Diskusse o umění

Text Branislava Michalky Zvrhlé umění vyvolal poměrně bouřlivou diskussi (i na zdi Facebooku Věry Tydlitátové), kterou jsme zaznamenali i na LW. Osobně nemám k svým 7 let starým příspěvkům co dodat, neboť se nechci rozmělňovat (od příspěvku č. 309 a od příspěvku č. 27).

Ruská měkká moc

Výtečný článek Tomáše Klvani: "Rusko by rádo takovou roli hrálo také [jako USA, poznámka G. P.], dvacáté století však zdecimovalo jeho přitažlivost. Moskva dnes v ničem není pro svět příkladem. Ruská kultura v širším smyslu prakticky neexistuje, omezuje se na úctyhodné umělecké dědictví a tradici. Umění však samo o sobě nestačí: Goebbelsovo Německo bylo také národem Goetha a Beethovena."

Zrušení diskussí se osvědčilo

I když si člověk odmyslí grafomanské příspěvky Astra s absencí diakritiky (a je nutno poctivě přiznat, že Astr vyhověl mému přání a odešel z LW již před zrušením diskussí) nebo trolling JK, v praxi se jasně ukázalo, že blog bez diskussí (ve skutečnosti chat; thematu článku se obvykle vůbec netýká) je lepší než s nimi.

1. Diskutéři jsou z principu vždy chytřejší než autor článku. Tak se Wu podivuje, že "Co mě fascinuje je, že Guy Peters diskuze zrušil, ale pak je tady sleduje (a tudíž ho přece jen názory ostatních zajímají". Copak jsem někdy řekl, že diskusse nesleduji? Copak bych dával odkaz na diskusse, kdybych je chtěl boycottovat? Chce to jen trochu uvažovat, než něco napíšu.
2. Diskusse spočívá v tom, že komentátor si něco vyspekuluje, autor to uvede na pravou míru, ale komentátor pro jistotu stejně trvá na svém. Znovu tedy opakuji, že na NP diskusse k článkům původně nebyly a nikdy jsem netvrdil opak. Všeobecná diskusse je i na LW, diskutovat tam k článkům může rovněž každý. To, že to nikdo nedělá, je vaše věc. Proč bych se měl diskutéra na něco ptát? Je to čistě jeho chyba, když si autorovu větu vyloží jako chybnou, ačkoliv umožňuje i správný výklad.
   

Mohu uzavřít, že proti chatu u Tomáše Peciny nic nemám, ale jsem rád, že není součástí LW. Nemám totiž morální povinnost se o tamní "diskussi" jakkoliv starat, uvádět tamní nesmysly na pravou míru. Dokonce ani Vodník, jako nejhorlivější stoupenec diskussí, si o svých článcích nepřeje diskutovat (1, 2 a 3; plkání u TP za diskussi nepovažuji), ač mu nic nebrání. Lucerna wikipedie není nepovedenou alternativou Vrby, ale novými a skromnějšími, liberálními a proamerickými Britskými listy.

Updated.

Windows zdarma

Jmenují se ReactOS (video).

Heretik Stodola popírá Akvinského

Je známým faktem, že fanatici si ze svých guru vybírají jen to, co se jim hodí. Tak i Stodola, který píše: "V zygotě lidská duše musí být přítomna, protože zygota je lidským tělem, které však musí být formováno, a formou těla je právě duše." Zygota je oplodněná buňka.

Tomáš Akvinský naproti tomu zastával názor, že duše vchází až do plodu (fetu): 40 dní od oplodnění u mužů a 90 dní od oplodnění u žen (Kommentář ke Knize sentencí Petra Lombardského III, d. 3, q. 5, a. 2, Responsio). Jak uvádí Katholická encyklopedie: "the rational soul is produced by special creation at the moment when the organism is sufficiently developed to receive it. In the first stage of embryonic development, the vital principle has merely vegetative powers; then a sensitivesoul comes into being, educed from the evolving potencies of the organism — later yet, this is replaced by the perfect rational soul, which is essentially immaterial and so postulates a special creative act."

Jedná se tedy o další nezvratný důkaz Stodolovy herese. Na jeho místě bych se vážně zamyslil, zda neučinit hluboké pokání.

Oběť katholického fanatismu

Sv. Gianna Beretta Molla je patronka hnutí pro život. Když v roce 1961 čekala své 4. dítě, dostala rakovinu dělohy. Lékaři jí dali na výběr: potrat, vynětí dělohy nebo odoperování nádoru. V posledním případě byla prognosa chabá; lepší řešení bylo odnětí dělohy. Mollaová se, aby "nezavraždila" dítě, které čekala, rozhodla pro operaci nádoru.

Operace sice byla úspěšná, ale dítě pak muselo být porozeno císařským řezem. Mollaová z něj dostala zánět pobřišnice, na který do týdne zemřela. V roce 2004 byla svatořečena (na snímku její dcera–pohrobek).

Zvláštní zpětný odkaz

Stále se mi nedaří rozchodit zpětné odkazy. Při pátrání po příčinách jsem objevil, že na LW odkazuje Tzvee's Talmudic Blog. Bylo mi to záhadou, protože jsem si nepamatoval, že bych na něj kdy odkazoval a tamní článek neuváděl ani dotčený náš, ani svůj článek. Nakonec se ukázalo, je tam třeba najít tamní nejpopulárnější článek – o Timothy Geithnerovi – na který kdysi odkázal Vodník 007. Pro různé antisemity by tamní blog mohl být populární, protože seriosně diskutuje o tom, kdo je či není Žid.

Mít nebo být

Kniha Ericha Fromma, kterou vydal 20 let po Umění milovat, mne oslovila už mnohem víc. Přesto i zde můžeme pozorovat jasné příznaky zastaralosti, v těch částech, kdy se autor zabývá konkrétními jevy ze své současnosti. Nejsmutnější je naděje, kterou vkládá do alternativních hnutí mládeže (hippies), i přes četná zklamání jednotlivců a skupin. Nemohl tušit, že následná léta 80. a jejich yuppies přinesou naprostou antithesi ideálu hippies a nevídanou exacerbaci modu "mít". Kapitola VIII a IX (výhledy do budoucna) mi přišly jako pouhé nahromadění truismů a obecností (typu "musí zavládnout spravedlnost" apod.). Pasáže o humanismu a marxismu jsou pro mne osobně z větší části rovněž nepřijatelné.

Zdeněk Janík správně píše v Doslovu, že rozdíl mezi filosofií založenou na směřování k "být" a "mít" není totožný s rozdílem mezi orientálním a evropským myšlením. Není totožný ani s rozdílem mezi mentalitou kočovníků a usedlých zemědělců, ačkoli se jí blíží a já mám za to, že v této "první společenské dělbě práce" má svoje počátky. Každopádně obě tyto skupiny podle perennialistů představují Abela a Kaina a vražda Abela Kainem se dokonává v těchto dobách před našima očima tím, že mizí poslední zbytky možností kočovného způsobu existování. Nelze vyloučit, že tato vražda bude dokonána naprostým převládnutím modu "mít", který, jak správně uvádí E. Fromm, nutně vede ke globální katastrofě.

"Zvrhlé umění" stále živé

Michal Semín na svém blogu uveřejnil článek proti modernímu umění, k jehož názvu provokativně použil kodifikovaný satanský termín "zvrhlé umění". Tak se totiž o moderním umění vyjadřovali nacisté a proto je užití tohoto termínu nebezpečným indikátorem affinity s nacismem a potenciální přípravou nového Holokaustu. Všichni máme jistě v živé paměti nedávnou affairu kardinála Meisnera.

Ač s některými momenty v Semínově článku musím zcela souhlasit, celkově nemám rád velkorysé tažení proti nějakému umění jako takovému, pouze v extrémně nevkusných nebo urážlivých konnotacích, jako dříve zmíněné kundy. Nicméně užití nacistického a antisemitského termínu p. Semínem probudilo - zcela nepřekvapivě - skryté vášně ohnivé strážkyně čistoty veřejného prostoru, která explodovala erupcí hodnou menšího vulkánu: kromě Semína si to odskákala - opět zcela nepřekvapivě - i Lucka Šlégrová, která měla tolik neprozřetelnosti a napsala do listu Dělnické strany něco o moderním umění. Semína i Šlégrovou smetla s brissancí vodíkové pumy a svůj výstup zakončila ukázkou Hitlerova kýčovitého produktu jakožto pravděpodobně oblíbeného umění dotyčných kacířů.

Aby bylo jasno: i v článku paní Tydlitátové jsou momenty, se kterými beze zbytku souhlasím. S tím, že její charakteristiku pana Semína "Nyní víme, že je to ... člověk, jemuž by neměla být svěřena žádná politická moc." bych applikoval stejně tak na ni samotnou.

Censura v ČR dnes

Zpráva o stavu censury v České republice 20 let po pádu totality. Tedy o té nápadnější versi. Méně nápadná verse (například zamítnutí rozhovoru s bývalým vězněm v Dachau o plynových komorách) se na veřejnost vůbec nedostane.

Chřipka a spiklenecké theorie

Pandemie byla vždy definována jako choroba s velkou virulencí, mortalitou a prevalencí. V zimě 1968–9 zemřelo na hongkongskou chřipku million lidí. Naproti tomu na prasečí chřipku zatím zemřelo 14 711 lidí, což je 100x méně.

Pandemie chřipky se očekává již 7 let. Ptačí chřipka ji nezpůsobila, protože ač má vysokou mortalitu, není virulentní. Sociální demokrat Wolfgang Wodarg zjistil, že WHO změnila definici pandemie, aby za ni mohla prohlásit prasečí chřipku, která přes vyšší virulenci má zanedbatelnou mortalitu.

Důvod? Logika státní správy. Žádný úředník není postižen za předimensování opatření, ale jejich zanedbání ho stojí professní smrt. Proto v Praze nyní máme barriéry proti 1000leté vodě, ačkoliv pravděpobnost takových povodní je mizivá. Jde o peníze vyhozené do vzduchu. Stejně jako zbytečné očkování nikoho netrápí, zatímco milliony neočkovaných mrtvých by hygieniky stály professní krk.

