub, tentokrát to nechám bez povšimnutí. Zde je onen příspěvek zbavený trollingu:
Podívejte Tomáši, je pravda, že na ZMPfree jsem četla příspěvky, které byly daleko za pro mne únosnou mezí způsobu vyjadřování se o druhém. Prostě co je moc je příliš a GP mne bylo líto,.. jenže pak jsem si vzpomněla, že podobné hrůzy a příliš silná vyjádření jsem četla z klábosnice GP mnohokrát předtím a že si to v podstatě zaslouží. Takže bych vás chápala kdyby tenhle blog byl prostý hrubostí na adresy nejrůznějších internetových oponentů anonyma Petra Urbana. Pokud tenhle blog unese to co tu tenhle anonym napáchal (a další jeho kámoši), unese jistě i příspěvky mého manžela, i když na něj máte alergii. Na alergii si vemte prášek a zkuste zůstat nestranný. To tomuhle blogu prospěje nejvíc.
Updated.
9. července 2008
Ustavičné obviňování z censury
Tenhle článek jsem chtěl napsat už dávno. Pak jsem si to rozmyslel, což zjevně byla chyba.
Na blogu Wikipedie mají oprávnění mazat tři lidé: Tomáš Pecina, Vodník a já. Pokud se tedy stane, že Váš příspěvek bude vymazán, není třeba z toho hned obviňovat mne. Ač si mnozí myslí pravý opak, jsem poměrně tolerantní. Nechávám zde příspěvky, kteří by jiní smazali.
Na Wikipedii se v zásadě mažou příspěvky dvou typů lidí. Za prvé jsou to trollové. Na ně jsem asi allergický více než ostatní, takže to vypadá, že troll, jehož dosud poslední reinkarnací je "slušný wikipedista" (což je z rodu poctivých pracujících či znepokojeného diváka), to bude brzy mít spočítané. Jednoduše totiž nechci, aby Wikipedii zasviňoval nesmysly, nebo z ní dělal chat.
Jiným problémem jsou lidé, pro něž je nejpříhodnější termín – hulváti – jako je AndyO nebo Magnus Maximus. Osobně bych je nemazal, ale Vodník i Tomáš Pecina jsou na ně allergičtí. Proto mám pro ně jednu radu: Chovejte se slušně, není to snad takový problém, a nikdo Vás mazat nebude.
A pro zvědavé čtenáře Wikipedie přináším podstatnou část smazaného příspěvku Magna Maxima:
Páni,... tady je to jako v pionýrském kroužku boj o odznak "Pilný čtenář"..... nabízí se pozorování, že píítrsovi nezbývá pro beletristicky polyglotická orgies žádný čas na vlastní myšlení a tvorbu kloudných názorů. Duchovní roztříštěnost a alogičnost, nikam se nevyvíjející po dlouhá léta co na ně na netu narážím, je asi nutným důsledkem.
Čím jsem starší , tím je mi jasnější, že nedokážu vlastně číst v žádném jazyku, že v beletrii je 1 myšlenka na 500stránek, zatímco v filosofických traktátech naopak, že nutno spíš šetřit čas a nepouštět inflačně do myšlení proud cizí řeči, cizí ve smyslu řeči kohokoliv druhého.
Když už tu byla zmínka o beletrii židovských autorů, tak kromě Kafky a Potoka doporučuju cokoliv od I.B.Singera..což ovšem jen trapně nesu dříví do lesa, neboť místní čtenáři Trpajzlíků a Kapesních průvodců jej mají dávno ve svém deníčku...
Na blogu Wikipedie mají oprávnění mazat tři lidé: Tomáš Pecina, Vodník a já. Pokud se tedy stane, že Váš příspěvek bude vymazán, není třeba z toho hned obviňovat mne. Ač si mnozí myslí pravý opak, jsem poměrně tolerantní. Nechávám zde příspěvky, kteří by jiní smazali.
Na Wikipedii se v zásadě mažou příspěvky dvou typů lidí. Za prvé jsou to trollové. Na ně jsem asi allergický více než ostatní, takže to vypadá, že troll, jehož dosud poslední reinkarnací je "slušný wikipedista" (což je z rodu poctivých pracujících či znepokojeného diváka), to bude brzy mít spočítané. Jednoduše totiž nechci, aby Wikipedii zasviňoval nesmysly, nebo z ní dělal chat.
Jiným problémem jsou lidé, pro něž je nejpříhodnější termín – hulváti – jako je AndyO nebo Magnus Maximus. Osobně bych je nemazal, ale Vodník i Tomáš Pecina jsou na ně allergičtí. Proto mám pro ně jednu radu: Chovejte se slušně, není to snad takový problém, a nikdo Vás mazat nebude.
A pro zvědavé čtenáře Wikipedie přináším podstatnou část smazaného příspěvku Magna Maxima:
Páni,... tady je to jako v pionýrském kroužku boj o odznak "Pilný čtenář"..... nabízí se pozorování, že píítrsovi nezbývá pro beletristicky polyglotická orgies žádný čas na vlastní myšlení a tvorbu kloudných názorů. Duchovní roztříštěnost a alogičnost, nikam se nevyvíjející po dlouhá léta co na ně na netu narážím, je asi nutným důsledkem.
Čím jsem starší , tím je mi jasnější, že nedokážu vlastně číst v žádném jazyku, že v beletrii je 1 myšlenka na 500stránek, zatímco v filosofických traktátech naopak, že nutno spíš šetřit čas a nepouštět inflačně do myšlení proud cizí řeči, cizí ve smyslu řeči kohokoliv druhého.
Když už tu byla zmínka o beletrii židovských autorů, tak kromě Kafky a Potoka doporučuju cokoliv od I.B.Singera..což ovšem jen trapně nesu dříví do lesa, neboť místní čtenáři Trpajzlíků a Kapesních průvodců jej mají dávno ve svém deníčku...
8. července 2008
Cynický Ignác Pospíšil se modlí
a já mu přeju, aby mu Bůh seslal holku a on konečně přestal být protivný, věčně nadržený, panic.
Rovnější mezi rovnými
JKB nikdy nezklame: "Zhrzení samolibí editoři, kteří jsou přirozeně schopni zapšknout i v důsledku diskusí jen mezi sebou, tu najednou nacházejí ventil. A jako houfec sršňů se ruku v ruce (či žihadlo v žihadle) vrhnou na redaktorku, se kterou by se - snad, možná, proč ne - bylo bývalo dalo jednat i jinak a s jiným výsledkem (tu možnost s ní nějak komunikovat jste zničili již svými prvními reakcemi, ona jistě vaše šplechty četla). Působí to jako nereflektovaná reakce stáda z řetězu utržených ... těchto ... snad sudokopýtníků. -jkb- (cs.source) 13:34, 1. 7. 2008 (UTC)"
JKB může nadávat, komu chce, a nikdy se mu nic nestane. Já napsal: "Laskavě si odpusťte nekompetentní zásahy do cizích článků." a byl jsem zablokován na doživotí.
JKB může nadávat, komu chce, a nikdy se mu nic nestane. Já napsal: "Laskavě si odpusťte nekompetentní zásahy do cizích článků." a byl jsem zablokován na doživotí.
Moudrý Cynik opět promluvil
Nedá mi to, abych se s Vámi nepodělil o tuto perlu ducha pod licencí GFDL: "Podle mne by stránka měla být zamčena. Že se pornovandal nevzdal, všichni víme, neotravuje jen jkb a má velkou výdrž, nedávno se ozval. Navíc oslovit jkb zde není žádoucí, protože tady diskusi moc nečte a odkazuje z ní tam, kde příspěvky čte. Bohužel musím konstatovat, že toto „řešení“ pouze opět dokazuje, jak špatné tu máme správce. Možná by se dalo říci zlomyslné, v tomto případě. --Cynik 16:34, 7. 7. 2008 (UTC)" (opravena hrubka)
Miroslav Josef
Chtěl bych postupně v medailonech představit význačné wikipedisty. První je Miroslav Josef.
V textu o sobě mimo jiné uvedl: "Jedna z věcí, kterou vidím jako zcela zásadní problém WIKIPEDIE bych shnul asi takto - co není ozdrojováno to jako neexistovalo. Nelze všechno ozdrojovat, tyto názory jsou nesmyslné. Není možné ozdrojovat existenci Boží, nelze ozdrojovat moudrost přírody, nelze nijak doložit např. nesmyslnost představy, že člověk je pánem přírody, neřku-li jejím majitelem, že lze přírodu (chcete-li Boha) ukřičet, přehlasovat, ukecat, přelstít, obechcat popřípadě dokonale popsat v nějakém článku. Celý tento proncip je v jádru kontraproduktivní a nesmyslný v tom smyslu, že to, co není někde psáno vlastně jakoby neplatilo (parafrázuji : co není napsáno na internetu neexistuje). Toto je jeden z hlavních problémů WIKIPEDIE. Je sice otevřená, ale její otevřenost je fakticky velice omezená. Ba nakonec se zdá, že je to otevřená pro spouty podružných informací a to hlavní a podstatné jako by jí unikalo."
Je to až nepochopitelné, že někdo může být tak význačný wikipedista a při tom nechápat ty nejzákladnější principy původní wikipedie. Nuže, nejde o to, že by měl někdo zdrojovat existenci Boha, ale že by měl zdrojovat tvrzení, že existuje, např. Biblí nebo Koránem.
Jinak člověk je majitelem přírody, protože ji ovládá.
V textu o sobě mimo jiné uvedl: "Jedna z věcí, kterou vidím jako zcela zásadní problém WIKIPEDIE bych shnul asi takto - co není ozdrojováno to jako neexistovalo. Nelze všechno ozdrojovat, tyto názory jsou nesmyslné. Není možné ozdrojovat existenci Boží, nelze ozdrojovat moudrost přírody, nelze nijak doložit např. nesmyslnost představy, že člověk je pánem přírody, neřku-li jejím majitelem, že lze přírodu (chcete-li Boha) ukřičet, přehlasovat, ukecat, přelstít, obechcat popřípadě dokonale popsat v nějakém článku. Celý tento proncip je v jádru kontraproduktivní a nesmyslný v tom smyslu, že to, co není někde psáno vlastně jakoby neplatilo (parafrázuji : co není napsáno na internetu neexistuje). Toto je jeden z hlavních problémů WIKIPEDIE. Je sice otevřená, ale její otevřenost je fakticky velice omezená. Ba nakonec se zdá, že je to otevřená pro spouty podružných informací a to hlavní a podstatné jako by jí unikalo."
Je to až nepochopitelné, že někdo může být tak význačný wikipedista a při tom nechápat ty nejzákladnější principy původní wikipedie. Nuže, nejde o to, že by měl někdo zdrojovat existenci Boha, ale že by měl zdrojovat tvrzení, že existuje, např. Biblí nebo Koránem.
Jinak člověk je majitelem přírody, protože ji ovládá.
Policejní mluvčí a ministr vnitra
Pojicejní mluvčí Andrea Procházková hovoří o akcích proti Queer Parade v Brně a zjevně vůbec neví, o čem mluví.
Není však sama, Ivan Langer je tam tom stejně.
A pak má někdo informace z Ministerstva vnitra České republiky brát vážně...
Není však sama, Ivan Langer je tam tom stejně.
A pak má někdo informace z Ministerstva vnitra České republiky brát vážně...
