17. května 2009
Bitva v Teutoburském lese
Bohumil Doležal: "V Německu zřejmě probíhají jakési oslavy dvoutisíciletého výročí bitvy v Teuroburském lese. Pro neinformované čtenáře podotýkám, že se tehdy špinavým a zavšiveným Germánům podařilo zákeřně vlákat do pasti a pobít tři římské legie. Nenávidím barbary všech odstínů. Heinrich von Kleist napsal kdysi na téma bitvy odpornou slátaninu jménem Die Hermannsschlacht, dílo si nijak nezadá s bolševickou propagandou a za Hitlera muselo frčet. Četl jsem to svinstvo, ještě když jsem studoval na fakultě, a chtělo se mi blít. V Německu se na výročí asi dívají jinak: konečně něco, za co se nemusíme nikomu omlouvat. Byli jsme tehdy čistí a nevinní jako teroristé z Hamásu a naše věc byla stejně spravedlivá. Jediné, co mi dělá radost, je, že naši předkové se na boji Germánů za svobodu a proti civilizaci nijak nepodíleli: když slezli ze stromů, byla totiž Římská říše už dávno v troskách."
Štítky:
Bohumil Doležal
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pan Doležal by si předně něco o oné bitvě měl nastudovat, to aby rozpoznal ty barbary, kteří se mu tak protiví. Za prvé se jedná o bitvu v Teutoburském lese a za druhé byl germánským vůdcem onoho povstání Arminius, římský občan, drobný šlechtic a trénovaný římský legionář germánského původu (stejně jako mnoho dalších přítomných Germánů), což se mi s běžnou ideou barbarství příliš neslučuje.
OdpovědětVymazatTen překlep bych mu nevyčítal; já ho přehlédl taky.
OdpovědětVymazatNemyslím, že by Arminius na podstatě věci něco měnil.
Takže pan Doležal chce svými žvásty napravit pád Římské říše, kterou podle jeho názoru barbaři neměli ničit. Jenže barbaři byli jen sekundární problém, říši především ničila její parazitická vládnoucí vrstva a neřešitelná ekonomická situace. Jako by mi to něco připomínalo.
OdpovědětVymazatDobrá, zeptám se jinými slovy: co je barbarského na vzpouře Germánů oproti římské okupaci, navíc vedené člověkem, který byl vzdělaným římským občanem? Možná si povšimnete oné paralely s moderní problematikou imperialismu 19. a raného 20. století, obzvláště pak co se týče toho, že mnozí bojovníci za dekolonizaci jako Gandhí měli západní vzdělání.
OdpovědětVymazatMožná by neškodilo zeptat se, kde Doležal bere tu svou povýšeneckou drzost hovořit o Germánech (kteří položili základy tomu, čemu říkáme "Západ" - viz. Franská říše) v těchto konotacích. Stejně tak mi naprosto uniká, jaký má dnes smysl morálně odsuzovat jednu stranu bitvy vzdálené staletí. Asi podobný, jako se pohoršovat nad Egypťany, kteří němajíc koně, nějaký čas trpěli pod Hyksósy, v područí se naučili umění jízdy a Hyksósy následně pomocí původně jejich zbraně vyhnali.
OdpovědětVymazatEvidentně v tom může být jedině nějaká westcentrická kulišárna, což mě u autora nepřekvapuje, nicméně tentokrát je fakticky mimo. Germáni nebyli Orient, ale stejně jako Římané tvořili základy Okcidentu.
říši především ničila její parazitická vládnoucí vrstva a neřešitelná ekonomická situace. Jako by mi to něco připomínalo.
OdpovědětVymazatTo jsou až druhotné důvody. Římskou říši zničil militarismus, imperialismus, triumfalismus, opojení vlastní mocí, mravní rozklad plynoucí z pohodlí a přepychu.
Samozřejmě i to vám může něco připomínat.
Odpovědi na otázky. Já neříkám, že je to můj názor. Jen mi jeho názor přišel zajímavý.
OdpovědětVymazatO barbarství si můžete myslet cokoli, ale jejich existence je zárukou obnovy civilizace. Barbaři v dějinách nakonec vždycky porazí rozkládající se civilizaci a by přebrali část její kultury a přihodili něco vlastního. Kdyby nebylo barbarů, skončila by civilizace u Sumerů:) I vy jste jen potomek přeškolených barbarů:)
OdpovědětVymazatPravdivá je ta pasáž o tom, že s oslavou tohohle nejsou žádné problémy, a Němci tak mají při slavení klid.
OdpovědětVymazatSice zrovna nevídím příliš silný důvod, proč zrovna tohle slavit, ale Doležalův názor proti tomu je taky dost pochybný.
Díky za článek. Překvapil mě primitivismus páně Doležala. Tímto se pro mne pár věcí vyjasnilo.
OdpovědětVymazat