Nicméně takové vysvětlení by pro fanatické zastánce spikleneckých theorií bylo příliš prosté. Obskurní spolek OK Team na všechny strany posílá spam, kde nejspíše s ukradeným hudebným podkresem Enyi na 22 slides s hrubkami uvádí počet mrtvých, kterých je 100x méně než jsou aktuální data, a že příčinou je zkorumpovanost WHO. Virus s největší mortalitou v historii, zairská ebola (ZEBOV) v roce 1976 a 2003, má mortalitu 88,5 %. Spamem definovaný údajný "smrtící virus" tedy ve skutečnosti vůbec neexistuje.

Chřipka typu A je vysoce mutabilní. Nynější prasečí chřipka je výsledkem rekombinace dvou běžných typů prasečí chřipky. Pro okultisty je to však uměle vytvořená biologická zbraň. Poté spam pokračuje v popisu toho, jak jsou chemické látky jedovaté, aniž by se namáhal uvést, že vždy záleží na množství. Otrávit je totiž možné i čistou vodou.

Co k tomu říci? Stoupenci spikleneckých theorií tady byli vždy, jen s Internetem je na ně více vidět. Ten, kdo podobné zprávy rozšiřuje, aniž by se namáhal je ověřit, se dopouští informačního smogu. Je to na úrovni toho, jako kdyby vyhazoval odpadky na silnici.

Vychytávka pro MS Word

V MS Word se velice jednoduše píší jednoduché texty. Když však chcete používat něco složitějšího, je to složité. Např. pole. Je téměř nemožné je všechny najednou aktualisovat. Lze to obejít takto:

1. zapnout si aktualisaci polí při tisku
2. dát náhled tisku (pravý Alt-I) a zase zpět (opět pravý Alt-I)
   

Мельница – Травушка

Velmocenské hřiště EU

S Ruskem prohráváme na body.

Proroctví slepého mládence

Gogo napsal: "Proto si myslím, že zrušení diskusí by pohřbilo návštěvnost tohoto blogu". Co říkají fakta?

1. 17. ledna: 463
2. 18. ledna: 381
3. 19. ledna: 377
4. 20. ledna: 377
5. 21. ledna: 331
6. 22. ledna: 326
7. 23. ledna: 283
8. 24. ledna: 333

S diskussemi byla průměrná denní návštěvnost 359.

1. 25. ledna: 387
2. 26. ledna: 319
3. 27. ledna: 335
4. 28. ledna: 291
5. 29. ledna: 263
6. 30. ledna: 259
7. 31. ledna: 273
8. 1. února: 320

Bez diskussí je průměrná denní návštěvnost 306. To je sice pokles, ale nikoliv tragický. Gogo je tak úspěšným autorem dalšího proroctví slepého mládence.

Chce to číst pořádně

motto: "Milý Monthy, rád bych s Vámi diskutoval, ale musel byste uvést svoje jméno a/nebo email adresu. Anonymní dopisy se v civilizovaných zemích hází do koše."
—Tomáš Pecina

Jeden z důvodů, proč jsou diskusse na nic, je ten, že někteří kommentátoři neumějí pořádně číst a svou neschopnost ještě rozpitvávají.

Napsal jsem: "Praotcové českého bloggingu (1996–2000), Ondřej Neff a jeho Neviditelný pes, Milan Šmíd a jeho Louč, Miroslav Macek a jeho Viditelný Macek, ani Bohumil Doležal a jeho Události, nikdy diskusse u svých článků neměli a ani je do svých individuálních redakčních systémů nechystali." Důraz byl na roce 2000 a slovech "u svých článků". Samozřejmě, že vím, že Neff měl na NP všeobecnou diskussi, vždyť jsem tehdy četl NP denně. Nicméně až do změny layoutu v roce 2000 neměl diskussi u svých článků.

Přesto Astr píše: "v pripade Neffa vsam vim ze GP nepopisuje situaci pravdive." Jonáš dodává: "Neffův Pes samozřejmě diskusi od začátku měl, jednu kontinuální, teprve později došlo k rozdrobení ke článkům a tim rozmělnění jakýchkoli souvislých myšlenek." Má cenu se tím nějak hlouběji zabývat? Ne, ať si ti lidé chatují sami mezi sebou.

Poučení pro Vodníka

V sérii poučení (12. června 2006 Fuky, 29. června 2006 Kapitána, 4. září 2006 opět Kapitána, 19. června 2007 Cynika, 3. srpna 2007 opět Cynika, 10. října 2007 Maxe, 1. ledna 2008 p. Zemana, 30. srpna 2008 Boutrose) nyní došlo i na Vodníka.

Vodník píše: "Tohle je takový článek, kvůli kterým mám dojem Peters ty diskusse zrušil: jednoznačně manipulativní titulek - Pravoslavné Řecko bankrotuje (rozuměj: pravoslaví = zaostalost, tupost, bída, svrab, neštovice, Rusko, kommunism...) Samozřejmě, že situace 40 učitelů vs. 10 žáků je nepřijatelná, ale vsadím obě své kulky na to, že ti učitelé dohromady nenakradli na nezasloužených platech ani polovinu toho, co Goldman Sachs, Henk Paulson nebo Bernie Madoff!"

Předně jsem nenapsal ani slovo o bankrotu. Pouze jsem ocitoval názor jednoho Řeka. Nicméně Vodník má pravdu. Každý, kdo má oči k vidění a uši k slyšení, tak ví, že kalvinistické státy (USA, Skotsko, Nizozemí, Švýcarsko) jsou nejvyspělejší, lutheránské (Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko, severní Německo) méně, katholické (Španělsko, Francie, Itálie, Belgie, jižní Německo, Rakousko, Česká republika) ještě méně a pravoslavné (Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Rusko) úplně nejméně. Manipulativního na tom není nic. I sám Vodník hlasoval nohama: Místo v pravoslavném Řecku raději žije v kalvinistickém Nizozemí. Příčina je totiž jasná. I když všichni ruští a řečtí obyčejní zloději toho nakradli mnohem méně než samotný Madoff, přesto to na celkový stav USA v porovnání s Řeckem nebo Ruskem má pramalý vliv. Výsledek kalvinistické v. pravoslavné kultury v praxi. "Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce." (Mt 7, 18)

Jistě, Vodník může namítnout, že pravoslavné státy byly obětí Tatarů nebo Turků. Jenže by neměl zapomenout, že Rurikovci byli Germáni a že Rusové se sami hlásí k euroasijské civilisaci. Řekové jsou zase známí výrokem: "κρειττότερον εστίν ειδέναι εν τη μέση τη πόλει φακίολον βασιλεύον Τούρκων ή καλύπτραν Λατινικήν."

Každý, kdo vytvoří tolerantní platformu, je dříve nebo později postaven před otázku, kam až jeho tolerance sahá, když se minoritního názoru stane běžný, nebo dokonce většinový. Nezastírám, že mi lezlo na nervy, když se pro přílišný antiamerikanism, srbofilství a rusofilství stával z LW druhý Zvědavec nebo Altermedia. Čeho je moc, toho je příliš. Co má být kořením, nemůže být denní stravou; to pak zhořkne.

Vzpomínky na vězení

Vynikající pohled Petrušky Šustrové (mp3).

Propaganda SSO na Délském potápěči

Zásadní rozdíl mezi pluralitním médiem a propagandistickým spočívá v tom, že to první má elementární redakční politiku. Proto Britské listy pluralitním médiem nejsou, protože tisknou v zásadě vše, pokud je dostatečně ultralevicové.

K pododobnému úletu nyní došlo na Délském potápěči, který přetiskl propagandu Strany svobodných občanů, neznámého původu. Obsahuje neuvěřitelné množství blábolů, od anarchismu jako pravicovém politickém směru počínaje až po zákon 12 desek jako zakotvení římské republiky. Podobné materiály proto na solidní medium patří jen jako jejich kritika.

Další názor na wiki

Po Fabianu Golgovi kritisuje českou část původní wikipedie i Věra Tydlitátová: "Na šíření obecně oblíbených omylů se podílí i divoká informační jímka, jíž je česká verze Wikipedie. Studentům zakazuji z ní těžit a odcitovat ji jako zdroj znamená vyletět od zkoušky."

עולם אחרי השואה

Zatímco dříve mohly být o religionistice holocaustu pochybnosti, poté, co Věra Tydlitátová uveřejnila své vyznání víry, עולם אחרי השואה, již pochybnosti být nemohou:

"Opravdu pociťujeme, že šoa není tragédií srovnatelnou s jinými tragédiemi, že nás zasahuje poněkud odlišným způsobem. Tato odlišnost je podobné povahy, jakou je pro křesťana odlišná Ježíšova smrt od jiných justičních vražd. Byly jsou a budou stejně kruté a stejně nespravedlivé smrti, křesťan však věří, že právě ta jediná smrt má jakýsi zvláštní duchovní význam. Nepřeceňujme však tuto analogii. Pro křesťana má Ježíšova (lépe řečeno Kristova) smrt význam spásný, není beze smyslu. Pro Židy však není šoa v žádném případě nějakou smysluplnou obětí, proto také Židé neradi užívají termín holocaust, což znamená celopal, oběť božstvu. Šoa není oběť ve významu nějakého duchovního aktu, šoa je naprostá a nesmyslná zkáza.

* * *

Proč je oprávněné dělit věky na před a po šoa, proč se nám zdá, že náš svět je po šoa totálně jiný? Proč se nám po šoa nepřiznaně odpočítává nový letopočet?"

Cf. mystický premiérův projev, střízlivý presidentův projev a názor bývalého generálního tajemníka polské biskupské konference.

Poučení pro Peterse III

Ačkoli s ruskými nacionalisty v řadě věcí nemohu souhlasit, jejich pohled na předrevoluční Rusko a na Stalina (=SSSR) se mi zdá reálný. (Pro Doležala už je asi na takové informace pozdě).

Kant a thomisté

Richard Williamson poskytl rozhovor v bravurní francouzštině (pro nefrankofonní je tam i anglický přepis) a odpověděl na mnoho otázek. Vyjímám:

Panet: How do you argue that one can intellectually conceive God but not feel his profound existence? It’s my body. Intellectually I can conceive God.

Williamson: Religion is not a question of feeling. It’s a question of intelligence and will. You have just said that your intelligence can conceive God, therefore your intelligence is the most important part. The feelings/emotions will follow at the end. You are perfectly entitled to say: ‘Lord I do not feel you in anything. I understand with my intelligence that you exist and that you are listening and I pray to you, without feeling it, but I pray.’

Panet: What about “numen” and “phenomenon”?