7. července 2008
Novodobý stav Velké Rusi neboli Moskevska
via Jezovec. Recense v Respektu: "Rusko jej už tehdy [v roce 1690] šokovalo zvláštní směsí civilizační zaostalosti a dokonale propracovaného státního dohledu. Každý obyvatel i cizinec tu je přísně evidován a průběžně sledován, „aby nemohl uniknout“, jak se psalo v carských výnosech. Moskvané „toho mezi sebou mnoho nenamluví, chovají se opatrně, jeden se bojí druhého, nemají k sobě navzájem důvěru, jsou podezřívaví a nevěří si“, píše jezuita. Pozastavuje se i nad tím, že v Rusku neexistuje žádný psaný zákon, vše se řídí vůlí, popřípadě jen okamžitou náladou cara. Základním mechanismem vládnutí je všeobecné donašečství. Tresty jsou přísné – popravy, bití, vyhnanství do mrazivých pustin. Brutalitu světské moci doplňuje neuvěřitelná omezenost pravoslavného duchovenstva, které často nezná ani otčenáš."
Šílený Mercy
Tak byl další správce papežštější než papež. Přitom by si takto vůbec nemusel naběhnout, kdyby si uvědomil, že jakýkoliv odkaz je plně legální.
Ale třeba ho spletl Mormegilův právní blábol. Tak je na to wiki se vším. Inženýři píší o právu, lékaři o softwaru a neúspěšní vysokoškoláci úplně o všem.
Ale třeba ho spletl Mormegilův právní blábol. Tak je na to wiki se vším. Inženýři píší o právu, lékaři o softwaru a neúspěšní vysokoškoláci úplně o všem.
6. července 2008
Vazba za verbální trestný čin
Via Tomáš Pecina. Oč šlo? Jistý muž podal na policii v Plzni celkem dvě udání na dvě různé soudkyně. Místo toho byl však sám obviněn ze spáchání trestného činu útoku na státní orgán podle § 154 odst. 2 tr. zákona. V průběhu trestního řízení mu bylo nařízeno psychiatrické pozorování. Když se na ně nedostavil, tak byl vzat do vazby. Dostal se tedy do vězení jen za to, že napsal podání k správnímu úřadu. Absurdní.
Důležité si je uvědomit rozdíl od křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. "Uvedeného trestného činu se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání. Trestní oznámení, která obviněný podal na obě soudkyně, obsahují velmi příkré, negativní a hrubě formulované hodnocení jejich postupu při rozhodování opatrovnických věcí, ale nejsou v nich uvedeny skutečnosti, kterými i kdyby se případně potvrdily, by soudkyně naplnily znaky některého trestného činu."
Důležité si je uvědomit rozdíl od křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. "Uvedeného trestného činu se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání. Trestní oznámení, která obviněný podal na obě soudkyně, obsahují velmi příkré, negativní a hrubě formulované hodnocení jejich postupu při rozhodování opatrovnických věcí, ale nejsou v nich uvedeny skutečnosti, kterými i kdyby se případně potvrdily, by soudkyně naplnily znaky některého trestného činu."
Zelená revoluce
Zelená revoluce v letech 1945–1985 znamenala celosvětový růst produkce obilí 2,5x. Jen v Indii vzrostla roční produkce pšenice z 10 millionů tun v roce 1968 na 73 millionů tun v roce 2006. A podobná čísla platí i pro rýži. Celosvětový přebytek potravin se zastavil až letos.
Kdo ratifikuje mezinárodní smlouvy
Ignorantští novináři, např. Václav Moravec, si myslí, že parlament. Ve skutečnosti se presidentské smlouvy od toho jmenují presidentské, že je ratifikuje hlava státu. Zákonodárný sbor s tím toliko vyslovuje souhlas.
Rádl o pravoslaví
Emanuel Rádl: "Nacionální rozdrobení křesťanského Orientu pochází ze slabosti tohoto křesťanství, které nedovedlo udržet jednotnou organizaci ovládanou jedním duchem, a rozpadlo se tedy na přírodní součástky, které od té doby ovládá jen jednotný zvyk, nikoli jednotné přesvědčení… Orientální nacionální církve zůstaly kulturně bezvýznamné, nestavše se zdrojem nových idejí ani pro svou vlast, ani pro lidstvo… Nic nenasvědčuje tomu, že by "slovanská bohoslužba" soluňských bratří patřila jinam než do této orientální slabosti myšlenkové vůči přírodním poměrům, jakými je i jazyk. Slovanští věrozvěstové "činili ústupky" jazyku, kdežto náš západní nacionalismus vidí v jazyku kulturní sílu. Připomeňme si ještě jednou důvod, který věrozvěstové mají pro zavedení slovanské bohoslužby: je prý to lid "tvrdé šíje", a proto prý je třeba povolit jeho hlouposti a mluvit k němu slovansky a ne latinsky. Bylo by možno takovým trapným způsobem odůvodňovat ideály reformační nebo moderní demokratismus? … Šlo o rozpor mezi počínajícím se pravoslavím a katolictvím. Pravoslaví, mystičtější a ideově malátnější, podrobovalo se více místním slabostem, za jakou pokládalo řeč domorodců; katolictví, energičtější, hájilo práva kulturního jazyka, jakým byla tehdy latina. Šlo za druhé o právní otázku, kdo za panujících právních poměrů má církevně vládnout nad Moravou a sousedními zeměmi. papež rozhodl svým mocným slovem, že právo patří jemu…"
5. července 2008
Tradiční ruský imperialism
Ruská chauvinistka, Natalia Naročnickaja (Наталия Алексеевна Нарочницкая), nepřímo přiznává tradiční cíl ruského imperialismu – teplé moře: "We are gradually being pushed to the northeast of the Eurasian continent away from the seas . . . to the place where the depths of freezing is more than two meters".
Filmové sterotypy
Ladislav Dvořák: "No a pak tu máme samozřejmě venkovany – ty bodré, věčně pivem zpitomělé obyvatele české kotliny, kteří se sice celý den motají ve špinavých monterkách, ale v podvečer, inspirováni zlatavým mokem jsou schopni rozebírat s panem farářem pasáže z bible, nejlépe rovnou v latině."
Zelená ideologie
Bohumil Doležal ji shnul v kostce: "Kromě toho, co Stranu zelených štěpí do dvou nesmiřitelných frakcí, které si jdou zuřivě po krku, jsou tu i věci, které je kupodivu pořád ještě spojují. Jedním z nich je přístup k energetickým problémům. Jejich vztah k jaderné energii velmi připomíná vztah věřících muslimů k vepřovému, a dělat s nimi energetickou politiku musí být stejně obtížné jako vypracovávat společný kosmický program s uskupením, které staví na tom, že země je placatá. Navíc odpor zejména k využití jaderné energie je prvním přikázáním zeleného náboženství, a pokud by se v této věci předseda Bursík projevil jako heretik, ztratil by i ten zbytek autority, který ještě ve straně."
Konečný rozsudek Šinágl ca Grebeníček
Blančiny kalhotky s temným stínem v rozkroku asi ničím nepřebiju, ale pro příznivce bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka mám taky nějaké hodnotné čtení.
Výpisky z četby VII
Pavel Torch: Pouta rozkoše. In Právo, Salon 3. 7. 2008, p. 3
"„Víš, na co bych měla chuť?“ zeptala se. „Abys mě připoutal. Támhle. K tý pelesti.“ Její větu rozfázovala polknutí a já jsem musel polknout taky. Došlo mi, že kvůli doučování dějin architektury jsme se tedy určitě nesešli. … „Nikdy sis nechtěl svázat holku?“ probleskly Blance zuby v rychlém úsměvu. „Ehm… ani ne,“ snažil jsem se neupolykat k smrti. Tyčila se přede mnou jako… jako… Nevím. To byl můj problém s Blankou.
Další informace. Pavel Torch odpovídá na zemanovskou otázku lépe než Magnus Maximus. Ale je to pravda básníka, nikoliv banální konvenční pravda, a je v tom jakýsi zádrhel.
"„Víš, na co bych měla chuť?“ zeptala se. „Abys mě připoutal. Támhle. K tý pelesti.“ Její větu rozfázovala polknutí a já jsem musel polknout taky. Došlo mi, že kvůli doučování dějin architektury jsme se tedy určitě nesešli. … „Nikdy sis nechtěl svázat holku?“ probleskly Blance zuby v rychlém úsměvu. „Ehm… ani ne,“ snažil jsem se neupolykat k smrti. Tyčila se přede mnou jako… jako… Nevím. To byl můj problém s Blankou.
* * *
Její bradavky byly překvapivě bledé. Byly tam jen snad kvůli měřítku. Abych si uvědomil, jak jsou ta prsa velká – a jak jsem já sám nepatrný. Blanka sebou hodila na postel, zády k pelesti. Zvedla ruce a já uviděl dokonale vyholená podpaží. Pak zase připažila, protože si vzpomněla, že se musí vysoukat z džín. Objevily se bělostné bavlněné kalhotky s temným stínem v rozkroku.
* * *
„Makej!“ křikla Blanka. Vytrhl jsem z držáku na vnitřní straně dveří rockerský opasek se stříbrným kováním. „Jóóóó!“ ocenila ho Blanka. „A teď dělej, co jsi vždycky chtěl dělat!“A při pohledu na můj nechápavý výraz dodala: „Zmlať mě!“ Polknul jsem, ale pak jsem se pustil do svěřeného úkolu. Takhle se asi cítí studenti, kteří chtějí stavět Tančící domy a musí si nejdřív odtrpět hodiny dějin architektury. Jenže já jsem žádný Tančící dům stavět nechtěl. Zprvu jsem ji řemenem po prsou sotva pohladil. „Přitlač! Chci to právě vod tebe! Vod takový nuly, která se zmůže jen na dějiny architektury! Rockeři mě už nezajímaj!“ zasyčela na mě a blaženě se prohnula, když se na jejích nezařaditelných geometrických útvarech začal objevovat rastr podlitin. Pokoušel jsem se šlehy umístit kamsi do tušeného zlatého řezu. „Chtěl bys to ještě jinak, viď?“ uhadovala má invenční studentka. „Chceš se dívat, jak si to dělám, že jo?! Tak mi vodepni ruku, ať si tam dosáhnu.“ Stín na bílých kalhotkách potemněl ještě víc. Vsunul jsem klíč do zámku pout. „Víš, co bych chtěla? Někdy? Zažít?“ chroptěla mi Blanka do ucha. „Abys mě tím řemenem hnal takhle po ulici!“"
Další informace. Pavel Torch odpovídá na zemanovskou otázku lépe než Magnus Maximus. Ale je to pravda básníka, nikoliv banální konvenční pravda, a je v tom jakýsi zádrhel.
3. července 2008
Zdeněk Adamec na české Wikipedii
Článek Zdeněk Adamec se stal na české Wikipedii terčem hned dvou hlasování. Jak z prvního, tak z druhého vyvázl nesmazán.
Hlasovat pro smazání bylo v druhém hlasování i pro mnohé radikální delecionisty příliš, ale současný trend ukazuje, že je třeba se obávat toho, že se skupina lidí, která se nadokáže prosadit v hlasováních, pokusí změnit jejich pravidla tak, aby mohla lépe mazat a ignorovat vůli komunity.
Hlasovat pro smazání bylo v druhém hlasování i pro mnohé radikální delecionisty příliš, ale současný trend ukazuje, že je třeba se obávat toho, že se skupina lidí, která se nadokáže prosadit v hlasováních, pokusí změnit jejich pravidla tak, aby mohla lépe mazat a ignorovat vůli komunity.
Simon Mol na další Wikipedii
Známý bojovník proti rasismu Simon Mol získal již v květnu článek o své osobě na další jazykové verzi Wikipedie. Tentokráte o něm píše ta v esperantu.
Ač by šlo ony články jistě v mnohém vylepšit, a ten v hornolužické srbštině obsahuje výraznou jazykovou chybu, tak se zdá, že osoba dostahuje značné známosti a její encyklopedické zaznamenávání není jen dílem "jednoho grafomana".
Ač by šlo ony články jistě v mnohém vylepšit, a ten v hornolužické srbštině obsahuje výraznou jazykovou chybu, tak se zdá, že osoba dostahuje značné známosti a její encyklopedické zaznamenávání není jen dílem "jednoho grafomana".
