1. září 2008

Zhoubné dědictví realismu

Zatímco v anglosaském světě je vládnoucí doktrínou nominalism, v kontinentální Evropě je to realism. To má závažné praktické důsledky.

Starý vtip o BDSM říká: Masochista nabízí sadistovi nůžky, aby ho mučil. Sadista si je vezme a … nic nedělá, protože tím masochistu mučí nejvíc. Tenhle vtip vymyslil nějaký realista. V praxi je totiž pár sadista – masochista to nejlepší, co může být, protože si navzájem uspokojují své potřeby: sadisty dominovat, masochisty být v područí. Odkud se tedy vzal ten vtip? Nepochopením funkce pojmů a dotažením logiky ad absurdum.

V praxi existují lidé, kteří chtějí dominovat. Iatrologie je pojmenovala jako sadisty. Realista si řekne: Není dominance bez překonání skutečného odporu. Proto sadista nemůže být masochistou uspokojen. To je dotažení logiky ad absurdum popřením reality. Ta ale realistu nezajímá, protože uvažuje čistě jen abstraktně. Magnus Maximus dokonce napsal: "Otázka nestojí, jak a co přesně se stalo, ale … jaký smysl to nabude, jaká interpretace to uchopí."

Jedním z důvodů, proč jsou české diskusse na Internetu tak nechutné, je to, že jsou sporem o principy, nikoliv o věci. Příkladem může být spor o radar v Brdech. To je typický spor o věc. Ne však pro většinu diskutérů. Ty raději diskutují o tom, zda radar (obecně) slouží míru či válce. Dotažením logiky ad absurdum dovodí, že válce, protože kdo má radar, cítí se bezpečný proti protiútoku, a proto může beztrestně útočit. Co na tom, že tato diskusse zcela opomíjí konkrétní okolnosti? To horlivým diskutérům nevadí, protože diskutují o principech, k nimž expertní znalost faktů není potřeba.

Typickým výrazovým prostředkem realisty jsou allegorie a složitá přirovnání, nejlépe pohádky. Co na tom, že každý popis složité reality něco vynechává a jde o to, zda je to podstatné čili nic? U pohádky či allegorie může každý v podstatě libovolně modelovat situaci a nikdo nemůže kritisovat, že něco důležitého zamlčuje. Vždyť je to jen pohádka / allegorie.

Zhoubná podstata realismu vede k tomu, že lidé zde neuvažují přesně, protože realita je nezajímá a ideální svět si mohou naformulovat jakkoliv. Co jsem se jen navysvětloval, že pojem "trvalé bydliště" je nesmyslný. Setkal jsem se jen s posměchem. Co je platné, že v právu je mezi žalobou a udáním zásadní rozdíl? Novináře to nezajímá.

Důsledkem jsou pak spory, jako tento na wiki mezi ŠJů a Formolem. Byť jsou oba velice kvalitními encyklopedisty, neposlouchají se, nýbrž se navzájem trumfují v tom, kdo je větší vědec. ŠJů má přesnější pojmosloví, nicméně Formol správně zdůrazňuje právo na informační šablonu (non) lege artis. Když může mít článek infobox, upozornění na Národní knihovnu, proč ne též upozornění na stanovisko odborné společnosti?

Updated.

11 komentářů:

  1. Pozor, o stanovisku odborné společnosti píše ŠJů, Formol naopak chce hovořit jménem vědy.

    OdpovědětVymazat
  2. Nerozumím poslední větě, nechybí tam nějaké slovo?

    Není Formol (skoro) čerstvý doktor pracující v Praze na Biofyzice?

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že Formol by se s tím také spokojil; jde mu jen o to, aby ta šablona zůstala.

    Opraveno.

    OdpovědětVymazat
  4. Hm, koukám, že mu asi budu muset napsat. Asi před rokem a půl jsme spolu komunikovali. Udělal mi radost tím, že právem šil do Společnosti na jejích stránkách. Na druhou stranu asi opravdu myslel vážně, že v US běžně na všechno používaj proteomické a genomické (a asi i transkriptomické) arraye.

    OdpovědětVymazat
  5. Zdá se, že je to člověk, který věci rozumí. Stáhnul jsem si nějaké jeho texty.

    OdpovědětVymazat
  6. Neříkám, že nerozumí, ale v tomhle je mimo. Pokud jsem to dobře pochopil, tak ten jeho názor vychází z přečtení jednoho odborného článku, který ale pojednával o tom, co všechno lze dělat, ne o tom, co všechno se dělá. Ono totiž u řady věcí existují jednodušší (a hlavně levnější řešení) a normální přístup je ten, začít jednoduše a pak případně (nelze-li jinak, nebo je-li to nejen pro diagnostické účely) sáhnout po sofistikovanějších metodách. Kupříkladu je blbost dělat rutinně molekulární genetiku u obyčejného lipomu, jednak kvůli ceně, jednak protože z molekulárně genetického hlediska bys je mohl rozklasifikovat na desítky druhů, které jsou ovšem všechny benigní a vypadají stejně (takže k čemu to). No a hlavně realita je taková, že i v US to dělají podobně jako v Plzni. (On měl bohužel zkušenost z Prahy, kde jsou na tom jak v Petrohradu). Jinak když si zadáš v googlu moje jméno, tak by Ti to mělo najít jednu odbornou stránku, jejímž jsem autorem (Já ji tam teď vidím jako osmou v pořadí). Je to taky o tom.

    OdpovědětVymazat
  7. Jako osmé v pořadí se mi zobrazují stránky té pathologické společnosti; Google je poměrně sofistikované zařízení, které určuje pořadí zobrazených výsledků podle různých individuálních kritérií.

    OdpovědětVymazat
  8. Až budu mít čas, zeptám se jiného znalého medika (http://genetika.wz.cz), co na to říká.

    OdpovědětVymazat
  9. Nechápu tuto "konspiraci". Tu společnost jsem našel, ale co s ní? Šlo přeci na ní odkázat bez zmínky, že s ní máte něco společného. Pokud by tam bylo něco, co by "na skle" být nemohlo, šlo mi to přeci poslat e-mailem.

    P. S. Aha, je to pod tím, tak si to prostuduji. Spletl mne T. P., nešlo o společnost, nýbrž o "knihu". U mne je taky 8.

    OdpovědětVymazat
  10. S tou konspirací nevím. Prostě bylo pozdě, já začal psát ten komentář, postupně jsem nějak asocioval a plynule jsem to tam napsal. Nijak moc jsem o tom nepřemýšlel. Podobně došlo ke změně nicku na starého pána. Ta byla také mnou nezamýšlená, i když se samozřejmě očekávat dala, jenže v tom momentě, kdy k ní došlo, jsem na LW vůbec nemyslel (panu Pecinovi se tímto omlouvám).

    OdpovědětVymazat
  11. OK. Mně se taky někdy stane, že napíšu úplnou blbost. Někdy je mi líto to smazat, tak to tam nechám, jako výše.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>