Williamson: The distinction that Kant makes is very dangerous because he concludes that we can only know appearances. Beyond that we cannot know anything. It’s the destruction of reason, theology, the destruction of knowledge and the destruction of the human spirit. And that is the disaster that surrounds us the whole world over. Kant: he’s a criminal of the first order. A criminal.

Místní příslušnost

Zajímal jsem se o to, proč je v Německu stíhán anglický biskup Richard Williamson za rozhovor, který poskytl švédské televisi. Vysvětlit to samozřejmě naše novináře ani nenapadne.

Ukázalo se, že ten šílenec popíral holocaust v Řezně. Nečekal bych, že někdo bude takto ignorovat princip territoriality § 3 německého trestního zákona: "Das deutsche Strafrecht gilt für Taten, die im Inland begangen werden." Inu, každý svého štěstí strůjcem.

Ještě k diskussím

Tomáš Pecina již dlouho tvrdí, že jediný možný přístup k blogům je ten jeho: Každý blog by měl být diskussní, přičemž diskusse by měla být tvrdě moderována. Tento svůj názor znovu zopakoval. Přitom nemá pravdu ani historicky, ani věcně.

1. Historie
Praotcové českého bloggingu (1996–2000), Ondřej Neff a jeho Neviditelný pes, Milan Šmíd a jeho Louč, Miroslav Macek a jeho Viditelný Macek, ani Bohumil Doležal a jeho Události, nikdy diskusse u svých článků neměli a ani je do svých individuálních redakčních systémů nechystali.

První generace českých bloggerů (2002–2003), Filip Rožánek a jeho Blok, Lukin a jeho Letem světem, Pixy a jeho Pixylophone, pochopitelně u blogů diskusse měla. Nicméně… Jak šel čas, svůj postoj často přehodnotili. A to se dostáváme k

2. Věcná stránka věci
Blog, původně web log, není ničím jiným než kommentovaným seznamem odkazů. Původní význam blogu dnes převzaly sociální záložky jako je Delicious. Nicméně přesto jsou stále podstatou blogu informace (=fakta), nikoliv diskusse (= názory). Blog ≠ diskussní fórum, natož chat.

Kojot z okruhu bloggerů Bloguje nejdříve zavedl moderování, pak uvažoval o zrušení diskussí vůbec. Misanthrop diskusse (až na výjimky) zrušil úplně. Dokonce i krajní stoupenci diskussí doporučují diskusse vypnout, pokud se autorovi nechce odpovídat na kommentáře.

Přes ničím nepodložený JK idealism nejsou diskusse ničím víc než pouhou presentací vlastních názorů. A jak píše Arthur Dent: "Názor je něco, co se udělá kdekomu a má to pak cenu kožešiny ze starého krtka. Zajímají mne myšlenky, nápady, informace, tedy něco, co mne může posunout dál. A názor pana XY na to co píšu a jaký jsem není zrovna něco, co by mělo vysoký směnný kurs na trhu myšlenek."

Diskutéři patří do několika kategorií. V první řadě jsou to náhodní kolemjdoucí. Na LW jich bylo nejmíň, ačkoliv jsem o ně stál nejvíc. Kvůli nim jsem nezakázal anonymy, ačkoliv jsem pak měl větší práci s moderací. Pak jsou to trollové typu JK. (Oni sami se v drtivé většině jako trollové necítí, nýbrž jako bojovníci za správnou věc.) S nimi jsou největší problémy. LW na ně málem zahynula, ale po definitivním odchodu Šťourala byl od nich klid. Pak slušní lidé typu Astra, kteří neumějí psát. (Je hezké, když je někdo charakterní, ale blog je o textech. Ty může psát i parchant, když to umí.) A nakonec přátelé jako Vodník či Tomáš Pecina, které člověk zná tak dobře, že jejich reakce ani nemusí číst, protože už předem ví, jaké budou.

Za zrušením diskussí tedy byla ponorková nemoc a neochota zabývat se diskussemi pro nedostatek času. Diskutovat mne vážně nikdy nebavilo, ani za časů Sprchy ne. To, co mne na blogech baví a proč je čtu, jsou informativní články typu o Karlu Čapkovi, o cizích jazycích nebo o zkracovačích URL. Zkrátka vše jiné, než krátkodeché plky.

Starý mém na iDNES

Na otázku: "Mohou být rozum a chtíč v opozici natrvalo?" je kanonická odpověď: "Ne."

Slavná bloggerka Renata Francová však odpověděla: "vůbec ne ...jsem živoucím důkazech...chci čokoládu, a tak si to nějak rozumově zdůvodním ."

Rozpor mezi Matoušem a Markem

V Novém zákoně jsou, jak známo, celkem 4 evangelia. Jsou mezi nimi rozpory a někdy i s velice závažnými důsledky. Křesťanům to, zdá se, nevadí; jsou na podobné absurdity zvyklí.

Osobně za nejhorší rozpor mezi Matoušem a Markem považuji popis Ježíšova učení o rozluce manželství:

Mt 19, 3–9: "3 Tehdy za ním přišli farizeové a pokoušeli ho: „Smí člověk z jakéhokoli důvodu zapudit manželku?“ 4 „Copak jste nečetli,“ odpověděl jim, „že Stvořitel je od počátku ‚učinil jako muže a ženu‘ 5 a řekl: ‚Proto muž opustí otce i matku, přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo‘? 6 A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. Co Bůh spojil, člověče nerozděluj.“ 7 Namítli mu: „Proč tedy Mojžíš přikázal, že zapuzená manželka má dostat rozlukový list?“ 8 Odpověděl jim: „To kvůli tvrdosti vašeho srdce vám Mojžíš povolil zapudit manželku, ale od počátku to tak nebylo. 9 Proto vám říkám, že kdo zapudí svou manželku z jiného důvodu než kvůli smilstvu a vezme si jinou, cizoloží.“" (zdůrazněno mnou)

Mk 10, 2–12: "2 Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho otázkou: „Smí muž zapudit manželku?“ 3 „Co vám přikázal Mojžíš?“ řekl jim na to. 4 „Mojžíš nám dovolil napsat rozlukový list a zapudit ji,“ odpověděli. 5 „To přikázání vám napsal kvůli tvrdosti vašeho srdce,“ řekl jim na to Ježíš. 6 „Od počátku stvoření je ale Bůh ‚učinil jako muže a ženu‘. 7 ‚Proto člověk opustí svého otce i matku, přilne ke své manželce 8 a ti dva budou jedno tělo.‘ A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. 9 Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“ 10 Doma se ho na to učedníci znovu vyptávali. 11 Odpověděl jim: „Kdokoli zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží proti ní. 12 Také žena, která opustí svého muže a vdá se za jiného, cizoloží.“"

Podle Matouše je tedy rozluka (nevhodně "rozvod") povolena.

Alternativní diskusse k článkům na LW

Tomáš Pecina zřídil alternativní diskusse k článkům na LW. Nebráním mu ve štěstí, ale myslím, že to dopadne jako Britské listy v. Sprcha.

Pravoslavné Řecko

Neuvěřitelná politická situace v Řecku: "Před několika měsíci například vyšlo najevo, že na odlehlém ostrůvku Agios Efstratios provozují školu se čtyřiceti učiteli a deseti žáky.

* LN Co ti nadbyteční učitelé dělají?

Pobírají plat, ale neučí. Někdo třeba v pracovní době jezdí s taxíkem, spousta jich je v turistických službách. A ti, kteří opravdu učí, učení často odbývají tak, že rodiče musí dětem platit odpolední soukromé doučování. Doučují je zpravidla učitelé ze státních škol. Takže lidé, kteří nedělají to, za co je platí stát, pobírají dva platy. A žádná vláda se na to neodváží sáhnout."

Nový fenomén YouTube

Slashdot effect je mocný čaroděj. Nyní takto Facebook proslavil dívčí skupinu LuŠtěLa (poslech na vlastní nebezpečí; již cca 200 000 diváků).

Reportage z koncertu v Praze: "Bylo to dost nebezpečné. Mám velké modřiny na nohách, protože se na mě zezadu mačkalo neskutečné množství lidí. Chodím často na punkové koncerty, ale tam je to s porovnáním s LuŠtěLou naprostá pohoda. Měl jsem co dělat, abych se udržel na nohách. Kdybych spadl, nikdo by mě nezvedl, spíš by si na mě stoupli, aby lépe viděli. Lidi byli v absolutní extázi." + "Skandovali ale také jiné pokřiky. Bohužel je ovšem vzhledem k jejich vulgaritě nemůžeme publikovat..." "publikum přijalo dívky přímo orgasmicky. Věkově pestré osazenstvo radostně skandovalo hesla „LuŠtěLa“ nebo „Ukaž kozy!“." + "Docela vtipné, že taková pochybná dívčí partička pseudozpěvaček má větší fanouškovskou podporu na koncertech, než třeba kapela Sunshine." (jiná reportage) Pohled zevnitř.

Sůl nad zlato?

Sníh se solit nemá; sypat se mají inertní materiály.

Konec kommentářů na Lucerně wikipedie

Po zralé úvaze jsem se rozhodl, že u svých nových článků nebudu umožňovat diskussi. Úroveň diskusse byla dlouhodobě tristní; toto je logický krok.

Zároveň bych však rád sdělil, že toto opatření není plošné, nýbrž se zvýší autonomie autorů Lucerny wikipedie. Každý člen redakce (AHL71 (seznam článků); Guy Peters (seznam článků); OS (seznam článků); Vodník (seznam článků); vodnik007 (seznam článků); Waldgänger (seznam článků)) se smí rozhodnout, zda u svých článku povolí diskussi nebo ne (pomocí volby Možnosti příspěvku), přičemž pouze z technických důvodů je přednastaveno, že diskusse umožněna není. Za úroveň diskusse u svého článku si každý odpovídá sám; nehodlám do ní jako správce LW nijak zasahovat, tj. ani mazat evidentní spam.

Chronické diskutéry, kteří mají pocit, že mají co sdělit i ostatním, vyzývám, ať mi pošlou e-mail na adresu uvedenou na mé webovské stránce; umožním jim psát články. Zároveň ruším povinnost napsat alespoň jeden článek za půl roku. Ostatním vzkazuji slovy básníka: "Bylo to krásné a bylo toho dost."