2. července 2008
30. června 2008
To je právník?
Poslanec JUDr. Stanislav Křeček kommentuje návrh nového občanského zákoníku. Hned v první větě napsal: "Dlouho očekávaná novela občanského zákoníku je konečně na světě tedy resp. na webových stránkách ministerstva spravedlnosti." Rozdíl mezi novým zákonem a novelou se učí hned v první hodině studia práv. Zřejmě je to dělostřelecká příprava na to, že ČSSD bude hlasovat proti NOZ v rámci své nullové tolerance.
29. června 2008
Tohle by se u nás stát nemohlo
V USA nemají občanky. Tak se stalo, že při vstupu do klubu byl Obama požádán o členský průkaz. ""Zapomněl jsem ho. Mohu vám říci své jméno," uvedl podle svědků Obama. Konverzace pak údajně probíhala následovně: "Vaše příjmení?", zeptala se recepční. "Obama," odpověděl kandidát a Wheelerová vyťukala jméno do počítače s databází členů. "A křestní jméno?" pokračovala. "Barack." Když se na monitoru objevila Obamova fotografie, začala prý úřednice rudnout. "Promiňte, pane budoucí prezidente," dostala pak už jen ze sebe."
Kdyby se toto stalo v ČR, měl by smůlu. Bez občanky či jiné průkazky by ho nikam nepustili.
Kdyby se toto stalo v ČR, měl by smůlu. Bez občanky či jiné průkazky by ho nikam nepustili.
Další Snítilý
Ukazuje se, že vedení ČSSD má své poslance v hrsti skoro stejným způsobem jako Sládek neblahé paměti: "Paroubek mu prý řekl, že když nepodpoří ve volbě Jana Švejnara, zveřejní informace o údajných nesrovnalostech při čerpání dotace ve firmě, kde poslanec působil."
Pádná odpověď Vrbovi
Správce Vrba před rokem postoval článek, jak je chování správců na cs: ideální. Nemá cenu, abych všechny ty nesmysly vyvracel bod po bodu, stejně by to nemělo žádný význam; naši nepoučitelní správci jsou nepoučitelní.
Tak jen jeden bod. P. Vrba napsal: "Na české Wikipedii se do posledního okamžiku opíráme o zásadu "předpokládejte dobrou vůli", ano předpokládá se dobrá vůle i v případech, kdy někdo vyhlásí její opak a z jeho chování vyplyne, že to myslí vážně." Jak je to ve skutečnosti? Byl jsem zablokován na doživotí za to, že p. Hedvíček na svém blogu zveřejnil fotografii -jkb-.
Tak jen jeden bod. P. Vrba napsal: "Na české Wikipedii se do posledního okamžiku opíráme o zásadu "předpokládejte dobrou vůli", ano předpokládá se dobrá vůle i v případech, kdy někdo vyhlásí její opak a z jeho chování vyplyne, že to myslí vážně." Jak je to ve skutečnosti? Byl jsem zablokován na doživotí za to, že p. Hedvíček na svém blogu zveřejnil fotografii -jkb-.
Vágní slovo antisemitism
Když Magnus na Vrbě postoval svou definici, tak jsem se zaradoval. Konečně rozumné slovo. Později však svůj post otočil o 180°. Podle jeho upřesněné definice je antisemitism každé nepřátelství vůči Židům, tj. vůči Israeli i vůči judaismu.
Podle této logiky je antisemitism nepřátelství i vůči křesťanství, protože ho založil buď Žid Ježíš, nebo Žid sv. Pavel. Stejným antisemitismem je nepřátelství vůči islámu, protože ho založil Semita Muhammad.
Zkrátka a dobře, kdo se chce vyhnout blátivému myšlení, měl by pojem antisemitism úplně přestat používat.
Podle této logiky je antisemitism nepřátelství i vůči křesťanství, protože ho založil buď Žid Ježíš, nebo Žid sv. Pavel. Stejným antisemitismem je nepřátelství vůči islámu, protože ho založil Semita Muhammad.
Zkrátka a dobře, kdo se chce vyhnout blátivému myšlení, měl by pojem antisemitism úplně přestat používat.
Ženský pohled
Eva Pallotto napsala výstižný článek o ženském holení. Myslím, že není podstatné, kdo tento trend nastavil. Příčina asi, jako obvykle, bude multikausální, takže nemá cenu to řešit. Podstatnější je, že ženské holení utužuje gender. Žena, která není dostatečně vyholena, není ženou, nýbrž opicí. Společenský útlak nejhrubšího kalibru. Feministé by proto měli hlasitěji bojovat za to, aby si každá žena mohla se svým tělem dělat to, co uzná sama za vhodné.
S tím souvisí i mýthus chloupku uvízlého mezi zuby. Byť si lze představit cumlání Venušina pahorku, určitě to není primární cíl orálního sexu. Tak kde se ten mém vzal? A někdy se šíří v dosti bizzarrní podobě. Jedna moje kamarádka si sice oholila mons veneris, ale labia maiora nechala netknuté.
S tím souvisí i mýthus chloupku uvízlého mezi zuby. Byť si lze představit cumlání Venušina pahorku, určitě to není primární cíl orálního sexu. Tak kde se ten mém vzal? A někdy se šíří v dosti bizzarrní podobě. Jedna moje kamarádka si sice oholila mons veneris, ale labia maiora nechala netknuté.
28. června 2008
Karl May II
Můj citát Martina Maniše nevzbudil žádnou pozornost. Proto ocituji Jana Skácela: "Kdo to byl Karel May? Každý, kdo v mládí spolykal všech 65 svazků tohoto pilného spisovatele, odpoví bez rozpaků: Karel May byl trojjediný. Skládal se ze spisovatele Karla Maye, v některých vydáních dra Karla Maye, a ze dvou vlastnoručně napsaných a vymyšlených hrdinů. Old Shaterhanda a Kara ben Nemsiho … spisy Karla Maye nutno čísti před dosažením třinácti let. Nutno je čísti za mřížemi dětství. byly vydumány ve vězeňské cele a říkejte si co chcete, i dětinský náš věk je ve skutečnosti jakýsi krásný kriminál. Chceme se z něho za každou cenu dostat; až zmoudříme, rádi bychom se třeba na chvíli vrátili, ale mříže jsou z druhé strany. Ba ani my, staří ctitelé Karla Maye, májovky nečteme. My si je vzpomínáme."
Výpisky z četby - Stanislav Kostka Neumann
Protesty.
I.
Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy,
ty davy bědné, davy rozespalé,
v nichž není trocha síly rvát se spolu
za čest svou aspoň, když ne za vítězství?
Je dohráno... A ticho, hrozné ticho...
To tragedie byla pro arénu,
kde diváci i zatleskat jsou líni.
Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy,
jež, krvežíznivé, o nová čísla
žurnálů svádí pouliční bitky?
Jsme stále v ohni, stále poraženi,
jdem do boje juž napřed poraženi...
A davy? Hlučí na svých promenádách
a politiku žvaní v pivovaře
a fráse lapou z tribun, z parlamentu.
To abys automaty měl, ne svaly,
by, když duch zoufá, dále pracovaly. –
Ach, hochu, ticho! – – Lépe takhle bít se,
než takového vítěze jít v stopách!
I.
Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy,
ty davy bědné, davy rozespalé,
v nichž není trocha síly rvát se spolu
za čest svou aspoň, když ne za vítězství?
Je dohráno... A ticho, hrozné ticho...
To tragedie byla pro arénu,
kde diváci i zatleskat jsou líni.
Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy,
jež, krvežíznivé, o nová čísla
žurnálů svádí pouliční bitky?
Jsme stále v ohni, stále poraženi,
jdem do boje juž napřed poraženi...
A davy? Hlučí na svých promenádách
a politiku žvaní v pivovaře
a fráse lapou z tribun, z parlamentu.
To abys automaty měl, ne svaly,
by, když duch zoufá, dále pracovaly. –
Ach, hochu, ticho! – – Lépe takhle bít se,
než takového vítěze jít v stopách!
Hořká rýže (1949)
Aisselles poilues: "Ça me rappelle Silvana Mangano dans "Riz amer" … une aisselle féminine poilue c'est TRES sexy et malheureusement aujourd'hui trop rare, dans notre époque de folie dépilatoire et d'artificialisation des corps … Bref l'épilation est un avatar de la répression sexuelle. (Comme le porno dominant où justement les "acteurs" et "actrices" sont tous épilés)." Odpověď Medvídkovi + dodatek: "Isn't it funny how aspect of womanhood that turn men off having sex with women - like body hair, natural aromas and periods - are given the label of 'dirty' or 'unclean'...? While a man can be grizzley and smell and it's like 'i'm a real man baby grrr'..."
Na známou notu
Nejvíce se mi líbil tento: "- Pane Koperník, jen naprostý ignorant jako vy může něco podobného tvrdit... Proti vašemu názoru jsou prověřené autority typu pana Ptolemaia! Jestli chcete být zajímavý za každou cenu, tak byste se měl raději věnovat něčemu, co umíte, pokud něco takového vůbec je. Jinak budete se svými nevědeckými názory na planety stále za šaška. S pozdravem ing. Janek od Zvonu"
Skvělá pointa
Jakýsi Výzkumný Ústav Čar a Kouzel napsal: "Aniž bych nějak zpochybňoval hloubku genderově-sociálního vhledu či polemizoval o tom, zda se na negativní image USA podepsali více republikáni bombardující neexistující ZHN v Iráku nebo demokraté a pravdolásková smíchovská matrona metající humanitární bomby na Evropu, rád bych upozornil, že sama paní Rodham-Clinton vedla kampaň s ústředním claimem "Hillary for President" (viz. http://www.hillaryclinton.com)
Na přelomu šedesátých let, pokud známo, nepálila podprsenku, ale praktikovala u komunistů Treuhafta, Walkerové a Burensteina. Ani Bill nepálil povolávací rozkaz v USA, nýbrž cestou z Moskvy v Praze diskutoval s Marií Švermovou a Bedřichem Kopoldem, kterak lépe zaříditi svět.
To jen ten trouba McCain seděl pět a půl roku v lágru."
Na přelomu šedesátých let, pokud známo, nepálila podprsenku, ale praktikovala u komunistů Treuhafta, Walkerové a Burensteina. Ani Bill nepálil povolávací rozkaz v USA, nýbrž cestou z Moskvy v Praze diskutoval s Marií Švermovou a Bedřichem Kopoldem, kterak lépe zaříditi svět.
To jen ten trouba McCain seděl pět a půl roku v lágru."
Koubského blábol
aKB napsal text, jímž vyjadřuje tradiční moravskou skepsi k demokracii: "Náš zítřek závisí na tom, kdo bude americkým prezidentem, jak se rozhodne čínské politbyro, co doopravdy chce Putin, kam napřou svou pozornost velcí mezinárodní investoři, kolik ropy dají vytěžit saúdští princové, jak vysoké mzdy si vynutí indičtí počítačoví inženýři, jak dobré nervy má izraelský generální štáb, s kým se spojí Hugo Chávez..."
Jsem poslední, který by zpochybňoval, že tyto věci mají význam. Ale pořád ještě je podstatnější, jaký bude systém zdravotního pojištění, zda lze propustit z práce bez udání důvodu, nebo zda lze popírat holocaust. Na to Putin ani Chávez nemají sebemenší vliv, i kdyby si to Koubský stokrát přál.
A nesmysl pramenící z právního bezvědomí: "Snazší je trefovat se do Lisabonské smlouvy nebo antidiskriminačního zákona. Což jsou normy, které sice formální suverenitu českých úřadů bezpochyby omezují, stejně jako každá evropská legislativa, ale přinejmenším nám neškodí." snad ani nebudu kommentovat.
Pro vyváženost pohled z druhé strany.
