247/VII. (překlad).
Interpelace
poslance H. Krumpe a druhů
ministrovi vnitra
o pojmenování ulic v Terezíně.
Když se veřejnost dověděla, že vrahu Principovi má býti v Sarajevu odhalena pamětní deska, ozval se rozhořčený výkřik celého umravnělého světa. Vedoucí mužové francouzští a angličtí, rovněž tak rozhodující časopisy těchto zemí označily tento úmysl za útok proti mravnosti a svědomí světa. Jisté místní okolnosti mohou vysvětliti tyto pocty vrahu, zvláště že jde o prostou pamětní desku, kterou jeho příbuzní upevnili na kterémsi domě v Sarajevě, ale nelze pochopiti, že se mu připravují veřejné pocty i v Československé republice. Tak po něm v Terezíně nazvána ulice, a to ona část státní silnice, která vede od "malé pevnosti" k mostu přes Ohři, má jméno Principova alej.
Přitěžující ještě jest, že jde o státní silnici, která jest jedním z nejvýznamnějších spojení s cizinou, o automobilovou silnici Praha - Teplice - Drážďany.
Takové pojmenování ulice odporuje zákonu ze dne 19. března 1923, č. 50, Sb. z. a n., na ochranu republiky. Tento zákon zakazuje schvalovati trestné činy a ustanovuje v §u 16: 1. Kdo veřejně vy nebo výslovně schvaluje zločin nebo přečin nebo jinak vyslovuje s ním souhlas, kdo veřejně vychvaluje nebo oslavuje pachatele pro takový čin, trestá se za přečin vězením od osmi dnů do jednoho roku.
Nehledě k tomu, že toto pojmenování ulice jest trestným činem, jest to nehorázná provokace a urážka velmi značné části obyvatelstva tohoto státu a byla-li tak pojmenována mezinárodní dopravní cesta, může to zlehčiti tento stát a jeho obyvatele v očích kulturního světa.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1. Ví o tomto pojmenování ulice?
2. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby toto zákonu i kultuře se příčící pojmenování ulice co nejdříve dal odstraniti?
V Praze, dne 16. února 1930."
Nanejvýš pozoruhodné jednak právním positivismem, již tehdy zřejmě bujícím (nepřemýšlí se, jestli si Princip ulici zaslouží, ale jestli je to podle platného práva), jednak samotnou myšlenkou pojmenovat ulici podle zločince. Tak hluboko neklesli ani komunisté.
OdpovědětVymazatPokud vím, Franz Ferdinand d'Este byl velmi schopný politik, stoupenec myšlenky tzv. podunajské federace (jedním z jeho poradců byl mladý Milan Hodža, patrně nejvzdělanější a nejschopnější československý politiky 1. republiky – ostatně Benešem kvůli tomu velmi nenáviděný).
Zajímavá je také interpelace 247/II o tom, že poštou nejsou přijímány šeky s označením Bratislavy jako Presburg, 247/VIII o národnostním složení novojičínské policie a 247/XII, podle kterého byly zakázány schůze jakéhosi spolku, protože "zvěděl úřad o takových okolnostech, které odůvodňují obavu, že by mohlo dojít k porušení veřejného pokoje a pořádku".
OdpovědětVymazatVida, kde se NSS mohl při svém nedávném skandální rozhodnutí, ve kterém otevřel stavidla úřednické svévoli, inspirovat! Pro připomenutí cituji:
V této souvislosti není udržitelný názor městského soudu, podle nějž musí správní orgán vycházet pouze z oznámeného účelu shromáždění. Zkušenost ukazuje, že subjekty, jejichž cíle jsou v rozporu se základními principy demokracie, neodhalují tyto cíle dříve než při jejich realizaci. Formálně oznámený účel shromáždění pak jistě může skrývat cíle a záměry, které se liší od těch proklamovaných (obdobně srov. rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. 4. 2006 ve věci žádosti č. 45963/99, Tsonev v. Bulharsko, www.ehcr.coe.int). Chce-li ovšem správní orgán zakázat shromáždění proto, že podle jeho názoru svolavatel zastírá oznámeným nezávadným účelem skutečný závadný účel shromáždění, musí takový závěr prokázat a nese v tomto směru důkazní břemeno (obdobně srov. rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu ze dne 24. 3. 2001, 1 BvQ 13/01, www.bverfg.de).