Budu postupně uzavírat své diskusse u starých článků a ty staré články ostatních (z prvního desetiletí 21. století, tj. před 1. 1. 2010), které byly zasažené spamem; do rubriky Kvalitní články nebudou přidávány nově napsané články. Články rubriky Diskusse (dříve pod pejorativním označením Gaychat) budou pro diskussi otevřeny vždy. Vyzývám ostatní autory, aby do ní zařazovali nové články otevřené pro diskussi.

Cass Sunstein - nový Torquemada?

Aleš Drobek nedávno na svém blogu referoval o návrhu professora Sunsteina "pronikat do diskusních fór, internetových sociálních sítí, jakož i reálných zájmových skupin a zasévat v nich pochybnosti o logice, faktické správnosti a politických dopadech stávajících konspiračních teorií". Důvod? „Falešné konspirační teorie“ jsou prý z velké části dílem bláznivých okrajových skupinek, nevzdělaných internetových mas a muslimů.

Nic nového pod sluncem: uplatňováním podobné taktiky se chlubili Israelci vloni po bombardování Gazy. Aleš Drobek už ale neuvádí, že Cass Sunstein si pohrává s myšlenkou, že by stát mohl konspirační theorie přímo zakázat. K pochybování o průběhu a počtu obětí holokaustu by tak přibyla celá řada zakázaných myšlenek, řada, kterou by určoval a doplňoval stát.

Mávnete nad tím rukou, že podobných fašistických pošuků je plno i mezi českými intellektuály. Ale ne z každého udělal Barack Obama ředitele Informačního a regulačního úřadu.

Obnovení strachu I.

Poněkud marxistický, leč ne zcela nereálný pohled na některé aspekty polistopadového vývoje od Milana Valacha (první díl). Jmenovitě 5 paradoxů "sametové revoluce":

1. Pro podstatnou většinu občanů se jedná o "osvobození od" (povinné politické psuedoangažovanosti), ale už ne "svobodu pro" - ta je v denní zkušenosti občana z valné části illusorní

2. Neurčitost "dobra" a "zla" (oproti předlistopadové situaci)

3. Osvobození bylo jen částečné i proto, že v mnoha podstatných rysech je kapitalistický systém stejný, jako onen předcházející, zvaný komunistickým (např. ovládání mocenskou a vlastnickou menšinou)

4. Moci se nechopila nějaká "nová" třída, nýbrž kommunistické elity a jejich potomci

5. Výsledkem zvratu není nový společenský pořádek, ale (modernisovaný) systém předchozí, tj. kapitalism

Pohled zvnějšku a zevnitř

JK zvnějšku: "Na druhou stranu, zcela nepochybně nepovolené diskuse jasně ukazují jaký je vztah šéfredaktora Britských listů k otevřené výměně názorů k jakémukoliv tématu, padni komu padni (tento pohled se jasně nabízí, nezávisle na tom, jaký pohled se sám šéfredaktor snaží vší mocí proklamovat). To je samozřejmě můj názor, jiné názory mohou být odlišné."

JK zevnitř o půl roku později: "Více o Sprše a její budoucnosti mám v úmyslu nastínit někdy koncem týdne (zřejmě formou článku). Pokud ovšem budu muset svůj postup (včetně výchozí podmínky uvedené v disclaimeru) stále znova a znova vysvětlovat, nezbyde mi nic jiného, než provoz Sprchy ukončit; nemohu si dovolit strávit s její administrací tolik času a "luxus" pouze občasných návštěv mi zdá se rovněž není k dispozici (pokud se k tomuto kroku rozhodnu, pokusím se nalézt náhradního administrátora, který by Sprchu - s výjimkou počítače, ten si hodlám ponechat - převzal)."

Tomáš Pecina: "Otevřu si Sprchu a nevidím, pan Táborský už to má taky za sebou.

Přestože jsem s jeho názory z jedné části nesouhlasil, z části druhé je považoval za (ve špatném slova smyslu) diletantské a z části třetí mi byly odporné (antisemitismus), mám nutkavý pocit, že se pan Klabačka definitivně pominul na rozumu a jediné, co by ho mohlo z narůstajícího opojení moci vyléčit, by byla jako výstražná stávka uživatelů jeho "soukromého prostoru".

K ní tímto vyzývám (a očekávám, že budu ze Sprchy obratem vyloučen za odbojost)."

Nihil novi sub sole II

Na okraj Vodníkova článku – Ondřej Neff:
"Vážený pane
vaše poznámka o "světu businessu" je směšná. Neviditelný pes je non profit - chtěl bych vidět vás, jestli byste vy byl ochoten pracovat od rána do večera a dávat do projektu půl miliónů ročně a ještě si nechat nadávat - mě to ani tolik nevadí, já ty komentáře nečet, ale obrací se na mne autoři znechucení a vyděšení ti co se o sobě v komentářích dočtou. Nebuďte tak bohorovný a zkuste se zamyslet, jak byste reagoval vy. Pak rozdávejte rady.
Sbohem,
Ondřej Neff"

A vzpomínky na jedno "ideální" diskussní fórum.

Kundy na plátně do kláštera nepatří

Aniž bych chtěl omezovat něčí tvůrčí svobodu, myslím, že by měl umělec prokázat i trochu vkusu a citlivosti při výběru místa exposice.

Nevím, do jaké míry věděli lidé z Linhartovy nadace, jakému umění poskytují příležitost v prostoru, která patří Židovské obci, a čeho chtěl dosíci Petr Fuss výběrem galerie. Každopádně nesouhlasím se způsobem, jakým byla jeho výstava ukončena, byť samotný zákrok chápu.

Oproti tomu Roman Franta, který vystavil své akty v klášterní galerii, ignoroval klausuli ve smlouvě, podle které nesměly jím vystavené obrazy porušovat dobré mravy. Doležalův blábol na toto thema je opravdu odpudivý. Přesto, že je sám svého štěstí strůjcem, má R. Franta tu drzost požadovat zpět peníze za nevyužitou část pronajímací doby.

Napadá mě, zda své peníze za nevyužitou část pronajímací doby a zničené exponáty dostal zpět i Peter Fuss, který se, pokud je mi známo, smluvně nijak neprohřešil.

Epidemie registrace

Od 15. 2. 2010 nastává opět nová éra Neviditelného psa: Neff zavádí povinnou registraci. O ničem jiném se tam dnes téměř nemluví. Tím definitivně skončí činnost provokujících trollů jako V. Neckář (originál), Skepticus Maximus a řady dalších, a toto dnes už zcela upadlé, nicméně v povědomí internetových diskutérů stále legendární forum, tak definitivně spadne do bahna massmediálních "diskusí".

Definice footballu

Klassická je z roku 1953: "Football is a gentleman's game played by hooligans, and rugby is a hooligans' game played by gentlemen."

Updated.

Kommunism na wiki

via Jiří T. Král. Jakýsi vtipálek, který si říká "Zemanek.ml", napsal na wiki čistě kommunistický text o Enveru Hoxhovi. Wikipedisté se spokojili s vložením šablony {{Upravit}} a odplivnutím si: "text je naprosto děsivý". Je vidět, že systém šablon je disfunkční: Je jich tolik, že jim nikdo nevěnuje řádnou pozornost. Podobná kommunistická propaganda v článku o Fučíkovi prošla bez povšimnutí kohokoliv, stejně tak vychvalování textu kryptokommunistického think tanku.

Zemánkovým husarským kouskem je oprava slov psaných vulgárním "pravopisem", která dokonce unikla i pozornosti zuřivého propagátora barbarské "orthografie" Nolana, takže je v článku dodnes.

Princes et princesses (2000)

via Knihomyš. Celý film na YouTube.

Updated.

Leibniz v. Voltaire

V dosti primitivním odsudku význačného, 79letého baptistického (tedy kalvinistického) kazatele a stoupence spikleneckých theorií, Pata Robertsona, jsme se kromě hlučných nadávek na kazatelovu adresu dozvěděli, že katastrofální zemětřesení na Haiti není Boží trest. Tak co to tedy je? Banalita v porovnání s dosud neznámým větším dobrem podle Božího úradku? Také jsme se dozvěděli, že Vodník čte OutsiderMedia, která přebírají články z katholických Umlaufovin. Trochu málo.

Každá katastrofa, ať již je to holocaust nebo zemětřesení na Haiti, vždy neomylně znovu otevře otázku theodicie. Věřící se totiž nedokáží vyrovnat se základním argumentem Davida Humea, který říká: „Chce Bůh předejít zlu, ale nemůže? Pak je bezmocný. Může, ale nechce? Pak je zlovolný.“

Leibnizovou odpovědí na problém zla v Essais de Théodicée sur la bonté de Dieu, la liberté de l'homme et l'origine du mal (1710) je, že žijeme v nejlepším z možných světů, protože nejvýše dobrý Bůh by ani jiný nestvořil. To odmítl Voltaire v Candide, ou l'Optimisme (1759). Poctivým věřícím, kteří nechtějí obětovat tradiční Boží přívlastky (vše-…), tak nezbývá než noetická skepse (agnosticism) z Talmudu: „Není nám dáno vědět, proč se bezbožným vede dobře a spravedliví trpí.“ Ostatní mohou společně s Dorothee Sölleovou odmítnout Boží všemohoucnost: Bůh nemá jiné ruce než ty naše. Proto není ani nutný Štampachův ještě primitivnější odsudek. Fascisující volání po omezení Robertsonovy svobody projevu v "nejlepších" tradicích bojující demokracie totiž odpovědí není.

Závěrem bych chtěl dodat, že odstranění posledních kommentářů z hlavní stránky ničemu nebrání. Pouze ubylo nekonečného žvanění o názorech a přibylo informací, i když se musím přiznat, že bych dal přednost faktům před nadávkami katholíků a pravoslavných na adresu kalvinistů.

"Soudný křesťan" Pat Robertson

Protože nová kommentářová politika na tomto blogu (kterou všichni účastníci kromě authora blogu považují za špatnou) neumožňuje pokračovat v debatě na thema "soudný křesťan", musím kvůli této glosse zakládat nový post.

Známý heretik, fanatický fundamentalista, podporovatel válečných zločinců a vrahů, zrádce Krista a slouha Satanových náměstků na zemi Pat Robertson patří mezi ty idioty, kteří zemětřesení na Haiti vykládají jako Boží trest. Tento zlověstný fámulus temnot má v Americe mnoho následovníků a společnou rukou dělají ostudu všem skutečným křesťanům, na něž je pak pliváno a káleno, místo těchto záludných ničemů, kteří by si to vskutku zasloužili.