Jsem poslední, který by zpochybňoval, že tyto věci mají význam. Ale pořád ještě je podstatnější, jaký bude systém zdravotního pojištění, zda lze propustit z práce bez udání důvodu, nebo zda lze popírat holocaust. Na to Putin ani Chávez nemají sebemenší vliv, i kdyby si to Koubský stokrát přál.
A nesmysl pramenící z právního bezvědomí: "Snazší je trefovat se do Lisabonské smlouvy nebo antidiskriminačního zákona. Což jsou normy, které sice formální suverenitu českých úřadů bezpochyby omezují, stejně jako každá evropská legislativa, ale přinejmenším nám neškodí." snad ani nebudu kommentovat.
Pro vyváženost pohled z druhé strany.
26. června 2008
Eurorealisté opět lžou
Ladislav Jakl publikoval nesmírně lživý článek o návrhu antidiskrimačního zákona. Jádrem jeho tvrzení je, že antidiskriminační zákon musíme přijmout a že jsme tím ztratili souverainitu. Těžko si představit větší nesmysl, když je to právě naopak.
ČR v žádném případě nemusí přijmout antidiskriminační zákon. Je to čistě její rozhodnutí, zda ho přijme čili nic. Pokud ne, tak tím poruší své závazky k EU (Typicky klausovský přístup k morálce: Chci do klubu, ale jeho pravidla hodlám úmyslně porušovat.), ale tento zákon zde nebude. Kdybychom opravdu ztratili souverainitu, bylo by to právě naopak: V EU by přijali antidiskriminační zákon s působností pro ČR bez ohledu na to, co si o tom český parlament myslí.
ČR v žádném případě nemusí přijmout antidiskriminační zákon. Je to čistě její rozhodnutí, zda ho přijme čili nic. Pokud ne, tak tím poruší své závazky k EU (Typicky klausovský přístup k morálce: Chci do klubu, ale jeho pravidla hodlám úmyslně porušovat.), ale tento zákon zde nebude. Kdybychom opravdu ztratili souverainitu, bylo by to právě naopak: V EU by přijali antidiskriminační zákon s působností pro ČR bez ohledu na to, co si o tom český parlament myslí.
Definiční znaky moderního umění
Jsou dva: originalita a authenticita. Ponechme nyní originalitu stranou a soustřeďme se na authenticitu. Podle tohoto požadavku má být umění především pravdivé. Pokud se jedná o text z historie, mají všechna fakta sedět. Tím velice dráždí blogger Michal Matoušek, který ve svém cyklu Jen aby se nezapomnělo vydává texty s falešnou authenticitou, když reálný fakt rád obětuje vyznění textu nebo něco zamlčí. Jeho čtenáři mu to vyčítají jako kolovrátek. "odpusťte mi tu nejdebilnější otázku: je to pravda?" "Nejsem memoárista, a nemám potřebu jím být." etc.
Updated.
Updated.
Intervence dříve a dnes
Katarský princ chce vstoupit do sporu Vesecká a spol. v. Benešová. Obě strany jsou proti tomu, ale podle nesmyslné právní úpravy bude záležet jen na Ceplovi, zda to připustí: § 93 odst. 2 věta druh OSŘ: "O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh." V normálním státě o tom rozhoduje ta strana, v jejíž prospěch chce intervenovat.
Definice antisemitismu
Magnus poskytl na Vrbě definici antisemitismu: "Každé nepřátelství namířené proti existenci židovského národa; je-li existence – přežití a pokračování Židů – dnes zaručeno státem Israel, je nepřátelství k Israeli antisemitismem." Pozoruhodné. Takže nenávist k judaismu antisemitismem není, stejně jako prosazování dvounárodního státu. Výborně, přeci jen jistý pokrok.
Mýthy o českých dějinách
Vždycky jsem si myslel, že české dějiny se na základní i střední škole probírají na úkor obecných natolik podrobně, že základní fakta musí znát úplně každý a že třeba znalost data bitvy na Bílé hoře je definičním znakem Čecha.
Pak přišel ale Zahradil se spoustou blábolů, v diskussi k jeho textu bylo mnoho blábolů a dokonce i na ZMP. Pokusím se to uvést na pravou míru. Už se o to pokusil O. Š., ale domnívám se, že si štětec namočil do příliš černé barvy, že ve skutečnosti Zahradilův text není tak hrozný.
Význam roku 1526
V tomto roce v českých zemích vymřela jagellonská dynastie. Bylo nutno zvolit nového českého krále. Stal se jím Ferdinand I. Habsburský. Na státoprávním postavení České koruny se tím vůbec nic nezměnilo, České království zůstalo naprosto stejně samostatné jako bylo před tím. Nevolila se ani žádná šlechta.
Pražská defenestrace 1618
Jaké byly její příčiny? S národem neměly sebemenší souvislost. V roce 1615 byl přijat zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka; Slavata i Martinic byli Češi jako poleno.
Spor byl o něco úplně jiného: o německý protestantský kostel (spíše pouhou kapli) v Hrobě a v Broumově. Protestanté měli zkrátka dost, jak katholíci neustále porušovali Rudolfův Majestát.
Persekuce protestantů po roce 1620
Hrůzy z 1620s se v českých dějinách opakovaly až za první světové války. Byla to nepřímá genocida českého národa. (Nepřímá proto, že cílem nebyli Češi, ale protestanti. Nicméně většina Čechů byla protestanty.) Srovnávat ji ale s bartolomějskou nocí, jiným massakrem protestantů, je nesmysl. Bartolomějská noc bylo vraždění, naproti tomu persekuce protestantů po roce 1620 byla legální, na základě theorie o propadlých právech.
Pak přišel ale Zahradil se spoustou blábolů, v diskussi k jeho textu bylo mnoho blábolů a dokonce i na ZMP. Pokusím se to uvést na pravou míru. Už se o to pokusil O. Š., ale domnívám se, že si štětec namočil do příliš černé barvy, že ve skutečnosti Zahradilův text není tak hrozný.
Význam roku 1526
V tomto roce v českých zemích vymřela jagellonská dynastie. Bylo nutno zvolit nového českého krále. Stal se jím Ferdinand I. Habsburský. Na státoprávním postavení České koruny se tím vůbec nic nezměnilo, České království zůstalo naprosto stejně samostatné jako bylo před tím. Nevolila se ani žádná šlechta.
Pražská defenestrace 1618
Jaké byly její příčiny? S národem neměly sebemenší souvislost. V roce 1615 byl přijat zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka; Slavata i Martinic byli Češi jako poleno.
Spor byl o něco úplně jiného: o německý protestantský kostel (spíše pouhou kapli) v Hrobě a v Broumově. Protestanté měli zkrátka dost, jak katholíci neustále porušovali Rudolfův Majestát.
Persekuce protestantů po roce 1620
Hrůzy z 1620s se v českých dějinách opakovaly až za první světové války. Byla to nepřímá genocida českého národa. (Nepřímá proto, že cílem nebyli Češi, ale protestanti. Nicméně většina Čechů byla protestanty.) Srovnávat ji ale s bartolomějskou nocí, jiným massakrem protestantů, je nesmysl. Bartolomějská noc bylo vraždění, naproti tomu persekuce protestantů po roce 1620 byla legální, na základě theorie o propadlých právech.
Pozoruhodná nedůslednost
"Experiment mladé novinářky Alexandry Jolkinové trval dva měsíce. Po textových zprávách se s ministrem scházela. "Investigaci" utla, když se jí Kastens začal intimně dotýkat… Sám ministr Kastens tato fakta nepopírá. Tvrdí však, že věděl, že se jedná o hru, a jen zkoušel, jak daleko je novinářka ochotna zajít." Pochopitelně, když se novinářka zastavila na půl cesty.
Blábolící Jan Zahradil
Srovnání (byť nevyřčené) mezi Lisabonskou smlouvou a popravou 27 českých stavů by zasloužilo titul "kulhající paralela roku".
Za pozornost stojí zejména věty:
Mám na mysli některé šlechtické rody, jež za tehdejší kolaboraci s habsburskou mocí i za později prokázané služby, získaly majetek, uloupený v pobělohorských konfiskacích.
-jak mohla šlechta kolaborovat s někým, koho si v roce 1526 legálně zvolila?
nebo
Plně se zde odráží sice pochopitelná, ale neomluvitelná myšlenková nesamostatnost a duševní plytkost značné části české postkomunistické inteligence, její schopnost vždy se přizpůsobit převažující většině, horlivá snaha být právě teď údajně „moderní“ a to i pokud jde o výklad českých dějin.
-myšlenkovou plytkost zde spíše předvádí Zahradil (jím podaný výklad českých dějin nestojí za komentář), když opakuje notorické nesmysly nejedlovské historiografie o době temna, nebo Bílé hoře, coby konci samostatného českého státu.
Za pozornost stojí zejména věty:
Mám na mysli některé šlechtické rody, jež za tehdejší kolaboraci s habsburskou mocí i za později prokázané služby, získaly majetek, uloupený v pobělohorských konfiskacích.
-jak mohla šlechta kolaborovat s někým, koho si v roce 1526 legálně zvolila?
nebo
Plně se zde odráží sice pochopitelná, ale neomluvitelná myšlenková nesamostatnost a duševní plytkost značné části české postkomunistické inteligence, její schopnost vždy se přizpůsobit převažující většině, horlivá snaha být právě teď údajně „moderní“ a to i pokud jde o výklad českých dějin.
-myšlenkovou plytkost zde spíše předvádí Zahradil (jím podaný výklad českých dějin nestojí za komentář), když opakuje notorické nesmysly nejedlovské historiografie o době temna, nebo Bílé hoře, coby konci samostatného českého státu.
25. června 2008
Minulý čas
Existuje několik základních druhů:
- aorist (praeteritum, fr. le passé simple, ang. simple past). V češtině zanikl v 15. století; latina ho nikdy neměla.
- silný (asigmatický, zastaralý): u zavřeného kmene, např. ved-: ved, vede, vede / vedom, vedete, vedu.
- mladší aorist slabý – nahradil silný aorist: vedech, vede, vede / vedechom, vedeste, vedechu.
- slabý (sigmatický): u otevřeného kmene, např. da-: dach, da, da / dachom, daste, dachu. Aorist slovesa být je pomocné sloveso u kondicionálu.
- souminulý čas (imperfektum, fr. l'imparfait, ang. past continuous). V češtině zaniklo v 15. století. Sloveso vést: vediech, vedieše, vedieše / vediechom, vedieste, vediechu
- předpřítomný čas (perfektum, fr. le passé composé, ang. present perfect). Je to v češtině jediný používaný minulý čas; podobný jev nastává v němčině. Např. jsem přišel znamená doslova jsem přišlý.
- předminulý čas (plusquamperfektum, fr. le passé antérieur, ang. past perfect nebo pluperfect). Od 19. století v češtině zastaralé: byl jsem řekl.
24. června 2008
Další "antisemitský" článek na Blistech
S podobně odvážným překročením známých tabu se setkávám poprvé!
Z článku vyjímám:
Problém Izraele je samozřejmě nejen problémem zahraničněpolitickým. Má mnohem hlubší rozměr a nejedná se o nic jiného, než o soužití Čechů a Ž/židů. Je-li totiž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku řeč o Izraeli z jiných než sionistických pozic, je často i řeč o antisemitismu a je zřejmé, že se tím myslí antisemitismus nás Čechů. Je to ale ještě závažnější: Podle dnes platného diskursu na české mediální a intelektuální scéně se totiž o antisemitismu a rasismu začíná křičet vždycky, když se nějaký Čech přihlásí ke svému češství a nedělá to jen tak, jak nám to pravidelně předvádí Česká televize, totiž sypáním si popela na hlavu a hledáním vlastních národních hříchů.
...záchranné lano Izraeli tehdy hodilo Československo, nikoli ono Československo masarykovské a benešovské, na něž dnešní doba pohlíží shovívavě, ale Československo gottwaldovské, v němž se právě začal rozjíždět teror proti Čechům a Slovákům pod pláštíkem „budování komunismu“.