Vskutku objektivní označení "Srbský vrah". Jak by označil autor např. Herschela Grynzspana?
OdpovědětVymazatOdpověď je sice nasnadě, ale odpovím: "polský vrah". Nebo "polský bojovník za svobodu"?
OdpovědětVymazatOtázka je sice nasnadě, ale zeptám se: cítil se Herschel Grynzspan "polským vrahem" nebo "polským bojovníkem za svobodu"? Jaký byl podle vás motiv jeho činu?
OdpovědětVymazatLiberal and left-wing newspapers and commentators in many countries echoed her sentiments. While deploring the assassination, they argued that Grynszpan had been driven to his act by the Nazi persecution of German Jews and of his family in particular.
OdpovědětVymazatJewish organizations were horrified by Grynszpan's action, which they condemned more severely than most non-Jewish liberals, while echoing the plea of extenuating circumstances, and condemning the subsequent victimization of all German Jews in response to the act of an isolated individual. The World Jewish Congress "deplored the fatal shooting of an official of the German Embassy by a young Polish Jew of seventeen," but "protested energetically against the violent attacks in the German press against the whole of Judaism because of this act" and especially against the "reprisals taken against the German Jews." The Alliance Israélite Universelle in France "rejected all forms of violence, regardless of author or victim," but "indignantly protested the barbarous treatment inflicted on an entire innocent population."
http://en.wikipedia.org/wiki/Herschel_Grynszpan
Netlačte mne prosím do odpovědi. To, co si myslíte, si myslíte správně.
OdpovědětVymazatNesbírám "odpovědi" jako skalpy, nemám důvod. Snažím se jen upozornit na "dvojí metr", kdy je vůči (v současné době) pro-americkými médii démonizován určitý národ a jindy tolik střežená "politická korektnost" se krčí stydlivě v koutku.
OdpovědětVymazatJsou buď němečtí (Hermann Ehrhardt), makedonští (Veličko Kerin), židovští (Herschel Grynzspan) etc., nebo prostě jen atentátníci.
Nevím proč se zdráháte tuto skutečnost uznat, ale vaše pohnutky neřeším, takže je to nepodstatné.
Mimochodem Židé a politicky motivované násilí je zajímavé téma - doporučuji k přečtení knihu (židovských) autorů M. Karpina a I. Friedman - Murder in the Name of God: The Plot to kill Yitzhak Rabin, což není jen kniha o Amiru Yigalovi, Meiru Kahanovi ale i o dalších jednotlivcích a organizacích.
Pro zajímavost, německá média si pro Miloševiče svého času oblíbila bizarní titul Serbenführer
OdpovědětVymazatCo myslíte tím Ehrhardtem, to nechápu. Také Vám položím těžkou otázku: Co byl Jan Kubiš? A lehčí: Friedrich Adler?
OdpovědětVymazatNěmci jsou vůdci posedlí.
Organisation Consul - http://de.wikipedia.org/wiki/Hermann_Ehrhardt
OdpovědětVymazatGabčík - voják.
Adler - neznám.
Možná chápu, proč odmítáte odpovědět na otázku. Co už moc nechápu je to, proč "odpovídáte" (rozumějte tím "odbíháte od tématu") dalšími otázkami.
oprava - Kubiš.
OdpovědětVymazatVoják – to je dobrá odpověď. :-)
OdpovědětVymazat"Die Morde an dem ehemaligen Finanzminister Matthias Erzberger (26. August 1921) und dem Außenminister Walther Rathenau (24. Juni 1922) und der Mordversuch an dem ehemaligen Ministerpräsidenten Philipp Scheidemann (4. Juni 1922) wurden von ehemaligen Ehrhardt-Offizieren geplant und begangen." To nezní, jako by to měl na svědomí.