Otiskly Lidové noviny. Ukazuje se, že o nešlo o vzpouru demokratických Tibeťanů proti autoritářskému čínskému régimu, nýbrž o obyčejné ethnické násilí, jaké známe z ČSR v roce 1919 a 1945. Je zajímavé, že nacionalism pronikl i do Číny, ačkoliv je to evropský mor 19. století, zahájený bitvou u Valmy 20. září 1792 pod heslem La patrie est en danger.
Rozhovor silně zkritisoval Bohumil Doležal: "Taktéž v LN vyšel rozhovor s museologem Zdeňkem Jehličkou, který pobýval v době nepokojů v Tibetu a dal tu čtenářům k dispozici své neuvěřitelné názory. U nás se prý k Tibetu přistupuje „z politických pozic“ (z jakých jiných pozic by se k Tibetu mělo přistupovat) a kdekdo vyvěšuje tibetskou vlajku, kdežto „palestinskou vlajku by si do okna nikdo nevyvěsil, protože to by se Američani zlobili“. Pan Jehlička spadl z višně, u nás se dokonce pálí americké vlajky a Američané nic nedělají, na rozdíl od Číňanů, Rusů a spol. jsou na to zvyklí. On sám by tibetskou vlajku vyvěsil, kdyby věděl, že to může reálně pomoci v jednání dalajlamy s čínskou stranou (a protože dobře ví, že nemůže, žádnou vlajku nevyvěsí; lidé dělají řadu věcí ze solidarity, i když to reálně v dané chvíli nepomůže, prostě kvůli sobě, svému svědomí a kvůli budoucnosti). Celý konflikt byl podle pana Jehličky „předem připravený lynč na Číňany a na muslimy“, „na Západě byly připravené výzvy Číňanům, aby se zdrželi násilí, a přitom žádné násilí se tam nekonalo“. Protesty byly načasované kvůli olympiádě. To, co viděl, vůbec nekoresponduje s naší představou mírumilovného buddhistického Tibetu, který je okupován zlým komunistickým Číňanem. Věřím tomu, že nepokoje neměly charakter pokojné demonstrace ochránců zvířat někde v Bernu, ale přesto si myslím, že pravé místo pro publikaci názorů pana Jehličky je propagační bulletin čínské ambasády v Praze."
K thematu i Martin Weiss.
Updated.
jak, demokratických, to myslím i současná propaganda považuje za optimální, aby tam vládl dalajláma. No a pokud vím o tom, do koho se vtělí budha, se snad nehlasuje.
OdpovědětVymazat