Přesto, anebo právě proto, neboť velká část tehdejšího světa včetně předmnichovského spojence Československa Velké Británie dodržovala embargo OSN na dodávky zbraní na Blízký východ, se proizraelským aktivistům v aparátu komunistických stran a státu podařilo „podvést“ Stalina a zajistit si pro Izrael souhlas s masivními dodávkami zbraní z československých zbrojovek. Pod pláštíkem, že Izrael se stane oporou socialismu na Blízkém východě. Jestli tomu Stalin skutečně uvěřil, byl blázen – jinak se ale jeho počínání vysvětlit nedá. Ta lež svou roli ovšem splnila – Izrael se útoku sousedních arabských států ubránil.
...zcela se ztotožňuji se Zídkovým viděním, že není důvod k žádné (české) hrdosti nad tím, že Československo Izrael pomohlo zachránit. V té době totiž Češi „svůj“ stát vůbec nekontrolovali a byli vydáni napospas internacionálním budovatelům komunismu, když hlavním městem státu se stávala spíše Moskva než Praha.
Od obdivovatelů Izraele v České republice, ať už Čechů či Ž/židů, bych tedy očekával především jasnou odpověď na otázku: Čí zemi patří vaše loajalita - České republice, nebo Izraeli ? Pokud bude odpověď znít Izraeli, bylo by fér z takovéhoto postoje vyvodit i náležité důsledky. Jako třeba vzdát se jakýchkoli zásahů do politických záležitostí České republiky. Byl by to naprosto logický a férový přístup. Vůči těm Čechům, pro které slovo český národ neztratilo na významu, i vůči těm, co je odložili do starého železa a dobrovolně se degradovali jen na česky mluvící obyvatele české kotliny.
Pro ty, co by snad v uvedeném řešení spatřovali jakousi „diskriminaci“ „nepravých“ (čti: neetnických) Čechů raději hned zdůrazním, že o zkoumání krve dotyčných nebylo a není řeči. Řeč je o státní loajalitě, a ne o krvi. Tu jsme ostatně my Češi ve své historii nikdy příliš (a vlastně, pokud vím, nikdy) nezkoumali.
Nejde ale jen o vymezení Ž/židů a Čechů s ohledem na dva státy, Izrael a Českou republiku. Jde i o právo těch Čechů (či Slováků), kteří mají židovský původ a dávno se považují a nás ostatní by ani nenapadlo a ani jsme to nikdy neprováděli, jim toto právo upírat, považovat se nadále výhradně za Čechy ( či Slováky). Vztahuje se snad i na ně ona „povinnost“, hlásaná sionistickým hnutím, prohlásit se za uvědomělé Židy a zapojit se do obhajování zájmů Izraele – byť třeba na půdě jiných států?
Je-li to tak, jedná se o zvrácení asimilačního procesu židovského obyvatelstva, jehož počátky sahají do novodobého emancipačního úsilí českého národa a jehož příznivci byla řada předních osobností židovského původu. Jinými slovy, o vražení klínu mezi Čechy a Ž/židy, a to na základě - a právě na základě – příslušné, dostatečné či naopak nedostatečné, židovské krve. Snad jako důsledek toho, že asimilační proces se zde v Čechách nezdařil – a Ž/židé jsou v českých zemích stále utiskováni, zbavování základních práv a slobod a snad i persekvováni?
Chomsky ve své výpovědi vrhá světlo i na zdroje extremismu v Palestině, když cituje výrok Chaima Weizmanna, budoucího prvního prezidenta Izraele: „Nebezpeční jsou pro nás (rozuměj: sionisty) umírnění Arabové, a ne arabští extremisté.“
Není podivné a přímo na hlavu postavené, když ti samí hlasatelé „občanství“, ne-li „světoobčanství“ a „humanismu“ ten právě současný a účinkující nacionalismus a šovinismus státu Izraele velkoryse přehlížejí nebo přímo podporují - nebo dokonce se mu obdivují?
Je pravda, že světová veřejnost, tedy většina evropských národů se po porážce hitlerovského Německa dívala na vznik Izraele spíše se sympatiemi. Interpretovat to jako jakýsi „pocit viny“ je poněkud urážlivé. Měli mít snad Rusové pocit viny za to, že v bojích s Němci ztratili přes 20 milionů životů? Nebo snad Francouzi za své ztráty na životech, které utrpěli v bojích s nacisty? Nebo Angličané? Pocit viny před kým? Namísto pocitu vděku, který by se snad tedy spíše dal očekávat, a to vděku, že většina evropských národů se s utrpením Ž/židů naopak solidarizovala, a některé vlastní krví vybojovaly vítězství nad nacismem, se objevuje pohrdlivé – „měli jste výčitky svědomí“.
Více méně sympatie či dokonce podpora Izraeli, které Ž/židé získali od evropských národů po druhé světové válce, znamenaly, že zakladatelé židovského státu skutečně dostali jakýsi bianco šek. V žádném případě to ale nebylo poselství, dělejte si v Palestině co chcete. Bez ohledu na morálku a naše – evropské – kulturní a morální normy. A už teprve ne to nebylo požehnání jakémukoliv budoucímu teroru vůči Palestincům.
Ono více méně skryté obviňování druhých národů z „antisemitismus“ a latentní „nenávisti“ k Ž/židům je v podstatě paranoidní vidění světa, které můžeme také považovat za druh nenávisti či přímo rasismu. Pokud se obhájci Izraele a jeho politiky skutečně domnívají, že „druhým národům nemohou věřit“, tedy že tyto národy jsou špatné, je to velmi pohrdlivý přístup, který svědčí o tom, že takové národy považují – z morálního hlediska – za méněcenné.
Vyjmenováním židovských vědců, politiků a umělců nelze smýt vinu z rukou židovských zločinců. Tak jako to nelze učinit v případě žádného jiného národa. Nebo snad – máme si myslet – v historii vždy docházelo pouze k jednostrannému ubližování Ž/židů ze strany nežidů, a nikdy naopak, a i ti zločinci byli vždy a výhradně na straně nežidů, a nikdy ne Ž/židů? To by byla velmi, velmi neuvěřitelná historie, a velmi, velmi neuvěřitelný stav světa.
My, Češi i Ž/židé, kteří k Izraeli žádnou loajalitu necítíme, bychom nikdy neměli zapomenout na ony libanonské holčičky, které Izraelci předloni zabili při náletu na libanonská města. V naší paměti by měli mít přesně stejné místo, jako ti nežidé i Ž/židé, které nacisti zabili za druhé světové války.
Všechno ostatní je rasismus.
Z článku vyjímám:
Problém Izraele je samozřejmě nejen problémem zahraničněpolitickým. Má mnohem hlubší rozměr a nejedná se o nic jiného, než o soužití Čechů a Ž/židů. Je-li totiž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku řeč o Izraeli z jiných než sionistických pozic, je často i řeč o antisemitismu a je zřejmé, že se tím myslí antisemitismus nás Čechů. Je to ale ještě závažnější: Podle dnes platného diskursu na české mediální a intelektuální scéně se totiž o antisemitismu a rasismu začíná křičet vždycky, když se nějaký Čech přihlásí ke svému češství a nedělá to jen tak, jak nám to pravidelně předvádí Česká televize, totiž sypáním si popela na hlavu a hledáním vlastních národních hříchů.
...záchranné lano Izraeli tehdy hodilo Československo, nikoli ono Československo masarykovské a benešovské, na něž dnešní doba pohlíží shovívavě, ale Československo gottwaldovské, v němž se právě začal rozjíždět teror proti Čechům a Slovákům pod pláštíkem „budování komunismu“.
Přesto, anebo právě proto, neboť velká část tehdejšího světa včetně předmnichovského spojence Československa Velké Británie dodržovala embargo OSN na dodávky zbraní na Blízký východ, se proizraelským aktivistům v aparátu komunistických stran a státu podařilo „podvést“ Stalina a zajistit si pro Izrael souhlas s masivními dodávkami zbraní z československých zbrojovek. Pod pláštíkem, že Izrael se stane oporou socialismu na Blízkém východě. Jestli tomu Stalin skutečně uvěřil, byl blázen – jinak se ale jeho počínání vysvětlit nedá. Ta lež svou roli ovšem splnila – Izrael se útoku sousedních arabských států ubránil.
...zcela se ztotožňuji se Zídkovým viděním, že není důvod k žádné (české) hrdosti nad tím, že Československo Izrael pomohlo zachránit. V té době totiž Češi „svůj“ stát vůbec nekontrolovali a byli vydáni napospas internacionálním budovatelům komunismu, když hlavním městem státu se stávala spíše Moskva než Praha.
Od obdivovatelů Izraele v České republice, ať už Čechů či Ž/židů, bych tedy očekával především jasnou odpověď na otázku: Čí zemi patří vaše loajalita - České republice, nebo Izraeli ? Pokud bude odpověď znít Izraeli, bylo by fér z takovéhoto postoje vyvodit i náležité důsledky. Jako třeba vzdát se jakýchkoli zásahů do politických záležitostí České republiky. Byl by to naprosto logický a férový přístup. Vůči těm Čechům, pro které slovo český národ neztratilo na významu, i vůči těm, co je odložili do starého železa a dobrovolně se degradovali jen na česky mluvící obyvatele české kotliny.
Pro ty, co by snad v uvedeném řešení spatřovali jakousi „diskriminaci“ „nepravých“ (čti: neetnických) Čechů raději hned zdůrazním, že o zkoumání krve dotyčných nebylo a není řeči. Řeč je o státní loajalitě, a ne o krvi. Tu jsme ostatně my Češi ve své historii nikdy příliš (a vlastně, pokud vím, nikdy) nezkoumali.
Nejde ale jen o vymezení Ž/židů a Čechů s ohledem na dva státy, Izrael a Českou republiku. Jde i o právo těch Čechů (či Slováků), kteří mají židovský původ a dávno se považují a nás ostatní by ani nenapadlo a ani jsme to nikdy neprováděli, jim toto právo upírat, považovat se nadále výhradně za Čechy ( či Slováky). Vztahuje se snad i na ně ona „povinnost“, hlásaná sionistickým hnutím, prohlásit se za uvědomělé Židy a zapojit se do obhajování zájmů Izraele – byť třeba na půdě jiných států?
Je-li to tak, jedná se o zvrácení asimilačního procesu židovského obyvatelstva, jehož počátky sahají do novodobého emancipačního úsilí českého národa a jehož příznivci byla řada předních osobností židovského původu. Jinými slovy, o vražení klínu mezi Čechy a Ž/židy, a to na základě - a právě na základě – příslušné, dostatečné či naopak nedostatečné, židovské krve. Snad jako důsledek toho, že asimilační proces se zde v Čechách nezdařil – a Ž/židé jsou v českých zemích stále utiskováni, zbavování základních práv a slobod a snad i persekvováni?
Chomsky ve své výpovědi vrhá světlo i na zdroje extremismu v Palestině, když cituje výrok Chaima Weizmanna, budoucího prvního prezidenta Izraele: „Nebezpeční jsou pro nás (rozuměj: sionisty) umírnění Arabové, a ne arabští extremisté.“
Není podivné a přímo na hlavu postavené, když ti samí hlasatelé „občanství“, ne-li „světoobčanství“ a „humanismu“ ten právě současný a účinkující nacionalismus a šovinismus státu Izraele velkoryse přehlížejí nebo přímo podporují - nebo dokonce se mu obdivují?