Nový US film

Coming soon.

Redakce

Podle zbožštělé wiki definice jsou nezávislá media taková, která

• mají oddělený redakční dozor a procesy kontroly faktů;
• tvůrci a osoby provádějící dozor při svém úsilí nespolupracují;
• nejspíš mají vlastní pohled na dostupné primární zdroje a vlastní úsudek při jejich vyhodnocování.

Na anglické versi wiki to jako plk smazali, na cs: se z toho stalo dogma. Zdá se, že kdybych například z Tomáše Peciny udělal editora LW, který by rozhodoval o tom, co se zde bude publikovat, měla by LW redakci a z hlediska wiki by byla citovatelným zdrojem. Podívejme z toho úhlu pohledu na jednu starou metadiskussi Britských listů a Sprchy.

JK si především plete investigativní journalistiku a zpravodajství. To první je vyšetřování, které se od práce kriminální policie liší jen subjektem, to druhé je prosté referování o skutečnosti. Dále si plete aktivism a journalistiku. Aktivista chce věci měnit; novinář je jen popisovat. Tomáš Smetánka požadoval, aby Britské listy oddělily zpravodajství a zasláno. To je logické, ale neuvědomil si, že Britské listy žádné zpravodajství nemají, nýbrž pouze zasláno.

JK požadoval větší kultivaci zasláno. To je sporné, protože redakce k ní nemá prostředky; musela by v zásadě diskutovat sama. Navíc, jak je vidět na případu LW, diskutéři nechtějí přinášet nová fakta (= informovat = v zásadě zpravodajství), nýbrž názory. Proto JK mohl již před 8 lety napsat: "Britské listy se podle mého názoru v poslední době značně zideologizovaly" (se symptomatickým "IMHO", jako kdyby bez něj nešlo o názor, ale o factum).

Stodolovy bludy

Jiří J. Stodola uveřejnil na blogu dvojice Cynik & Stodola nepřiznanou polemiku s mým textem Stodola je sám heretik. Předně kritisuje, že konstituci Dei Filius cituji anglicky, když ji sám cituje v antikvárním překladu z 19. století. Nemohu za to, že se česká katholická církev stará o vše možné, ale zveřejnit na Internetu moderní překlady kánonů ekumenických koncilů do češtiny ji nenapadlo. Proto musím pro závěry prvních 7 ekumenických koncilů používat obskurní pravoslavný "překlad" (naštěstí je v něm rusismů méně než je v českém pravoslaví zvykem: milost je milost, stejně jako v srbštině). Pro koncily po Velkém schismatu nezbývá než se uchýlit k angličtině.

Ačkoliv je Stodola zdivočelý thomista, takže pojmy jsou pro něj realia, lingvistikou je nepolíbený, o čemž anekdoticky svědčí i bizzarrní tvar *bizardních. Ale podstatnější je problém, že se nevyzná v gnoseologii, ač o ní píše.

Vězměme si 3 body antimodernistické přísahy: "Ac primum quidem: Deum, rerum omnium principium et finem, naturali rationis lumine "per ea quae facta sunt" [cf. Rom 1, 20], hoc est, per visibilia creationis opera, tamquam causam per effectus, certo cognosci, adeoque demonstrari etiam posse, profiteor. Secundo: externa revelationis argumenta, hoc est facta divina, iix primisque miracula et prophetias admitto et agnosco tan-quam signa certissima divinitus ortae christianae religionis, eademque teneo aetatum omnium atque hominum, etiam huius temporis, intelligentiae esse maxime accommodata. … Quinto: certissime teneo ac sincere profiteor, fidem non esse caecum sensum religionis e latebris subconscientiae erumpentem, sub pressione cordis et inflexionis voluntatis moraliter informatae, sed verum assensum intellectus veritati extrinsecus acceptae "ex auditu", quo nempe, quae a Deo personali, creatore ac Domino nostro dicta, testata et revelata sunt, vera esse credimus, propter Dei auctoritatem summe veracis." (zdůrazněno mnou)

Pro Stodolu je cognoscere, demonstrare i testari to samé. Zaměňovat cognoscere (poznat) a demonstrare (ukázat) je svérázná úchylka šílených thomistů, kterou nemá cenu se zabývat. Ale záměně demonstrare (ukázat) a probare (dokázat) se nevyhnul ani jinak zdařilý překlad antimodernistické přísahy do češtiny. Tyto pojmy je totiž třeba rovněž lišit; to demonstrate (anglicky), démontrer (francouzsky), zu beweisen (německy) neznamená dokázat, nýbrž ukázat, projevit. To, že něco ukazuje, nasvědčuje, ještě neznamená, že je to dokázané, vyjma evidentního.

Hlavní Stodolův argument je, že věří ve vznik Československa v roce 1918. To jen dokazuje, jak mu antinominalism popletl hlavu. Vždyť, co se stalo 28. října 1918? "V Praze byl před 10. hodinou ranní zveřejněn na tabuli redakce Národní politika na Václavském náměstí text nóty G. Andrássyho (z 27. října), což bylo pochopeno jako faktická kapitulace habsburské monarchie. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím a vyhlášení československé samostatnosti. Těsně předtím převzali zástupci předsednictva Národního výboru A. Švehla a F. Soukup Vojenský obilní ústav. Zatímco pražské ulice jásaly, dostavili se zástupci Národního výboru na místodržitelství k převzetí moci (místodržitel Coudenhove dlel právě ve Vídni). Do předsednictva Národního výboru byl kooptován první Slovák dr. V. Šrobár, který tak doplnil pět "mužů 28. října", jimiž byli A. Rašín, F. Soukup, J. Stříbrný a A. Švehla." Říkat tomu "vznik Československa" je čistě naše konvence, která nemá s realitou nic společného. Ale o tom psal již Dušan Třeštík. O událostech nám svědčí prameny: především vzpomínky pamětníků a listiny. Víra není nutná, ba je i škodlivá.

Pro Stodolu, jako heretického racionalistu, není poznání bez rozumu možné: "Především klást vedle sebe rozum a víru jako dva typy poznání je podobně neadekvátní jako třídit dopravní prostředky na automobily a škodovky." Intuice a zjevení mu zřejmě vůbec nic neříká, hlásí se k nim jen velice neochotně. Mojžíš zřejmě poznával Boha rozumem. Proto zbylou thomistickou hatmatilkou se nemá cenu zabývat, ta má stejně jako pravoslavná (např. "blahodať") jen zatemnit pravý smysl věci a uměle zabránit porozumění, což kritisoval již Milan Machovec v Ježíši pro moderního člověka (Jesus für Atheisten, 1972).

Rusko a SSSR II

Bohumil Doležal: "Malá odbočka: slovo „sověti“ je zároveň nesmyslné a vychcané. Sovět je rada, znamená to tedy rady, nebo ještě lépe „radovští“ – podle vzoru petrovští. V roce 1917 přistály jejich kosmické koráby v rozvráceném Rusku – nesouvisí to nějak s tzv. tunguzským meteoritem? –, nadělali spoustu neplech; jak tvrdí Alexander Solženicyn, nejvíc trpěli Rusové a proto si mohou dnes vyskakovat. Na přelomu 80. a 90. let minulého století opustili nejprve ruské evropské kolonie, potom Rusko samé a zmizeli se svými vesmírnými koráby někde v galaxii Andromedy. Předstírali, že to myslí dobře, a přelstili nás: nejvíc ubohé Rusy, ale paní Ashtonovou taky trochu.

Ruská manipulace s převlekem za „Sověty“ je největší drzost, jakou si lze vymyslet. Když se Hitler pokusil zničit Evropu, dělal to brutálně a otevřeně, pro sebe a germánskou rasu. Když se o totéž pokoušel Lenin, Stalin a jejich poskokové a následníci, dělali to pro dobro nás všech, jen se to trochu zvrtlo. Cítíte ten rozdíl?"

Golgovy problémy s wiki

Fabiano Golgo: "Česká [část původní] wikipedie je zaujatá. Její místní administrátoři si ji ukradli." + "Jedním z velkých problémů české komunity jsou její tendence vytvářet exkluzivní skupinky, které "spolu mluví". Není to jen český problém, ale je to nemoc, která je v tomto státě silně rozšířená. Češi jsou malý a homogenní národ a mají tradici potlačovat jinakost (tedy to, co se nesrovnává s jejich představou civilizovaného chování - je ironické, že je to kodex, který jim zjevně vnutili Habsburkové)."

"Vzpomínám jak jsem si kdysi přečetl výrazný článek, který proti mě napsal v už dávno neexistujícím Světě namodro tehdejší počítačový maniak z Mimoně Filip Rožánek. Psal něco o tom "Fabianovi, o tom brazilském šťouralovi". Nesouhlasil jsem ani s jediným slovem v tom článku, ale moc se mi líbil jeho styl a nabídl jsem Filipovi, aby začal pracovat pro časopis, který jsem tehdy vedl, protože jsem poznal, že je talentovaný. On to pak brzo dokázal vlastním úsilím a stal se na české mediální scéně významným hráčem, navzdory svému neuvěřitelnému mládí."

"Neschopnost dát prostor opozici má v Čechách zjevně své historické kořeny a obyvatelstvo, které vyrostlo ve vězení, nejenom prostorově, ale i ideologicky, stále ještě ovlivňuje i ty jedince, kteří se za komunismu vůbec ještě ani nenarodili. Také jsem přesvědčen, že všeobecně přijímaná "matka diktatura" v tomto národě učí děti od útlého věku, že nezáleží na tom, že nemají pravdu, stačí mít moc svou "pravdu" vnutit druhým. Pojmu fair play se v Česku každý jen vysmívá. Vládne tu materialismus a cynismus a tyto vlastnosti jsou silnou oporou pro všechny, kdo jednají sobecky.

A česká wikipedie projevuje všechny tyto provinční předsudky."

Mediální tlak se vyplatil. Na veřejné mínění citlivý Okino zařídil diskussi o obnovení článku.

Poučení pro Peterse II

O kalendáři.

Přehled užívaných kalendářů v pravoslaví.

