18. března 2008

Jaroslav Honzátko a Josef Rošický

V souvislosti s premiérskou medailí pro bratry Mašíny a Milana Paumera, otisklo rudé Právo článek o jejich obětech. Ačkoliv text je pouze o pokladníkovi Rošickém, fotografie jsou naopak o příslušníkovi SNB Honzátkovi.

Můj názor se nemění. Smrt Rošického byla ve fairovém zápase, žádná loupežná vražda jak tvrdí jeho syn bez opory ve faktech: "A pokud vím, když Mašín střílel, ležel můj táta omráčený na zemi". Ve skutečnosti se to odehrálo takto: "Během cesty pokladník vytáhl pistoli, kterou měl dosud ukrytou, a namířil na Josefa. Ten zjistil, že jeho vlastní pistole mu vypadla v autě, a tak se chladnokrevně vrhl na pokladníka, který stál asi 2m od něj, sebral mu pistoli a, poněvadž pokladník stále kladl odpor, během potyčky ho zastřelil jeho vlastní zbraní. Zbylí tři byli zavedeni do lesíka a tam ponecháni."

Naproti fotografie mrtvého Honzátka jsou autentické. Nevím o tom, že by Milan Paumer popíral, že ho svázali. Trvám na tom, že zajatci se vraždit nemají. Něco podobného se o 5 let později stalo v Maďarsku: "Osmnáctého listopadu večer přivedli dva Ilonini přátelé a spolupracovníci na oddělení člověka, kterého sebrali, protože jim připadal podezřelý. Důkladně ho zmlátili a při prohlídce u něj našli fotografii, na níž byl v uniformě rotmistra ÁVH – maďarské Státní bezpečnosti. Zadržený ovšem prý sice u ÁVH sloužil, ale v letech 1953-5 jako řadový voják (ÁVH byl jakousi kombinací StB a Vojsk ministerstva vnitra) a vyfotit v praporčické uniformě se nechal pouze z marnivost (podobnou fotku u sebe v těch týdnech mohl nosit jen naprostý idiot). Usoudili, že když ho nezlikvidují, celou skupinu udá (nepochybně by to byl taky udělal) a že ho musí zabít. Jenže zabít člověka je jednoduché jen v televizních seriálech. Navíc večer v nemocnici se nedá dost dobře střílet a ve sklepě právě pracovali Obersovszky s Gálim na časopise. Přivolali tedy přítelkyni medičku. Ta souhlasila, že nešťastníka je třeba umlčet. Přinesla anestetika, domnělého estébáka omámili, jenže se jí nepodařilo jej uspat injekcí do tepny a ani následně zabít injekcí do srdce. Pak musela odejít a jeden z obou mladíků oběť uškrtil. Nakonec – už s Ilonou – jej odtáhli na záchod, kde mu Ilona probodla srdce kapesním nožem. Při pitvě byla teprve tato rána udána jako příčina smrti. Pak mrtvolu zakopali na zahradě." Podobně otřesná je provokace StB v Babicích, o čemž jsme na ZMP také již psali.

7 komentářů:

  1. a co je to tedy jiného než loupežná vražda. Mimochodem, férový zápas je ten, při kterém jsou dodržována pravidla, na kterých se obě strany shodly, pochybuji že ten člověk stál o přepadení.

    OdpovědětVymazat
  2. Můj názor na Mašíny a Milana Paumera prošel určitým vývojem (který ovlivnilo i to, že jsem měl možnost třetího z nich osobně poznat).

    Nyní jsem přesvědčen, že je a limine chybné používat pojmy trestního práva, ale je nutno dívat se na jejich skutky jako na součást bojové operace. Pokud jim takový status upřeme, zbudou vrahové, s čímž nic nenaděláme sebesnaživější sofistikou.

    Ve válce není jistě povoleno zabíjet civilisty, ale lze legitimně zabít bojovníka nepřátelské armády, za určitých okolností i tehdy, když už byl zajat (např. když hrozí, že ponechán naživu nás prozradí).

    OdpovědětVymazat
  3. vrah není jenom pojem trestního práva, je to také kategorie morální.

    OdpovědětVymazat
  4. Morální odpovědnost za vraždu je těžko uchopitelná věc, zvlášť v podobných případech.

    Tři králové, tuším, že konkrétně Balabán, zorganisovali pumový atentát na Himmlera, pod jehož vlakem měla na Anhaltském nádraží v Berlíně vybuchnout časovaná nálož. Nezdařil se, podle jedné verse proto, že se vlak opozdil, podle druhé vlak přijel na jinou kolej.

    Kdyby atentát vyšel, pravděpodobně by kromě Himmlera zahynulo několik nevinných osob, železničářů, možná i žen a dětí.

    Podle logiky uplatňované na Mašíny a Paumera by nebyl atentát hrdinským činem a Tři králové by dodnes nebyli vyznamenáni, protože "při jejich odbojové činnosti umírali nevinní lidé". K tomu, myslím, není co dodat.

    OdpovědětVymazat
  5. Byla to nutná obrana v rámci práva na odpor proti kommunismu, žádná loupežná vražda.

    Měl střelnou zbraň v době nejhlubšího kommunismu, etgo to byl prověřený kádr a opora kommunismu.

    OdpovědětVymazat
  6. "když hrozí, že ponechán naživu nás prozradí" Posádku sanitky taky nechali na živu. Ne, vraždu Honzátka nelze vysvětlit.

    OdpovědětVymazat
  7. "když hrozí, že ponechán naživu nás prozradí" Posádku sanitky taky nechali na živu. Ne, vraždu Honzátka nelze vysvětlit.

    Uváděl jsem to jen jako možný příklad.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>