Je pravda, že světová veřejnost, tedy většina evropských národů se po porážce hitlerovského Německa dívala na vznik Izraele spíše se sympatiemi. Interpretovat to jako jakýsi „pocit viny“ je poněkud urážlivé. Měli mít snad Rusové pocit viny za to, že v bojích s Němci ztratili přes 20 milionů životů? Nebo snad Francouzi za své ztráty na životech, které utrpěli v bojích s nacisty? Nebo Angličané? Pocit viny před kým? Namísto pocitu vděku, který by se snad tedy spíše dal očekávat, a to vděku, že většina evropských národů se s utrpením Ž/židů naopak solidarizovala, a některé vlastní krví vybojovaly vítězství nad nacismem, se objevuje pohrdlivé – „měli jste výčitky svědomí“.
Více méně sympatie či dokonce podpora Izraeli, které Ž/židé získali od evropských národů po druhé světové válce, znamenaly, že zakladatelé židovského státu skutečně dostali jakýsi bianco šek. V žádném případě to ale nebylo poselství, dělejte si v Palestině co chcete. Bez ohledu na morálku a naše – evropské – kulturní a morální normy. A už teprve ne to nebylo požehnání jakémukoliv budoucímu teroru vůči Palestincům.
Ono více méně skryté obviňování druhých národů z „antisemitismus“ a latentní „nenávisti“ k Ž/židům je v podstatě paranoidní vidění světa, které můžeme také považovat za druh nenávisti či přímo rasismu. Pokud se obhájci Izraele a jeho politiky skutečně domnívají, že „druhým národům nemohou věřit“, tedy že tyto národy jsou špatné, je to velmi pohrdlivý přístup, který svědčí o tom, že takové národy považují – z morálního hlediska – za méněcenné.
Vyjmenováním židovských vědců, politiků a umělců nelze smýt vinu z rukou židovských zločinců. Tak jako to nelze učinit v případě žádného jiného národa. Nebo snad – máme si myslet – v historii vždy docházelo pouze k jednostrannému ubližování Ž/židů ze strany nežidů, a nikdy naopak, a i ti zločinci byli vždy a výhradně na straně nežidů, a nikdy ne Ž/židů? To by byla velmi, velmi neuvěřitelná historie, a velmi, velmi neuvěřitelný stav světa.
My, Češi i Ž/židé, kteří k Izraeli žádnou loajalitu necítíme, bychom nikdy neměli zapomenout na ony libanonské holčičky, které Izraelci předloni zabili při náletu na libanonská města. V naší paměti by měli mít přesně stejné místo, jako ti nežidé i Ž/židé, které nacisti zabili za druhé světové války.
Všechno ostatní je rasismus.
Další Topolánkův úlet
Premiér prohlásil: ""Kdyby v této zemi soudili normální soudci, tak by jejich výroky [o korrupci] byly předmětem žaloby," řekl předseda vlády novinářům."
Poznámka: ČTK zhruba od 7. 1. 2008 již nemaže své staré zprávy.
Poznámka: ČTK zhruba od 7. 1. 2008 již nemaže své staré zprávy.
Vidíš vo všetkom fašizmus?
Web Beo.sk zahájil kampaň „Vidíš vo všetkom fašizmus? / Potom patríš na psychiatriu“, která upozorňuje na počínání určitých paranoidních jedinců, kteří ve všem vidí nacismus, fašismus a kdo ví co ještě. Na tom by nebylo vceklu nic zajímavého, ale kampaň si díky zprávě na TASRu, který kopíruje většina slovenských médií, získala určitou pozornost.
SME.sk však informace špatně vyhodnotilo a článek vyšel pod názvem Antifašistická kampaň paroduje slovanistickú. Když jim došlo, že jsou trochu mimo, titulek byl změněn a článek získal nový název Ľudia proti rasizmu: Kampaň "Vidíš všade fašizmus? Potom patríš na psychiatriu" je nezmyselná, což je zajímavý posun v tom, že pozornost je kladena na názor kritiků a ne kampaň samotnou.
Ale co, pořád lepší, než když SME propaguje leteckou společnost AXEjet.
SME.sk však informace špatně vyhodnotilo a článek vyšel pod názvem Antifašistická kampaň paroduje slovanistickú. Když jim došlo, že jsou trochu mimo, titulek byl změněn a článek získal nový název Ľudia proti rasizmu: Kampaň "Vidíš všade fašizmus? Potom patríš na psychiatriu" je nezmyselná, což je zajímavý posun v tom, že pozornost je kladena na názor kritiků a ne kampaň samotnou.
Ale co, pořád lepší, než když SME propaguje leteckou společnost AXEjet.
23. června 2008
Hezké přirovnání
Bohumil Doležal: Poslanec Wolf je „utečenec“, který překonal pomyslnou železnou oponu. "Politika zostřování třídního boje, na niž Paroubek najel a teď mu nezbývá než v ní pokračovat, se nedá provozovat příliš dlouho."
22. června 2008
Requiem za Sprchu
Ačkoliv mi to Tomáš Pecina nedoporučuje, přeci jen si neodpustím ještě jeden článek ke Sprše.
Po Velkém rozkolu Sprchy na Klan a Vrbu odešel ze Sprchy i Elvis. Poslední jeho příspěvek pochází ze 4. 8. 2005, vynechám-li jeden pozdrav ze záhrobí. Svůj názor pár měsíců před odchodem vyjádřil jasně a pak také napsal něco ke klanům: "Tak to dopada, kdyz se berou veci moc vazne. Jeden ze Sprchy chtel mit “civilizovany diskuzni server” a misto toho z ni byla stoka, dalsi z toho chtel mit “Hospodu u Klabacky” a kdyz to skoncilo jak na obrazku Josefa Lady tak utekl s krvavym nosem, dalsi zase uporne kartacoval husberalske graffiti az nezbyl cas na nic jineho. Jednoho pridrzleho kriklouna z ty hospody nekolikrat vyhodili [asi Neckáře] a on se vzdycky vratil, protoze to nebere moc vazne, to je myslim v takovych pripadech moudre … Klany byla jenom sranda a BTW i hlavni duvod rebelu odchodu ze Sprchy - znamkovani - je pryc, protoze uz nikdo neznamkuje."
Amen.
Updated.
Po Velkém rozkolu Sprchy na Klan a Vrbu odešel ze Sprchy i Elvis. Poslední jeho příspěvek pochází ze 4. 8. 2005, vynechám-li jeden pozdrav ze záhrobí. Svůj názor pár měsíců před odchodem vyjádřil jasně a pak také napsal něco ke klanům: "Tak to dopada, kdyz se berou veci moc vazne. Jeden ze Sprchy chtel mit “civilizovany diskuzni server” a misto toho z ni byla stoka, dalsi z toho chtel mit “Hospodu u Klabacky” a kdyz to skoncilo jak na obrazku Josefa Lady tak utekl s krvavym nosem, dalsi zase uporne kartacoval husberalske graffiti az nezbyl cas na nic jineho. Jednoho pridrzleho kriklouna z ty hospody nekolikrat vyhodili [asi Neckáře] a on se vzdycky vratil, protoze to nebere moc vazne, to je myslim v takovych pripadech moudre … Klany byla jenom sranda a BTW i hlavni duvod rebelu odchodu ze Sprchy - znamkovani - je pryc, protoze uz nikdo neznamkuje."
Amen.
Updated.
Nacionální bolševici nyní také v Česku
Na internetu se objevila webová prezentace "Československého Nacionálně-bolševického portálu, vydávaného českou sekcí Nacionálně bolševické strany. Česká verze ovšem představuje spíše místo pro přetiskování materiálů z jiných českých zdrojů (Altermédii počínaje a A-Kontra konče) a českých překladů děl Eduarda Limonova.
Úsměvná je zejména úvodní strana s vyobrazením Husa, Žižky a Limonova. K bližšímu prostudování doporučuji hlavně jejich propagační materiály.
Zajímavé je, že ideologie, která by se dala nazvat "národním bolševismem", nemá kořeny u Limonova a v Rusku vůbec, nýbrž v Německu 20. a 30. let, kde za "národní bolševiky" můžeme považovat lidi jako byl Ernst Röhm, Gregor Strasser, Otto Strasser, nebo Ernst Niekisch.
Výmarská Schwarze Front má ovšem s československou obskurností pramálo společného.
Úsměvná je zejména úvodní strana s vyobrazením Husa, Žižky a Limonova. K bližšímu prostudování doporučuji hlavně jejich propagační materiály.
Zajímavé je, že ideologie, která by se dala nazvat "národním bolševismem", nemá kořeny u Limonova a v Rusku vůbec, nýbrž v Německu 20. a 30. let, kde za "národní bolševiky" můžeme považovat lidi jako byl Ernst Röhm, Gregor Strasser, Otto Strasser, nebo Ernst Niekisch.
Výmarská Schwarze Front má ovšem s československou obskurností pramálo společného.
Patočkův text
Četl jsem některé Patočkovy texty a nepřišly mi špatné. Za to Už dost jsou samá cliché, cliché, cliché. "Snad nikdy se nepodařilo hnutí za zastavení jaderné elektrárny Temelín zesměšnit obludnou stavbu i s jejími obhájci tak, jako když na chladicí věži v údajně neprodyšně střeženém areálu uspořádali ohňostroj."
21. června 2008
Ruský vojenský poradce
Zajímavým svědectvím o životě v Rusku za cara je životní příběh Alexandra Bulatoviče. Jako důstojník carské armády se zúčastnil expedice do Habeše. V letech 1897–9 byl vojenským poradcem habešského císaře v jeho válce s Itálií.
V roce 1903 se z něho stal mnich. Byl hlavním propagátorem herese imjaslavie na Athosu. V roce 1913 byl hlavním velitelem obrany Athosu proti ruské invasi, při níž padli 4 mniši a 48 jich bylo zraněno. Heretici byli uvězněni a přinuceni žít v místě, které jim kázala jejich прописка.
Za první světové války vstoupil do ruské armády jako kaplan. Účastnil se však bojových operací a v mnoha případech osobně vedl vojáky do útoku. V roce 1919 byl zavražděn bolševiky.
V roce 1903 se z něho stal mnich. Byl hlavním propagátorem herese imjaslavie na Athosu. V roce 1913 byl hlavním velitelem obrany Athosu proti ruské invasi, při níž padli 4 mniši a 48 jich bylo zraněno. Heretici byli uvězněni a přinuceni žít v místě, které jim kázala jejich прописка.
Za první světové války vstoupil do ruské armády jako kaplan. Účastnil se však bojových operací a v mnoha případech osobně vedl vojáky do útoku. V roce 1919 byl zavražděn bolševiky.
Druhé Berlusconiho období
I když odhlédneme od pochybného Berlusconiho podnikání s vazbami na Mafii a jeho první vlády (1994), která trvala jen rok, tak výsledek druhého Berlusconiho období (2001–6) je tristní. Z 5 důležitých volebních slibů porušil 4. (Splnil jen minimální úroveň důchodů.) Neúspěch své vlády po vzoru Mečiara sváděl na nepřátelské noviny, ačkoliv dnes jsou rozhodující elektronická media, která mu buď patřila, nebo je aspoň ovlivňoval.
Forza Italia nebyla standardní politická strana moderního typu. Nikdy nepořádala sjezd k formulaci své politiky. Berlusconiho návrh na reformu "sovětské" italské ústavy odmítl lid v referendu.
Podrobněji výsledky shrnuje wiki.
Updated.
Forza Italia nebyla standardní politická strana moderního typu. Nikdy nepořádala sjezd k formulaci své politiky. Berlusconiho návrh na reformu "sovětské" italské ústavy odmítl lid v referendu.
Podrobněji výsledky shrnuje wiki.
Updated.
Osud ústavního soudu
Bohumil Doležal: "to, co politika nezvládá, a je toho čím dál tím víc a čím dál tím důležitějšího, nakládá se na bedra Ústavního soudu. Je jen otázkou času, kdy bude jeho důvěryhodnost touto vyčůraností politiků zničena."
Knol, největší P. R. hoax
Už je to půl roku, co Google ohlásil přípravu projektu Knol. Od té doby se vůbec nic neděje. Knol se tak stal jedním z nejvíce úspěšných P. R. hoaxů.