SHIT list v pojetí Tydlitátové

Věra Tydlitátová nedávno vydala "recensi" slavné knihy Normana G. Finkelsteina Průmysl holocaustu, která v roce 2006 vyšla česky. V úvodu se podivuje nad tím, že Nežidy oslovují především Židé jako Noam Chomsky či Norman G. Finkelstein a vlastně by mohla opsat celý SHIT list. Přitom je to prosté: Nezastávají rasistický koncept vyvoleného národa, nepovažují Palestince za podlidi, a to nám imponuje.

Kniha sama je na Internetu pirátsky dostupná anglicky i česky; názor si tedy může každý učinit sám (odkaz neuvádím vzhledem k sporné legalitě takového odkazu). Persi má pravdu. Průmysl holocaustu je z větší části výtahem z The Holocaust in American Life Petera Novicka. Ale jeho židovští supremacisté odmítli taky.

ANATHEMA!

Slovenský arcibiskup Stanislav Zvolenský vyhlásil exkommunikaci 3 kněží a jednoho diákona za heresi. Jedná se o ultrakatholíky semínsko-lefébvristického typu, s některými z jejich bodů bych dokonce souhlasil.

Tydlitátová překvapila

Málokdy s Věrou Tydlitátovou souhlasím, ale tentokrát opravdu ano.

Absurdní ideozločin

via Yamato-san. Soukup & Mach nebyli schopni upřesnit, zda dostal obyčejnou výpověď nebo výpověď na hodinu. Podle citace odboráře: "nebylo to ani tak hrubé porušení kázně, aby se muselo přistoupit na okamžité propuštění", zřejmě to druhé.

Ačkoliv použití § 316 NZP: "zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele", je poměrně kreativní, soudím, že ani v podmínkách zostřující se demokracie nemá chanci uspět.

Kalijuga

Přehledná a stručná charakteristika naší doby v perennialistické perspektivě, z pera I. Štampacha.

Jan Gazdík

Jan Gazdík byl před rokem 1989 důstojníkem socialistické armády, studoval žurnalistiku v Sovětském svazu a psal články do vojenských časopisů Palcát a Obrana lidu. Zkrátka typický novinář dnešní MF DNES.

Barvy sice formálně změnil, ale jeho mentalita zůstala stejná.

Špatné ráno s ČT

Na DEGÉN TV.

Jedwabne a UB

Fedor Gál připomněl pogrom 400 Židů 10. července 1941 v Jedwabnem. Jistě, každý pogrom je ostudný, ať již je v Jedwabnem či Janově, ale neměli bychom pro něj zapomínat na genocidu polského národa v letech 1945–54, jen proto, že jeho pachateli byli Natan Grinszpan-Kikiel, zvaný Roman Romkowski, Julia Brystiger: "She was famous for her sadistic tortures, she seemed to be obsessed about sadistic sex and she was fulfilling herself in that field," Jakub Berman, Adam Umer, zvaný Humer, Schlomo Morel, Józef Goldberg, zvaný Różański, a Fajga Mindla Danielak, zvaná Helena Wolińska-Brus.

UB (Urząd Bezpieczeństwa) po osvobození převzal nacistické koncentrační tábory a provozoval je až do poloviny 50. let. Hlavním pracovním táborem bylo Jaworzno, jehož velitelem byl Schlomo Morel. Podle podhodnocených kommunistických údajů zde zahynulo 1 535 lidí. Dalším koncentračním táborem byly Potulice, kde zahynulo 2 915 lidí. Nejhorším táborem byla Zgoda, jíž rovněž šéfoval Morel, kde zahynulo 1 855 lidí.

Jako illustrace může sloužit mikrohistorie – život a smrt Witolda Pileckého. Jeho děd byl poslán na Sibiř za účast v protiruském povstání 1863. Pilecki sám bojoval ve válce proti bolševikům a pomáhal osvobodit Vilnius. Po válce pracoval na rodinném statku. Byl mobilisován ve válce proti nacistickému Německu a stalinistickému Rusku. Po polské porážce odešel do podzemí.

Nechal se internovat v Osvětimi, aby tam zorganisoval povstání. Pak se ale ukázalo, že bude důležitější, když bude poskytovat podrobné zprávy, jak to tam chodí, a proto z Osvětimi uprchl. Jeho zprávám, že do roku 1943 zahynulo v Osvětimi 2 000 000 lidí, nikdo nevěřil.

Jako člen Zemské armády se zúčastnil varšavského povstání. Po jeho porážce byl zajat a byl internován v německém zajateckém táboře. Do Polska se vrátil jako zpravodajec exilové vlády. Dne 8. 5. 1947 byl zatčen a mučen nejrůznějšími methodami. Vyšetřování vedl plukovník Goldberg, pod dozorem plukovníka Grinszpana-Kikiela. Byl odsouzen k trestu smrti a 25. 5. 1948 ho popravil Piotr Smietanski, který v roce 1968 emigroval do Israele.

Globální oteplování

Jak je to s globálním oteplováním? "Je pravda, že podle zprávy Mezinárodní komise glaciologů Himaláje roztají do roku 2035?

– Ano je to pravda. Ale nebude to do roku 2035, ale až 2350. A není to z vědecké zprávy, ale z jedněch novin."

Další neonacisti přistiženi!

Skvělé odhalení od Dušana Rovenského + článek o Velkém inkvisitorovi.

Podobnost čistě náhodná

Kuba: "Chepese byl v roce 2003 za své názory a kritiku Castrova režimu odsouzen k 20 letům vězení. Ze zdravotních důvodů byl sice z vězení propuštěn, nesmí ale opustit Havanu a nad jeho bytem si zřídila služebnu tajná policie."

Jediná demokracie na Středním Východě: "Za vyzrazení nukleárního tajemství strávil Vanunu za mřížemi 16 let. Na svobodu se dostal v roce 2004, ale mělo to dvě podmínky - nesmí už nikdy opustit Izrael a promluvit s žádným cizincem, aby tajné informace nemohl šířit dál."

Chaotická redakční politika na Jiném právu

Blog Jiné právo se vždy vyznačoval úctyhodným shromážděním autorů i kommentátorů. Bohužel nezvládl přechod z blogu kamarádů na instituci, takže dodnes trpí chaotickou redakční politikou.

Z neznámého důvodu tamní příspěvky podléhají schvalování ("moderaci"), ačkoliv jsou schváleny téměř všechny, včetně evidentního trollingu. Redakce Jiného práva totiž vyhlásila jako posvátnou zásadu, že všichni kommentátoři musí být identifikovatelní. To se v praxi projevuje tím, že je anonymní příspěvek "podepsán" vymyšleným jménem a příjemním, často převzatým z Internetu. (Zajímalo by mne, zda Cynik ví o tom, že je jedním z nejaktivnějších kommentátorů Jiného práva.) Osobně odhaduji, že se jedná o jednoho, maximálně dva, trolly.

V době před moderací měly diskusse smysl, i když redakce proti nim vystupovala, často paranoidně, již tehdy.

Vojáci a jiní žoldnéři

S marxisty nejrůznějšího typu už dlouho zápasím o pojem "žoldnéř", pejorativně "žoldák". Právní vymezení je nezajímá, protože všichni správní marxisté mají k právu despekt. (To bylo, mimochodem, příčinou, proč Cepl mohl v 50. letech studovat práva: Kommunistický establishment soudil, že právo brzy odumře, takže studovat takovou neperspektivní vědu byla vlastně oběť.)

Tak se podívejme na sociologii, protože tu marxisté vždy uznávali. Konkrétně na mikrohistorii – příběh Antoine-Henriho Jominiho. Byl to žoldnéř, nebo ne?

Positivní diskriminace

Skvělým přesvědčivým způsobem zdůvodnil nezbytnost positivní diskriminace Šimon Klein.

Dědictví Masarykovy sekty

Havlova Pravda a láska je mentálním dědicem Masarykovy realistické sekty, ačkoliv ji odmítli jak liberální Josef Kaizl, tak konservativní Josef Pekař: "Theoriím Masarykovým jsme nepodlehli a stoupenci jeho se nestali prostě proto, že nám Masaryk jako vědátor neimponoval. Poznali jsme..., že prof. Masaryk, kdekoli se pouští do otázek historických, pracuje a soudí jednostranně a doktrinářsky..."

Nyní je hlavním terčem sekty Pravdy a lásky president republiky Klaus. Nejsem žádný nekritický fanoušek tohoto dědice Kramářových mladočechů, ale nelze ho tak apriorně odmítat jako činí tito sektáři. Důraz na praktickou politiku oproti planému globálnímu theoretisování, to má Klaus a realisté společné. Tak by si z toho měla vzít příklad i Pravda a láska, když už ji inspiruje i Karel Gott. Pak se snad přestanou pohoršovat nad (opisnými) passivy a za každou cenu prosazovat media.

Bémův dopis

Mladá fronta přinesla faksimile Bémova dopisu (PDF). K obsahu se vyjadřovat nebudu, to učinili ostatní. Podívám se na formu.

Pražský magistrát je nutno pochválit za volbu pěkného moderního písma Calibri. Tím však pochvaly končí. Už v oslovení by si pisatel měl rozmyslit, zda bude pisateli tykat nebo vykat. Obojí nelze míchat dohromady.

Podle idiotského českého zvyku, který je normován i standardem ČSN 01 6910:2007 Úprava písemností zpracovaných textovými editory (výtah), se v osobních dopisech adresa píše dole. Nicméně číslo jednací se v osobním dopisu neuvádí a už vůbec ne rukou psané. Datum se uvádí včetně roku; kdo bude už letos vědět, že to byl loňský dopis?

Za tečkou se píše pouze jedna mezera, nikoliv dvě. Je-li třeba něco zdůraznit, slouží k tomu kursiva, nikoliv VERSÁLKY. Označení "křesťanští demokraté" se stejně jako "lidovci" píše s malým písmenem; není to název. Malé písmeno bych zvolil i pro zastupitelstvo HMP, neboť je to pouhý orgán, byť zvrácená PČP 1993 umožňují psát i velké. Naproti slovo "komise" jako legislativní zkratku s velkým písmenem rozhodně psát nelze. Zájmeno "Ty" se v dopisech píše s velkým písmem: Je to slušnost. Neslabičná předložka (např. "z") na konci řádku nemá co pohledávat. "Trestněprávní" se píše dohromady.

Závěr: Primátorova kancelář by úpravě dopisů měla věnovat mnohem větší pozornost, aby nebyly pro ostudu.

Žoldák a žoldák

Marxisté typu Kapitána jsou v koncích: Jejich nenávist k professionálním vojákům nesprávného typu (v nekommunistických armádách) jim znemožňuje effektivně popsat, co se vlastně stalo: Bývalý professionální voják AČR se stal žoldnéřem. Věta krátká, jasná a stručná. Marxisticky to však jednoduše popsat nejde. A nic na tom nezmění ani falešné Kapitánovo moralisování.

Cicho

První (text) a poslední klip z alba Cicho polské Avril Lavigne.

Nový Jan Stern

via Petr Koubský. Na Blistech: "Ale pomluvy, že celý ten obří komplex na zahánění bakterií a virů nám vyrobil jen generace alergiků a nových chytřejších virů, jsou jistě jen pomluvy."

Updated.

O nominalismu

Podle blogísku, který si říká Církev (http://cirkev.wordpress.com), ačkoliv ho píší převážně pouze 2 fanatici z Hnutí pro život, je výrok "Existují ale omyly zcela zjevné jako – popírání obecnin u nominalistů" pravdivý, protože existovalo několik nominalistů, kteří obecniny skutečně popírali.

Nuže, tento páně thomistův výrok se má k pravdě stejně jako výrok: "Tradiční katholíci neuznávají papeže Benedikta XVI.", protože existuje počet katholíků, kteří tak skutečně nečiní.

Jinak ovšem Stodola potvrzuje to, co jsem psal o positivismu: "Excessivním důrazem na klassifikaci – ad absurdum dovedenou thomistickou scholastiku. Například ve výuce práva je jsou především přednášeny "telefonní seznamy": typy právních skutečností, druhy změn závazku, kategorie trestných činů etc.," neboť píše: "Je možné naprosto s klidem říct, že krajní nominalismus popírá obecniny vůbec, umírněný nominalismus pak popírá jejich reálnou existenci a omezuje se na uznání jejich existence intencionální." Děkuji za poučení telefonním seznamem, pane magistře.

Zemřel Filip Sklenář

Další nečekané úmrtí mladého člověka v těchto dnech.

Sabotage?

Nový výstřelek ochránců naší svobody, o kterém informuje Tribun, začínám po minimální reflexi považovat za švejkovinu. Odborníci na extremism zřejmě záměrně vyhrocují a zesměšňují normalisační manýry, kterých se začali v poslední době dopouštět, aby co nejdřív nastala situace, kdy bude zřejmé, že tudy, tj. další normalisací, cesta nevede. Aspoň tato generace, která to zažila, je na to prostě moc háklivá.

Mladí lidé volí Jiřího Paroubka

Bohumil Doležal informoval o kanadském žertíku: "Kdosi založil na Facebooku skupinu, s tím, že kdo se do ní přihlásí, účastní se tím jakési internetové tomboly, kde cenou je deset mobilů iPhone. Poté, co se přihlásilo několik desítek tisíc chtivců, oznámil jim Zakladatel, že se skupina jmenuje „mladí lidé volí jiřího Paroubka“ a v popisu má mj. zabránit tomu, aby modré straky rozkradly celou naši republiku. Poté dotyčný (zjevně fiktivní osoba, jakýsi Parsifal Imanuel české předvolební scény) zmizel v nenávratnu. Napálení protestují, ČSSD zuřivě protestuje i ČSSD, popírá, že by se byla na akci podílela. Je to velmi nepravděpodobné, předem bylo přece jasné, že to praskne. Celý scénář připomíná někdejší akci Český sen, je jen možná ještě legračnější a zdařilejší, protože má politickou dimenzi. Mohla by se jmenovat : Paroubkovým kamarádem snadno a rychle." Dotyčná stránka má nyní 71 108 členů.

Důkazy neexistence Boží

Cituji: "Důkaz č. 1 O nenutnosti existence je zvláštní platnosti, protože ukazuje, že absolutně nutné jsoucno - Boha - je možné myslet jako pouze možné (nenutné). Tím je však dokázáno, že takové jsoucno nemůže existovat, ne pouze že nemusí. Argumentuji tím, že se zde nejedná o důkaz o nějaké kontingentní věci, která může (ne)být, ale o jsoucno, které dle představ teistů a idealistů musí existovat. Ukázáním pouhé možnosti myslet si jeho nenutnost je tedy dokázána nikoliv jen možnost neexistence Boha, ale nutnost neexistence takového jsoucna. Důkaz č.2 Z existence zla nevyvrací každého Boha nutně, ale rozhodně představu, že Bůh je absolutní dobro. Pro někoho to ovšem může splývat. Třetí důkaz Z aporií dokonalosti se týká aporií boží všemohoucnosti obecně, jak se nalézají ve svatých textech, zde konkrétně v Bibli. Důkaz č. 4 Vyvrácení všemohoucnosti pojednává speciálně o aporii všemohoucnosti a statutu logiky. Týká se popření jedné z vlastností nebo projevu boží dokonalosti, tj. představy teistů o boží všemohoucnosti. Důkaz je postaven na rozlišení nelogičnosti a "nadlogičnosti", to druhé musí být v základu logické, resp. lze se k tomu dostat skrze logiku, zatímco nelogičnost ukazuje od začátku rozpor, a ten je právě přítomen zde. Pátý důkaz Z lidskosti se týká kritiky antropomorfismu, resp. problému rozumění pojmům jako "nadpřirozeno", "duše", "bůh" apod. Ukazuji, že jim rozumíme pouze a jedině na základě analogie s lidskou sférou zkušenosti, tj. nemáme v tomto rozumění nic mimolidského (nadlidského), tj. v pravdě "božského". Důkaz č. 6 Proti přeceňování ontologického statutu myšlení rozebírá tragický omyl idealismu - ztotožňování myšlení a bytí. Tento důkaz je spíše úvahou nad důkazem existence Anselma z Canterbury, nemá strukturu vyvrácení, ale je vysvětlením. Vyvrácením je pouze v tom smyslu, že ukazuje možnost neplatnosti Anselmovy konstrukce."

Bůh jako přírodnina

Stodola ve svém matení veřejnosti nepřestane. Samozřejmě, že Bůh existuje – jako idea/mém. Stejně jako existuje Bílá paní, protože jsou představitelní. Nicméně, oč běží, je pouze to, zda Bůh existuje jako přírodnina (empiricky).

Kromě toho Stodola ukazuje své hluboké neznalosti středověké filosofie: "Existují ale omyly zcela zjevné jako – popírání obecnin u nominalistů". Nikdo nikdy nepopíral existenci obecnin. Nominalisté, k nimž se hlásím, ale zcela poprávu popírají empirickou existenci obecnin. V přírodě neexistuje žádná obecná kočka. Existují v ní pouze konkrétní kočky, na základě nichž člověk vykonstruuje pojem "kočka". Ten ale jen následný, odvozený od přírodniny.

Lidské myšlení je diskrétní, příroda je obvykle spojitá. Proto může být velice těžké rozhodnout, zda konkrétní tvor je ještě kočka, už kočka čili nic.

Stodola: "Avšak existuje jen jeden bezrozporný způsob, jak vysvětlit to, že existuje proměnlivý vesmír." Odpovídám, ano, tím je singularita. Hypothesa Boha k tomu potřeba není ("Je n'avais pas besoin de cette hypothèse-là"), a proto je nutno ji na základě Occamovy břitvy odmítnout.

Positivism v. postmoderna

Před 12 lety spolu debatovali positivista Grygar a postmodernista Neubauer. V odkazu na záznam prosím přeskočte úvodní žvatlání astroložky.

Neubauer: "Homeopati pomáhají léčit a uzdravovat a já znám víc případů těch zdravých díky netradičním postupům.

Grygar: Proč to, proboha nepublikujete?

Neubauer: A co by z toho bylo? Naše zkušenost tváří v tvář, naše zážitky. Vobyčejnou zkušenost – ta přestala mít vůbec jakýkoliv význam a smysl, je-li posuzována z hlediska objektivních kritérií. Je to hrozný, a to, co jsem viděl tváří v tvář je méně důležitý než co naměří ten vědec a zcela nebo zjistí nebo vyvolá za zcela umělých podmínek."

Předně ten záznam je odpovědí na Kapitánovo rovnítko mezi mluveným a psaným jazykem. Velice špatně se čte, protože ten text neměl být čten, ale poslouchán.

Za druhé, Grygar a ještě více Neubauer mnohé jen naznačují, takže to není příliš souvislé. Lepší by byla písemná polemika. Přesto se z toho člověk leccos dozví o omezeních vědy, které positivisté vytěsňují. Oni totiž rádi pracují s elementárními strukturami a čím více v složitosti systémů postupují, tím více jim to přestává fungovat. Holt bez holismu to nejde.

O knize Střetnutí paradigmat v současné biologii (1985). Redigovaný rozhovor s Neubauerem: "Mýtus neříká, jak to na světě doopravdy bylo, nýbrž jak to na světě obecně chodí. To samé ale dělá i věda. Výsledkem vědeckého poznání jsou obecná pravidla, abstraktní zákonitosti. Stejně jako v mytickém vyprávění tu tedy vystupují neexistující události a bytosti. Ideální tělesa, s nimiž operují Newtonovy fyzikální zákony, jsou stejně málo skutečná jako draci nebo víly. Požadavek závaznosti, souvislosti a bezrozpornosti platí jak pro vědu, tak i pro mytické vyprávění. J. R. Tolkien se ve svých slavných knihách o Hobbitovi snažil vytvořit celistvý a vnitřně konzistentní popis mytického světa Středozemí s takovým úsilím, až na to skoro zašel."

"Ve jménu vědy sice nebylo napácháno tolik zločinů jako třeba ve jménu Ježíše, ale vznikly díky ní moderní totalitní režimy, navrhující společnost jako mechanismus: když to zařídíme vědecky, musí to fungovat.

Proč to ale nikdy nefungovalo, proč se vědecky promyšlený ráj vždycky změnil v peklo s hromadami mrtvol?

Z pochopitelných důvodů: jsme živí, a tudíž mnohorozměrní. Subjektivita, jedinečnost, osobnost, duše, to všechno prostě do objektivního vědeckého postoje nezapadá. Neexistují žádné objektivní zákony, do kterých by se dal člověk nacpat."

Zakážou Dělnickou stranu?