Patří Česká republika do Evropské unie?
Až na chybný (u tohoto komentátora idiosynkratický) názor, že Evropská unie vznikla na obranu před Ruskem, shrnuje článek Bohumila Doležala celkem výstižně důvody, proč jsem v referendu hlasoval proti vstupu ČR do EU.
Jak to všechno skončilo
D man před třemi a půl lety napsal: "Je skoda, ze jste se [Vodníku] rozhodl skoncit se Sprchou, Vase prispevky mely hlavu i patu a bylo citit, ze maji urcitou hloubku, na rozdil od nekterych "Party Talks" … spiritualne se [Maule] zatim pohybuje tak nekde mezi Kindergarden a zapisem do skoly."
Měl pravdu, byl to počátek konce, stejně jako odchod Tomáše Peciny z Britských listů. Naproti tomu Michaela se tehdy mýlila: "celkovy dojem z prispevku: zamerny pokus o vyvolani konfliktni atmosfery na Sprse". Ve skutečnosti Maule už tehdy nastoupil cestu, z níž není návratu. Sprcha skomírá, ale nechce se jí umřít; Vrba i ZMP jsou ghettem.
Fotila AndyO.
Pro p. Zemana: Jarda z Písku píše na Vrbu; má, podle mého názoru, Vašeho blogu plné zuby.
Updated.
Měl pravdu, byl to počátek konce, stejně jako odchod Tomáše Peciny z Britských listů. Naproti tomu Michaela se tehdy mýlila: "celkovy dojem z prispevku: zamerny pokus o vyvolani konfliktni atmosfery na Sprse". Ve skutečnosti Maule už tehdy nastoupil cestu, z níž není návratu. Sprcha skomírá, ale nechce se jí umřít; Vrba i ZMP jsou ghettem.
Fotila AndyO.
Pro p. Zemana: Jarda z Písku píše na Vrbu; má, podle mého názoru, Vašeho blogu plné zuby.
Updated.
20. června 2008
Co se píše jinde
Jeden z nejvíce populárních českých bloggerů je D-FENS. Důvodem jeho popularity je mimo jiné i to, že jeho texty mají literární kvalitu, jako tato poprava JXD, který je legendární junkie.
J. X. Doležal a Klokánek.
J. X. Doležal a Klokánek.
Moulové na Internetu
Vždycky, když se chci dobře pobavit, tak si jdu přečíst, co píší trollové (česky moulové, podle největšího, poněkud prostoduchého, českého trolla všech dob s delším vedením, Petra Mauleho vulgo paka z Chebu). Škoda, že kvůli Google nemohu na ZMP free poskytnout odkazy. (Ty docela originální urážky na cti by pak byly indexovány zbytečně moc vysoko. Nejradši mám zamidrákovaného panice.)
"Nadevše je mi však svobodná diskuse bez cenzury." "Prosím administrátory: mohli byste smazat jeden z mých duplicitních komentářů?"
A dodatek pro našeho trolla-důchodce: Kdo je Petr Pavel, vím velice dobře. Až mne jeho nejnovější projekt přestane bavit, požádám ho o smazání, což v minulosti u podobných projektů vždy hbitě učinil.
Updated.
"Nadevše je mi však svobodná diskuse bez cenzury." "Prosím administrátory: mohli byste smazat jeden z mých duplicitních komentářů?"
A dodatek pro našeho trolla-důchodce: Kdo je Petr Pavel, vím velice dobře. Až mne jeho nejnovější projekt přestane bavit, požádám ho o smazání, což v minulosti u podobných projektů vždy hbitě učinil.
Updated.
Ajta
Petr Maule ve svém masturbatory diary píše: "mlady nadejny yuppie manager, ktery predstira levicove mysleni (ci levicacky mlamoj [mladý moderní jinoch, poznámka P. U.] predstirajici yuppie mentalitu) stridave s pozovanim za 90ti leteho zida by se rovnez mohl dockat nemilych prekvapeni." Ajta!
100 000 článků
motto: "Jednou i starý dobrý OSN co do respektu mezi cs: veřejností trumfneme a Jimbo skončí ve školních učebnicích mezi dobrodinci lidstva hned někde za Ludvíkem Pasteurem!" Miaow Miaow
Moje odpověď: Nikdy.
Moje odpověď: Nikdy.
Hamižný Cyril
Článek na Centru. (Pozor, Firefox zobrazí jen perex!) Lidové noviny: "Za to, že se jako křesťanský politik pouští do ostrého sporu s církevní charitou, si Svoboda vysloužil řadu výtek a o vysvětlení jej žádali i jeho straničtí kolegové. „To je naprosto totalitní uvažování. Zbavme se konečně toho nánosu. Žijeme v právním státě, a pokud má někdo zákonný nárok na nějaký majetek, tak to respektujme,“ řekl Svoboda LN."
Další ignorant, tentokrát v Týdnu
Další nedouk, který nezná rozdíl mezi občanským a trestním právem, ačkoliv o něm píše, je Martin Samek.
18. června 2008
Pravda a Láska podle Doležala
Píše: "Ze všech útvarů, které se kdy zrodily v mateřském lůně Pravdy a Lásky (OH, ODA, US, SNK-ED a další) jsou zelení tím nejkurióznějším. Zkřížením levého liberalismu s militantním zeleným anarchismem západního střihu někdy ze sedmdesátých let minulého století připomínají v tuto chvíli dvouhlavé tele. Neschopnost lidí vázaných na exprezidenta Havla vytvořit rozumný, funkční a hlavně trvale životaschopný politický útvar se projevila v tu nejméně vhodnou chvíli. V té nejzásadnější a pro Českou republiku osudové věci by se totiž tito lidé s Topolánkovou ODS bez problémů shodli. Bohužel díky vlastní malé produktivitě jich většina dnes nezasedá v Poslanecké sněmovně, ale pouze v kavárně Slávii, a ti zbylí jsou na nejlepší cestě, aby se k nim přidali."
Letecká společnost AXEjet
TASR, sme.sk a aktuálne.sk naleteli reklame s fiktívnou aerolinkou. A nejen oni, ale i některá česky psaná média.
Bělohorské vítězství
Aleš Zeman píše na Sprše: "skutečnou tragedii pro Čechy byl např. výsledek bitvy na Bílé hoře". Naproti tomu velký český historik Václav Vladivoj Tomek v "několika článcích uveřejněných v padesátých letech 19. století v Časopise českého musea označil Bílou horu za událost blahodárnou, za jakousi zdařilou korekturu husitských omylů, které před staletími svedly národ z pravé cesty, od pořádku k anarchii a všestrannému úpadku mravnímu i kulturnímu. Habsburkové a katolická církev vrátili "národu našemu pravou zbožnost, pevnější základy mravnosti, tudíž způsobilost ku pokračování ve vzdělání svém duchovním na cestách, po kterých za starodávna kráčel zdařile..." Porážku zavinili čeští stavové, libující si v anarchii, kteří se pustili do lehkomyslného podniku. Tomek dokonce obviňoval ty účastníky povstání, kteří odešli po porážce do emigrace, z jakési vlastizrady, neboť "náboženské vyznání jejich bylo jim dražší než vlast... raději vystěhovali se ze země a zanechali statků svých cizincům, než by se v lůno staré církve vrátili"."
16. června 2008
Před 50 lety byl popraven agent NKVD Imre Nagy
Obdivný článek napsal Bohumil Doležal, s temnou narážkou na Alexandra Dubčeka. Nebyl bych k Nagyovi tak positivní. Byl z rodu Broze-Tita, který se ve 30. letech podílel na nechutných Džugašviliho čistkách, takže později věděl, která bije.
Historie ÚDV
15. června 2008
18. srpna 1941
Toho dne nacisté zasáhli proti potápkám (Swingjugend). Podobné zásahy se pak konaly i za kommunismu. Cf. Edelweißpiraten.
Proroci
Podle islámské náboženské tradice (hadíth, الحديث, vyprávění, tj. výroků Muhammada jako člověka, nikoliv jako proroka, tj. Božího slova) bylo celkem 124 000 proroků (nabí, نبي). Každý národ měl svého. Ale bylo pouze 5 poslů (rasúl, رسول, ἀπόστολος, poslaný): Išmael (יִשְׁמָעֵאל, bratr Isáka), David, Mojžíš, Ježíš a Muhammad, což je poslední posel. Různé seznamy poslů se však liší. Poslové rozvíjejí Náboženství (pravé je jen jedno) na vyšší stadium. Anděl (άγγελος, posel; malach (מַלְאָךְ)) se řekne مَلَائِكَة (malā’ikah).
Řecký text Nového zákona
Existuje několik standardisovaných versí:
- alexandrijský textový typ. Je založen na koptských rukopisech. Dnes má mezi vědci největší autoritu. Standardní edice má název Nestle-Aland Novum Testamentum Graece, 27. vydání (NA27). Je však pravděpodobně ovlivněn gnosí.
- byzantský textový typ (
). Je stále používán v pravoslavné církvi. Je též zván většinový text a je založen na rukopisech psaných malými písmeny, tedy po roce 800 (před tím se používala unciála). Na tomto Novém zákoně byla založena reformace (Erasmův Textus Receptus). Verš Mt 24, 36: "O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám," censuruje tak, že vypouští "ani Syn" s cílem dokázat božství Kristovo. Naopak do veršů 1J 5, 7–8: "Tři jsou, kteří vydávají svědectví – duch, voda a krev – a ti tři jsou zajedno," uměle vkládá Sv. Trojici. Jinak je ovlivněn ariánstvím, tj. cílem dokázat reálnou existenci Kristovu. Text pravděpodobně pochází z edice vydané péči Konstantina Velikého.
- západní textový typ. Byl pramenem pro západní církevní otce. Je výrazně menšinový a pravděpodobně porušením originálu. K této versi tendují katholíci, neboť je na něm založena Vulgata.
- caesarijský textový typ. Je zbytkový. Odhaluje ale, že lupič Barabbáš se celým jménem jmenoval Ježíš Barabbáš. Tento typ je více porušený než alexandrijský, ale méně než západní.
Ruský komplex méněcennosti
Putin v rozhovoru: "V některých zemích G8, z nichž některé jsou členy NATO, trest smrti existuje a odsouzení jsou popravováni. Tak proč taková podujatost vůči Rusku? Co je dovoleno císaři, není dovoleno ostatním?"
Poznámka francouzského novináře: "V Abcházii došlo k etnickým čistkám, které vedly k přesunu tří set tisíc Gruzínců. V Kosovu je to naopak, v roce 1999, Albánce stihl stejný osud."
Poznámka francouzského novináře: "V Abcházii došlo k etnickým čistkám, které vedly k přesunu tří set tisíc Gruzínců. V Kosovu je to naopak, v roce 1999, Albánce stihl stejný osud."
Tělesné tresty
Skvělý článek Jeronýma Klimeše: "Psychické tresty jsou založeny na třech mechanismech:
a) Snižování hodnoty ega (tzv. egodevalvace), sebepojetí, a to pomocí výtek typu "Kdo lže, je zlobivý, špatný, nehezký, zlý, ošklivý...“
b) Zvětšení psychické vzdálenosti, viz třeba: "Budeš-li zlobit, opustím tě nebo s tebou nepromluvím ani slovo...“ To je pozorovatelné nejen ve vztahu rodič-dítě, nýbrž i u partnerských rozchodů. Obránce vztahu reaguje na krizi promptním zvětšením vzdálenosti - stáhne se a přestane komunikovat, čímž rozchod paradoxně, proti svému zájmu, urychlí. Toto zvětšování vzdálenosti se vyskytuje i u jiných savců.
c) Frustrování jiných potřeb. Například zákaz hraní na počítači, domácí vězení, stání v koutě. Tyto metody používají samotu, nudu, obecně senzorickou deprivaci k tomu, aby se dítě příště chovalo jinak."