Kdo si přečetl repliku Dělnické strany k vládnímu podání (PDF) nemá daleko k myšlence, že je to jejím přáním, aby mohli vystupovat jako mučedníci. Jak informuje jakýsi Martin, Vandas a jeho boys už mají připraveno řešení: "Na stejné adrese jako DS už totiž delší dobu sídlí strana DSSS, neboli Dělnická strana sociální spravedlnosti. Když si projedete poslední články na jejich webech, narazíte tam na slovní spojení sociální spravedlnost čím dál častěji."

Positivism

K jednomu málo reflektovanému důsledku kommunismu patří petrifikace positivismu jako vůdčí ideologie. Jsou tím zasaženi zejména přírodovědci a technici (u Kapitána v extrémní podobě jako sociální darwinism), kteří k marxismu jako antinominalistické ideologii měli přirozenou skepsi (byl příliš absurdní a příliš v rozporu s realitou), vinou absence humanitního vzdělání si proto ponechali jako svůj světový názor hlavní ideologii 19. století.

Jak se to projevuje? Adorací překonaných veličin, např. v historiografii Josefa Pekaře. Pošetilými spory – čeští přírodovědci jsou massově činní v Sisyfovi, což je Západě obskurní spolek. Tam převažují pokročilá studia (v ČR v rámci CTS). Excessivním důrazem na klassifikaci – ad absurdum dovedenou thomistickou scholastiku. Například ve výuce práva je jsou především přednášeny "telefonní seznamy": typy právních skutečností, druhy změn závazku, kategorie trestných činů etc. Převaha normativity nad deskripcí a discoursem. Na Západě postmoderna svou metakritikou správně odhalila positivism jakou pouhé další velké vyprávění.

Avšak nejvíce byla zasažena jazykověda, která celý kommunism nedokázala vstřebat základy semiotiky, takže setrvala na pošetilém názoru: "Fonetický pravopis (tj. zvuková podoba jazyka odpovídá psané) z praktického pohledu je naopak výhoda – člověk se nemusí kvůli psaní skoro učit další jazyk (tj. psanou podobu toho samého), obě varianty jazyka se vyvíjejí společně. Je to jednodušší, systematické." Ve skutečnosti již Saussure v roce 1916 ukázal, že mluvený jazyk a psaný text jsou dva odlišné znakové systémy. Proto je nevhodné je míchat a jeden nadřazovat druhému.

Nicméně Adamu Živnéři vulgo Eddiemu bych rád vzkázal, že svém fanatickém nadšení z wiki jsem se v roce 2004 dopouštěl hříchu proselytismu a skutečně jsem měnil lidem pravopis jejich článků na tradiční. Musel přijít až Pastorius, který mi otevřel oči, že takový fanatism nikam nevede. Pak na wiki panovala tolerance, pravopis nikdo nikomu neměnil (leda omylem), což se změnilo až tím, když se Cynik a jeho tehdejší kamarád Egg přihlásili o slovo a postmodernu na wiki nahradili positivistickým normativismem.

Umění milovat

1. Svou knihu Erich Fromm vydal v r.1956, před společenskou revolucí 60. let, řada formulací a tvrzení působí po více než půlstoletí zastarale nebo přinejmenším neobjevně.

2. Ačkoli author (IMHO oprávněně) několikrát kritisuje Freuda a jeho pohled na určitý problém, je celé pojednání psáno z freudovských posic, ke kterým mám osobně řadu výhrad

3. Za svou osobu si myslím, že Fromm pojmem "láska" myslí něco jiného než já. Možná je to i tím, že jsem allergický na zaklínadla moderního člověka v kapitalistickém světě, slova jako "aktivní", "tvůrčí", "naléhavý". Jsem přesvědčen, že milovat umí i lidé passivní, netvořiví a laxní. Jsem přesvědčen, že láska, ba ani umění milovat, se nedá trainovat; kázeň, soustředěnost, trpělivost jsou samy o sobě potřeba k správnému životu. Z knihy na mne kape takový ten managerský coaching osobnosti, ze kterého se mi obrací kufr.

4. Last but not least - úpornost, s jakou se author vyhýbá - v knize o umění milovat! - jakékoli zmínce o Kristu a křesťanství (náboženství lásky par excellence), a to i v pasážích o lásce k Bohu, je opravdu nápadná. Uvádí několikrát Starý zákon od Adama přes Noa, Abraháma, Mojžíše až k Jonášovi. Cituje muslimského mystika Rúmího. Mluví o bráhmanismu, buddhismu a taoismu. Ale jediné zmínky o křesťanství jsou pár religionistických poznámek o (římském) katholictví a Lutherovi a theologický odkaz na Mistra Eckhardta. I zde považuji za kuriosní, že v poznámkách o negativní theologii odkazuje na Maimonida (12.stol.), zatímco rozvinutá apophatická theologie existovala v křesťanství už v 5. stol.(Pseudo-Dionysios), v řecké filosofii u Plotina ještě dřív, o taoismu nemluvě. Nepochybuji ale o tom, že to leckomu bude (chtít) připadat zcela přirozené.

Cynik a Signály

motto: "Nepovažuji za účelné, aby zde byly přidávány odkazy na články z takto pokleslých blogů, navíc články, které obsahují kromě sporé a pochybné argumentace příval urážek a výpadů autora, zjevně trpícího nedostatkem sebeovládání i slušného vychování."
—Cynik

Filip Sklenář již před delším časem informoval, že Cynikova činnost na Signálech byla ukončena. Jak je pro něj typické, celou věc jen nakousl, ale věcných informací tam bylo pomálu. Filip pak svůj blog opět smazal, ale Cynik mezitím sám osvětlil, jak to vlastně bylo. Cynik byl ze Signálů vyhozen, neboť: "[V] prostoru signály.cz jste ostatní uživatele označil za lháře a burany, přihlásil jste se např. k tvrzení, že RT tvoří blbý ublížený děti, označil jste signály.cz za totalitu, za server, kde jsou likvidováni konzervativci pro svou obhajobu a propagaci katolické víry, založil jste “protisignálovskou” skupinu mimo prostor signály.cz, kde jste nás přímo urážel vy, nebo na těchto stránkách jste nás nechal urážet jinými atp."

Četné Cynikovy urážky a výpady tak opět dokázaly, že zjevně trpí nedostatkem sebeovládání i slušného vychování.

Stodola je sám heretik

Můj článek se jakýsi čtenář LW pokusil zmínit na blogu dvojky Cynik & Stodola. Neúspěšně, protože Cynik fanaticky maže jakékoliv zmínky o mé osobě.

Nyní mne nepodepsaný (a z tohoto formálního důvodu smazaný – vizte partii Pokyny pro přispěvatele) kommentátor vyzval, abych si více prostudoval dogmatickou apoštolskou konstituci Dei Filius z 24. dubna 1870. Je to zajímavé čtení. Ukazuje totiž, že Stodola porušil hned 2 dogmata: "If anyone says that divine faith is not to be distinguished from natural knowledge about God and moral matters, and consequently that for divine faith it is not required that revealed truth should be believed because of the authority of God who reveals it: let him be anathema." + "If anyone says that in divine revelation there are contained no true mysteries properly so-called, but that all the dogmas of the faith can be understood and demonstrated by properly trained reason from natural principles: let him be anathema." (částečný český překlad), a to těmito svými větami: "Jestliže Boha nepoznáváme přímo, ale skrze to, co učinil, a přesto ho poznáváme s jistotou, znamená to, že o Boží existenci musí existovat důkazy." + "Pokud je jeho víra obyčejná katolická, pak by měl vědět, že součástí této víry je i možnost poznání Boha na základě přirozeného rozumu – že tedy je Bůh dokazatelný." + "Nicméně i ona nadpřirozená víra vyžaduje prvotní rozumný impulz, nelze začít jen tak věřit něčemu, co nedává smysl." Přitom už Tertulianus věděl: "Credo quia est absurdum."

Koneckonců není třeba chodit tak daleko, stačí si přečíst §§ 37–8 katechismu: ""Vždyť řečeno prostě, ačkoliv lidský rozum může jen svými silami a svým přirozeným světlem opravdu dojít k pravému a bezpečnému poznání osobního Boha, který se ve své Prozřetelnosti ujímá péče o svět a řídí jej, ale i k poznání přirozeného zákona, který Stvořitel vepsal do našich duší, nicméně týž rozum naráží na nemalé obtíže při účinném a plodném užívání této své přirozené schopnosti. Vždyť pravdy, týkající se Boha a vztahů mezi lidmi a Bohem, absolutně převyšují řád hmatatelných věcí a když se musí proměnit v činy a utvářet život, vyžadují ochotný souhlas a zřeknutí se sebe. Lidský duch se totiž při bádání o takových pravdách dostává do potíží pod vlivem smyslů a představivosti a také kvůli neblahým sklonům pocházejících z dědičného hříchu. Z toho pak vyplývá, že si lidé snadno namluví, že je falešné nebo alespoň pochybné, co by neradi, aby bylo pravda". Proto člověk potřebuje být osvícen Božím Zjevením, nejen o tom, co převyšuje jeho chápání, nýbrž i "o náboženských a mravních pravdách, které samy o sobě nejsou rozumu nedostupné, aby je v nynějším stavu lidského pokolení všichni snadno s pevnou jistotou a zcela bez omylu mohli poznat"."

Stodola povýšil rozum nad víru, což činí všichni fanatici, skálopevně přesvědčení o své pravdě, jak jsem již dnes psal: "Holt fanatici (zde eurorealisté) vždy skončí jako blábolisté." Z hlediska katholictví je to však herese, neboť víra je nad rozumem.

Co se týká Cynika, chybí mu znalost základních pojmů. Pokud převezmu bez ověření informaci A, ačkoliv si ji ověřit mohu, nejedná se o víru, ale o pouhé spolehání se na takovou informaci. Cynik totiž trpí obsedantním nutkáním označovat kde co za víru. Pověra také není víra, ačkoliv katholická víra se v Cynikově podání pověře podobá.

Stodola zase jakékoliv poznávání označuje za dokazování, ačkoliv dokázané tvrzení musí být nevyvratitelné, např. velká Fermatova věta. Jenže jeho "dokazování" je ve většině případů pouhé usuzování, o čemž už mnohem lépe psal Tomáš Sobek. Z hlediska atheisty "důkazy" Boží existence v přírodě pouze nasvědčují jeho existenci, avšak dosti nepřesvědčivě.