K tomu též hospitalism.
a) Snižování hodnoty ega (tzv. egodevalvace), sebepojetí, a to pomocí výtek typu "Kdo lže, je zlobivý, špatný, nehezký, zlý, ošklivý...“
b) Zvětšení psychické vzdálenosti, viz třeba: "Budeš-li zlobit, opustím tě nebo s tebou nepromluvím ani slovo...“ To je pozorovatelné nejen ve vztahu rodič-dítě, nýbrž i u partnerských rozchodů. Obránce vztahu reaguje na krizi promptním zvětšením vzdálenosti - stáhne se a přestane komunikovat, čímž rozchod paradoxně, proti svému zájmu, urychlí. Toto zvětšování vzdálenosti se vyskytuje i u jiných savců.
c) Frustrování jiných potřeb. Například zákaz hraní na počítači, domácí vězení, stání v koutě. Tyto metody používají samotu, nudu, obecně senzorickou deprivaci k tomu, aby se dítě příště chovalo jinak."
K tomu též hospitalism.
14. června 2008
Petr Maule odhalen
Zuzana W. píše na Neviditelném psu: "To jsou stvanice po celem internetu, nejen na Zuzanu. Stezuje si na nej kdekdo. Ze ma nicka soupifa jako manaska na spinavou praci musi byt zrejmo kazdemu, kdo to chvili pozoruje. Stejna nenavist vuci stejnym lidem, stejne obsesivni zamereni na ne, stejna slovni zasoba ( s tim, ze sopif si muze dovolit vic nez pako a ta mala hra na primitiva je rovnez vemi pruhledna). Nedovedu si predstavit dva lidi, kteri by byli posedli predstavou ze ja a ty nebo ja a juchelka jsme jedna osoba, nebo jakou mam profesi, ci ze jsme jednou psali ze stejne adresy, porad dokola. + ma jeste dalsi spoustu nicku, pri nekterych jsme ho tu i chytili. Nechce se mi to lovit, nechce se mi tim zabyvat, podarilo se mu otravit me dokonale.
"
Mnoha lidem, když takového moulu vidí, se vybaví stará scénka ještě z dob kommunismu.
* * *
Jednu osobu z nas dela nejen ubozak sowfiw ale pako uplne stejne. Maji oba uplne stejny druh obsese, az budu mit cas, jakoze jsem stejne furu casu kvuli temto lidem ztratila, tak ti to sem poslu. Jinak s Pakem mam dloulete zkusenosti jako se zakernym, cihajicim, zlym clovekem a dokud nedokaze opak, o dalsi otravne kolo opravdu zajem nemam. "Mnoha lidem, když takového moulu vidí, se vybaví stará scénka ještě z dob kommunismu.
Frase mediálního mainstreamu
Stojí za to ocitovat relevatní části textu Břetislava Olšera celé: "Pro začátek si nalijme čistého vína; kdo je víc veřejně činný? Politik, herec, herečka nebo sportovec... Je evidentní, že poslední jmenované profese jsou placeny z našich kapes dobrovolně. Pokud chceme jít do divadla, jdeme a zaplatíme, když zůstaneme doma, nic ze své kapsy vydávat nemusíme. To samé platí o vstupném na stadiony. Horší je to však s politiky, de facto našimi zaměstnanci, placenými z našich daní. Těch je třeba si všímat víc, abychom věděli, co s našimi financemi vyvádějí. Zvolili jsme si je, aby za nás spravovali tento stát. Takže je přirozené, že jsou bedlivěji sledováni, než kdokoliv jiný."
Cliché nad cliché. Co je to platit dobrovolně? Daně si stanovujeme sami prostřednictvím zákonodárného sboru. Dotace sportu či divadel jsou mnohem větší, než co nás stojí politika jako celek.
Politici nejsou žádní zaměstnanci. Kdyby byli, tak by museli poslouchat naše pokyny a mohli bychom je kdykoliv propustit, nebo ve výpovědní době. Státníci nespravují stát za nás, ale pro nás a naším jménem.
Nechci, aby umělecká fronta politice rozuměla. Stačilo by, kdyby o ní aspoň přemýšlela a nepapouškovala stokrát omleté frase.
Cliché nad cliché. Co je to platit dobrovolně? Daně si stanovujeme sami prostřednictvím zákonodárného sboru. Dotace sportu či divadel jsou mnohem větší, než co nás stojí politika jako celek.
Politici nejsou žádní zaměstnanci. Kdyby byli, tak by museli poslouchat naše pokyny a mohli bychom je kdykoliv propustit, nebo ve výpovědní době. Státníci nespravují stát za nás, ale pro nás a naším jménem.
Nechci, aby umělecká fronta politice rozuměla. Stačilo by, kdyby o ní aspoň přemýšlela a nepapouškovala stokrát omleté frase.
Slobodan Milošević, balkánský řezník
Protože někteří odpůrci establishmentu vidí v Slobodanu Miloševićovi (1941–2006) hrdinu, nastal čas podívat se na balkánského řezníka podrobněji.
Milošević byl Černohorec, pocházel z klanu (плeмe) Vasojevićů (Васојевићи), největšího klanu černohorské Vysočiny. Ostatních 6 (Moračani, Rovčani, Bratonožići, Kuči, Piperi a Bjelopavlići) je menších. Jeho příbuznou je tak herečka Milla Jovovich, Karađorđe Petrović a Vuk Karadžić. Klan silně vyznává srbskou identitu a je odpůrcem černohorské nezávislosti. V klanu patřil Milošević k bratrstvu Raevićů, větve Lopaćani, do něhož patří i Karadžićové.
Oba Slobovi rodičové spáchali sebevraždu. Už při studiu práv se stal aktivním kommunistou. Jako klient Petara Stamboliće, Titova nástupce, rychle stoupal po stranickém žebříčku. Ve Svazu komunistů Jugoslávie byl hlavní Miloševićův soupeř Chorvat Stipe Šuvar, který byl odpůrcem Miloševićovy kliky srbských chauvinistů.
Těsně před uvězeněním nechal Milošević zavraždit svého bývalého přítele, Ivana Stamboliće: "Za otmicu i ubistvo Ivana Stambolića i atentat na Vuka Draškovića optuženi su i Slobodan Milošević i nekadašnji načelnik Generalštaba Vojske, Nebojša Pavković, ali oni su izdvojeni iz postupka jer se njima sudi pred Haškim tribunalom."
Když byl konečně Milošević ve vězení v Haagu, tak vše vsadil na jedinou kartu: Dosáhnout možnosti léčit se v Moskvě. Proto tajně bral léky na lepru, ale přehnal to a umřel na to: "Podle zjištění nizozemského toxikologa Donalda Ugese ukázal rozbor krve, že Miloševič bral léky anulující účinek jiných léků, které měl užívat na snížení krevního tlaku. "Tento lék bral svévolně, asi aby získal povolení k cestě do Moskvy," dodal podle agentury AFP Uges."
Milošević byl Černohorec, pocházel z klanu (плeмe) Vasojevićů (Васојевићи), největšího klanu černohorské Vysočiny. Ostatních 6 (Moračani, Rovčani, Bratonožići, Kuči, Piperi a Bjelopavlići) je menších. Jeho příbuznou je tak herečka Milla Jovovich, Karađorđe Petrović a Vuk Karadžić. Klan silně vyznává srbskou identitu a je odpůrcem černohorské nezávislosti. V klanu patřil Milošević k bratrstvu Raevićů, větve Lopaćani, do něhož patří i Karadžićové.
Oba Slobovi rodičové spáchali sebevraždu. Už při studiu práv se stal aktivním kommunistou. Jako klient Petara Stamboliće, Titova nástupce, rychle stoupal po stranickém žebříčku. Ve Svazu komunistů Jugoslávie byl hlavní Miloševićův soupeř Chorvat Stipe Šuvar, který byl odpůrcem Miloševićovy kliky srbských chauvinistů.
Těsně před uvězeněním nechal Milošević zavraždit svého bývalého přítele, Ivana Stamboliće: "Za otmicu i ubistvo Ivana Stambolića i atentat na Vuka Draškovića optuženi su i Slobodan Milošević i nekadašnji načelnik Generalštaba Vojske, Nebojša Pavković, ali oni su izdvojeni iz postupka jer se njima sudi pred Haškim tribunalom."
Když byl konečně Milošević ve vězení v Haagu, tak vše vsadil na jedinou kartu: Dosáhnout možnosti léčit se v Moskvě. Proto tajně bral léky na lepru, ale přehnal to a umřel na to: "Podle zjištění nizozemského toxikologa Donalda Ugese ukázal rozbor krve, že Miloševič bral léky anulující účinek jiných léků, které měl užívat na snížení krevního tlaku. "Tento lék bral svévolně, asi aby získal povolení k cestě do Moskvy," dodal podle agentury AFP Uges."
Baron Prášil na wiki
Když Marcel Duchamp v roce 1917 vystavil Fontaine, navždy tím změnil umění. Před tím bylo cílem umění krása nebo vystižení skutečnosti, od té doby je hlavním cílem originalita.
Důsledkem je, že umění je spatřováno i ve věcech (v textech), kde by ho před tím nikdo neviděl. Patří k nim i produkce barona Prášila české části původní wikipedie, jímž je Jan Kopecký vulgo Dr. Dr. Jan Berwid-Buquoy. Je to jeden velký happening.
Pokud máte chuť pobavit se zápasem Jana Nepomuka Alberta Berwida-Buquoye z Ellgutu s cynickým Pospíšilem, přečtěte si článek Jan Bervida a diskussi k němu. Dokazování, jak Bervida byl ministrem a armádním generálem, nemá chybu. Připomíná Hedvíčkovo dokazování členství Václava Havla v KSČ. Stejně tak diskusse o vojenském významu kluzáků. Je to střet obou protilehlých stran, neschopných vžít se do druhého, který těmto textům přidává neodolatelnou komiku.
Ještě možná lepší je autobiografie. Člověk sice obdivuje Postrachovu vytrvalost a zaťatost, ale přesto fandí gentlemanskému šlechtici. Navíc, z hlediska wikipedie je pan z Ellgutu v právu: Co je psáno, to je dáno; zpochybňovat to je nepovolený původní výzkum.
Důsledkem je, že umění je spatřováno i ve věcech (v textech), kde by ho před tím nikdo neviděl. Patří k nim i produkce barona Prášila české části původní wikipedie, jímž je Jan Kopecký vulgo Dr. Dr. Jan Berwid-Buquoy. Je to jeden velký happening.
Pokud máte chuť pobavit se zápasem Jana Nepomuka Alberta Berwida-Buquoye z Ellgutu s cynickým Pospíšilem, přečtěte si článek Jan Bervida a diskussi k němu. Dokazování, jak Bervida byl ministrem a armádním generálem, nemá chybu. Připomíná Hedvíčkovo dokazování členství Václava Havla v KSČ. Stejně tak diskusse o vojenském významu kluzáků. Je to střet obou protilehlých stran, neschopných vžít se do druhého, který těmto textům přidává neodolatelnou komiku.
Ještě možná lepší je autobiografie. Člověk sice obdivuje Postrachovu vytrvalost a zaťatost, ale přesto fandí gentlemanskému šlechtici. Navíc, z hlediska wikipedie je pan z Ellgutu v právu: Co je psáno, to je dáno; zpochybňovat to je nepovolený původní výzkum.
Neuvěřitelná drzost Rady pro lidská práva OSN
Stálý zástupce Demokratické socialistické republiky Šrí Lanka, Dr. Dayan Jayatilleka, navrhl, aby Rada pro lidská práva OSN doporučila Spojenému království: "consider holding a referendum on the desirability or otherwise of a written constitution, preferably republican". (Telegraph, Právo). Tento pochybný orgán návrh schválil. Neuvěřitelné.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)